Právě… jsem… se… vrátil…

Publikováno | Autor:

nikoliv z hradu, ale z nemocnice z očního.A mám dvě zprávy, jednu dobrou, jednu horší…

– Není to úplně dobré.
– dobré je, že se to (zatím) dál nezhoršuje

Co se ale výrazně zhoršuje, je dostupnost lékařské péče. „Můj“ očař si naprosto nezodpovědně, když ho podruhé  za deset let potřebuji, dovolil umřít. V okrese jsou dva jiní, ale nové pacienty neberou. Pojišťovna o obnovení té ordinace, o novém, mladém, lepším… doktorovi ani neuvažuje. Asi aby jim lidi neviděli do hospodaření?

Já už leta v duchu vidím, jak budu v důchodu jezdit doma na vozíčku mezi knihovnou a krbem a číst si… a ono to může být i jinak, když jsem si v mládí zkazil zrak pošilháváním po hezkých děvčatech…

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 194 komentářů u „Právě… jsem… se… vrátil…“

  1. MaYdo, nic si z toho nedělejte, já jsem se jednou, před svou architektonickou švagrovou pohrdlivě vyjádřila o Olympijském stadionu v Mnichově, že to vypadá jak pionýrskej tábor po vichřici a se zlou jsem se potázala.
    On to projektoval její profesor! 😀
    https://www.google.cz/search?q=olympijsk%C3%BD+stadion+v+mnichov%C4%9B&espv=2&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=LZW1U72mJ83X7AbAqoCIBQ&ved=0CAcQ_AUoAg&biw=1239&bih=851#facrc=_&imgdii=_&imgrc=M-oM2IxYeVfLPM%253A%3BhNj32api2LAA0M%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.h2omaniaks.com%252Fnovy%252Fwp-content%252Fmyfotos%252Fvecirkykultura%252Frosenheim08_06.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.h2omaniaks.com%252Fkultura%252F11-filmfestival-rosenheim%252F%3B500%3B317

  2. jo, to se nechá, to docela hezky zapadá. Ten komín vepředu bych si tipl, že má na terásce nějaké krbiště, nebo udírnu, žejo? Ono to skrz tu kosodřevinu nejni na terásku z druhé strany vidět.

  3. Mp
    Aadresa neadresa , já si na posílání gratulací nepotrpím. A docela věřím, že teď nevíte, proč jste to napsal
    Podvědomí je sfiňa…..

  5. No, a když Tě teda, ptakopysku, zajímá moje tvorba, tož jeden z mladických hříchů 🙂

    https://www.google.cz/maps/@50.443781,15.99203,3a,75y,156.34h,81.9t/data=!3m4!1e1!3m2!1sKt7ubqphfRylEycn84Jaaw!2e0

    Nutno dodat, že to podivné vedle, co slouží jako přístřešek na parkování na svědomí, nemám a že barák měl původně červenou krytinu. Bohužel eternit, nic jiného tenkrát k mání nebylo. Později to vyměnili za to šedivý cosi.
    V domě byla garáž, ale parkovali vždycky venku, měli tam dílnu a občas se tam pařilo, když bylo víc lidí nebo drsnější pitka.
    V přízemí to mělo oddělený zádveří a jinak to bylo propojený, jen kuchyň se v případě potřeb dala začít shrnovacími dveřmi. K silnici jsou otočená záda domu, pohled je od severozápadu. Na jih jsou z haly a kuchyně francouzská okna na terasu, orientovaná do zahrady. Hetké zahrady.

    Mimochodem, mělo to tehdy, před třiceti lety, navrženo v podkroví pětadvacet centimetrů tepelné izolace. Dnes nic moc, ale tenkrát to bylo hodně. Topenář, co počítal tepelný ztráty, prý byl velmi spokojen.
    Dole, jediné přístupné ze zádveří a ne z haly-obýváku byl hajzlák s umývárnou a nahoře ložnice, dva dětské pokoje, koupelna a hajzlík. Pokoj nakonec stačil jeden, tak měli druhý pro návštěvy.

    bylo to bydlení pro sotva dostudovaného inženára a doktorku, stavělo se to svépomocí. Žádný honosný sídlo, normální praktickej domeček pro pohodlný bydlení. je to za třicet let, co jsme to navrhla. Pět let to stavěli.

    A myslím, že to nebylo špatně navržený. Když se nad tím zamyslím, není toho zas tak moc, co bych dnes měnila. Samozřejmě, ta garáž je malá a požadavky na energetickou úsporu jsou dnes někde jinde a už nevím,jetsli to mělo střechu nad tu terasu púřevislou, dnes bych to tak ropzhodně udělala.
    Myslím, že svému účelu to slouží dobže. Tím účelem nebyl můj pomník ani avantgardní dílo, ale pohodlný bydlení pro mladou rodinu

  6. Koukám, že svoje sídlo budu raději zapírat 🙂

    Ptakopysku,
    kdybys mi řekl, žes to fotil někde v USA, tak bych ti to klidně odkejvala. Je to všechno dost podobné, i když v USA jsou samozřejmě lokální historické varianty – ale to nové už se seká podle stejného kadlubu…
    V Hollywoodu je rozsochatých rezidencí taky plno, ale výhled na moře moc nemají, to by museli sedět na těch písmenech 🙂 Ale krásných domů, třeba na skále nad mořem, se tam najde IMHO překvapivě hodně, na to že to sedí na zemětřasném San Andreas zlomu….

  7. Halladine, kuk, dělám si z Vás prču celou dobu a Vy to žerete. Nebuďte takovej suchar. Jste větší netykavka než já.

  8. Maydo, ad 355, nemáte se za co stydět, vypadá to pěkně. A na vesnici, či malé městečko se to hodí.

  10. A abys měl ptakopysku, ouplnej obraz…
    https://www.google.cz/maps/@50.443325,15.993348,3a,75y,279.32h,83.2t/data=!3m4!1e1!3m2!1sLgv_DBMlcgZv7forRn7yUg!2e tak tohle je mezi tím prvním a druhám. Ten druhej vykukuje v pozadí a ten první máš za zády.
    Kvůli tej střeše mi nechtěli pustit větší sklon, chtěli, abych to udělala stejně placatý. Ale nakonec to snad vyřešil stavebník nějakou flaší. Ostatně tchán byl automechanik a melouchář, takže leckdo byl svolnej, i když se do toho mladejm sral způsobe’m, že dnes bych takovýho kleinta psotavila do latě, zeptala bych se ho, s kám že mám vlastně smlouvu a ať si tchána zpacifikuje nebo si najde někoho, kdo je ochotnej se nechat od tchána citýrovat.

    nojo, halt jsme byla mladá, pitomá a idealistická , věřila jsem tomu, že na kamarádech se vydělávat nemá a nějak mi nedošlo, že by se na nich nemělo ani prodělávat. Ale to vzal čas a s barákama to nemá nic společnýho.

    tu hrůzu si kdysi postavili „mladí“, dnes si jejich mladej přestavěl a zmodenizoval stavění vedle po babičce.
    Tak by mně zajímalo, jetsli další „mlad“í udělají totéž a v duchu tradice zadaptují krychli po babičce. 🙂

  11. dvd, nakoukneš-li, mám k Tobě dotaz. Právě jsem našel (pro mě neuvěřitelný) údaj, že v Sedmileté válce bylo zabito v bitvě 1.512 britských námořníků, zatímco na nemoci jich zemřelo 133.708 nebo bylo nezvěstných. Zdroj W. L. Dorn, Competition for Empire 1740-1763, New York, 1940, str. 114.
    Teď k tomu dotazu – nemáš něco, jak tohle alespoň nějak ověřit? Vím, že nemoci kosily vojska účinněji než nepřítel, ale tohle mně přijde úplně ulítlé. Ne, že by na tom stál svět (já mám k anglo-americkým historikům mimořádný respekt).

  12. No, to by mě zajímalo taky, ten nepoměr je obrovskej…

    Nemá u toho námořnictva vliv taky fakt, že těch nezvěstných, kteří mohli padnout v bitvě utonout, loď se mohla potopit – v bitvě nebo v bouři – bude ssi poměrně hdně , zatímco těch, kde se dá prokazatelně doložit smrt v bitvě naopak poměrně málo? Moře je bitevní pole, kde se padlí sčítají obtížně. Na zemi se musí padlí pohřbít, moře se obvykle postará samo a beze svědků. Takže jestli se tihle padlí počítají mezi ty nezvěstné, tak by to třeba i mohlo být?
    Mimochodem, když se hovoří obecně o počtu padlých, je nějaký konsensus, jetsli se počítají jen mrtví přímo na bitevním poli nebo i ti, kdo zemřeli na následky zranění později? Protože to můžou být taky dost odlišná čísla.

  13. No , britänie prakticky zlikvidovala francouzskě loďstvo , a pak hlavní cinnost loďstva spočivala v podpoře pozemních operací v Karibiku jižní Americe floridě atd . Všechno oblasti poměrně s nepřiznivých klimatických a infekčních podmínkách A to číslo, když se rozdělí na celou dobu välky – 20 000 rozčně zas nenî tak moc

  14. zlikvidovala v několika bitvách francouzské loďstvo

  15. Tehdy ještě v námořnictvech vesele řädily i kurděje

  16. Jejda,. ptakopysku, já jsem přehlídla Tvou 346. Akorát teda nevím, co bych s těma nohama musela vyvádět, že bych ten kobereček shrnula, odhrnula, zase shrnula a znovu odhrnula. Já jsem teda zvyklá z běhání po ouřadech šoupat nohama, ale zas tolik teda ne.
    Krom toho kdyby byl ten kobereček shrnutá pod pedál, tak by to byl pružný odpor, ne pár centimetrů a natvrdo dost. Navíc pokaždý ve stejný poloze.

    To víš, že bych byla šťastná jak blecha, kdybych z toho měla jen z ostudy kabát a zbytečnej výjezd pro automechanika. 🙂

    Neurál tam nebyl, protože parkuj , jak mně vždycky učili, se zařazenu rychlostí. I na rovině. Když se to kouslo podruhý, jela jsem na trojku a chtěla přeřadit na dvě.

    krom toho je sice hezký, že by se mi povedlo nastartovat, ale k čemu by mi bylo nastarovaný auto, který má zařazenej neutrál a nejde tam dát kvalt? Leda si stáhnout okýnko, pustit radio a usmívat se na kolemjdoucí. To by mně teda fakt bolela huba, on je v tej uličce děsnej provoz. Na počet aut i kolemjdoucích za hodinu dohromady by mi stačily prsty jedný ruky a to jsou ty auta v převaze. 🙂

    Jo a to musímv sobotu dodat na chalupu hlídače babičky…. Copak o to, dá se dojet i vlakem, ale podle toho, co píše brácha, ve mně budí obavy spíš následující dny než doprava to budou mít dítka spíš pdychicky náročnou brigádu než prázdniny. Ono to asi nebude letos s tou babičkou sranda…. no, snad jen potřebuje, aby se usadila….

    Asi zalezu do pelechu, pustím si Poirota a pújdu se na to všechno vyspat.

  17. Jeden OT, než si půjdu lehnout: Před časem jsem zde psal, že [cenová] inflace počítaná ČSÚ a užívaná ČNB je zfixlována se lžifaktorem tři až čtyři, jak se můžeme snadno přesvědčit, porovnáme-li si ceny v delším období, v němž jejich růst je již zcela očividný (zatímco meziročně jsou změny u mnohých položek nevyhnutelně zcela pofidérní).

    Z toho hlediska mne pochopitelně zaujal článek pana Kohouta: http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-jak-nemerit-inflaci-d23-/p_ekonomika.aspx?c=A140703_162332_p_ekonomika_wag (už myslím byl i na FinMagu, či kde jsem ho prvně viděl). Přináší ovšem pádný důvod (snad i správný; nechť posoudí odborníci), proč čísla užívaná centrálními bankami ani nemohou být správná.

    Jenže… Nějak v tom článku stále postrádám vysvětlení, jak je možné, že i takto počítaná „inflace“ se nakonec stejně promítne i do těch rohlíků.

  19. Víte, co je to pluralita názorů v postmodernismu? 😀

    Když např. Fištejn napíše v jednom článku tyhle dvě věty:
    „Většina ekonomů se shoduje, že tento stav neznamená krizi tržního hospodářství.“
    „Většina expertů věští druhý příchod krize, která se na Spojené státy neomezí.“
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/usa-jak-na-housenkove-draze-dfc-/p_ekonomika.aspx?c=A140703_165128_p_ekonomika_wag

    Myslím, že i Fištejn předobře ví, že by úplně stačilo, kdyby se splnila jen jediná hrozba expertů – že USA by nemělo na výplatu sociálních dávek…

  20. Zpátečníku, to je jednoduché – část těch peněz nezůstane v okruhu nemovitostí (akcií, komodit), ale prosákne až k rohlíkům. Kohout to objasňuje velice správně.

  21. Dobrý den. Myslím, že jsem přišel na to, jak vyrobit nepotopitelnou měnu. Z plynu o nízké specifické hmotnosti. Slyšel jsem, že v Americe vyrábějí peníze „out of thin air“.

    … vyšel další díl …
    „Nechceš snad říct,“ řekl Adams, který teď vypadal opravdu vyděšeně, „že necháš lidi hlasovat tajně?! Co když pak budou hlasovat proti vládním kandidátům – a ani nebudeme moct zjistit, kdo za to může?“

  23. Dobré zas ráno… Jo, s babičkou se musí jako s nemluvnětem… Stačí pochovat a je klid…

  24. NoName,
    nenapadlo vás, že tam mohou bojovat zombie? Nikdo neví, co ďábelského vyvíjí Putin ve svých frankensteinovských laboratořích…

    Na druhou stranu je možné, že západní novinář ještě nikdy neviděl úplně ožralého Rusa. Když vyleze z nálevny 150 povstalců a padnou někde na poli, aby se vyspali do růžova…

  25. Energetický kolaps
    Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger vyzval Ukrajinu a Evropskou unii, aby si zcela naplnily podzemní zásobníky plynu, chtějí-li se v zimě vyhnout energetickému kolapsu. „Jestliže ukrajinské zásobníky plynu nebudou v nadcházejících třech měsících plné, pak bude i Německu při delší zimě chybět plyn,“ prohlásil

    Ještě před pár týdny byly noviny plné článků, ať si Rusko strčí svůj plyn někam…
    A taky, že nějaký reverz všechno vyřeší.

  26. jestli to v tom Doněcku nebude jako u Stalingradu.
    Tehdy byl v posledním domě tvrdohlavej domovník a nechtěl Němce pustit dál.

  27. NoName, Oetinger zřejmě právě zjistil, že i ten německej zásobník plynu na Ukrajině je úplně prázdnej… 🙂

  28. S tím Stalingradem jste to trefil. Slavjansk opustily tři čtvrtiny obyvatel.
    Kolaps? Jaký kolaps. Budeme stavět větrníky. Zatím se hádáme, zda 200 metrů vysoké větrníky v zastavěných oblastech jsou dostatečné nebo budou třeba vyšší. V zimě se budou vrtule vyhřívat, aby se na nich netvořila námraza. Obyvatelstvo bude z infrazvuku skákat štěstím bez sebe.

  29. Tak teď je výhoda, že na rozdíl od časů Janukovyče plyn na Ukrajině už nikdo neukradne.
    Vládnou tam evropané, ne nějací mongoloidní rusáci. Sem tam sice střílí po svých spoluobčanech raketomety a dělostřelectvem, ale tohle je pozitivní střelba.
    Já osobně bych navrhl pojem humanitární ostřelování. Když už jsme dali světu pojem humanitární bombardování.

  30. Humanitární mise je dostatečný pojem. Humanitární mírová mise.
    Pokud v zásobnících není plyn, nelze ho ukrást. Jaké by byly náklady na vybudování měřících stanic na hranicích Ukrajiny a Ruska?

  32. No, to se nejdříve ze spoluobčanů udělají separatisté, ze separatistů rebelové, z rebelů teroristé a ty je přece nutno likvidovat za každou cenu. Včetně dětí… Ve jménu humanity… Jak zpíval Kryl…

  33. No jestli uz se maji nekde ty penize, ktere si radi zdejsi hrobaři/pekari zaplatej, utopit, pak nejsmysluplnejsi investice jsou ty merici stanice. . .
    Rozhodne lepsi, nez na transfer Vlčich drápů na „prace“ doCech. . .

  34. (369) Krize přehnaných výdajů státu není krize tržního hospodářství jako takového, jen jedna vláda moc utrácí. Jako třeba jeden blbý řidič, který auto „opře“ o strom není krizí automobilismu.
    (380) Vzhledem k tomu, jak dlouho tahanice trvají, je docela zajímavá úvaha, proč tam ty měřáky ještě nejsou.
    (382) A podíl oněch spoluobčanů? To „se“ je takové neurčité, až zvratné. 😛

  35. Ale kdyť ty měřáky jsou na rusko/ukrajinské i ukrajinsko/slovenské hranici, akorát naměřené hodnoty jsou politicky nekorektní a proto se s nimi nepracuje.
    Kdyby EU zajímala realita, už by Porošenka s Jaceňukem dávno kopala do prdele.

  36. 384-no jistě. Zato v Sýrii, kde „se to rozesralo samo“ je to „se“ takové přirozené a je tam snad odjakživa.

  37. 385 Kdosi tvrdil, že měřáky RF-UA nejsou. Nevím. Link? Nejde jen o plyn ze Sibiře, ale i z Kazachstánu, z Kaspického moře.

  38. NoName, „se“ v syrštině se řekne „voni“… 🙂

  39. No, na tu ofenzivu Ukrajinské armády proti Krymu jsem žádostiv. Ale třeba se UA inspirovala filmem Myš, která řvala…

  42. 389-někde v diskusi jsem četl, že ukrajinská garda dobyla už všechna možná města na Ukrajině.
    Takže už ji zbývá jenom ten Krym.

  43. 392

    No , Putin by za ten útok asi poděkoval , a zastavil se až v Kyjevě…..

  44. Dobré ráno,

    “ Jako třeba jeden blbý řidič, který auto “opře” o strom není krizí automobilismu.“

    Stav, kdy většina řidičů je blbých a parkuje o stromy, rozhodně signalizuje , že v tom automobilismu se dějou dost divný věci…..Buď dostávají řidičák blbci nebo továrny produkují neovladatelná auta. Můžeš se sice přít, jetsůi se jedná nebo nejedná o krizi automobilismu, ale nevím, jetsli to změní počet aut, zaparkovaných o stromy.

    No, já mám svou vlastní krizi automobilismu a servisák mi právě volal, že vyjíždí ze servisu.

  45. Ale zase, teď bude třeba zřejmě referendum v Chorvatsku o zákazu používáni cyriliky. V Evropské Unii je jistý segment ‚lidských práv‘ lehce přehlížen.
    Když jde o buzny nebo muslimy, citlivost je vysoká, když jde o Rusa nebo Srba, jde ledacos.

  46. maYdo,
    doufej, že to servisák cestou neopře o strom 🙂
    Jinak jenom malá poznámka: Startování se zařazenou rychlostí (spolu s mnohými dalšími podobnými „zanedbatelnými“ detaily) bývá po zásluze potrestáno dřívějším opotřebením spojky.

  48. >> NoName [386]
    Nějak mi to připomíná nebožtíka tchána, který tvrdil, že nejčastějším slovem češtiny je sloveso „mítibyse“.

  49. A fakt by mne zajímalo, kdy je zabití pár tisíc ‚teroristů‘ oprávněným bojem za územní integritu a jednotu – Ukrajina a kdy gigantickým zločinem – Kosovo.
    Protože teď už je bodycount a počet uprchliků srovnatelný. Vyčítat Srbům polovojenské jednotky a gaunery ve srovnání s „Národní gardou“ taky těžko půjde…
    Kde je bezletová zóna a bude Porošenko souzen v Haagu ?

  50. Měření na tranzitních plynovodech – na všech plynárenských zařízeních jsou osazeny měřící stanice. Při přechodu plynovodů přes hranice států jsou tzv. předávací stanice. Osobně jsem v dávné minulosti pracoval na předávací stanici ve Velkých Kapušanech.
    Na měřících stanicích se předává a přejímá plyn objemově a kvalitativně. Měří se kde,co. My jsme, na začátku sedmdesátých let, vyvíjeli metody a přístroje pro kalibraci měření vlhkosti. Kromě Velkých Kapušan to byla i předávací stanice na Hoře sv. Kateřiny a podzemní zásobník Tvrdonice. U Tvrdonice tenkrát byla jen kompresní stanice v Břeclavi, protože předávací pohraniční stanice Lanžhot se stavěla až po rozdělení Československa.

    Množství plynu, které vstupuje na Ukrajinu a množství plynu, které ji opouští je velmi přesně změřeno a známo. Jiná otázka je, jak se s těmi čísly pracuje, ale čísla jsou podkladem pro fakturaci a pokud vím, tak Ukrajina se hlavně hádá kvůli ceně, jen zřídka namítá něco k objemům. Rozdíly mezi vstupem a výstupem nedokáže argumentačně vysvětlit a obhájit.

Komentáře nejsou povoleny.