Petr Moses
Do Evropské unie míří přes Balkán a Středozemní moře statisíce uprchlíků. Špičky EU hledají řešení a jedním z návrhů je uprchlíky přerozdělovat do všech států Unie. Čeští politikové se tomuto přerozdělování brání.
Není jistota, zda s povinným přerozdělováním budou souhlasit občané dotčených států. Není jistota zda budou spokojeni uprchlíci. Místo aby připlul na Maltu, přistane na Baltu. V Klajpedě. Potěší to?
Je cítit pnutí mezi těmi, kteří by chtěli posílat uprchlíky do táborů např. v Polsku, a těmi, kteří se těmto nápadům zatím brání. Jak najít soulad, kompromis, na kterém je postavená naše Unie? Věřím, že toho lze dosáhnout respektováním zásadních evropských hodnot – svobody a solidarity.
Svoboda předpokládá, že nikoho nebudeme nikam násilím přesouvat. Směřuje-li uprchlík např. do Paříže k příbuzným, bylo by nerozumné ho zadržovat např. v táboře u Mnichova a naopak.
Svoboda vede lidi k zodpovědnosti za své životy. Ti, kteří nasazovali svůj život v pochodu přes poušť, plavbě v nafukovacím člunu přes oceán, nejsou ti, kteří by pasivně očekávali pomoc druhých. Rádi vyvinou úsilí při získávání obživy, učení se novým jazykům, zvyklostem.
Solidarita znamená dobrovolné projevení soucitu. Nelze ji vynucovat, naopak velmi se rozhojňuje kladnou zpětnou vazbou. Vidím-li úspěch někoho, komu jsem pomohl, rád pomohu dalšímu. Dobrou vůli nemohu nařídit ani určit tabulkami. Mohu k ní vyzvat, ale nemohu si ji poručit.
Věřím, že naše vláda by neměla trvat na odmítání kvót, ale měla by prosazovat tyto dva principy – svobodu a solidaritu. Měla by navrhnout uprchlíkům s přiznaným statutem azylanta možnost práce a pobytu v České republice, pokud se naučí česky, pokud si najdou práci, budou platit daně a pokud budou svoje děti vychovávat v lásce a úctě k občanům České republiky.
Jsme národem Českých bratří, národem emigrantů Komenského, Masaryka. Nabídněme druhým šanci žít ve svobodě a v solidaritě k spoluobčanům.
😀
Gunilla Schmidtová, konzervativní politička ze strany Švédští demokraté, dokonce na svém Facebooku 9. září napsala, že řešení k migrační krize by postavila kulomet na Øresundský most, který spojuje Švédsko s Dánskem. Když se jí někdo zeptal, zda by mohla objasnit, co tím míní, kontrovala otázkou: „Jsi debil?“.
Halle
teď zcela otevřeně – v čem spatřuješ nějaké zhoršení situace kdybychom se uprchlíkům otevřeli zcela, jaksi přeje Schulz, Merkel, Šabatová a Dienstbier? Když o tom přemýšlím, mohli bychom bez potíží přijmout heden až dva miliony muslimských migrantů. Domnívám se, že ženám, tzn 5O ti procent obyvatelstva by se život nezměnil, černej šátek nosila ostatně moje prababička i polednice. Muži by si holt nechali ufiknout předkožku, což je v Americe, u židů a muslimů normální už teď a ničemu to nevadí. Heretici a modláři by byli odhlaveni, proti čemuž by protestovali trockisti, než by byli odhlaveni taky. Sociální evropský stát by se zhroutil a metamorfoval do max 10 5 a 2.5% procent zakátu podle druhu majetku, což je podstatně méně, než procento o které mě odírá Sobotka a Schulze s Tuskem.
Mohli bychom tedy financovat pětkrát více příživníků než nyní (ca 70procent vlastního obyvatelstva)
Já vlastně příliv uprchlíků vítám.
Samozřejmě by s muslimy musela být vedena na EU úrovni řádná diskuse, neboť uplatňování práva šaria by vedlo k neférovému zvýhodnění protetického odvětví. Tady by možná byl prostor k historickým kulturním kompromisům. Za krádež nikoliv utětí ruky ale prosté odříznutí ucha v nejlepších evropských tradicích.
493 – Díky za odkaz, křowasi. Vidím, že Robejšek opět mluví mj. na mé oblíbené téma: Šuntovitost světa! Vůbec je pozoruhodné, kolik toho vždy stačí za půl hodiny probrat; zdá se, že to má perfektně nacvičené. Bylo by asi zajímavé moci s ním sem tam cosi prodiskutovat až do detailů…
Tak třeba, hodnotový systém civilizace… Existuje? A pokud ano, nakolik se liší od hodnotových systémů jejích příslušníků? Existuje jen jeden? Kupříkladu já mám hned nejmíň dva, hodnotovej systém vzor 1910 a hodnotovej systém vz. 1920…
Jsou materiální potřeby (či touhy) spotřebitelů dnes již vskutku naplněny? Co takhle auto, které by jezdilo 40 let? Sporák, co by fungoval 50 let? Bojler, kterej by vohříval 60 let? Přitom to všechno už zde kdysi bejvalo…
A fundamentální otázka (už jsem ji tu taky kdysi nanesl): Esi teda nejni a nebude žádnej růst, může vůbec bejt kapitalismus? To jest ekonomickej systém, vycházející z předpokladu, že odložená spotřeba proměněná v investici může vrátit (a v průměru taktéž vrací) více, než byla ona investovaná hodnota…?
Samé veliké otázky… Raději půjdu editovat fotky. Anebo si číst. Dvacet let starou knížku? Čtyřicet? Šedesát?
Sancta simplicitas!
Skimici,
můžu Tě o něco poprosit?
Buď tak hodný, a nepřemýšlej ! 😀
Dobrý den. Skimici, je mi líto. Islám by pro mě pozitiva neměl. Proto hledám jiný glóbus.
504 Zpátečníku: Renault Fluence, pominu-li nejoblíbenější značku. Technologie z roku 1990.
Nerezový kotel Baxi. Sporák? Neznám nefunkční sporák, pokud vybíráte s rozmyslem z nižší cenové hladiny.
499: Nejenom Kalousek, ale i StB čte Šumaváka. Všem ve službě přeji příjemný pracovní víkend.
(489) Tam je ovšem otázka, co by bylo alternativou onoho „poslání do kytek“. Jedině nesjednocovat.
(497) 1 : 1 byla jednorázová operace výměny. Možná trochu náročná, ale zajišťující politickou podporu. Každopádně, po sloučení už byla jedna Marka, jeden stát. Jaký „reálný kurz“ a čeho by byl alternativou?
504-teď jsem vyhazoval tlakovou nádobu od domácí vodárny. Po 53 letech.
Nová prý vydrží 10.
508
Převádět DEDERonské marky na DM v reálném kurzu. Populární by to jistě nebylo, ale bylo by to ekonomicky účelné.
A možná prodloužit dobu exiatence východního Německa jako státu o nějakou delší dobu.
Chápu, že to už by tehdy bylo politicky úplně neprůchodné.
(504) Jak dobře víš, mám auto, jezdící přes 80 let. Fajn, je to zábava, ale jízdní komfort je někde jinde, při i tak vyšší spotřebě benzinu. A jak si tak vzpomínám, rád fotíš. Klidně Ti půjčím Leicu III se Sumitarem, zachovalá, funkční. Budeš s ní fotit raději než s digitálem? Šuntovitost je fakt, ale starší věci mají jisté nevýhody. Plynový kotel Mora, který jsme měli doma někdy od osmdesátých let, znal dvě polohy, hoří/nehoří. Junkers, který používám nyní, je schopen udržet požadovanou teplotu vody bez ohledu na průtok, takže nemusím mít vodu vždy puštěnu naplno, abych se neopařil. Netvrdím, že všechny „vydobytky“ jsou k užitku, ale některé novinky mi vyhovují. Proto taky nemám cyklus obměny ty obvyklé 3 – 4 roky, ale obvykle do dožití, takže životnost cca 10 – 15 let mi celkem vyhovuje.
(510) To ovšem byla jednorázová operace, onen převod. Trochu se prodražila, ano, ale nebylo to to, co poslalo bývalou DDRonii do kytek. To byla infrastruktura a zvyklosti obyvatel. Prodloužení existence DDRonu bylo nejen neprůchodné, ale nereálné. Bez plotu by nastalo okamžité vylidnění.
A v té souvislosti, nedovedu si představit pád režimu v KLDR a připojení ke Koreji. To by byla rána několikanásobně horší než DDRonie. Musejí se z toho jižní Korejci dost rosit.
výměnu 1:1 pokryla dodatečná solidární daň (a Němci dost skřípali zubama a platí dodnes)
513
souhlas
Heslem sjednocení bylo: buď půjde marka za námi, nebo my za ní.
Noname: Expanzní nádobu radno občas dotlakovat, ale měnit? Nepamatuji.
Quivisi,
pokud si vzpomínám, ztratilo se, při té příležitosti cca 25 miliard a dodnes je nikdo nenašel… 😀
513 no já jsem z toho Hirsch
kam zmizela solidarita mezi národy a kdo to uměle vyvolává vnitřní nacionální běsy kvůli skývě chleba?
516-to byla tlaková nádoba, z litiny?, vypadala nějak takhle (styl i barva)
http://www.agroseznam.cz/images_inzeraty/43363_1.jpg, akorát menší.
Začala téct.
Teď mám plechovou s gumovým vakem uvnitř.
http://www.sigmashop.cz/tlakove-nadoby/tlakova-nadoba-maxivarem-ls-100-ver
Dle dodavatele při dobré údržbě (pravidelná výměna vaku a udržení inerního plynu mezi vakem a tělesem nádoby prý může taky vydržet … chvíli.
Ale třeba montáž je provedena místo ocelových trubek (jako byla původní) ohebnými opletenými gumovými tlakovými hadicemi, myslím že ty bude taky potřeba měnit pravidelně.
(518) Tak z toho jsem také Hirsch. 🙂
Jinak samotné čerpadlo Sigma je staré asi 24 let a elektromotor (třífázový) je původní k té tlakové nádobě.
Tak třeba Merkel pozve i severokorejce a pak je taky přerozdělí.
522 NoName
nikdy jsem neskrýval obdiv k Vaším ke dřeni věci jdoucím návrhům řešení !
Noname: mám na mysli moderní tlakové nádoby s vakem. Životnost v praxi je minimálně dvacetiletá, ověřeno.
524-ta předchozí vydržela 53, nevím, v čem spočívá definice modernosti … A v podstatě byla bezúdržbová (na rozdíl od těch moderních).
504 Zpátečníku, máš recht. Dneska jsem zkoušel světelnou pevnou padesátku, popil něco burčáku ausgerechnet z vinice, ne „pro Pražáky“. Prohlížím, mažu a mažu, koš nejlepším přítelem fotografa. Se učit, se učit, se učit….Kompozice, expozice….Nastavení foťáku, hloubka ostrosti…Furt to nemám v ruce, je to pro mě procházka minovým polem, Zatím jen jpeg, na raw dojde časem.
Zalezu a také sáhnu po čtivu.
Hloubka ostrosti, staré manuální foťáky ji obvykle měly na objektivu nebo alespoň jako takové přídavné kolečko s diagramem. Moc užitečná věc, to si ovšem člověk clonku nastavoval sám.
Skimici,
tady máš nástupní projev onoho nového šéfa labouristů
http://www.blisty.cz/art/78960.html
511 – Ahoj AeroKarle, tak já Ti to hned zpochybním, aby se debata hnula. Ty sis ji přece tehdy před lety koupil už jako autíčko pro radost, ne? Dobře, tak ji porovnej s dnešními auty pro radost… Dnes to taky může lehce bejt ňákej roadster se sedmimístnou cenou. Vydrží Ti ten těch osmdesát let? A vezmi si takové dnešní auto, které má relativní jízdní komfort na úrovni té aerovky tehdy… Udrží ho, samej plast a samou elektroniku, někdo pojízdné příštích 80 let? Tuplem ne, řekl bych.
– No, byl jsem kupříkladu svědkem toho, jak byl cca 80 let starej olejovej servoregulátor francisky nahražen péelcéčkem, čili elektronikou (mikropočítačem, kterej sice provedením ani perspektivou zdaleka neodpovídá stylu konsumní elektroniky, ale stejně…). Majiteli jsem tehdy (marně) říkal: „No jó, teď ovšem vyhazujete cosi, co mělo morální i technickou životnost 100 let, a místo toho tam budete mít něco s životností 10 let.“ Ona tedy asi je trošku lepší, už proto, že to spotřební elektronika není, ale stejně za 20 let bude (aktuální) majitel vše vyhazovat a nahražovat něčím jiným – jenže bude-li dosavadní trend pokračovat, to taky může lehce mít morální životnost opět už jen zlomkovou oproti těm dvaceti letům. Nedalo se holt nic dělat, servoregulátor jsem mu samozřejmě sám opravit neuměl, a jak se zdálo, nikdo jinej to ňák neuměl taky…
– Bojler… Nekončící success story… Míval jsem Janku Radotín z roku cca 1964… Při rekonstrukci koupelny r. 2001 mě instalatéři přemlouvali, ať ji vyměním, tak dlouho, až jsem nakonec podlehl; ovšem chtěl jsem nerezovej a relativně drahej, abych neměl problémy… Vydržel myslím do 2010, pak nádoba praskla, takže nahražen třetím ve stejné cenové kategorii, byť asi už jen smaltovaným. Ten letos začal proudem téci, pročež vyměněn za čtvrtý. U něj se během dvou týdnů roztrhla topná spirála, prý německá. V záruce nainstalována další, tj. pátá. Tato se roztrhla během asi týdne, v záruce nahražena šestou. Momentálně z bojleru začalo slézat plastové horní víko; brzy uvidím, zda se v něm boulí horní víko tlakové nádoby, či zda jde o příčinu jinou, spočívající ve všeobecné šuntovitosti světa…
Sám jsem už někdy v 80. letech, kdy jsme vyvíjeli nějakou tuhlenctu telemetrii, kolegům říkal, hele, každá odstávka [měřeného stroje] je zpravidla tak drahá, že bysme tu část montovanou na rotor radši měli vyrábět jako [malo]sériovku, při jediné odstávce namontovat, pak změřit, nechat na rotoru a jet domů. No, tehdy to nešlo… Ale kupříkladu svůj první počítač jsem si kupoval už s tím, že za pár let měsíců, nejpozději let budu muset koupit cosi jiného… Mimochodem, funguje dodnes, příbuzní na něm dohromady napsali pár knížek, neschopni se naučit zacházet s ničím novějším… Takže kalkulovaná životnost ano, proč taky ne; ovšem jen potud, pokud jde o kalkulaci na straně uživatele. Na straně výrobce je to zhusta cosi jiného, totiž úmyslná produkce šuntu.
Nějaké fotky možná budou zajímat i další čtenáře, zkusím rozeslat… Venca prosím má adresu na seznamu? Co má před zavináčem, si pamatuji, zbytek jsem zapomněl…
526 — Copak vo to, Schumachere, hloubku ostrosti pro pevné ohnisko si můžeš celkem snadno namemorovat; leckdy stačí naučit se jen, kolik jsou hyperfokální vzdálenosti pro jednotlivé clony, zbytek už odhadneš. Jenže HO (neboli DoF, ať jsme světoví) je holt úměrná čtverci ohniskové vzdálenosti. A já všechno fotím zoomem, už proto, abych v terénu nemusel přehazovat objektivy… Následkem toho velmi často ztrácím vůbec přehled, kolik aktuálně mám f, a kvůli tomu kvadrátu tím spíš, kolik zrovna je DoF. Takže jsem se spíše naučil, takováhle scéna chce zhruba takovouhle clonu…
528 Halle
dík! On je úžasnej! Doufám, že se zasadí o to, aby ten rigidní špunt svobody v Calais byl vyrván!
(529) Ano, pro radost a pro radost ho užívám i nadále, ač ve své době to bylo tak na úrovni Trabanta. A i Felicii jsem si pořizoval pro radost, ovšem už kombinovanou s užitkem. Časem „šla do světa“, dvě garáže v Praze je dost luxus, každopádně, pro užitek mám ještě Formana a chystám se inovovat, ač je o pár let starší, než pouhých 20 let. U aerovky cena benzinu nehraje příliš roli, ovšem, pokud bych musel denně dojíždět autem do práce, stává se spotřeba důležitým prvkem. Prostě technický pokrok jde po exponenciále a tomu odpovídá interval obměny, vynecháme-li citové záležitosti.
Ta šuntovitost může být také jen celkem správné načasování na spíše nutnou dobu obměny. Že tomu občas někdo napomáhá vynucováním oné obměny (viz třeba W XP), to je už holt obchodní strategie.
Neobhajuji to, jen to zase nepovažuji za přílišný hřích.
Co ten foťák, nepřijde Ti změna fotochemie na digitál užitečná? 😛
Další příjemné překvapení mi dnes přinesly řecké polls, kde Syriza těsně vítězí! Je to jasná zpráva. Nepotřebujeme zapšklou Evropu nacionálních renegátü ustrnulých v minulém tisiíciletí! Potřebujeme Evropu mladou a dynamickou, jednotu v mnohosti a zejména společný jmenovatel národů knihy budiž vytknut před závorku aby se avantgardně odvážně postavil do čela hnutí skutečných dědiců evropy!
Ostatně – třista let jsme prý trpěli – pohleďme tedy směle do očí novým výzvám doby!
Oprostěme se ze žaláře národů, nechť jedna obruč za druhou puká rzí doby oslabená a nadechněme se k úkolům nových zítřků!
532 — Už jsem to asi říkal, AeroKarle: Sice fotografovat neumím, ale nebejt digitální fotografie, prakticky bych nejspíš nefotil vůbec. Ovšem tím pádem bych zas ušetřil fůru času na věci, které možná umím lépe…
Jo, a naopak kdybych nebyl čekal, až se digitály dostanou na přijatelnou úroveň, byl bych zřejmě nafotil spoustu věcí, které mezitím zmizely do nenávratna.
No nic, pár e-mailů jsem rozeslal; těm, u nichž nahodile (na základě čehosi v minulosti) předpokládám alespoň letmý zájem o Prahu nebo železnici. (Vynechal-li jsem někoho, ať mi laskavě dá vědět.) Tím je veškerá editace pro dnešek odbyta (na výtvarně náročnější fotky se momentálně necítím), a konečně se tímto pouštím do čtení.
Skimici 🙂
jsi exot s výrazným smyslem pro humor 😀
(536) Fotit sice Zpátečníku také neumím, natož vyfocené upravovat, ale digitálu jsem se přizpůsobil hlavně pro jeho jednoduchost, láci a možnost procpat fotky drátem. Každopádně, v temné komoře jsem strávil část mládí a teorii časů a clonek s velkým potěšením čerpal z „Nové školy fotografie“, autor H. Windisch, tak asi z doby té Leicy. Fotím a vyvolávám, sice mizerně, ale ku svému potěšení, asi tak od patnácti let.
Změna z fotochemie na digitál byla změna zásadní, takže kdo měl i pěkný foťák fotochemický, časem měnil a nečekal na 40, 50 či 60 let. Pak jsou ovšem změny méně zásadní, ale pro pohodlí mohou mít svůj význam. Tam odhaduji obměnu na cca 10 let maximálně. Není vše jen šuntovitostí, i když i ta hraje svoji roli. Osobně bych viděl přibližné nastavení fyzické životnosti na dobu morální životnosti (pojem nepříliš smyslný, leč používaný) jako vcelku přijatelný kompromyš.
Heh, Windische mám doma taky! Ale práce s tikitalem je příjemnější. Škoda, že stav mého devizového konta nedovoluje pořízení plnohodnotného kalibrovaného monitoru. Takhle musím prznit papír a toner.
Windische jsem měla taky. Možná ještě někde na chalupě je. Ona to asi byla ve své době jediná knížka o fotografování, co k něčemu byla.
Ovšem digitál – zrovna teď se v práci denně prohrabávám spoustou fotek, na který jsme zdokumentovali, co se dalo. Neumím si představit, že bychom to kvantum museli nějak zpracovávat – vyvolávat filmy a pak desítky, možná stovky fotek.
Navíc v počítači si můžete zvětšit detail, případně ho nakopírovat do souboru jako podklad, udělat výřez.
Pracovní využití digitálu je prostě v mé profesi podstatně větší, než tomu bylo u klasické fotografie. Navíc na fotky, které jsou pracovním podkladem a neslouží k prezentaci, leckdy stačí mobil.
Já už fotky z tikitálu ani netisknu. Stejně nemám na čem. Ten Windisch učil základy řemesla, tehdy je člověk ovlivňoval sám, teď to dělá automat. Stejně neškodí ty základy znát, pokud foťák umožňuje je ovlivňovat.
Hele, nemá někdo zájem o zvětšovák Axomat 4 ? 🙂
Dobré ránko!
Nepřipomíná vám to něco? Jak přes kopírák!
…. V těchto dnech jsem tu měl své přátele z Německa a ptal jsem se jich: Jak Němci přijímají uprchlíky? Víte, co mi řekli? „To je propaganda jako svině, v Německu jsou lidé nasraní a oni v televizi ukazují, jak je v Mnichově vítají s otevřenou náručí…
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Evrope-vladnou-nejvetsi-hlupaci-a-oportunisti-ja-je-poznal-V-Bruselu-jsou-idioti-Jozef-Banas-exdiplomat-a-nejprekladanejsi-Slovak-nalozil-i-Merkelove-USA-a-dalsim-399019
A včera se u Muzea sešlo asi 2500-3000 odpůrců a spolu pak došli a demonstrovali před úřadem vlády:
https://www.facebook.com/StopMultikulti/videos/790067234435598/
Dobré zas ráno… Tak ptakopysk měl pravdu – z konvoje předvoj už přejel, teď jede voj… No ono se to hodí, připomenout ovčanům, kdo je tady pánem… Aby je ani nenapadlo zlobit…
http://www.faz.net/aktuell/politik/europaeische-union/kommentar-zur-fluechtlingskrise-falsche-eu-signale-13795643.html
543 Už pro daguerotypii nebo ještě pro asfalt? 🙂
530 Zpátečníku, návyk z kompaktu je u mě děsivý. Byl jsem zvyklý na ostrost od nevidim do nevidim. Jenže s větším snímačem je to jinak. Sice můžu úžasně kreativně pracovat s hloubkou ostrosti, jenže… Když potřebuju velkou hloubku ostrosti, musím hodně clonit. Tak co naženu velkým snímačem a světelným objektivem, sežere clona. A jsem kde jsem byl. Když je málo světla, musím zvednout iso. Samozřejmě, že jsou případy, že potřebuju umělecky rozostřený zadek. Například při focení makra nebo hmyzáků. Jenže daleko více je případů, že při focení v plenéru potřebuju ostré všechno. Jako by bylo viděno zdravým okem. Fotil jsem hmyzáky objektivem dvoustovkou, asi tak z metru. Dost světla, jenže ne až tak moc, třebaže pomáhala stabilizace. Hloubka ostrosti tak malá, že bych potřeboval i stabilizaci v ose a navíc příliš malá na to aby snímek byl ostrý od kusadel po prdel. Ano, pozadí je vzorově rozostřené….Když si představím, že bych měl fullframe, vysoce světelný objektiv f1,4 za desítky tisíc, nepotěšilo by mě, kdyby výsledek byl podobný, ne-li horší jako z kompaktu za čtvrtinovou cenu, navíc netížícím v kapse. Píšu o focení z ruky. Ze stativu s možností delších časů je to drobet jinak.
Tak si zvykám, že z ruky „bácvšechoostrý“ nefunguje a že to vyžaduje jiný pohled a jiné myšlení. Co mi to připomíná…. Jo, foťáková „prerestrojka“, to nejsou jen výklady plné nádherných fotek. To je spousta práce a učení…
Co se týče zdejšího dění a zpráv o lidech lidí procházejících se s rozličnými cedulemi, vykřikujících to či ono a pokřikujících na sebe aby se po chvíli odebrali někam jinam a tam protivně hlučeli aby se rozešli do kaváren, vináren a piváren, podle toho co komu jest příslušno, kde sami mezi sebou se pochválí jak jsou dobří, komu to nandali, a jak změní světaběh, z mého virtuálního azylu, kam se občas uchyluji, z AnhMorporku, mi to připadá zábavné. Foťáková prerestrojka mi dává zabrat a mám co dělat abych vytrénoval skřety aby malovali jak potřebuju.
V té Italii evidentně vůbec nechápou, proč mladí muži emigrovali?
…Imigranti protestujú aj v Livorne, kde sa sťažujú na zlé podmienky v ubytovni, nakoľko im v izbách chýba televízia, wifi, internet, klimatizácia a prekáža im aj to, že ubytovňa stojí „ďaleko od pláže pri mori“. V Borgo Pace, okres Pesaro, by tiež chceli wifi a, možno to znie úsmevne, dokonca hydratačné telové krémy… Vzbury narastajú čoraz viac aj v Rimini a Spezia Aveline. Tu sa mladí imigranti sťažujú na nedostatok finančnej hotovosti. Radi by mali fyzické peniaze, nepáči sa im nákup na poukážky. Nájde sa mnoho takých, ktorí si žiadajú špeciálnu stravu, povedal v relácii taliansky sociálny asistent. Stretol sa dokonca s prípadom, keď celá skupina imigrantov žiadala o vylúčenie typických talianskych lazaní z jedálneho lístka a odmietli tiež ryžu, kura či ryby. Na záver spomínanej relácie sa reportér pýta, ako toto celé vysvetliť niektorým talianskym dôchodcom s mizernými dôchodkami, ktorí často na obživu musia kupovať druhotriedne potraviny, alebo jednoducho po záverečnej zbierajú na trhu zvyšky z predaja…
http://zivot.cas.sk/clanok/21128/taliansky-babylon-utecenci-sa-stazuju-chcu-volny-pohyb-a-peniaze-nie-nakup-na-poukazky