Long John Special Reserve je jen obchodnická finta – není na ní nic speciálního, ale jak jsem psal – slušná směs, pitelná, výrobce je slušná firma, žádný noname. Po 40 letech určitě zajímavé ochutnání.
Halladine, kdes tu flasku nasel? Na pude, ci ve sklepe? Hledej dal, treba najdes nejakeho zapomenuteho Rembranta nebo aspon Spalu.
Zavidim ti. Ctyricet roku stara? Uzij si to! Na zdravi!
Oteplovači ad 343 – dalekohled… škopíček a v něm rtuť roztočit ?
To už by dnes nešlo, EU zakázala.Jedině že by si na provázku roztočil digitální teploměr…
Což mi připomíná, že když jsem ležel v té nemocnici, tak sousedovi tak dlouho měřili teplotu dotykovým a bezdotykovým digitálním teploměrem až sestře došla trpělivost a došla pro klasický rtuťový.
A to mě překvapilo, že ho ještě mají…
Dobrý večer vespolek,
no já nevím, ale v muzeu whisky v Edinburgu nám bylo sděleno, že whisky zraje v sudech, ve flaškách už nikoliv… takže na stáří flašky ani tak nezáleží, pokud dobře těsní víčko a nic časem nevyprchalo ?
Matzurko, je to naopak ! Pokud netěsní víčko, vyprchá ten hnusný a životu nebezpečný etanol a zůstane jenom koncentrovaná chuť a vůně skotských vřesovišť! 😉 😀 😀
No to stáří odhaduju podle toho, že ji asi kdysi otec koupil někde na letišti v Englicku,když ještě jezdil na služebky do zahraničí.
V roce 1969 ho sice vyrazili z KSČ, a z funkce vedoucího oddělení šel na referenta, ale i tak OKD jinýho specialistu na jakýsi druh důlní techniky nemělo.
Asi to koupil v nějakém duty free shopu na letišti.
No a vím,kdy šeldo penze….
Ale ta flaška je originálně zavřená,a otvírat se mi ji nechce.
Ale hned vedle byl načatej Martell vsop Medaillon, tak ochutnávám ten 🙂
Šumaváku- 353- jo- i tohle už se zkoušelo. Dokonalé parabolické zrcadlo. Někde snad funguje i dost velký takový přístroj. Má drobnou nevýhodu. Můžete koukat jen kolmo nahoru :-).
A jak Ti to jako abstinentovi chutná?
Dej bacha abys na stará kolena náhodou nepřišel na to, o cos v životě přišel… 😉 😀 😀
U toho vizoura je lístek HILLS Duty Free Shop a cena – 1.55 libra 🙂
Šumaváku,
jsem na rozpacích . Ten koňak byl načatej, sice tam byla zátka,
ale něco už asi za ty roky vyprchalo.
Oteplovači, já jsem jen prostý pasáček koní… ale mám za to, že ten škopíček se rtutí byl právě Newtonův nápad. Ale mohu se samozřejmě mýlit.
Stejně tak mám neodbytný pocit, že o výroku „Protože pokovení skla tehdy nebylo technicky známé“ by se dalo možná s úspěchem pochybovat, protože benátská zrcadla…
Ale možná si ti benátčané své tajemství nanášení stříbra na vybroušené sklo dobře chránili.Nebo se to opravdu lehce časově míjí?
Já měl za to, že problém byl v tom, že uměli jen rovné sklo a navíc ne planparalelní(Hůl do skla zabořená, zdá se býti dvakrát zalomená)…
>>359 Jestli ta flaska byla za libru pade, musel ji tvuj tatik koupit tak v prvni petiletce.
OT: Tohle k mému překvapení celkem stálo za přečtení; Schneidera jsem totiž dlouho bral spíše jen jako držitele jednostrannějších a rozhodně jednodušších názorů:
Podobně nečernobílých článků teď v Parlamentních listech vídám nějak více; jako kdyby se věci kamsi posouvaly…
… Tak si uvědomuji, že tu někde ještě nejspíš mám lahev Glenfidich v plechové krabici, a vlastně asi už třikrát starší, než se píše na štítku…
Jestli to chutná jako mýdlo s jelenem, tak je to v pořádku ! 😉 😀 😀 😀 😀
Šumaváku – řekl bych, že problém byl v tom, že u zrcadla pro dalekohled musí být pokovena, co nejdokonaleji vybroušená, první optická plocha. U obyčejného zrcadla je první optická plocha sklo a kovová vrstva je vzadu.
Dnes se pro Newtonovy (a jiné zrcadlové) dalekohledy vakuově napařuje hliník a chrání mikroskopickým filmem.
No, u toho zrcadla záleží na tom z které strany se na něj kouká… 😉 😀 😀
Ale jo, já to chápu.
367 — Přesně tak, Šumaváku, ti místo toho studují filmografii dotyčného Jandy.
364 — Ještě jsem neotevřel, těžko mohu posoudit… Navíc, což je mnohem horší, jsem už hezky dlouho neviděl kolem žádné mýdlo s jelenem. A že jich pamatuji; a jak těžká bývala do ruky; a jak ten reliéf připomínal zdobené voskové svíčky…
Vůbec, když si to tak vezmu, nejvíc whisky jsem myslím vypil ještě téměř v dětství…
Zpátečníku, to bylo Halladinovi.
Whisky mýdlo nepřipomíná, to bylo míněno na jeho starý, načatý koňak !! 😀
N o, tak já si naleju trochu toho portskýho, když to tak čtu….
jinak s bráchou jsme si v poslední době k večernímu kafíčku na chalupě oblíbili rum. Samozřejmě, že ne tuzemskej. 🙂
mýdlo je právě ten Martell.
370
Přesvědčili jste mě, že je Martel v pořádku 🙂
Ale moje značka to není.
Možná, že řeknete , že jsem barbar, ale já radši Metaxu. 🙂
Zpatecniku, ze jste pripomel Glenfidich. . .Mel jsem tu nesmirnou cest zatlacit oci flasce tehoz s Danny Smirickym – Skvoreckym. Nikdy na ten vecer nezapomenu. Skvorda mel radost, kdyz slysel sva slova ze Zbabelcu citovana valasskym uprdlikem ve Washingtonu. Ten Glenfidich musel taky slyset nase spolecne narikani nad Koncem nylonoveho veku.At ma ten vzacny clovek sklinku porad nalitou!
374
Pan Škvorecký je už 5 let mrtvej.
Ale je to jeden z mých nejoblíbenějších českých spisovatelů.
Když jsem ho četl, bylo mi líto, že neznám jazz.
A líbily se mi i jeho detektivky, které vydal jako Jan Zábrana, když on sám nesměl vydávat knihy.
Martine TT – 😀 a já si myslel, že to ví každý, kromě Halladina. A vono ne 😀 😀
Vis, Halladine, ze ja ti davam kredit. Ty se kazde rano vzbudis a vis, ze socialismus je tvoje nabozenstvi. A nepredstiras. Rekni mi tedy, jak muzes rad cist Skvoreckeho, z jehoz kazdeho slova cisela (nenavist? opovrzeni? uzij lepsiho synonyma) k rezimu, ktery diktuje mimo jine i to, jestli poslouchas jazz, ci dechovku. Mozna je to tvuj osobni problem, ze Satchmo, Duke Ellington, ci Ella nebyli v miste tveho vyrustani ku slyseni.
374 — Nojo, P.M., Hrabal a Škvorecký, za ně není náhrada (ostatně ani třeba za Pecku nebo za Putíka), a nejspíš se žádné už nedočkám. Příčinu bych spatřoval v tom, že ačkoliv opět (vzdor relativní hojnosti materiální) žijeme v mizerné době, což — jak každej ví — dobré literatuře vůčihledně svědčí, žádný autor už dnes nemá ony rakouskouherské a prvorepublikové kořeny.
377 — z jehoz kazdeho slova cisela (nenavist? opovrzeni? — No, chtěl jsem napsat cosi o podobné věci, něco i napsal, pak smázl jakožto přespříliš vágní, a když jste mezitím napsal citované, nějak naformuluji znovu:
Skoro celé Hrabalovo dílo (snad) je pláčem nad zánikem starého dobrého Rakousko-Uherska, ztělesňovaného mj. (úmyslně) groteskní postavičkou strýce Pepina. Podobně u Škvoreckého: Neurčité naděje, jaké to bude, až konečně skončí válka, Němci, kolaboranti i jejich stupidní útlak zmizí, on půjde studovat do Prahy a otevře se před ním krásný svět plný zajímavých možností — a pak místo toho únor 1948. Řekl bych, že základní jeho polohou je lítost, lítost nad zaniklou budoucností.
Ona taky z nenávisti, ba ani z opovržení se dobrá literatura myslím moc vystavět nedá…
A ze mluvite, Zpatecniku o „mizerne dobe“, vratme se ke skutecne mizerii. „Zed“ od Jana Zabrany (Halladinem zmineneho) je z nejvetsich obzalob zhuverilosti, ktere na sve vlastni lidi komunisticky rezim pouzil.Nevim. Mluvi se o tom, ci je to jako s autorem Vami vcera uvedenym, ze se jen trpelive ceka, az se na Mauthauseny a komunisty do Jachymova poslane hrdiny, kteri predtim v bitve o Anglii vyhrali valku proti Hitlerovi prestane mluvit, protoze pametnici driv ci trochu pozdeji vymrou?
>>379 Ano, „litost nad zaniklou budocnosti.“ Konec nylonoveho veku.
PM 🙂
poněkud se mýlíš,pokud simyslíš,že se každé ráno budím s myšlenkami na socialismus.
A vůbec, co to vlastně ten socialismus je?
Kdosi přiřkl Nikitovi ChrušČovovi výrok “ U nás není socialismus, u nás je bordel,socialismus je ve Švédsku“ 🙂
A co se týká oněch třech jazzmanů, Řekl bych že u nás zakázaní nebyli,dokonce i nějaké koncerty u nás za socíku byly.
O jazzu se tvrdilo,že je to hudba utiskovaných černochů, takže …
V březnu 1965 navštívil Louis Armstrong na 10 dní Československo a vystoupil v pražské Lucerně. Jeho koncert moderovala dvojice Suchý-Šlitr. Akce se stala významnou společenskou událostí, které se účastnili i známí zpěváci a hudebníci tehdejšího Československa
Reduta Jazz Club byl založen v roce 1958 a dnes je jedním z nejstarších jazzových klubů na světě. Začátkem roku 2016 byl deníkem The Guardian zařazen mezi Top ten jazz clubs v Evropě. Klub se může pochlubit dlouhou tradicí hostování těch nejlepších jazzmanů v rámci International Jazz Festival Praha, který zdejšímu publiku představil takové hvězdy jako B. B. King, Duke Ellington, Herbie Hancock, či držitel ceny Grammy Bob Mintzer.
Noa i některých knihách pana Škvoreckého najdeš úlitby režimu.
380 — Zeď vzpomínek? Tu bohužel neznám. Od Zábrany jsem četl zejména deníky, a pak ovšem spoustu překladů (vlastně ani nevím přesně které, protože ve všech nesměl být podepsaný). Některé (Waugha, Conrada) jsem si dokonce porovnával s originálem, hledaje, kde je trošku vylepšil — opravdu se mu dařilo tam nenápadně dodat novou kvalitu, a cosi svého přidat i na klíčová místa, aniž by znásilnil původní text.
Zábrana holt asi měl i ve zralém věku pocit, že celý svět je proti němu. Nejen bolševici, kteří ovšem ještě více ublížili jeho rodičům, ale zkrátka vůbec všecko. Ať už předpokládal, že se na vše zapomene, či nikoliv, křivdy nejspíš pokládal za neodčinitelné.
Vlastně určitý protiklad ke Karlu Peckovi.
Podobně u Židů. Projít Osvětimí (nebo tam skončit) pochopitelně nebyla žádná radost. Přeživší na to reagovali různě; jinak Primo Levi, jinak třeba Viktor Emmanuel Frankl… Obávám se, že Zábrana měl s neodčinitelností pravdu — ale třeba stejně tak mohl zapomenout právě on, to já nemohu posoudit. Pochopitelně nikdo nemůže odpustit bolševikům místo něj; jedině on by byl mohl. Možná bylo rozhodující, že analogicky jim on nemohl odpustit za své rodiče.
No nic, už dávno jsem měl spát.
A k tomu,co jsem napsal o Skvoreckém a Jazzu…
Když jsem byl puboš,letěla jiná muzika. Betles atd. A jiné zahraniční kapely, ale i domácí.
Třeba tahle:
Jazz mě nějak nezaujal.
Ale když čtu Škvoreckého, jak krásně o Jazzu píše, jak popisuje sóla,je mi to líto.
Ale spíš kvůli Škvoreckému,než kvůli jazzu samotnému.
Halladine, to je o.k. Ja se s tebou preci nehadam. Tvuj googl je nepremozitelny. Vis, ja jsem byl u toho, kdyz Satchmo hral v Praze. (Tedy, u prime televise, nemel jsem na vlak a utratu v Praze.) M.j., v pardalove Vsetine zalozil muj starsi kamarad Lada H. jazzovy klub hned po tebou zminovane Redute. Jindra S. mel tetu na Floride, ktera mu posilala desky a taky literaturu. Vedeli jsme tehdy velice dobre, ze mezi nami pri poslouchani sedi predstiraci lasky k jazzu, kteri pilne referuji o tech, kteri k nesocialisticke muzice vyznavaji nesvazackou naklonnost. Nevim, kolik ti je. Muzu ti ale ze zkusenosti rict, ze tvoji predchudci komunisti – socani se postarali o to, ze to tehdy stalo za velike, smutne hovno.
PM,
letos mi bude 66. A Satchma v TV si pamatuju taky 🙂 .Taky si pamatuju, ře byl u nás musikant,kterej ho napodoboval,a hrál jeho repertoár 🙂
Opravdové socany komouši zrušili,a spoustu jich zavřeli.
Avruk!
Já přijel do Ostravy speciálně proto,aby mi v baráku namontovali další plynoměr, a přišlej řemeslník řekl, že revizní zpráva je propadlá – o tři týdny…. 🙁
PM,
znáš ty detektivky, které byly vydány pod jménem Jan Zábrana ? Vlastně jsem četl dvoje verze autorství. Podle jedné šlo o Škvoreckého knihy, vydané pod jménem Zábrana,protože Škvorecký měl zákaz,podle druhé byli oba spoluautoři.
Nevím,co platí.
Můžu dodat jako docx anebo epub
Glenfiddich-ano, konečně se blížíme k whisky. 😉
Není marné zalovit ani u Irů (třeba Kilbeggan), v bourbonech, které tady nejsou nejznámější (Rebel Yell), dokonce i u Kanaďanů (i když někteří milovníci bourbonu tvrdí, že kanadská nemá žádnou chuť).
U portského stojí za to vyzkoušet nějaký starší ročník, 10, 20 i více let. Tedy pro toho, kdo ho má rád. A pamatujte, je to aperitiv nebo digestiv, maximálně 2 skleničky !;)
389 – i když nic předem neodsuzuji, bourbon jsem ochutnal v minulosti (ty profláknuté značky z televizní reklamy a byla to jen taková „lihovina“.
Skotsko – to ano, nejraději single malt. Z běžných doporučuji Cardhu (Speyside) a nejkouřovější Laphroaigh. Pokud se stanete členy nějakého klubu, tak se dostanete k specialitám – např. cask strength malt a pod.
>>386 To byl Rudolf Jelinek, trumpetak.
Kdyz byl Satchmo v petasedesatem v Praze, to uz bylo hej! Uvadeli ho Suchy se Slitrem. Ta sprosta padesata leta byla za nami.Ne, ze by ta sedesata byla nejskvelejsi, ale ve srovnani s tim brutalnim kriminalem predtim to bylo nebe. Ja jsem se, Halladine, narodil jedenact roku pred tebou. Moje generace byli Jazzmani,ti mladsi tveho veku pak Big beati.To uz bylo hej, komousum ta muzika kazila spani.Zalozili jsme v mistnim klubu divadlo poesie;recitovali jsme americke lidovky , kamaradi nam k tomu hrali dixiland. Ta stara lod plna blues. Boze, to uz jsou veky!V Plameni otiskovali americke Beatniky a Stainbecka ci Hemingwaye, take Skvordu ci Hrabala jsi videl na stelarkach v knihkupectvich. Zpival nam do toho vseho Walda a Pilarka. Smich nas vsak brzy presel, kdyz k nam vtrhli Chorosi.Nedovedu si predstavit, ze se potom ten grobiansky ksindl, ktery panoval v padesatych letech zase vratil.Cetl jsem po letech korespodenci mezi temi skvelymi chlapy, Skvoreckym, ktery odesel a Zabranou, ktery se rozhodl zustat. Nejsmutnejsi cteni.
P.M. promiň, byl to Jiří Jelínek, malíř a jazzový trumpetista. Proslavil se písní Motýl s Janou Malknechtovou. Objevil se i ve filmu Kdyby tisíc klarinetů.
Tvůj omyl je vysvětlitelný – Rudolf Jelínek byl zakladatel slavné vizovické pálenice.
Laphroaigh je hodně dobrý pití. Mladej mi občas něco přiveze z malejch palíren a je to zkapalněná radost. Profláknuté bourbony z reklam – ať už USA, nebo Can – nejsou nic moc a připomínají mi, nevím proč, mýdlovou vodu.
>> halladin
Máš na mysli trilogii „Vražda pro štěstí“, „Vražda se zárukou“ a „Vražda v zastoupení“. Tam byl Zábrana nejen „pokrývač“ ale i spoluautor. Když se při své návštěvě Prahy po roce 89 Škvorda zmínil o svém spoluautorství, tak na něj kdosi hodil exkrementem jako po lháři. Jenže – jak laskavý čtenář ví – je tam popisována řada šarád, rebusů a podobně, nu a v jednom akrostichu byla schována věta, deklarující spoluautorství škvoreckého a Zábrany. Matně si vzomínám, že pro někoho to bylo nepříjemné zjištění.
>> P.M. V září 1969 jsem na trajektu Oostende-Dover koupil originální VSOP koňak (značku si už nepamatuji) za 2 libry.
Dobré zas ráno… Vždy jsem se domníval, že politik by měl být nejen dospělý, ale i svéprávný… Zdá se, že svéprávnost – alespoň u sernátorů – není podmínkou… Jinak si nedovedu vysvětlit počínání toho blba, který jsa sernátorem se nechal zvolit podsrancem a náhle zjistil, že jaxi nemůže sedět jednou prdelí na dvou posvíceních… No, ale aspoň si průměrný český volič udělá představu o inteligenci svých politických reprezentantů…
Já zase připomenu abstinentům, aby se VSOP vyhýbali – je to totiž již dávno před vznikem EU varovná formule:
Velmi Silné Opatrně Píti!
>> P.M.
Já jsem věkem mezi halladinem a Vámi (omlouvám se, ale netroufám si starším tykat). Ona ta 60. léta byla asi specifická – viz https://www.youtube.com/watch?v=wlFCSA8Ktmk. Dnes se mi zdá nepochopitelné, že v teoreticky neintelektuálním prostředí strojní průmyslovky asi tak čtvrtina naší třídy odebírala Plamen. –A přeshraniční korespondece. Moc se mi líbily dopisy, které psal Škvorecký svému kamarádovi detektivkáři Frantovi Jungwirthovi (Dušane, zdravím v novém roce!) coby Čechoameričan poněkud už zapomínající češtinu. Dlouho jsem pak používal jeho závěrečnou větu „Posílám Ti srdcový pozdrav!“. (Některé čumkarty zase podepisoval jako Joe Earwig.)
Šlo o počáteční písmena kapitol – bylo to nějak: Škvorecky fecit
394
DVD,¨přesně tyhle.
Sám Škvorecký k tomu řekl v rozhovoru pro Lidovky v roce 2009:
„Celkem jsme napsali tři Vraždy z pěti zamýšlených. Vycházely pod jménem Jana Zábrany, protože já byl v situaci, kterou bych mohl parafrázovat jako „ztížená možnost vydávání“. Nakonec jsem se Zdenou odejel do exilu a nějaký čas jsem si sliboval, že čtvrtý a pátý díl napíšu sám a propašuju rukopis opačným směrem, tedy z Toronta do Prahy Honzovi. To by nasadilo korunu žertu, který jsme si s Honzou dovolili ve třetím díle plánované pentalogie, Vražda v zastoupení. Tam když čtete první písmena prvních slov po sobě jdoucích kapitol, dávají dohromady akrostich, pro větší špás navíc latinský: Škvorecký et Zábrana fecerunt ioculum. Neboli že Š.a Z. si udělali legraci.“
Zdroj: https://www.lidovky.cz/byly-to-ulitby-bohum-0ri-/redakce.aspx?c=A090227_132625_ln_redakce_mel
Long John Special Reserve je jen obchodnická finta – není na ní nic speciálního, ale jak jsem psal – slušná směs, pitelná, výrobce je slušná firma, žádný noname. Po 40 letech určitě zajímavé ochutnání.
Halladine, kdes tu flasku nasel? Na pude, ci ve sklepe? Hledej dal, treba najdes nejakeho zapomenuteho Rembranta nebo aspon Spalu.
Zavidim ti. Ctyricet roku stara? Uzij si to! Na zdravi!
Oteplovači ad 343 – dalekohled… škopíček a v něm rtuť roztočit ?
To už by dnes nešlo, EU zakázala.Jedině že by si na provázku roztočil digitální teploměr…
Což mi připomíná, že když jsem ležel v té nemocnici, tak sousedovi tak dlouho měřili teplotu dotykovým a bezdotykovým digitálním teploměrem až sestře došla trpělivost a došla pro klasický rtuťový.
A to mě překvapilo, že ho ještě mají…
Dobrý večer vespolek,
no já nevím, ale v muzeu whisky v Edinburgu nám bylo sděleno, že whisky zraje v sudech, ve flaškách už nikoliv… takže na stáří flašky ani tak nezáleží, pokud dobře těsní víčko a nic časem nevyprchalo ?
Matzurko, je to naopak ! Pokud netěsní víčko, vyprchá ten hnusný a životu nebezpečný etanol a zůstane jenom koncentrovaná chuť a vůně skotských vřesovišť! 😉 😀 😀
No to stáří odhaduju podle toho, že ji asi kdysi otec koupil někde na letišti v Englicku,když ještě jezdil na služebky do zahraničí.
V roce 1969 ho sice vyrazili z KSČ, a z funkce vedoucího oddělení šel na referenta, ale i tak OKD jinýho specialistu na jakýsi druh důlní techniky nemělo.
Asi to koupil v nějakém duty free shopu na letišti.
No a vím,kdy šeldo penze….
Ale ta flaška je originálně zavřená,a otvírat se mi ji nechce.
Ale hned vedle byl načatej Martell vsop Medaillon, tak ochutnávám ten 🙂
Šumaváku- 353- jo- i tohle už se zkoušelo. Dokonalé parabolické zrcadlo. Někde snad funguje i dost velký takový přístroj. Má drobnou nevýhodu. Můžete koukat jen kolmo nahoru :-).
A jak Ti to jako abstinentovi chutná?
Dej bacha abys na stará kolena náhodou nepřišel na to, o cos v životě přišel… 😉 😀 😀
U toho vizoura je lístek HILLS Duty Free Shop a cena – 1.55 libra 🙂
Šumaváku,
jsem na rozpacích . Ten koňak byl načatej, sice tam byla zátka,
ale něco už asi za ty roky vyprchalo.
Oteplovači, já jsem jen prostý pasáček koní… ale mám za to, že ten škopíček se rtutí byl právě Newtonův nápad. Ale mohu se samozřejmě mýlit.
Stejně tak mám neodbytný pocit, že o výroku „Protože pokovení skla tehdy nebylo technicky známé“ by se dalo možná s úspěchem pochybovat, protože benátská zrcadla…
Ale možná si ti benátčané své tajemství nanášení stříbra na vybroušené sklo dobře chránili.Nebo se to opravdu lehce časově míjí?
Já měl za to, že problém byl v tom, že uměli jen rovné sklo a navíc ne planparalelní(Hůl do skla zabořená, zdá se býti dvakrát zalomená)…
>>359 Jestli ta flaska byla za libru pade, musel ji tvuj tatik koupit tak v prvni petiletce.
OT: Tohle k mému překvapení celkem stálo za přečtení; Schneidera jsem totiž dlouho bral spíše jen jako držitele jednostrannějších a rozhodně jednodušších názorů:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Napady-Jiriho-Drahose-smrdi-sirou-a-pekelnym-ohnem-Horackovy-blafy-Topolankova-minulost-A-nove-vlade-Jan-Schneider-doporucuje-Nebat-se-a-nekrast-518469
Podobně nečernobílých článků teď v Parlamentních listech vídám nějak více; jako kdyby se věci kamsi posouvaly…
… Tak si uvědomuji, že tu někde ještě nejspíš mám lahev Glenfidich v plechové krabici, a vlastně asi už třikrát starší, než se píše na štítku…
Jestli to chutná jako mýdlo s jelenem, tak je to v pořádku ! 😉 😀 😀 😀 😀
Šumaváku – řekl bych, že problém byl v tom, že u zrcadla pro dalekohled musí být pokovena, co nejdokonaleji vybroušená, první optická plocha. U obyčejného zrcadla je první optická plocha sklo a kovová vrstva je vzadu.
Dnes se pro Newtonovy (a jiné zrcadlové) dalekohledy vakuově napařuje hliník a chrání mikroskopickým filmem.
Zpátečníku, parlamentní listy jsou známá ideodiverzní centrála, kterou slušní lidé nečtou, natož aby tam publikovali ! (©Jakub Janda)
😉 😀 😀 😀
No, u toho zrcadla záleží na tom z které strany se na něj kouká… 😉 😀 😀
Ale jo, já to chápu.
367 — Přesně tak, Šumaváku, ti místo toho studují filmografii dotyčného Jandy.
364 — Ještě jsem neotevřel, těžko mohu posoudit… Navíc, což je mnohem horší, jsem už hezky dlouho neviděl kolem žádné mýdlo s jelenem. A že jich pamatuji; a jak těžká bývala do ruky; a jak ten reliéf připomínal zdobené voskové svíčky…
Vůbec, když si to tak vezmu, nejvíc whisky jsem myslím vypil ještě téměř v dětství…
Zpátečníku, to bylo Halladinovi.
Whisky mýdlo nepřipomíná, to bylo míněno na jeho starý, načatý koňak !! 😀
N o, tak já si naleju trochu toho portskýho, když to tak čtu….
jinak s bráchou jsme si v poslední době k večernímu kafíčku na chalupě oblíbili rum. Samozřejmě, že ne tuzemskej. 🙂
mýdlo je právě ten Martell.
370
Přesvědčili jste mě, že je Martel v pořádku 🙂
Ale moje značka to není.
Možná, že řeknete , že jsem barbar, ale já radši Metaxu. 🙂
Zpatecniku, ze jste pripomel Glenfidich. . .Mel jsem tu nesmirnou cest zatlacit oci flasce tehoz s Danny Smirickym – Skvoreckym. Nikdy na ten vecer nezapomenu. Skvorda mel radost, kdyz slysel sva slova ze Zbabelcu citovana valasskym uprdlikem ve Washingtonu. Ten Glenfidich musel taky slyset nase spolecne narikani nad Koncem nylonoveho veku.At ma ten vzacny clovek sklinku porad nalitou!
374
Pan Škvorecký je už 5 let mrtvej.
Ale je to jeden z mých nejoblíbenějších českých spisovatelů.
Když jsem ho četl, bylo mi líto, že neznám jazz.
A líbily se mi i jeho detektivky, které vydal jako Jan Zábrana, když on sám nesměl vydávat knihy.
Martine TT – 😀 a já si myslel, že to ví každý, kromě Halladina. A vono ne 😀 😀
Vis, Halladine, ze ja ti davam kredit. Ty se kazde rano vzbudis a vis, ze socialismus je tvoje nabozenstvi. A nepredstiras. Rekni mi tedy, jak muzes rad cist Skvoreckeho, z jehoz kazdeho slova cisela (nenavist? opovrzeni? uzij lepsiho synonyma) k rezimu, ktery diktuje mimo jine i to, jestli poslouchas jazz, ci dechovku. Mozna je to tvuj osobni problem, ze Satchmo, Duke Ellington, ci Ella nebyli v miste tveho vyrustani ku slyseni.
374 — Nojo, P.M., Hrabal a Škvorecký, za ně není náhrada (ostatně ani třeba za Pecku nebo za Putíka), a nejspíš se žádné už nedočkám. Příčinu bych spatřoval v tom, že ačkoliv opět (vzdor relativní hojnosti materiální) žijeme v mizerné době, což — jak každej ví — dobré literatuře vůčihledně svědčí, žádný autor už dnes nemá ony rakouskouherské a prvorepublikové kořeny.
377 — z jehoz kazdeho slova cisela (nenavist? opovrzeni? — No, chtěl jsem napsat cosi o podobné věci, něco i napsal, pak smázl jakožto přespříliš vágní, a když jste mezitím napsal citované, nějak naformuluji znovu:
Skoro celé Hrabalovo dílo (snad) je pláčem nad zánikem starého dobrého Rakousko-Uherska, ztělesňovaného mj. (úmyslně) groteskní postavičkou strýce Pepina. Podobně u Škvoreckého: Neurčité naděje, jaké to bude, až konečně skončí válka, Němci, kolaboranti i jejich stupidní útlak zmizí, on půjde studovat do Prahy a otevře se před ním krásný svět plný zajímavých možností — a pak místo toho únor 1948. Řekl bych, že základní jeho polohou je lítost, lítost nad zaniklou budoucností.
Ona taky z nenávisti, ba ani z opovržení se dobrá literatura myslím moc vystavět nedá…
A ze mluvite, Zpatecniku o „mizerne dobe“, vratme se ke skutecne mizerii. „Zed“ od Jana Zabrany (Halladinem zmineneho) je z nejvetsich obzalob zhuverilosti, ktere na sve vlastni lidi komunisticky rezim pouzil.Nevim. Mluvi se o tom, ci je to jako s autorem Vami vcera uvedenym, ze se jen trpelive ceka, az se na Mauthauseny a komunisty do Jachymova poslane hrdiny, kteri predtim v bitve o Anglii vyhrali valku proti Hitlerovi prestane mluvit, protoze pametnici driv ci trochu pozdeji vymrou?
>>379 Ano, „litost nad zaniklou budocnosti.“ Konec nylonoveho veku.
PM 🙂
poněkud se mýlíš,pokud simyslíš,že se každé ráno budím s myšlenkami na socialismus.
A vůbec, co to vlastně ten socialismus je?
Kdosi přiřkl Nikitovi ChrušČovovi výrok “ U nás není socialismus, u nás je bordel,socialismus je ve Švédsku“ 🙂
A co se týká oněch třech jazzmanů, Řekl bych že u nás zakázaní nebyli,dokonce i nějaké koncerty u nás za socíku byly.
O jazzu se tvrdilo,že je to hudba utiskovaných černochů, takže …
V březnu 1965 navštívil Louis Armstrong na 10 dní Československo a vystoupil v pražské Lucerně. Jeho koncert moderovala dvojice Suchý-Šlitr. Akce se stala významnou společenskou událostí, které se účastnili i známí zpěváci a hudebníci tehdejšího Československa
Reduta Jazz Club byl založen v roce 1958 a dnes je jedním z nejstarších jazzových klubů na světě. Začátkem roku 2016 byl deníkem The Guardian zařazen mezi Top ten jazz clubs v Evropě. Klub se může pochlubit dlouhou tradicí hostování těch nejlepších jazzmanů v rámci International Jazz Festival Praha, který zdejšímu publiku představil takové hvězdy jako B. B. King, Duke Ellington, Herbie Hancock, či držitel ceny Grammy Bob Mintzer.
Noa i některých knihách pana Škvoreckého najdeš úlitby režimu.
380 — Zeď vzpomínek? Tu bohužel neznám. Od Zábrany jsem četl zejména deníky, a pak ovšem spoustu překladů (vlastně ani nevím přesně které, protože ve všech nesměl být podepsaný). Některé (Waugha, Conrada) jsem si dokonce porovnával s originálem, hledaje, kde je trošku vylepšil — opravdu se mu dařilo tam nenápadně dodat novou kvalitu, a cosi svého přidat i na klíčová místa, aniž by znásilnil původní text.
Zábrana holt asi měl i ve zralém věku pocit, že celý svět je proti němu. Nejen bolševici, kteří ovšem ještě více ublížili jeho rodičům, ale zkrátka vůbec všecko. Ať už předpokládal, že se na vše zapomene, či nikoliv, křivdy nejspíš pokládal za neodčinitelné.
Vlastně určitý protiklad ke Karlu Peckovi.
Podobně u Židů. Projít Osvětimí (nebo tam skončit) pochopitelně nebyla žádná radost. Přeživší na to reagovali různě; jinak Primo Levi, jinak třeba Viktor Emmanuel Frankl… Obávám se, že Zábrana měl s neodčinitelností pravdu — ale třeba stejně tak mohl zapomenout právě on, to já nemohu posoudit. Pochopitelně nikdo nemůže odpustit bolševikům místo něj; jedině on by byl mohl. Možná bylo rozhodující, že analogicky jim on nemohl odpustit za své rodiče.
No nic, už dávno jsem měl spát.
A k tomu,co jsem napsal o Skvoreckém a Jazzu…
Když jsem byl puboš,letěla jiná muzika. Betles atd. A jiné zahraniční kapely, ale i domácí.
Třeba tahle:
https://www.youtube.com/watch?v=ckNMjjxNWGk
Jazz mě nějak nezaujal.
Ale když čtu Škvoreckého, jak krásně o Jazzu píše, jak popisuje sóla,je mi to líto.
Ale spíš kvůli Škvoreckému,než kvůli jazzu samotnému.
Halladine, to je o.k. Ja se s tebou preci nehadam. Tvuj googl je nepremozitelny. Vis, ja jsem byl u toho, kdyz Satchmo hral v Praze. (Tedy, u prime televise, nemel jsem na vlak a utratu v Praze.) M.j., v pardalove Vsetine zalozil muj starsi kamarad Lada H. jazzovy klub hned po tebou zminovane Redute. Jindra S. mel tetu na Floride, ktera mu posilala desky a taky literaturu. Vedeli jsme tehdy velice dobre, ze mezi nami pri poslouchani sedi predstiraci lasky k jazzu, kteri pilne referuji o tech, kteri k nesocialisticke muzice vyznavaji nesvazackou naklonnost. Nevim, kolik ti je. Muzu ti ale ze zkusenosti rict, ze tvoji predchudci komunisti – socani se postarali o to, ze to tehdy stalo za velike, smutne hovno.
PM,
letos mi bude 66. A Satchma v TV si pamatuju taky 🙂 .Taky si pamatuju, ře byl u nás musikant,kterej ho napodoboval,a hrál jeho repertoár 🙂
Opravdové socany komouši zrušili,a spoustu jich zavřeli.
Avruk!
Já přijel do Ostravy speciálně proto,aby mi v baráku namontovali další plynoměr, a přišlej řemeslník řekl, že revizní zpráva je propadlá – o tři týdny…. 🙁
PM,
znáš ty detektivky, které byly vydány pod jménem Jan Zábrana ? Vlastně jsem četl dvoje verze autorství. Podle jedné šlo o Škvoreckého knihy, vydané pod jménem Zábrana,protože Škvorecký měl zákaz,podle druhé byli oba spoluautoři.
Nevím,co platí.
Můžu dodat jako docx anebo epub
Glenfiddich-ano, konečně se blížíme k whisky. 😉
Není marné zalovit ani u Irů (třeba Kilbeggan), v bourbonech, které tady nejsou nejznámější (Rebel Yell), dokonce i u Kanaďanů (i když někteří milovníci bourbonu tvrdí, že kanadská nemá žádnou chuť).
U portského stojí za to vyzkoušet nějaký starší ročník, 10, 20 i více let. Tedy pro toho, kdo ho má rád. A pamatujte, je to aperitiv nebo digestiv, maximálně 2 skleničky !;)
389 – i když nic předem neodsuzuji, bourbon jsem ochutnal v minulosti (ty profláknuté značky z televizní reklamy a byla to jen taková „lihovina“.
Skotsko – to ano, nejraději single malt. Z běžných doporučuji Cardhu (Speyside) a nejkouřovější Laphroaigh. Pokud se stanete členy nějakého klubu, tak se dostanete k specialitám – např. cask strength malt a pod.
>>386 To byl Rudolf Jelinek, trumpetak.
Kdyz byl Satchmo v petasedesatem v Praze, to uz bylo hej! Uvadeli ho Suchy se Slitrem. Ta sprosta padesata leta byla za nami.Ne, ze by ta sedesata byla nejskvelejsi, ale ve srovnani s tim brutalnim kriminalem predtim to bylo nebe. Ja jsem se, Halladine, narodil jedenact roku pred tebou. Moje generace byli Jazzmani,ti mladsi tveho veku pak Big beati.To uz bylo hej, komousum ta muzika kazila spani.Zalozili jsme v mistnim klubu divadlo poesie;recitovali jsme americke lidovky , kamaradi nam k tomu hrali dixiland. Ta stara lod plna blues. Boze, to uz jsou veky!V Plameni otiskovali americke Beatniky a Stainbecka ci Hemingwaye, take Skvordu ci Hrabala jsi videl na stelarkach v knihkupectvich. Zpival nam do toho vseho Walda a Pilarka. Smich nas vsak brzy presel, kdyz k nam vtrhli Chorosi.Nedovedu si predstavit, ze se potom ten grobiansky ksindl, ktery panoval v padesatych letech zase vratil.Cetl jsem po letech korespodenci mezi temi skvelymi chlapy, Skvoreckym, ktery odesel a Zabranou, ktery se rozhodl zustat. Nejsmutnejsi cteni.
P.M. promiň, byl to Jiří Jelínek, malíř a jazzový trumpetista. Proslavil se písní Motýl s Janou Malknechtovou. Objevil se i ve filmu Kdyby tisíc klarinetů.
Tvůj omyl je vysvětlitelný – Rudolf Jelínek byl zakladatel slavné vizovické pálenice.
Laphroaigh je hodně dobrý pití. Mladej mi občas něco přiveze z malejch palíren a je to zkapalněná radost. Profláknuté bourbony z reklam – ať už USA, nebo Can – nejsou nic moc a připomínají mi, nevím proč, mýdlovou vodu.
>> halladin
Máš na mysli trilogii „Vražda pro štěstí“, „Vražda se zárukou“ a „Vražda v zastoupení“. Tam byl Zábrana nejen „pokrývač“ ale i spoluautor. Když se při své návštěvě Prahy po roce 89 Škvorda zmínil o svém spoluautorství, tak na něj kdosi hodil exkrementem jako po lháři. Jenže – jak laskavý čtenář ví – je tam popisována řada šarád, rebusů a podobně, nu a v jednom akrostichu byla schována věta, deklarující spoluautorství škvoreckého a Zábrany. Matně si vzomínám, že pro někoho to bylo nepříjemné zjištění.
>> P.M. V září 1969 jsem na trajektu Oostende-Dover koupil originální VSOP koňak (značku si už nepamatuji) za 2 libry.
Dobré zas ráno… Vždy jsem se domníval, že politik by měl být nejen dospělý, ale i svéprávný… Zdá se, že svéprávnost – alespoň u sernátorů – není podmínkou… Jinak si nedovedu vysvětlit počínání toho blba, který jsa sernátorem se nechal zvolit podsrancem a náhle zjistil, že jaxi nemůže sedět jednou prdelí na dvou posvíceních… No, ale aspoň si průměrný český volič udělá představu o inteligenci svých politických reprezentantů…
Já zase připomenu abstinentům, aby se VSOP vyhýbali – je to totiž již dávno před vznikem EU varovná formule:
Velmi Silné Opatrně Píti!
>> P.M.
Já jsem věkem mezi halladinem a Vámi (omlouvám se, ale netroufám si starším tykat). Ona ta 60. léta byla asi specifická – viz https://www.youtube.com/watch?v=wlFCSA8Ktmk. Dnes se mi zdá nepochopitelné, že v teoreticky neintelektuálním prostředí strojní průmyslovky asi tak čtvrtina naší třídy odebírala Plamen. –A přeshraniční korespondece. Moc se mi líbily dopisy, které psal Škvorecký svému kamarádovi detektivkáři Frantovi Jungwirthovi (Dušane, zdravím v novém roce!) coby Čechoameričan poněkud už zapomínající češtinu. Dlouho jsem pak používal jeho závěrečnou větu „Posílám Ti srdcový pozdrav!“. (Některé čumkarty zase podepisoval jako Joe Earwig.)
Šlo o počáteční písmena kapitol – bylo to nějak: Škvorecky fecit
394
DVD,¨přesně tyhle.
Sám Škvorecký k tomu řekl v rozhovoru pro Lidovky v roce 2009:
„Celkem jsme napsali tři Vraždy z pěti zamýšlených. Vycházely pod jménem Jana Zábrany, protože já byl v situaci, kterou bych mohl parafrázovat jako „ztížená možnost vydávání“. Nakonec jsem se Zdenou odejel do exilu a nějaký čas jsem si sliboval, že čtvrtý a pátý díl napíšu sám a propašuju rukopis opačným směrem, tedy z Toronta do Prahy Honzovi. To by nasadilo korunu žertu, který jsme si s Honzou dovolili ve třetím díle plánované pentalogie, Vražda v zastoupení. Tam když čtete první písmena prvních slov po sobě jdoucích kapitol, dávají dohromady akrostich, pro větší špás navíc latinský: Škvorecký et Zábrana fecerunt ioculum. Neboli že Š.a Z. si udělali legraci.“
Zdroj: https://www.lidovky.cz/byly-to-ulitby-bohum-0ri-/redakce.aspx?c=A090227_132625_ln_redakce_mel