Švára Hervé aneb Adoptuj černouška!

Zpátečník

Vleklý spor, která zábava je nejhodnotnější z těch, jimž se můžete oddávat with your pants on, na obecné úrovni ovšem doposud trvá; než se však západní část lidstva pohroužila do sestupné spirály svého vývoje, mezi nabízejícími se možnostmi nikdy nechybělo listování ve starých časopisech.  Maně si tak pročítám číslo Harper’s Magazine ze samého počátku 70. let, jež ku mně doputovalo trajektorií dnes zhola nevysledovatelnou:  Povídka od Updikea…  Michael Novak o etnicitě…  Asi pět inzerátů na whiskey…  A vida, už také tam jsou inzerovány dálkové adopce!  Není to sice doposud ta láce, s níž se setkáváme dnes, nýbrž celých $144 ročně, a to prosím v tehdejší hodnotě dolaru; věřím ale, že kdyby mi u postele ležel National Geographic nebo Time ze stejné doby, našel bych podobné inzeráty v podobných cenách.  Není divu, že jsem si ihned vzpomněl na šváru Hervého.

 Švagr se sice Hervé nejmenuje, ale švagr je to určitě, byť nikoliv nutně můj.  Avšak ačkoliv zde jeho pravou identitu ohleduplně zatemňuji, nikdy bych si nedovolil přidat mu byť i jedinou vlastnost či příhodu vypůjčenou od kohokoliv jiného; švárova hodnota (minimálně pro účely tohoto líčení) totiž tkví především ve faktu, že vše níže popsané je shrnuto do jediné integrální, integrované osobnosti.

 Hervé má poctivé a pěkné povolání, spojené s vydáváním knih.  Jeho práce předpokládá iniciativu, vytrvalost, erudici, vynalézavost a odpovědnost.  Dělá ji kvalitně, již řadu let, a vytvořil si ve svém oboru slušné renomé.  Práce je na veřejné rozpočty navázána jen mírně, a honorována lukrativně také zrovna není.  V souladu s tím Hervé bydlí na jednom rozlehlém betonovém sídlišti, kamž jej občas zajedu navštívit.

 Procestoval západní Evropu, žil tam léta a žil i v Africe, snad rok či dva.  Aktivně ovládá jen jeden cizí jazyk, zato však dokonale – písmem asi lépe, než většina rodilých mluvčích.  Kolem roku 2000 věřil (a v užším kroužku též hlásal), že EU zkultivuje českou společnost a politiku; od vstupu tuto myšlenku již nezmiňuje.  Z Ruska má obavy.  Kdysi kolem poloviny 90. let se mi při návratu z Holandska zmínil, že tamní přistěhovalci jsou něco zásadně jiného než zdejší Cikáni; na rozdíl od nich prý jednou budou Holanďanům vydělávat na jejich důchody.

 Hervé je jemný, příjemný, obětavý, pracovitý a positivní; positivní přístup k jednotlivým podivnostem dnešního světa rovněž tvrdě vymáhá od ostatních.  Manuálně je celkem zručný, organizačně je zdatný, naštěstí však ne organizátorský.  Má vysokou slovní inteligenci.  A co více, též dobré analytické a kombinační myšlení; dáma či šachy jsou proň mnohem méně problémem než požitkem.  Také má spoustu známých; s nimi však daleko spíše souhlasí než diskutuje.  Ostatně své názory nešíří nijak úporně – anebo přinejmenším má dobře vyvinutou schopnost rozpoznat, kdy by přesvědčování bylo marné.  Ale na jejich podporu má vždy po ruce dva argumenty:  (1) Lidé jsou stejní.  (2) Lidé nejsou stejní.  Koneckonců svět je všude stejný, a vždy byl stejný; tímto prismatem pak nazírá zjevné rozdíly. 

 Často si kupoval Respekt, připadal mu objektivní.  Pak toho nějak nechal.  Televizní revoluce jej tehdy na přelomu tisíciletí přivedla do ulic, poprvé a naposled od roku 1989.  Nejpozději od té doby bývá podrážděný, jestliže mu nedopatřením zavolám v hodinu, kdy Česká televize vysílá zprávy.

 Politicky se Hervé pokládá za liberála, tedy v nejnovější terminologii za liberálního demokrata.  Ale tyhle pojmy nepoužívá, vlastně ani žádné jiné; naopak implicitně, snad podvědomě předpokládá, že jeho názory nutně zastávají i (prakticky) všichni ostatní, a ty díky tomu žádné jméno ani nepotřebují.  (Pojmenovat, zhusta pejorativně, tak vyžadují pouze případné nepočetné, společensky i politicky bezvýznamné názorové odchylky.)  Vždy mi ochotně vysvětloval, co bych neměl dělat, co bych neměl říkat a co bych si neměl myslet; pro úsporu času, svého i mého, mi ale v posledních letech zpravidla rovnou vyloží, co bych dělat, říkat a myslet si měl.

 Hluboko do druhé poloviny devadesátých let měl na ledničce vyvěšený plakát s Havlem ve svetru a heslem „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“.  Ale možná ještě silněji než názorově či hodnotově je s pravdoláskou spjat personálně – mnozí z jeho kamarádů v jejích službách udělali strmé kariéry.  Klause Hervé nesnáší a opakovaně vyjadřuje podezření ohledně jeho sexuální orientace.  (Homosexualitu ovšem za žádnou úchylku nepovažuje.)  Během debat o ratifikaci Lisabonské smlouvy jej upřímně udivovalo, že by se někdo v Čechách mohl či dokonce měl zajímat o její obsah.

 Ostatně o politiku se Hervé zas tolik nestará.  Avšak pro lepší svět je zcela rozhodně.  Myslí si, že žehlička domácnost ohřívá, zatímco lednička ji ochlazuje.  (Také si myslí, že DNA přečká v urně kremaci.)  Dobrovolně odebíral ekologickou elektřinu.  Je proti jaderným elektrárnám, jelikož není vyřešeno ukládání odpadu.  Věří ve větrné elektrárny (připadají mu navíc krásné, a to i samy o sobě, nejen ve srovnání třeba s uhelnými), věří v spalování biomasy a snad též ve fotovoltaiku.  Zmínka o spalování obilí jej navýsost rozladila.

 Se svými dětmi jednou adoptoval želvu (či cosi té velikosti) v ZOO; jedním z cílů, které si přitom kladl, zřejmě bylo přiučit je zásadám dobročinnosti.  Mě se poté tázal, zda bych na dálku adoptoval černošského chlapečka někde na jihu Afriky.  Měl bych si s ním povídat, ptal jsem se ho, třeba přes Skype?  A směl bych vůbec?  Anebo mu alespoň občas napsat?  Nic z toho prý ne, to by nešlo; pouze bych pravidelně posílal peníze.

 Hervé se narodil v pěkné vilové čtvrti, ale okolnosti, jimž se příliš nebránil, jej nakonec přivedly do oné říše betonu, panelů, a polystyrénu pastelových barev.  Sousedi naproti přes chodbu tam byli zvláštní lidé:  Jednoho nedělního odpoledne Hervému vylomili zámek, odnesli počítač a nějakou tu hotovost.  Počítač ukryli o pouhých pár metrů dál (ovšem měřeno spíše vertikálně), ve sklepě téhož domu.  Hervé pak cestou úřední usiloval o jejich vystěhování z bytu, a po dlouhých měsících také uspěl, ovšem jen potud, že se v témž domě odstěhovali o patro níže.

 Avšak uprostřed té krátké chodby bydlel ještě další soused, tichý a nepříliš hovorný pán.  Měl východoevropsky znějící jméno, cukrovku a dospělého syna kdesi na Ostravsku.  Bylo trochu podivné, jistě však ne enormně, že počátkem léta 20** kamsi zmizel a půl roku po něm nebylo vidu ani slechu.  Syn (který neměl klíče) jej tam, jak Hervé potom vyprávěl, v té době jednou i hledal.  Soused celý ten půlrok ležel ve své kuchyni, hned za zdí jídelničky, v níž jsme mezitím prodebatovali adopci černouška.  Cítit prý nebylo nic, a co se podsousedů týče, na podlaze bylo PVC.  Pravděpodobně – kdo by to taky po té době určil s jistotou? – upadl do hypoglykemického kómatu, z něhož se již neprobral.

 

Čerstvé zjištění mi Hervé sice telefonoval poněkud rozrušen, vcelku jej však vzal na vědomí s obdivuhodnou vyrovnaností.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

492 komentářů u „Švára Hervé aneb Adoptuj černouška!

  1. Klara Samkova na FB
    „Antická tragédie Andreje Babiše“
    Mám takových spisů spoustu: úspěšní rodiče, kteří se věnovali podnikání, případně politice, případně obojímu. V práci od rána do rána… a taky mají děti… Děti, kterým dávají úplně všechno… a všechno funguje až do doby, kdy to zcela tragicky fungovat přestane.
    Příběh Andreje Babiše a jeho syna Andreje mladšího je klasickou osobní tragédií, kterých mi prošlo rukama, bohužel, snad stovky… Peníze a úspěch v podnikání jsou vykoupeny…časem. Časem, který rodiče nemohou trávit se svými dětmi, dětmi, které jsou obklopeny naprostým luxusem. Děti mohou dostat vše, na co si vzpomenou, ba i to, na co si nevzpomenou. Poměrně pravidelně, na co si vzpomenou, jsou drogy… protože to je fakt cool – a všechno ostatní už mají… (Druhá možnost, se kterou se u takovýchto dětí často setkávám je, že zcela zavrhnou svoje rodiče, navždy s nimi přeruší jakékoliv styky, občas si změní i jméno…)
    Rozhovor s ruským opatrovníkem A.B. mladšího přesně popisuje zoufalství rodiče, jehož dítě propadlo drogám – a dotyčný rodič se snaží udělat naprosto cokoliv, aby to dítě zachránil. Zamezí mu přístup k drogám, najde někoho, kdo s dítkem bude 24/7 a bude na něj dohlížet, aby se k němu žádný dealer nedostal. Protože se děťátko nudí, je naprosto nutné je z terapeutických důvodů zaměstnat. Šup se synáčkem do Agrofertu, byť na zcela podřadné místo, které v podstatě není schopen ani vykonávat sám. V tatínkově miliardářské firmě dělá poslíčka, aby nějak utloukl čas. Nemám při ruce časovou osu (doufám, že nějaký investigativní novinář ji iniciativně a necinkle vyhotoví) ale je možné, že Čapí hnízdo bylo OPRAVDU dětí A.B. st. …. bylo hračkou, kterou se měly děti – nebo alespoň syn – za nenápadného ekonomického dohledu tatínkova holdingu bavit, aby měl v životě i jinou náplň života než drogy. Ukáže se, že ale hračka nefunguje. Dítko nějaké ovečky na farmě zvířat nezajímají, lajna je lepší… Drogově závislý synátor je sice stále pod dohledem, leč nedaří se odříznout jej zcela od dealerů. Co naordinuje jakýkoliv – opravdu, jakýkoliv, kterýkoliv a každý psychiatr drogově závislému dospělému dítku? Slyším to úplně v přímém přenosu, jak ošetřující lékařka říká Babišovi staršímu: „Pane inženýre, chce ro změnu prostředí. Nějaké místo, kde nikoho nezná, kde nezná především žádného dealera. Kde se nedomluví.“ (Protože – registrujte: opatrovník A.B. mladšího říká, že umí jenom rusky a v jinojazyčném prostředí by byl ztracen. Jakými jazyky vládne A.B. mladší? S ohledem na jeho studia v zahraničí můžeme vsadit na angličtinu, pravděpodobná je němčina a možná francouzština. Ruština? Ani náhodou… Nikde v Rusku se nedomluví. Což je v tomto případě mimořádné plus. Takže Krym. Cachtání v moři, relax… zkusíme další krok, pane inženýre, nějakou rodinu, rodinný život. Protože mladí muži totiž sociálně dozrávají až s vlastním otcovstvím – v mnoha kulturách je muž uznán dospělým až tehdy, když má sám dítě. (Na tomto místě je potřeba si uvědomit, že Andrej Babiš st. je nejenom Slovák, ale je to Slovák s kořeny z východního Slovenska a jeho jméno ukazuje na rusínský původ. Takže na svoje měřítka, jak moc pro vás je či není důležitá rodina, zapomeňte… zde je vše hodně posunuto k… můžete tomu říkat tradiční rodinné hodnoty). Nicméně zpět k našemu příběhu. „Pane inženýre, chce to rodinný život, opatříme mu děvče.“ To je něco, čemu A.B. st. bytostně rozumí. Rodina nade vše… Protože tak strašně často neříká pravdu nebo mění své názory, nikdo by mu nevěřil, že zrovna tohle říká vážně. Náhodou jo. Říká to vážně a je to jedna ze stálic jeho života. Vždyť konec konců i do partaje vstoupil, protože to říkala jeho maminky, ne?
    Tak mu najdou děvče, s dítkem až do domu. Špatná volba… Krivoj Rog je doupě feťáků – a jak na potvoru to děvče pochází zrovna odtud. Oba „šťastní mladí lidé“, jinak „náš páreček“, pochopí svou šanci. A.B. ml. zjistí, že má cestu k lajně opět otevřenou. Děvčice zjistí, že má životní příležitost k sobě připoutat synátora vysokého politika a hlavně multimiliardáře, ještě navíc s pasem z Jevropejskej junije – a navíc svobodného. Promiňte, ale když uvidíte na zemi se povalující zlatou cihlu, tak ji přece neskopnete do kanálu, že… Adrejko má opět havaj solaj a jak uvádí jeho ošetřovatel (neboť to je to pravé slovo) „dává si vodní dýmku třeba dvakrát denně tři hodiny“. Tak schválně hádejte, co v té „vodní“ dýmce asi je… Pro připomenutí: jedním ze zásadních důvodů proti legalizaci marihuany je, že „rozjíždí“ schizofrenii v dospělém věku. Nedá se to předvídat a nedá se tomu zabránit. Otec je zoufalý, že nevyšlo vůbec nic, jak syna ochránit a zachránit. Opatrovník je zoufalý, že má trčet – on, Rus, někde v díře na východní Ukrajině. Odjíždí. Na žádost otce znovu přijíždí. Kupodivu autem. Proč ne letadlem? Protože zkuste do letadla dostat úplně zfetovaného chlapa tak, aby jej nevyloučili z přepravy. A zkuste to udělat anonymně – to nejde. I kdyby papá vyslal soukromé letadlo, let je zaregistrován a pasažéři taky. Auto je anonymní. Jestli v příběhu A.B. ml. někde figuruje nějaký únos, tak to není únos na Krym, ale únos z Ukrajiny… Domnívám se, že ošetřovatel nejel pro A.B. ml. sám. Není možné zároveň hlídat osobu zhulenou bůh ví čím pod obraz a zároveň řídit 2000 kilometrů. Možná s ním jela manželka s uspávačkou, možná někdo, kdo Andrejka jenom přidržoval. V každém případě jej vykládají v Blavě u maminky. Lékařky. Ta ví, co má dělat – a hlavně nemá jinou práci než Andrejka hlídat. Ve Švácarsku. Bez dealerů. Doufejme… možná už je čistej, ale ta schizofrenie je nevratná.
    Je mi Andreje Babiše st. upřímně líto. Bolest rodiče, který přijde o dítě buď proto, že se dalo na drogy nebo proto, že jej zavrhlo, je nekonečná. Chápu jeho zoufalství otce a chápu jeho zoufalství politika, který ví, že když kápne božskou, tak jej jeho političtí protivníci rozsápou na kousky.
    Tento příběh jsem vypsala proto, abych řekla všem, že kdo této kauzy zneužívají, jsou lidský odpad. Ať de každý podívá na své vlastní děti – a ať si přiznají, jestli mohou opravdu zaručit, že nedopadnou se svými dětmi jako Andrej Babiš starší se svým synem. Ten příběh má mnoho variant a o desítkách z nich mohu jako rozvodová advokátka vyprávět. Všechny jsou plné zoufalství a beznaděje.
    Chtěla bych také říci Andrejovi Babišovi, že za to, co se přihodilo jeho synovi, by se neměl stydět. I on sám je obětí generace 90. let, kdy se všichni vrhli na podnikání – a najednou zjistili, že se jim děti válí v příkopě zhulené… či hůře. Takových bylo! Čímž neumenšuji tragédii ani jednoho z nich. Jenom podotýkám, že není tak úplně pravda, co se píše v Anně Karenině, totiž, že „všechny šťastné rodiny jsou si podobny, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.“ Všechny rodiny s drogově závislými dětmi jsou totiž nešťastné úplně stejně. Disclosure vám uleví, pane premiére a vašemu synovi taky. Neštěstí a osobní tragédie není hanba. Je to jenom… neštěstí…
    A na závěr doporučení voličům. Často se na sociálních sítích rozčilujete, že řada evropských politiků nemá děti. Mayová, Marcon, Junker, Angela Merkelová, první ministryně Skotska Nicola Sturgeonová. Když nemají sami děti – jak mohou vést národ? Tak tady máte premiéra, který děti má. Minimálně jedno z nich je výsostně průšvihové. Než na něj začnete kvůli tomu plivat, zamyslete se nad tím, jakému politikovi dáváte přednost: bezdětnému a tím pádem bez průšvihů anebo s tomu s totálně průšvihovým dítětem, se kterým sice nesouhlasíte, politicky jej nesnášíte, prachy mu závidíte anebo z něj máte srandu – ale s tou jeho otcovskou bolestí se umíte ztotožnit? Tohle si rozmyslete, než odsoudíte. A nezapomeňte: v tomto bodu můžete dopadnout úplně stejně… jako premiér.“

  2. Chápu motivy Kláry S. Je to obhájkyně, advokátka. ABjr by s její pomocí mohl přijmout roli spolupracujícího obviněného a poté by si odpočinul v Beřkovicích, Kroměříži, Červeňáku, … dle potřeby. Nikdy nelze pomoci člověku v těchto potížích individuální chůvou. Ani placenou děvčicou.

  3. To pojednání Samkové jsem už taky čtl.
    AB jr. je momentálně ve Švýcarsku a má tamní občanství. České policii (případně via švýcarská policie) už dal najevo, že vypovídat nechce. Nemohou ho nutit, je stíhaný a je stíhaná jeho osoba blízká.

  4. „Pane inženýre, chce ro změnu prostředí. Nějaké místo, kde nikoho nezná, kde nezná především žádného dealera. Kde se nedomluví.“
    První, co mě napadlo, bylo Brno…

  5. Potom je pojednání paní Kláry S. nadbytečné. Možná vhodné jako citový výlev, který má ovlivnit „veřejné mínění“.
    Kdybych chtěl použít zlá a ošklivá slůvka, ptal bych se jak AB jako minfin/premiér ulehčil podobně postiženým rodičům, aby je exekutoři nehonili pro hříchy jejich dětí od čerta k ďáblu. Aby nebyly pokuty a exekuce stonásobkem spáchaného přestupku. Pokud nijak – i když má mít podobnou zkušenost – jedná se o soběstředného člověka, který každý projev soucitu považuje za slabost a proto je nutné se k němu dle toho chovat.

  6. (402) Je to dojemné, ale časově to nevychází. Hračka byla na děti převedena roku 2008, kdy o problémech juniora a dcery ještě nebylo slýcháno. A převedena zpět po uplynutí doby určené dotací. Stran cestování, Protopopov už přiznal i Kaliningrad, o tom Samková zřejmě ještě neví.
    Protopopov v rozhovoru vyvrátil informace o údajném únosu Babiše jr., podle něj vše začalo čtrnáctidenní dovolenou v Kaliningradu, ze které se vrátili.
    Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/babis-mladsi-byl-jako-muj-nevlastni-bratr-cesta-na-krym-nebyl-unos-rika-protopopov-premier-mu-podekoval-za-peci.A181115_074250_ln_domov_ele

  7. PAk bych se ovšem zeptala, co juniorovi bránilo a brání se přihlásit a vypovídat…. Z toho Krymu, pokud tam byl, je už nějakej pátek a je švýcarský občan.

    Zajímalo by mně, kde Samková tu teorii o drogách vzala, dosud na to nepřišla řeč. Vzhledem k tomu, že se ABjr. živil nějakou dobu jako pilot dopravního letadla cca do svých třiceti let, tak mi k tomu ten příběh zpovykanýho synáčka , na kterýho neměl tatík čas a proto se dal na drogy, nějak neštymuje…

  8. NAvíc Babiš mladší nekontaktobval policii přímo, ale přes redakci Seznam zprávy, kde byla nahrávka zveřejněna.

    Přiznám se, že mi to připadá divný….. Že by potom, co si ho tajně nahráli a zevřejnili to, by mělitakovou dlůvěru? Too by asi fakt musel být magor……

  9. Dobry den
    Odtud to vypada jako takove trochu upocene kotlinkove hemzeni ruznych stonozek a svinek kdyz se zvedne placatej kamen.
    Aldu Kapouna dostali skrz dane, popleteneho moravaka na kabelku, doktora na vino co nebylo koser a dotacniho maga dostanou skrze smesne hnizdo a syna moulu.
    Ne ze bych mu to na jednu stranu nepral. Hltat se nema.

  10. Ty povídačky o plotáži Boeinga by se měly brát asi s rezervou, ty formulace vypadají, že absolvoval nějaké přijímací testy, pak kurzy, asi i létal jako pomocník v kokpitu, ale že by létal samostatně nebo ijen jako druhý pilot? Na to mu IMHo chyly ty konečné zkoušky.

  11. 414 quivis
    Navic pilotovar Boeing asi nebude tak tezke.
    Aspon nachvilku to da kdejakej arab ….

  12. To sice ano, ale k řízení se vecpal sám! Bez licence. 😉

  13. Tia Maraa
    Ach ty ustrice… Ta nezna delikatni mlcenliva stvoreni ….
    Lehka a zdrava svacina.

  14. skimici,
    podkmenové breberky se po zdvižení kamene snaží o zlomnožku schovat. Takže bych to hemžení popsala spíš jako rozkopnuté/počůrané mraveniště…

    A jak to tak sleduji, skoro mám chuť uzavřít sázku, kdy Kalouska samou blažeností klepne pepka.

  15. Prý ony mlýny melou sice pomalu, ale jistě. Když pánovi prodělával Kostelec už asi osm let, začal B nejdříve skupovat a likvidovat konkurenci – Libuš, Polabské drůbežárny, Louny, Vamberk, Žamberk, další a další. Protože to nestačilo, použil něco, čemuž my, včelaři, říkáme podněcování. Podnítil socana Palase, který přišel s nutností přizpůsobit se EU. Socan zlikvidoval přes 500 malých a středních firem a firmiček. Mnohé z nich byly mnohá léta mými zákazníky a já viděl na vlastní bulvy jejich zánik a likvidaci rodin. Mnohdy i s mými financemi. Když byl konečně odejit, stal se onen socan generálním ředitelem Interlovu (Babišfirma). Asi to byl výdělečný job, protože si vydělal více než 60 melounů na tzv. pension. Kostelec je v černých číslech cca tři čtyři roky. Normálně jsem s trpícími solidární, ale v tomto případě se mě to zas až tak moc nedotýká. Spíše si vzpomínám na mého zákazníka z Vysočiny, který poté, co mu veterináři zavřeli firmu, spáchal sebevraždu. Prý se na každou svini vaří voda…. Nevím, spíše bych typoval na ty mlýny.

    S tím Okamurou to myslíte jako s Oposmlouvou? To bych řval snad i nahlas.

    Mimochodem, když vyhrál Tepličák, ztrestal jsem z radosti dvě lahve Martinského. Potkal jsem se s ním čtyřikrát a vždy jsem se od srdce zasmál jeho průpovídkám, postřehům a hrddiným historkám z tamní radnice.

  16. Na tuto žoužel jsem si zvykl, když jsem v mládí putoval podél pobřeží Jadranu. Na ostrovech , před Splitem, u Neretvy, před Dubrovníkem, za Dubrovníkem, za Kotorem (Kotorský záliv byla už tehdy stoka, ale za ním ráj) byly mušle mým každodenním chlebem. Tedy chleba jsem k tomu přikusoval. Některé jsem jedl za syrova, některé v polívce. Ušně jsem pekl naklepané na žhavých kamenech a něco přidával do lanchmeatu s rajčaty. Velice dobré byly například kyjovky. Ústřice tehdy byly na každém osamělejším útesu. Jen s Jakubskými jsem míval problémy. Ony totiž po dně, bestie, skačou a rychle se schovávají ve dně. Ale přesto, pljeskavica je pljeskavica.

  17. Františku,
    mlži fakt poskakují 🙂 ?

    A díky za článek k Jarkovi.

  18. 422 quivis
    Tak ja se treba zrovna pred veceri zvirecky nudim na jakemsi setkani a ted si predstav, ze nejsou ani chipsy nebo orisky, ale jen mrkvovy a zelenocelerovy tycky s nejakym jogurtovo matovym dresingem k piti nejaky fresh biostavy a voda. Pokousime to hryzat a kroupat hlasité, aby se recnici frantik dovtipil a pustil dovnitr cisniky s necim ostrejsim ….

  19. A co u nas doma? Spachal Babis seppuku nebo jen litaj pulitry, pan Kalousek krka a pan Pospisil potichu prdi?

  20. Skimici, obávám se, že uiž to není tak veselé ….
    Chvilku jsem poslouchal přenos z Václavského Mejdanu.

  21. zdravím !
    (422 quivis) On někdo překáží drogovým dealerům v jejich činnosti na Václaváku ? Ta bezohlednost …. 😕
    Tak jsem od nějakého Přibila (ano, ten Přibil, který údajně měl jakési spolky s nějakým Šumanem) četla informaci, že zřejmě trestní stíhání rodiny Babišů ve věci čápů a jejich hnízda začal Chovanec-http://ppmagazin.com/ Tak jestli chcete ,můžete si to přečíst než skončí ta živelní pohroma v podobě Kalouska.
    A může mně někdo vysvětlit,proč Babiš jun., který dle posledního e-mailu se cítí v pořádku a volný, namísto pochybných mailů pochybnému spolku nesedne do auta -už by mohl osobně vypovídat v Bartolomějské … 😕

  22. Mne zaujaly ty maily z jeho adresy. Ono napsat mail z cizí adresy není pro kvalifikovaného experta tak těžké …

  23. 425 quivis
    Nestras nebo tu letenku fakt vratim.
    Uz takhle mam hruzu co se vsechno bude odehravat na svatyho sedmnactyho. Jedine me trochu uklidnuje, ze kulate vyroci je az napresrok.

  24. westiku – 426 – třeba nechce místo Krymu sedět v krimu.
    Nebo se prostě bojí, že to auto by mohlo mít cestou nehodu. Nebo že by ho mohlo přejet auto až v Bartolomějské vystoupí.

    Já být občanem Švýcarska a být ve Švýcarsku, rozhodně bych se do Česka nehrnul. A to mi ani nebylo sděleno obvinění z žádného trestného činu a nejsem ani vyšetřován.

  25. Akorát nějak nechápu ty demošky a lidové veselice na Václaváku.

    To těm lidem ještě nedošlo, že vyměnit politiky či pořádat nové volby je naprosto k ničemu, dokud se nevymění elektorát (nebo minimálně tak polovina elektorátu) ?

  26. 430 Zpatecnik
    Tak to ja jsem kanalu blize a musim konstatovat, ze ta kolaborantska fena zacina bojovat o sve politicke preziti a jeji euspojenci ji jiz nepokryte drzi palce.

  27. No, Pavle, ale když je tak žhavej na to vypovídání, tak se snad mohl obrátit na policii přímo.
    Už jsme psala výše – divný je, že to prý dorazilo přes seznam zprávy, kde před tím uveřejnili tu nahrávku.

    a nemeses by photo jezdit do česka, my\slím, že kdyby projevil ochotu vypovídat, on by si někdo od policie udělál ještě rád vejlet do švýcarska.

  28. A jak si, pavle, představuješ tu výměnu elektorátu?
    A i kdybys ji zrealizoval, tak ono je na výměnu něco přijatelnýho?

  29. 433 — Děkuji, skimici, to by ale v zásadě mohlo být i popisem včerejšího stavu. Mezitím se leccos změnilo. Co Raab? Co unionisti? Co další toryové?

    Už jsem to zde možná kdysi psal: Brexit bez dohody by se mi líbil asi nejvíce…

  30. 432 — vyměnit politiky či pořádat nové volby je naprosto k ničemu, dokud se nevymění elektorát (nebo minimálně tak polovina elektorátu) ? — Správně, Pavle! Nebo pro jistotu raději rovnou 55 %… Viz též včerejší Robejšek:

    To jej [Davida Černého] vyneslo do takových příjmových výšin, že si stejně jako některé další umělecké veličiny připisuje právo vyjadřovat se o svých spoluobčanech s nesnesitelným pohrdáním. V rozhovoru s časopisem Forbes mluvil jistě i za méně promintentní, ale podobně pokřiveně myslíci salonní levičáky, když řekl: „Ale aktivní politické zapojení ve chvíli, kdy žiju v státě, který si dokázal zvolit Zemana? Tak jsem si řekl, ať si v tom těch 55 procent dementů žije….“

    http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-zuctovani-s-levici-09t-/p_politika.aspx?c=A181112_205731_p_politika_wag

  31. maYdo – 436 – nijak. Prostě musí dojít k ještě jedné generační obměně. 30 let je prostě příliš málo a zatím je pořád hrozně moc těch, kteří vzpomínají na to, jak za socialismu bylo vlastně fajn, ale volit klasické komunisty se jim ekluje.

  32. 437 Zpatecniku
    Vlna rezignaci a shaneni podpisu k letter of no confidence ktery by mohl spustit vyjadreni neduvery ci spise nevyjadreni duvery.
    Komous Corbyn argumentuje, ze ta mrcha porusila i principy ji deklarovane. A ma pravdu.

  33. Co bych poskakovala někde v zimě,
    tady na jihu je klid. Na Art běží film „I, Tina“, biopic Tiny Turner.

    Ty demošky mi přijdou dost… trapné.

  34. 440 — Vlna rezignaci a shaneni podpisu — Jo, děkuji, skimici, takhle se to zde také jevilo z jedné krátké zprávičky, tuším na Novinkách. Říkal jsem si, že realita v Londýně asi bude barvitější, a možná poutavější než ta zdejší skrumáž (která na rozdíl od té britské je méně zajímavá — anebo snad naopak zajímavější? — tím, že v ní neexistuje správná strana).

  35. V kazdem pripade jde Zpatecniku o hlasovaci draft, ktery budou muset schvalit UK a Evropsky parlament.
    Co jsem dnes slysel v matici bruselske, zadne zmeny draftu neprichazeji podle eu byrokratu v uvahu.
    To zcela vysvetluje proc jsou z te mrchy doma na mrtvici a i celou vlnu naslednych resignaci a sumu

  36. Jo a Merkel sem poslala zdravici a draft se prevyjednavat nebude.
    (Sem = Berlaymont, Junckerovi a Barnierovi)

  37. 443 — No, mně to totiž připadá trochu jako možné opakování schematu Cameron: Ten ohlásil referendum, a pod jeho hrozbou se s Bruselí snažil cosi vyjednat, ovšem chabě a neúspěšně. Výsledkem je brexit.

    Teď Mayová vyjednávala takříkajíc s těmi samými, pod (poněkud oboustrannou) hrozbou brexitu bez dohody; draft je chabý a sporný (což možná vyplývá ze samé podstaty věci, plus toho, že se Brusel točila kol Severního Irska), a výsledkem může být brexit bez dohody (mnohem snáze, než by byl při vstřícnosti Brusele a/nebo při větší rasanci Mayové).

    Kdyby si tudíž Mayová přála tvrdý brexit, byla mohla postupovat právě tak, jak postupovala… Takže nevím, co si myslet.

  38. Zajimalo by jak to presentuji eurokomousi v ceskych mediich? Velike vitezstvi Terezy? Statnicke rozhodnuti vstric stastnym zitrkum?

  39. (429) Hodně velká kapka. 😛 Začátek dobrý.
    (439) Aby Pavle ta generační obměna nevynesla ke korytu Piráty, Zelené, nebo tak něco. :-p

  40. Vaše starosti. Jdu do sklepa oprášit hrablon a lopatu, abych vůbec vyjel od chodníku. Od poledne tu každou půlhodinu projede pluh a sněžná bariera je už do půl dveří auta. A sněžit má až do rána. To globální oteplování se nějak předbíhá. Blizzardy jsou tu normálné až koncem ledna a v únoru.

Komentáře nejsou povoleny.