Zuzana Chlumská

Již staří Římané – jak jinak!

Slovo žoldnéř vzniklo z latinského názvu mince „solidus“ z toho francouzské „solde“ (mzda), které pak přešlo do němčiny a odtud vznikl název Söldner.

Žoldnéři se ve větší míře začali objevovat v římských legiích od 2.stol. př.n.l. za Gaia Maria, když potřeboval zvýšit počet vojáků v bojích s numidským králem Jughurtou a za Caesara už vznikaly celé žoldnéřské legie např. Galů. V samém závěru Římské říše bojovali v řadách legií i najatí Germáni.

Římská říše padla, ale žoldnéři zůstávali. Proslulými byli např Varjagové, kteří sloužili na cizích dvorech a gardu Varjagů měl i Byzantský císař. Konec konců žoldnéřem byl i vládce Kyjevské Rusi a zakladatel ruské dynastie Varjag Rurik.

Dokud nebyla stálá armáda, tak se to vlastně ani jinak, než najímáním žoldnéřů, řešit nedalo. Existovala sice povinnost zúčastnit se vojenských tažení svého panovníka, ale ne vždy byl po ruce dostatečný počet bojeschopných mužů.

Žoldnéřem byl i Jan Žižka, než se stal vůdcem husitů a postrachem Evropy. Proslulí byli i Švýcaři, kteří se od 15. stol. Nechávali po Evropě najímat. Papež má švýcarskou gardu dodnes i s jejími charakteristickými historickými uniformami. Británie, v dobách, kdy nad ní „slunce nezapadlo“ měla své indické prapory Ghurků a Francie si vytvořila svou cizineckou legii.

A v neposlední řadě byli žoldnéry i naši piloti RAF za Druhé světové války. Jsou snad proto méně hrdinští?

Podle údajů americké GOA pak v řadách americké armády činí najatí „kontraktoři“ až 48%.

Teď však v Afganistánu zahynuli 4 naši vojáci a jako vždy „vyvalily se vlny zdola“ až smutno pohledět.

Ti, co označují naši profesionální armádu za žoldáky ovšem zcela opomíjejí jednu věc – a tou je Doplňující protokol 1 k 3. Ženevské konvenci vydaný 8.června 1977:, kde je žoldnéř definován následovně:

1. Žoldnéř nemá právo na status kombatanta nebo v případě zajetí válečného zajatce.

2. Žoldnéř je jakákoliv osoba, která:

a)je účelově rekrutována v místě bojů nebo v zahraničí za účelem účasti v konfliktu;

b)účastní se přímo bojů;

c)je motivována k účasti v bojích především z touhy o vlastní obohacení a je jim Stranou účastnící se konfliktu přislíbena materiální kompenzace výrazně převyšující plat osob majících odpovídající hodnost a zaměření v armádě Strany;

d)není občanem Stran účastnících se konfliktu ani obyvatelem teritoria pod kontrolou Strany účastnící se konfliktu;

e)není příslušníkem ozbrojených sil Strany účastnící se konfliktu; a

f)nebyla vyslána Státem, který se konfliktu neúčastní v rámci své oficiální služby jako člen ozbrojených sil.

Takže naši vojáci nejsou žádní žoldáci v cizích službách, ale regulérní armáda, byť miniaturní. Dnešními žoldnéři jsou vojáci Francouzské cizinecké legie, či američtí kontraktoři v Afganistánu či Iráku.

Ale ono jde o něco jiného, není-liž pravda?

Válka je vůl, vojáci jsou fuj a vůbec by takové věci neměly na světě být.

Jenže jsou, ať se nám to líbí nebo ne. A to dlouhodobé zanedbávání, korupční triky a šlendrián se nám může zle vymstít, takže ofrňování opravdu není na místě. Tím spíš, že vzhledem k mezinárodní situaci je můžeme brzy potřebovat!

Protože pokud si myslíme, že nás snad bude někdy někdo zachraňovat, tak jen dokazujeme, jak jsme naivní, nedospělí a zbabělí.