Tak proč tam vlastně chodí?

Publikováno | Autor:

Zuzana Chlumská

 

Podle Nejvyššího soudu jsou svědectví policistů z místa činu bezcenná a nelze je brát jako důkaz u soudního líčení.

http://www.novinky.cz/domaci/326392-ministry-verdikt-nejvyssiho-soudu-vydesil.html

 Lze použít svědectví oběti trestného činu, záchranářů, paní, co šla okolo, místního opilce, ba i čertovy babičky, jen policisty ne! Co kdyby měl třeba v úmyslu poškodit pachatele a něco si na něj vymyslel? Takže pokud vás někdo zastřelí, řekněte to komukoli, jen ne policistům!

 Takový policista je, dle Nejvyššího soudu osobou naprosto nedůvěryhodnou. Otázkou je, jestli takové osobě je možné vůbec nějaké pátrání svěřit? Co kdyby, ó hrůzo, na základě vlastních poznatků před započetím trestního řízení, pachatele našel a usvědčil? Jak k tomu chudák pachatel vůbec přijde, aby ho nějaký takový policista honil?

 Ovšem, pokud se takový policista náhodou nachomýtne k trestnímu konání, je jeho výpověď brána jako důvěryhodná a tedy platná. Přiznám se, že tedy téhle kombinaci už vůbec nerozumím!!

 Co tím myslel Nejvyšší soud, když tohle vymyslel, jestli vůbec myslel?

 To jen zdravý rozum a logika, jako obvykle, dostaly na zadel!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 121 komentářů u „Tak proč tam vlastně chodí?“

  1. Do došků se ale můžou dát breberky nebo to chytne plíseň. Ale na starých anglických domečcích typu Dno pytle (nebo to bylo období tudorské ?) to vypadá divukrásně…

    Jirko,
    měla jsem smutnou zkušenost se svetrem z vlny kozí, dovoz z Alžíru…. to bylo spíš za trest 🙂
    A kousal mne i nějaký mohérový, takže mi ho nadšeně sebrala sestra – na ekzémy netrpí, anebo jí to kousání nevadilo.
    A nejsem sama 🙂
    http://www.youtube.com/watch?v=X6wH257swZo

  2. Jiřiku, proč předpokládáš, že to nevím? 😀

  3. 851-přesně tak, občas to hnije, plesniví a žije v tom kdeco. A taky skvěle hoří.
    Není nad pálenou tašku.;)
    Mimochodem, jeden z jihokorejských diktátorů nechal došky nahradit pálenou taškou povinně v celé zemi.
    Jinak to syntetické funkční prádlo doporučují třeba právě alergikům, kteří můžou mít problémy i s jinak kvalitními přírodními materiály.
    A jistě je svetr od babičky kvalitní, ale co přírodního porazí tenkou lehkou bundu, kterou neprofoukne a která unese vodní sloupec 15-20 000 ?

  4. No já jsem v oblasti střešních krytin naprostý laik, ale nás učili ve škole, že ti nejchudší měli střechy doškové. Ti bohatší (statkáři) střechy šindelové. A ti nejbohatší (šlechta) používali na střechy různé druhy kamene (břidlice apod.)

    Možná to byl jen komunistický výmysl, ale tak nějak si nemohu vzpomenout na žádný zámeček či královský palác ve Francii či Anglii, který by byl krytý došky. Dokonce ani Versaille ne a to si ten Ludvík mohl bezpochyby dovolit ty nejlepší materiály dostupné v tehdejší době.
    Dokonce ani dobové malby či fotografie nuzných českých hradů a zámků nezobrazují na těch nemovitostech doškové střechy.

  5. NoName – 853 – dřevěný šíp ? 🙂 🙂

  6. Pavle K. – samo – došek byl nejlevnější a nejdostupnější a šindel byl mnohem trvanlivější a pochopitelně taky dražší.

  7. Šindel bohužel taky skvěle hoří. Dokonce i s různými úpravami, které ho mají udělat nehořlavý.

  8. Aha „co přírodního porazí“. Tak to sorry, já četl „co přírodního prorazí“ 🙂

  9. Rputi, proč to předpokládám? No protože píšeš, to co píšeš …..

    Pánové dámy, přesně tak..došky, šindele, břidlice…a pak dále a dále. Na doškách je zajímavé pouze to, že si je mohl udělat skoro každý chalupník sám doma v neděli po obědě lopatkou na uhlí….A samozřejmě, že to nejlepší možný materiál v této pořizovací hodnotě. Dnes ovšem je to moderní a vychvalovaný materiál, vhodný jako dárek zdarma k filtru na jadernou elektriku….

    Ostatně podobné rozhovory s pro a proti, jsou u hliněných podlah, u hnojních omítek a slámových domků…. prostě furt to samé.

  10. Nakonec, šindel byl např. na střechách u hromady objektů hradu Krásná Horka. A přes existenci hlásičů požáru a relativně rychlého zásahu hasičů hořel hrad nádherně a vyhořel důkladně.

  11. „Mimochodem, jeden z jihokorejských diktátorů nechal došky nahradit pálenou taškou povinně v celé zemi.“

    Děda kdysi nechal dát pálený tašky na stodolu, kde byly předtím šindele. VYpadalo to léta dobře, nicmeně časem si krov začal sedat a praskat a nakonec se vyvalila kamenná opěrná zeď, na které byl posazený, protože pálený tašky jsou těžší a krov to přitížilo příliš.

  12. 861-krovy sedají i u stodol postavených s taškou …
    A samozřejmě nikdo nebránil předělat Korejcům i krovy. 😉
    Mimochodem, podobně bylo v Korejské republice zavedeno třeba i ADSL. Neříkám, že je to správné, ale jak říkal jeden Korejec v dokumentu o těch časech, „v roce 53 v Korei snad nestál jediný nepoškozený dům. A dnes mám dům, auto, v mé zemi se vyrábí vše od špendlíků po námořní lodě …“ . Nebylo to úplně správné, ale výsledky jsou.

  13. 861 kdyby mel deda poradnej stavebni urad tak se mu to nestalo 😀

  14. Když jsme u těch střech – poslední dobou se zamýšlím nad rekostrukcí střechy – několik odborníků mi navrhovalo rekonstrukci stávající střechy (krytina pálená taška) tak, že se střecha pokryje švédským šindelem nebo moderní úpravou plechů, ale já nějak tuším, že změnou zátěže střechou by mohlo dojít ke změně zatížení nosných stěn domu a tím k narušení statiky stavby. Asi se nevyjadřuji odbornou terminologií, ale snad mi zdejší rozumí… Pletu se?

  15. dano ale sindel i s podbitim je lehci nez palena.
    stejne jako plech .
    tedy to k tomu zatizeni
    o kvalite vydrzi nebo bubnovani deste na tabule plechu 🙁 nemluvim

  17. Pepo. jde o to, jestli lehčí zatízení oproti původnímu, nezpůsobí nějakou komplikaci pokud jde o statiku. Teda – jestli je možné změnit zatížení aniž by utrpěla statika stavby. Staré domy nemají hluboké základy, takže nevím, co s tím udělá změna zatížení střechou. Nejsem odborník – to je ostatně dost jasně vidět.

  18. Dano, o plechu nic nevím, ale ten šindel je prý dost drahý. Chce to sehnat si víc informací.

  19. Rputi, mně jde o to, jestli změnou zatížení (záměnou pálené tašky za mnohem lehčí plech či šindel) nedojde k narušení statiky stavby. Ale tahle úvaha je dost předčasná. Jak jsem to probírala se spřáteleným tesařem-pokrývačem – mám ještě tak 5 let na rozjímání.

  20. maYdo,
    když se moje kočičstvo začne nudit, je vyhozeno na zahradu a za tesaře ušetřím 🙂 !!!

  21. dano taky nejsem odbornik .
    ale laicky – nizsi zatizeni by mohlo ohrozit strechu ze by pri podfouknuti mohla odletnout. tedy dobre udelat zaklop ( podbiti sindele ) aby nepodfouklo.
    popripade se podivat jak jsou prichyceny pozednice.
    co se tyka sten ze by pri nizsim zatizeni strechy se mohly nejak hnout mne moc nic nenapada. prece jen krov ma tendenci se rozjet do sirky ( diky zatizeni ) a je tomu braneno ruzne – klestiny , tramy …
    ale samozrejmne ze presne by Vam to asi na nejaky obolus spocital statik.

    ja bych se asi u snizeni hmotnosti ( opak maydina dedecka ) nebal.

    snad si dat pozor na delniky – sundavai umerne na obou strechach proti sobe , pri postupnem odlatovani hned podbit ( nebo aspon nejak zavetrovat at se krov nerozsype )

  22. Dano tesar kamarad ?
    tomu verte vic jak statikovi 🙂

  23. (867) Lze důvodně předpokládat, že i starý dům bez hlubokých základů, odlehčen, teplým vzduchem naplněn, neuletí. 😛

  24. Pepo – ono jde i o to, jestli stěny domu nezačnou po „odlehčení“ nějak neočekávaně pracovat – sesedat, praskat a pod.

  25. Podle fotek na FB nám Dušan docela slušně zapadal!

    Dano, já bych jen tipovala, že za pět let to bude ještě o něco dražší. Všechno. Takže, pokud to myslíš vážně, tak bych zase až tak dlouho nerozjímala…

  26. ja Dano chapu tu Vasi obavu ale pokud to neni nejak specialne cleneny dum a strecha tak mne nenapada jak.
    jedine ze by steny mely tendeci se hroutit k sobe – pak by treba stropni tram byl zatezovan na tlak misto na tah . Ale porad by to asi mel vydrzet .
    ale nevidim jak mate steny udelane ( venec , prichycene pozednice , jaky je krov ) ale myslim ze to fakt je schopnej tesar posoudit.
    jak pise aerokarel – lehci strecha asi teplem neodleti.

    na podfouknuti a utrzeni strechy bych se asi i vzhledem k Vasi oblasti venoval celkem dost.

    a sindel ani plech nemam rad – bude Vam to pri desti bubnovat 😀

  27. Dano, nejsem statik, ale myslím, že v tomto případě by se nemělo nic stát. 150 let starý dům – je to kámen nebo cihla?

    v obou případech je zdivo poměrně těžké a změna krytiny to zas tolik neovlivní.

    Odlehčení konstrukce vadí, když se vybourají příčky v patře, tak strop, který zatěžovaly, se může po odlehčení nadzdvihnout a v patře pod ním se můžou udělat trhliny v omítce.

    Ale krov a celá střešní konstrukce nezatěžuje strop a zatížení jde přes obvodové stěny do základů.

    jetsli máš v okolí nějakého statika nebo stavitele, radši si to pro klid duše ověř, ale myslím, že by to nic udělat nemělo.

  28. Pepo, tak ze 3/7 jest mi pobývati v domě s plechovou střechou a bubnování deště o plechovou střechu mě ukolébává ke spánku. Když jeden ví, co to je, je to docela hezká ukolébavka. 🙂

  30. MaYdo, dík. Zdi domu jsou smíšené – cihla, kámen, vepřovice. Řešila jsem prasklinu v jedné z nosných zdí, pravděpodobně způsobenou vyplavením jemných písečných částic podloží po povodních 1997 a následném ssedání. Celá tahle diskuze je hypotetická. Přiznávám, na rekonstrukci střechy nemám finance. Dle odhadu spřáteleného tesaře by to bylo včetně krovů asi 1,4 mil. Kč. A to se nevyplatí. Ač mě předci straší ve snech jak chtějí… 🙂

  31. Dano, předci nemají co strašit, když Ti nenechali někde schovanej hrnec zlaťáků nebo poklad v kurníku 🙂

  32. Dano, na odlečení střechy může zareagovat jen to co je pružné a dnes střechou zatížené, takže např. půdní vestavby, kde se potkává zavěšení na krovech a zdech a pod. Krov se odlehčí a může s sebou zvednout třeba část ostění.. Pokud je to pustá půda, krovy, kleštiny nic kromě střechy nenesou, střecha je podepřená bud přímo na zdech nebo přes trámy (stolice) opět do vnitřních nosných zdí, nemáš čeho se bát. Jestli budeš měnit i vazbu, tak to stejně tesař nejspíš okopíruje od stávající konstrukce, zatížení půjde do stejných bodů, možná použije slabší trámy,ale většinou se vyplatí tam dát ty samé rozměry, aby se v budoucnu mohla event. dát taška. Jestli je stav na výměnu vazby, tak bych to odložil co nejdále, vyměnit prasklé tašky a dát těm starým krovům šanci at se ještě užijí.

  34. No tak to tedy máte pořádnou střechu, Dano.
    Nicméně, soused nedávno dělal střechu. Klasické selské stavení do L, jedno rameno obytné prostory, druhé stodola, nic extra. Jenom likvidaci původní střešní krytiny (betonová taška) firma ocenila v nabídce na 200 000 Kč. Soused objednal kontejner, za půl dne s rodinou starou krytinu náházel do kontejneru a stáhl tuhle položku z 200 000 na 7000.
    Možná máte v odhadu taky takové položky 😉

  35. tak ono, dostat se do Kuby zadními přistavy, to by byl mnohem větší diplomatický úspěch než rozvrtat Ukrajinu. Společná řeč, …

  37. http://zpravy.idnes.cz/polsko-propousti-vraha-deti-trynkiewicze-fiy-/zahranicni.aspx?c=A140211_072455_zahranicni_ert

    ——————————————————————————–

    List Gazeta Wyborcza však s odkazem na informace od soudních psychologů napsal, že Trynkiewicz je ochoten podrobit se takzvané chemické kastraci, která by měla minimalizovat jeho společenskou nebezpečnost.

    Policejní prezident Marek Dzialoszyński prohlásil, že policie bude mít aktivity propuštěného vraha pod kontrolou. Policisté jej podle něj mohou pravidelně legitimovat a prohledávat, bude rovněž muset hlásit jakoukoli změnu pobytu.

    Možná kdyby ještě podepsal čestné prohlášení, nejlépe na schváleném formuláři…

  38. http://www.lidovky.cz/urednice-rekordmanka-je-ji-80-zazila-26-ministru-na-vnitru-pracuje-58-let-12w-/zpravy-domov.aspx?c=A140210_143839_ln_domov_ogo#utm_source=clanek.lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=a-hlavnizpravyAsloupec.clanky.clicks

    I když letos oslaví 80. narozeniny, rozhodně se zatím nechystá odejít do důchodu. „Ráda by pracovala do té doby, dokud pro její schopnosti budeme mít využití, pokud jít to samozřejmě zdraví dovolí,“ tlumočí její plány Oliva

    Se zeptám blbě … Co dělá REFERENT ?

  39. >> NoName
    Referent referuje – v Německu dokonce existuje titul Vortragender Rat. Nu a před plyšákem byly krásné tituly jako SOR (= samostatný odborný referent), VOR (= vedoucí odborný referent – podobnost s ruským výrazem pro zloděje je čistě náhodná), VORS (= vedoucí odborný referent specialista – nutno odlišovat od slovenské zkratky VOSR).

  41. 890-tak když referovala už Slánskému … Musí to být odborník, resp. odbornice.

  42. Soudružka referentka na MV v r. 1952 musela být zatraceně dobrá kádrová rezerva… 🙂

  44. (883,885) Ve schopnostech přemoudré EU je spíše kecat s Kubou o klimatických změnách, než rozvrtat Ukrajinu. Tam se jen bruselní soudruzi přilepili (nebo stali záminkou) na místní tahanice.
    Něco jako Havel, když ho dodnes Slováci obviňují z likvidace jejich zbrojního průmyslu, ač o tom nejspíš jen kecal.
    (886) Nedotkne, zaplatí se to přece penězi z Brusele, „zelená úsporám“ (a mám to zadarmo)! 😛
    (893) Copak by tam nepasoval, jak příslovečný Jandák na hrnec?

  46. odbornice na MV je obyčejná mzdová účetní, která se hned po škole dostala na místo a protože má pořád dobrého pamatováka, tak je zdrojem informací o tom, jak to v roce XY bylo s nemocenskou dávkou nebo potvrzením o zaměstnání.
    Dále připomínám, že MV mělo poměrně rozsáhlý úsek civilně-správní, který řídil kdysi národní výbory až do nejposlednější valašské podhorské vesničky a i v současné době se všechny činnosti, které se dělaly jen pod jiným jménem odboru, dělají dál. Spadá tam, kromě jiného, i archiv ministerstva. Možná je levnější, živit tuhle pamětihodnost než zřídit samostatný odbor se samostatnou budovou a nejmodernější počítačovou sítí a serverovnou. 🙂

    Nejsem její příbuzný!!

  47. Odbornice na MV přesluhuje v důchodu pouze šest let, nyní se plánují odchody v 74 letech. Ještě to není schváleno, ale bude. Výjimku budou mít horníci v hlubině, vojáci, policisté a úředníci s definitivou (apolitická státní správa).

    AK: Nevím o nikom, kdo by s pomocí „zelená úsporám“ zateploval levněji a kvalitněji než já bez ní. Ceny jsou standardní, „s fakturou“, s projektem, povolením.

  48. jo rezy ma pravdu – pokud je pudni vestavba tak odlehceni strechy by mohlo udelat trhliny ve zdich vestavby.

    896 martine ani advokat ? 😀

  49. pepo, od MV ruce pryč! Ale můj soused je bývalý náměstek ministra vnitra pro civilně-správní úsek. 🙂

    Ale nahodím ti téma – advokátská mlčenlivost.

    Teď jsem slyšel Zemana na vlastní uši, jak řekl, že ruská vodka je sice kvalitní nápoj, ale on sám dává přednost hruškovici.

  50. Dobré dopoledne,

    Moje kmotra pracovala na půl úvazku taky ještě v osmdesáti. Jetsli ještě pracuje dnes, když jí je devadesát, netuším, ale každopádně ještě učí doma jazyky.

Komentáře nejsou povoleny.