Traktát o inovacích aneb vědět, ještě neznamená umět

František I.

S Profesorem Milanem Zeleným se setkávám rád. Na jeho přednáškách s oblibou sleduji okolí a v duchu se uculuji, když pozoruji tváře některých spoluposluchačů. Těžko skrývaná nevole se kamufluje nesnadno. Zvláště u nás, starších ročníků. Obdařený poťouchlostí sobě vlastní usuzuji, komu zase rozkopal nebo alespoň narušil ony pomyslné a neustále utvrzované bábovičky ekonomicko-sociálního přesvědčení dotčeného.  Když kolem navíc slýchám, kterak mnozí z kolegů nadšeně mluví o „Chytrých městech“ nebo o „Průmyslu 4.0“ (prý vzniknou „chytré továrny“, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy, a my konečně budeme dostávat finance podle našich potřeb. Asi.), a následně tyto teorie konfrontuji s myšlenkami M. Zeleného, opět stojím na pevné zemi. Nejsem si totiž jistý, zda nás v naší české kotlince opravdu obklopuje ten správný inovační duch. Navíc je pan profesor velice fyzicky i názorově podobný Rejpalovi. Sice od něj nemohu očekávat husu na černém rybízu, s třemi druhy zelí a čtyřmi typy knedlíků, ale duševní strava má také něco do sebe. To už je ovšem také na vás.

Diskutujeme o inovacích. Jak si toto slovo vysvětlujete?

Pojem inovace je velice široký a z toho vyplývá otázka, jak se k pojmu inovace postavit. Nejdříve se ale snažme pochopit strukturu významu, než nějaké detaily. Lze to vysvětlit na rozdílu pojmů inovace a invence. Inovace se liší od invence tím, že ji musí vyžadovat a přijmout zákazník. Navíc musí mít vyšší přidanou hodnotu.  Velice negativní příklad mám z české automobilky, kterou jsem navštívil a kde mi tvrdili, že mají nejlepší auto na světě, ale nikdo ho nechce. Vůbec nepočítali se zákazníky. Kupující musí mít dojem nebo zkušenost, že díky nákupu nového či zlepšeného produktu získá něco navíc, může produkovat více, ulehčit si práci a hlavně se mu musí výrobek líbit. Musí ho chtít. Inovace by měla vznikat organicky. Má zachovávat výchozí systém a snažit se zvýšit jeho potenciál. Někdy je to zavádějící, protože se tak snažíme organicky zachovat systémy, které už mají to své za sebou. Žádná inovace jim už na výsluní nepomůže. To ovšem inovaci jako takovou zpochybňuje. Například inovace v koksárenském průmyslu nebo výrobě dieselových motorů beru jen jako udržovací a ochranné. Prostě, odkládají nevyhnutelné. Sami vidíte, jak Němci stále více zabředávají s VW a dieselem. Tedy jako uchování něčeho, co již má svůj vrchol za sebou, ale na druhé straně zde stále existuje zbytková poptávka.

Potom tu máme destruktivní (spíše disruptivní, tj. rušivé) inovace. Ty mění svět radikálně a nejsou plně organicky závislé na předchozím systému. Těch se tradiční svět obává, protože sebou přinášejí nové technologie, nové přístupy, a to stojí mnoho peněz i odvahy oprostit se od starých přístupů, viz nástup počítačů a digitalizace do průmyslu, atp. Bohužel se objevují i sebezraňující inovace. Některé, dokonce světové firmy, jako VW se snaží až zoufale zachraňovat své zastaralé technologie a přístupy. Uchylují se pak i k neetickým či přímo hloupým podvodům. Inovace musí být obrácena do budoucnosti, nikoliv do konzervace minulosti. Musí odpovídat současným trendům. Dobrý inovátor by měl rozumět tomu, co se děje ve světové, podnikové i lokální ekonomice. Technologické inovace všeobecně se mohou týkat tzv. hardwaru, tedy strojů, zařízení, nových materiálů, dále softwaru, kdy jde o systémy řízení, brainwaru, který nabádá, co dělat a proč, a hlavně podpůrné sítě. Ta poskytuje energii a podporu potřebné infrastruktuře. Podpůrná síť je tedy to hlavní, co disruptivní inovace narušuje. Pole inovací je tudíž velmi široké, ale je nutné se v něm vyznat a naučit bezpečně orientovat. Jinak se s rychlostí změny lenivý, sebeochranný podnik nikdy nevypořádá. Ignorovat budoucnost, která se každodenně a neodbytně sama prosazuje, se prostě nevyplácí. Nikdy se neoctněte na straně minulosti. Osobně dodávám: „Nikdy se neučte od českých politiků!!!“

Co vlastně inovace pro současný svět znamenají?

Způsobují akceleraci toku dění. Změny, které se na nás valí, jsou velmi rychlé. Můžeme konstatovat, že největším problémem pro podnik, region a potažmo celý svět, je otázka, jak se vyrovnat s rychlostí změny. Ta byla v minulosti věcí transgenerační, to znamená, že dříve jste mohli prožít velkou část života, aniž byste se museli přizpůsobovat. Dnes už existují generační rozdíly i v současných rodinách. Například v oblasti digitalizace, užití internetu a globální komunikace, vidíme rozdílný přístup otců, synů i vnuků. Každá generace dnes žije v úplně jiném světě, a to činí mezigenerační rozdíl pouhých cca 20 let. Rychlost se prostě stává novou kvalitou. Evoluce lidstva už dávno opustila biologické, darwinistické pojetí společnosti. Moderní výzkumy prokázaly, že naši předci v jeskyních měli stejnou myšlenkovou kapacitu a neurologickou schopnost, jakou máme my dnes. V tom se nelišíme. V čem je tedy ta změna? V prostředí. Jsme jediní tvorové, kteří začali před desíti tisíci lety vědomě přetvářet své vlastní prostředí. Začalo to vynálezem zemědělství. To byl úžasný přelom, protože poprvé lidstvo začalo mýtit lesy i pralesy, aby získalo ornou půdu, budovat cesty a infrastrukturu, budovat domy, města, a později megaměsta. Dnes zvládá genetické šlechtění rostlin i dobytka, vertikální i plovoucí farmy, a mnoho dalšího. V současnosti už nejsme tolik ovlivněni přírodními zákony, ale spíše společensko-kulturní revolucí, kterou společně sami vytváříme. Jelikož se všichni rodíme do dalšího stupně sebepřetváření, tak vlastně sledujeme narůstání oné rychlosti. Už se například s otcem a dědem v „jeskyni“, jako před možná 10 000 lety, nemůžeme společně bavit o tom, jak se loví mamuti. Tehdy byla úroveň poznání mezi několika generacemi jen málo odlišná, takže si tři i více generací bez problémů rozuměly. Dnes, s nástupem digitalizace, nových komunikačních zařízení a systémů, robotiky, automatizace a umělé inteligence, už je to daleko obtížnější. Neměníme se po biologické stránce my, mění se ty naše „jeskyně“ a s nimi celý kulturně-technický svět kolem nás.  Ten způsobil, že můžeme za jednu generaci zažít několik zásadních technických i společenských změn. My se jim musíme naučit přizpůsobovat. Já, když jsem se narodil, tak vrcholem komunikace byl bubeník, který chodil po vesnici, bubnoval a četl z lejstra, kdy a kde bude schůze. Neměli jsme tekoucí vodu, neměli jsme elektřinu. Mně se zdála tehdejší společnost zcela adekvátní. Dobře jsem v ní fungoval. Dnes si nepřipadám tak starý, a vidíte, čím se zabývám. Jak se s takovou situací vyrovnat? Já tomu říkám „Strategie Prvního Kroku“. Jestliže se něco mění závratně rychle, tak si nemůžeme plánovat na deset let dopředu, jak to vše bude. Když za mnou přišli, abych udělal strategie do roku 2060, tak jsem jim řekl, že se asi zbláznili. Já nevím, co bude příští rok. Strategie prvního kroku znamená, že musíme udělat první krok tzv. do tmy.  Vyhodnotit jej, a podle toho, jak se svět mění, pak udělat, druhý a třetí krok. Prostě se neustále snažit se s tou budoucností nějak setkat a srovnat. Nemohu použít to tradiční strategické plánování, které jsme se mnozí z nás učili na vysoké škole, plánování na pět let, na deset let a podobně. S tím dnes nevystačíte. Musíte se také věnovat nejenom svému fochu, ale sledovat svět transdisciplinárně, tj. co se děje v jiných oborech a proč.

Samozřejmě, svět se vyvíjí, ale spousta lety osvědčených technologií zůstává a dobře slouží. Proč je násilně měnit?

Nejde o násilnost. Změna se musí prosadit sama. Jde o násilnost při prosazování ignorance „nezměny“. Tu jde udržet jen politicky. Jinak nedává smysl. Už básník křičel, že „Kdo chvíli stál, už stojí opodál!“ Básník – ne inovátor, podnikatel nebo expert. Vysvětlím, ale popořádku. To, co se nejméně srovnává s vývojem, je vaše vlastní specializace. Už tím, že v dílně či kanceláři jsou všichni ze stejné branže a přispívají k společné práci stejným způsobem myšlení. Znamená to, že tam se vývoj zpomaluje a projevuje nejméně. Když se podíváte na moderní podniky světového typu, jako například na Amazon nebo Google, tak vidíte, že se doslova „hrabou“ téměř do všeho. Vyrábějí elektroniku, autonomní automobily, a tak dále. Oni si tak získávají zkušenosti z mnoha oblastí. Pro nás to znamená, že je třeba podívat se ven, mimo vlastní specializaci a učit se z ostatních “fochů“.  Ne se upínat na jednu věc, protože ta „věc“ je pro všechny specializace to nejpomalejší. Pronikání nových technologií je v současnosti velice rychlé a má zcela jasné empiricky odpozorované chování. Například vezměme náběh nové technologie. První přichází koncepce změny, která je zpočátku dost neviditelná a nikdo jí nevěnuje pozornost. Následuje náběh. Například digitální fotografie, která nabíhala zhruba před dvaceti lety. Někdo si jí všiml, fotografové ne. Například dříve světová jednička ve fotografii, Kodak, kam nosili vynálezci koncepce digitalizace, je prostě nevnímala. Lidé v této firmě, jedničky v oboru, géniové a Nobelisti, dávali tyto koncepce do trezoru. Jakmile však změna začne nabíhat, tak si toho všimnou i velké podniky a začnou prosazovat svoji rezistenci. Rezistence v tomto smyslu znamená zvýšenou reklamu pro jejich nyní už zastaralé produkty, ignorování nastupující změny a pokusy ji jakýmkoliv způsobem eliminovat. Velké nadnárodní a silné celky mají tu moc nový vývoj zastavit, anebo alespoň zbrzdit. Nastává fáze útlumu vývoje nové technologie, kterou využívá firemní rezistence. To se dělo i v Kodaku, kdy manažeři i vývojáři, když se objevily problémy s digitalizací, tvrdili, že takový vývoj očekávali. Prý to je jenom nová móda. „Už to odeznívá,“ mínili. „Instantní fotografie jejich firmy tu bude navěky“. V tom okamžiku Kodak ztratil budoucnost. Podnik se věnoval nadále zastaralé technologii, ale kdesi v Asii už naběhla technologie nová, která se průběžně zdokonalovala. Následně nastala ekonomická exploze a po ní akcelerace. Na záchranu Kodaku už bylo pozdě. Inovace není jenom kreativita. Nese sebou totiž i rezistenci. Nastává otázka, jak se k této rezistenci postavit. Považuji za velkou chybu učit mladou generaci názoru, že inovace je pouze věc kreativní. Kreativity máme spoustu. Důležitá totiž je i otázka, jak se vyrovnat s rezistencí. Jak ji umět obejít.

Co ale proti rezistenci dělat?

Vezměme například podnikatele E. Muska, co všechno musel a musí dodnes překonávat. Nikdo nechtěl jeho auta, nabíjecí stanice nepřevzala žádná čerpací společnost. On ale vymyslel věc, které já říkám „bypass“.  Když se totiž postavíte rezistenci přímo, tak máte zaděláno na problém. Prohrajete. Velké firmy mají všechno. Mají kapitál, mají pozemky, právníky, atd. Vy je musíte obejít. Najít paralelní způsob prosazování změny. Já učím to, že na inovace nemůžeme pohlížet pouze z hlediska kreativity. Musíme se připravit také na fakt, že spolu s ní jde také rezistence. Člověk si musí uvědomit, jak vypadají její pohyby a jak s ní pracovat.

Po rezistenci nastává nová akcelerace. Než se totiž naučíme s novou technologií pracovat, už se kdesi v koutku objevuje technologie nová. Zrychlení není pouze jedna změna, ale kumulace dalších změn. Dodnes nedovedeme u nové technologie využít kompletně vše, co poskytuje, protože i když je ve stádiu akcelerace, tak už na ní útočí technologie další a další. Vezměme například technologii sdílení. Nejdříve tu byl Uber, fenomén, se kterým se dodnes soudí mnoho velkoměst i měst po celém světě a protestuje proti němu půlka Evropy. Ale sotva se uchytil, už máme v USA další systémy, které jsou silnější a lepší, než Uber. Například Grab Taxi apod. I výrobci bičů stávkovali proti mizení koňských povozů. Akcelerace, to není o rozvoji určité technologie, ale o tom, že se nám technologické cykly hromadí.  Musíme si uvědomit, že jen jsme vyšli s novou změnou, už někdo pracuje na tom, aby ji překonal a nahradil.

Tím míníte, že žijeme ve světě akcelerací. Proč?

Protože ekonomiky procházejí sérií transformací. My to v ČR zatím moc nevnímáme. Podívejte se, jak se řeší ekonomické obtíže v současném světě.  Vše se považuje za nějaký finanční problém.  Problém úrokových měr, tisku nových bankovek a podobně. Věc je však mnohem hlubší. Do ekonomických problémů a procesů je totiž dominantně zapojená pracovní síla. Vezmeme-li USA, tak původně šlo o převážně zemědělský stát. Jak se zvyšovala produktivita práce, zemědělství ustupovalo ve prospěch průmyslu. Následně začala růst produktivita průmyslu a zemědělství zaměstnávalo menší část populace. Začal se objevovat nový prostor, kterému jsme po II. světové válce začali říkat služby. V současnosti jsou služby dominantní a zemědělství není (z hlediska zaměstnanosti) takřka vidět.  Zato průmysl prudce klesá. O růstu průmyslu mluví pouze politici typu bývalého prezidenta B. Obamy, a dnes třeba D. Trumpa, ale skutečnost je právě zcela opačná. I služby však začínají narážet na technologické mantinely. Například se objevují internetové obchody a nastává úpadek klasických velkoprodejen.

Objevuje se však další prostor, který se ale od předchozích výrazně liší. Je totiž závislý na ostatních sektorech. Žije z daní, tedy z přidané hodnoty, které stát odčerpává od firem a občanů, kteří produkují zisk. Je to státní sektor, který v USA zaměstnával téměř 18 % práceschopného obyvatelstva. Sám ale tento „sektor“ nevytváří nic. Jen přerozděluje, co vytvořili ostatní.

Dobře. Zemědělství, průmysl, služby, státní sektor, ale co dál?

Ekonomické transformace, které v lidské společnosti probíhaly vcelku bez problémů, tak v současnosti narazily na zeď. Zatím se totiž neobjevil žádný pátý sektor. Lidský druh může ekonomicky produkovat potraviny v zemědělství, vyrábět prostřednictvím průmyslu jakékoliv věci, poskytovat služby, nebo nedělat nic a žít z daní, než se společnost vzbouří.  Tím pádem jsme v historicky bezprecedentní situaci a fundamentálními ekonomickými problémy se zabýváme pouze z hlediska nějakého dočasného výkyvu a politické neschopnosti. To nestačí. Neuvědomujeme si, že se tzv. staré časy nikdy nevrátí. Nikdy už například nebudeme mít v Americe v zemědělství zaměstnáno 50 % práce schopného obyvatelstva. V americkém průmyslu je to podobné. Ano, je tu jedna možnost, jak vrátit historii zpět. Prostě rozbít všechny stroje a nechat obyvatelstvo rýt rukama půdu a sázet obilí. Což je samozřejmě hloupost. Dnes už nejde o ekonomické transformace, ale o metamorfózu.

Vezměme to popořádku, z hlediska zaměstnanosti. Zemědělství tvoří velice nízké procento, bohužel hlavně ve vyspělých zemích. Už se ale objevují první známky tohoto trendu i v Číně. Průmysl strmě klesá. Služby jsou sice stále dominantní, ale i zde je pokles znatelný. Státní sektor? Někde klesající, ale například v České republice vesele bobtná. Máme vysokou zaměstnanost, protože žijeme díky politikům a jejich nohsledům v daleké minulosti.

Najdeme někde pátý sektor? Situaci říkám metamorfóza, protože mi připomíná biologický systém. Vezměme například housenku. Živí se, živí, ale v určité chvíli už jí prostředí nedovolí dále růst, i když by teoreticky mohla. Zakuklí se a z původního organismu se vytvoří jeho nová forma, která se s daným prostředím umí vypořádat a množit se. Metamorfóza je v ekonomické terminologii vyústěním série transformací, které mohou vzniknout jen v těch nejrozvinutějších zemích, protože toto období je vlastně zároveň jejich krizí. Jedná se totiž o kvalitativní proměnu hospodářského organismu. Transformace je dlouhodobá změna dominantních hospodářských aktivit ve smyslu zaměstnání – zemědělství, průmysl, služby. Metamorfóza je vyústěním série transformací, která probíhá v těch nejrozvinutějších zemích. Ona krize, jak současný stav často (a nesprávně) nazýváme, je krizí nejvyvinutějších států. Ale je to kvalitativní proměna formy hospodářského organismu. Je to výraz evolučního cyklu, který se neustále dlouhodobě opakuje, a proto si ho téměř nikdo nevšiml. Jde o následné fáze konstrukce, destrukce a rekonstrukce. Stavět se proti přirozenému vývoji bylo, je, a bude znakem politického bláznovství!

Jak ale ona metamorfóza projeví a jak bude probíhat?

Zatím si nejsme plně jisti, jak bude vypadat. Setkáváme se s ní poprvé v historii. Zatím pouze sledujeme symptomy. My, v nejvyvinutějších zemích, se střetáváme s metamorfózou a rozvojové země se stále potýkají (nebo v ČR nepotýkají) s transformacemi. Proto vidíme, že například v Číně dochází k pomalé transformaci průmyslové dominance na dominanci služeb. Obojí, jak transformace, tak metamorfóza jsou v podstatě destruktivní vůči starému světu. Mění pohled i chování a jsou pro dotyčnou zemi výzvou. Čína prochází velkými obtížemi, protože si zde neuvědomují zákonitost a nevyhnutelnost zmíněných transformací. USA, Evropa i Japonsko procházejí metamorfózou, a opět si tyto země neuvědomují onu zákonitost a bojují proti něčemu, co je v podstatě dlouhodobě nevyhnutelné, ale co politici vnímají jako krátkodobé. Ekonomové se o tom ve škole neučili (a ani nemohli). Proto jsou tak zmatení. Občas je někdy zarazí, proč to tápání trvá tak dlouho. Metamorfóza vlastně znamená fakt, že nastává deglobalizace. To není něco, co si ekonomové i politici přejí a o čem chtějí diskutovat. Čísla však říkají něco jiného.

Abychom rozuměli, co je deglobalizace, musíme pochopit, co je globalizace. Pojem globalizace není žádné zaklínadlo. V ekonomice znamená, že probíhá tzv. „outsourcing“, tedy, že se ekonomické aktivity přesouvají do geografických oblastí s levnou pracovní silou. Součástí jsou i přeshraniční toky, což znamená, že se přes hranice přelévají toky kapitálu, toky zboží apod. Logicky je deglobalizace opak. Do roku 2006 rostlo světové HDP (Hrubý domácí produkt) o 3,5 %, ale objem obchodu rostl o 8 % ročně. To je znak globalizace. Pohyby příhraniční však rostly mnohem rychleji, než kolik produktu se vlastně vytvořilo. HDP se přesouval z místa na místo, někdy i několikrát. Ale od roku 2008, kdy nastala tzv. finanční krize, růst HDP přesáhl růst obchodu. Tedy vytvořené HDP zůstávalo doma. Také vidíte opět na příkladu Číny, že v tomto konkrétním roce snižuje svůj export, USA také a HDP zůstává v místě. Stejně státy omezily přeshraniční toky. Investice v zahraničních aktivech se v té době drží pod 40 %. Před rokem 2008 činily přes 50 %. V číslech se prezentuje deglobalizace velice silně. Přesto jsme denně ubezpečováni v tom, že žijeme v globálním světě. Globální svět se přece nerozšiřuje do nekonečna. V současné době dochází, podobně jako ve Volkswagenu, k úmyslnému zkreslování skutečnosti. Slýcháme například o Americe, že růst za prezidenta Obamy, byl nízký, ale nezaměstnanost klesala. To jako problém moc nevypadá. Problém je tzv. „Labor Participation Rate“. Tento termín znamená, kolik lidí se vlastně zúčastňuje pracovního procesu. Všimněte si, jak se křivka LP v sedmdesátých letech začala zvedat. Tehdy se totiž začaly do pracovního procesu zapojovat žerny, které byly dosud v domácnosti. Po krizi v roce 2008 začala křivka opět klesat až na úroveň roku 1977. Můžeme se ptát, kde ti lidé jsou? Určitě ne mezi nezaměstnanými. Ti jsou evidovaní a pobírají příspěvky v nezaměstnanosti. Jediné vysvětlení je, že tvoří tzv. šedý prostor. Vychází jim z oficiálních dat, publikovaných ke konci funkčního období bývalého prezidenta, že to je 94 601 000 Američanů. Tedy tolik lidí bez oficiální práce. Jsou to jiná čísla, než která uvádějí politici. Jen chci upozornit, aby každý, kterému politici tvrdí, že máme nízkou nezaměstnanost, okamžitě zbystřil. Být nezaměstnaný a nemít práci, jsou nebe a dudy. Pokud chcete sledovat míru nezaměstnanosti, musíte především sledovat i míru zaměstnanosti. Pokud vás zajímá HDP, o to více by vás mělo zajímat HNP(Hrubý národní produkt). Politikům už dnes věří jen jejich voliči.

Jak to vidíte v u nás v České republice?

Časopis Euro tvrdí, že inovace v České republice závisí především na zahraničních firmách. Nejsme tedy podle čísel montovna. To by bylo ještě dobré. Dnes už totiž jsme hlavně překladiště přidané hodnoty. Polovina našeho exportu, kterou vyvážíme přes hranice, dovážíme už jako produkt s přidanou hodnotou. Tuto přidanou hodnotu u nás doplňujeme velice málo, nebo vůbec. Náš nejsilnější exportní artikl nejsou automobily a průmyslová zařízení, ale kupodivu koks a rafinované ropné produkty. Nejnižší podíl domácí přidané hodnoty je u elektroniky. Docentka I. Švihlíková dokonce napsala knihu „Jak jsme se stali kolonií“. Zahraniční firmy u nás získávají 60 % všech tržeb, 50 % přidané hodnoty, 45 % zaměstnanců pracuje pro zahraničního vlastníka. Mnohé firmy, se zahraničním vlastníkem tu vydáváme za české firmy. Já neužívám výraz kolonie. Raději tomu říkám závislá ekonomika, odvozená ekonomika nebo neautonomní ekonomika. Kolonizaci se národy většinou aktivně brání. U nás naopak zahraniční investory (kolonisty) preferujeme. Získávají státní investiční pobídky a lukrativní místa, na rozdíl od domácích kapitalistů a podnikatelů. Česká republika je tak vědomým a dobrovolným účastníkem tohoto dění. Proto nemůžeme mluvit o kolonizaci. Ta nebývá dobrovolná.

Zde jsme trochu odbočili, ale ukázali jsme si, že otázka přidané hodnoty je důležitou součástí inovací. Už v období let šedesátých a sedmdesátých se ukazovalo, že nejvyšší přidanou hodnotu mají výzkum, vývoj, design a klíčové součásti. Nejnižší přidanou hodnotu vykazovaly montážní procesy. Nejvyšší prodej a služby pro zákazníka.  Představme si to jako přímku, kde na jedné straně máme vývoj a design, uprostřed montážní práce a zpracovávání surovin a na konci služby. Dosadíme-li k jednotlivým oblastem přidanou hodnotu, přímka se uprostřed silně prohne. Není tedy divu, že zatímco si u nás působící firmy z vyspělých zemí nechávají oba vztyčené konce, málo výdělečný prostředek nám rádi přepustí. Přidaná hodnota montáží je stále nižší, přidaná hodnota na obou koncích jde neustále nahoru. Pochopíte potom naše politiky a jejich voliče? Pochopíte české ekonomy?

Myslíte si, že už konečně přichází nějaká změna?

To si opravdu myslím, i když ne u nás. Popsal jsem transformaci a metamorfózu. Oba pojmy spadají do kategorie makroekonomie a člověk si je nemůže takzvaně osahat. Existují ale i doprovodné jevy, kterých je celá řada. Každý doprovodný jev je vlastně návodem, kde hledat inovační potenciál, kde hledat inovační změny. Je jich opravdu mnoho. Přicházely relativně nenápadně, takže jsme si jich všimli až někdy v 80 až 90 letech. Začalo to tím, že firmy začaly vylučovat mezičlánky. Všimněme si, kolik mezičlánků stojí mezi vámi a výrobkem. Jsou to velkosklady, dealeři, doprava, prodejny a prodejní megacentra. V současné době zákazník a výrobce mají velmi silnou tendenci se propojovat přímo. Příkladem jsou samoobsluhy, self-service a hlavně internetový prodej. Možná si to ani neuvědomujeme, ale jde v ekonomice o přelomové vynálezy. Člověk totiž má tendenci si dělat všechno sám a často to dělá rád. To například vyplývá i z rostoucích čísel prodeje po internetu, který se v Česku téměř skokově rok od roku zvyšuje (i když s až kosmickým zpožděním vůči okolnímu světu. Pamatuji se, že když jsem po roce 1989 přijel, tak jsem psal články na téma „Nebojte se internetu“. Dnes už mi to připadá neskutečné.

Další změnou je masová „kustomizace“. Tento pojem rozvádí fakt, že dnes můžeme každou službu či každý produkt šít na míru. A to za stejné náklady a stejnou cenu, jako kdybychom produkt vyráběli masově. Někteří staří fachmani nedovedou pochopit, že přicházejí nové techniky a technologie. Oproti dnes už zastaralým technologiím se ty nové dají snadno nastavovat, přeprogramovat a digitálně modifikovat během několika vteřin. Když máte například některé výrobky opracovávané laserem, který se dá snadno přeprogramovat, tak náklady na přechod z jednoho výrobku na druhý, jsou téměř zanedbatelné. Když dnes budete rozvíjet inovaci, která vyžaduje mnoho mezičlánků, tak si hned zkraje můžete odvodit, že bude v brzké budoucnosti něco v nepořádku.

Jak ale získat informace, abychom se mohli připravit na to, co nás čeká a asi nemine?

To vám také nepovím. Určitě nás to nemine, i kdybychom své hlavy strčili do písku pouště minulosti. Pořád jako mantru opakujeme, že žijeme v informační společnosti. Informace jsou ale dnes komoditou. Šíří se téměř rychlostí světla a jsou téměř zadarmo. Co nám ale chybí, jsou znalosti. Mít informaci a něco umět je velký rozdíl. Celé naše vzdělávání je založené na předávání informací, ale nikoliv na získávání znalostí. Vědět, přece ještě neznamená umět. Vědomostní společnost, i když si jí velmi vážím, není to, co firmy hledají. Nechtějí vaše vědomosti, ale vaše znalosti. Lapidárně řečeno, to, že jste si přečetli návod, kterak upéci kachnu, je nezajímá.  Chtějí, abyste uměl tu kachnu upéci nejlépe ze všech. Nobelista F. A. von Hayek začal po válce vytvářet teorii, kde dokazoval, že znalost je úplně něco jiného než informace. Ekonom T. Ježek, přeložil Hayekovu knihu s tím, že slovo „knowledge“ (znalost) přeložil jako „informace“. Tím jaksi způsobil, že popřel zásadní motivy celé práce a kniha je tím pádem z odborného hlediska bezcenná, obzvláště pro studenty VŠE. I při překladu, by měl překladatel vědět, o co jde, takže dotyčný v praxi předvedl, že znalosti opravdu nejsou informace a naopak.

Můžeme se vůbec jako jednotlivci s potencionálními nadcházejícími změnami sžít?

Ano, nejen můžeme, ale hlavně musíme. Obzvláště ti mladší z nás. Odborně tomu říkám „zákaznická“ intervence. Zákazník už dnes není jen pasivní článek na konci výrobního nebo obchodního procesu. Už nemáme pouze pozice koupit nebo nekoupit. Je to významná intervence, ale dnes není jediná. Zákazník začíná intervenovat v různých částech výrobního procesu a někdy i před tím, než firma výrobní proces vůbec spustí. My starší jsme byli „odkojení“ myšlenkou, že moderní doba vyžaduje dělbu práce. K. Marx na tom dokonce založil svoje učení. Doba, kdy se hlásalo, že rozmělníme výrobní procesy na tisíce úkonů, je pryč. Tím nastává dezintegrace. Dnešní pracovník se už nevěnuje menším a menším dílkům. On dnes musí ovládat více částí procesu. Dnes už výrobky nemají maximální počet součástí. Zamlada, když jsem se dostal do Ameriky, tak například IBM mělo reklamní slogan ve smyslu, že naše elektrické psací stroje mají největší počet součástek. Potom přišli Japonci a jejich psací stroje měly součástek sotva polovinu. Dnes, když firma přijde na trh s elektrickým automobilem, tak si lidé neuvědomují, že například Toyota má 40 tisíc součástí a elektromobil méně než polovinu základních komponentů. K tomu přistupují i znalosti, reintegrace. To znamená, že by každý pracovník konkrétního výrobního procesu měl něco vědět o tom, co vlastně vyrábí. Obrazně řečeno, vrtat díru a nevědět, zda součástka patří k židli, ke stolu nebo autu, začíná být smrtonosné. Viděl jsem záběry z Číny, kde vyráběly dívky smart telefony. Když jedné ten telefon ukázali, tak se zděsila, protože vůbec netušila, že je součástí jeho výroby.

Další doprovodný jev je práce doma.  Kolik z nás putuje hodinu i více, aby se někde posadili za monitor a koukali do něj celou pracovní dobu. Proč nemůžeme mít zapojenou domácí pracovnu? Jde o již dříve zmiňované sdílení zdrojů. Opět doprovodný jev. Pro většinu Evropy je to zatím rychle se šířící, ale nevítaná novinka. Ale v USA již existují konkurenti i pro již zmíněný Uber. Předpokládám, že si firmy svou existenci na trhu vyřeší samy, ale ještě se dočkáme stávek a manifestací. V každém případě předpokládám konec tradiční taxislužby. Pod doprovodné jevy spadá také kategorie spolupráce. To je vlastně dobrovolná spoluúčast na konkrétním dění, kdy zúčastněné strany mají stejné výhody. Pozor, spolupráce není solidarita. Solidarita znamená podřízení se určitým neekonomickým nebo nespolečenským zájmům. Doporučoval bych méně solidarity, méně zbytečné konkurence, ale více spolupráce.

Mezi doprovodné jevy, kterých je samozřejmě mnohem více, bych ještě zařadil „cyklickou organizaci“. Tento termín naznačuje, že nevyrábíte portfolio produktů podle toho, co umíte. Neznamená to, když vyrábíte ledničky, můžete uvažovat jen o výrobě klimatizace. Ne. Tento jev ilustruje příklad, kdy firma něco vyrábí, ale produkuje odpad. Co udělá s tím odpadem? Spousta japonských IT firem například pěstuje na střechách továrních hal rajská jablíčka. Nemusíme jezdit ani tak daleko. Jihomoravská firma Fosfa, která vyrábí fosfátové přípravky, také pěstuje na střechách továrny v horizontálních sklenících zeleninu. Využívá při tom odpadní teplo z výroby a vlastní fosfátová hnojiva. Když budou podobným způsobem postupovat i jiní, tak se výroba uzavře do bezodpadového cyklu. Odpadu se přestane říkat odpad, ale zdroj. Totéž se týká digitalizace společnosti. Proč si mám koupit LP desku, když si ji mohu stáhnout z internetu. Proč mám platit za všechny písničky z alba, když si mohu koupit pouze tu, která se mi líbí a udělat si vlastní seznam. A tak to může jít do nekonečna.

Doprovodných jevů transformace a metamorfózy je úžasně mnoho a závratně se rozmnožují. Ale když se na ně soustředíte, tak je uvidíte všude kolem sebe. Už si uvedené jevy uvědomují i některé vlády. Například ve Švýcarsku vážně projednávali situaci, kdy každý občan měl dostat základní státní příjem, ať pracuje nebo ne. Na první pohled se to zdá hloupé, ale uvědomme si, kolik odpadne příspěvků, dávek, dotací, jak ubude státní byrokracie a podobně. Těm, kteří chtějí víc, stát může umožnit vzdělání, zapojení do podnikání a slušné pracovní zařazení. O této iniciativě uvažují i některé státy v USA.

František I.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 463 komentářů u „Traktát o inovacích aneb vědět, ještě neznamená umět“

  1. 140
    P.M. napsal:
    23.5.2018 v 1.41

    Mile deti, tak Vam tady popovidam o tom, jak to s Komenskeho kumsty chodivalo, kdyz zarivala, opevovana v castuskach, ruda zare nad Kladnem. Konec nylonoveho veku uz byl jen smutnou vzpominkou a v Jachymove se pri legracich s krumpacem dusevne ozdravovali pomyleni.

    Gympl se zmenil v Jedenactiletku – v osme se delaly “zkousky”. Svet byl otevren pro ty, jejichz rodice se rozhodli poslat sve deti za vyssim poznanim. Ti pak, jejich mama s tatou rozhodli pro remeslo, sli za remeslem. Moji rodice, ovlineni dennim poslouchanim Svobodne Evropy verili, “ze se to polozi”. Poslali me tedy na “gympl”. Sedel jsem v lavici vedle prima decek, ktere zkousky v osme udelaly s odrenyma usima. Profesori z ery, kdy ve sborovne hovorili nekolika jazyky a latina byla pro ne normalem, nahle vchazeli do tridy representujici tehdejsi hejrupacky vyber. Meli do penze par let, sklopili mnozi z nich hlavu a zacali strihat metr do duchodu. Homera, podle novych osnov vymenili za Solochova, o uz tehdy zaricim Hemingwayovi, ci Staineckovi nepadlo ve skole slovo. Zapotocky a Majerova vykopli z pedestalu Capka.Tri temata pro maturitni pisemku z cestiny byly rozbor knih: Anna proletarka, Ruda zare nad Kladnem a Vitr se vraci.Opsal jsem z tahaku Vitr se vraci. Popletl jsem to vsak: Na tahaku bylo nekolik jmen hrdinu a nemeckych kolaborantu. Jelikoz jsem dilo nikdy necetl, popsal jsem v pisemce hrdiny jako kolaboranty a opacne. Vytahla me z maleru ustni zkouska. Dostal jsem Komenskeho a pri povidani si me vsiml predseda maturitni komise, nevim dodnes, kdo yo byl. Skoncilo to povidanim mezi nami dvema, jemu se libilo me nadseni nad snahami Komenskeho dosahnout panharmonii pansofii. Vzdelanim k vsemiru – tak jednoduche to maji v hlavach I dnesni sedmnactileti. . .Pres ten kiks s Jilemnickym na pisemce jsem dostal dvojku. I kdybych vsak propadl, bylo to jedno. Mel jsem uz, jako syn byvalych majitelu obchodu, tudiz nepratel noveho socialistickeho statu, jak mne (a jeste paru kamaradu) behem hodin matematiky pripominala moje tridni soudruzka profesorka, umistenku v mistni Zbrojovce, abych se seznamil s pracujici tridou.
    141
    Dušan Neumann napsal:
    23.5.2018 v 3.34

    P.K – Nigel farage debatuje s Zuckerbergem : http://www.libertybugle.com/nigel-farage-horrifies-mark-zuckerberg-stop-telling-us-facebook-is-platform-for-all-ideas-video/
    142
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 7.44

    Dobré zas ráno… Tak se mi zdá, že si řada z vás nechce připustit výhody tzv. boloňského procesu, jehož cílem je naprostá degradace vysokoškolského vzdělávání… Jen připomínám, že cílem je zvýšit dostupnost, přitažlivost a kvalitu vysokoškolského vzdělávání a vytvořit Evropskou oblast vysokoškolského vzdělávání – a ty výsledky vidíme dnes a denně… Připomínám dílčí cíle:
    srozumitelný a srovnatelný systém vysokoškolských titulů
    rozdělení studia do dvou (později tří) cyklů
    zavedení jednotného systému kreditů
    podporu mobility studentů i učitelů a spolupráce vysokých škol
    spolupráce při zajišťování kvality studia

    No a když si vezmu běžnou praxi, že se realizuje pravý opak deklarovaného, musí být jasné, kam to spěje. Takže se u duchamorců může stát profesorem člověk, kterej má jednu jedinou impaktovanou publikaci a kterýho já bych nepustil k diplomce (leč papír jako papír a tím pádem máme za profesory vyzrálé osobnosti typu Putna, Halík, Bek, Fiala a další – a nároky u exaktních věd pochopitelně klesají také – a některé příklady raději nebudu komentovat)
    To rozdělení studia je taky kouzelné (a u exaktních věd naprosto zbytečné). Idea, že bakalář může fungovat jako laborant se jaxi v praxi neujala. Zas to funguje jen u duchamorců, pro které je bakalářský titul (na úrovni slabší maturity) vrcholem možností… K dokonalosti je to dovedeno u felčarů, kdy bakalář může pracovat jako kvalifikovaný sestr/sestra, když si doplní příslušné specializace… Tedy může vám vrazit do prdele injekci… A na to musel studovat 3 roky anatomii, fyziologii, biochemii apod., asi, aby věděl, kde má člověk prdel…
    Dále kredity – taky úžasné… Za nás jsme měli systém povinných předmětů a kdo z toho neudělal zkoušku, měl smolíka. Dnes si napíše nepovinné předměty, semináře, výjezdní pobyty a exkurze – ano, za to všechno jsou kredity – a pak se ukáže, že ve třeťáku nemá stěžejní zkoušku z prváku a spoléhá, že mu to přece nějak dají…
    Ta mobilita je taky úžasná věc – student jede na půl roku na výlet s plnou podporou a nikdo se moc nezajímá, co tam kde dělal či dělá. Ale dostane papír o mobilitě – a za ten papír dostane další kredity, i kdyby tam udělal (což je nejčastější případ) lautr hovno.
    Prostě dokonalý systém na formalizaci a faktickou likvidaci VŠ vzdělávání… Ten systém pak propaguje na školy střední a dnes už i školy základní. Takže příslušný student má problémy s vyjadřováním, s pochopením psaného textu, nedokáže napsat smysluplný text o rozsahu půl stránky a bez mobilu je v prdeli jak tři zlatý rybičky… No a kdyby náhodou chtěl vynikat v matematice, tak operativně zavedeme Hejného metodu (úžasnej vejvar a dokonalá pitomost) a to by v tom byl čert, abychom nezlikvidovali i výuku matematiky. (s kolegou jsme vytvořili naprosto jednoznačné kritérium hodnocení nabídek u výběrového řízení, leč použili jsme zlomky (celých čísel). Poté, co jsem jednoznačnost vzorce vysvětloval (marně) už asi osmému právníkovi jsem se neudržel a zeptal se ho, zdali absolvoval sedmou třídu ZDŠ – nějak ho ten dotaz popudil, nevím proč… Protože znalosti z počtů z té sedmé třídy zjevně neměl!)
    Takže vidíte, všechno to, na co si stěžujete, se děje záměrně a cíleně – blbcům se přece lépe vládne a příští generace se musí hlavně naučit mlátit hlavou o zem (a k tomu je VŠ vzdělání na obtíž).
    A jen bych ještě připomněl svůj překlad EUstavy… Mutatis mutandi.
    143
    halladin napsal:
    23.5.2018 v 8.05

    Téda …..-
    že tady budou tesknit echt pravičáci nad komunistickým systémem studia , je opravdu , ale opravdu překvapující.
    já si sice myslím to samý co Vy , ale co taky čekat od levičáka 😉
    Někdo tu psal o tom, zda to, že je možné být ze školy vyhozen může mít nějakej vliv na kvalitu studie ve smyslu zvýšené snahy studentů.
    Asi má, jen bych podotkl, že za socíku nebrali na VŠ každého, snad s výjimkou ostravské VŠB.
    Tam vzali opravdu každého, vyhodnotili výsledky dotyčného při přijímačkách a poskytli intenzivní doučovací kurzy ještě před začátkem semestru. No , a pak – kdo se chytil, tak se chytil, kdo ne , vyletěl po prvním semestu.
    Tohle fakt vím, do takového kurzu jsem chodil osobně.
    A ta úmrtnost v prvním semestru prý ( tohle jistě nevím, nezažil jsem) dělala 50 %….
    Na LF v olomouci byla úmrtnost taky vysoká, ne že by se úmyslně vyhazovalo, ale kdo zkoušky neudělal, tak letěl, a tím, jestli je či není úmrtnost příliš vysoká se vůbec nikdo nezabýval.
    Taky to bylo asi tím, že fakulta měla své peníze jisté, a nad tím, že když vyhoděj studenta, tak peníze za něj budou chybět se přemýšlet nemuselo.
    To financování na žáka či studenta je zvěrstvo, a taky má svůj podíl na úpadku.
    144
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 8.08

    No a ještě k těm písemkám – za nás byly celostátně zadávané pouze čeština a ruština, matiku si škola zadávala sama (s tím, že jsme tehdá měli 2 úrovně – náročnější pro ty, kdo šli na exaktní vědy a slabší pro budoucí bláboly a duchamorce). A tenhle systém tehdá vyhovoval. Ostatně, nás měl na matiku (a fyziku) Pavel H. a kdo šel na techniku, měl do třeťáku vystaráno… Byl to současně náš třídní a zrovna nedávno jsme měli sraz po 40 letech a pozvali jsme ho – na svůj věk vypadá furt dobře. Další skvělá matikářka Marie Ch. nás současně měla na deskriptivu a nějak nedokázala pochopit, že prakticky celou naší třídu deskriptiva bavila a neměli jsme s ní problémy, tudíž ani s Marií. Často nám říkala, že s náma probírá věci, se kterýma by se v jinejch třídách nechytala – a ostatně, nakonec si s většinou z nás začala tykat.
    No a když takovýhle kantoři sestavovali maturitní písemku, tak se člověk mohl spolehnout, že to nebude odfláknutý a bude to pasovat škole “na míru”!
    145
    Dušan Neumann napsal:
    23.5.2018 v 8.20

    nikdo nenaříká nad komunistickým systémem vzdělávání, což byl systém předválečný, komunistama jen zkurvený, byť ne do mrtě…musím vzpomenout dědy Haase, který měl jen maturitu na c&k klasickém gtmnasi a se mnou procvičoval kvadraické rovnice, logaritmy, matrice, goniometrické funkce a do smrti četl Goetha v němčině, Vergilia v latině a Homéra v řečtině. T jsme my už ve zzkurveném komunistickém systému nikdy nedohnali…
    146
    halladin napsal:
    23.5.2018 v 8.24

    145

    Takže jsme v tom nezkurveném demokratickém režimu zkurvili i to, co se komunisti zkurvit neodvážili ? 😀
    147
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 8.33

    138 Pavle Kořenský
    po zběžném průletu maturitními otázkami také nechápu proč by s tím měli studenti mít nějaký problém.
    Když tedy přehlédnu některé potíže s terminologií, což spíše přičítám svému nedostatečnému češtninskému vybavení.
    Například je mi záhadou termín “předpis funkce”.
    Nikdy jsem se s takovým výrazem ještě nesetkal, otázku číslo 6 (Zapište předpis funkce f) bych tedy dnes buďto přeskočil a nebo tam napsal to co tam na první pohled vidím, t. zn. y=0.5 x
    Nicméně termín “předpis funkce” bude patrně nějaký český jazykový chyták, tak bych tím raději neztrácel čas vlbec.
    148
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 8.48

    Dobré ráno vespolek,

    Halle, to moc zjednodušuješ. Jak výše zmínil Dušan, za socíku se ještě držel systém předúnorový, postupně však byl přeoráván k obrazu svému – viz naše “polytechna” gympl. S Jirkou souhlasím v tom, že střední odborné školství bylo výborné, stejně jako bych přihodila dnes dodrbávaný systém škol zvláštních, pomocných a specializovaných na děti se specifickým postižením (s vadami zraku, řeči apod.).
    To, co dneska se školstvím děláno jest, NENÍ pravičácké. Boloňskou zrůdnost vymysleli eusoudruzi – fakt si myslíš, že když se dnes už bezostyšně hlásí k Marxovi, tak jsou pravicoví ? Naprosto souhlasím s PeSem, je to děs běs. A bohužel rozlezlý po všech západních univerzitách, i těch nejlepších.
    Za tradiční školství by se snad dal považovat starý britský systém, přejímaný po světě leckde. Ano, je hezké dát stejné šance všem (egalité ?), ale v reálu je spíš lepší dát každému šanci uspět na maximum svých schopností. A to je sakra rozdíl. Sice každý normální člověk má dvě nohy, dvě uší, a snad i mozek v lebce, ale čeho je ten jeden každý mozek schopen je velice rozdílné a individuální (ne, ještě se nemnožíme klonováním a soufám, že nikdy nebudeme – unifikace je cesta k extinkci a jedině variabilita umožňuje adaptaci a další evoluci druhu…)
    Jestli chceš skutečně levičácký systém, doporučuji se podívat, jak to provedli soudruzi v Číně během kulturní revoluce. Kolegy tímto postižené jsme tu měli – a vzpomínali, jak bylo běžné lynčovat pedagoga, který si troufnul učit “po staru”, studenti ho prostě mlátili rudými knížkami a pak společně vyrazili na happening, totiž pardon, demostraci za svobodu revolučního vzdělávání…. A asi se poučili, dneska je Čína někde jinde.
    Vlastně nevím, zda se vůbec termíny “levičák, pravičák” dají na vzdělávání použít. Protože vzdělávání je předpoklad úspěchu společnosti, nevzdělanost naopak umožňuje její ovládání – ať už je ta diktatura monarchy, kapitálu nebo proletariátu…
    149
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 8.52

    2 skimic – za nás se říkalo funkční předpis a znamená to přesně to – jednoznačné zadání funkce…
    150
    halladin napsal:
    23.5.2018 v 8.56

    Matzurko,

    zcela jistě se mi zdá, že to zavádění tržního systému do školství má na svědomí pravice.
    Viz to financování na žáka či studenta.
    Předpoklad, že tržně uspěje kvalitnější ( a tedy náročnější škola) je mylný.
    Proto taky prosperujou všeliké nesmyslné humanitně-genderové obory, které “vyrábějí” absolventy, pro které není nějaké rozumné použití.
    151
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 9.07

    Tak jsem se teď koukla na to maturitní zadání z matematiky… to si Cermat fakt dělá srandu. Většinu by zvládla dcera, která je nyní v kvartě, bez potíží – co ještě neprobírali jsou funkce, takže to by byl jediný problém. Jinak mi to spíš přijde jako přijímačky na čtyřletý gympl.
    Jo, jejich matikář je za “rasa”, ale už odteď s nimi začal přípravu na maturitu, takže každý týden mají k normálnímu učivu ještě jeden extra úkol, a to maturitní příklady. Prej si tím mapuje, co komu dělá potíže, aby pak na tom mohli zapracovat. Nahlížím na to velmi pozitivně.

    K těm negativům současného vzdělávání – mám dojem, že poněkud upadla autorita učitele a naopak je tento degradován na ňoumu, kterého studenti nemusí brát moc vážně – hlavně když jim dá požadovanou známku. Za “mých mladých časů” jsme rozhodně nebyli tak… drzí ? arogantní ? sebevědomí ? jako jsou studenti dnes. Na všech stupních školství, snad ještě první stupeň ZŠ odolává.
    152
    Schumacher napsal:
    23.5.2018 v 9.07

    150 halladine, to je dočasná nerovnováha než dojde i nerozumné použití. Než lidi vzdělání začnou považovat za investici a čas a peníze na ně vynaložené za odloženou spotřebu. Že investice do nevhodného vzdělání je jako investice do nevhodného projektu, který nezajišťuje návratnost.
    153
    AeroKarel napsal:
    23.5.2018 v 9.09

    (148)Vlastně nevím, zda se vůbec termíny “levičák, pravičák” dají na vzdělávání použít. – možná na způsob placení, ale není to nějaké jasné 0/1.
    154
    Schumacher napsal:
    23.5.2018 v 9.09

    151 Matzurko, sebevědomí na rozdíl od toho ostatního je velmi důležité pro úspěch.
    155
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 9.09

    Dobré ráno,

    “Jako laik a mstivý stařík bych mohl žalostně volat “Kde jsou kuželosečky ? Kde jsou hyperbolické rovnice, limity funkcí, integrály a derivace ? Kam se ztratily maticové počty, determinanty a komplexní čísla ? Kam se poděl Taylorův rozvoj a analytická geometrie ? Kde se toulají základy statistiky, polynomy a binomické rovnice ? Kde je kvadratická rovnice a její řešení v oboru komplexních čísel ? Kde je u všech všudy slavná Cosinova věta “Lomikare, Lomikare, do roka a do dne…” ?””

    Pavle, nejsem schopná posoudit, jetsli letoošní matematika, zprůměrována pro různé typy škol, byla lehlá a těžká. Taky bych dnes to, co jsem uměla k maturitě už asu nedala, za to bych dala spoustu jiných věcí, o terých jsem jako maturant neměla ni potuchy.

    Jinak z toho, co uvádíš, jsme některé věci brali na gymplu pouze v matematickém semináři a jiné až na VŠ. Rozhodně to nebyla látka běžné matematiky na přirodovědném gymplu a to jsme měi matematiku rozhodně víc do hloubky než na odborných školách.
    nemůžeš chtít dávat do maturitní písemky celostátně všem komplexní čísla, když je řada škol nemá ani v osnovách a protože jsou odborně zaměřené, ani na to nemají kapacitu. A drtivá většina absolventů ani tu matiku v tomhle rozsahu nebude potřebovat.

    Já se nechci hásat o to, jetsli letošní matematiky byla lehká nebo těžká. jen mám za to, že dokud bude státní maturita, ať se ta písemka sestaví jakkoliv, tak vždycky pro absolventy určitých typů škol bude příliš složitá, pro absolventy speciálně zaměřených matematických gymnazií příliš snadná a těch, pro které bude akorát, bude minimum.

    Jinak i moje dcera studovala na gymplu, kde se taky říkalo, že trojka z matematiky je dobrá známka. Byl to sice všeobecný gympl, ale zrovna u dcery v ročníku v nějaké soutěži to díky několika talentům před lety natřeli i Doplerovu gymnaziu.
    Můžu Tě ujistit, že nevím o nikom, koho by v dalším studiu či životě nějak omezilo, že měli na vysvědčení trojky z matiky.
    156
    quivis napsal:
    23.5.2018 v 9.10

    v roce 1957 až 58 (1. a 2. semestr) byla úmrtnost na tehdejší Vysoké škole železniční – ze 104 přijatých na elektro (slabo, silno) prošlo do 3. semestru jen 55.
    VŠŽ se v r. 196O přejmenovala na Vysokou školu dopravní, tu přeložili do Žiliny a po rozpadu ČSR zanikla. Teď jsou na ČVUT a v Pardubicích jen dopravní fakulty.
    157
    AeroKarel napsal:
    23.5.2018 v 9.12

    (150) Financování na žáka či studenta není nic pravicového, to se jen levičáci pokoušeli zavést nějakou kontrolu nad levicově přerozdělovanými penězi. Následek je vaše poslední věta, to sedí.
    Pravicové by bylo financování žákem neb studentem.
    158
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 9.13

    L” A s tím mají pracovat vysoké školy ? To se pak opravdu nedivím, že takový PeS lomí rukama nad tím, že adepti na studium MFF UK neumí procenta a trojčlenku a zkoušet jim vysvětlit v prvním ročníku Hamiltonián (blíže viz https://en.wikipedia.org/wiki/Hamiltonian_mechanics) či Coriolisovu sílu (blíže viz https://en.wikipedia.org/wiki/Coriolis_force) je nejspíš přehlídka ztraceného času.”

    No, možná by stačilo trochu soudnosti a pokud neumím trojčlenku, nelézt na matfyz. 😀
    Druhá otázka je, proč studenty, co neumí trojčlenku na tu školu vůbec berou…
    159
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 9.14

    Halle,
    pro rány Boží, kde v tom vidíš tržní mechanismy ? Tržní by bylo zavedení školného, aby si studentík toho vzdělávání zatraceně vážil. Platiti škole “za studenta” je právě podpora té boloňské debility, aby ani poslední ve třídě náhodou neodešel bez diplomu. Jestli tomu někdo říká “tržní mechanismus”, tak asi nechápe, o co trhu jde. Leda to brát z pohledu těch škol – “utrhneme” co nejvíce studentů, pašalíky sobě vytvoříme. Jo, školy se tedy možná tržně chovají, ale na vzdělávání to pěkně negativní dopad. Takže, pokud bylo cílem tržního mechanismu vzdělávání degradovat, tak to se povedlo.
    Hele, nebuď naiva. To je stejné, jako by zubařům vypláceli za vytrhané zuby extra bonusy – bych se divila, kdyby pak značná část populace nechodila bezzubá, a leckterý zubař nejezdil v mercedesu 🙂
    160
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 9.20

    2 Matzurka ad 151 – ad autorita učitele… Možná jsem se zmiňoval, že jsme s kolegou dali dohromady jeden kurz U3V a nazvali to Fyzika v životě člověka. (univerzita třetího věku a na tenhle kurz se tehdá strašně těšil Bohouš – a už to nedal…) Sehnal jsem tam co nejlepší přednášející – no a jeden z nich to shrnul: Tohle jsem nečekal… Oni mi tam nejedí, nepijou, netelefonujou, nesurfujou na internetu, nechoděj na záchod (i když k věku by na to měli nárok), dělají si poznámky a mají dotazy k věci…
    Tak to je dnes opravdu nezvyklé – tahle generace má furt něco jako Kinderstube…
    BTW, kdybyste se mi někdo na to ještě chtěli přihlásit, deadline je do konce května, přednášky budou od října, v úterý od 14:00 na Karlově, tedy Ke Karlovu 5, v zimním semestru posluchárna F2, v letním F1. Dosavadním účastníkům se to dost líbilo a líbí…
    161
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 9.22

    jó, trhání zubů? Halle, jak dlouho po extrakci osmičky se nedá kousat? Dcera má vytrženou osmičku a mně po jediném dni nějak dochází fantazie na přípravu nekousavých poživatin.
    162
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 9.23

    2 maYda – abysme je tu trojčlenku aspoň trochu naučili…
    163
    Jirka napsal:
    23.5.2018 v 9.27

    halladine, tak jednoduché to není. Školství je oblast s velkou setrvačností ( většina kantorů učí tak, jak byla učena). Já se držím svých oblíbených odborných škol – tam byl asi Baťův systém to nejefektivnější. Škoda, že to trvalo tak krátce. Díky 2. sv. válce vyrostla vrstva středoškoláků ( normálně by prošli VŠ), která silně ovlivnila dění v podnicích – byli schopní, podnikaví a fandové oboru. Část z nich skončila jako učitelé odborných předmětů – a s dobrými výsledky. Jenže pod tlakem politiky ( a věku) začaly ze škol mizet osobnosti a náhradou přišli lidé s přístupem: mám dvě děti, v tý škole si těch pár hodin odučím a navíc budu mít prázdniny. A najednou kupodivu začalo ubývat osobností mezi studenty, zmizeli nadšenci pro obor. No a k tomu agilní výzkumné ústavy se svými plány výzkumné činnosti díky kterým devastace dostala oficiální nátěr, protože blbým nápadům neměl kdo oponovat.
    A po roce 89 se “zprivatizoval” nejen majetek škol, ale i obsah vzdělávání a do něj začali mluvit polovzdělanci, kteří o tom neměli ani ponětí a mysleli si, že jsou Mesiáši. Fakta vyměnili za hesla a sny. Dnes sklízíme, co komunisté zaseli a pod praporem ” demokracie” mohutně vybujelo.
    Nejde tedy tak jednoduše říci, co zkurvila naše doba. Průšvihhem bylo to počáteční nasměrování, absence rozumných korekčních mechanismů a růst intervencí z oblastí mimo školství. My teď jen uháníme po trati již kdysi dávno vytyčené a není nikdo, kdo by přehodil výhybku.
    PS- před týdnem mně vyprávěl známý ( asistent VŠE), že studentka 2. ročníku na otázku, co je to odvětví po chvíli hloubání rozpačitě rozpřáhla ruce a doplnila svůj postoj větou: To je jako u stromu. No spíše jako u blbejch, že.
    164
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 9.46

    149 PeS
    ach so! Děkuji pane.
    Z nezdravé podezřívavosti k českému školství jsem zjevně hledal chyták i tam kde není.
    Za nás se tomu říkalo zápis funkce, nikoliv předpis. Na předpis byl třeba penicilín anebo se muselo řídit podle předpisů, či vlasy na vojně předpisově ostříhané. Na balený koblihy je taky patrně nějaký předpis. Na předpisy jsem si tedy raději dával bacha a jim jsem se vyhýbal, protože s nimi byly jen problémy a buzerace.
    Dále už jsem se setkával v anglině, němčině či fránině s termínem Notation, notation, což jsem si předkládal jako zápis, idem v ruštině запись případně задание.
    165
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 9.46

    no ji, PeSi, někde je tu trojčlenku naučit musí 😀
    166
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 9.48

    No, já bych taky asi měla problém s tím, vysvětlit, co to je odvětví. Ale se stromem bych to moc nespojovala 😀
    167
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 9.49

    PeSi,
    já bych se klidně přihlásila, ale není to dojezdová vzdálenost… 🙂
    Momentálně si pohrávám s myšlenkou chodit aspoň do “třetívěkového” pěveckého sboru.

    Jirko,
    náhradou lidé – jen to klidně napiš, feminizace školství 🙂 Jestli to nesouvisí i s platovým ohodnocením.
    Sice jsem žena taky, ale když vidím, jak se dceři střídají vyučující, tak mne může trefit šlak. Během jednoho roku z jednoho (profilového) předmětu odešly dvě učitelky na mateřskou, hezky jedna po druhé… nic proti, ale já se do laborky k výzkumu vrátila na částečný úvazek, když byl dceři rok (s manželem jsme to “vykryli” střídavými směnami 🙂 ) A pracoviště v širším smyslu pochopilo, dnes máme na kampusu “dětskou skupinu”, takže mladší kolegyně už nemusí shánět jesle či školku někde přes půl města.
    168
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 9.53

    S tpu amtematikou – já spíš nechápu, co ty lidi motivuje,a by na ten matzfyz lezli. Měla jsem za to, že tam chodí lidi, který matika především baví. Ale člověka obvykle baví takový věci, ke kterým má předpoklady a motivaci a které ovládá a chce se dovědět víc.

    Když někdo neumí ani trojčlenku, tak pro něj matika musí být zoufalá nuda a proč teda na tu školu leze, když ho to ani bavit na tej úrovni nemůže?
    169
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 9.55

    2 skimic – no a ta funkce se taky musí chovat podle toho předpisu…
    170
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 9.55

    Mimochodem, znáte, PeSi, profesora Mandela z Colorada?
    171
    Schumacher napsal:
    23.5.2018 v 9.59

    99 Pavle, být Zuckerbergem…spočítal by sis, kolik bys tím tratil a s pokorou předstoupil před komisi.
    Ovšem na druhou stranu, byl by to úžasný test kdo v reálu je mocnější. Jestli komise EU nebo Zuckerberg. Jaká by byla reakce EU, jak by se snažili donutit ho aby to zapnul.
    “Tak hyenu si škrtám”….

    Málokdo si uvědomuje, jak mnoho je (nejen) státní “veřejná” moc závislá na Internetu, na jeho soukromých provozovatelích. Nejen na Internetu, ale i na technologiích. Jak míra závislosti roste. Kdyby například Microsoft přestal poskytovat software, licence a podporu vybraným dosavadním zákazníkům. Třeba z nějakého sátu či soustátí. Na sankce (vzpomínám třeba za kdysi defaultní internetový prohlížeč) by odpověděl zavřením kohoutů. Sankce, soud…? Posledním “update” by klekly systémy a “můžete si někde vyhrabat psací stroje, kalkulačky natáhnout dráty pro polní telefon”. Sice se to nestane, protože zisk nade vše a “hory budeme bourat nakonec”, ale už jen ta představa je zajímavá.
    172
    martin tt napsal:
    23.5.2018 v 10.21

    150 – když už se do debaty o školství zatahují politické pojmy (pravice), doporučuji Googlenautovi, aby se podíval na osoby ministrů školství od roku 1990. Pravičáka bych tam nenašel ani jednoho, i když jsou tam někteří, kteří se za pravičáky sami označují. Namátkou Ivan Pilip nebo Petr Fiala. Jinak pravdoláskaři, socani a zelení.

    Daleko více už řekli komentátoři přede mnou, já jen připojuji formální pohled na ministry školství.
    173
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 10.22

    2 maYda – ne
    174
    martin tt napsal:
    23.5.2018 v 10.26

    151 – už ani první stupeň. Jsou menší než židle, ale umí křičet na učitele, že nemá právo mu rozkazovat. “Ty zmrde zasraný” nebo “Kurva, neser” jsou ve slovníku vůči učiteli (učitelce). Ke spolužákovi by si to nedovolili, protože by dostali přes hubu, ale většina kantorek a kantorů jsou předposraní.
    175
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 10.38

    161 maYdo
    sice nejsem Hall, ale proč by po extrakci osmičky nemohla kousat? Samozřejmě ne tou dírou ale všude okolo, pokud tedy už dokáže otevřít ústa …
    Kvůli infekci? Sliznice v tlamě a v konečníku se kupodivu hojí výtečně vezmeme-li v úvahu s jakým materiálem je jim pracovati …
    176
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 10.41

    No, to byl matematickej genius v době, kdy jsem na gympl chodila i já. Já ho teda taky osobně neznala, byl o dva roky starší, ale věděli jsme všichni, že jeho znalosti matematiky jsou někd vysoko nad námi a že strčí do kapsy hravě i některé matikáře.

    no a takhle vzpomíná na výuku na gymplu:

    “Co může být vzpomínka na školu po tolika letech, než vzpomínka na vyhýbání se škole? Samotný čas v lavicích již splynul v šeď. Nejúčinnější pomůckou byla tehdy elektrická zástrčka bez šňůry, leč s kolíky propojenými uvnitř tlustým drátem. Bezpečné zdokonalení spolužákova kružítka drženého v papíru. Divil se tehdy někdo, proč na hodinu ruštiny v osm ráno byla často tma a pojistky vždy vylítly znovu? Dalším předmětem, kterému jsem se vyhýbal, byla deskriptivní geometrie. Princip byl OK, ale kreslit rysy tuší bylo nad mé síly. Obrázky propisovačkou od ruky profesora ředitele “Drákulu” velmi rozčilovaly. Tak jsem musel dělat postupovou zkoušku před komisí. To šlo, až na to, že při důkazu sporem jsem se dostal do sporu s profesorem, který postupoval z druhé strany. Nakonec jsem raději ustoupil a zkoušku udělal. Rovněž jsem oceňoval toleranci ředitelství, které mě nechalo jezdit do jazykové školy v Hradci Králové na angličtinu. Tehdy jsem měl pod lavicí učebnici angličtiny při naprosto čemkoliv. O dvojce z chování za to, že jsme s polovinou třídy z čehosi utekli do hospody “U bílé růže”, si detaily již nepamatuji. Další pamětihodnotná událost byla, když jsme s kolegou K. zapalovali školu, ale po přiložení zapalovače ke sloupu na schodišti jsme museli konstatovat, že škola nehoří. S kolegou K. a M. (vyučený elektrotechnik, viz kružítko výše) jsme vydávali třídní časopis “Květy nebes”, který byl předmětem menšího vyšetřování v oněch pohnutých dobách na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.
    Nejlepší věc, která se nám na gymnáziu přihodila, bylo mít za třídní paní profesorku J.S. To byla fantastická třídní. Lyžařský výcvik na Krkonoších se nám tak líbil, že si ho celá třída pod jejím vedením každý rok nejméně jednou zopakovala. Teprve později mi došlo, co to bylo od ní za obětavost tolik starostí, rizika a odpovědnosti navíc. Pan profesor J. H. na matematiku mi častokrát vysvětloval věci navíc a ukázal literaturu, moc se to hodilo později i na Matematické olympiádě.
    Po maturitě jsem vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a skončil jako profesor matematiky a leteckého inženýrství na University of Colorado, ale na báječná čtyři léta na gymnáziu hned tak nezapomenu. Ani na výborný start do života, který mi dali učitelé na gymnáziu.”

    Zajisté maturita nemohla být na takové úrovni, aby uspokojila jeho nároky na obtížnost, to by neodmaturoval ani předseda komise 🙂

    Ale jak vidno, nečekal, až se postará nějaké “školství”, staral se sám a kantoři ho podpořili.

    Profesor J.H. byl obávaný matikář, byl výborný matermatik, ale horší učitel, původně prý dělal asistenta na matfyzu, a asi by mu to sedělo víc – neuměl moc věci vysvětlit a motivovat ty průměrné. Ale takovíhle talenti pro něj byl dar z nebes, kde se mohl realizovat.

    Paní profesorku J.S. podědil později jako třídní brácha, je to skvělá dáma 🙂
    177
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 10.43

    ” pokud tedy už dokáže otevřít ústa …”

    To je právě ten problém, skimici .-)
    178
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 10.46

    Jo a to předchozí byla odpověď PeSovi na prof. Mandela. Mi připadá, že to je krásnej příklad, jak to školství dokázalo upokojit jak ty chtivé derivací a determinantů, tak ten šedej průměr. Vlastně co školství… Dychtiví studenti a profesoři, ochotní poskytnout i něco navíc, než jen odučené hodiny.
    trojčlenku jsme uměli všichni, i ti, co se matfyzu vyhýbali obloukem.
    179
    Schumacher napsal:
    23.5.2018 v 10.54

    172 Martine, třeba proto, že ti pravičáci obsazují rezorty ve kterých teče moc, prachy, sociální kapitál. Obchodu a průmyslu, zemědělství, financí…Kterýmžto rezortem školství až tak moc není. To je “turistická třída”.
    180
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 11.08

    177 maYdo
    kdysi vyšla novela, tuším v takové paperbackové edici se střelkou ukazující do všech světových stran jako je například na náměstí v Delft před katedrálou (viz film Girl with a Pearl Earring se Scarlett Johanson coby služkou Vermeera). Žlutá obálka pod tou hvězdou.
    Já už jsem jak Zeman 🙂
    Joris-Karl Huysmanns tam v v Naruby ( A rebours) popisuje jemně dekadentního unaveného obdivovatele Schoppenhauera, pana Jean Des Esseintes, který kromě jiného podniká neobyklé výlety za novými chutěmi, třeba za kávou zprostředkovanou klystýrem.

    Knihu můžeš dceři směle doporučit. Ústa otevře jistě zcela dokořán bez nejmenších potíží 🙂
    181
    Šimon klein napsal:
    23.5.2018 v 11.12

    180 – …ste si pořídil vychazkovy bejkovec ???
    182
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 11.17

    Skimici, na druhopu stranu, ona ta omezená schopnnost ptevřít pusu má taky svoje nesporný výhody. Zejména u osoby, která ji má tak proříznutou, jako moje dcera.

    teď ji má vlastně taky proříznutou, jen na nevhodném místě. 😉
    183
    krista napsal:
    23.5.2018 v 11.24

    Zaujal mě negativní postoj k Hejného metodě výuky matematiky. Měla jsem za to, že je považována za velmi dobrou. I když v poslední době jsem zaznamenala výroky některých matematiků, že její používání je chyba.
    184
    ptakopysk napsal:
    23.5.2018 v 11.30

    maYdo,
    trojčlenku jsme uměli všichni – jak kdo, jedna nejmenovná, úplně cizí ségra, rok výroby 1962, Ing. absolventka VŠE Praha, obor vnitřní obchod, neumí trojčlenku doteď a obávám se, že to do smrti nedohoní. Pozitivní pro společnost je, že ji vystudovaný obor neživí 😀 😀 😀
    185
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 11.32

    Šimone,
    jak se vede, dobrý ? Doufám, že jo.
    186
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 11.37

    No, tak jo, některé ji asi neuměly ( byly jsem dívčí třída a od tej doby jsme přesvědčená, že ženský v průměru jsou fakt na matiku méně disponovány)

    Ale třeba největší matematická blbka, která ode mně opisovala úkoly, se nedostala na medicinu, šla potom na nástavbu a léta se živila jako porodní bába, po revoluci se dala na podnikání a obchoduje s nějakými chovatelskými potřebami. Anžto příslušnou zvířenu sama chová, tak se docela rychle zorientovala, ve zboží se vyzná a na účetnictví jsou programy nebo lze najmout lidi.

    Takže ta asi fakt trojčlenku neuměla, ale na druhou stranu strávila docela spokojený a snad i užitečný život i bez téhle znalosti.
    187
    Šimon klein napsal:
    23.5.2018 v 11.38

    Matzurko,
    Díky za dotaz, vcelku dobrý, misto nechutenství vlčí hlad …☺
    Ale jinak avizovaná únava a pichani, loupani a drbani .
    Ale vcelku to jde.
    188
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 11.39

    Šimone,
    tak se držte, palce i pěsti vám určitě drží všechno zdejší šumaváctvo 🙂
    Vlčí hlas místo nechutenství mi zní pozitivně 🙂
    189
    halladin napsal:
    23.5.2018 v 11.45

    MaYdo,

    ona ta dcera nemůže otevřít ústa ? A bolí ji to ? Anebo nebolí ? A jak intensivní bolest to je ?
    ale shrnu možnosti.
    1. Rána se hojí dobře, krevní sražena v díře v kosti zůstává, prakticky by neměla být žádná bolest ( pokud se pacient nesnaží kousat na tu díru).
    2. Krev v díře se rozpadne , zůstává díra v kosti, to znamená kostní lůžko zůstává prázdne, holá kost- a té se to samozřejmě nelíbí. A tedy protestuje bolestí.
    jsou dvě varianty buď suchý zánět kostního lůžka, (aleolitisi sicca), anebo to hnisá ( alveolitis purulenta. ) Většinou to chce drénování , aby se snížila bolest, dokud sliznice nepřeroste celý povrch kosti. Může být i teplota , zvětšená a bolestivá uzlina pod čelistí na té straně. Může vzniknout i absces někde okolo.
    Jsou i metody jak to řešit jednrázovvě, aplikací něčeho do té díry v kosti ( je toho fůra, čím se to dá dělat.)úspěchy střídavé
    Při těhle věcech problémy s otvíráním ůst spočívá v tom , že ten zánět částečně přejde na svaly přitahující dolní čelist k horní.
    A pak je ještě jedna možnost, kdy je rána naprosto v pořádku, nebolí, jen nejde otevřít huba 😉
    Při trhání dolních zubů, včetně osmiček, se píchá mandibulární anestezie . Injekce se vpichne k místu , kde z vnitřní srany vzestupného ramene vstupuje do dolní čelisti mandibulární nerv. Jenže současně tam vstupují jak žíla , tak tepénka.
    Pokud se při té anestezii poraní ta žilka, vyteče z ni do a mezi svaly krev, vytvoří se cosi jako modřina, která zabrání otvírání ůst.
    Stav se upraví, aýž když se modřina začne vstřebávat.
    Takže si maYdo vyber, co se tvé dcery týká.
    190
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 11.46

    2 krista ad 183 – mám-li to napsat naplno, je to a) úplná pitomost, b) úžasný vejvar na peníze. Proto je to tak propagovaný…
    191
    dvd napsal:
    23.5.2018 v 11.55

    >> maYda
    Slavné spoluškoláky máš: https://en.wikipedia.org/wiki/Jan_Mandel
    Kdybys mu chtěla zavolat, tak má na univerzitě přímý telefon: 303-315-1703 🙂
    192
    dvd napsal:
    23.5.2018 v 12.01

    >> PeS in re Hejný
    Občas si kladu otázku, kam by vedlo použití Hejného metody na výchovu budoucích instalatérů. Odpovědí je mi zacpaný hajzlík.
    193
    NoName napsal:
    23.5.2018 v 12.53

    Tak třeba Feynman ukázal, že fyzika se dá učit i s legrací-nicméně když šlo o výuku samotnou, Ilkovičova a Krempaského učebnice byla hutnější (tedy pro elektrotechniky, pro čisté fyziky nevím).
    A některé věci prostě jsou věcí drilu a nejdou nijak ulehčit.
    194
    Dana napsal:
    23.5.2018 v 12.56

    Zdravím. Hejného metoda – přiznávám, neznám ji, jen vím, že jeden z mých vnuků od první třídy měl učitelku, která Hejného metodu používala, ale pouze jako doplněk ke klasické matematice (1 hodinu týdně), asi něco jako kvízy, logické hádanky a pod. a vím, že vnuka matematika hodně bavila. Teď, ve třetí třídě, má jinou učitelku, která Hejného metodu odmítá – a vnuk o matice nechce ani slyšet. Nebaví ho, má z ní (matiky i učitelky) strach, ačkoli to vypadá na vysvědčení za 1. Možná je problém spíš ta učitelka.
    195
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 13.04

    187 Šimon K
    … evidentně se zlepšujete pokud vVm už povolili píchání.

    K Hejného metodě – no, Ti opravdu talentovaní to nějakou dobu přežijí i v zásaděi bez kantorů a pak je snad rodiče dají jinam, kde to doženou.
    196
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 13.14

    Halle, díky za radu, zatím bych to tipovala na tu poslední možnost nebo nějaký zhmoždění. 🙂 Dcerenka sice brble, že se pořádně nenají, ale zkoušku pozítří nezrušila, takže nic dramatickýho to nebude.
    197
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 13.16

    Hajného metoda – to já pamatuju, jakej děsnej hit byly kdysi dávno množiny. Pak to nějak utichlo a mám dojem, že se většina škol vrátila ke klasický výuce.

    nebude to s tou Hajnýho metodou něco podobného?
    198
    NoName napsal:
    23.5.2018 v 13.17

    Množiny existují pořád… Bez nich to moc ani nejde.
    199
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 13.32

    NoName
    jak “existují” jak “pořád” ???
    Ostatně, jak “množiny” ???
    200
    Schumacher napsal:
    23.5.2018 v 13.33

    193 No Name, tak. Nutno kombinovat, rutinu s motivací. CO a K ČEMU je to užitečné.

  2. 201
    Schumacher napsal:
    23.5.2018 v 13.38

    184 ptakopysku, adorovat či kritizovat Marxe, mlácat hubou o řízené ekonomice či naopak o svobodném trhu, lze i bez znalosti trojčlenky. Tak se dá prokecat do Davosu i někam dál…
    202
    Schumacher napsal:
    23.5.2018 v 13.42

    Veřejná moc se stává obrem stojícím na soukromých (korporátních) nejen IT nohou.
    Veřejná moc se tak stává fasádou moci soukromé (korporátní).
    203
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 13.52

    maYdo,
    nejsem zubař ani náhodou, ale máím standardní chrup dospělého jedince Homo sapiens sapiens 🙂
    Po jedné extrakci dolní stoličky (absolvováno v USA) mi bylo doporučeno jen vyplachovat – nikoliv zuřivě jak reklama na listerine – fyziologickým roztokem (lžička soli kuchyňské do hrnku vlažné vody, zamíchat). Pád dní to bylo citlivé, ba i bolavá boule pod čelistí se utvořila. Pak se při jednom výplachu uvolnila z rány krevní sraženina, a bolest rapidně začala polevovat, do druhého dne zmizel i otok. Celkově to trvalo cca týden, spíš ani to ne.

    Dano,
    stoprocent podepisuji “je to v učitelce” 🙂
    Mám stejné zkušenosti u dcery, a netýká se to Hejného metody. Pokud ji motivují dostatečně, učí se bez keců okolo. Je-li kantor nesympatický matlal, je problém se dovléct i jenom do školy (béééé, dneska máme XY, to je taková NUDÁÁÁÁ), případně ze školy (klucí ho/ji dožrali, dal/a přepadovku a mám tři mínus váhy tříííííí). Na facky, a ne jen ta děcka 🙂
    204
    NoName napsal:
    23.5.2018 v 13.57

    No ono je to jako s kopčením brambor. Jak ho udělat zábavnějším ? A nejlépe bez motyky ?
    205
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 13.58

    Matzurko, co to je ” tři mínus váhy tříííííí ” ? Váha známky pro mně byla během docházky mých dětí naprosto tajemnou veličinou a děcka mi k tomuopbvykle jen řekly, no, to je co ta známka váží. Umín si představit, jak se váží třeba Modrý Mauricius, ale jak se váží třeba trojka z matiky, to netuším

    Za mých mladých let byla trojka trojka a tři mínus tři mínus.
    206
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 14.00

    A na vejšce to je vůbec hrůza.

    “Z metakognice mám céčko”, pravila moje dcera. Dalo mi dost práce pochopit, že zřejmě prolezla nějakou zkouškou…..
    207
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 14.02

    203 oops, Matzurko
    ta sraženina by tam naopak měla vydržet, pokud pod ní není sepse. Přes okraje koagulátu se okolo alveolu záhy ohne gingiva, ze které vyrůstající epitel posléze ránu s koagulátem překryje, pod ním vzniká granulační tkáň atd …
    Pokud si tedy ránu po extrakci vyplachujete, neděláte dobře, stejně jako když rána nadíle silně krvácí – to je dobré se ke škubači rychle vrátit . Zůstane tam obnažená kost a dále viz Haladin …
    208
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 15.01

    Mno, napřholub tady: https://martisek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=656513
    Laskavý čtenář si úsudek udělá jistě sám…
    2 skimic – jo, co se v mládí naučíš, ve stáří je ti obvykle hovno platný… Ale co v mládí zanedbáš, to už nedoženeš…
    209
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 15.15

    Nevím, jestli jsem laskavý nebo nelaskavý čtenář. Jen jsem zjistila, že Hejného metodu jsem, nic netuše, aplikovala, když jsem se pokoušela svému dyskalkulickému dítěti ukázat na fazolích, že dvě fazole a tři fazole je dohromady pět fazolí.

    Samozřejmě marně, na dyskalkulii je každá metoda krátká, včetně těch zázračných.

    K tomu, co ten pán říká, bych jen dodala, že vždycky budou děti, kterým to nezapaluje a matematika pro ně bude utrpením, i se sebelepším učitelem. Ale není důvod z toho dělat problém, každej jsme jinej a pro leckterého nadaného matematika můžou zase být utrpením hodiny literatury nebo třeba dějepisu.

    Konec konců – teď řeknu něco, co řadu rodiičů jistě nasere – škola není lunapark a jejím posláním není děti bavit, ale vzdělávat. 😀
    210
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 15.17

    jom jinak bych dodala – samlozřejmě to je pravda, že nakonec je to na učiteli a dítěti a rodičích. nemusí být všechny děti nadšené matematikou, nemusí být všechny geniální, řada jich se dokonce nakonec obejde i bez té trojčlenky.

    Ale vždycky to jde nastavit tak, aby ta školní léta byla pro všechny aspoň snesitelná.
    211
    halladin napsal:
    23.5.2018 v 15.23

    209

    občas spíš lunapar než lunapark 🙂
    212
    krista napsal:
    23.5.2018 v 15.32

    Takže ono to s Hejného metodou bude obdobné jako s typem písma Comenius (nebo Komenius?) Děti se sice naučí rychleji psát psacím písmem, ale chybí jim fáze rozvoje mozkové činnosti, která probíhá při učení se spojováním písmem.
    213
    dvd napsal:
    23.5.2018 v 15.33

    Jen tak na okraj: Hejného metodu se pokoušel aplikovat Kopčem, když Žabce vysvětloval, že “jeden sob a jeden sob jsou dva sobi”. Nějak neuspěl. (c) Eduard Štorch: Lovci mamutů.
    A k těm množinám ve výuce matematiky. Počátkem 70. let bylo rozhodnuto, že výuka počtů na 1. stupni bude “postavena na teorii množin”. Učitelky (neb učitelů bylo zatraceně málo) byly posílány na týdenní kurs “množinového počtu” a odborářský deník “Práce” dokonce přinášel seriál něco jako “jak učit množinově matematiku”, z čehož měli matematici bohapustou srandu. Po krátkém čase se ukázalo, že Eukleidos měl svým (údajným) výrokem “ke geometrii nevede královská cesta” nejspíš pravdu a věc se odtroubila. S aplikací pojmu “množina” to mnoho společného nemělo.
    214
    dvd napsal:
    23.5.2018 v 15.35

    >> halladin
    oops! Lupanar (odvozeno od lupa=vlčice).
    215
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 15.35

    208 zajímavé je PeSi,
    že viz i tvůj odkaz a tamní novinový výstřižek – mezi adoranty Hejného metody patří a pod články jsou podepsány v množství menším než malém novinářky, zde zrovna jakási Růžena Machálková, které měly k matematice patrně podobný vztak jako někdejší obdařená ministryně a připadá jim tedy prima “si o tom raději hezky povídat”.
    Nicméně i tato ministryně si uvědomila, že je lepší svěřit vlastní děti někomu, kdo má výsledky než je nechat týrat systémem, který sama pomáhala vytvořit.
    Tedy – i když je někdo na matiku blbej neznamená, že musí nechat trpět vlastní potomky a obvykle skutečně nenechá – tedy – kvalitní ústavu budou vždy existovat, protože poptávka po nich se vždy znovu a znovu objeví, komouši nekomouši.
    216
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 15.37

    Jak to vůbec dopadlo s písmem Comenius?

    Moje děti to zaplať Bůh minulo. Anžto potomek je kromě dyskalkulie nadán ještě dysgrafií, vytvořil si nakonec vlastní poněkud svérázný způsob písma. Například některá písměna psal tiskací, některá psací. Fakt si neumím představit, že bychom řešili ještě jestli to je nebo není comenius.
    217
    NoName napsal:
    23.5.2018 v 15.40

    Podstata nových “učebních metod” vychází z premisy, že celý život může být cool a každá jeho vteřina úžasná.
    Jenomže ono to tak není. Spousta věcí cool není a nebude. Nemluvě o tom, že kdyby bylo vše pořád cool, cool by se stalo normou a přestalo by být cool.
    Učit se psát, násobilku, vzorce-k tomu je potřeba být soustředěný a vyvinout úsilí (a chvíli neposkakovat a nedívat se na youtube). Někdo se musí snažit míň, někdo víc-ale nahradit to něčím jiným nejde.
    218
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 15.41

    maYdo,
    netuším kdy se to zavedlo, ale dcera má na osmiletém gymplu všechny známky okamžitě na školním webu bakaláři (přístup pro rodiče má jiní heslo než pro studenta). Tam si jeden rozklikne, z čeho známka byla, a je tam taky její váha. Např. pololetní písemka z matematiky je váhy 10, naopak pětka za zapomenutý úkol bývá váhy 1. V prvním sloupci tabulky je okamžitě vidět aktuální vážený průměr, takže je taky hned vidět, na co dítko aspiruje na vysvědčení. ANi nemusím na třídní schůzky, jen když je něco k hromadnému řešení (viz souhlas s GDPR nebo co to bylo). Rovněž odpadly žákajdy či studijní knížky. Pedagogům to asi ulehčuje práci, i když mnozí s tím dokážou být kreativní taky – teřba snaživci extra domácí úkol dají vyšší váhy, a napomohou lepší známce, nebo naopak sígrovi přitnou. Bohužel, má to i výchovný charakter, jiné totiž na děťátka uplatnit nemůžou (z třídních důtek apod. si dělají houby).
    IMHO budou všichni zúčastnění perfektně umět vážený průměr, dcera už si sama zjišťuje, když se jí něco nepovede, jakým způsobem a jak rychle se jí to povede napravit.

    K tomu lunaparku – Komenský sice tvrdil o “schola ludus”, ale IMHO je to spíš o té motivaci pomocí praktických příkladů – těžko se někdo na fazolích naučí derivovat 🙂 A když se dodrží jeho pět didaktických zásad (přiměřenost, názornost, soustavnost, návaznost, aktivita), není nad čím dál mudrovat.
    219
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 15.42

    skimici,
    dle mého laického názoru to už bylo zahojené a sraženina tam prudila – proto bleskový ústup potíží po jejím vyplavení.
    220
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 15.45

    maYdo,
    tak to jsem se k té dysgrafii asi dopracovala taky, dřívější celkem uhlédné písmo psací jsem taky nahradila jakýmsi hybridem, kdy některá písmena píšu tiskacím… grafolog by si asi pošmákl 🙂
    221
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 16.12

    MAtzurko, jo, to děcka v tom bakaláři mívala taky. Ale nějak jsem se nedobrala systému, jak se to váží. Pokud jd eo třídní schůzky, moje účast bývala obvykle žádaná, protože vždycky se našel nějakej pedagog, který chtěl se mnou pohovořit, že dcerenka dlabě na to či ono, o synkovi nemluvě.

    Copak derivace, na ty jsem rozhoddně ambice neměla, ale my se na těch fazolích nenaučili ani sčítat a malou násobilku. 😀

    K takový dysgrafii, co předváděl synek, se určitě nejde dopracovat časem 😀 😀

    On taky psal strašně velký písmena a ingnoroval řádky – no děs. Jeho učitelky na ZŠ mají můj hluboký obdiv, že to dokázaly přečíst a ještě měly sílu chválit za obsah – pokud tedy bylo co.

    Jednou jsem viděla podobný písmo jako ukázku, jak může vypadat písmo po mozkový mrtvici.
    222
    Dušan Neumann napsal:
    23.5.2018 v 16.32

    Já se k zjednodušení písma dopracoval nějak sám v době, kdy se přestal známkovat krasopis, dnes grafická úprava dokumentu – a všechna velká písmena jsem začal psát tiskacímn. Bylo to rychlejší a čitelnější. Dnes si rukou dělám poznámky jend když zapisuji něco z rozhlasu nebo TV a pak mám velké potíže to po sobě přečíst. Rukopis se mi v posledních dvaceti letech proměnil v jakýsi těsnopis často s neznámými znaky.
    223
    Dušan Neumann napsal:
    23.5.2018 v 16.34

    Komenia učí Olina od loňska, ale stále staromilsky trove na občasných cvičeních v písmu vázaném neboť tvrdí, že je to nutné pro rozvoj jemné motoriky ruky.
    224
    Petr Kunetka napsal:
    23.5.2018 v 16.34

    Ja pisi inkoustem prave proto, ze jen inkoustem je me pismo citelne…
    225
    Petr Kunetka napsal:
    23.5.2018 v 16.36

    Jinak obe me skolou povinne ditka se uci klasicke vazane. Dcera prosla Hajneho metodou, celkove bych rekl, ze jsou trochu pozadu proti tomu, co si pamatuji ze treti tridy.
    226
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 16.36

    Písmo je asi otázka drillu.
    Úhledné jsem tedy neměl nikdy ale vždy to bylo použitelné. Dokonce i Azbuka, která se z psací taky přeměnila v jakýsi komenius ačkoliv tomu tak neříkají.
    Ani noty nebyl problém. V sobotu jsme nicméně s několika známými jamovali a já jsem pro zjednodušení kolegovi chtěl téma črtnout anžto jsme potřebovali kvůli tenoru jít do B a připadal jsem si jak ve škole – prsty po pěti letech co jsem noty psal naposledy neposlouchaly a výsledek vypadal jak ty příslovečné noty na buben 🙂
    227
    halladin napsal:
    23.5.2018 v 17.31

    214
    DVD,
    jo, máš pravdu. Občas přehazuju slabiky. 🙂
    228
    Matzurka napsal:
    23.5.2018 v 18.18

    Dušane, přesně
    nahrazuji tiskacím velká písmena 🙂
    A jinak je to taky čím dál tím méně čitelné při rychlých poznámkách. Když si dám záležet, tak je vykroužím, že by mne docentka didaktiky, co nás učila na pajdáku psát na tabuli, dozajista pochválila 🙂

    Závidím všem, kdo si dokážou s kamarády zajamovat… já leda ty rybízové džemy 🙂 Na klavír jsem zapomněla, na kytaru deru “kauntry” styl “plávala sírka po vodě”. Můj nebohý otec musel trpět, když jsem se v cca 15ti rozhodla trápit sladké dřevo, a on se slovy “držíš to jak prase kost” raději zmizel ve své pracovně 😀

    maYdo,
    jakou má ten či onen test či zkoušení váhu je zcela na daném pedagogovi. Trefit mne může známkování u “výchov”, ale to by bylo na dlouhé povídání a už se to tu probíralo mnohokrát.
    229
    nickname napsal:
    23.5.2018 v 19.39

    Dobrý den. Z praxe: Soudruh ředitel přišel kalit vodu do našeho hájemství. Rozhodl se, že mladí na praxi mají uklidit, neboť to tam nevypadá jako v zasedací místnosti. Jal se též žertovat se studenty a oni mu žertovným způsobem odpovídali. Nejnevycválaněji odpovídal ten, který se uvolil, že by o prázdninách chtěl pracovat u nás. Soudruh ředitel končil veselou rozpravu slovy: jestli se vám tu nelíbí, nemusíte tady být. Jen co zaklapl dveře, vyzývavý mladík se ptal, kdo to byl. Student znalý poměrů mu odpověděl: to byl ředitel ty vole.
    Mladík podobnou lekci potřeboval, když jsem s ním po fabrice plnil různé úkoly, vždy jsem ho představil jako toho, který se nebojí žertovat s ředitelem.
    Kolega, co se více věnuje HW, bude ještě rok nadávat, kde má věci a já budu blbec, který ředitele poslechl.
    Třetí den byl pro mě pozitivní. Jedno netáhlo se dokázalo motivovat k rovnání čehokoli – svým tempem, dva zkoušejí programovat, když mají práci hotovou a chtějí se učit. Nejsou to děti rodičů, kteří by uměli motivovat ke studiu. Z rozvedených rodin, dělnická povolání. Nelze čekat zázraky.
    230
    nickname napsal:
    23.5.2018 v 19.43

    Ad krasopis: vždy jsem obdivoval matematiky. Dokázali psát na tabuli rychleji než jád do sešitu:
    i.nyx.cz/files/00/00/18/46/1846796_8a6d2a330bd56b807b14.jpg?name=Cizek.jpg
    231
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 19.47

    maYdo – 155 – až budu u našich, tak schválně vyhrábnu sešity a učebnice, abych se podíval, zda se komplexní čísla probírala ve druháku nebo ve třeťáku na gymplu. Ale rozhodně se probírala jak na gymplech, tak i na průmyslovkách a dokonce i na večerních školách. A tenkrát byly jednotné osnovy a učebnice matematiky pro X. ročník středních škol byla všude stejná.

    Z gymplu si všechny ty vyjmenované věci pamatuji osobně a dokonce mám někde napsané programy pro kalkulačku TI-58C které jsem si vytvořil a používal, abych si zjednodušil život a měl příjemný pocit, jak se mi podařilo obelstít vzdělávací systém.

    Že to bylo na průmyslovkách vím taky, protože jednak dost kamarádů tehdy studovalo prumku (zejména elektrotechnickou) a tam lze bez použití komplexních čísel vyučovat leda velmi obecně, zhruba ve stylu “S cívkou je to jako s dívkou. Nejdřív napětí a potom proud…”.

    A že to bylo i na večerních školách, to také vím, protože jednoho kamaráda nevzali kvůli kádrovým problémům a značně nekonformnímu vzhledu na střední školu, takže nastoupil do Kolbenky bouchat šrouby a teprve za cca. tři roky mu milostivě dovolili si po zaměstnání dodělat večerně průmyslovku a já mu pomáhal s doučováním právě té matiky a on mně na oplátku kreslil plošné spoje lakem na nehty, protože měl přirozený talent na to vidět, kudy ty spoje tahat tak, aby si nepřekážely. Když odmaturoval, tak ho pak dokonce někdy kolem roku 1987 přijali i na ČVUT.
    232
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 19.54

    Ale ono je to asi jedno, základní školství má jak vidno zcela jiné problémy:

    https://pardubice.idnes.cz/zakladni-skola-pardubice-ceska-skolni-inspekce-instagram-oralni-sex-stiznost-vypoved-gq6-/pardubice-zpravy.aspx?c=A180523_151102_pardubice-zpravy_mvo

    Diskuse pod článkem je poměrně zajímavá, nicméně stačí jí prolétnout jen zhruba. Já to pečlivě kontroloval a odkaz na zmíněné foto tam není, takže ho nemusíte pracně hledat 🙂
    233
    dvd napsal:
    23.5.2018 v 20.02

    Tak v 60. letech se komplexní proměnná na středních školách obecně neučila, nicméně si dovedu představit kantora, který to učil jaksi ex privata industria – měl jsem takového, i když ho bavil spíše infinitezimální počet.
    A jinak k té cívce/dívce: obvykle se dodávalo “a odpor jen zdánlivý”.
    234
    PeS napsal:
    23.5.2018 v 20.25

    No, za nás byla komplexní čísla ve třeťáku a nedělala se z toho žádná kovbojka. Ale je pravda, že jsme byli přírodovědná větev, duchamorci to neměli…
    Prostě systém jako systém – něco získám (komplexní rovinu) – a z té vzápětí vlnovou funkci – no a něco ztratím – porovnání velikostí… Nemohu porovnat velikost komplexních čísel, mohu akorát porovnat velikost jejich absolutních hodnot.
    Na druhé straně, zavedení komplexních čísel ( a z nich vlnových funkcí ) předjímá řešení naprosté většiny “fyzikálních” diferenciálních rovnic, takže celá ta šaškárna kolem se redukuje prakticky na kuchařku dle Magdaleny Dobromily Rettigové – vraž to tam, předpokládej řešení dle vlnové funkce, chvíli fortelně míchej a ono to z toho vypadne… O nášlapu k Fourierově transformaci nemluvě…
    235
    Dušan Neumann napsal:
    23.5.2018 v 20.42

    Komplexní čísla, přesněji úvod do problematiky – jsme měli v jedenácté třídě, a to jak v algebraické tak v goniometrické formě. Ta byla pro mne výkladově srozumitelnější
    236
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 21.00

    Jo, komplexní čísla jsme na gymplu měli. Ale jestli to měli taky na průmkách, to teda netuším. Pamatuju si, že spolužáci z průmyslovek měli v matice s některými věcmi problém, protože matika byla nastavená na gymply a na průmkách neměli všechno. Ale velmi pochybuju, že by to měly třeba zdrávky nebo ekonomky. Zrovna tak to neměla humanitní větev, ale ti z matiky nematurovali. a tuším, že s pojmem “determinant ” a)jsem se setkala fakt jen na tom matematickém semináři nebo na vejšce.

    Já jsem taky, Pavle, chodila do školy o nějakej ten roh dřív než Ty, což usuzuju podle toho, žes šel na střední z osmý třídy a já si pamatuju, že se to zavádělo nějak v době, kdy jsem byla na vejšce. Takže ty osnovy mohly vypadat taky jinak.

    Jinak já si především myslím, že jednotný státní maturity jsou blbost jaksi z principu, to je všechno.
    237
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 21.03

    ještě bych dodala, že řadu věcí, jsem od doby mé maturity a VŠ zapomněla z prostého důvodu, že jsem je pak už nikdy nepotřebovala.
    238
    AeroKarel napsal:
    23.5.2018 v 21.14

    K něčemu jako komenius jsem se dopracoval při záznamu přednášek, tedy někdy v sedmdesátých. Píšu tak doteď, pokud tedy píšu ručně.
    Z matematiky jsem se nejvíc naučil z jakési staré učebnice po tátovi, od nějakého Vojtěcha.
    239
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 21.57

    Ad komplexní čísla na střední škole – my to tedy měli. Navíc nechápu jak se někdo může dožít puberty a nezažít čistou radost z půvabu a nedbalé elegance identit jako třeba
    e^{i\pi }+1=0
    240
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 22.00

    sakra, jak se tu v editoru napíše jednoduše é na í pí ?
    241
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 22.07

    skimici – 240 – nevím jak tady v editoru, ale já to píšu “-1″ 🙂
    242
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 22.08

    Jinak tedy obecně mám dojem, že podobné výrazy tady psát nelze. Tedy ne tak, aby se zobrazily správně.
    243
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 22.21

    maYdo – 236 – no já si právě nejsem jistý, jestli lze paušálně tvrdit, že “jednotný státní maturity jsou blbost jaksi z principu”.

    Pokud stát něco ze zákona podmiňuje úspěšným absolvováním maturitní zkoušky (třeba studium na VŠ, možnost práce u Policie ČR, možnost ucházet se o zaměstnání ve státním sektoru či donedávna třeba možnost vyučovat na prvním stupni ZŠ), tak by patrně měl stanovit co to vlastně maturitní zkouška je a jaké minimální pensum znalostí je nutné pro její úspěšné absolvování.

    Třeba proto, aby oberlajtnant na okresním oddělení VB nemusel zkoumat, zda adept policejní práce složil maturitu v Horních Ouholičkách (kde je složení maturity podmíněno znalostí čtení, psaní a počtů v rozsahu sčítání s dvoucifernými sčítanci) nebo v Dolní Nablblé, kde ke složení maturity stačí donést demižon vína a znalost čtení a psaní se ke složení maturity obecně nevyžaduje.

    Podobně, aby třeba vedoucí odboru životního prostředí v okresním městě nemusel při náboru nové referentky pracně zjištovat, zda její maturitní zkouška na VÚG (Všelidovém Ústeckém Gymnáziu) je dostatečným důkazem toho, že rozpozná sysla od smrku, když obojí začíná na “s”.

    Obecně si nemyslím, že by kupříkladu kadeřnice nebo kuchař či dokonce instalatér potřebovali maturitu. Ale pokud už je ze zákona vyžadována, měla by být pro všechny stejná. Zkoušky na řidičák nebo na zbrojní pas se také nemění vesnici od vesnice nebo kraj od kraje a dokonce jsou vyžadovány stejně tak pro rekreační řidiče/střelce jako pro řidiče/střelce takříkajíc profesionální.
    244
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 22.22

    A co takto s trikem?
    e^ipi + 1 = 0, therefore god exists
    245
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 22.32

    Ale jo, Eulerova rovnice je elegance sama. Zejména pro ty, kteří si neuvědomí, že akorát otočíš +1 o pi radiánů (180 stupňů). 🙂
    246
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 22.39

    neboli, formulováno jinak, platí že e^ix = cos x + i sin x pro všechna x a tudíž i pro pi.
    247
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 22.43

    no a pro pochopení toho, proč platí, že “e^ix = cos x + i sin x” se hodí ten mnou zmíněný Taylorův rozvoj.
    248
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 22.44

    celkově vzato, látka třetího ročníku škol středních v dobách mého mládí.
    249
    skimic napsal:
    23.5.2018 v 22.48

    245. 🙂 🙂 🙂
    250
    maYda napsal:
    23.5.2018 v 23.08

    Pavle, proč takovej extrém?
    To minimální penzum by mohlo být poněkud jiné pro různé typy škol. Budoucí zaměstnavatel by věděl, že uchazeč maturoval na gymnazinu nebo an obchodní škole a so tedy od tej maturity může očekávat.

    “Třeba proto, aby oberlajtnant na okresním oddělení VB nemusel zkoumat, zda adept policejní práce složil maturitu v Horních Ouholičkách”

    Podle téhle logiky by mělo být ovšem na všech VŠ rovněž jednotné penzum minimálních znalostí pro získání titulu. To aby primář nemusel zkoumat, jetsli ten doktor, co od prvního nastupuje, je doktor medicíny nebo doktor práv či teologie 😀

    A pokud jde o přijetí na VŠ, tak za našich mladých let nebyly jednotný státní maturity, ale na tej vejšce trojčlenku všichni uměli, i průmyslováci.
    A dnes, s tou jednotnou maturitou, si stěžuje PeS, že neumí trojčlenku ani na matfyzu.

  3. 251
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 23.12

    Ale mám obavu, že problém s tou matikou na středních je mnohem hlubší. Když tady nad tím tak kecáme, tak jsem si uvědomil scénu, které jsem byl svědkem ve stájích (resp. u zahradního stolku v hospodě vedle stájí).

    Holky co tam mají koně, tak některé z nich letos maturují. A tak tam tak u toho našeho koňáckého stolu seděly a šprtaly matiku a vzájemně si vysvětlovaly různé zapeklité úlohy vyšší (rozuměj maturitní) matematiky. A jak se tam tak bavily, tak jsem si uvědomil, že jedna z věcí, které je škola vůbec nenaučila (netuším proč) je přečíst si zadanou úlohu a ze slovního zadání vyloupnout matematicky formulovatelnou úlohu.

    Pokud si dobře vzpomínám, onen zapeklitý problém byl formulován zhruba ve smyslu – “Pan Horáček má o 350 korun víc než pan Dlabáček. Oba pánové dali své peníze dohromady a dopřáli si večeři s celkovou útratou 2500 Kč. Domů šli pěšky, protože utratili oba veškeré své peníze. Kolik měl původně pan Horáček a kolik měl pan Dlabáček ?”

    Tak jsem je tak zhruba deset minut poslouchal, jak nad tím nejprve kolektivně mudrují a pak to zkouší metodou postupných aproximací ve stylu “Co kdyby Horáček utratil 900 a Dlabáček 1400 ? Hmm, to nevyjde. A co kdyby Horáček utratil 1100 ? No to taky nevyjde.”

    Až jsem to nevydržel a povídám jim “Horáček měl 1425 a Dlabáček 1075.” Sečetly a odečetly to na kalkulačce, kolektivně se poradily a pak jedna povídá “A jak jsi na to přišel ?”

    Tak jsem jim na ten jejich papírek napsal “x + (x+350)=2500″, “x + x = 2500 – 350″, “2x = 2150″, “x=2150/2″, “x=1075″, “1075 + 350 = 1425″.

    Následovala chvilka zadumaného mlčení a pak jiná povídá “Ale to nám nikdo neřek, že se to dá takhle počítat.” :-O
    252
    Pavel Kořenský napsal:
    23.5.2018 v 23.22

    maYdo – 250 – no to ne, to je z Tvé strany laciná demagogie.

    Maturita je pouze jedna a zákon nijak neupravuje, ze které školy by měla být a tak. Je to prostě universální “papír” potvrzující, že majitel tohoto glejtu dosáhl jisté všeobecně definované povšechné vzdělanosti.

    Vysokoškolský titul je na druhou stranu specialisovaný titul a proto je rozdíl mezi doktorem mediciny, doktorem theologie a třeba inženýrem, absolventem fakulty jaderného a fysikálního inženýrství.
    A stát dále (skrze jiné zákony) velmi striktně upravuje, kdo smí operovat slepé střevo, kdo smí sloužit mši ve státem uznávané církvi a kdo smí (či nesmí) navrhovat jaderné reaktory.

    Existují pochopitelně určité vyjímky, takže kupříkladu doktor mediciny nebo obojího práva se může stát politikem nebo dokonce státním zaměstnancem kdekoli je vyžadován jen obecně vysokoškolský titul, ale na druhou stranu jsem si víceméně jist, že zákon výslovně zakazuje, aby se kupříkladu doktor obojího práva či inženýr s diplomem z FJFI stal primářem kardiologického oddělení v okresní nemocnici nebo soudním znalcem v oboru toxikologie.
    253
    Jirka napsal:
    24.5.2018 v 1.40

    Mno já myslím, že škola je výchovně- vzdělávací instituce. A má nějaká kriteria ověřovaní absolventú při jejich odchodu. A maturita, stejně jako vysokoškolský titul, je dokladem ( resp. by měla být), že dotyčný se dokázal něco se naučit a udržet to v hlavě ( či v rukách), čili zvládl problémy určité úrovně. Má tedy jakési garantované vlastnosti, znalosti a dovednosti.A jako od jaderného inženýra nemůžeme očekávat a vyžadovast znalosti např.operačního postupu při ufiknutí slepého střeva, tak od maturanta na škole technického typu ( průmyslovce) znalosti matematiky – a i jiných oblastí jako od gymnazisty. Ale měli by mít společné to, že jsou schopni řešit a zvládnout problematiku určité úrovně. Jenže jak toho dosáhnout a jak to testovat? Něco se dá vyřešit společným základem, který je průřezově na všech školách stejného typu – ” základy” jazykú, mat,fyz, ale např. dějepis, výchovy – patří to tam také? A to testování – jednotná maturita je to zdánlivě nejjednodušší, ale nese nebezpečí zprůměrnění a tak i vymizení smyslu maturity. Nakonec ve stínu maturity je výroční vysvědčení ze závěrečného ročníku, které by mělo mít také nějakou využívanou vypovídací hodnotu. A požadavek maturity při vykonávání některých povolání je jen zjednodušení přijímacího procesu a ne vždy je to optimální – řada těch, kteří by to dobře dělali se tam nedostane. Určitě lepší by byl styl Ukaž co umíš, ale to by musel být ten kdo vybírá nové pracovníky na úrovni a mít odvahu neschopné vyhodit. Nakonec i na tu VŠ musí mít zájemce maturitu a vidíte, co se tam dostane.
    Já mám stále více pocit, že maturita má docela dobrý ” poháněcí význam” v průběhu studia a je důležitým momentem spojeným se silnými emocemi v životě studenta. První velká, komplexní zkouška, mají pocit že něco konečně dokázali a jsou na to pyšní. Roste jinm sebedůvěra a odvaha dál studovat. Završuje se jí také významná vývojová etapa – např. maturovat o tři roky později – to už není ono.Je to opravdu vstup do života a anichž bych chtěl snižovat její význam při testování znalostí – na to by stačilo to výroční vysvědčení. Co v případě, že jedničkář u maturity vyhoří, nebo repetent zazáří – jak to řešit, aby to nebylo formální? Mým snem je maturita bez rozlišení předmětů – prostě tady je námět a ty se s ním poper. A hledej historické souvislosti, co kdo o tom napsal, přelož k tomu článek, něco spočítej.Ukaž, že na to máš. Je to jen sen – uvažte, kolik zkoušejích kantorů by tu maturitu zvládlo v celé její šíři?
    No, už toho nechám – dobrou noc
    254
    Dušan Neumann napsal:
    24.5.2018 v 2.18

    opět se komentář ztratil
    255
    Dušan Neumann napsal:
    24.5.2018 v 2.20

    takže zopakuji : Pavle, tohle by platilo pouze v případě, že pan Horáček “měl” o 350 Kč více. Pokud stále má o 350 kč více, třeba, že to nestačilo na taxi, bude výsledek jiný…;-)
    256
    Dušan Neumann napsal:
    24.5.2018 v 2.24

    Jirko, pěkné, inspirativní, neproveditelné. Jen si představ přípravu hodnotitelů, aby výsledné známky měly nějaký společný základ a přibližně stejnou vypovídací hodnotu….
    257
    Schumacher napsal:
    24.5.2018 v 8.38

    251 Pavle, jo vyloupnout….Jesliže oba utratili veškeré své peníze, jak to, že Horáček má o 350Kč víc než Dlabáček?
    258
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 8.46

    Dobré pozdější zas ráno… Jo, slovní úlohy – v Německu naprosto neprůstřelné (obecněji v německy mluvících zemích…) Oni prostě mentálně nejsou schopni vidět tu matiku za tím textem. No a jak je vidět, u nás to zdárně začíná…
    Nějak mi to připomíná tu scifi povídku, kdy se lidstvo rozdělilo a ti chytří byli odebíráni do speciálních ústavů a rozvíjeli vědu a techniku, zatímco ti blbí byli opečováváni a veškeré vzdělání se degrřadovalo na to, že si navzájem udělovali doktoráty ve psaní na stroji… (byla to starší povídka, dnes by to byl doktorát ze psaní na šmatlavém telefounu… Vývoj nezastavíš…)
    259
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 8.53

    2 Jirka ad 253 – ano, to je starý osvědčený čínský model… Dotyčného zavřeli do klece a dostal “náměty”. Když to zvládnul, stal se ouředlníkem… Když ne, tak často spáchal sebevraždu. Ovšem je otázkou, nakolik třeba obsluhu jaderného reaktoru kvalifikuje esej na téma “ranní letní mlha nad rašeliništěm”… Či “odlesk zapadajícího slunce na křídovém štítu”…
    260
    Schumacher napsal:
    24.5.2018 v 8.56

    Za předpokladu, že Horáček měl o 350 víc, to už dává smysl, pak kupeckými počty, bez rovnicové těžké kanonády:
    2500/2 + 350/2

    Aha, Dušan dřív všimnul chyby ve výrokové logice. Kdyby to takhle zadal Cermat…
    261
    Matzurka napsal:
    24.5.2018 v 9.08

    Dobré ráno vespolek,

    no, k Hamáčkovi a Dlabáčkovi bych je připodotknula, že těmi kupeckými počty se to dcera učila řešit někdy v páté třídě (viz přijímačky na osmiletý gympl), a mně mohl trefit šlak, neboť jsem z takových příkladů ihned dělala rovnice… ty brali vloni nebo předloni, tedy obecně na 2. stupni vzdělávání.
    Že to gymnazijní maturantky nedávají je mi záhadou, CERMATí přijímačky jsou takových příkladů plné.
    262
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 9.12

    Dobré ráno,

    PAvle, kecy v kleci. Pokud se hledají v mém oboru pracovní síly se středoškolským vzděláním, obvykle se uvádí, z jakého typu školy má být maturita.

    A věř mi, že můj šéf měl zatracenej přehled, z jaký průmyslovky kdo je a co z který kdo umí.

    A co ti vůbec vadí? Tvoje dcera matiku umí a tak snad je jedno, že písemku zvládla levou zadní, protože jí připadala směšně lehká.
    263
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 9.13

    BTW: Jestliže jeden cikán vykope jámu za 6 hodin, za jak dlouho tutéž jámu vykope 10 cikánů? Správná odpověď: Nikdy! Protože a) se hned na začátku pomlátěj krumpáčema a lopatama, nebo b) – vyserou se na kopání a půjdou se ožrat…
    264
    Jirka napsal:
    24.5.2018 v 9.19

    259- nechci to košatit, ničeho stejně nedosáhneme, ale jde o to, jak na středoškolské úrovni připravit, porovnat a vybrat vhodné typy pro např. budoucí obsluhu (nejen)jaderného reaktoru.
    Ale to vy víte a jen mne škádlíte…..A ze slova “esej” mám osypky asi stejně jako Vy.
    Ale vážně: existuje nějaká cesta ( možnost..) jak by mohly VŠ aktivně ovlivňovat výstupy ze stř. škol, kromě filtru přijímacího řízení? Nejde tu o oddělené světy, diskuze mezi hluchými? Totéž vidím v řadě mat. škola – ZŠ ( přípravný ročník před ZŠ ano, ne) a ZŠ versus SŠ ( ti zájemci jsou čím dál horší..). Prostě moc ega a málo kooperace ?
    265
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 9.26

    Proč tak složitě, PAvle? Na to stačí logika a žádný x nepotřebuješ.

    Kdyby měli oba stejně, platil by každej 1250 korun. Ale protože má Horáček o 350 korun víc, tak platí víc o polovinu z těch 350 ( = 175 a platí tedy 1425) a Hamáček o polovinu z těch třista padesáti míň (=1075) .

    Je to an stejném principu, když třeba zjistím, že mám něco posunutýho z osy, potřebuju to na tu osu srovnat a musím vědět, o kolik to posunout. Kdybych si na to měla sestavovat rovnici, asi by ti mělo neblahý dopad na produktivitu práce 😀

    je sice poněkud s podivem, že gymnazistky na to nepřišly, ale třeba jsou z humanitní větve a budou z nich skvělý překladatelky nebo historičky.
    266
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 9.31

    Jo, vidím, že i jiní přišli na to, že se to dá řešit kupeckými počty.

    Víš, Pavle, ona převzdělanost a příliš komplikovaný přístup k řešení problémů může bát zrovna tak na závadu jako nedostatek dovedností. Součástí přístupou k problému je najít i co nejefektivnější cestu, jak to řešit.

    Ale u těch slovních úloh může být problém i jinde. Kolegyně měla syna těžkého dyslektika. V matematice dobrej, technicky vysoce nadprůměrně nadanej, ale písemně zadané slovní úlohy nedával, protože nebyl schopnej pochopit psaný text.

    naštestí odmaturoval před léty, kdy ještě byly státní maturity v nedohlednu 🙂
    267
    Dana napsal:
    24.5.2018 v 9.33

    No, my, sedláci z dálného východu bychom Horáčka a Dlabáčka řešili po selsku.
    (2500-350) : 2 = 1075 = Dlabáček; 1075+350=1425 = Horáček.
    Ano, obdobný příklad měl Vojta na přijímačkách na víceletý gympl, t.j. učivo 5.třídy ZŠ.
    268
    Modrý pták napsal:
    24.5.2018 v 9.39

    Dobrý den,

    za sebe shledávám jako velkou potíž dneška situaci: “Já nevím, jak to říct”. Slýchám tohle často a tvrdím, že zásadní potíž je neschopnost se vyjadřovat – používat slova. Bez zvládnuté slovní (verbální) rutiny (ve smyslu “mechanické praxe”) je cokoli dalšího úplně zbytečné. Kdo se někdy učil cizí jazyk nebo hru na hudební nástroj nebo vzorce, tak přesně chápe, o čem píšu. Lidská mysl funguje po stupnici fáze mechanická, fáze pochopení a fáze užití. Mám proto vlastní postup: číslo, údaj, informace. Stručně řečeno, pokud kdokoli (abych debatu neredukoval jen na děti) nezvládne skutečná (konkrétní) slova, jak by mohl zvládnout abstraktní “svět”? (A nemám žádnou potíž s tím, že existují disciplíny, které žvaní jen v abstraktních pojmech, které nemají s realitou žádný vztah – ale to je případ pro psychiatry.)

    Nechci se dostat do debaty, jaký by byl svět báječný, kdyby zmizely žvanivé předměty a byla zvýšena hodinová “dotace” přírodovědných oborů, případně výuka cizích jazyků – nejlépe latiny a řečtiny. Jen upozorňuji, že není lze chtít zvládnout trojčlenku, když neumějí sčítat.

    P. S. Včerejší debata mě inspirovala a vyhledal si pana Eulera – byl bezpochyby pozoruhodný muž (a přátelil se D. Bernoullim, o kterém něco vím 🙂 ).
    269
    Honza ze Žižkova napsal:
    24.5.2018 v 9.45

    [263] Jestliže autonomní robot vykope studnu za 20 hodin, za jak dlouho touž studne vykopou 2 roboti a za jak dlouho 10 robotů.
    Roboti eliminují rvačku a ožrání.
    270
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 9.48

    K tomu porozumění slovu bych podotkla, že v uvedeném příkladu syna mé kolegyně šlo o neschopnost porozumět psanému textu, nikoliv neschopnost řešit zadaný problém. Text lze převést do matematiky, pokud je pochopen.
    Ten kluk neměl problém, pokud mu někdo to zadání přečetl.

    k tomu bych podotkla ještě, že když se dítě učí číst a plynule čte, ještě to neznamená, že vstřebává i obsah.
    271
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 9.50

    269 – No, to záleží taky na poměru velikosti studny a velikosti a principu robota – pokud je to automatická závrtná hlavice o průměru studny, tak je tam deset robotů prd platných, protože vrtat může jen jeden.
    272
    dvd napsal:
    24.5.2018 v 10.12

    >> Modrý pták
    Mě dosti dráždí názor, že “není třeba znalosti biflovat, je třeba umět o nich diskutovat”, přičemž pejorativním výrazem “biflovat” míní autoři onoho názoru “učit se”. Ovšem jak mohu diskutovat o něčem, o čem nic nevím. Měl jsem jednu kolegyni, dotáhnuvší to ve vědecké branži dosti vysoko, která velice často používala větu “já tomu sice nerozumím, ale myslím si, že…”. Že tomu nerozuměla, bylo pak celkem zřejmé. –V současnosti sleduji diskuzi okolo Libeňského mostu. Valná většina diskutujících o něm nic neví, ale – (c) PeS – vyrazil se jim názor. A zřejmě se domnívají, že teatrálně provedená haka je dostatečným argumentem pro jeho zachování.
    273
    AeroKarel napsal:
    24.5.2018 v 10.21

    (269) I robotů se na průměr studny vejde jen omezené množství. Podobně jako u výkopového stroje LK3C mohl vždy fungovat jen jeden pár.
    274
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 10.53

    268 MP
    ad Euler – už jsi dospěl k době jeho působení v Petěrburgu a o jeho setkání s porarašeným Diderotem? Mám tím na mysli (patrně smyšlenou) historku
    o výrazu (a+b^n)/n = x použitémuk “důkazu” Boží existence a o Diderotově reakci a obecenstvu, které ržálo smíchy?
    Jakkoliv se to patrně takto neodehrálo, k Diderotovi a francouzskému sklonu k filosofujícímu superficiálnímu žvanění to pasuje jak cosi na hrnec ….
    275
    Schumacher napsal:
    24.5.2018 v 11.07

    271 maYdo, jde o abstrakci, ne o realitu. V zadání nebylo odpovězení otázky jestli se vejdou a když, jestli budou podávat předpokládaný výkon.

    Jestliže jeden robot tolik, kolik dva roboti, kolik deset robotů. Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. Více přemýšlení se neočekává, více přemýšlení není žádoucí. Od toho jsou jiní. Cílem je naučit pracovat a zpracovat přesně podle zadání. Nad rozkazy se nepřemýšlí. Rozkazy se plní. Když je rozkaz chcípnout, tak chcípnout.
    276
    AeroKarel napsal:
    24.5.2018 v 11.15

    (275) Pak je ovšem slovní zadání zbytečné.
    277
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 11.23

    2 Honza ze Žižkova ad 269 – taky za 20 hodin, protože víc než jeden se do té studny nevejde…
    278
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 11.31

    a specielně pro Schumiho – pokud jeden prokurvátor prostuduje spis za 50 hodin, za jak dlouho prostuduje spis 50 prokurvátorů?
    279
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 11.37

    Padesáti prokurvátorům to bude trvat 2500 hodin, protože spis je jeden a musí si ho půjčovat 😀
    280
    Matzurka napsal:
    24.5.2018 v 11.38

    MP,
    ad vyjadřování, zcela a naprosto souhlasím. Opět příklad u mé dcery – již bohužel navyklé psát místo písemek testy – občas problém odpovídat celou větou. Nás to blahé paměti drtili od první třídy, a zjevně to mělo něco do sebe.
    No hlavně že u maturity bude umět rozdíl mezi metonymií a synekdochou.
    281
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 11.47

    2 maYda – naprosto správně, pokud bereme čistou dobu prostudování. Zahrneme-li nutné prodlevy, dostáváme se k výsledkům mnohem zajímavějším…
    2 Matzurka – co to je? To jsou členky maturitní komise?
    282
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 11.48

    280 Matzurka
    Rozdíl asi v důsledku nebude velký. Oba termíny zní jako přenosné pohlavní choroby jichž je třeba se zejména mladým studentkám a studentům vystříhati!
    283
    Honza ze Žižkova napsal:
    24.5.2018 v 12.12

    [277] Zde bych si dovolil nesouhlasit. Záleží na tom, kolik robotů může pracovat současně (zbsp 2), případně jestli robot nepotřebuje pauzy na mazání a odpočinek.
    Prostě je to zadání na prd.

    [279] Zde bych přičetl bulharský koeficient, protože je možné, že o spisu budou mezi čtením diskutovat.

    Napadle mne jiná otázka. Pokud dva právníci vytvoří tři právní názory, kolik právních názorů vytvoří 50 prokurvátorů?
    284
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 12.19

    283 Je též zapotřebí vzít v úvahu, že nad prokurátorem ještě stojí kurátor!
    285
    Modrý pták napsal:
    24.5.2018 v 12.29

    dvd a Matzurko,

    mého otce si pozvala do školy učitelka, protože jsem neměl v písemce správně jediné plusquamperfektum a present perfect. Otec se do písemky podíval a prý pravil: “tak blbec neví, jak se řekne “ústřední topení”. Dostane po hubě. Neumí slovíčka. Víte, cizinci vám odpustí, že mluvíte gramaticky špatně, ale neodpustí, když nevíte, co říct.” Tragédií je, že nerozumějí obsahu slov lidé, kteří mají předávat vědění. Nedávno jsem se zeptal jednoho tělesa, kde má ve vzorci “čas”, když obsahem sdělení je “doba”. Jeho reakce byla, abych “neslovíčkařil”. Zkrátka a dobře, bez biflování se některé věci neobejdou a debatovat můžeme o teplotě – jestli jsou 22 stupně celaskona horko nebo vedro.

    skimici, tak především jsem neměl ani ponětí, jaký byl L. Euler pozoruhodný, plodný a vytrvalý muž. Skutečně obdivuhodný pán. Zmíněný příběh jsem nečetl, ačkoli o Petěrburgu ano, nota bene, když tam génius strávil tolik času. Také jsem netušil, že o tehdejším významu tamní univerzity. A konečně také vím, kde a jak vznikl termín “spravedlivé hry”, což už se týká D. Bernoulliho a také, kde vzal svoji bizarní hypotézu o snižování užitku s přírůstkem bohatství 🙂
    286
    quivis napsal:
    24.5.2018 v 12.34

    Příklad pro CERMAT:
    Na větvi sedí 12 vrabců, Myslivec jednoho zastřelí. Kolik jich na větvi zbude?
    287
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 12.51

    285 MP
    snad bych jen poznamenal, že každý má svoji idividuální posici mezního užitku
    288
    Matzurka napsal:
    24.5.2018 v 12.53

    MP,
    nejsme ani ve sporu, ani “vepři” 🙂
    Původně učitelka M-Bi, tak toho povinného šprtání (aby pak bylo o čem dále debatovat), jsem si plně vědoma. Stejna jako při studiu jazyků – je sice hezké vše vyjádřit pomocí hekání a desíti slov, ale IMHO je mnohem lepší, když si můžete s cizincem od srdce poklábosit či napsat důvodovou zprávu bez Google Translate v kontinuálním provozu. I dcerátku kladu na srdce, že dům musí mít dobré základy – takže s tím jsem ji dřela jak násobilku, tak i základní chemické názvosloví, obdobně v jiných oborech. Znalost jazyka je nemožná bez kvanta slovíček a frází, stejně jako historie se neobejde bez letopočtů – i kdyby jen proto, aby si jeden nemyslel, že Karel IV. byl národní obrozenec 🙂 A dceři to asi začíná docvakávat, když konečně “sedí” na určité sumě informací, začíná se to totiž propojovat i mezi předměty.

    skimici,
    moc mne neprovokujte 🙂 , včera se se dítko zúčastnilo “přednášky o HIV”, jejíž součástí bylo plnění úkolů na stanovištích – kromě kvízů byl na jednom i úkol “vyberte si spolužáka/spolužačku a pantomimicky předveďte způsoby bezpečného sexu”. I tohle mi prozradila velmi neochotně a s viditelným znechucením; navíc prej u těch stanovišť byly “nějaký divný báby”. Budu se muset dopídit, co to bylo za stupiditu, a těžce zvažuji, zda nabádání nezletilců k pantomimě tohoto typu není lehce pedofilní…. ?! Sice chápu motivaci, ale pokud mají před sebou děcka tohle předvádět, jak jim pak vštípit, že intimita je tou nejsoukromnější lidskou stránkou a na veřejnost nepatří…
    289
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 13.03

    Záleží na tom, z jakého důvodu by měl sex nebezpečný či bezpečný být.
    Z ameického práva je například známo, že z hlediska impeachmentu je felace považována za sex bezbečný a pantomimické znázornění procesu již od té doby dají bezpečně i nezletilci.
    290
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 13.06

    Samozřejmě záleží i na prostředí. Musela li by přitom klečet na hrachu, jednalo by se sice o sex bezpečný, nicméně bolestivý.
    291
    vytrezvitel napsal:
    24.5.2018 v 13.22

    ad 289: Je stůl v oválné pracovně polstrován ze spodní strany? Aby to nenarazilo při posuzování stran BOZP 😛
    292
    Matzurka napsal:
    24.5.2018 v 13.25

    skimic,
    bezpečný z hlediska přenosu HIV. To asi Lewinská neřešila.
    293
    Modrý pták napsal:
    24.5.2018 v 13.28

    Matzurko,

    jasně, že nejsme – psala jsi, jak nás “drtili” písemkami a dvd psal, že ho “dráždí”, že se má diskutovat namísto biflování. Píšeme všichni stejnou věc – bez odříkání, námahy, soustředění není možné dosáhnout výsledku. A výsledek je, že se někdo umí (slovně) vyjadřovat. Pečlivé a podrobné slovní vyjádření nemůže nic nahradit. Slovně vyjádřená znalost je úplná.
    294
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 13.31

    aha. Riziko přenosu HIV.
    Tak zde už mi fantazie nestačí, protože rizikový je patrně každý.
    Ledaže – jak se pantomimou vyjádří zběsilý útěk a následné otření si zpoceného čela?
    295
    Matzurka napsal:
    24.5.2018 v 13.44

    skimici,
    asi tak 😀 Dcera spíš vypadala, že si utřela zpocené čelo, když se konečně dostali z dosahu těch lektorek nebo co to bylo.
    Kdyby raději škola pozvala na přednášku někoho jako je dr. Uzel, ten je IMHO ve svém oboru nejen seznalý, ale umí to podat dozajista vhodně jakékoliv věkové kategorii či socální skupině (i u těch děcek – je rozdíl něco vysvětlovat bandě učňů a učnic, jejichž lesk v očích mnohé prozrazuje, a bandě nerdíků s mírně opocenýma brejličkama… 😀 ) Ale pokud to byly nějaké frustrované hejkalky z NGO neb zdejšího pajdáku, budu mít vůči škole výhrady.
    296
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 13.49

    Ad kolik právních názorů vytvoří 50 prokurátorů…

    no, to je právě ta otázka, Ono nebylo popsáno, jak se právní názory množí v závislosti na počtu právníků na množení se podílejících.

    My sice víme, že pokud jsou účastníci aktu množení dva právníci, vzniknou tři právní názory, tedy 1,5 názorů na každého účastníka.
    Ale jste si jisti, že při vyšším počtu zůstává to mnnožení takhle konstantní?

    Vzorec množení, může být prosté – počet právníků*konstanta, v tomto případě 1,5=počet názorů.

    Ale za konstantu si můžete dosadit cokoliv – třeba vzorec = počet právníků -1 a to celé umocněno výsledkem závorky.

    počet právníků+(počet právníků-1) a závorka umocněná počtem právníků -1?

    tedy 2+(2-1) na 1 = 2+1=3 to je ejště v pohodě,
    ale už
    3+(3-1) na 2.=3+2*2=3+4=7
    a
    4+(4-1)na 3.=4+3*3*3=4+27=32

    to už je teda nějakejch právních názorů.

    A padesát právníků by tedy vyprodukovalo 50 + 49 na 49. právních názorů.

    nebudu umocňovat 49x, tak si to spočítejte 🙂
    297
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 13.55

    Tak sjem zadala do goooglu, našla umocňovací tabulky a vyšlo mi tohle:

    6,600 972 468 621 956e+82

    mám dojem, že to je nějaký opis, nahrazující velice dlouhý zápis čísla a že by výsledek měl 83(?) míst
    298
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 13.58

    Mám dojem, že by ybyo velice žádoucí odhalit, podle jakého vzorce probíhá množení právních názorů v závislosti na počtu právníků.

    vždyť si představte, co by taková nálož právních názorů udělala s naším zákonodárstvím…. Co kdyby se pod tím nadělením rozvalil parlament.
    299
    Modrý pták napsal:
    24.5.2018 v 14.05

    skimici, zadání bylo “pantomimicky předveďte způsoby bezpečného sexu”, žádné riziko 🙂

    Nebudu se pouštět do “košilatých” úvah (Matzurko, kolik je slečně dceři-zadání je podle mého názoru velmi nevhodné a nevkusné, ale já jsem konzervativec), ale bezpečný sex je bezrizikový sex. Kromě toho nevím, jestli děti vědí, co je riziko a rizikový faktor, a následně si neumím představit, jak by: A) určovaly, B) oceňovaly, C) měřily dopady rizikových faktorů. A kdyby tohle všechno překonaly, tak k čemu by vztahovaly “výpočty”. Vzpomínám si, jak se ptali novináři “Plastiků” na text písně v majorovi Zemanovi “Bič boží”. Mejla říkal, že taková kravina by nenapadla Magora ani po 26 pivech a 18 rumech. Tahle odpověď mně přijde přiléhavá na podobné “scénky”. Autor musí být úplný dement.

  4. 300
    Honza ze Žižkova napsal:
    24.5.2018 v 14.07

    [298] Já bych k tomu ještě přidal výzkum, není-li množina právních názorů konečná, je-li alespoň spočetná.
    Pak bych k tomu dodal pár genderových otázek a šel si pro grant.
    K čemu se taky může hodit 50 prokurátorů.
    301
    Petr Kunetka napsal:
    24.5.2018 v 14.14

    Celkem jsem na tu zpravu zvedav…

    https://www.lidovky.cz/let-mh17-byl-podle-vysetrovatelu-sestrelen-raketou-ruske-armady-pw8-/zpravy-svet.aspx?c=A180524_113321_ln_zahranici_ele

    Ze to byl Buk, o tom moc sporu nebylo… Ale urcit jednotku a dokonce, kdo jej obsluhoval… To uz by mne zajimalo.

    I kdyz… kdyz se ta z molekuly urcit, kde byla vyrobena, tak se da asi urcit, kdo raketu odpalil… Nove forenzni metody jsou obdivuhodne.
    302
    NoName napsal:
    24.5.2018 v 14.20

    301-ta raketa na fotce má SÉRIOVÉ číslo. A taková SÉRIOVÁ čísla mají jenom v Rusku.
    A protože nepředpokládám, že ruská armáda nebo výrobce poskytli databáze vyšetřovatelům, zřejmě byla použita nějaká vysoce sofistikovaná metoda ne nepodobná analýze novičoku, jak správně píšete. A ta přiřadila SÉRIOVÉ číslo konkrétní jednotce !
    303
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 14.21

    299 MP
    Chi! Na Bič Boží skladatele Lišky mi nesahej!
    Mám ho vnitřně položený na stejném regálu jako třeba díla Mrazík, Jan Hus, Vynález Zkázy, Císařův pekař a Pekařův císař a v zásadě všechno od Ejzenštejna.
    304
    Dušan Neumann napsal:
    24.5.2018 v 14.21

    skimici omyl. Podle amerického presidentského práva felace sexuálním stykem není ” I never had a sex with that woman”.
    305
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 14.31

    felace sexuálním stykem není

    Jo, odobně je to s tou výrobou novičoku u nás 😀
    Syntéza určiteho množství není výroba 🙂
    306
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 14.42

    A Radiožurnál zase hvězdí… S Putinem nikdo nejedná… prý… A Macron je výjimkou…
    Že za Putinem během posledních 10-14 dnů byli Merkelová, Asad, Indický premiér , Bulharský prezident, asi není pravda 🙂
    Chtěl bych být tak ignorován 😀 😀
    307
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 14.42

    2 Honza ze Žižkova ad 283 – “Pokud dva právníci vytvoří tři právní názory, kolik právních názorů vytvoří 50 prokurvátorů?” – nejprve je nutno vědět, zda v tomto případě lze aplikovat matematickou indukci… Pokud ano, pak 3 můžeme chápat jako 2 na druhou minus 1 a matematickou indukcí nám vyjde celkový počet názorů jako 2 na padesátou minus 1, tedy 1.125.899.906.842.623,0 názorů… Pokud povolíme jednu minutu na prezentaci jednoho názoru, dostáváme celkový čas něco přes 2 miliardy let… Co je proti tomu stíhání Dráta? Zanedbatelný okamžik!
    308
    Modrý pták napsal:
    24.5.2018 v 14.46

    skimici, jaký Liška – já znám jenom Pavla 🙂

    Stran regálu – máš vytříbený vkus (s výjimkou Ejzenštejna – od něho jsem nic neviděl, takže se nemohu vyjádřit) 🙂
    309
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 14.46

    2 Petr Kunetka ad 301 – nihil novi sub solle – když svého času domácí pán ve svém nukleostopu dokázal rozlišit jaderný a nejaderný původ elektronu a ten jaderný s opovržením vrátit do sítě, oč jednodušeji se detekuje celá molekula?
    310
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 14.47

    To, Halladine, záleží na tom, jak onen akt definuješ.
    Pokud je sexuální styk definován jako akt vedoucí k početí, tak má americké prezidentské právo pravdu.

    Nebo ti snad někdo tvrdil, že jsi touhle technikou počal potomky?
    311
    NoName napsal:
    24.5.2018 v 14.48

    Jinak jsem chtěl ráno napsat, že konečně téma, ve kterém není sex a halladin k němu nemá co dodat …
    No, dlouho to nevydrželo 😉
    312
    AeroKarel napsal:
    24.5.2018 v 14.49

    (302) Nějaký spolek k určení ledasčeho užíval fotky ruských vojáků, které přes zákaz zveřejňovali na internetu.
    313
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 14.51

    Mno, já bych byl opatrný… Pokud pomocí análního sexu se množí právníci, je tázkou, zda orální sex nevede k rozmnožování politiků? Ta huba by tam pak hrála svou roli…
    314
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 14.52

    308 MP
    Zdeněk Liška.
    Kdykoliv se podíváš na film a zdá se Ti hudba ujetá, jedná se o Lišku!
    315
    Petr Kunetka napsal:
    24.5.2018 v 14.53

    312 – tak to uz je dukaz 😀 😀

    Dobra, ja to chapu.. Moje deti se taky boji Slendermana, taky nasli fotky na webu. Dokonce je i na wiki.

    Tak to jo, uzaviram…. “Zacem bukvy. Vsjo jasno.”
    316
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 14.54

    maYdo, ty jsi sexovala jen za tím účelem, abys počala ?;-)
    317
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 14.55

    Ale, no, NoName 😀
    318
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 14.59

    Nemáš náhodou nemístné otázky?
    Řeč je o definici toho, co to je sexuální akt.

    Proč jsem se já věnovala tomuto konání je irelevatní a netýká se podstaty věci (© Perry Mason 😀 )
    319
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 15.09

    Sexuálním aktem může být zřetelně kde co, kromě felace v USA.
    Čeština má nicméně ještě kromě styku sexuálního styk pohlavní, při kterém dochází jak již řečeno ke styku pohlaví. Pokud se nejedná o pohlaví stejné nebo o začmodrchané vztahy komunity LGBTIQ či něco ménš exotického jako ve známé povídce Venuše a sedmero pohlaví, může dojít i k otěhotnění.
    Všechny ostatní způsoby jsou z hlediska otěhotnění buďto drahé či pracné nebo alespoň nepohodlné, nicméně z hlediska přenosu HIV se nedají jen tak vyloučit.

    Abych to ale vrátil ke kořenům – od hlídek Matzurčiných dětí bych se asi pochvaly nedočkal.
    320
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 15.15

    2 skimic – ad pohlavní styk – je dobré brát v potaz i jiné zdroje, např. Necyklopedii:
    http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Pohlavn%C3%AD_styk
    321
    AeroKarel napsal:
    24.5.2018 v 15.17

    (315) Slovo důkaz jsem nepoužil. Jako metoda to není blbý nápad, má-li někdo trpělivost.
    322
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 15.19

    320 Ty zvíře
    nepřipravils mě nijak na poslední
    Miloš Zeman, prezident – „Pokud do pussy vletí včela, tak je to dobrý způsob jak ji utlouct!“
    323
    Šimon klein napsal:
    24.5.2018 v 15.25

    Memoriálni seminář k výročí vydání spisku páně Batisty….no, proč ne, zvl. když to pořádá zdejší stoctihodná patafyzická spolecnost.
    324
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 15.32

    maYdo 🙂

    Vůbec nejde o irelevantní dotaz. Většinou tato činnost vůbec není konaná za účelem početí, alébrž početí je nežádoucím následkem. 😉
    325
    Honza ze Žižkova napsal:
    24.5.2018 v 15.32

    [301] Vrazila-li obsluha do rakety vojenskou knížku, která při explozi neshořela, je to snadné.
    326
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 15.37

    Ta činost, Halladine, možná vždycky není konaná za účelem početí, ale technicky může vést k početí.
    Kdežto tím druhým způsobem fakt na potomka nezaděláš.
    pokud máš za to, že ano a obvyklý způspb lze vyloučit, doporučuju ověřit testem na určení otcovství. 😀
    327
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 15.39

    324 to se teda musím přeptat poláků. Katolíci až na půdu, takže bt teoreticky měli sexovat jen za účelem plození, zatímco ve skutečnosti tam cihla …. ….
    Možná k tomu mají podobný přístup jak bosenští muslimové k alkoholu. V hospodě si klíďo panáka rádi dají ale musí hospodský zavřít okenice či zatáhnout závěs. To pak prý Alláh nevidí.
    328
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 15.51

    To pak prý Alláh nevidí.
    Na tom asi něco bude 🙂
    Moslimové prý mají zakázány klobouky, neboť by jim Alláh neviděl do tváře 🙂
    329
    Matzurka napsal:
    24.5.2018 v 15.57

    MP,
    slečně dceři bude brzo patnáct, ve třídě je nejmladší.
    A jsem zjevně stejně konzervativní – nevhodné a nevkusné jsou přesně slova, kterými jsem to dceři komentovala. Docela mne potěšilo, že souhlasila, dle výrazu tváře z hloubi duše.
    330
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 15.58

    Skimici,
    sexovat bez úmyslu potomstva je hřích, ovšem nikoli smrtelný.
    A Bůh je milosrdný a odpouštějící !;-)
    331
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 16.05

    330 Halle
    Kdes to slyšel? Ke mně se dostalo je je všudypřítomný, vševědoucí a všeho schopný
    332
    Matzurka napsal:
    24.5.2018 v 16.06

    Otočme list,
    koukla jsem na fotku inkriminované střely “BUK”. Nemůžu si pomoct, letadlo na cucky, a tohle po explozi žuchne z 10ti km dolů (bez padáku) a je to takhle hezky kulaté bez známek promáčknutí ?
    http://1gr.cz/fotky/idnes/18/053/org/AHA738577_Dutchpoliceofficers.jpg
    333
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 16.06

    Oops vše MOHOUCÍ
    A podle toho se prossichr pokouším zařídit
    334
    vytrezvitel napsal:
    24.5.2018 v 16.14

    ad 332 Kdyby jenom to. Podle animací zásahu letěla střela proti směru letadla. A tyhle zbytky našli údajně v lokalitě dopadu letadla…. Buď jsem první Newtonův zákon nepochopil nebo tady něco nesedí.
    335
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 16.14

    Skimici, máš základní nedostatky 🙂
    Stačí se vyzpovídat,a je ti odpuštěno .
    To ví každý 😉
    336
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 16.32

    Halle
    věř čemu chceš.
    Já třeba když otevřu knihu a nalistuju Jóba, tak mi přijde že dokonce dělal všechno podle předpisů a pohleď co ho všechno postihlo.
    A jakoby to nestačilo, tak hned potom, co si pak vyříkali, požehnal mu dalšími sedmi syny a třemi dcerami.
    Z průšvihu prostě někdy nevyjdeš ať děláš co děláš …
    337
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 16.36

    Hele, nemíchej starej zákon do křesťanství 🙂

    Jahve byl pomstychtivá sfiňa, nabádající Židy ke genocidě. 🙂
    338
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 16.41

    Job…
    Co naděláš, když on tak nějak Jahveho sral…. 🙂
    339
    dvd napsal:
    24.5.2018 v 16.42

    >> quivis [286]
    Nechodil jste náhodou na první stupeň před rokem 1953, rokem velkých změn ve školství pod vedení Zdeňka Nejedlého? V početnici té doby byly příklady označené Oříšek (?) a jeden takový příklad si pamatuji. Právě ten Váš. 🙂
    340
    Šimon klein napsal:
    24.5.2018 v 16.46

    Tak napřed bylo toto:

    https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/473001-kim-splnil-slib-severni-korea-zlikvidovala-jadernou-strelnici.html

    A pak toto:

    https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/473036-trump-zrusil-summit-s-kimem.html

    Tak jako přečůrání dobrý, lest přímo nordická, to jo…….
    No jestli to pomůže ke skutečnému jadernému odzbrojení severní Koree, nevím….

    Nechci ani domýšlet, že to má být jenom záminka k protahování vzájemného měření pindíků, páč se nějak nedaří okamžitě najít nějakou další ” říší zla”, když už to v Syrii není tolik animované a i ten Irán je poněkud složitější……
    Nikoliv, to si nemyslím !
    Und ich meine dass ehrlich……
    341
    Šimon klein napsal:
    24.5.2018 v 16.48

    ty dvě -SS-, to je asi freudovský překlepnutí….
    342
    AeroKarel napsal:
    24.5.2018 v 17.08

    (340) Zajímalo mně, kdo to první položí. Protože že by Kim jaderně odzbrojil, podle Trumpových představ, na to mohl těžko někdo věřit. Podobně jako na zničení střelnice až teď.
    343
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 17.16

    Ona je otázka, jakej má význam s Treumpem jednat, když kdykoli zruší už ujednané dohody….
    344
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 17.17

    339 – podobný příklad je uveden v thrilleru Ďáblova slza. Ale je poněkud prefíkanější, protože jde o tři jestřáby a ti sedí na střeše. Pak lze si pohrávat třeba s tím, jestli zastřelenej jestřáb nemohl na střeše zůstat nebo spadl dolů. jetsli střecha byla plochá nebo sedlová tam samozřejmě nebylo.

    Vzato ovšem takhle do hloubky nelze opominout variantu, že střelec se netrefí a ptáci jsou vesměs hluchý jako poleno a tak klidně dřepí na větvi dál. 😀
    345
    AeroKarel napsal:
    24.5.2018 v 17.20

    (343) To je na uvážení každého, zda si může dovolit nejednat.
    346
    Matzurka napsal:
    24.5.2018 v 17.21

    No,
    u nás holt ministryně obrany na hrob neznámého vojína posadí čoklíka, v UK na takový hrob pokládají královské nevěsty své svatební kytice…
    https://www.prozeny.cz/clanek/dojemne-gesto-meghan-nevesta-prince-harryho-nebude-hazet-svatebni-kytici-proc-44119
    347
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 17.22

    Anebo zda si může dovolit jednat 🙂
    Aby následně nedopdl jako Saddám a kaddáfi.
    348
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 17.24

    Matzurko,
    docela běžné v Rusku.
    349
    quivis napsal:
    24.5.2018 v 17.38

    339 – V r. 1953 jsem už byl na průmyslovce, ale ten příklad znam jako kousek vtipu-
    350
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 17.42

    Do prčic, quivisi,
    To jsi jen o kousek mladší než hnědé uhlí ! 😀 😉
    Já se v 52 teprve narodil 🙂
    351
    quivis napsal:
    24.5.2018 v 17.44

    to je tak:
    Paní učitelka se ptá žáků:
    “Když máte na plotě pět ptáků a jednoho zastřelíte, kolik jich tam zůstane?”
    Pepíček se hlásí:
    “Ani jeden, všichni ptáci odletí po výstřelu.”
    Paní učitelka přikývne:
    “Správná odpověď je čtyři, ale líbí se mi takový způsob uvažování.”
    Na to Pepíček řekne:
    “Paní učitelko, i já vám dám jednu otázku. Tři ženy sedí na lavičce a každá má zmrzlinu. První ji opatrně olizuje z boku, druhá ji cumlá shora skoro až ke kornoutu a třetí jemně uhryzává od vršku. Která z nich je vdaná?”
    Učitelka se začervená, ale nakonec odpoví:
    “Podle mě ta druhá, co si zmrzlinu dává celou do úst.”
    Pepíček na to řekl:
    “Správná odpověď je ta, která má prstýnek, ale líbí se mi váš způsob uvažování.”
    352
    AeroKarel napsal:
    24.5.2018 v 17.45

    (347) Saddám moc nejednal, Kaddáfí zase nejednal s vlastními vzbouřenci.
    353
    quivis napsal:
    24.5.2018 v 17.45

    Můj syn mi říká, že prý asi pamatuju Šemíka jako hříbě. 😉
    354
    NoName napsal:
    24.5.2018 v 17.51

    Vlastní vzbouřenci by Kaddafiho neporazili dodnes, kdyby nebyla “bezletová zóna” plus nikdy oficiálně nepřiznaná podpora na zemi, jak speciálních jednotek, tak importovaných … bojovníků za svobodu.
    355
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 18.04

    354 NoName
    tak odtud Kimovi nebezpečí nehrozí. Nepředpokládám, že Macronovi sponsoroval kampaň. Trumpa zase dostal nahoru Putin.
    Ačkoliv, jeden nikdy neví. Putin totiž furt zapírá.
    356
    Jirka napsal:
    24.5.2018 v 18.09

    353 – quivisi-kdysi můj syn nadhodil, že jsem se narodil v době, kdy Mrtvé moře začínalo marodit
    357
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 18.12

    Mně doma říkají, že pamatuju, kydž byly Hradčana dřevěný, ale v 53. jsem byla ještě na houbách,
    358
    skimic napsal:
    24.5.2018 v 18.27

    Proč se říká že někdo “byl ještě na houbách” když v té době ještě nebyl na světě?
    Ulehčuje či inspiruje snad výlet na houby či vlastní hub sbírání aktivity směřující k početí potomků?
    Jak to třeba dělaj na Sahaře nebo v Gronsku kde to moc neroste? Kam asi chodí aby všechno dobře klaplo?
    359
    halladin napsal:
    24.5.2018 v 18.36

    Aero,
    Saddam zlikvidoval svoje BCHL, pod kontrolou OSN nechal zlikvidovat svoje rakety, a následně byl napaden.
    360
    Petr Kunetka napsal:
    24.5.2018 v 18.50

    Stejne nechapu, co je na tom socialismu tak lakave…

    https://twitter.com/MPSRegentsPark/status/974645778558980096
    361
    Dušan Neumann napsal:
    24.5.2018 v 20.01

    Koukám jak se zase v Evropě blbnw na kvadrát. Od rána se mi plní e-mailová stránka desítkami formulářů, vysvětlení, zdůvodnění proč se končí a dalšími zhůběřilostmi jež jsou výsledkem GDPR, co je asi zkratka “GoDoPRdele”
    362
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 20.02

    Skimici, toť otázka….. Ale třeba někdo přijde s nějakou teorií.
    363
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 20.26

    2 skimic ad 322 – nedá mi, než odpovědět citátem – Inu, taková jsem já, matinko!
    364
    quivis napsal:
    24.5.2018 v 20.30

    Šla má milá na houby, ona mi tam zabloudí!
    No a početí se odloží. 😉
    365
    PeS napsal:
    24.5.2018 v 20.30

    2 šimon klein ad 340 – zdá se, že nerozumíš pojmu dialektika!
    366
    AeroKarel napsal:
    24.5.2018 v 20.30

    (354) Jistě, píšu jen, že to nebylo tak jednoduché jednat/nejednat.
    (359) A dělal všechno možné, aby působil dojmem ozbrojení. Asi to blbě vyhodnotil.
    367
    quivis napsal:
    24.5.2018 v 20.34

    Tak ať už konečně Trumpa usvěděí, že je to Putinův agent.
    Chtělo by to klidnější léto.
    368
    dvd napsal:
    24.5.2018 v 20.45

    Trochu OT
    Tanec okolo Libeňského mostu ještě neutichl a začíná tanec okolo dalšího mostu, tentokráte železničního (nemá vlastní jméno, proto malé písmeno) mezi Výtoní a Smíchovem. A musím říci, že mne v dnešních regionálních zprávách nemálo pobavil prof.ing.arch.R.Koucký tvrzením, že současná replika – lety provozu a nedostatkem údržby značně poškozeného – mostu by byla stejně nedostatečně únosná jako most stávající. Přemítám, jak by pamprésor tuto situaci řešil.
    369
    Pavel Kořenský napsal:
    24.5.2018 v 21.20

    Dušane – 361 – tak to je víceméně všude stejný a nejen v EU. Já se zase díval někdy předevčírem na jednu americkou stránku:

    http://www.alphaknifesupply.com

    a když jsem kliknul na “Shop” tak na mně vyskočil požadavek, že jim kvůli GDPR musím poslat e-mailem explicitní souhlas, který musel být formulován zhruba takto:

    =====================================================
    Hello,

    according to the instructions on your Web page:

    1. I would like to ask you for permition to access your Web page
    2. I am giving you the explicit consent to collect and use my personal data.
    3. I read the privacy information on you web site and I agree.
    =====================================================

    ještě tedy chtěli jméno a doklad o plnoletosti. Jméno jsem jim do mailu napsal, požadavek na doklad o plnoletosti jsem ignoroval.

    Ke cti jim slouží, že za cca. 15 minut přišel zpět osobní mail s omluvou, že podle GDPR prostě musí takto činit a přiložen byl link na který pak stačilo kliknout a už to jde normálně se tak rozhlížet.

    Pořádek musí bejt… 🙁
    370
    Pavel Kořenský napsal:
    24.5.2018 v 21.21

    “tam”, ne “tak” mělo být.
    371
    Pavel Kořenský napsal:
    24.5.2018 v 21.23

    Ale tohle je celkem sranda, horší je vyplňovat ty debilní papírové formuláře třeba v supermarketu nebo v drogerii.
    372
    Pavel Kořenský napsal:
    24.5.2018 v 21.30

    Ale vůbec největší legrace je v tom, že třeba jako provozovatel e-shopu nebo jako třeba někdo, kdo má jen seznam e-mailových adres spřízněných provozovatelů nějakého obskurního hobby, jako je kupříkladu chov andulek nebo tancování v lidových krojích a kterým jednou za čtvrt roku posílá mailem na koleně dělaný zájmový bulletin musí tyhle explicitní souhlasy archivovat pod dozorem pověřence pro správu osobních údajů a na požádání je musí předložit úřadu, pokud nechce vyfasovat velmi tučnou pokutu.
    373
    Dušan Neumann napsal:
    24.5.2018 v 22.37

    Pavle, asi jo. Nevím jak to mají ošetřeno na Ebay, Amazon nebo craigslist, ale od nich mi zatím nic nepřišlo.Ovšem je mi jasné, že v okamžiku kdy to zaregistruje víc kongresmanů budou se to snažit v zájmu lidstav prosadit v té nejpřísnější formě. Nejhorší na tom je, že téhle milleniální generaci to připadá zcela normální a vůbec se nepozastavukí nad tím,že na radnici, ve škole a v muzeu nebyly bezpečnostní rámy, že v K-martu si mohli koupit revolver a v drogerii dynamit a k letadlu se dalo přijít 5 minut před odletem a ve stejnou dobu koupit za pakatel letenku “stand.by”. A nám staříkům to nevěří a odkazují do věku bájných vyprávění. A bude hůř než to barbaři zase zlikvidují.
    374
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 22.52

    368 – Koucký je blázen.
    375
    Pavel Kořenský napsal:
    24.5.2018 v 23.00

    Dušane – 373 – na EBay jsem zatím nekoukal. U Amazonu je to nejspíš podle adresy (takže pokud tam máš US adresu, tak si asi ničeho nevšimneš), protože když jsem se na Amazon podíval já, tak to po mně chtělo odklikat cosi, že jako souhlasím a zároveň jsem si všimnul, že se docela brutálně zmenšilo množství zboží, které si na Amazonu mohu objednat.
    Knihy jsou OK, ale když jsem namátkou zkusil cca. pět nebo sedm věcí (vesměs nejspíš těch, kde Amazon jen zprostředkovává e-shop pro nějakého třetího prodejce), tak mi to natvrdo napsalo, že tohle zboží se do EU nedoručuje.
    376
    Pavel Kořenský napsal:
    24.5.2018 v 23.08

    Ono s e-shopama v USA je to obecně horší a horší. Kdysi (myšleno před vstupem do EU), když jsem si něco objednal třeba k soustruhu na http://www.sherline.com tak mi to během týdne nebo dvou přistálo ve firmě na stůl a většinou bez cla a DPH.

    Od vstupu do EU už vždycky volá celní deklarant(ka), musím vypsat co to je, kolik toho je, za kolik to je atd. a zaplatit clo a DPH. Ještě tak před zhruba pěti lety prošlo něco malého s cenou uvedenou třeba “19.99USD” bez celní deklarace, ale posledních pát let už honí každou blbost.

    Uvidíme jak to bude teď. Shodou náhod mám v USA objednanou sadu upínacích trnů (mandrels) na prstýnky. Už vidím, jak zase budu vypisovat věci jako “příslušenství obráběcího stroje, materiál – ocel atd.) a hádat se tou babou, že příslušenství je něco jiného než součást a rozhodně něco jiného než náhradní díl (ony jsou na to totiž tři celní sazby). 🙁
    377
    maYda napsal:
    24.5.2018 v 23.10

    Ještě ke Kouckýmu :

    Barák v odkazu nedělal celá, jen nástavbu – poslední dvě patra.
    http://www.bydleni-iq.cz/inspirace-pro-bydleni/rekonstrukce/prestavba-cinzovni-vily/

    Takhle b
    na fotce to vypadá nóbl, ale ta nástavba je asi z nějaký dřevotřísky či čeho. Mají to v oblibě datlové a pilně do toho klovou. Při troše štěstí zahlédnete datlíka, jak leze do díry ve fasádě. Těch děr je tam několik.
    378
    Pavel Kořenský napsal:
    24.5.2018 v 23.14

    A to nemluvím o Číně. Ještě tak před rokem nebo dvěma bylo fajn, že takový Aliexpres využíval toho, že jim čínská vláda platí poštovné. Takže poštovné bylo automaticky 0.
    Jenže to se nějak celníkům v EU přestalo líbit (patrně proto, že DPH se počítá z ceny zboží plus poštovného) a tak začali dělat potíže a chtěli takové pitomosti jako fakturu za dopravné na které nesmí být cena 0.00 a podobně. Už jsem takhle tři věci z Aliexpresu nechal poslat zpět, protože takový papír pochopitelně z Číňana nevyrazíš. A prachy stržené z karty v takovém případě už taky neuvidíš. Naštěstí šlo o blbosti v ceně tak 10-20 euro, tak jsem nad tím mávnul rukou. 🙁
    379
    Pavel Kořenský napsal:
    24.5.2018 v 23.19

    Ale doufám, že ty mandrels projdou bez větších problémů. Potřebuju udělat jeden prstýnek jako dárek pro mojí drahou ke 30. výročí seznámení a do začátku prosince už moc času není… 🙂
    380
    halladin napsal:
    25.5.2018 v 0.25

    Njn..
    Když se někdo neožení, musí si pamatovat datum seznámení, což není tak jednoduché. Anebo si ho vymyslet 😀 .To datum asi nebude na žádném úředním papíře, na rozdíl od datumu svatby 🙂
    Svého času, asi tak 15 let po našem rozvodu bejvalka usoudila, že bych ni mohl k výročí svatby nějak obdarovávat.
    To jsem razantně odmítl, ale abych nebyl za škrta, navrhl jsem jí obdarování k výročí rozvodu.
    To se jí, k mému údivu nelíbilo, ale i tak párkrát cosi k výročí rozvodu dostala 🙂
    381
    Dušan Neumann napsal:
    25.5.2018 v 5.19

    Pavle, vracím se do Čech 27.6. Pokud jde a mandreů rozumné váhy, Sám vezu dost nářadá anějaké LiOn baterky, tak ti to rád přivezu.
    Dušan
    382
    Dušan Neumann napsal:
    25.5.2018 v 6.32

    Pavle, teď jsem si teprve všiml, že to máš až na prosinec. Já se pak vracím na Vánoce do Čecj kolem 26- 29. listopadu, a to bych ti to určitě vzal.
    383
    skimic napsal:
    25.5.2018 v 7.09

    379 PK
    dobré ráno
    To jim PK řeknu, je zatraceně ošemetná věc, to seznámení. To bych se raději být jima pro sichr připravil na různé datumy a podle toho volil i jaksi tématicky vhodné dárky.
    Já jsem se třeba se svoji budoucí ženou seznámil před školou. Ona si to nevybavuje, ale dárek by jistě neodmítla. Další datum po asi dvou letech je kdy se se mnou seznámila ona – tedy odpověděla mi na pozdrav nikoliv neutrálně, ale myslím nějak jako “jééé ahoj” . Jéé, coby potvrzení, že mně již někdy předtím viděla. Dárek, samosebou, by též neodmítla.
    Další významné datum bylo, když mě nechala jakási jiná holka a svoji budoucí ženu jsem ukecal alespoň na petting. V životě důležitý krok a zcela jistě se jednalo o způsob seznámení se navzájem.
    Dárek zcela samozřejmě zcela na místě, navíc již trochu tématicky laděný.
    No pak jsme pár let zase chodili s jinými a když jsme se potkali příště, seznámili jsme se poprvé jaksi v téměř biblickém smyslu.
    To už je na dárek, pozvání na večeři a na celý večer toužebně kluzkých pohledů
    V boblickém doslova
    Adam pak poznal Evu ženu svou, kterážto počavši,…”
    proběhlo seznámení o něco později ale tam se zase neshodneme na datu. Šlo by to vzít matematicky a den toho seznámení bychom si mohli konsensuálně určit.
    A dárek jak se patří, nenahlížej PK?
    Od té doby jsem svoji ženu poznal nesčetněkrát, ale dárky bych se ji zato nikdy neodvážil obdarovávat neboť bychom si připadali, že jednáme poněkud komerčně.

    O a teď prosimich PK poraděj co s tím, když jsou vzdělanej? Už teď mám těch seznámení plný kalendář a na dárky abych vzal druhé zaměstnání.
    384
    skimic napsal:
    25.5.2018 v 7.41

    Na ja, PK, a to ještě z dobrých důvodů nezmiňuji Verlöbnis, na kterej jsem v tom fofru tenkrát nějak pozapomněl a je mi již jdlouho (pocitově několik set let) vyčítáno, tak, věděj PK, jestli mají taky nějakého podobného kostlivce ve skříni, tam raději našlapovat potichu jak myška.
    Holt Verlöbnis je Verlöbnis. prostě engejdžment. Si rychle nevybavím jak je to česky. Možná angažmá? Věcně správně a francouzská výslovnost aby to znělo hezky 🙂
    385
    quivis napsal:
    25.5.2018 v 7.41

    A už tam zase vklouzla nějaká pitomost. Nedá se skokem změnit přístupové heslo, které dotyčný otrapa zřejmě zná?

  5. Dobré zas ráno… Omlouvám se, při snaze o odstranění spamu jsem omylem shodil poslední příspěvek včetně komentářů, tak jsem to aspoň takto obnovil z textového souboru. Moje chyba – ten spam s sebou vzal i ten příspěvek a já nechal „vysypat koš“…
    Ještě jsem po ránu zblblej…

  6. Jinak je v intenzivním jednání přenos jinam, ale musí se to připravit – aby se zas nestala takováhle chyba.

  7. [6] Jasně, urážlivé komentáře nebylo možno mazat jednotlivě ;o} nebo jak to píšou v babišpressu ;o}
    Dík za odstranění spamu i za obnovu komentářů.

  8. 384
    Vidím, Skimici, že jsi člověk velmi uvážlivej, postupující drobnými krůčky.
    P.S
    Ta povídka o seznamování od Š+G je o tobě ? Ty ses s nimi kdysi znal blíže ?;-)

  9. Dobré dopoledne

    Skimici, Tvoje 383 je zajímavá inspirace…. Budu to muset se svým nejdražším probrat. 😀

    Já bych to ale inovovala – dotyční by mohli dávat dárek sobě. Já třeba mám k nejbližšímu výročí dárek od něj pro mně už schovanej ve skříni. Ale co dát jemu, netuším… ale jeho nenapadne, aby mi koupil můj dárek pro něj.

    Ovšem k dvacátému výročí jsem dostala dar přímo luxusní – novej, tedy ehm, repasovanej macbook. Akorát jsem ho pak pak musela vrátit a připlatit si na jinej, protože on mně chtěl překvapit, neověřil si potřebné parametry a ukázalo se, že neutáhne novou verzi Archicadu.

  10. maYdo,

    potvrdila jsi svým koupením dárku pro sebe, kterej ti má dát mangel, pravdivost přísloví
    “ Když se každý bude starat sám o sebe, bude o každého postaráno 😀
    Bohužel jsou lídé, kteří maj problém se o sebe postarat, anebo takoví, co jsou schopní se o sebe poatarat víc než jiní 😀

  11. 10 maYdo
    z jiného soudku – když slyším ArchiCAD – používáš taky BIM a když ano tak od ArchiCADU? Nějaké zkušenosti? Nebo Tě nutí klienti surfovat na platformách BIM, na které jsou zvyklí oni?

  12. Od té doby jsem svoji ženu poznal nesčetněkrát, ale dárky bych se ji zato nikdy neodvážil obdarovávat neboť bychom si připadali, že jednáme poněkud komerčně.

    Jistě, placení za jednotlivej výkon vypadá poněkud blbě..
    Placení paušálně za období vypadá líp… 😉

  13. Paušálně za období – jo jo, ne nadarmo se říká, že nejdražší sex je ten „zadarmo“. Jen bacha ve Švédsku – vzájemný písemný souhlas je žádoucí. Zatím jsem se nedočetl, zda má být notářsky ověřený…

  14. 14

    Náhodou, to je uvážené opatření , mající za následek redukci nežádoucího rozmnožování..
    Negramot si nezašuká, a tedy se nerozmnožuje 😀 😉

  15. Co to je, „nechávat chladným“? Pochopitelně se mi to nelíbí, ale není to nic neočekávaného. O metodách Bureše sem tam něco probleskne.

  16. Naprosto chladným. O Babišovi se ví od té doby co v česku začal podnikat. A … velké nic. Měl by se mi tedy zvýšit tep nyní?
    Vyšetřovatel podle svých slov řešil tenkrát Mrázka. To nebylo strašidelné? Možná ještě strašidelnější?
    Má mi rvát žíly který gauner je u lizu teď, či tenkrát, či který se na liz teprve chystá?
    Tůhle.
    Navíc nechápu proč by mi mě to vůbec zajímat mělo. Státní útvar ve kterém se momentálně nacházím lze bez potíží nazvat termínem „Client state“ a to se všemi důsledky.
    O lokálního gaunera (kápa) více či méně … stejně tam nějaký bude. Tyto posice totiž jiní než gauneři a psychouši dělat nemohou.

  17. Dano,
    viz AK a skimic.
    Nelíbí se mi to, ale ani nepřekvapuje – nicméně netuším, jak to ovlivnit. Výměna těch policistů bleskovým tempem vládou „v demisi“ mi smrdí na sto honů – ale v pozadí je nepochybně snaha zakrýt kdeco na kde koho… I když, dnes byl ještě další titulek
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Emmanuel-Macron-pry-rval-na-Babise-Co-se-stalo-537239
    Jako kdby se pod Burešem začalo drobátko viklat křesílko ? Všimla jsem si i upozorňování na nekalosti jeho spolustraníků… s tou Marakéší taky hňápli do lejna…

  18. Skimmici, jo používám BIM, ale jen na projektech pod hlavičkou atelieru, kde nás na jednom projektu dělá víc.

    Mým soukromým klientům je putýnka, jetsli mají projekt v BIMu nebo nakreslený husím brkem na pergamen, hlavně že to proleze ouřadem a podle toho se to postaví. Samozřejmě kreslím taky v archicadu, nic jiného nemám, ale ne v BIM, na takových drobnostech a do úrovně stavebního povolení to je jako jet na nákup do sámošky před ulici s vozem formule 1.

    A jak to má nastavený šéf s klientama ohledně BIM, to netuším. Tohle jsou úrovně, kterým se pokud možno vyhýbám. A řekla bych,že klienti na památkových projektech ani pokud jde o BIM nejsou moc v obraze. Obvykle chtějí dokumentaci elektronicky v DWG, profesanti ostatně taky.

    Pokud ale obě strany používají BIM, musí to být kompatibilní verze. Například soubor z Archicadu 19 otevřeš verzí 20 nebo 21, ale ne naopak. a osmáctku už jednadvacítkou neotevřeš. A pokud chceš dělat v teamworku, tak musíš mít nejen shodné číslo, ale i shodnou aktualizaci, jinak to nebude fungovat.

    Takže vlastně jo, musíme si hlídat ty shody, aby to fungovalo. Ale není to otázka toho, jak je kdo zvyklý nebo co kdo vysurfuje, je to spíš nutnost. Samozřejmě lze ukládat vyšší verze do nižších ( ale tuším, že jen o dvě verze zpět) nebo do DWG pro AutoCad.

    Ale s klienty tohle fakt neřešíme, obvykle předáváme výtisky a k tomu PDF a DWG

  19. Dano, my dva si dokonale rozumíme. Jako celoživotní cynik můžu jen napsat, že i na tomto blogu, stejně jako jinde ve virtuálu i ve skutečném životě, konstatuji poměr 98:2.

    Kromě voleb, kde jsem samozřejmě skoro osamocen, můžu pouze říkat svůj názor (zaplať Příroda za tu možnost), hádat se s chlapama v hospodě a chovat se obecně tak, jak mi bylo rodiči vštípeno. Kupodivu to v malém, vesnickém měřítku zabírá. Ne ze dne na den, ale dlouhodobě.

    Dneska v noci jsem podle předpovědí očekával déšť. Déšť přišel, ale jen kousek pod naše hory. Tady ani kapka a ve tři ráno bylo skoro 18 stupňů.

  20. 2 Matzurka – no, ten gerontofilní zmetek by měl akorát držet hubu… Anebo ne – houšť a větší kapky a o to rychleji to půjde do kopru…
    No a agent Bureš? Jeho politika je jen pokračováním (obchodní) války jinými prostředky… Jen si dovolím podotknout, že neustále omílaných 50 milionů jsou cca 2 tisíciny z 24,5 miliardy, které si odklonil soudruh Bakala a o kterých se nemluví skoro vůbec…

  21. Nejspíš proto, že soudruh Bakala se necpal do politiky tak okatě.
    U Bureše nejde ani tak o 50 melounů, jako že se mi v politice nelíbí.

  22. No, on sem ten Bureš z nebe nespadl….

    A je opravdu otázka, jetsli má smysl volba mezi “ po zvolení se ukázalo, že to sjou hajzlové “ a „pravděpodobně se po zvolení ukáže, že to jsou hajzlové “

    Koho tedy volit, když nechcete Bureše? Kdo má na to,a by oslovil dostatek voličů? Na strany se ziskem na hranici minima do parlamentu rovnou při odpovědi zapomeňte, ty toho Bureše od vesla fakt nevystrnadí.

  23. No, spíš to bude tím, že se soudruh Bakala bratříčkuje s Kalouskem a s Hajajou, sponzoruje knihovnu Zrzavého skřeta I. a jiné zájmové aktivity těch co spolu mluvěj…

  24. No, třeba se do tej politiky ten Bakala necpe právě proto, že má důvody nelézt na výsluní. 😀 😀 😀

  25. Mňo a protože nemám diktátorské sklony Dano, pana Babiše nevolím a nikdy bych nevolil a k volbám chodím. V tomto smyslu se pokouším ovlivnit širší rodinu přímo a známým to alespoň trpělivě vysvětlovat. O moc víc reálných šancí nemám a petičník založením nejsem.
    Od toho tu jsou Havlovi svazáci, v 68 odstrčení od lizu, kteří mají aktivismus pod kůží zažraný a fungují na první našlápnutí a s horoucím srdcem, jak je to v padesátých učili.
    To jen k vysvětlení, proč mě Vaše zpráva nechává opravdu chladným. Není v ní totiž navíc fakt nic nového.

  26. No a co ta kulišárna s dluhopisy nebo co to bylo ?
    Jak je Agrofert vyhlásil v pátek večer a v sobotu už je měl všechny koupené zpátky ?

    Jinak na Bakalovy aktivity jsem tu upozorňovala nedávno, ono výměna těch policistů může být z mnoha důvodů. A Bakala se přes nějaký ten švindli institut asi „kamarádí“ s Hamáčkem; kde toho hochštaplera ČSSD vzala… no dobře jim tak.

  27. 25 – a o to právě jde. Bakala je do jistý míry hájenej, ale na výsluní politiky by mohlo být příliš vidět na věci, na které je lépe nevidět. Takže pochopitelná motivace, proč se radši drží ve stínu….

  28. Dano, kdyz to tak volici chteji…

    Kdyby se delala sbirka na Sakala, klidne prispeji. Volit to nebude. Co vic mohu delat?

  29. Ahoj Martine, já už si myslela, že jsem odněkud mimo.
    Tak si říkám, co budeme povídat našim vnukům, až se budou ptát, jako my se ptali našich pra-a rodičů: Co jste dělali v 48?
    Je to možná směšné či k povytažení obočí, leč obě mé ratolesti se zúčastňují protestů proti AB na premiérském postu – jak říkají, alespoň se snaží něco změnit. Já sice do hospody nechodím, ale už jsem stihla nabourat svaté přesvědčení o makání několika spoluobčanům.
    Déšť – co to je? Tady z nebe nespadlo nic už přes 2 měsíce. Navíc, oproti předchozím letům jsem nestihla nachytat zásobu vody na zalívání. Ne, že bych byla až tak líná, ale nebylo co chytat. Takže na zalívání prostě nic nemám (lžu, mám, asi tak na 3-4 zálivky, co to ale je, v tomhle suchu).

  30. Koukám, že systém: A vy zase mlátíte černochy…funguje.
    Mi nevadí podnikatelské lumpárny AB – na ty časem dojede, ale vadí mi, že ukrajuje ze svobody, z demokracie – a ticho. Nejvýš se ozve: ..a co Bakala (Mrázek, Pitr….)

  31. A tohle je taky jak „na zavolanou“
    http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nizozemsko-a-australie-podniknou-kroky-vuci-rusku-kvuli-letu-mh17/1625295

    Takže, po tragédii MH17 bylo okamžitě obviněno Rusko, to ještě trosky doutnaly a skoro ani nedopadly. Následovaly sankce a další „důkazy“. Ačkoliv spádově by to měla vyšetřovat letecká komise RF, tak se vyšetřování odehrává jinde, a RF byla – přes opětovné žádosti o zapojení – z celého procesu vyloučena (druhý podezřelý, Ukrajina, naopak ve vyšetřování čile pracuje).
    No a teď, několik let po události:
    „Nizozemsko a Austrálie požádaly dnes Rusko, aby zahájilo dialog vedoucí k řešení, které by učinilo zadost enormnímu utrpení a škodám způsobeným sestřelením letu MH17,“ dodala vláda v Haagu.
    Tak proč sakra veškeré předchozí snahy RF, včetně simulace a odtajněné materiály Almaz Antay, nebyly brány v úvahu ?

  32. martine tt, nejspíš mně unikl význam 98:2 – co je to?

    PeSi, ptám se, protože nevím – pan Bakala odklonil 24,5 mld. z veřejných zdrojů?

    Jinak bych řekl, že debata skončí, že není koho volit, malé nemá smysl volit, nerealistické programy a jednoduché myšlení, a bude trvat generace ablablablablabla. Máme komunistického estébáka, protože si ho obyvatelstvo zvolilo. Všichni věděli, koho volí. Takže překvapivé by bylo, kdyby tomu bylo jinak. Nechává mě zcela chladným.

  33. Dano,
    jach pták. No, protestů se jako introvert neúčastním od dob, kdy jsme povinně na gymplu pochodovali v průvodu… už nevím proti čemu. Takže konečně svobodnou volbu.
    A ldi vůkol se snažím ovlivňovat, akorát si nepočítám skóre… a jelikož mi to nepřijde až tak zásadní, tak mne nenapadlo to tu popisovat… Dcera je zatím na takové akce příliš mladá, nicméně se jí snažím vštípit, aby o všem důkladně přemýšlela a rozebírala pro i proti. Aby se nenechala nadchnout lacinými slogany a hesly, ani opít rohlíkem.

    A je mi líto, že ti nemůžu poslat aspoň část toho, co nám tu od včerejška spadlo na hlavu – přivaláky jak vyšité, se zaléváním si starosti fakt nemusíme dělat.

  34. Já, skimici, rodinu neovlivňuju. Ani širší ani tu užší, většinou ani netuším, koho volí. Jsem si jen jistá, že ne Babiše a ne komunisty.

    Dokonce ani dětem neříkám, jak by se měly rozhodovat. Respektuju, že každej se rozhoduje podle svých zkušeností a svých možností

    Mně vadí, když někdo ovlivňuje mně. Když mi někdo cpe pod nos petice za nějaké kandidáty, když mi někdo vysvětluje, že bych měla volit někoho a proč. Když po mně někdo chce, abych mu vysvětlovala, proč proboha, nechci volit tohohle nebo onoho. Užila jsem si dost „volíme kandidáty národní fronty“ a následných volebních kampaní s přebytkem „jediných správných kandidátů“ a nesplněných volebních slibů. Když po mně někdo chce, abych mu vysvětlovala, proč proboha, nechci volit tohohle nebo onoho.

    A protože mně to vadí, nehodlám to dělat jiným.

  35. PeSi,
    ad Macron – gerontofilie je jeho soukromá věc, ale jinak mám pocit, že to začíná být upgrade Napoleon v2.0

  36. 32 Danoraději
    ač neosloven, chybí mi tam „TAKÉ“ ukrajuje ze svobody. O demokracii raději pomlčím, protože tomu prostě nerozumím a navíc je imho ten termín aktivisty zcela vyprázděn.
    V čem je třeba Babiš horší než ministerský předseda Zeman, obludný Špidla, gauner Gross, pro pana Paroubka nemohu takto z voleje najít nežalovatelné adjektivum. Ti ve spolupráci s Evropským Svazem z onoho koláče svobody ukrojili takové kusy, že se krabička zdá být poněkud poloprázdná. Nečas s Topolánkem svá období alespoň proje.bali, což mi z hlediska občana přijde jako win-win.

  37. „Tak si říkám, co budeme povídat našim vnukům, až se budou ptát, jako my se ptali našich pra-a rodičů: Co jste dělali v 48?“

    no, já jsem se prarodičů ani rodičů neptala…. Nějak jsem necítila potřebu je obviňovat z toho, k čemu tady došlo. Nebylo v jejich moci to ovlivnit víc, než to ovlivnit mohli. Konec konců byli to hlavně oni, kdo na to doplatili.

  38. Dano, ještě mě napadlo – v čem se Babiš stran ořezávání svobody liší od svých předchůdců? Stačí – Sobotka, Nečas, Topolánek, Paroubek. Což, pěkně prosím není, že také mlátím černochy. Babiš podle mého jen nic nepředstírá a řekl si, že by mohl zrychlit, neboť předchůdci se s tím příliš „mazali“ a jde nabrat větší „švunk“, protože obyvatelstvo si stejně žádnou svobodu nepřeje.

    Vzpomínám (s dojetím) na některé zdejší debaty o svobodě, z nichž nejspíš „nejslavnější“ byly samoživitelky. Tak s čím otálet?

  39. „jinak mám pocit, že to začíná být upgrade Napoleon v2.0“

    6e by bola na obzoru nějaká Marie Luisa ? 😀

  40. (24) Volím toho, jehož program se mi nejméně nelíbí.
    (31) Že se snažím o osvětu ve svém okolí, to jsem ani nepsal, to je samozřejmost.
    (33) Buďto to Rusko všichni nějak nemají rádi (proč?), nebo to Rusové opravdu provedli (vysoce pravděpodobné). Nic víc než teze a antiteze se stejně nedozvíme.

  41. 42 vím vím MP
    já jsem si uvědomil, že mezi fanatiky a „jenom“ gaunery, tedy skupiny zastoupené třeba panem Špidlou, panem Hitlerem, paní Pelosi na straně jedné a třeba panem Schachtem, Speerem, Babišem, Bakalou na straně druhé bych se spíše mírně přikláněl a to ze zcela zřetelných důvodů ke skupině druhé, tedy nikoliv asketicky idealistické, nýbrž gaunersky nenažrané.

  42. maYdo,
    ženská v tom nebude, jen má Makrónek chuť šéfovat Evropě 🙂

  43. „Že se snažím o osvětu ve svém okolí, to jsem ani nepsal, to je samozřejmost.“

    Osvětou bych rozuměla snahu povznést nějaké kulturně zaostalé obyvatelstvo nějakému poznání. Konec konců je to od slova „osvítit“
    Přesvědčování pro jednu politickou stranu není osvěta, ale politická agitace.
    O tom, jetsli svoje bližní zahrnovat politickou agitací má být samozřejmost, lze diskutovat.

    Ale připouštím, že co do otravnosti nevidím velkej rozdíl mezi tím, když někdo považuje za samozřejmé mně přesvědčovat, kolikrát denně si mám čistit zuby nebo že mám volit nějakou stranu mírného pokroku v mezích zákona.

  44. skimici, kdysi jsem četl na tohle téma výtečný text L. Jakla (myslím, že ve sborníku Stalin – náhoda nebo nevyhnutelnost, ale bez záruky). V podstatě (pokud si správně pamatuji), tak píše stejné stanovisko jako Ty. Pamatuji si text proto, že mě nikdy nenapadlo (ačkoli PeS mně kdysi říkal podobnou věc, ale týkala se asketismu Hitlera). Gaunery nazývá „poživačnými“ a sděluje, že vlastně oni se chtějí mít lépe pro potěchu těla, zatímco fanatici jsou věrní idee, protože jsou založením asketové. Mám ještě týden neodkladnou práci, ale potom se po textu podívám.

  45. BTW, finále ligy mistrů v Kyjevě není vyprodáno, fanoušci Realu i LFC vrací vstupenky, noc v 3 hvězdičkovém kyjevském hotelu 6000 dolarů, letiště nezvládá charterové lety …

    Holt Evropané, ne jako Rusové. Nakonec, ještě 30 let se na ně budou moct vymlouvat.

  46. “ Volím toho, jehož program se mi nejméně nelíbí.“

    No, tak každý podle svého gusta, ale já měla za to, že smyslem politiky a demokracie je volit stranu a politiky, kteří budou hájit moje zájmy. Vybírat si mezi stranama, o kterých vím, že na zájmy prdí, a jejíž program se mi nelíbí, akorát ty ostatní se mi nelíbí ještě víc mi připadá dost chabý důvod, proč se obtěžovat k volební urně.
    Zejména proto, že ať volby dopadnou jakkoliv, nakonec stejně za všechno, co politici provedou, můžou voliči.

  47. 47 MP
    Aha, Ladislav Jakl. Já ten jeho text tedy nezaznamenal, nicméně pije pivo (občas i víno), je aktivní rocker – nedivím se tedy až tolik, že mé či jeho synapse situaci vyhodnotily podobně.

  48. 44 skimici do druhé skupiny Göringa, který měl heslo „Luft je naše Waffe.“ Také slušný člověk. Průmyslník (měl své Werke), hrál si s letadélky, sběratel umění, už od pohledu gourmet.

Komentáře nejsou povoleny.