František I.
Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:
Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.
Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná
Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji. Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.
Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.
Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.
Když červené, tak z Rioji
Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např. Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.
Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost.
Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha. Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.
Trampoty v denominaci La Mancha
Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.
Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný. Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.
Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.
Nejen malá vinařství
V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….
Zlato z Terréz
A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.
Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.
Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes. Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….
A už se perou!
Ochranka Miloše Zemana ve štábu Miloše Zemana při nakládání zcela ožralého příznivce Miloše Zemana do záchranky napadla novináře, který to chtěl všechno nafilmovat. Provolávala přitom hulvátské heslo Miloše Zemana “Jděte už do pr…, hyeny novinářský!”
Příznivci Miloše Zemana, sdružení v bojové jednotce Zemanovci, zaútočili také na reportérku Televize Seznam Pavlínu Kosovou. Zda na ni také bylo voláno, nebo zda ji vytřídili mlčky, není zatím známo.
Tak, vnuci jsou ve vaně, štrůdl v troubě a kachna v pekáči čeká, až se trouba uvolní a ona se pomalým pečením dočká nedělního oběda, na který dorazí i rodiče těch máchajících se vnuků, kteří se právě fčil odebírají na maškarní ples. A ta hlávka zelí na kuchyňské lince je také v očekávání – až ji nakrájím, podusím, ochutím a nechám odležet – do mé kuchyně ještě normy EU nedorazily. A brambory na bramborové knedlíky se uvaří jen co vnoučci zalehnou a já jim dočtu povinnou pohádku.
Tak vypadá sobotní volební večer tady, u těch, co volili toho, co nevyhrál. A protože ani jeden z kandidátů nebyl mým favoritem, nějak mi výsledky žíly netrhají. Těm, co volili vítěze, přeji jejich večer slávy. A k nářkům nad rozdělením společnosti, dokládaným odkazy, stačí se začíst do diskuze. 🙂
851 – tady si to můžeš prohlédnout živě:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prave-se-stalo-ochranka-ve-stabu-milose-zemana-pestmi-napadla-novinare-zautocila-i-na-reporterku-televize-seznam-42123?dop-ab-variant=&seq-no=1&source=hp
850 — Horší to ovšem bývalo se Svěženkami, Matzurko, ta citronová příchuť mi nějak lezla do zubů…
Je s podivem, kolik jsem toho stačil za pouhých 40+ či 50 let pozapomínat. (Totiž, z jiného pohledu je zas s podivem, že si pamatuji vůbec něco, ale to kupodivu a trestuhodně není pohled můj.) Sušenky, oplatky, perníčky, sojové suky, želatinoví hadi, pomerančové plátky z želé posypaného cukrem, kokosové tyčinky… Pratety, šípkový čaj ze skleněné konvice a ve sklenicích, háčkovaná či háčkováním lemovaná prostírání, stůl s jednou nohou podkládanou dvěma slepenými jízdenkami z Pacifiku… Všechno to tvořilo jakýsi celkem kompaktní řád, který jsem jednak příliš neviděl, jednak příliš neuznával (přece jen to byla hodně chabá náhražka první republiky či Západu, obou skoro stejně imaginárních) a který i přes chabou paměť dnes možná vidím lépe než tehdy.
Klaus přišel gratulovat 🙂
Oba proti sobě ve volbách bojovali , ale po volbách si sedli, domluvili se , a co si slíbili, to taky dodrželi.
Pomalu si začínám myslet, že opoziční smlouva měla některé negativní důsledky, ale v zásadě to bylo správné.
Minimálně vzala ministranám prostor pro vydírání velkých stran.
Zpátečníku,
jojo, citronové taky nemusím. Teda, občas můžu, ale s jistým podezřením, jestli to nebude chutnat jako chemická laboratoř 🙂
Ano, i když se řada dřívejších laskominek vyrábí) i dnes, přijde mi, že to „není vono“, chuť je jiná. Jestli je to mým věkem anebo realita (téměř všechno pod značkou Nestlé), čert ví.
Halladine,
zapomínáš trochu na Luxe se vždy připraveným kýblem mydlinek čekajícího, až mu Klaus, či Zeman předestřou vhodné schody.
Ptakopysku, 🙂
nezapomínám, jeho jsem měl na mysli v prvé řadě 🙂
Ale je už mrtvej, a znáš to …..
Njn, lid rozhodl jak rozhodl a je třeba to respektovat.
Že nezaujal Drahoš mně příliš nepřekvapilo, sám jsem mu to hodil jen s krajním sebezapřením.
To, že cca. 2.8 milionů spoluobčanů vědomě volilo Miloše Zemana i když s ním a jeho excesy mají už pět let zkušenosti mně poněkud znepokojuje.
Ale asi to tak lidi chtějí…
Mě spíš znepokojuje, že protistrana nedokázala vybrat někoho natolik akceptovatelného, aby zabránila 2,8 milionům voličů to se sebezapřením hodit Miloši Zemanovi.
Ptakopysku, přesně. Lidi upřednostnili známou katastrofu před neznámou. Já jsem radši nikam nešel.
Sračkomety už jedou naplno. Např. Mitrofanov na Novinkách.
ptakopysku,
to o té protistraně hodně vypovídá…. pět let vědí, že Zemana nechtějí, ale protikandidáti už v prvním kole mi přišli jak králíci vytahaní z klobouku. A někteří hodně překvapení.
862 – v 849 je odkaz.
856 — No, Matzurko, Italo Calvino píše o hradbách, barvy jejichž četných věží nedokázal podél kráčející chodec zrakem odlišit, a přesto byla první žlutá a poslední fialová (nebo obráceně?)… Zajímavé je, že kupříkladu neumím poznat, v čem se po 50 letech liší chuť polomáčených sušenek, a přesto je mj. jasné, že tehdy na nich bývala čokoláda, zatímco dnes asi bude podíl kakaa prakticky neměřitelný — ale tehdy dávno mi čerstvě na trh přišedší sušenky (z jakéhosi quasilineckého těsta?) připadaly jako zjevný šunt oproti tradičním značkám. Vůbec bych řekl, že kvalita konkrétních výrobků, ať už byla jakákoliv, se tehdy v průběhu let celkem držela; teprve když komunisti začali mluvit o inovaci, přišly plastické hmoty (najmě termoplasty) a šuntovní výrobky nové, včetně těch potravinářských.
Ale jak jsem se pokoušel naznačit na konci 854, pořád mám dojem, že v tom je cosi více než tohle. A jednou bych rád lépe identifikoval co.
Když už nic jiného, za první republiky, aspoň pokud je dochováno v literatuře, nad minulou rakousko-uherskou kvalitou lidé nějak nesmutnili tolik; a pokud ano, soustředili se na konkrétní body. Je myslím velice pozoruhodné, že v jakýchsi lidských a/nebo existenciálních dimenzích (jejichž výrazem či instancí jsou právě takovéhle životní okolnosti, paraphernalia či jak to nazvat, jako jsou oplatky či sklenice) se doba současná zhusta jeví horší než snad vše, co v rozsahu paměti a ústní tradice předcházelo…
Foundry,
když vezmeš to masivní nasazení médií, sračkometů, analytiků, umělců, sportovců, vědců, a dalších -ů … a výsledkem celého toho snažení je Drahoš. To by rozplakalo nejen Goebbelse, ale i mě.
Já si z téhle prezidentské volby odnáším smutné poznání, že pravice v téhle zemi už neexistuje.
Šimone – 849 – jak toho bývalého rusáka moc nemusím, tak v tom konci má bohužel pravdu.
Mladí se na to vykašlou a půjdou jinam, kde panují jiné způsoby.
Zhruba v tomto smyslu se nesl i můj dnešní rozhovor s totálně nasranou dcerou a jak jsem tak měl možnost zaslechnout když to řešili s jejími kamarády přes Skype, tak názor je na to minimálně u nich ve škole většinový.
Zda je to dobře nebo špatně, to se holt pozná za pár let…
ptakopysku – 860 – problém je, že z těch cca. 2.8 milionů to Zemanovi nehodilo cca. 2.65 milionu lidí s krajním sebezapřením, ale proto, že se jim Zeman prostě líbí, chtějí ho a proto ho volili už v prvním kole.
Pro mně osobně je tohle zcela nepochopitelné, ale chápu, že nemusím rozumět úplně všemu a patrně se pohybuji ve zcela jiné sociální bublině (moderně řečeno).
860 — protistrana nedokázala vybrat někoho natolik akceptovatelného — Et vice versa, ptakopysku. Jestliže totiž přijmeme, že zde zhruba řečeno jsou dvě strany, nazvěme je třeba česká a protičeská, je možná ještě zvláštnější, že tu českou representuje zrovna Zeman, a pak zde (mezi aktivními politiky) není hódně dlouho nikdo…
Ostatně, jak jsem se tak koukal, tak tam kde bydlím i tam kde volím vyhrál lokálně Drahoš nad Zemanem v poměru cca. 70:30.
Tam kde mám chalupu to tak jednoznačné nebylo, ale i tam jak ve volebním okrsku tak v kraji (Královéhradecký) vyhrál Drahoš.
Patrně v rámci celé ČR existují velmi zásadní ideologické rozdíly, podobně jako je tomu např. v Rakousku.
Eh, po refreshování vidím, že jsem měl a mohl cosi připsat spíše k 866…
Já jen čekám, kdy se objeví onen známej úryvek s Hitlerem , tentokrát jak se bude rozčilovat na zpackanou Dluhošovou kampaní 🙂
“ kde panují jiné způsoby“
nešlo by to upřesnit? Já nějak ty jinde a jiné nóbl způsoby moc nevidím(deep state, Merkel, Macron, belgická vládní krize, Berlusconi, … o Polsku a jiných bližších zemích nemluvě).
Byly různé generace Opelů, oslovující i jiné společenské vrstvy. Předválečný Opel Olympia byl i prvním Moskvičem. V šedesátých letech byl nejrozšířenější Opel Record a silnější verze Kapitan. Opel se pokusil prorazit i do segmentu Mercedesu s Opelem Admiral, ale neuspěl. Vrátil se proto k menším vozům – Kadett, Ascona a Manta začátkem sedmdesátých let. Přišel s revolučním /pro opel) motorem 1900 ccm OHC, s nímž v Asconě vyhrával Walter Rohrl. Okolo tohoto motoru postavil i elegantní sportovní kupé, jemuž se říkalo mini Corvette, Opel 1900 GT, Karoserie se dělala ve Francii. V osmdesátých letech ale Opel zaspal, GM fuzoval evropské technologie, kupoval prodával, SAAB, Opel, Lancia, poslední úspěšný model byla Astra v devadesátých letech, až ztratil většinu evropského trhu, přestože dělá stále docela pěkná auta.. …a to je konec story..
Pavle K. a kde je to lepší? Van Bellen v Rakousku? Tam to aspoň zachránily parlamentní volby. A dál – Merkelová + Schulz v Německu? Macron ve Francii? Šílení socialisti všude na jihu? Jedině mě napadá, že by museli mladí houfně emigrovat do Polska nebo do Maďarska.
Krom toho by měli být nasráni spíše Babišem na premiérském postu – tady budou následky závažnější.
PavleK,
takže mládí, místo aby se zamyslelo a mravenčí prací změnilo zdejší politické klima, raději zdrhne… sice to jinde není lepší, ale co už tak. Jejich rozhodnutí jejich úděl.
ještěže jsem jen pozorovatel. Drahoš se zhostil úlohy poraženého důstojně, zato vítězná řeč Zemanova byla projevem nadutého hulvátabez náznaku Kinderstube. Počínaje přiblblým bonmotem o chybě soudruhů z NDR, přes obecné označení novinářů za pitomce po okázalou sebereprezentaci. Jsem rád, že není mým prezidentem. je to hovado.
quivisi – 873 – upřesnit by to šlo. Zkus si představit, že těm mladým (kolem 18-20 let) je Merkel, Macron, Berlusconi nebo belgická vládní krise totálně u zadku.
Je zajímá jakou vysokou školu vystudovat, kam zamířit na studijní pobyt v rámci programu Erasmus, se kterou mezinárodní firmou (ve škole u mladé se jedná zejména o IT firmy) zahájit třebas neplacenou spolupráci a kdy či jak správně sestavit své portfolio pokud člověk umí krom počítačů i kreslit a chtěl by se v nějakém mezinárodním studiu vyvíjejícím třeba počítačové hry uchytit jako junior concept art designer a tak podobně.
Tudíž je pro ně v tomto konkrétním případě presidenta ČR určující to, že se za něj nemusí stydět když komunikují s kamarády z Nizozemí, Německa nebo UK.
(822) Po stránce úcty k soupeři si obě strany nemají co vyčítat – a obě měly svým způsobem i pravdu.
(842) nezávislou středoevroskou banku V4 – co to mělo být za tunel?
(844) Chtěly by, ale má to dost faktorů. Taky konkurenci.
(860) No, protistrana a vybrat … Vybrali voliči, v prvním kole. A jakýkoliv jiný vybraný z adeptů by nebyl nijak podstatně lepší nebo volitelnější.
Foundry – 875 – tak Babišem jsou pochopitelně nasráni také a hodně. Ale parlamentní volby už byly a nelze na tom lamentováním pranic změnit.
Alespoň jsem si úspěšně vyrobil pomerančovou marmeládu na anglický způsob. Obalím si nervy.
(877) Je, navíc už nějakých skoro 30 let, dál nevidím.
878 – to je ovšem optimistická vize s klapkami na očích těch mladých. Ty jiné způsoby tam pomalu mizí nota bene i vlivem rasové imigrace mixace.
Matzurko – 876 – já je v tomhle chápu. Když umí anglicky/německy/francouzsky a odejít mohou, proč by to neudělali ?
Je to výrazně snadnější a výhodnější než měnit drobnou mravenčí prací klima zdejší. Ostatně, to klima se pokoušíme my starší svou mravenčí prací měnit už 29 let a výsledkem je ožralý polodementní rusofil na Hradě a STBák jako předseda nejsilnější sekty který se přispěním komunistů a magorů (SPD) stane brzy předsedou vlády.
Fakt se mladým nedivím, že to dělat nechtějí. To byl boj naší generace a ten jsme definitivně prohráli… 🙁
quivisi – 883 – no já nevím nakolik ses kdy pohyboval třeba v prostředí nadnárodní korporace. Já posledních cca. 8 let poměrně hodně (několik dnů v každém pracovním týdnu) a ti lidé tam tyhle blbosti typu rasová mixace fakt neřeší.
„Zkus si představit, že těm mladým (kolem 18-20 let) je Merkel, Macron, Berlusconi nebo belgická vládní krise totálně u zadku.“
„Tudíž je pro ně v tomto konkrétním případě presidenta ČR určující to, že se za něj nemusí stydět když komunikují s kamarády z Nizozemí, Německa nebo UK.“
No, já bych řekla, že zrovna tak u prdele nebo ještě víc bude těm kamarádům z Nizozemí, Německa nebo UK českej prezident. Takže asi, jak ostatně sám píšeš, to nikdo z nich neřeší.
Ostaně nevidím důvod, proč by se kdokoliv měl stydět za člověka, za kterýho nezodpovídá, jehož jednání a myšlení nemůže ovlivnit a za který je dospělej a svéprávnej. Tenhle oblíbenej manýr stydět se za všechno okolo mi nikdy k srdci nepřirostl.
Člověk se má starat, aby se nemusel stydět sám za sebe. Není důvod, proč to dělat ještě za někoho jinýho.
877, 882 — No, hovado… Já bych spíše řekl, že obluda. Má (snad vrozené) disposice k roli obludy, do téže role jej Lügenpresse úporně cpe už nejméně pět let, last but not least v ní dosáhl všechny své výsledky. Čemu se divit? Co chtěli, to mají.
867 – Pavle
tak to si nemyslím, mám dojem hraničící s jistotou, že jsi obětí group thinkingu – určitě řada mladých to neudělá, a to z mnoha důvodů. Tyto důvody nemusí být jenom to, že nato nemají (ten je evidentní), nemají peníze, nemají takové ambice (to určitě budeš považovat za mínus) ale taky třeba mají zde něco či někoho, o koho se musí permanentně starat, vlastní zdravotní problémy apod. Pokud by mi někdo (a tím nemyslím tebe, či jenom tebe) řekl, že tak přijde tento stát či národ o elitní inteligenci (jistě to v nějakém momentálně neurčitelném množství bude), tak pak to je na dlouhou debatu – budou opravdu chybět třeba promovaní gendeři/genderky/ ono gendero? archeosociologové? a další obskurní absolventi např. brněnské Masaryčky (co jsme se tady nasmáli madam Johanidesové např.)? V nějakém seriálu na iDěsu o Češích v cizině se opakovaně dočteš, že děvenky (nejčastěji) vyjely na nějaký švindlkurs s profláklým Erasmem a pak přiznávají, že už venku zůstanou, protože by doma s vysezeným zděláním místo nenašly.
OK, tady bude asi shoda, ale co třeba i VŠ, uplatnitelní pouze v deep state, státních archivech apod. – není jich třeba i tak dost v pracovním „procesu“, takže to nebude zas takové ztráta, rozhodně nikoliv nenahraditelná. Podobně to platí i pro řadu technických profesí, přírodovědných oborů (kolik je třeba volných míst archeologa, botanika, broučkaře jako je islamobijec Konvička, míst ve výzkumácích obecně atd. ?).
Pořád tady imho zůstane řada těch, kteří budou schopní to dotáhnout s pomocí informací daleko, notabene, když ty informace z jejich oboru jsou dnes na pár kliknutí k dispozici.
A do rozhodnutí k stálé či dočasné emigraci patří i posouzení (jedincem a/nebo jeho rodiči) i důvodů politických, společenských, kulturních apod. – viz quivis v 873.
Jestli ono – pro posouzení celé komplexity problému – neplatí opravdu tvoje poslední věta v 868.
885 “ já nevím nakolik ses kdy pohyboval třeba v prostředí nadnárodní korporace ….. a ti lidé tam tyhle blbosti typu rasová mixace fakt neřeší“
Nevíš, ale myslíš si, že víš víc.Pohyboval ses tam v řídicí funkci nebo v subordinaci?
Že to neřeší, dokladuje ten můj názor, že mají klapky na očích….
(887) To jsme zase u prakticky nic neříkajícího „Lügenpresse“. Někdo cpe, někdo propaguje, někomu je to vcelku jedno a pouze referuje, někdo z přesvědčení, někdo v úkole …
Vidím, že píšu pomalu a další se k tématu vyjádřili pregnantněji…..
tak jenom k dalšímu – jsem hluboce přesvědčen, že tak, jak – dle tebe -mladé nezajímá Macron, Áda Mrkalová apod., tak nikoho venku nezajímá, kdo je náš prezident, ona je vůbec nezajímá politika kdekoliv a ZATÍM je v těch mezinárodních firmách nezajímá ani ta rasová otázka do chvíle, než naplno vypukne -v důsledku množení imigrantů – pozitivní diskriminace opravdu naplno.
Jak sleduju odezvu, připadá mi, že příznivci a voliči ze Zemanovy hospody ve svých projevech nejsou zdaleka tak běsní jako příznivci a voliči z Drahošovy kavárny. Sám jsem volil Zemana a nemám pocit škodolibé radosti. Jestli jsou tu pro někoho důvody k emigraci z příčiny zdejších poměrů, ty nejsou způsobeny Zemanovým prezidentstvím a nebyly by odstraněny Drahošovým prezidentstvím. Výlevy o tom jsou hysterickou pózou. Přičinou toho či onoho pragmatického jednání je něco jiného než to kdo je prezidentem.
Jestliže jde o podstatu věci, Zeman není příčinou, ale důsledkem. Ostatně máme demokracii, že. Většina, byť těsná, z účastníků voleb zvolila Zemana. Nic a nikdo nebránilo zvolení Drahoše. Který měl masívní podporu většiny zdejších ideotrychtýřových médií napadajících Zemana.
„e z těch cca. 2.8 milionů to Zemanovi nehodilo cca. 2.65 milionu lidí s krajním sebezapřením, ale proto, že se jim Zeman prostě líbí, chtějí ho a proto ho volili už v prvním kole.“
No, já myslím, že tolik těch, co se jim Zeman opravdu líbí zase nebude. Ono v tom prvním kole nebylo zas tolik na výběr, na počet možná jo, ale ti antizemani dost splývali. Konec konců neměli jinej program než „nebýt Zeman“.
S ohledem na to, že Zemanovi bylo vyčítáno nejvíc, že ho v západní evropě neberou, že nás táhne na východ a že neí solidárnís uprchlky, dalo se vcelku předpokládat, že jakýkoliv „antizeman“ bude především eurohujer se všemi důsledky. To mohlo klidně motivovat řadu voličů k tomu, aby to tomu Zemanovi hodili se zaťatámi zuby, i když se jim rozhodně nijak nelíbí.
Pouze pro připomínku – dělal jsem 10 let v české afiliaci největší telekomunikační firmy v Evropě (Deutsche Telecom)ve středním mngmentu, kde byl jednoznačný tlak na zglajchšaltování všech poboček around the world (samozřejmě pod heslem corporate identity) – a že ty teutoni maj Nějakou hrůzu z toho, aby nebyli považováni za nacionalisty, ale za všeobjímající multikulti.
A povídání o leckterých mladých, co se zklamali, by bylo na hodiny.
A dle informací mých bývalých kolegů (dosud v aktivní innendienst) to pokračuje.
Zpátečníku,
Zeman reprezentuje stranu tesilových nepadnoucích obleků, píčů piva a kuřáků startek, lidí bez fantazie, bez ajfru, bez snahy být lepší, úspěšnější, závistivců, neschopů.
Drahoš je takový docent Nevadil, postava zajímavá jako fůra štěrku, postava, která byla podsunuta bývalým voličům knížete, Topolánek je představitel hochů, co spolu mluví a symbol zlatých časů ODS, které už patrně nikdy nepřijdou, taková novodobá Čechie, co za Břevnovem vyorává stará práva. Zbytek kandidátů je v rámci statistické chyby. Někteří bohužel, někteří zaplaťpámbu.
quivisi – 889 – já nikdy nebyl zaměstnanec, já se tam pohybuju jako externí dodavatel – specialista a z toho titulu přijdu do kontaktu skoro vertikálně se všemi.
Navíc jsem kuřák a tudíž s těmi, kteří jsou vyštvání každou hodinu někam do ústraní jako psanci počínaje CEO pobočky až po uklízečku či kuchaře mohu celkem volně kecat úplně o všem.
878 Pavle, až holku přejde pubertální hysterák, vyřiď jí, že manželka jí vzkazuje, ať jde studovat do zahraničí. Tak to radí i svým studentům. Nemá to žádnou souvislost s aktuální politikou, natož prezidentem, ale se zdokonalením ve světově použitelném jazyce, v kvalitě vzdělání, v poznání kultury, vybudování sociálního kapitálu a konečně, i v získání kvalitního „lejstra“ pomáhajícího otevřít mnohé dveře.
Pavle K.
já vím, jen jsem nastavil zrcadlo tvému kategorickému tvrzení. Prostě jsem chtěl upozornit, že mimo skalní Zemanovce existuje množina lidí, pro které je Drahoš ještě větší slizoun než Zeman.
Šimone – 888 – ale jistě, já nijak nepopírám, že jsem patrně v zajetí nějaké sociální bubliny (a docela jsem tomu rád).
Já jen konstatuji to, co mohu slyšet od mladých, kteří studují víceméně exaktně zaměřenou střední školu (matika + fysika) a dále co mohu slyšet od trochu starších např. absolventů VŠ v oblasti IT.
Veškeré humanitní vědy jdou zcela mimo mě a pokud ponechám stranou některé střelené kolegyně mojí drahé (vesměs jde o absolventky speciální pedagogiky) tak vlastně žádné duchamorce ani neznám.
Jinak ale – nerad bych byl považován za nějaké fandu Zemana přesto, že jsem ho furt volil – vždy to bylo proti někomu, koho považuji za daleko větší neštěstí pro tuto zemi, především kvůli tomu personálnímu póvlu a hnoji, který se s protivnou stranou taha/tahal.
Můžeme tady asi celou noc se trumfovat opičákama, kteří provázejí oba soupeře – já jsem si za sebe prostě vyhodnotil, že ti Zemanovic jsou méně nebezpeční, jiní – jako Pavel – naopak.
Jsem dost starý nato, abych mohl zobecnit svoji zkušenost (už jsem to i tady psal), že snad jenom 10% životních rozhodování (a to považuji takového člověka za luckymana) je mezi dobrým a špatným; zbytek, tj. 90% je rozhodování mezi špatným a ještě horším….
Činím tak s vědomím, že menšímu zlu se lépe postavím (lépe snesu), než tomu většímu.
Idealně i ta volba menšího zla ten vliv většího zla umenšuje, ale to už je moc pfilozofování a tak to nebudu rozvádět.