Traktát o vínech ze Španěl

František I.

Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:

Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu  DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.

Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná

Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji.  Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.

Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.

Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.  

 

Když červené, tak z Rioji

Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např.  Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá  Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.

Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost. 

Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha.  Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.

Trampoty v denominaci La Mancha

Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.

Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný.  Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.

Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.

Nejen malá vinařství

V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském  Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….

Zlato z Terréz

A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz  se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v  typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.

Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.

Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes.  Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 371 komentářů u „Traktát o vínech ze Španěl“

  1. Peklo… kdybyste cestou z práce viděli válet po zemi rozpolcený lidi, tak jsou to hokejoví fanoušci.
    Dominik Hašek podporuje Drahoše a Jágr podporuje Zemana.

  2. Aktuálně Fortuna : Zeman 1:1,65 Drahoš 1:2,3
    Zítra dojde na nasazení posledních záloh.

  3. Ptakopysku,
    co je to hokej ? A kdo jsou ti chlápci ?

  4. 400 😀

    Rád bych poznal úžasná díla někdejších zakázaných. Stále tlí v šuplících nebo jsou někde k mání? Próza, poezie, scénáře, výtvarno, hudba… I tvorba z porevolučního rozletu mi unikla. Proč třeba profesor Knížák nemá soubornou výstavu v jízdárně Hradu? Fronta by byla až do Dejvic.

  5. Tak z hlediska vizuálního byl v debatě lepší Drahoš, ale neměl prý mluvit.

  6. 406

    četl jsem hodnocení, že v předchozích dvou diskuzích byl Drahoš lepší, než v té poslední 😀

  7. Já si nemůžu pomoct, ale připadá mi, že Drahoš je podobnej Husákovi 😀

  8. Druhá část článku Samkové je ojedinělý pohled, ale přesný. Takový kunetkovský. 😉

  9. 412
    To oznámení o vagónu s wifi bylo varování, že se mě nezbavíte 🙂

  10. maYdo,
    Husák měl v brýlových ráfkách dna od skleněných jogurtovek, zatímco Drahoš tam má okenní sklo.

  11. 416

    Je to vůl, já brejle nemuset, tak mě nikdo nepřinutí, abych to nosil 🙂

  12. Už jste někdo někdy jel na pražské letiště taxíkem?

  13. 418 To je jako by ses ptal Už jste někdo strčil ruku do řezačky?

  14. 407 akorát jsem měl plnou hubu žbrďoly, tak tak že to nechyt monitor.

  15. 270 „Turci! Čtěte Bibli! Je obrázková…“

  16. 421 Slyšel jsem, že potápění mezi bílejma žralokama u Jižní Afriky může přijít i levněji.

  17. 417 To já jo. Při vrtání, broušení…
    Třeba ddiskuse se Zemanem je něco podobného.

  18. 421 – ano, to je něco jiného. Taky jsem to musel udělat. Bylo to v roce 1996, kdy jsem v půlce října odletěl s rodinou na Krétu (poslední turnus, málo lidí, teplota vhodná pro otužilé Valachy). Na zpáteční cestě jsme, asi kolem 2. listopadu, přiletěli do Prahy, krátké kalhoty, krátké rukávy. V Praze dva nad nulou, lehce poprchávalo.
    Tak jsem vzal drožku do Stodůlek, kde jsem měl v Mototechně vlastní stání a na něm auto. Kolemjdoucí zírali.

  19. 419 Schumachere – pozor, aby Vás při tom neviděl Řezáč!!! To končívává frakturami !!!

  20. Kdyby byl Drahoš opravdu formát, pomohl by po skončení diskuse Zemanovi vstát z křesla a podal mu ruku. To gesto by mnohé napravilo.Jenže on je bohužel zcela v zajetí předsudků a soupeře se zároveň bojí i ho podceňuje.

  21. Už se těším, jak okradu všeholid, důchodce, nezletilé, sociálně vyloučené a další. Už v březnu na mě měl dopadnout tvrdý zákon, který by ode mě požadoval nákup nějakého hardwaru a softwaru. To všechno ušetřím!!!!

    Krást se bude, protože se vždycky kradlo, jak pravil Bureš. Všetci kradú!

    Za posledních X let, ne že bych měl tak krátkou paměť, ale je to opravdu dávno, jsem nepřijal ani jednu platbu v hotovosti. Bydlím na malém městě a proto mám každoročně nejméně jednu kontrolu z finančního úřadu. Někdy je to příjmovka, někdy je to silniční daň, někdy je to daň z nemovitostí. Rád bych si někdy pro pobavení poslechl komentář nadřízených orgánů. Nemovitosti nemám, auta nemám, plátcem DPH nejsem. Tak mi aspoň vždycky zkontrolují interní evidenci DKP a ZP, přeleští výrobní čísla a porovnají s loňskou kontrolou.

  22. Tisková oprava – neřekl kradú, ale kradnú, lebo je to Slovák.

  23. Martine, ty se máš, já neměl nikdy žádnou kontrolu z berňáku, a to jsem byl ochotnej někoho podplatit, aby mi přišla! 🙂

  24. Na čt24 hájí astronom Grygar Drahoše takovým stylem, že by si měl Drahoř rvát vlasy.
    Eurohujer jako vyšitej 🙂

  25. Hlína… Fejsbuk zablokoval profil parlamentních listů. Demokratizace společnosti jede na plný plyn

  26. 2 ptakopysk ad 401 – a rozpolcený horizontálně či vertikálně? Anebo jaxi zhuvnitř?

  27. Ptakopysku, už zase jedou. Píšou 🙂

    Dobrý večer. Opravdu vadíme. Víc a víc. Ničení billboardů, cílené útoky hackerů na web a nyní udavači

    Parlamentní Listy v uplynulých hodinách nefungovaly na FB. Důvody nevíme. Nikdo nám konkrétní informaci o tom, co jsme porušili, nesdělil. Nevíme ani, zdali nás někdo udal, nevíme, zdali to náhodou nesouvisí s články, které popisují prezidentské klání, pana Drahoše či jeho soukmenovce. Každopádně vše je už znovu v pořádku a budeme pokračovat.

    Všem čtenářům bychom chtěli mnohokrát poděkovat za podporu, maily, ale především za to, kolik Vás chodí aktuálně na náš web. Ta čísla denní sledovanosti nás překvapila. O to víc, že nepotřebujeme viset na jiných webech, jako drtivá většina médií, která na tom mají založenou živnost a která si díky tomu zvyšují návštěvnost, aniž by lidé vůbec věděli, kde dotyčný článek čtou.

    Neplatíme ani na FB, ani za prokliky. Každý, kdo k nám jde, jde dobrovolně a bez toho, abychom na něho vyskakovali při zadávání hesla u mailu. Děkujeme ještě jednou

    Parlamentní listy

  28. Halle, ony prý byly zablokované i jakési zemanovy příspěvky.

  29. PeSi,
    u hokejového fanouška vertikální rozpolcenost prokazatelně existuje. Ale hlouběji bych to snad ani nepitval

  30. Prosím Vás, kdy je ta druhá debata? Že bych se snad radši druhej den hodila marod a nešla do práce….

  31. Hodím tu vidle: Nadpis článku „Financování kampaně mě nezajímá…“ a následný odkaz v 444 – opravdu? Opravdu příznivce Zemana nezajímá financování kampaně, nebo jen financování Zemanovy kampaně, zatímco u Drahoše zkoumají co se dá? Je pro volbu rozhodné i to, kým se kandidáti obklopují? Nejen Drahoš, ale i Zeman – https://video.aktualne.cz/dvtv/senator-veleba-odesel-veselovskemu-ze-studia-nedokazal-vysve/r~be9928e0fb8711e7afac0cc47ab5f122/
    A pozor – neříkám koho a zda vůbec budu o víkendu volit.

  32. Nojo, Dano, sice jsem si tu opakovaně stěžoval na titulkáře Parlamentních listů, ale nikdy jsem ani na okamžik netvrdil, že titulkáři pravdoláskovních medií jsou v čemkoliv lepší, třeba i jen o milimetr.

    Rozhovor je o jiných věcech. Někoho možná nezajímá financování kampaně, mě zas nikdy nezajímaly otázky, které Veselovský klade; již několik let se na vše, co řekne, automaticky dívám jako na pokus o manipulaci.

    Jak jen bych Vám to co nejlépe přiblížil…? Obrázek prý vydá za tisíc slov. Kdopak asi zařadil do Novinek tenhleten: https://media.novinky.cz/809/658093-top_foto2-rekjo.jpg ?

  33. Zpátečníku, já se jen snažila poukázat, že i zde se neměří stejně. Zatímco se diskutuje, kolik jej stála kampaň a odkud na to vzal, kdo mu to platí u Drahoše, tak Zemanova ne-kampaň se přehlíží. A berte to tak, že nejsem příznivcem ani jednoho, ale sleduji jejich činy. A ty současné Zemanovy jsou pro ČR závažnější, už proto, že je činí jako současný president, kterému ale končí volební období. A přiznávám, pranic se mi nelíbí.

  34. BTW: Jak je kladení otázky manipulativní? Nezáleží spíš na odpovědi?
    A končím, topenář nastupuje v 8 ráno a pokud nebudu na místě, končí. Takže já také končím, abych byla na správném místě včas.

  35. 447 — Aha, Dano, to se omlouvám, já se o financování kampaně opravdu nezajímal na žádné straně, tj. ne na těch dvou, a stejně tak ne ani na těch devíti; beztak bych zjistil jedině to, že ve skutečnosti to je celé neprůhledné. Nějakých detailů si třeba všimnu, např. toho, že Zeman dnes má billboardy na těch plochách, kde je před několika dny měl Topolánek, ale nic zásadního z toho nevyvozuji.

    Co president dělá a nedělá, je závažnější už asi z podstaty věci. Opravdu nevím, zda by Drahoš dokázal problémy, jako např. výběr premiéra, vyřešit lépe. Jeho dosavadní vystoupení navozovala snad i dojem, že by je neuměl řešit vůbec; fakticky by je v takovém případě řešili nějací loutkovodiči. Kdopak to asi jmenovitě je?

  36. 448 — Jak je kladení otázky manipulativní? — Začnu trochu obecněji, již léta zde prosím píši o škůdcovské roli medií. Zdaleka to není jen lhaní, cenzura a zamlčování; především jde o nastolování agendy, typicky nicotných a irelevantních témat. U Veselovského jsem pozoroval četné pokusy posouvat a podsouvat. Myslím, že bych toho našel i více, kdybych poslouchal; jenže já jej neposlouchal, nezajímá mne. Zajímalo mne, co říká Klaus.

    Taktéž přeji dobrou noc; vlastně jsem chtěl už dávno spát, ale vrtal-li jsem se do půlnoci v softwaru, není úplně jednoduché ihned vypnout…

Komentáře nejsou povoleny.