Dušan Neumann
Americká a po nich i česká media kriticky, v nejlepším případě rozpačitě, reagují na strategii presidenta Trumpa donutit Čínu (dnes už si nikdo netroufne napsat “rudou”), k přijetí euro-atlantických liberálních ekonomických vzorců chování. Kritici vidí jen krátkodobé negativní dopady zvýšených cel. jako ekonomický libertarián s kritikou souhlasím, ale především nejde o hospodářské vztahy, ale o geopolitický střet ideologií – mezi západní postavené na svobodě individua a asijskou versí totalitního marxismu, který už Deng-Xiaping nazval “socialismem s čínskou charakteristikou”.DZ tohoto úhlu pohledu se jedná o nejvážnější střet ideologických modelů společnosti od rozpadu sovětské sféry.
Evropa, stejně jako mainstreamová Amerika kulhají v pochopení tohoto nebezpečí životnímu stylu a tradici euro-americké civilizace.
Na jeho obranu vznikl v USA výbor “Committee for the present Danger
China”, jehož významnými členy jsou – bývalý šéf Sněmovny reprezentantů
amerického Kongresu Newt Ginrich, senátor Ted Cruze, Steve Bannon a další.
“Jako náměsíčníci se díváme na čínskou
revoluci strategický ekonomických kapacit a revoluci geopolitických center
moci. Bude to dlouhodobý boj mezi
civilizací založené na svobodě a civilizací budovanou na autoritativní totalitě
s čínskou charakteristikou.” řekl na nedávné konferenci Newt Ginrich. Z tohoto
pohledu je Trumpova politika cel klíčovým elementem nenásilného souboje.
Díky neschopnosti administrativy Baracka Obamy se komunistické Číně (nebojme se použít tento stále adekvátní termín) vybudovat na Spratleyho ostrovech trvalou námořní základnu, z níž se ji nikdy nepodaří bez válečného násilí vyhostit. Je to první krok v uplatnění programového ekonomického imperialismu nazývaného eufemisticky “Novou hedvábnou stezkou” (One Belt, One Road). Přitvrzení ekonomické soutěže – prostřednictvím cel a tarifů – je nejlevnější a také nejbezpečnější zbraní v obraně proti čínskému expansionismu.
Spojené státy a Čína jsou v jistém smyslu siamskými dvojčaty navzájem na sobě závislými. Spojené státy jsou největším čínským odbytištěm. Čína potřebuje Ameriku aby kupovala její zboží a udržela miliardu lidí v zaměstnáních přinášejících zvyšující se životní úroveň, aby nedocházelo k nepokojům z chudoby a aby většina populace nepatřící ke komunistické elitě žijící v opresivním sociálním systému nezačalo zpochybňovat jeho pečovatelskou fasádu.
Většina toho, co se člověk z mediíí dovídá o smyslu Trumpových tarifů – samozřejmě to nedělá president Trump nějakými diktátorskými rozkazy v náhlém pominutí smyslů, ale po důkladném rozvážení s plejádou odborníků – je mírně řečeno zavádějící až zcela nepravdivé. Podívejme se na to s přihlédnutím k ověřeným číslům. Ano, cla jsou “zbytečnou” cenou v ideální prezentaci ekonomických zákonů, kterou nakonec zaplatí konečný uživatel. Ale neznehodnotí měnu ani úspory. Jednoduše řečeno jsou formou navýšení federální daně. Celní položka vyšší ceny placené dovozci čínského zboží jde do federálního rozpočtu, v němž je redistribuována tam, kde je to potřeba (byť podle ne vždy nejefektivnějšího rozhodnutí federálních úředníků) – do zdravotnictví nebo i třeba do stavby kontroverzní hraniční bariery nebo na obnovu americké námořní vojenské převahy. Z hlediska federálního rozpočtu jde o zanedbatelnou částku. Brett Arends z organizace MarketWatch to spočítal. President Trump zvýšil cla z 10 na 25% na zboží v hodnotě asi 200 milard dollarů. Jinak řečeno, zvýšil federální daně o 30 miliard dolarů ročně. V loňském roce vybral federální berňák IRS celkem 5.51 billionu dollarů. V této sumě je 30 miliard něčím jako zaokrouhlovací chybou. I kdyby, teoreticky, Trump zvýšil cla na všechno čínské zboží na 25% obohatil by státní pokladnu o 135 miliard. Loňský HDP USA se uvádí v hodnotě 20.5 billionů dollarů. Prizmatem této sumy by se zvýšení veškerých cel na čínské zboží projevilo jako zvýšení daně z HDP z 26.9% na 27.5%. Takže nejvíce šokujícím dopadem na amerického konzumenta by bylo zvýšení ceny iPhonů. Na zvýšení cel se dá dívat i z druhé strany. Čína odvetou zvýšila cla na dovoz amerického potravinářského zboží následkem čehož klesl export. Neprodané produkty se realizují na americkém trhu, kde je zvýšená nabídka a jejich cen klesá. Od počátku roku klesla cena pšenice na americkém trhu o 20% a cena sojových bobů na úroveň ceny před deseti lety. Výsledkem je zlevnění značného segmentu trhu potravin. V současnosti je americký export do Číny nižší než do Japonska, Jižní Koreje a Singapuru dohromady a představuje pouhých 0.6% HDP.
Trump si prostě svlékl rukavice. Nátlakem se nejen snaží donutit Čínu ku zvýšení obchodní výměny za stejných podmínek, ale především k respektování mezinárodních pravidel. Podle Ginriche jsou USA ve “válce” s Čínou již 20 let neboť Čína nerespektuje intelektuální vlastnictví, kopíruje bez licencí vše, na co dosáhne a zatím na tomto poli bez pravidel vítězí. Sítě 5G, nová Hedvábná stezka, jsou důkazy cílené snahy dominovat světu pod deštníkem čínského autoritativního socialismu zaváděním nejnovějších sledovacích technologií. Podle Chrise Stewarta, člena kongresového zpravodajského výboru, je tato snaha Komunistické strany Číny největším nebezpečím občanům Spojených států, západních demokracií i čínského lidu.
Trumpova aktivní obrana je nezbytná neboť střety, které se ignorují nelze vyhrát.
Ale je třeba uznat, že toto byl poučný týden. V přímém přenosu jsme mohli vidět:
– jak lze efektivně vyřešit trapnou situaci, že voliči byli pomýlení a volili jaksi… nesprávně
– že proti korupci bojují morální velikáni, kteří nemají dost etiky ani na to, aby zkorumpování *zůstali*
– že „pacta sunt servanda“ je dle nejvyššího soudu zastaralý koncept
Je to fičák. Tak trochu se i bojím vstoupit do dalšího týdne.
A pak že Benešová nemá pravdu:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cssd-ustavni-soud-lidovy-dum.A190607_082207_domaci_kop
Schumi, „idiocie politiků“ má prapůvod u voličů. Těm se obvykle nelíbí, že by něco mělo být řešeno drahým zbrojením, válkou nebo nepopulárními opatřeními typu sankce v době, kdy to ještě je řešitelné s minimálními škodami. Navíc potenciální agresor pilně předstírá, že on je mírumilovný, že mu bylo v minulosti křivděno, že u něj někdo organizuje barevné revoluce, že je ohrožován okolím, takže musí zbrojit, případně to okolí ovládnout …
Slova, slova, slova.
Benešová má pravdu.
Jenom, aby se jim to nevrátilo jako buzerant. Je-li spor na začátku, mohli by dědičkám uznat celou částku. Eslisipamatuju, tak to bylo násobně víc. To by byl fičák.
😛 https://www.lidovky.cz/kultura/vybuch-cernobylu-zpusobila-americka-sabotaz-rusko-udajne-chysta-vlastni-verzi-popularniho-serialu.A190606_154600_ln_kultura_jto 😛
Co je na tom takového, že to spadá do „kultury“?
Seriál
Dobré dopoledne,
„údajně je kouzelné slovíčko“ 🙂
JJ, Maydo…
„Nebezpečný americký agent CIA se pod rouškou noci vydává do přísně střeženého reaktoru 4, aby provedl sabotáž, která navždy změní osudy tisíců lidí. Tak *by mohla* vypadat odpověď ruské televize NTV na minisérii od HBO.“
Nejak si nejsem jist, jestli jsme stale ti hodni.
Tak nějak se jako příslušník západního, svobodného světa čím dále víc cítií jako
https://www.youtube.com/watch?v=hLmuF-0P4tk
“ Těm se obvykle nelíbí, že by něco mělo být řešeno drahým zbrojením, válkou nebo nepopulárními opatřeními typu sankce v době, kdy to ještě je řešitelné s minimálními škodami. “
Tak to s Tebou nemohu souhlasit, Když mají opravdu silný důvod a vidí v tom smysl, tak jsou voliči ochotni ledacos obětovat. I za tu vlast padnout, když mají pocit, že to stojí za to.
Po revoluci tu byla vůle a ochota utáhnout si opasky, ne že ne. Potíž je v tom, že voliči byli spíš peskováni za to, že se „zaprodali komunismu“tím, že se přidali k „mlčící většině“. Ale tu ochotu politici promrhali a zašlapali. Dávno před Babišem.
Ruku v ruce s tím jde to, že mediím dnes nikdo nevěří a to vcelku oprávněně, protože většina novinářů a politiků žije ve věži ze slonoviny a jen občas z výšky pohlédne na ten prostej lid, aniž by tušili, jak to mimo tu věž chodí.
Nemluvě o tom, že o těch řečech s imperialistickými chotkami víme svoje, poslouchali jsme to přece léta, jen to tenkrát bylo na jiný světový straně. Tenhle „blbej lid“, co není dost vzdělán a volí nesprávně, totiž má na propagandu obvykle docela dobře vyvinutou pamět.
Volič zkrátka nechce volit ty, o kterých se už přesvědčil, že ho tahají za nos a a lžou mu. Radši riskne někoho, u koho tu zkušenost ještě nemá.
Babiš je důsledek arogance a povýšenost všech politiků od revoluce.
Jinak je kouzelné, jak teď všichni dští síru na toho Babiše, ale řada těch dštitelů se kdysi na jeho boj proti korupci nechala nachytat a pomohla ho vynést tam, kde je.
JInak si myslím, že ono nejde o Babiše, ale že se nekdo bojí Benešový. Ono asi nejde o to, jestli by zmanipulovala Babišův proces, ale o obavy, aby se při tom „rozkrývání“ nepřišlo na to, co má kdo pod kobercem, o to, anyby třeba nezačala šťourat do děr, do kterých se zatím nešťouralo a nejspíš taky mají stažený půlky ti, co se s ní před léty soudili za výrok o justiční mafii.
Tím netvrdím, že Benešová je nějaká Panna Orleánská, ale asi na tom postu hrozí, že by někomu mohla přeložit stéblo a babiš se jako záminka hodí…..
2 Matzurka (7.6.2019 | 7.49):
Odměňování za úspěšnost* filmu, inscenace nebo jakéhokoliv dotovaného uměleckého „počinu“ je značně explozivní téma. Když jsem to kdysi po velvetce dovolil zmínit jako spravedlivý způsob hodnoceni, tak mě málem chtěli zastřelit před staženou oponou. Najednou se začalo argumentovat tím, že počet diváků je nepodstatným že se jedná o „výchovu diváka“ k náročnějším dílům atd. Zbaběle jsem o tom přestal mluvit, odpor „umělecké obce“ byl vskutku masivní. Do té doby se ovšem argumentovalo návštěvností jako měřítkem kvality.
===
Jinak – úplně bez dotací by se podle mého mínění zúžila nabídka opravdu na „lidovky“. Už jsem tu zmínil, že nám zoufale chybí mecenáši a dokonce i sponzoři. Ti se motají kolem velkých akcí na stadionech, pěveckých soutěží a podobných akcí. Nebýt starověkých a středověkých a dokonce i obrozeneckých podporovatelů, byla by na naše „kultra“ úplně jiná, než je.
A i ty výdělečné akce by se podobaly spíše Oktoberfestu než čemukoliv jinému. Skutečná kultura by byla jen ta lidová, zcela dobrovolná, za vlastní, pramenící z touhy něco tvořit, vyrobit, předvést. Z radosti.
“ Najednou se začalo argumentovat tím, že počet diváků je nepodstatným že se jedná o „výchovu diváka“ k náročnějším dílům atd. “
Takhle, jestli se nemýlím, pojímal kulturu Zdeněk Nejedlý.
Ke konspiračním teoriím:
Jejich hlavní slabinou jsou lidé, kteří si něco pamatují. Ty střípky paměti jsou nebezpečné.
To co se děje kolem konspiračních teorií je jenom davová hysterie. Někdy zabere, někdy ne.
O davech napíšu kratší úvahu. Mount Everest, Machu Picchu, Benátky nebo Český Krumlov a Macocha. K poblití.
2 maYda: Vytahování argumentů odkudsi z hlubin „jámy pamětnice“, jak pravil někdejší ministr kultury Dostál, je dneska přece docela „in“. Proč teda ne Nejedlý…
Starý kocoure,
ano, chybí mecenášové – konec konců i na tu vědu…
K davům – no, já jsem v podstatě dost introvert, takže mne davy děsí a odpuzují už z podstaty. Co se děje v letních měsících na Vltavě, zejména v úseku Větřní – Zlatá Koruna je monstrózní zvěrstvo…
MaYdo (7.6.2019 | 10.19), souhlasit nemusíš, ale je to tak. Přesně tak to bylo s druhou světovou. Tam bylo dost jasné, kdo je špatný a nikdo neměl koule říci voličům „musíme zbrojit a zarazit ho včas“. Teď větší konflikt brzdí atomovky.
(7.6.2019 | 10.26) Benešová nic rozkrývat nebude. K tomu se možná odhodlá NSZ Zeman.
Matzurko (7.6.2019 | 11.09), já moc introvert nejsem, nějaký ten rok jsem byl vodní skaut, ale na Vltavu v létě bych teď nevlezl i kdyby mi za to platili. 🙁
No, tak já už do lodi nevlezu vůbec… Neměl by někdo zájem o jakž takž zachovalou vertexku, na které jsem jezdil v dřívějších dobách jak tu Vltavu (tehdá ještě od Soumaráku), tak hlavně Lužnici?
Copa zájem, ale už do ní taky nevlezu. Kdybych vlez, museli by mě vyndavat profesionálové.
Tak já do lodi ještě vlezu, i letos jsem se dokonce z tý lodi zvedla i bez jeřábu, ale zas mám před každou vodou problém sehnat zadáka.
A tady, jak Vás tak čtu, pánové se asi taky nechytnu….
“ Tam bylo dost jasné, kdo je špatný a nikdo neměl koule říci voličům „musíme zbrojit a zarazit ho včas“. “
Ale to není problém voliče, že politik nemá koule něco říct. To je problém politika.
Když mu politik něco zatají, aby si uchránil prdel, tak samozřejmě volí blbě, protože má blbý informace.
Chceš – li mně odkázat na případ Churchila, tak to je prývě názorná ukázka, že nestačí jened politik, krterý má koule a hlavně umí používat tu mezi ušima, že jich musí být víc a musí v tom být zajedno například i novináři.
Kdo jinej než elita, politici, poslanci, vzdělanci, novináři, všichni, kteří mohli cestovat, měl asi tušit, co z Německa hrozí? Měla to snad vědět nějaká prodavačka v hokynářství nebo dělník z fabriky?
Pokud budeš voliče peskovat, že něco dělají špatně a moralizovat, tak tím je rozhodně nepřesvědčíš, aby Tě volili. Vybodnou se na Tebe. Budou volit někoho jinýho. A nebude to jejich chyba, ale Tvoje. Politik musí vědět, jak voliče oslovit.
Ale to není problém voliče, že politik nemá koule něco říct. To je problém politika. – kdepak. Kromě velmi řídkých případů prostě politik dělá to, co si jeho voliči přejí nebo taky nepřejí. Jinak Vybodnou se na Tebe. Budou volit někoho jinýho. A nebude to jejich chyba, ale Tvoje. Politik musí vědět, jak voliče oslovit.
Takové politiky si lidi volí, viz třeba Zeman nebo Bureš. Dělají v podstatě to, co si přeje většina, i když možná vědí, že je to špatně.
“ Zeman nebo Bureš. Dělají v podstatě to, co si přeje většina, i když možná vědí, že je to špatně.“
Ale demokracie je vláda většiny, tak co je na tom špatně?
Ostatně je to naopak. V minulých volbách si bylo nejvíc těch, co si Babiše nebo Zemana přáli. Z nejrůznejších důvodů. Nebo se jim aspoň nelíbili protikandidáti ještě víc, než tihle dva. Což je samozřejmě hlavně zásluha těch protikandidátů. Buď se už znemožnili ( ODSnebo TOP) nebo neumí ty voliče oslovit (mach).
Dokud se nenajde partaj, která po prohraných volbách sedne a řekne si „tak co jsme udělali blbě a jak to teda uděláme příště, aby to bylo lepší“, místo toho, aby naházeli bláto na soupeře a sprdli voliče, že jsou blbí a nepochopili jejich velikost a maximálně obětovali předsedu, tak se pro všechny budoucí Zemany a Bureše otevírá cesta. A budou to takoví, že na tyhle budeš ještě vzpomínat.
Ale je to marný, je to marný, je to marný. Zase za všechno můžou blbý voliči a zase to dopadne stejně nebo spíš ještě hůř a bude se brečet a povykovat na náměstích.
Za všechno mohou voliči. Ano. To tu píšu dost často. A nic víc v tom není. Jestli jsou blbí nebo ne, na to už se názory různí, ale volí oni a nikdo jiný.
Za všechno může voličská většina. A to je špatně?
Pak teda pryč s demokracií (vládou lidu).
No, to ej zajhímnavá úvaha. Podle téhle logiky, když navrhnu blbej barák, tak za to může klient, protože si mně vybral a najal…..
„Za všechno mohou voliči. Ano. To tu píšu dost často. “
Však to byl jeden z důvodů, proč mi došlo, že Svobodní jsou slepá cesta.
Partaj, která se opírá o lidi, kteří věří, že kdyby se dostala k moci, tak ať udělají cokoliv, oni nic, oni muzikanti, za všechno můžou voliči, tak to teda fakt ne.
To jste tu tezi, že každej je odpovědnej za svoje konání, pochopili fakt hodně divně.
Jo, pokud bych si najal blbého architekta, navíc ho nekontroloval, je to primárně moje chyba.
Takže každej není odpovědnej za svoje konání? Něco takového, pokud vím, tvrdí musulmani. Že všechno předurčil Alláh. Jenže já musulman nejsem, takže vše, o čem mohu (spolu)rozhodovat, pokládám za svou (spolu)zodpovědnost.
No, mám za to, že to je dosti svéráznej výklad koránu….
Ale do toho se teda poštět nebudu, nejsem zas tak moc koránu znalá.
Pokud vím, musulmani se řídí tím, co jim řekne imám v mešitě.
Někdo má imána, nekdo guru, někdo politického vůdce, někomu stačí, co si přeš’čte v novinách. A někdo se rozhoduje vlastní hlavou. Tak to bylo je a bude. Nemůžeš předělat všechny lidi. Musíš akceptovat i ty, kteří myslí jinak, než by se líbilo Tobě. V demokracii se většinou nevyhrává a nejde to podle Tvého.
„takže vše, o čem mohu (spolu)rozhodovat, pokládám za svou (spolu)zodpovědnost.“
Jako volič máš poměrně mizivý podíl. Ti, kteří jsou zvoleni, mají podíl odpovědnosti podstatně vyšší. A volič není odpovědný za to, cvo dělá politik ve funkci. Politik není nesvéprávné dítě, které by nemělo žádnou odpovědnost.
Sice nemusím, ale akceptuji a nepředělávám.
Jistěže mám mizivý podíl. Součet těch mizivých podílů dělá tu voličskou zodpovědnost. A u těch politiků je to rozličné: pokud politik dělá přibližně to, co voličům sliboval, je podíl odpovědnosti větší než když je politik s nějakým programem zvolen, ale pak dělá pravý opak. Ale jen poprvé …
Politik je za to, co dělá, odpovědný vždycky. Nevím, proč by ho mělo z odpovědnosti vyvazovat to, že něco nasliboval a pak to neplní.
2 AeroKarel (7.6.2019 | 15.49) – „A u těch politiků je to rozličné: pokud politik dělá přibližně to, co voličům sliboval, je podíl odpovědnosti větší než když je politik s nějakým programem zvolen, ale pak dělá pravý opak.“ – Ano… Např. Topolánek! Ale nutno uznat, že svým přístupem založil u ODS určitou tradici – dělat pravý opak, než co celou dobu slibovali…
2 maYda (7.6.2019 | 14.18):
…tak se pro všechny budoucí Zemany a Bureše otevírá cesta. A budou to takoví, že na tyhle budeš ještě vzpomínat.
To je právě ten důvod, proč politikům nelze věřit. Nevím na kolik procent, ale bude to hodně, se politik zajímá spíše o moc, pocit důležitosti, prebendy – zisk. Idealistickou „službu vlasti či národu potažmo lidem“ moc nevidím. Po zvolení téměř nikdy. Volební program a konání po volbách se dá popsat úslovím „nebe a dudy“. Pokud něco souhlasí a děje se to, je to většinou jen proto, aby byl daný politik zvolen i příště. Je to dáno dočasností (naštěstí) a neodvolatelností po dobu mandátu. Bohužel.
Nejsem pesimista, ale realista. Jsem už příliš dlouho na světě.
Optimismus? Jen v případě politiků, kteří „nemají co ztratit“. Kubera. Dostál. Ale i Zeman. Miloš je prostě sebestředný narcis – ale to všichni starší vědí už dávno. Ale – nedají se ovládat nikým jiným než sami sebou. Říkají, cosi myslí. A najednou je to úplně jiná řeč, než vedou ti ostatní, je ji rozumět.
„Zanechávají stopu“ jako si přál zanechat Rudolf II.
SciFi: Po skončení mandátu je politik neodvolatelně odvezen do zvláštního koncentračního tábora, kde bez vlastního majetku, ale v materiálním dostatku a s veškerou péčí dožívá a píše paměti, které ale budou vydány až po jeho klidném skonu.
No to sci-fi je zajímavý nápad. Akorát bych navrhoval jeho mírné pozměnění v tom smyslu, že „před započetím mandátu je politik neodvolatelně odvezen…“
Jaksi preventivně, aby nemohl škodit svým pobytem v Parlamentu.
🙂
Starý kocoure – nicméně trochu vážněji, v návaznosti na to uvedené „sci-fi“.
Osobně jsem na základě dlouhodobého pozorování přesvědčen, že význam politiků se v moderní době dost přeceňuje, zejména pokud nejde o politiky globálních jaderných velmocí.
Když se tak ohlédneme zpět, nikdo asi nezpochybní to, že léta 90. byla patrně nejsvobodnější v celé naší poplyšákové historii. Zejména tedy první polovina 90. let, ale vlastně celá ta doba až někdy do roku 2000/2002 kdy se k moci dostal Zeman a jeho vláda tehdy (za bouřlivého potlesku těch, kteří dnes tvoří významnou část velkouzenářova elektorátu) vyhlásila takzvanou „legislativní smršť“.
Přesto nelze říct, že bychom měli v 90. letech nějak výrazně lepší politiky než máme dnes. Pravda, poněkud víc jsme jim ty jejich kecy žrali a taky to některým baštil i skoro celý svět (V. Havel například).
Jenže – na fungování státu nemělo jejich šaskování významnější vliv (s vyjímkou několika klíčových zákonů jako byla privatisace, konvertibilita koruny či vstup do NATO).
Co ovšem mělo vliv obrovský (a o tom se moc nepíše) byla víceméně absence činnosti jakéhokoli úřednictva. Po převratu v roce 1989 byla v 90. letech naše země svobodná ne proto, že by měla nějaké extra skvělé politiky. Byla svobodná proto, že úplně všichni úředníci, počínaje policií a konče berňákem, okresní hygienickou stanicí nebo Národním výborem měli strach, štípali prdelí šestku drát a báli se, jestli je náhodou někdo nezavře za jejich předlistopadové účinkování v StB, OPBH, UVTEI, na ministerstvu tom nebo tom nebo na MNV. I ta bába co dělala účetnictví v ČSSZ se bála, jestli jí nevylejou, protože její starej byl u rybářů, u myslivců a taky člen PS-VB.
No a když byli tihle lidé zalezlí ve svých kanclech a báli se buzerovat, republice se dařilo a lidé byli svobodní. Jenže pak úřednictvu otrnulo a od té doby to jde do kytek.
A nemyslím si, že by s tím nějaký politik něco nadělal. „Jistě pane ministře“ a „Jistě pane premiére“ jsme viděli všichni, že ano ? 🙂
Proto bych byl mnohem raději, kdyby se kupříkladu demonstrace 120.000 lidí na Václaváku nebo 1.000.000 lidí na Letné odehrávala pod záštitou něčeho, co by se jmenovalo třeba „Milion chvilek bez úředníků“ a základní požadavky demonstrujících by se nesly ve smyslu „Úředníci, rozpočítejte se na prvý, druhý. Kdo je druhý, má padáka“, případně „Seřadit jména všech úřadů podle abecedy a každé druhé vyškrtnout“. A pochopitelně transparenty ve smyslu „Neziskovkám ani vorla“ či případně „Živnostník nepotřebuje živnostenský odbor MÚ aby se uživil“.
Nejsem natolik pomstychtivý, abych volal po nahnání úředníků do výroby, protože tam by byli naprosto k ničemu. Úplně by stačilo je propustit. Ať si prostě sbalí svůj hrnek na kafe, fotky rodiny a plyšovou opičku do takové té papírové krabice (jako to dělali po pádu Lehman Brothers bankéři) a jdou.
Mohou si založit třeba nějakou živnost jako kočující účetní ((c) Terry Pratchett) nebo tak něco.
P.S. Abych předešel zbytečné polemice, tak mluvím skutečně o úřednících a nikoli paušálně všech státních zaměstnancích. Mé návrhy se ani omylem netýkají učitelů škol základních, středních či vysokých (ale úředníků Ministerstva školství se týkají velmi), netýkají se zdravotníků, lékařů a sester ve státních nemocnicích (ale úředníků nejen na MZ se týkají velmi), netýkají se hasičů (ale velmi se týkají veškerých úředníků šaškujících v oborech kolem kontrol a povolování stavebních úprav a protipožárních zabezpečení) atd.
Ale celkově vzato mně dneska nejvíc pobavila zpráva o tom, kterak Jeho Svatost Papež přikázal opatchovat Bibli a vydat update na Otčenáš.
Ne, že by se mně to osobně týkalo (používám jiný operační systém), ale někdo by jim už konečně měl říct, že záplatovat nějaký software 2000 let nemá moc smysl a že by bylo lepší se vrátit k základům a napsat to znova s přihlédnutím k tomu, že doba se přeci jen posunula o kousek dál a ledacos by se dalo zjednodušit. Například to, že když i na Blízkém Východě existují ledničky, nemusí být základní hygienické instrukce součástí jádra operačního systému a lze je implementovat jako dynamicky nahrávané moduly.
Stejně tak by asi stálo za úvahu jestli „Nepožádáš manželky bližního svého“ není v dnešní době 99 pohlaví poněkud nejasné a vzhledem k tomu, že „Nesesmilníš“ se za celých 2000 let nikdy nepoužilo, je nejspíš zralé na vymazání jako zcela redundantní… 🙂
(7.6.2019 | 18.20) Politik je za to, co dělá, odpovědný vždycky. Nevím, proč by ho mělo z odpovědnosti vyvazovat to, že něco nasliboval a pak to neplní. – jistěže.
Z odpovědnosti by to vyvazovalo ne politika, ale jeho voliče, kteří ho na základě jeho nabídky zvolili a on to potom nedělal. Ale jen při prvním zvolení, podruhé ho může volit jen někdo momentálně zaostalý.
(7.6.2019 | 18.23) Jistěže, PeSi. proto taky bych si od jeho dob o něj neopřel ani kolo a i ODS má zatím ÚPP.
(7.6.2019 | 18.47) StK, politici mají jednu polehčující okolnost: S naším volebním systémem je plnění předvolebních slibů prakticky nemožné, alespoň tedy těch potřebnějších (na lumpárny se podpora najde skoro vždy). Ale jelikož neuvažuji v polohách 0/1, ale ve stupních šedi, tak pokud bych viděl vyjímečnou snahu, tak to uznám za dodržování v rámci možností. Zatím jsem tu možnost neměl, leda snad někdy začátkem devadesátých.
„Pak teda pryč s demokracií (vládou lidu).“
Ano. Ale není mutné o to usilovat. Přijde samo. Či přichází. Či už přišlo. Že si toho nikdo nevšiml? Maskování je jednou ze základních válečných dovedností.
Přímá demokracie je možná, v ideálním případě, mezi lidmi, kteří se navzájem znají. Přesto víme, že i v tom případě je vyjimkou. Že vývoj směřuje k vytvoření pyramidy s náčelníkem na vršku. Jde jen o její strmost. Nepřímá demokracie je možná ve větším celku. Počáteční příčinou nebyla dostatečná kvalifikovanost všech, ale přirozená časoprostorová hranice a také to, že někdo musí pracovat a ne jen kecat. Přirozený vývoj je určován přirozeným výběrem, ve kterém přežívají lépe řízené systémy. Není zákonitost, která by v tom upřednostňovala demokracii.
Konečně,že něco je nějak pojmenováno, například demokracie, neznamená, že to takové, v původním smyslu je. Tak jak pamětníci znají z vojny, „co je mokré, to je čisté, co je natřené, to je nové“.
S využitím čínského přísloví:
Nezáleží na tom jakou barvu má vláda. Záleží na tom jak vládne.
2 Schumi – pozvolna dospíváš k tomu, k čemu dospěl už před lety Asimov… Tedy, že jediná rozumná forma vlády je císařství.
PeSi – to se zkoušelo (v Číně tuším tisíce let) a nijak dobře to nefungovalo.
Měl bych poněkud modernější nápad, Modelově do PSP ČR:
1. Volební právo je všeobecné.
2. Volbu uskutečňuje každý občan patřičného věku tím, že přiloží dlaň na hlasovací stroj.
3. Po přiložení dlaně mu stroj odebere vzorek DNA a zároveň do organismu vpíchne dávku nanobotů, kteří se začnou potulovat organismem a množit.
4. Po skončení voleb je ze všech pořízených vzorků DNA náhodně vylosováno 200 vzorků. Jejich majitelé se stávají poslanci PSP ČR.
5. Ze zbytku všech pořízených vzorků DNA (mimo těch 200) je vylosován jeden. Ten se stává předsedou vlády. Jeho úkolem je sestavit vládu (dle jeho uvážení, ze zbývajících vzorků DNA) a ucházet se o důvěru PSP ČR. Pokud vláda důvěru nedostane, jsou nanoboty v krvi předsedy vlády a navržených členů vlády aktivovány okamžitě. Po ekologické likvidaci pozůstatků těchto loserů se vše vrací k bodu 5.
6. Pokud je vládě vyslovena důvěra nechť vládne.
7. Po skončení volebního období se automaticky aktivují nanoboty všech členů PSP ČR a stejně tak se aktivují nanoboty členů vlády, včetně předsedy a konají se nové volby.
8. Pokud by v průběhu volebního období chtěla PSP ČR vyhlásit nedůvěru vládě, může tak učinit nadpoloviční většinou všech hlasů. Pokud tak učiní, dojde ke hlasování. Pokud vláda padne, dojde k okamžité aktivaci nanobotů členů vlády. Pokud vláda nepadne, dojde k okamžité aktivaci nanobotů u členů PSP ČR.
9. Pokud v bodě 8. vláda padne, vybere se nový vzorek DNA dle bodu 5. ovšem s vyjímkou v tom smyslu, že předseda vlády je náhodně vybrán ze vzorků DNA těch 200 co sedí v PSP ČR. Na jeho místo nastoupí náhodně vybraný náhradník z poolu DNA který zatím nikam vybrán nebyl.
10. Pokud v bodě 8. vláda nepadne, vyhlásí vláda nové volby dle bodu 1. Následně se po oznámení termínu voleb aktivují nanoboty členů vlády včetně předsedy.
Tato modernější verse by mohla fungovat o něco lépe než to, co pozorujeme dnes. Minimálně v tom smyslu, že by si každý dobře rozmyslel, zda volit (a riskovat, že bude zvolen) a zároveň by to poměrně efektivně eliminovalo korupci přehnané ambice všelijakých niemandů neschopných se uplatnit kupříkladu v soukromém sektoru…
🙂
V našich končinách císařství Rakousko-Uhersko, Německo, konec konců i Rusko …, v historii i Francie. Moc rozumu nevidno.
Furt mi přijdou vlády třeba R-U císařů lepší, než produkty všeobecného rovného volebního práva vylepšeného poměrným systémem. Např. francouzští prezidenti a předsedové vlád jsou už cca 100 let naprostou katastrofou. O jižních státech ani nemluvím.
V Rusku Alexandr II. nastartoval reformy, zabil ho atentátník. Pokračoval Stolypin, totéž.
2 Schumi:
Jistěže systémy s centrálním řízením fungují lépe. Do doby, než se na vrcholu pyramidy něco porouchá. Nemusí to být zrovna špička. Stačí, když přestane fungovat komunikace – ať už shora dolů (přílazy, rozkazy) tak zdola nahoru (informace o stavu spodních pater.) Čili je nutné nějaké zálohování – jak komunikace, tak subjektů.
Termiti, mravenci i včely to mají takto zařízené. Ale neexistuje tam možnost úmyslného podvodu mezi příslušníky. „Podvod“ se může objevit, když se do úlu nebo mraveniště pokusí vniknout někdo cizí. I to se stává – někdy mají cizí maskování, (pachové, vizuální) a díky němu přežívají i v tak striktně organizovaném prostředí.
„Enemže“ tyhle systémy nemají svobodný tisk, rozhlas, internet atd. Protože tyhle „svobodné prvky“ by dokázaly rychle rozvrátit jakkoliv dobře organizovaný systém. Protože jejich svoboda je i v tom, že mohou informovat nepravdivě.
Proto jakýkoliv systém založený na pyramidálním uspořádání nemá a nesmí mít svobodu informací. Nesmí se z nich stát druhé centrum ovládání. Severní Korea, částečně Čína, arabské země atd.
Je pravda, že tyhle nedemokratické systémy mají obrovskou trvanlivost. Desítky, možná stovky milionů let. Ale taky mají omezenou velikost. S rostoucí velikostí se stávají neuřiditelnými. Jednak zahlcením infokanálů pod vrcholem pyramidy, jednak zpožděním informací.
Což ovšem platí i o systémech částečně demokratických. CCCP, dneska třeba EU.
2 Schumi dodatek:
Striktní centralizace je ovšem snadno napadnutelná. Vyřadí-li se centrum, celá věc se stává nefunkčním. Tedy je třeba mít v systému zbudován „plán B“ a samoopravné mechanismy – tedy „plán B>>C>>A“.
Nedovedu si představit internet nebo mobilní sítě s nějakým centrem. To by se zhroutilo několikrát do týdne. Malé jednoduché modely jsou i na pracovišti. Je organizováno centralisticky, pokud ovšem zavázne komunikace nebo šéf je nedostupný případně dostane dostane „intelektuální infarkt“ musí vždy být plán „B“.
Zažil jsem takový „mravenčí“ přistup u montážníků, kteří nám v Ústavu montovali Dar Japonského Císaře*. Šéf vydal nesmyslný příkaz (přikazoval nedbale, bez toho, že by věc viděl) a nikdo z „mravenečků“ si neodvážil cokoliv podotknout a dva dni pracovali na něčem, co bylo všem jasné, že je odsouzeno k předělání. Bylo mi tehdy tak nějak divně.
*/ Nová aparatura, která ovšem byla morálně značně zastaralá a ve světě neprodejná. Části, které ještě nebyly těch 10 let za zenitem jsme použili, zbytek se uložil do skladů. Odmítnutím DJC bychom dali našim mocipánům na vědomí, že vlastně nic nepotřebujeme. což by byla taktická a možná i strategická chyba.
Foundry, politika R-U i Německa byla katastrofální. Německé námořní zbrojení nemohlo přinést nic významného a zahnalo GB k Francii a Rusku.
R-U mohlo lavírovat mezi Francií a Německem, stalo se vazalem Německa. Rusko je kapitolka sama pro sebe, do detailů se raději nepouštím.
StK, ano. Každý ten systém s centrálním řízením zákonitě začne potlačovat zpětné vazby. Odstavily by od moci ty, kteří nechtějí být odstaveni a mají moc ty zpětné vazby blokovat. Bylo, jest a bude.
Proto neshlížím příliš přísně na demonstrující, byť se mi spousta jejich transparentů a osob nelíbí. I to je zpětná vazba.
Aerovko, neomezuj se lety 1905-1914. Mrkni taky pár století zpátky a obrázek se vylepší.
Dobré ráno vespolek,
no Viasat History tak nějak na přeskáčku běží seriál o velkých říších – zatím se mi povedlo zachytit Attilu, Timura a Karla Velikého. A budovali velké říše, ovšem dopadli nakonec všichni stejně – rozhádaní následovníci, přílišná expanze… Takže mi z toho vychází – osvícený a charismatický vůdce, ovšem s omezeným územním celkem. No vida, a máme tu lorda Vetinariho…. 🙂
Ono, přátelé,
to, že se nijak proti demonstracím nezasahuje (mocensky ani informačně, tam je to spíše naopak) je příznakem ještě stále trvající docela slušné svobody. Nic to ale neříká o demokracii. Kdyby Andrej B. mediálně tak neskuhral, byl by na tom s popularitou ještě mnohem lépe. Měl se zahalit do tógy a vznešeného mlčení a nechat poštěkávat své psíky.
Demonstrace, čili snad „předvedení“ je při neexistenci referenda nebo jiného mechanismu odvolávání a nikoliv nestranné žurnalistiky vlastně jediným způsobem vyjádření nesouhlasu. Poštěkávání na zastrčených webech není pro „masy“ moc účinné – přesvědčuje již dávno přesvědčené.
To, že nevěřím na spontaneitu oněch akcí a hrubě se mi nelíbí jak hesla, tak představitelé, je jiná věc. Z toho všeho se mi po odhalení svrchní vrstvy dere na povrch boj o moc, o koryta.
Jémine,
tak tenhle komentář to popisuje stejně – i diskutéři pod ním
https://www.info.cz/nazory/holec-spolu-proti-sobe-opozice-vymysli-jak-neporazi-babise-41880.html