Dušan Neumann
Jak se dalo předpokládat vystoupení presidenta v Trumpa v Davosu bylo většinou sdělovacích prostředků ohodnoceno zdrcující kritikou. CNN : “Proč by měla být Trumpova nudná řeč výhrou”. The New Yorker : “ V Davosu jako vždy, Trump dokáže myslet pouze na přítomnost”. Ve výčtu bych mohl pokračovat ještě dlouho.
Vlivný komentátor Economistu, Fareed Zakaria se nechal ve Washington Post slyšet, že “kdykoliv udělá Trump něco správně, tak to řeknu.” A hned pokračuje, že jsou tři Trumpové – tweetový clown a cirkusák, xenofobní, misogyní rasista a ordinérní republikánský president prosazující stranickou agendu daňových úlev, deregulace a jestřábí zahraniční politiky.
Co vlastně ten ubožák udělal dobře, že Zakaria sestoupil z trůnu s pochvalou skrze zaťaté zuby? Aha, největším přínosem je “optimistický cheerleading”, který sám o sobě je ekonomickým stimulem, a pak ta snaha o omezení byrokracie (jež mu vynesla největší díl nenávisti ve Washingtonu).
Rozeberme si, co vlastně Donald Trump v Davosu přednesl. Hned v úvodu prohlásil: “Jsem zde abych reprezentoval zájmy amerického lidu a zároveň vás ujistil o přátelství a spolupráci při budování lepšího světa. Snažíme se pozdvihnout zapomenuté komunity, vytvářet nové příležitosti, aby každý člověk mohl najít ve společnosti a v životě své místo a uskutečnit svůj sen, sen bezpečného domova, dobré a uspokojující práce a lepšího života pro děti.”
Po tomto obecném úvodu pokračoval výčetem úspěchů americké společnosti od nástupu do Bílého domu: Akciové trhy lámou jeden rekord za druhým a od loňska vzrostly o 7 billionů dollarů. Jelikož víme jak emotivní bursa může být, nejdůležitějším faktorem tohoto pohybu je vzrůst spotřebitelské a výrobní “důvěry” po téměř deseti letech stagnace.
Vznikly 2.4 milliony nových pracovních míst, nezaměstnanost klesla na nejnižší úroveň za desetiletí. Zvláště potěšující je fakt, že nezaměstnanost černošské a hispánské populace je nejnižší od doby kdy se začala registrovat.
Ač růst HDP za poslední čtvrtletí 2017 nedosáhl Trumpem předpovídaných 3.5% je růst 2.6%, ještě před schválením daňové reformy, solidním číslem. Kritici tvrdící, že ekonomiku nastartoval už president Obama, za jeho vlády růst HDP krátkodobě zaznamenal i 3%, opomíjejí však fakt, že to bylo díky umělým stimulačním balíčkům, které navýšily státní dluh téměř od 10 billionů dollarů.
Americká ekonomika je největší a nejsilnější na světě pochlubil se Donald Trump a s daňovou reformou se stává přitažlivou pro investory ze všech koutů světa. “Jsem tu s jednoduchou výzvou, nikdy nebyla příhodnější doba, budovat, vyrábět a najímat ve Spojených státech než teď. Výrazně jsme snížili (příjmovou) daňovou zátěž pro podniky (z 35% na 21%), daně pro střední třídu, pro malé rodinné podniky, aby jim zůstalo více z tvrdě vydělaných peněz”.
Kritici okamžitě poukazují na statistické předpovědi, že značná část střední třídy si nepolepší, ba dokonce pohorší. Uvedu to na pravou míru. U nejnižších příjmových vrstev je to jasné. Až doposud byl odečet od daňového základu pro jednotlivce 6350 dollarů ročně, s daňovou reformou se zvýšil na 12,000. Pro mne, jako penzistu to znamená, že nejenže nebudu platit žádné daně ani z toho co si přivydělám (abych měl na letenky do Čech a údržbu svých 3 automobilů), ale, že se moje daňové přiznání zcvrkne na jednu stránku A4 odkliknutelnou berňáku přes internet.
Jak je to s těmi kdo budou tratit? Velká většina těchto lidí žije v bohatých státech východního a západního pobřeží ovládaných Demokraty. V těchto státech si odhlasovali vysoké státní a místní daně (V USA se platí federální, státní a místní daň z přijmu + další daně včetně prodejní), neboť až doposud si mohli tyto státní a místní daně odečíst od daňového základu. Tak vlastně daňoví poplatnící žijící ve státech s nízkými místními daněmi financovali chytráky z pobřeží. Kalifornie má nejvyšší státní daň 13.3%, New York 8.8%, a pak to pozvolna klesá. Florida a Texas nemají žádnou. Někde to kompenzují vyšší . S některými užprodejní daní (podobná DPH) – většina států ji má mezi 4 a 6%, Kalifornie 8.5% a několik států nemá žádnou. Ale to v detailu přesahuje rámec tohoto článku. V novém daňovém systému, budou místní a státní daně odečitatelné pouyze do výše 10,000 dollarů. (Takže, aby si někdo v těchto státech mohl odečíst od daňového základu deset tisíc, musí vydělávat přes 100,000 ročně. A to už je jiná perspektiva příjmů.
Významným článkem reformy je forma amnestie pro repatriace korporátních zisků zpět do USA pokud budou použity pro inovace, rozšiřování podniků a najímání nových pracovníků. Tyto paragrafy by si zasloužily vlastní rozbor. Donald Trump jejich zavedení ilustroval v Davosu příkladem Apple, která převede nazpět 245 miliard dollarů a během příštích pěti let zainvestuje v USA 350 miliard dollarů Těžko představitelná čísla.
Některé společnosti, banky, aerolinie zareagovaly rozdáváním novoročních bonusů zaměstnancům – často převyšujících 1000 dollarů. Největší zaměstnavatel (nejméně kvalifikovaných pracovníků) v USA, Walmart, dobrovolně zvýšil nejnižší mzdy ze $7.25 , na $ 11/hod.
“Jako president USA dávám a vždy budu stavět americké zájmy na první místo, stejně jako by vlády jiných zemí měly jejich vlastní zájmy stavět na první místo, ale to neznamená, že Amerika chce být osamcená. Pokud Amerika roste a prosperuje, prosperuje i svět. Americká prosperita vytvořila miliony pracovních příležitostí ve světě, otevřela cesto inovacím a tvořivosti. Usiljeme o reformy světového obchodního systému. Nemůžeme mít svobodný a spravedlivý trh pokud některé země parazitují na jiných. Podporujeme volný trh, ale musí mít stejná pravidla pro všechny. Spojené státy už se nebudou tvářit, že nevidí tyto praktiky provozované jinými státy. Zejména masivní vykrádání intelektuálního vlastnictví, skryté subvence a dotace a tuhé státní plánování.” Tady Trump zjevně zaútočil na Čínu.
Spojené státy budou více spoléhat na bilaterální dohody. To platí i pro státy TTP (transPacific treaty). S některými už jednání probíhají.
Zajímavá je pasáž o energetice, která vzbudila v Davosu bučení zelených aktivistů. “Žádná země by neměla být rukojmí energetického vyděračství”, řekl Trump. Proto jsme skončili s většinou federálních omezení zaměřených na výrobu energie a její zdroje. A znovu zdůraznil, že teď je čas investovat v Americe.
Okrajově se dotkl i zahraniční politiky. Spojené státy donutily Severní Koreu k jednacímu stolu a výsledkem budou bezpečné Olympijské hry. ISIS ztratil téměř 100% území, které držel ještě před rokem. Dalším nutným krokem bude nejen zabránění Iránu vlastnit nukleární zbraně, ale ukončení iránské podpory teroristů. “K tomu vyzýváme všechny naše partnery. V závěru pasáže Trump poděkoval všem státům, které se této snahy účastní a dnes už i finančně podílejí.” (financování NATO).
Znovu opakoval předvolební doktrinu o ochraně hranic a zabránění řetězové migrace. “Xenofobně” zdůraznil, že ohlídání hranic je nezbytné k zajištění bezpečnosti národa. neznamená to odmítání imigrace, ale Amerika přivítá všechny, kdo budou chtít přispět jkejí prosperitě a zajistit prací své rodiny. Budoucnost Ameriky je v rozvoji pracovních schopností populace, v prolomení kruhu závislosti na sociálních záchytných sítích – neboť – zcela jednoduše – nejúspěšnější boj s chudobou zajišťuje dobrá mzda. proto musíme investovat do lidí, pokud se na ně zapomíná svět začíná praskat ve švech. Velikost národa je více než jen čísla výroby, spotřeby a celkové proudukce, ale je to součet občanské hrdosti, společenských hodnot, úsilí a charkteru lidí, jimž je Amerika domovem.
“Zvu vás, abyste se stali součástí krásné budoucnosti, kterou můžeme spolu vytvořit a děkuji všem, kdo svým každodením úsilím tvoří již dnes lepší svět pro všechny”, zakončil vystoupení Donald Trump.
Odjinud –
Panelovy dum a na jednom z balkonu se opaluje naha divka. V tom se z horejsiho balkonu spusti psanicko na provazku. Divka ho rozbali a cte: „Slecno chcete-li se se mnou pomilovat zatahejte jedenkrat, pokud ne, zatahejte 40x z toho poslednich deset rychle!!“
(1150) Neztrácí, pokud je úbytek odněkud vyrovnáván. Jinak by to bylo ještě lepší, než perpetum mobile.
1149
A sakra, není to tak jednoduché….,
Odborníci! Jak to, že se po prokopání Panaského kanálu nepřelil jeden oceán do druhého, když měly rozdílné hladiny?
1153
Ten úbytek nemusí být. Stači tu vodu, při snižování hladiny v komoře na úroveň toku pod přehradou nepouštět dolů, ale odčerpat nahoru.
Je samozřejmě otázka, zda se to vyplatí.
1155 Protože Panamský průplav není jen jednoduchá rýha skrz, ale jde přes zdymadla do jezera, které leží výše než oba oceány, které průplav propojuje.
ad 1156 – halladine vydržte, už jste blízko. Baron Prášil se také vytáhl za vlasy z bažiny. I s koněm!
1155
Rozdíl hladin je 24 cm, ale hlavně vede prúplav do kopce a z kopce.
Jsou tam 3 plavební komory, takže nevyšší část je 26 metrů nad mořem.
1158
Jo, už jsem zjistil 🙂 On ten kanál půjde přes Slovensko 🙂
http://povode.aspone.cz/Maps/Map.aspx
1157 – no dorá, ale proč neubývá to jezero?
(1155) Není v úrovni mořské hladiny.
(1156) Neotřelá myšlenka. Kupodivu dosud nerealizovaná. A připomínám, že původně nešlo o lodě, ale o vodu k zavlažování.
(1161) Teče do něj řeka.
„Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) podporuje výstavbu větších přehrad, ale i stavbu kanálu, který by měl spojit Dunaj s Moravou. “
No, já teda určitě nejsem tak chytrá jako pan ministr, ale neměl by si kapánek zopakovat zeměpis?
„A co se týká vltavských přehrad, tak nebýt jich, tak máte za sucha pod Karlovým mostem stoku.
Vypouštějí se, i když mají málo vody, aby ve Vltavě teklo něco, podobajícího se vodě.“
já teda nejsem odborník na hydrodynamiku…. Ale řekla bych, že voda, která proteče pod Karlovým mostem, protože někde nahoře vypustili trochu přehradu, je ta samá, která by protekla pod karlovým mostem, kdyby žádná přehrada nebyla a vodu nezadržovala 😀
No nic, dnes musí odejít projekt pryč a co má ruce, skládá, tiskne, razítkuje… Tak s ejdu po malé pauze zase zapojit…
Ono se s tou vodou v komorách dá šetřit. Obvykle bývají ty komory dvě – každá pro jeden směr, a ta voda se přečerpává mezi nimi.
To není moje teorie, to jsem se dočetl. 🙂
(1161) https://cs.wikipedia.org/wiki/Gat%C3%BAnsk%C3%A9_jezero
(1164) Když má někdo na energii k čerpání „do kopce“ … originální nápad, pravděpodobně dosud nerealizovaný.
Odtokem nebo přítokem vody s využitím samospádu se dosáhne snížení nebo zvýšení hladiny vody v plavební komoře a tím i spuštění nebo zdvižení plavidla
maydo, ,
kdyby bylo fakt sucho, tak není ani voda v tom původním korytě v místech přehrad, ani v té Praze.
Prostě by z jihu nic, nebo skoro nic neteklo.
Takhle se pouští to, co se „našetřilo “ na jaře, anebo v zimě.
Peůšvih je, že na Moravě žádnej takovej systém není.
V těch letech 2015 a 2016 se staly dvě věci najednou – nedostatek srážek a současně dlouho tvající horka, kdy se samozřejmě voda vypařuje rychleji.
Aero,
je realizovaný v Německu.
Realizace staveb
Stavební materiály a technologie
Vzdělávání, literatura
Rozhovory, diskuze
Právo, ekonomika
Informační servis
Soutěže
Odborné akce
Kalendář akcí
Stavba roku
Okna, dveře
TOP STAV 100
Firemní blok
Analýzy, trendy
Porotherm dům Brick Award
ČKAIT, ČSSI, SPS v ČR
Stavební výrobek-technologie roku
Zaměstnání
Hledaný výraz:
foto: archiv autora
text: Jaroslav Kubec
číslo: 05/08
Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe a zajištění vodohospodářské bilance
Nedostatky vodohospodářské bilance se zpravidla řeší akumulací vody v umělých nádržích. Méně obvyklá a v podmínkách České republiky téměř neznámá je redistribuce vody mezi povodími, tj. její převádění z bilančně aktivních do pasivních oblastí, ať už gravitací nebo přečerpáváním. Pokud se v případě vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe (D-O-L) o této koncepci uvažuje, budí to přinejmenším nedůvěru. Nejedná se však o nic neobvyklého – zajímavou inspirací může být například průplav Mohan–Dunaj, jehož trasa probíhá nedaleko západní hranice ČR. Následující příspěvek představuje jednu z možných variant řešení.
odeslat odeslat tisk tisk
Ing. Jaroslav Kubec, CSc. (*1931)
Ing. Jaroslav Kubec, CSc. Absolvoval Fakultu inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. V roce 1963 nastoupil do Výzkumného ústavu dopravního, kde se stal vedoucím oddělení vodní dopravy. Od roku 1993 pracuje jako samostatný konzultant. Je členem, resp. předsedou několika mezinárodních pracovních komisí při Evropské hospodářské komisi OSN (EHK/OSN) v Ženevě.
E-mail: jaroslav.kubec@centrum.cz
Přečerpávání dunajské vody průplavem Mohan–Dunaj
Podrobný popis vodohospodářské funkce průplavu Mohan–Dunaj, uvedeného do provozu v závěru roku 1992, není účelem tohoto příspěvku. Text je omezen na stručný výčet parametrů této funkce a důvodů, které k jejímu uplatnění vedly.
Vliv průplavu Mohan–Dunaj na vodohospodářskou bilanci a na průtoky v řekách měl být podle původních představ zcela neutrální. Z toho vyplynul požadavek na přečerpávání veškeré vody, potřebné na proplavování plavebními komorami, z dolních zdrží do sousedních zdrží horních, tj. na důslednou recirkulaci.
Přečerpávání muselo být omezeno na noční hodiny, během kterých je možno odebírat levnější proud. Z toho důvodu bylo třeba navrhovat kapacitu čerpacích stanic zhruba na trojnásobek průměrných nároků plavebních komor. Bylo rozhodnuto o instalaci dvou čerpacích soustrojí o kapacitě 2×7 = 14 m3s-1.
Souběžně s výstavbou průplavu Mohan–Dunaj řešilo Bavorské ministerstvo pro rozvoj území a životní prostředí nedostatek vodních zdrojů v severní části Bavorska, kde na jednoho obyvatele připadá třikrát méně zdrojů než v oblasti jižní (v podhůří Alp), přičemž v suchých obdobích se tato disproporce zvyšuje a dosahuje poměru až 1:4,5. Ukázalo se, že pasivní vodohospodářskou bilanci v severním Bavorsku (zvláště v norimberské aglomeraci) nelze racionálně řešit výstavbou akumulačních nádrží.
Proto bylo dohodnuto zvýšení kapacity čerpacích stanic na každém stupni průplavu instalací dalších tří soustrojí, tj. celkem na 5×7 = 35 m3s-1 (obr. 1). Voda se čerpá z Dunaje (střední kóta hladiny 338,2 m n. m.) přes pět stupňů až do vrcholové zdrže na kótě 406 m n. m. (celkový překonávaný spád tedy činí 67,8 m). Odtud stéká k řece Regnitz jak sestupnou větví průplavu, tak menšími toky, jejichž průtok významně zlepšuje (obr. 2). V kritickém profilu řeky Regnitz pod Norimberkem (vodočet Hüttendorf), kde průtoky dříve klesaly až na 12 m3s-1, je tak zaručen průtok 22 m3s-1 v zimním, resp. 27 m3s-1 v letním období. Pro srovnání je možné uvést, že potřebná kvalita vltavské vody v Praze (v profilu odběru vody pro vodárnu v Podolí) vyžaduje průtok 40 m3s-1 z poslední nádrže vltavské kaskády ve Vraném nad Vltavou.
Pardon, zkopíroval jsem toho trochu moc 🙁
Situace na Moravě
Obr. 3. Kritický bilanční profil na řece Moravě v Hodoníně. V suchých obdobích odebírá veškerý průtok náhonem (v popředí) tepelná elektrárna. Ta musí i tak omezovat svůj výkon. Stejně omezeny – až vyloučeny – jsou odběry pro zemědělské závlahy a ohrožen je také přítok vody Kyjovkou do lužních lesů. Snímek dokumentuje, že ani přes jez, ani vodní elektrárnou neprotéká za podobných situací žádná voda a řeka pod jezem zůstává bez průtoku.
https://www.casopisstavebnictvi.cz/vodni-koridor-dunaj-odra-labe-a-zajisteni-vodohospodarske-bilance_A1023_I19
Cetl jsem ted pribeh bratri Banku. Neuveritelna houzevnatost a obetavost obou byly konecne odmeneny. Zlata jejich sverenkyne Ledecke je zlatou i pro ty senzacni chlapy! Je fajn vedet, ze nekdy vyjde ten vysneny HAPPY END!
pár trojčlenek k té záchraně před suchem. Jihomoravský kraj má něco přes 7000km2. Kdybyste chtěl k dešťovým srážkám přidat 10mm, což v průměru letních měsíců představuje srážky asi tak za čtyři dny, potřeboval byste 70 milionu kubických metrů vody. Žeňte korytem Moravy v protisměru 70m3/s (cca polovina co průměrně teče dolů) a bude Vám trvat 12 dní, než to všechno nahoru načerpáte. Spodní mez pro výkon elektrárny, která by celý cirkus měla pohánět už počítat nebudu, ale klidně si dál myslete, že čerpat vodu z Dunaje na zavlažení je dobrý nápad.
1170
1, nikdo netvrdí , že je bez vody úplně celej jihomoravský kraj.
takže použití čísla 9000 km čtv. je k ničemu.
2,Současně asi dojde k retenci veškeré nebo většiny vody, nejen té čerpané,protože by bylo poněkud na hlavu draze čerpat vodu z Dunaje, a pak ji nechat zase odtéct do Dunaje zpátky.
Aero psal, že nic takového pravděpodobně neexistuje, já ukázal, že existuje, a že ta možnost existuje i u nás.
Jestli to bude, nebo nebude, se neodvažuju hádat. Určitě to nebude laciné, ale nechat změnit okresy Břeclav a Hodonín v poušť by asi bylo dražší.
(1167) Díky. Moc obvyklý to není.
Aero,
bez té vodní dotace by se asi po tom kanálu neplulo. Minimálně nějaký čas v roku.
Vodohospodářský zisk je druhý bonus.
Zas tak úplně neobvyklé to není. Izraelci přemýšlejí o kanále ( anobo potrubí) vedoucí mořskou vodu do Mrtvého moře, Kazaši se snaží zachránit část Alalského jezera, a zdá se, že se jim to daří
1169 ano, zapomněl jsem na Bankiho turbínu.
1163 maYdo, v průměru ano, ale někdy by vody bylo moc, jindy málo.
(1173) Nemám moc náladu hledat využití toho kanálu a jeho rentabilitu. Jen tak od boku bych si tipnul, že soukromá firma to nebyla, kdo to zaplatil a postavil. Do jisté míry podobné akce chápu ve vyjímečných případech typu Mrtvé moře, ale na té Moravě bych rentabilitu stavby neočekával.
Aero,
jistě to zacáloval německý stát.
Jenže na základě té dotace je propojené Černé moře se Severním, imrvére tam plujou nákladní lodě,čili zlacńuje to dopravu , která by musela být jinak vedena jen do Řezna a pak po železnici s nutností překládat, anebo náklady tahat lodí přes Středozemní moře.
A navíc se dodala voda do té části Bavor, kde jí bylo málo., která tam chyběla, a potřebujou ji jak lidé, tak fabriky. Jak to je s ekonomií provozu netuším, ale snad s to vrací z daňových výnosů a poplatku za plavbu.
Co vím, tak na Dunaji se nic neplatí, ani na Vltavě, ovšem to jsou řeky. Za plavbu kanály ( čili nových, umělých vodních cest) se pokud vím plati.
ad 1176 – takový malý ekonomický perpetum mobile. Stavba stála cca 2,4G€. Za 32 let provozu je ročně proplaveno něco málo přes 6milionů tun tj. spodní mez nákladů proplvení 1tuny nákladu je 12€. Za jedno euro ujede kamion kilometr a tun uveze 30. No neberte to.
Asi tak jsem to odhadoval, ale nechtělo se mi to hledat. Halladinovo nadšení pro státem či státy rozfrcané peníze mi prostě chybí.
Vytrezviteli,
Do nákladů musíš započítat delší trasu toho kamionu. Ten průplav dejme tomu cestu trochu prodraží, ale musíš započítat náklady na dopravu kamionu třeba od černého moře až k Severnímu.
Lodní doprava po Dunaji vyjde o hodně laciněji.
Přepočítej si ty náklady dopravy kamionem na 2500km, možná i víc.
Já na tom Dunaji potkal fůru lodí z Ukrajiny……, myslím, že i nějakou ruskou loˇjsme potkali.
A ty poplatky….
Cíl pokrytí nákladů je ovšem
nedosažitelný, protože v tomto případě by musely být poplatky tak vysoké, že by vodní doprava
po těchto vodních cestách byla jen zřídkakdy využívána.
Současná tarifní politika se proto omezuje na co možná nejlepší možné krytí nákladů
na provoz, údržbu a správu vnitrozemských vodních cest a na nich ležících zařízení. Při každém
rozhodnutí o změně tarifu je proto nutné uvážit na jedné straně možnost dosažení co nejvyšších
příjmů z uvalených poplatků a na straně druhé podporu říční dopravy jakožto ekologického způsobu
43 Schlögl, H.: Der Bau von Binnenwasserstraßen als öffentlcihe Aufgabe – dargestellt am Beispiel des Rhein-Main-Donau-Kanals.
Regensburg, 1991, str. 55-56.
– 38 –
dopravy a odlehčení plným silnicím. Standardní sazby napravo od Rýna je pohybují mezi 0,500 a
1,000 centem za tunu a kilometr, nalevo od Rýna jsou přibližně o třetinu nižší.44 Kanál RMD je
zpoplatněný v celé své délce 171 km, tj. od ústí řeky Regnitz až po bod, kde se kanál RMD napojuje
na Dunaj. Poplatky se vybírají jednak jako poplatky za plavbu po kanálu a jednak za proplutí
plavební komorou. Druh sazby, na co se vztahuje, kdo musí platit a další podrobnosti lze nalézt
v tarifu.
Plavební poplatky na kanálu RMD se vybírají za:
1) nákladní dopravu (kromě kontejnerů) – podle hmotnosti a druhu nákladu,
2) plavidla pro osobní přepravu a kabinové lodě obsazené cestujícími nebo jinak komerčně
využívané – podle nejvyššího možného počtu přepravovaných osob, příp. podle počtu postelí k
dispozici,
3) zásobníková plavidla se sídlem vně oblasti, kde platí tarif – podle nosnosti, paušálně,
4) naložené kontejnery – nezávisle na hmotnosti a druhu přepravovaného zboží – podle počtu a
velikosti kontejnerů,
5) přívozy, plovoucí přístroje a zařízení.
Poplatky za plavbu po kanálu RMD jsou různě odstupňovány pro jednotlivé druhy nákladu
(existuje šest skupin) a také podle ujeté vzdálenosti, v případě kanálu RMD je vzdálenost rozdělena
do tří pásem, tj. do 180 km, 181 – 384 km a nad 384 km, přičemž na Mohanu a kanálu RMD platí
stejný tarif. Čím větší je celková ujetá vzdálenost po zpoplatněném úseku, tím nižší je sazba za tunu
a kilometr. Např. pro úsek 0 – 180 km je vybíráno podle druhu nákladu 0,506 – 1,012 centů
za tunokilometr, pro 181 – 384 km je to 0,391- 0,716 centů a nad 384 km 0,291 – 0,585 centů za
tunokilometr.45 Stejně podrobné či podrobnější členění je možné najít v tarifu pro kontejnery,
přívozy, osobní a kabinová plavidla a další. Poplatky se různí také podle směru plavby, zdali
plavidlo pluje směrem na Dunaj nebo na Rýn.
(1181) Cíl pokrytí nákladů je ovšem nedosažitelný, protože v tomto případě by musely být poplatky tak vysoké, že by vodní doprava po těchto vodních cestách byla jen zřídkakdy využívána. Naštěstí je valná část občanstva tak pitomá, že si prostě neuvědomí, jaký nesmysl si to malým dílem přímo (poplatky, cena dopravy), větším dílem nepřímo (daně) platí.
Šmarjá, už to nevydržím – Halladin je expert i na dopravu. Halladine, to si opravdu myslíš, že všichni jsou úplně blbí a vozí náklady po silnicích je tak, z plezíru, protože mají nadbytek peněz?
Dovedeš si vůbec představit ten opruz s tím, dostat zboží z fabriky na loď a pak zase z lodi k zákazníkovi? To je taky hlavní brzda obchodu s Čínou – v tomto případě nutná lodní doprava. Když započteš jeřáby, překladiště, kontejnery, dopravu do a z přístavu a ty mraky lidí okolo, vychází lodní přeprava draho jako prase.
Jistě, Foundry ,
jenže co se vozí po Dunaji ?
Velkooběmové suroviny, jejich kilogramová cena je relativně nízká. Třeba staré železo, rudy atd.
Železo, velkooběmové kusové zboží, s kterým jsou pro velké rozměry problémy na silnici.
kanapata asi ne 🙂
(1183)Stejný problém je se železnicí. A to je její síť podstatně hustší. Akorát fabrik s vlečkou už je málo, navíc takových, které berou zboží po vagonech a příliš jim nezáleží na přesné době doručení.
Zkus někdy pohanět kamionovou dopravu. Schválně, jestli tě Halladin bude přesvědčovat o jejích výhodách. 😛
Tak ten Schlögl /1181/ je super: kniha vyšla 1991, celoroční provoz na kanále začal 1993, čili praktická zkušenost autorovi pochopitelně chyběla. Kapacita kanálu je někde mezi 14 a 18 miliony tun za rok. Průměrné využítí je na cca 35 %. V roce 2016 byl dosažen výkon 4,8 milionů tun/rok. Co se kontejnerové dopravy týče, je to tragedie. Nejdřív to vypadalo dobře – v roce 2000 bylo přepraveno cca 10 000 kontejnerů. Teď už jde o řádově stovky kontejnerů za rok. V současnosti ten Main-Donau Kanal poněkud připomíná Baťův kanál. Postaveno jako hospodářská investice slouží ze značné části rekreační plavbě.
Dobrý večer všem – já jsem to vydržel, Foundry, protože bych byl nařčen, že ho nemám rád.
I Babiš se svezl na vlně – pochválil Ledeckou, pohaněl Hrstkovou.
Napadla mě taková zajímavá myšlenka – na síti se pohybuje více takových Halladinů a ti se vzájemně podporují vzájemnými citacemi. Jeden Halladin (třeba někde daleko) napíše úplnou blbost. Jiný Halladin to cituje jako důvěryhodný zdroj. Další Halladin to prodlužuje a ještě jeden Halladin to potvrdí. A pak přijde ten náš. A to všechno může být zcela jinak zesíťováno, ten náš může být dokonce startovacím zdrojem blbostí.
Dobrou noc.
Dneska se tu zbláznilo počasí. V noci byly ještě 3°C pod nulou a teď je +24°C. Zatahuje se a čekám bouřku…
1148
Ta kapacita 18 miliónů tun je jen toretická, praktická kapacita asi 14 mil tun.
Problém je nedostatečá dimenze komor na tom kanálu , jsou užší než na Dunaji i na Rýnu.
Takže lodi s nižší kapacitou – max 3 kontejnery vedla seba, a dva nad sebou.
Úzké hrdlo.
Osobní doprava – 40% osobních lodí, 50 % lodí nšmeckých , dále Benelux a Rakousko.
Dál problém s odlišnými předpisy na Rýnu i na Dunaji – Rýnské lodě na Dunaji nemaj problém, dunajské na Rýnu ano – .
62 z 83 německých velkoměst je napojeno na některou vodní cestu…,..
Spekuluje se o úprravách, několik variant.
Ale tyhle informace jsou z ruku 2006, co bylo potom nevím.
Jinak nevymýšlím – cituju z diplomky na VŠE
https://vskp.vse.cz/14360_lodni_doprava_na_kanalu_ryn___mohan___dunaj
Naše počasí se nezbláznilo, i když se mnoho lidí domnívá, že to tady ještě nebylo. Po polovině února přichází obvykle prudké ochlazení. Nejnižší teplota, naměřená na území Čech, byla někdy na konci dvacátých let v blízkosti Českých Budějovic kolem 20. února. Dneska jsem chytil vosu. Chudinka se nechala splést oteplením minulého týdne a bohužel umrzla.
A sakra
Zatímco průměrná mzda prodavačů a prodavaček v Česku se podle odborářů pohybuje kolem 17 tisíc hrubého, řetězec Lidl ve středu oznámil zvýšení nástupních mezd o pětinu na 28 tisíc.
Týýý jo, že bych sekla s projektováním a šla prodávat do Lidlu? 😀
Zrovna dnes, kdy jsem se dověděla cca v pět odpoledne, že jsem tím šťastlivcem, co zítra poveze dokumentaci k předání, bych o tom mohla pouvažovat….
1193
Uměla bys to 😉
co s tím?
https://ekonomika.idnes.cz/vetrna-energie-cesko-dotace-podpora-elektrarny-dotace-pp1-/eko_euro.aspx?c=A180221_384355_eko_euro_rts
Dobrý den. Ad (1195): myslím, že kde je vůle, tam je i cesta. Nedostatečné dotace napravíme snadno. Horší to bude s větrem. Ale i to se dá zvládnout. Od Severního moře přivedeme větrovodem vítr v dostatečném i rychlosti, kvalitu dodávek zajistí přečerpávací větrné nádrže.
Otázka pro ty žijící na poušti: jaký průtok vody v Moravě potřebují okresy Břeclav a Hodonín, aby touto vodou uspokojily potřeby pitné vody v domácnostech?
No co by, přihodí se další padesátník k ceně 1 kWh a další banda lumpů bude mít vejvar.
Dobré ráno vespolek,
pořád minějak nedochází, proč by kvůli plavbě na Dunaji a suchu v povodí Moravy měli zatopit půvabné údolí v Oderských vrších…
Martine TT,
bydlím 5 km od onoho památného mrazového dolíku….. 🙁 No, možná aspoň půjde bruslit na zdejších rybnících.
A manžel včera zvěstoval, že finále v hokeji bude zjevně Rusko-Kanada, ale našim bych tu medaili moc přála…
Dobrýtro!
„Halladin je expert i na dopravu“, jó, kdyby jen on, skoro všichni!!! 😉
1196-přesně tak, kde je vůle, je i cesta. Podobný argument jsem četl v diskusi o elektromobilech, kde nějaký elektromobilopozitivní po spršce argumentů na téma kapacita/cena baterií, nabíjecí proudy pro nabití za 15 minut, výroba a distribuce elektřiny a pod. zvolal něco jako „vy tomu nevěříte, že ?“ 😉
Dobré zas ráno… Po pročtení dosavadní diskuse bych měl neotřelou myšlenku, řešící několik problémů najednou… Furt nám sem vnucujou nějaké ty vysoce kvalifikované připrdlíky… A je tu fůra neziskových duchamorně vzdělaných dobroserů, která se specializuje na jejich integraci. Tak bych navrhoval připrdlíky postavit do řady, v pravidelných intervalech proložit integrujícími dobrosery, no a podávali by si kyblíky pěkně po řadě, jak při hašení požáru – plný pěkně nahoru a prázdný dolů. To je práce, kterou by mohli kvalifikačně zvládnout, současně by měli povoleno se z té vody napít, takže by stačilo jen rozvážet chleba, popř. tuřín, tedy běžnou potravu již osvědčených podobně integračních táborů. Tedy Know-how už na to je… Chcát by mohli na místě, aspoň by se zvýšila retenční schopnost krajiny, fekální problém by mohl být řešen dle latrinengenerála ze Švejka… Vidím samá pozitiva – nějaký ten kyblík by třeba dospěl až na místo určení, integrující dobroseři by se plně realizovali a vysoce kvalifikovaní připrdlíci by se alespoň ekonomicky uplatnili… Při nadbytku připrdlíků by šlo dokonce realizovat provoz na směny…