V Evropě je klid, pohoda, vše funguje jak má

Publikováno | Autor:

dluhy se neplatí, ty se smažou revolucí nebo válkou, říkala jedna chytrá paní při besedě se Sulíkem na ZDF  a obecně není co řešit, tak EP řeší autorská práva při fotografování panoramatu  viz ZDE  .

Někteří jedinci sice tvrdí, že to vzhledem ke znění autorského zákona nebude tak zlé, europoslanec lidovec Svoboda tvrdí, že si to špatně vykládáme…
Jak to říkal ten Cromwell ? “ Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem ani životem. „

Ale to je zatím ve fázi EU „kolečka“ – komisař vymyslí, dá parlamentu, parlament posoudí a navrhne komisi, komise dá EP ke svchálení a pak už jde jen o tu aklamaci…

Tohle je mnohem horší, to už je precedens a rozhodnutí evropského soudu… “ Diskuzní portál bude odpovědný…“
Svoboda nade vše, ale jen vocaď až pocaď. Cenzory nezřizujeme, cenzuru nezavádíme, jen pozavíráme ty, co umožní lidem říkat co si myslí…

No a nemohu-li napsat, co si o nich myslím, mohu si to myslet. Zatím.
TAKŽE SI TO MYSLÍM!!!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

688 komentářů u „V Evropě je klid, pohoda, vše funguje jak má“

  1. PeSi: tuhle historku uz jsem slysel vicerokrat. Vypravec vzdy tvrdil, ze se stala znamymu jeho bratrance. Jeste byvala doplnena, ze zkouseny pravil „u nas na padlage linoleeum“ a zkousku zakoncil prectenim hesla z nastenky: „Mupi mup“.

  2. Maturita z ruštiny! Koluje spousta historek, co dělali-říkali zkoušení, ale já mám historku, svou vlastní, jak to dopadne, když zkoušející pod tíhou vědomí, že odpoledne na řadu jdou studenti, kteří nic neznají, se už dopoledne na to začne „připravovat“ a ve chvíli, kdy před komisi má předstoupit první odpolední zkoušený, profesor není k nalezení. Komise už se domlouvá, jak to udělá, přeskládá zkušební komisi, když je pan profesor nalezen – ležící v prázdné třídě, zřízen pod obraz. Tak ho zvednou, strčí mu hlavu pod vodovod a tak jde zkoušet. No – měli jsme se ten den na co vymluvit, že z toho šoku jsme ze sebe nevydali ani to „Mupi mup“. Zkoušku z ruštiny jsme to odpoledne složili všichni.

  3. 2 vytrezvitel – tak tenhle tvrdil, že se stala jemu. Je to matematik, tam je možné všechno.

  6. Urban legend…. 🙂

    Klidně se přiznám, že si vůbec nepamatuji na průběh vlastní maturity – leda jak jsem se ráno příšerně bála … 🙂 A pak už jen na otázku z češtiny, Anna Proletářka …

  7. 256-já si náhodou pamatuji. Šel jsem na poslední fyziku podvečer a byli jsme unaveni úplně všichni … A skoro nic jsem neřekl-nicméně, jak poznamenal můj fyzikář, je to fyzikální olympionik, známe ho, je to únava, dáme mu za 1. 😉

  8. NoName,
    jo, to ještě byli pedagogové moudří a rozvážní; pokud někdo čtyři roky neprudil, tak se u maturity bát nemusel; naopak pokud prudič předvedl něco výjimečného, i dobré známky se mohl nadít 🙂
    Doba her a malin nezralých (proč se to vlastně říká, nezralé maliny budou asi pěkně nepoživatelný hnus, ne ?)…

  9. Možná proto, Matzurko, že musí dozrát. Do poživatelnosti i do života.

  10. Matzurko, nejspíš se to říká proto, že v tej „době her“ ty děcka, jak jsou nedočkavý, až to uzraje, slupnou i ledacos nezralého. I když u nás to bývaly spíš nezralý třešně a na podzim jablka a hrušky.

    Ale to zas není ono jazykově a poeticky. Zkus říct „čas her a hrušek nezralých“ – nejspíš seTi vybaví následky, jaké nadměrné požívání nezralých hrušek obvykle má a je po veškerý romantice 🙂
    Docile by mně zajímalo, jetsli jsou ty maliny i v původním Rostandově textu nebo jetsli tam pronikly s překladem.

    Ten pocit, že „už jsou třešně“ tehdy tu hnusnou chuť vyvážil. Jako děti jsme mívali jiné chutě a jiné preference než dnes. A nešlo jen o třešně, šlo i o to, že s prvními třešněmi obvykle dorazily prázdniny.

  11. Tak jsem hledal jak to o těch malinách napsal pan Rostand – a dopadl jsem jak ten hradní Vovčáček. Asi jsme oba hledali špatně.
    Co se toho atentátu u Lyonu týče, jsou tam už nějaká zatčení, ale není to – alespoň dle politicky korektního novinářstva – nijak dramatické.
    Nicméně – navštivte Tunic. Při útoku na turistické hotely dnes téměř 30 mrtvých. (Ale to bude jistě pomluva xenofobů, neonacistů a zaprděných Čecháčků atp.)

  12. Hlavsone, dobrý den. Díky za vaše poučení stran kupeckých počtů, najmě [206]. Kdyby tak byly k nalezení na síti i tehdejší učebnice. Docela rád bych si je prohlédl…

    Pro zajímavost připojuji pár odkazů (jsou v PDF) na historické učební osnovy z Obchodní akademie v Plzni, kde se kupecké počtářství vyučovalo:
    – 1886 – zřízena v Plzni soukromá česká dvouletá obchodní škola (k ní byl připojen 8měsíční večerní běh pro obchodní příručí a praktikanty a 7měsícní odborný běh pro dámy)
    – tehdejší učební osnava: http://jdem.cz/bsghw3
    – 1896 – přeměna v tříletou vyšší obchodní školu (název Obchodní akademie královského města Plzně)
    – tehdejší učební osnava: http://jdem.cz/bsghx8
    – 1903 – prodloužení výuky na 4 roky
    – tehdejší učební osnava: http://jdem.cz/bsgh26

    Docela zajímavé, ne?

  13. Sákryš, nějak mi nevyšlo kopírování a tak mám ve své [262] třikráte stejnou chybu. „osnova“ je správně…

  15. Stropnický podpořil selektivní odvody…My musíme mít odpověď na to, co nastane za stavu ohrožení státu a za válečného stavu…

    Z pozice poddaného nepokládám za nějak významné, kterému panovníkovi platit daně. Proč riskovat život jestli tomuhle či tamtomu, jestli v tomhle státě či jiném. Čím se okolní státy široko daleko liší? Prakticky ničím. Riskovat život má význam jedině v případě, že jde o život. Ne ve prospěch majitelů států soupeřících o poddané prostřednictvím jich samých. Za sebe, rodinu, národ…ano. Jenže národ je sprosté slovo, pokud nejde o některé národy vyvolené. Za univerzální státní strukturu, za neměnnost čar na mapách, měřítkem jejichž věčnosti jsou desítiletí? Že ruské tanky? Proč? Ostatně už dvakrát a přežili jsme. V prvním případě dokonce díky nim. Islám? Pozoruju, že ti politici, kteří nás chtějí navléci do mundůrů se intenzívně snaží, ve jménu demokracie, svobody, ovšem selektivní, multikulti a lidských práv, pěstovat nepřítele v cizině i tady. A jaké zbraně proti nám takový nepřítel použije, kdo ho vyzbrojuje? Komu patří zbrojovky? Ale ano, i Rusko je exportérem zbraní. Jestliže demokratický Západ nedodává zbraně potenciálnímu nepříteli, jako že určitě ne, že, nebylo by pro naše přežití, ono prakticky o nic jiného nejde, lepší patřit do sféry zájmů Ruska, do jeho cordon sanitaire? Západ nepřítele nevyzbrojuje, Rusko je naším ochráncem, který ostatně nikdy neplánoval nás vyhubit či zotročit, tak čeho se bát? Proti čemu šturmovat? A konečně, proč by poddaný podle nějakých pravidel měl bránit vrchnost, která mu podle jiných pravidel zakazuje bránit sama sebe? Jiná pravidla pro obranu sama sebe a jiná pro obranu vrchnosti? Komediantské…

  16. Quivisi, díky… 😀

    Quivisi, prosím, nebudeme si tykat? Tuším s vámi si pořád vykám a docela rád bych to změnil…

  17. Ještě k ruštině, nebyla to sice maturitní zkouška, ale zkoušení mého ostrého konkurenta
    – „Nu, tavárišč Škárda, pagavarítě něskolko slov o Púškině.“
    Tavárišč Škárda chvíli zadumaně hleděl na profesorku a pak pravil: „Púškin žil.“
    A nastalo ticho. Po dvou minutách usilovného přemýšlení továrišč Škárda dodal: „Púškin úměr.“
    No… nepřesvěčil tavárišč učítělnicu… nepřesvědčil.

  21. To je smutný.
    I když on vlastně zemřel už dávno. Tak doufám, že uý nevězí v nějakém meziprostoru mezi naším a oním světem a že odešel do nějakýho komixovýho nebe, kde andělé mají nejmíň pětky v hlubokých dekoltech .

  22. Bohouši, samozřejmě, tlášť když naše myšlení není evidentně antagonistické. 🙂

  23. Stran ruštinářských historek typu „mupy mup“ jsem poněkud skeptický – beru to něco jako vyprávění o tom, jak u zkoušky z marxleninismu student neustále citoval vůdce světového proletariátu následující formou: „Pátého první (V.I.)Lenin řekl:“
    A i když i moje maturita z ruštiny nebyla bez komického zádrhelu (ale byla za 1), o něco dříve došlo k historce, která se prolákla až po letech, kdy bylo všechno promlčeno.
    U jedné za studentek 4. ročníku bylo jasné, že jediný problém – ale zato značný – bude mít u maturity s ruštinou. S přihmouřením všech očí měla písemku za 4. K ústní zkoušce se pak dostavila s naprostým klidem, který ovšem její ruštinářka nijak nesdílela. Ale mrchy mají štěstí a vytáhla si snad tu nejlehčí otázku. Dostala přečíst výstřižek z novin, převyprávět jej a přeložit. Četla naprosto plynně, leč naprosto blbě. Vtom si ale zkoušející uvědomila, že je v tom okamžiku v komisi jediná, kdo ruštinu ovládá. Další rusky znalá členka komise si byla zakouřit a ostatní členové – včetně předsedy – byli postarší páni inženýři (šlo o průmyslovku), ruštinou nepolíbení. A zkoušená si to evidentně uvědomila také a tak v překladu i převyprávění textu postupovala jak bylo lze očekávat. Ruštinářka byla – jak po letech vyprávěla – blízko infarktu. Než stačila cokoliv říci, tak předseda, vrně spokojeností, zkoušení ukončil, studentku propustil a ihned zahájil rozpravu. „Škoda té písemky, mohla to být výborná.“ Teď už ten ruštinářčin infart jukal někde v aortě. Studentka odmaturovala za 3, protože předsedovi jeho za 2 o jeden hlas neprošlo.

  24. Tak s historkou o mé matueitě z ruštiny neposloužím, jelikož jsem z ní nematuroval.
    Když se mě ruštinářka zeptala, zda budu maturovat z ruštiny, a slyšela že nikoli, slíbila mi bonboniéru.
    Nedala mi ji, mrcha prolhaná……

  25. (265)“ nebylo by pro naše přežití, ono prakticky o nic jiného nejde, lepší patřit do sféry zájmů Ruska, do jeho cordon sanitaire?
    Pro přežití je to stejně nadějné (ať jsem optimista) jako být součástí Západu, pro pohodlí přežití taky raději ten Západ. Na tom Rusku je stále znát to opoždění o pár století. A pokud Rusko někoho ochraňuje, tak za účelem zotročení. Vyzkoušeno.
    (272) S ruštinářem (podkarpatský Ukrajinec) jsme se rádi neměli. Čtyři jsme drželi v pololetí postupku. Já šel k maturitě jako čtvrtý z nich (Š v abecedě může být i výhoda), ti tři přede mnou už vyletěli. Tím zřejmě ruštináš přešvihl kvotu a mne už musel nechat se čtyřkou projít. Hodně nerad, moje praslovanština ho nějak pohoršovala. Pomohl tahák, literární témata jsem měl na taháku a věděl jsem, že těmi čísla otázek začínají. Stačilo v pytlíčku nasliněným prstem rozeznat jednomístné číslo …

  26. ad 274 – chce to si víc opakovat dějepis.
    „A pokud Rusko někoho ochraňuje, tak za účelem zotročení.“
    Myslím, že osvobození Bulharska od Turků ke konci 19. století zotročením nebylo.

  27. Qiuvisi, ahoj. Tak tos mi s tím tykáním udělal radost. Hele, ocitneš-li se někdy v Praze, nebo bydlíš-li v Praze, nešel bys někdy do hospody?

  29. Dobrý večer,

    Karle, nechcu Ti brát iluze, ale jeví se mi to, že v poslední době ani tak nejde o výběr mezi Ruskem a Západem, ale mezi Ruskem a „západní“ verzí Islámského státu.

    A tam už teda ten výběr tak jednoznačnej není….

  30. Ano, o tento dojem se Rusko dost snaží.
    Západní blbnutí (což je realita a mám proti ní značné výhrady) ještě neznamená, že bych si chtěl na svou hlavu pojednat ruské blbnutí.
    Děkuji, ne. Zažil jsem.
    Jsem iluzí spíše prost. Těch o Rusku, těch o EU, konec konců i těch o USA.
    Pragmatik
    A dobré noci přeji.

  31. to je reakce na moji poznámku?
    To jako že ty davy mládenců, co je loví ze středozemního moře a co vypadají spíš na bojovníky ISIl než na zbídačené běžence je ruská fikce? Že tam doopravd ynejsou, jen Rusko usiluje o to, aby to tal vypadalo? A ani hlavy neřežou, je to jen ruská propaganda?
    😀

    Zatím se to jeví, že politicky korektní humanistický a altruistický Západ věnuje evropu ISILu na stříbrném talíři a k sebezničení nebude ani tp Rusko potřebovat.

  32. Než si konečně už půjdu lehnout…:

    275 — Kulturně bližší (např. stejné náboženství), na srovnatelné a spíše vyšší úrovni. Navíc drženi zpátky mj. Berlínským kongresem; koneckonců prvním carem byl Němec… Situaci Bulharska naprosto nelze porovnávat s českou. A vůbec, takové ty argumenty typu „tamten taky“ anebo naopak „tihle jo, ale tamti ne“ se mi vždycky zdály být celkem k ničemu. Nikdy na mě nedělaly žádný extra dojem, lépe řečeno dělaly dojem základní školy…

    Ostatně jestliže snad někde nedošlo k zotročení (a naopak se poměry třeba i zlepšily oproti předchozím), logicky to nikterak nedokazuje, že by o něj Rusové nebyli usilovali. (Ovšem oni tomu kupodivu zotročení neříkají, že ano.) Dejme tomu, že tam chtěli nastolit cosi podobného, jako třeba v Polsku… Jenomže i kdyby porobeným byli ochotni poskytnout stejnou svobodu jako vlastním mužikům, přinejmenším některým z těch národů to nutně bude připadat jako zotročení. Holt nevděk světem vládne.

    — Zajímavý rozhovor s Cílkem zde: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Filozof-Cilek-Utecenci-maji-puzeni-dobyvatelu-znaji-radost-z-nasili-My-si-dobre-pamatujeme-jak-nas-islam-chtel-dobyt-Konvicky-se-spise-zastavam-381308 — Zdá se, že se na stranu pravdolásky přiklání o něco méně než dříve.

  33. 281

    V případě Ruska se rozhodně nejednalo o snahu poskytnout Bulharům nějaké demokratické práva, (očekávat to před konecem 19 stoleti vůbec od kohokoli by bylo naivní)
    Spíš o snahu osvobodit „příbuzné“ pravoslavné národy od nadvlády muslimských Turků.Dalo se očekávat, že osvobozené národy a nově vzniklé státy budou Eusku přátelské.
    A roli taky hrála obyčejná hospodářská potřeba zajistit si volný průjezd Bosporem, a v nejpžíznivějším případě dotyčné úžiny ovládnout a zabezpečit „břicho“ Ruska proti cizím útokům, podobným Krymské válce.

  34. Taka šlo jen o“nezotročení“,ta argumentace to nevyvrací.

  35. Quivisi 🙂

    nejasné, upřesni mírně natvrdlému Halladinovi 😉

  36. No že mne nšlo o důvody proč zasahovali, ale o to že Rusové z Bulharska po vytlační Turků v klidu odtáhli a Bulhary „nezotročovali“.

  38. Čtu: „Zprávy o násilných útocích jen dál naléhavě potvrzují, že je nutné, abychom uprchlíkům pomáhali.“
    Pomáhali, pomáhali, až se upomáháme. Myslím, že j spíš e nutné připomenout Čapkovu Matku:
    BĚŽ.

  39. Quivisi 🙂

    ta tvoje Matka je nějaká uspěchaná 🙂
    Já myslel, že řekla „Jdi“ 😉

  41. Halladin + Quivis
    Možná, že ta Matka (stejně jako mnoho matek dalších) měla o pár let dříve říci politikům: JDĚTE DO HAJZLU !!!

  42. Šumaváku,
    nechceš seno ? Laciné, za odvoz ! 😀 😀

  43. Dobré ráno,

    Zpátečníku – ad Cílek – k uprchlíkům je třeba přiftupovat z toho hlediska, že to mohou být vyslanci krajně nebezpečného režimu a náboženští fanatici, kteří přicházejí jako dobyvatelé a dále že i kdyby tomu tak nebylo, musíme zvážit, zda máme kapacitu na to, poskytnout tolika lidem prostor pro život a uplatnění dle jejich možností.
    Čili z hlediska bezpečnostních a ekonomických rizik.

    To nevyřeší učené disputace o tom, co je v koránu špatně a výkřiky, že nechceme v Evropě islám. Tím se z toho dělá otázka náboženství a jen to nahrává všelijakým sluníčkářům, kteří pootvírají vrátka tím, že staví na odiv svou bezbřehou toleranci ke všemu, cio je „jiné“.

  44. [261] Na rozdíl od Ovčáčka mi stačí kniha jedna, ještě, že ji mám vypůjčenou.
    Edmond Rostand, Cyrano z Bergeracu, přeložil Jaroslav Vrchlický, jednání druhé, scéna šastá:

    Roxana:
    To byla doba her!
    Cyrano:
    A malin nezralých!

  46. >> Honza ze Žižkova
    Tak za ty maliny může Vrchlický v originále to jsou „nakyslé ostružiny“. A tak jsem ty „framboise“ mohl hledat jak ten Vovčáček.
    Originál:
    ROXANE: C’était le temps des jeux. . .
    CYRANO: Des mûrons aigrelets. . .

  48. Jojo, ono překládat verše doslova nejde. Vrchlického překlad je geniální. V tom z knihovny vypůjčeném Cyranovi jsou fragmenty Hrubína, kam se hrabe.
    Hlavní problém hledání je v tom, že se mi opravdu nepovedlo toho Vrchlického najít v digitálním tvaru. To se pak blbě hledá.

  49. dvd – 294 – kandidát na exota roku 🙂

    teda ne ze by na tom něco málo nebylo, podobná strava opravdu není ideální, ale že by se Hitler stal Hitlerem jen proto, že měl zaražený prdy ? 😀

Komentáře nejsou povoleny.