Matzurka
Asi všichni tušíte, že nejsou všichni biologové stejní, dokonce ani genetici. Někteří se zabývají rostlinstvem (botanikové), jiní zvířenou (zoologové), a i genetici si volí objekty svého zkoumání dosti často podle svých oblíbených rostlin či zvířat. Jsou to pak takoví hybridi (tedy ti kříženci zoolog x genetik či botanik x genetik), kteří jsou dnes vesměs označováni buď jako genetici evoluční (je-li jím bližší genetika) nebo molekulární ekologové (přeci jen je víc baví běhat v terénu a nahánět své budoucí vzorky). No, a jelikož občas není snadné rozhodnout, o jaký ulovený druh se jedná (popisem druhových rozdílů se zabývají taxonomové, to už je další sorta vědců, schopných si zapamatovat množství nezáživných informací zvící telefonního seznamu Mexico City), vydumali ti genetičtí koumáci tzv. DNA barcoding, neboli čárový kód na základě kousku DNA. Představit si to je poměrně jednoduché, řetízek DNA tvoří jen 4 různé báze ve specifickém pořadí, pro jednoduchost si je lze znázornit třeba barevnými korálky na šňůrce, přičemž je tam navlékáme ve zdánlivě náhodném pořadí (ve skutečnosti to pořadí určuje strukturu bílkovin). Pokud bychom to pak z obou stran zducli, tak to vytvoří barevný čárový kód, obdobný tomu černobílému na zboží v každém superhyper. Důležité na tom koumání bylo zjistit, který kousek kterého genu bude zrovna tak proměnlivý, aby se na jeho základě dalo určit, že zkoumaný objekt je třeba ježek východní a ne západní.
Tento rozlišovací kousek DNA, dále mu říkejme standardně „marker“, byl objeven celkem nedávno, v podstatě na přelomu tisíciletí. Předcházela tomu řada studií, které používaly řadu jiných markerů, a když už jich bylo opravdu, ale opravdu hodně, si pár lidí sedlo na zadek a začalo to množství informací třídit, až se jim vyloupl ten dnes používaný DNA barcoding.
Jednou z těch předcházejících studií byla i práce doktorů zoologie/genetiky Bakera a Palumbiho, kteří ve své době měli za cíl najít markery pro velryby. Jak je dobře známo, velryby jsou loveny a pojídány, ovšem je jich čím dál tím méně a mnohým druhům začíná hrozit vyhynutí (vlastně sežrání hladovým druhem Homo sapiens). Mezinárodní velrybářská komise proto požádala oba výše uvedené vědce, aby jim trochu pomohli, neb komisi se přeci jen zdály některé balíčky s masem na asijských trzích podezřelé. Oba kolegové projevili dobrodružného ducha, neboť aby neporušili zákon o zákazu vývozu masa z ohrožených druhů, odcestovali do Japonska s velkým kufrem, v němž bylo zapůjčené „cestovní“ laboratorní vybavení (firma věděla, jak se dělá marketing), a v hotelovém pokoji si udělali provizorní laboratoř. Pak se vypravili na nákupy, a donesli si celou škálu produktů označených „velryba“ od masa sušeného, soleného, marinovaného v sezamovém oleji či sójové omáčce, až po čerstvé řízky. Z tohoto materiálu extrahovali DNA, a pak připravili onen „marker“. Ten už se vyvážet může, takže přesnou sekvenci, tedy pořadí oněch barevných korálků, určily laboratoře na Novém Zélandu a v USA. Nooooo… konec si jistě domyslíte, ze 16ti vzorků jich bylo 5 z chráněných druhů, a další tři pocházely z delfínů a mořské želvy (což se sice asi lovit může, ale klamání zakazníků se přece nedělá). O něco později byla provedena podobná studie ve větším rozsahu, ta už zahrnovala i nákupy z Koreje, a z celkového počtu 954 vzorků jích bylo 773 opravdu z velryb (z toho zhruba 9% z chráněných druhů), zbytek opět z delfínů, želv, ale i ovcí a koňů. Ňam !
DNA Barcoding se tímto a dalšími případy stával stále více populárním, takže dnes existuje obrovská porovnávací databáze, používaná pro ledacos. Ovšem u zrodu tohoto projektu stál pro změnu zoolog/genetik kanadský, dr. Hebert. I jemu se podařil hezký kousek….
V r. 2007 si jedna paní v Chicagu koupila na asijském tržišti dvě mražené ryby („ďas mořský”), a uvařila z nich rodince dobrou polívčičku (příprava zahrnovala očištění, vykuchání a 7 hodin máčení ve studené vodě). Paní si dala pořádný nášup, manžel i dcerka si dali pár misek (dcerka spíš jen mističku), načež se rodičům udělalo velmi nedobře. Paní zvracející, s otupělostí a brněním v okolí úst, celkovou slabostí a bolestí na hrudníku přijali do nemocnice, manžel měl naštěstí příznaky slabší, takže byl ponechán v domácí léčbě, dcera byla bez příznaků. I začalo horečnaté hledání zdroje nemoci, takže byly zbytky kůže a vnitřnosti podrobeny chemické analýze; vyšetřování se zaměřovalo na tetrodotoxin, obávaný nervový jed. Samozřejmě že se do toho vložil federální zemědělský úřad, který má mimo jiné v popisu práce také dohlížet na kvalitu dovážených potravin. I strhla se mela převeliká, prací téměř detektivní byl zjištěn prodavač i další ochody, které obdržely stejnou či obdobnou zásilku s nevinným označením „ďas mořský, vykuchaný a bez hlav, vyprodukováno v Číně“. Kromě chemiků ty zmraženiny posuzovali i zoologové taxonomičtí, ale došlo i na dr. Heberta. Jemu byly zaslány rozvařené zbytky masa z oné polévky…. a mělo to dobrý konec, neboť i on na základě genetického markeru potvrdil podezření ostatních zúčastněných, že šlo o jedovaté čtverzubce, v Japonsku známé jako poněkud adrenalinová mlsota „fugu“. Paní se uzdravila po třech týdnech, manžel mnohem dříve, a dr. Hebert dnes stojí v čele nadnárodního konsorcia pro DNA Barcoding s cílem přidělit kódy všemu živému, co na této planetě pobíhá. Databáze je dnes obrovská, ale ukazuje se, že platí jen na živočichy, a ještě ne všechny. Ale nebojte se, pracuje se i na markerech pro další organismy, takže ve tmě tápat nebudeme.
A teď hezky do postýlek…. vlastně ne, pokud byste měli zájem nebo vás trápil nějaký prťavý živočich, kterého lze odchytit a v lihu zaslat k analýze, můžete se mi ozvat – tuhle identifikaci děláme s mými studenty v rámci výuky, a mnohdy je to rychlejší, než se dopídit specialisty taxonoma na tu či onu zvířecí skupinu (neboť na rozdíl od něho genetici neběhají v terénu mimo dosah signálu).
PS.
Oba uvedené případy jsou zdokumentované v odborných publikacích, pdf v AJ je volně k získání a mohu přeposlat.
🙂 “ genetici neběhají v terénu mimo dosah signálu“ na „Vomáčce“ u Zlivi… 😀
Vomáčka je povinné terénní cvičení pro prváky – takto biologický potěr – hned na začátku prvního semestru prvního ročníku. Takže mnozí z nich ani neví, co z nich na konci třeťáku bude 🙂 Ale i budoucí genetici si ten seznamovací týden užijí s radostí; pravda, je to opravdu věc taxonomicko-ekologická, žádnou přenosnou laboratoř na DNA analýzy sebou nemají (a genetika mezi pedagogy neuvidíte – i kdyby chtěli, tak leda soukromě jako dovozce buřtů, oni si to ti botanici/zoologové žárlivě střeží). My pak studenty lákáme do laborek po návratu 🙂
Matzurko, díkes – si myslím, že udělat DNA Barcoding něterých masových balíčků třeba v Tescu by též mohlo být nadmíru „zajímavé“ …:)
Dvě pozitivní zprávy:
Ten bílej hnus konečně přestal padat. Před domem mám jakousi bílou kouli jak od sněhuláka. Jelikož to má červenej podolek a stojí to u mého domu, mohu soudit, že se jedná o moje auto. Až to půjdu očistit, patrně způsobím lavinu.
Druhá zpráva je, že je pátek, zítra skončí volby a konečně bude pokoj – co je moc, to je zu moc!
To s tím sněhem je nějaký fejk, že jo ? Tady ani ťuk. Celé tři dny.
Noname – snezi v Evrope. . .
NoName – to je tedy nespravedlnost! Tady napadlo dobrého půl metru!
Ale můžete si přijet a dám vám kolik budete chtít! 🙂
No jedině tak, Šimone 😉
Matzurko,
díky. Jak by řekl commandant Eric Lassard: „It is very very very very well said.“
3 Dobrý den, Rputi není to až za týden?
Heslo „Landsmanschaft volí Karla“ je v naší krajině takové pěkně rezonující. Někoho to potěší, ty, kteří v posledních 65 letech nabyli nemovitý majetek, to potěší méně.
Kdyby se byl býval držel pan kandidát česko-německé deklarace, mohl by mít více hlasů a vypadal by moudře.
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko-n%C4%9Bmeck%C3%A1_deklarace
Tuto část duelu jsem neviděl, prý si toto téma zvolil pan Zeman.
je to za týden = volby
a to zu je stejné jako to z se sedmým pádem 🙁
je to za týden = volby
a to zu je stejné jako to z se sedmým pádem 🙁
Matzurko, děkuji za poučení. Vy jezdíte do Zlivi? Koupete se v Mydláku a potom pozorujete genetické změny populace a vývoj druhů? 😉
to zdvojení nebylo schválně
asi zrcadlo
Dobré ráno,
taky mám dojem, že volba bude až za týden.
Ale nebojte se, rputi, určitě se potom najdou nějaký další volby, aby se nemuselo přestat blbnout.
V Praze přibylo cca 10 centimetrů čerstvého sněhu. Na chodníku to nenamrzá, ale ta vlhká břečka na mokré dlažbě není o nic lepší.
Budu muset babičku ukecat, že odpoledne jí někdo zajde nakoupit, aby nelezla na ulici, jinak se přerazí. Soběstačnost je fajn, ale vocaď pocaď.
Jinak dcera včera kńučela, že se asi nesejde dramatický kroužek, protože se poměrně velký podíl členů omluvil, neb popadali s chřipkou.
Divano, píšete za oba kandidáty, že ? 😉
Včera jsem slyšel rozhovor V. Klause ml. a Veselovského na ČRo1. V. Klaus ml. byl v lehké defenzivě, ale může si za to sám-argumentoval dost nekonzistentně, a pak nebylo úniku.
nickname, děkuji! Tady vidíte, jak už z toho jedna blbne – já mám dojem, že už to trvá strašně dlouho … 😀
divano – nikoliv! „ZU MOC“ je napůl z němčiny přeložené „ZU VIEL“ – tedy „PŘÍLIŠ MNOHO“! S českým Z/S to nemá vůbec nic společného!
Dohromady tedy „To je příliš mnoho.“ KDE tam, propánajána, máte 7. pád? 😀
Někde sněží, tady pro změnu mrzne – za okny bylo ráno mínus 8, doteď to stouplo na mínus 6. Nesněží.Nemusíme mít furt všecko. :-)))
Matzurko dík. Pro mne je tahle oblast vesnicí ve Španělích.
Rputi,
asi jsem to nečitelně popsala
rozpitvám
zu (z němčiny) viz = to je zu moc mi přijde stejně slabé jako
z místo s v 7.pádu viz = z člověkem
bohužel dost mých kamarádů žijících v německu to zu používá až je podezřívám, že schválně a mně to rve uši
i tady se to pomalu prosazuje v pár exemplářích 🙂
NIckname,
kdepak já a Zliv, ani parcelu ku stavbě domečku jsme tam nekoupili, i když jí dávali levně, levně…. se zajímavým výhledem 🙂 Univerzitní statek „U Vomáčků“ je snad ale kousek dál.
Jo, jednou jsem do terénu vyjela, kolegové mně nalákali na Šumavu. Lilo celou cestu tam i zpátky, a to tak, že ani ti ostřílení zoologové z auta nevystrčili než frňák, aby vzápětí s temnými kletbami tento zastrčili a otočili volantem. Inu, každý svého štěstí strojvůdcem, přeci jen, v laborce je aspoň sucho.
Swetr report – Budějice jsou dneska jak umrzlé oraniště, i když pluhy pluží, na vozovce jsou zmrzlé hroudy a kry, mezi nimi rozježděný sníh, všude okolo duny nahrnutého sněhu (i uprostřed křižovatek, neb to už asi nebylo kam jinam shrnout). A to jsou hlavní cesty, všude jinde je prostě sníh na sněhu, u Výstaviště kolem odstavného kamionového parkoviště to vypadá, že kdo zajel, vyjede až s jarním táním.
MHD opět sporadické.
Ptakopysku, děkuji 🙂
divano – „zu moc“ říkala už moje babička, to je prostě pozůstatek germanismů v češtině. 🙂
hmm, moje babička němka to nepoužívala 🙂
asi proto mi to rve uši
a Matzurko
děkuji za výklad 🙂
divano, to jsou ty rodinné zvyklosti.
Naše Tante Juli zas říkala „ten husíček“, což nejen, že nám nervalo uši, ale navodilo Pavlovův reflex, neboť její „TEN HUSÍČEK“ byl teda NĚJAKEJ husíček, takže jsme se olizovali už týden dopředu. 🙂
Moje babička taky říkala „zu moc“. S německou výslovností „cu moc“
19 U Zlivi je krásně. MAPE napájí kaskády rybníků. Kapry z těchto rybníků poznáte v Praze u Tesca tak, že jim svítí očička 🙂
Vždycky jsem se divil, jak to, že u babičky je větší zima než u nás na severozápadě.
doufám, že to není důvod ke sporu – obojí je správné. České babičky používaly „zu moc“, u té mojí jsem to nepozoroval, ale můj otec to někdy vyslovil. Německá babička nemohla používat zu moc, pokud byla Němka. Neznala germanismy, ona sama mluvila „germánský“.
To je pěkné, když mají všichni a všechny pravdu. Dopoledne uplývá, plotna ještě nežhne, kafíčko je vypito a za oknem bílo.
nickname – 25 – přece teplý Golfský proud je blíž.
Berdych zatím klidně kráčí k postupu.
Nickname,
před tou Zliví nás kolekové „vocuď“ důrazně varovali… a když kupuji kapra na vánoce, dobře koukám, odkuď ti kapři jsou.
Až budete mít cestu naším krajem (máte tu ještě příbuzenstvo ?) – ráda pokecám „z voka do voka“. Bydlíme sice kousek jižněji, zato je od nás blíže na Kleť, a samozřejmě ráda předvedu svou skromnou laboratoř – svých daňových poplatníků si vážím 🙂
Jo, a doufám, že doma dobrý, a Mojžíšek nezpůsobuje adrenalinové stavy 🙂
29 Do kraje mého mládí se rád někdy podívám, ale naposledy jsem tam byl dědovi na pohřbu. V roce 2000. Spíš teta – ornitoložka a turistka nás tu navštěvuje, tak jednou za pět let.
Mojžíška ještě nezlobí, zítra máme termín.
Matzurko, hluboká poklona a díky za článek.
http://www.sme.sk/c/6671415/riaditela-baletu-bolsovo-teatra-poliali-kyselinou.html
Možná vytváří místo pto Gerarda ?
no, tak u nás v noci jen tak mírně sněžilo; počasí pošmourné, zachmuřené ,všeobecně nesympatické 🙁 Cesta do H.B.( se psem na stříhání- byl už obrostlý jak Ezau) v kolonách kvůli pluhům a sypačům 🙁
Nevím, kde berete sílu koukat se ještě na média ; jen jsem se ráno jukla, a tlak mně stoupl do výšin lékařskou vědou neznámých 🙁 Raději budu počítat mrtvoly v nějaké obzvlášť krvavé detektivce ( např. Krvavý sen) 😕
>> NoName
Ono to umění chce svoje: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=JHQqJDBjfSM#
Matzurko, prima a povedené povídání 🙂 Já jsem taky kříženec, prosím – ekofyziolog x botanik, ale i když se v terénu tím pádem taky vyskytuju, nemusím budoucí vzorky nahánět – zapouštějí ovšem občas kořeny na místech krajně krkolomných, kam se za nimi škrábu, čvachtám a brodím (občas padám…) Vzhledem ke specializaci (a protože jsem z lékárnické rodiny) by mě docela zajímala identifikace složek některých zvláště podezřelých bylinných čajů… taky by se jeden možná divil.
Jihozápadně od Prahy asi 15 cm nového sněhu a už nepadá. Celkem to jde.
Zdravím, a taky chválím. Pěkný článek, Matzurko, pište víc! ;-))
Konečně osvěžující nepolitické téma, výživné a srozumitelné pro nás laiky. Byl by to tak akorát článek do Vesmíru. Nebo pro Meteor. Těším se na pokračování. Moc líbí. Rád bych věděl k čemu slouží „prázdné“ úseky DNA, prý zbytečné. Jenže příroda nedělá moc zbytečného a jestliže nevíme jak se tam vzaly a jakou mají funkci, je nerozumné tvrdit, že nemají žádnou funkci, že jsou zbytečné a že je můžeme vystřihnout a zahodit.
Využití vidím nejen při kontrole co mám na talíři, ale v medicíně. Výtěr z krku nebo jiný vzorek, žádná kultivace a rovnou výsledky že takové breberky.
Možná v budoucnu bude běžně k dostání levný analyzér. Píchnu do paštiky a na displeji přečtu výsledek 0,001% skřivan, 99,999% kůň.
>> varan
Ony ty čaje mohou být vskutku překvapením. Okolo roku 90 se v Evropě (a pokud vím, tak v ČR rovněž) objevil léčivý čaj čínské provenience, působící proti atakům rheumatismu. Vzhledem k tomu, že rheumatismus je jaksi „multidisciplinární“ bylo zajímavé, že čaj působí bez ohledu na tu „disciplinu“. Analýza ukázala, že jde o drcené luční seno s přídavkem dosti nebezpečného protizánětlivého preparátu na steroidní bázi plus ještě další chemické svinstvo u něhož si na detaily nepamatuji. Akorát bojovníci za přírodní léčbu vykřikovali cosi o spiknutí oficiální mediciny.
35 ohledně bylinných čajů
jsem si vzpoměla, že kousek od plzně byla jedna kořenářka
a občas vypadala jako sjetá
ono nejen ty houbičky umí nadělat paseku
🙂
http://zpravy.idnes.cz/policiste-u-teple-zkouseli-zastavit-kradeny-traktor-p0q-/krimi.aspx?c=A130118_104716_vary-zpravy_slv
Doktore ? 😉
Já se snad na ten presidentský duel snad přece jen podívám. Jednak mám, dle článků různých autorů pocit, že se těch duelů odehrálo několik a dvojak, jestli Matějka má pravdu a Moravec dostal od Zemana na zadek, tak to shlédnu z obzvláštním potěšením! 🙂
Václav Moravec dostal konečně výprask. Od Miloše Zemana
http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/316751/Vaclav-Moravec-dostal-konecne-vyprask-Od-Milose-Zemana.html
BOHUMIL PEČINKA: Zeman v duelu přejel Schwarzenberga
http://www.reflex.cz/clanek/jine-volba-prezidenta-2013/49214/bohumil-pecinka-zeman-v-duelu-prejel-schwarzenberga.html
Politologové: Debata kandidátů neměla výherce
http://www.novinky.cz/domaci/290607-politologove-debata-kandidatu-nemela-vyherce.html
Schumi,
„prázdné úseky“ jsou tam proto, aby si příroda mohla občas oddychnout při realizaci těch neprázdných… 😉
Sníh….bratranec každodenní automobilista má třístupňovou stupnici :
0-5cm : bílý svinstvo
5-10cm : zkurvený bílý svinstvo
10 a více cm : zasraný zkurvený bílý svinstvo.
Já tomu říkám zimní pohádka.
Otázka:
Kolik procent telecího masa musí v Německu obsahovat telecí párek?
Ještě k bylinkám, no právě, dvd – je to ode mne možná trochu paranoia, ale mám sklon věřit jen těm jedům, které bych si eventuelně namíchala sama. Existuje obor zvaný farmakognosie, který umožňuje posoudit složení takových směsí, ale mám dojem, že s průmyslovým zpracováním (kde jsou ty časy, když v lékárně bývaly obrovské skříně plné šuplíčků s bylinkami a lékárník míchal…) i farmakognosie ztratila poněkud na významu. Tak třeba by ta DNA…
Masti a kapky se dělají pořád ještě v dost velkém měřítku. Aspoň tedy někde…
Je to záležost vyloženě ztrátová, ale někteří lékárníci se tím baví (o jedné vím určitě 😉 ), varanko …
39 divano, z léčiv i z bylin je běžně dostupné lecos z čeho by se někteří puritánští prohibicionisti potento. Dají se namíchat lecjaké lektvary. Jenže jak jsem pohodlnej, uvítal bych osvěžovnu jako „U Jindry Nalejváka“, scifi znalí vědí o co jde.
Matzurko, pokud ti dva důvtipní pánové v Japonsku objevili DNA želvy (předpokládám, že to byla kareta), tak to je podle IUCN kriticky ohrožený druh a lovit se nesmí, některé druhy delfínů jsou na tom podobně. Jenže ona ochrana živočichů zvláště v Asii je hodně tvrdý oříšek – jednak tamní národové jsou schopni konzumovat naprosto neuvěřitelné věci neuvěřitelným způsobem, jedna někde opravdu je trochu nouze o proteiny (Japonci), a to se stejným výsledkem: snědí na co přijdou. A to nepočítám různé legendy o afrodiziakálních, posilujících, léčivých a nesmrtelnost zaručujících preparátech, z jejichž složení taky občas vstávají vlasy na hlavě.
To je pravda, no name – moji mamku to taky hrozně bavilo (receptář máme samozřejmě doma pečlivě schovaný, je to pamětihodnost 🙂 ), ale já už se bavím jen tím, že čas od času nějakou dobrou duši magisterskou uvedu do rozpaků přáním získat solutio Jariš (piš jak slyšíš). Mám jinou odbornost a řetěz lékárnický třímá můj mladší brácha.
Schumi, a půl metru čerstvého prašanu, na místech kde nejsou závěje (Tam kde jsou,je i podstatně více), označuje jak?
Já jako bílý sračkovitý průser!
Seno sice mám ale v takové závěji, že mi ještě pořád není jasné, jak se k němu dostanu, natož jak ho dostanu dovnitř a dolů do výběhu…, ale je mi jasné, že to musí být nejpozději zítra… 🙁 🙁