To asi bude nějaký trauma z dětství a zkoušek ve Vkusu 😀
Vkus zní strašně ….
Jen asi Rpuť ví jak to slovo vzniklo a kdo se kam vkousl
Asi nějaký rusismus. Vkus – když chutná tak se hlouběji vkousneš. To něco do čeho se vkousáváš je tedy vkusné. Přeneseně dobré .
Podezřívám německé nosočistoplenníky kteří více méně asi z legrace a nudy dotvářeli český jazyk
Anžto tu Modrý pták není, zkusím odpovědět sama a jen s minimem znalostí, které mám od jednoho krejčího, který získal oprávnění používat látky firmy Dormeuil. Ano, oprávnění je to správné slovo. Jak již bylo řečeno, jedná se o „tajemnou“ firmu, francouzskou, která distribuuje látky nejvyšší kvality. Tu si hlídá i tak, že látku neprodává volně, ale dodává ji jen prověřeným krejčovským firmám. Hlídá si kvalitu krejčoviny a pokud by se jí něco nezdálo, zruší spolupráci. Mám dojem, že v ČR byly 2-3 krejčovství, která měla oprávnění odebírat látky firmy Dormeuil (ale mé informace jsou tak 9 let staré, mohlo se cokoli změnit – až na hlídání kvality).
A pokud jde o šití obleku na míru, je to věda, alchymie a tradice. To s Vkusem moc společného nemá. Pokud si necháte ušít oblek z látky od firmy Dormeuil, máte jistotu, že se vám kromě nejvyšší kvality dostane i rad ohledně doplňků, etikety a pod.
No nic, radši se vrátím k daním.
390 – dokonce i ja, ackoliv jsem doposud nutnost sve sluzby manazerum nabizet alespon trochu slusne oblecen odbyval konfekci od Marks Spencer a jinak hodim v cem mne napadne, musel prejit na „merenku“.
no jo, Dano, to víš, u nás ve vidlákově před třiceti lety halt byl k mání jen ten Vkus. A na takovou látku by máti stejně neměla. Ale myslím, že to šťouchání při zkoušení a napomínání při špendlení by mně otravovalo zrovna tak a nechuť ke zkoušení oděvů bych si z toho odnesla i tak.
Pokud jde o pracovní dresscode, tak užiju spíš oblečení do terénu, ke kterýmu se obvykle jako doplněk nosí blok, metr, foťák a dobrý boty. někdy by bodla taky třetí ruka, ale tu žádnej módní salon neušije.
Dobré ráno
S úžasem čyu Trumpův tweet:
Donald J. Trump
@realDonaldTrump
The „Intelligence“ briefing on so-called „Russian hacking“ was delayed until Friday, perhaps more time needed to build a case. Very strange!
Halle
přijde Ti to normální aby z presidenta-elect, Trumpa Donalda vylezl Putinovec a příznivec konspiračních teorií?
Já bych na místě Obamy ještě zkusil brnknout panu Chovancovi jestli by mi nepůjčil na pár dní Rychlou Rotu pana Jandy a klanu Romancovových, jelikož ideové ukotvení pana Trumpa zdá se být velmi nepevné a do nebe volající.
Takhle světový mír nevybudujeme!
To deride – je anglicky posmívat se …
Já bto pochopiltak,že trump měl dostat nějaké informace o ruském hackování,a že tajné služby to setkání s ním odložily na pátek.
pochopil jsem to špatně ?
Halle
přesně tak. A Trump říká, že asi potřebují více času aby mohli „build the case“.
Nepokrytě se jim vysmívá.
Z jedné strany to stačilo aby mohli vypovědět 35 diplomatů a zavřít dvě zařízení, z druhé strany to nestačí ani na to aby mohli informovat nového presidenta necelé tři týdny před inaugurací …
Napadá mne spousta povolání, u kterých je přiměřené oblečení mandatorní, ale kolik z nich je slušných ? Lidi, proboha, čím se živíte ? 😉
[408] Ano, dress code pro člověka, který potřebuje střídavě navštívit nějakého toho CEO a vzápětí technika, který má útulný kutloch ve sklepě za kotelnou.
Dobré zas ráno… K tomu odívání – pro mě byl zlom v okamžiku, kdy na jedné konferenci se sešla čtveřice světoznámých profesorů, kteří se tam vesměs vyskytovali v džínách a v triku – ale slyšet je přednášet, to byl zážitek. No a pak pobyt v Dánsku, kdy ze dvou kolegů jeden chodil zásadně v perfektním obleku a druhý v džínách a odrbané košili a byli nerozluční přátelé a jejich diskuse byly taky úžasné. Ergo jsem pochopil, že v těch hadrech to není.
Jo, z Thajska jsem si dovezl velmi slušně ušitý oblek za relativně levný peníz, ale nosím to jen a pouze při slavnostních příležitostech. Takže asi tak… Ostatně jsem usoudil, že černé džíny jsou dostatečně společensky vyhovující, ságo a kravatu nosím v příruční tašce, na nezbytně dlouhou dobu ze sebe udělám slušného člověka, načež to zas sundám a strčím do tej tašky.
Jinak, při akcích na univerzitě – znalí vědí, že talár schová ledacos (a navíc je v něm dost horko), takže si ságo zásadně neberou, pouze kravatu. Dokonce jsem zažil inovativní přístup, kdy kolega přišel v kraťasech a pod kolena si na gumičce zavěsil kusy nohavic, protože ty jsou pod tím talárem přece jen vidět. Ono – člověk se stále učí… A není nad osobní pohodlí…
2 skimic ad 414 – no ale je to znatelný pokrok – na zfalšování rodného listu keňský vopice potřebovaly toho času mnohem více…
[420] Tak u naší firmy se dress codem zabývají obchodníci a vedoucí projektů. Jaký je vztah běžného franty programátora k výše uvedeným raději nepsat.
Šéfstvo se vyskytuje většinou v svetrech a trikách a do obleků se nutí jen, je-li to nutné. Značky jsem jim nikdy nestudoval.
Dobré ránko.
420 – no, tak třeba já, NoName, na sebe právě navlékám montérky, soukám se do zimní pracovní bundy, nazouvám pracovní sněhule a fičím poklidit slepice a vykydat jim hnůj. 🙂
A až to dodělám, osprchnu se, obléknu zimní kostýmek, slušivou halenku, obleču si flaušový kabát s liškou, obuju kozačky a jedu jednat na úřady. Prostě normál děvucha z dědiny. 🙂
A pokud jde o obleky např. od Dormeuil, znám dost povolání, kde je to nutnost, minimálně při společenských aktivitách, které jsou nutnou součástí jejich práce.
BTW: při osobním setkání mohu prozradit, kdo – kteří – byli nejčastějšími zákazníky krejčovství, přičemž cena obleku se pohybovala blízko nebo i přes šesticiferné číslo.Před 10-ti lety. Ale to fakt mimo net.
Tak jdu na to. Hezký den.
Jinak, než se zmenšilo příliš, jsem delší dobu užíval sako Hugo Boss. Ze sekáče.
Já se přiznám i k Oděvním Závodům Prostějov. Je tedy pravda, že jsem od nich měl jen jedno jediné sako, které náhodou sedělo …
227-daly se v něm konzumovat šneky ?
427 samozřejmě.
Dpbré rámo,
421- Honzo, co to je technik v kutlochu za kotelnou, jakousi povědomost mám, ale co to je CEO?
Jj – šaty dělají člověka! 😀
Jednou takhle, netušíc, že se blíží průser, oděla jsem se do pracovního oděvu, neb jsem potřebovala udělat jakési zahradnické práce. Za tím účelem oděla jsem hadry na jejichž vzhledu již zapracoval zub času a též stopy zeminy uvízly.
Leč průser nastal, povolána sanita a já skončila ve špitále. Sestry vrhly odborné oko a okamžitě usoudily, že tu babu právě vytáhli ze škarpy u silnice a jaly se konat!
MNě bylo zle jak psovi, ze všeho nejvíc jsem potřebovala postel, kyslík a spát a místo toho mě ty dobré dívky vláčely kouoelnou, drbaly rejžákem a polejvaly smradama proti breberkám. Málem mě sice zabily, ale trvaly na tom, že musí ochránit špitál před smrtelnou infekcí a mé prosby o milost je nechávaly v klidu.
Ráno se mi pak všechny omlouvaly – naštěstí jsem přežila, tak měly komu… 😀 😀
429 v poho.
V zásadě, když se zasním, dala se v něm dělat celá řada věcí …
Fujtajbl vespolek,
stran sága jsem se flákal nejdřív po Pankráci, abych vomrknul cvrkot, protože to je taková křižovatka lidí, kteří musí přijít do práce jakeš-takeš oblečení. Blbý je, že jsou tam rok od roku mladší a mladší klofani, takže se s nimi čímdáltímvíc míjím. Klofani na sobě všichni měli saka s rukávy končícími nad zápěstím a kalhoty nad kotníky. Na loktech měli všichni našité záplaty. Trochu mě to zarazilo a šel jsem se kouknout do Arkád. Ve všech kvelbech se to prodávalo. Jak přes kopírák. Všechno stejný, všechno tenhle druh. Jako jo, je to fajna hadra, když stavím podium, stěhuju Svěcenýmu housle, nebo někomu jinýmu klavír, či varhany nebo pikolku. Ale v okamžiku, kdy začnou nalejzat hosté a člověk jim má říkat dobrý večer a posílat je tam, kam patřej, je to oděv krajně nepatřičný. Juknul jsem do Jihlavy. Je to vesnice, takže by mohl někde v koutě viset použitelnej kousek ze starejch dob. Ani kokot! Tak jsem ze zoufalství vyrazil to Třešti, protože firma Vývoj je firma docela solidní, i Modrej Pták si tam nakoupil něco málo pracovních oděvů. Teď už by si nenakoupil. Saka se záplatovanejma rukávama nad zápěstí, kalhoty s nohávama nad kotníky. V sortě pracovních obleků nic jiného. Připadá mi, že se všichni pomátli…
CEO viz Google (a to se dá bez takových znalostí v Čersku podnikat?)
433 ptakopysku,
to bude styl „Na Havla“!
Aby nemusili při výročí ohrnovat nohavice. A to ostatní se s tím svezlo 🙂
Dobré ráno vespolek,
u nás padá snížek bíííílýýýý, ale je na nule, takže to hned spořádaně taje a vozovky jsou jen mokré.
Při čtení debaty o odívání jsem docela šťastná, že žádný dresscode nemusím dodržovat – v laborce nepracuji s žádnými odpudivými jedy či sajraty, i když bílý plášť mám samozřejmě pro předepsané procedury vždy po ruce. A latexové jednorázové rukavice fakt „značkové“ či „na míru“ ještě nevynalezli 🙂
Jinak zážitky jako popisuje PeS – navíc bych přidala, že pokud se někdo objeví v super obleku, je na něho nahlíženo s jitou podezíravostí – nezakrývá tím prázdnotu svého ducha ? Ale v zásadě je naše komunita velmi tolerantní, každý chodí oblečen, jak mu vyhovuje, i když lze celkem snadno identifikovat biology „zelené“ (chodí často do terénu a tak se vykytují celoročně v pohorkách a sportovním oděvu, ano i bytelném značkovém) a „bílé“ (ti jsou oblečeni v tom, v čem se cítí pohodlně, neb v laborce je nutno se soustředit na prováděné experimenty a nemůže vás přitom škrtit kravata – dost často jsou to trička s logem nějaké vědecké konference či biotechnologické firmy, která trička dává jako bonus při větším odběru chemikálií)
Společenský oděv samozřejmě mám, ale vyřizování na úřadě je to poslední, kdy by mne napadlo se do toho nasoukat… a kožešin se u mne moc nenajde, pár zděděných nenositelných beranic… nejraději mám traperskou čapku ozdobenou mývalím ocáskem, ale ještě jsem nenašla odvahu v ní v zimě vyrazit, neb k čepicím, kulichům a jiným pokrývkám hlavy mám všeobecnou nechuť. Ale je to suvenýr z cesty americkým Západem, a prej mi docela sluší 🙂
Jo, dresscoe…. jedno z velkých témat, na kterých jsem se s máti skoro nikdy neshodla.
Kdysi jsem měla taky kabát s liškou. A před tím beraní kožich. Akce mojí matky, protože já bych si žádný chlupy na sebe dobrovolně nepořídila. Kožich byl upravený po nějaký vzdálený tetě. Kdybych v tom vyrazila z koleje do školy, byla bych spolužákům v džínech a bundách pro smích. NAvíc byl příšerně těžkej. NIcméně matka trvala na tom, že ho mám nosit. Nepomohly ani takový argumenty, jako že jediná ženská na celej strahovskejch kolejích je nějaká Anča parukářka, o které je známo, že studentský rozpočet vylepšuje přivýdělkem v Alcronu prací vleže. Naštěstí přišlo jaro a ten starej kožich se začal během léta rozpadat.
Liškovej límec byl předělanej taky z nějaký postaší peleriny a pelichal Pořád jsme měla plnou pusu chlupů a chlupy jsme trousila , kam sjem se hnula. Ale protože jsme v tu dobu dost bojovala salergiemi, nakonec mi byl ten líímec prominut, protože jsem tvrdila, že mně dráždí ke kašli.
No a větu, že bych si měla nosit kostým, jsem naposled slyšela, to už mi bylo nějakej rok přes padesát. Ale je to druh oděvu, kterej mně nikdy moc neokouzloval a vcelku jsem se bez něj celej život obešla. Příležitosti, kdy bych užila kostým, lze vyřešit i jinak.
ptakopysku,
manžel si za účelem obhájení a udělení profesury obstaral celkem pěkný oblek v Marks and Spencer – málem ho trefil šlak nad cenou, a to ve srovnání s výše uvedeným byla směšně nízká (a to jsem ho ještě musela ukecávat, neb se původně chtěl nacpat do saka z výprodeje v Tescu, zjevně ušitém našišato). Leč on právě patří k těm vědeckým týpkům, co jsou pro ně džíny a triko nejoblíbenější oděv celoročně – v létě samozřejmě kaťata ke kolenům, a bezstarostně vystavuje chlupatá lýtka 🙂
Ale celkem chápu lidi, kteří se v obleku musí vyskytovat denně a povinně, že si raději nechají ušít něco na míru a z kvalitního materiálu – především o pohodlí jde v každém případě.
Pakopysku, teď vcelku bez legrace – před pár lety bylo nutno pořídit synkovi oděv, v kterém by mohl se ctí obstát na maturitním plese a v dalších životních zkouškách. A zrovna na tom Pankráci je obchod Bandi, který je na pánský obleky zaměřen. Mají obleky a všechno k tomu, včetně vhodného svrchníku a myslím i bot, nemluvě o košilích, páscích atd. Pomohou s výběrem poradí a případně oblek na místě upraví.
MY jsme vybrali dobře, byli jsme spokojeni, oblek vypadal dobře na plese, kluk v něm chodí na zkoušky, do divadla, je to investice, která se vyplatila. Akorát bych ještě ráda někdy investovala do toho svrchníku, i když mladej gentleman odloží bundu v šatně a i když většina mladých gentlemanů v finančních důvodů bundu k obleku nosí, tak to přece jen není úplně ono.
Ten oblek tehdy byl někde mezi Pankrácí a budějovickou, ne v obchodním centru. Kluk maturoval 2014, někdy touhle dobou před třemi roky jsme ten oblek kupovali.
Quivis – tak jsem se koukla na to CEO. No, tak já mám blíž k tomu technikovi z kotelny. Svět byzbysu nikdy nebyl mým světem.
maYdo,
stran kožichů s tebou souzním – těžké je to jak kráva, a při nesprávné péči z toho začnou lézt breberky i chlupy 🙂
Takže raději duté vlákno a nepromokavost, co se zimních kabátků či bund týká 🙂 Občasnou návštěvu společenské akce přežiji v klasickém flaušáku, a kolem krku hřejivou mohérovou šálu, i v tom se dá vypadat dostatečně elegantně 😉
Jo, jo, ale mezi těmi esy od Armaniho je nutno pojmy a dojmy znát, abysem nebyl …. 😉
No právě Armaniho nikdo nenosí, číst prosím pozorně …
Quivis, já nemám potřebu souznít s esy od Armaniho. A s technikem z kotelny se vždycky domluvím.
Ostatně skutečný gentleman obvykle nevypadá jako eso od Armaniho, i když má na sobě oblek stejné nebo i vyšší kvality. S takovými se ovšem obvykle domluvím taky.
Tohle je soce o něčem jiném, ale jako komentář k dresscodu s eto taky hodí. 🙂
Jetslipak je ten oblek, co se tam vyskytuje, od Armaniho?
[440] Možná už jsem to tu psal, ale klidně se zopakuju.
My se pokoušeli navázat spolupráci se jednou velkou slovenskou firmou. Byla to taková zajímavá polosocialistická fabrika, kde se před řediteli chodilo v předklonu a chovalo se k nim velice uctivě.
Oni nás pozvali na svůj stánek na výstavu, kde jsme dva dni šaškovali ve výstavním oblečení (oblek/kostým). Druhý den dorazil pan generálný riaditel osobně, slovenské osazenstvo v pozoru, my skoro, a začal hovor. Pak generálný měl utkvělé představy, které my nechtěli programovat (moc práce s minimálním reálným využitím), tak jsme to probírali tam a zase zpátky. Větší část rozhovoru poslouchalo individuum v dlouhém koženém kabátu dlouhými vlasy a rozježeným vousem. Po nějaké době se vmísil do debaty a několika slovy panu generálnému vysvětlil, že jeho nápady jsou k ničemu a pan generálný se odpotácel do zázemí, kde ho (pravděpodobně) jeho podřízení napravovali borovičkou.
To podivné individuum byl náš dlouholetý zákazník, kterého jsme viděli in natura poprvé, do té doby jsme maximálně telefonovali.
Ano, tenhle klip znam jeste z prace a v realu jsem ho nekolikrat zažil……
Není nad global company.
Od te doby jsem si ho nekolikrat pouštěl – vždy, když jsem mel nutkání jit zpet do práce.
Spolehlivý antidot.
No, já oblek oblékám málokdy.
Ale jsou chvíle ,kdy se jim člověk nevyhne.
Jako když jsem byl pozván, coby člen vedení slovenské lékařské komory při jejim založení na oslavy 25 letého výročí.
I usoudil jsem že ty kolegy z onoho prvního vedení bych viděl rád, i šáhl jsem do šatníku pro oblek , který jsem už několik let neoblékl.
Byl z celkem kvalitní vlny, soudě podle toho, že molům zřetelně chutnal.
Skončil ve smeťáku…..
A co včul ?
Sestřička, na rozdíl ode mne registrující , kde a co kterej pacient dělá mě nasměrovala na pacientku z naší vesnice,která pracovala v jednom brněnském nákupním centru v obchodě s pánskými obleky.
I po dohodě jsemm se za ní vypravil. V jejím obchodě nula bodov. Nicméně pacientka nelenila, a obešla se mnou obchody konkurenční, až se vydařilo. Ne , že by se našel vyhovující komplet, ale sako z jednoho kompletu ( velikosti)v kombinaci s kalhotami jiné velikosti problém vyřešily.
No sláva.
I nadešel den slávy.
Hodil jsem do auta kostelové boty a oblek , že se převléknu až v BlaVĚ, ovšem ta cesta byla nějak prokletá.
Ani nebyl čas koupit slovenskou dálniční známku, ale protože jsem starou cestu do Blavy absolvoval již dvakrát bez problémů, moc mi to nevadilo.
Jenže…. ta cesta se opravovala, fůra objížděk, a najednou jsem zjistil, že jsem uprostřed vojenského prostoru Kuchyňa. 🙂
No nakonec jsem se s notným zpožděním do Blavy na Výstaviště dostal, zaparkoval a začal jsem se převlékat.
I ejhle.
Já byl vždycky zvyklej mít sako i kalhoty na jednom ramínku.. tehle obchod daval sako i kalhoty na ramíncích zvlášť. A já popadl jen věšák se sakem, a ramínko s kalhotami zůstalo doma.
Chvíli jsem přemýšlel, že otočím a pojedu domů, ale nakonec jsem si vzpomenul, že mým heslem vždy bývalo “ Jen co někam přibudu, udělám ostudu a zas du“ a usoudil jsem, že ostuda, neostuda..
¨Tak jsem na oslavu přišel v bílé košili, fungl novém saku, otrhaných riflích , a společenských botách.
Jelikož jsem přišel pozdě, vyhnul jsem se slavnostnímu předávání pamětního diplomu a daru na jevišti 🙂
Asopň to 🙂
Když jsem líčil své peripetie kolegům z prvního vedení,váleli se smíchy…….. 😀
I tak to bylo fajn.
Ježíšmarjá kdo to kdy viděl, abych psala vyděl.
To asi bude nějaký trauma z dětství a zkoušek ve Vkusu 😀
Vkus zní strašně ….
Jen asi Rpuť ví jak to slovo vzniklo a kdo se kam vkousl
Asi nějaký rusismus. Vkus – když chutná tak se hlouběji vkousneš. To něco do čeho se vkousáváš je tedy vkusné. Přeneseně dobré .
Podezřívám německé nosočistoplenníky kteří více méně asi z legrace a nudy dotvářeli český jazyk
Anžto tu Modrý pták není, zkusím odpovědět sama a jen s minimem znalostí, které mám od jednoho krejčího, který získal oprávnění používat látky firmy Dormeuil. Ano, oprávnění je to správné slovo. Jak již bylo řečeno, jedná se o „tajemnou“ firmu, francouzskou, která distribuuje látky nejvyšší kvality. Tu si hlídá i tak, že látku neprodává volně, ale dodává ji jen prověřeným krejčovským firmám. Hlídá si kvalitu krejčoviny a pokud by se jí něco nezdálo, zruší spolupráci. Mám dojem, že v ČR byly 2-3 krejčovství, která měla oprávnění odebírat látky firmy Dormeuil (ale mé informace jsou tak 9 let staré, mohlo se cokoli změnit – až na hlídání kvality).
A pokud jde o šití obleku na míru, je to věda, alchymie a tradice. To s Vkusem moc společného nemá. Pokud si necháte ušít oblek z látky od firmy Dormeuil, máte jistotu, že se vám kromě nejvyšší kvality dostane i rad ohledně doplňků, etikety a pod.
No nic, radši se vrátím k daním.
390 – dokonce i ja, ackoliv jsem doposud nutnost sve sluzby manazerum nabizet alespon trochu slusne oblecen odbyval konfekci od Marks Spencer a jinak hodim v cem mne napadne, musel prejit na „merenku“.
no jo, Dano, to víš, u nás ve vidlákově před třiceti lety halt byl k mání jen ten Vkus. A na takovou látku by máti stejně neměla. Ale myslím, že to šťouchání při zkoušení a napomínání při špendlení by mně otravovalo zrovna tak a nechuť ke zkoušení oděvů bych si z toho odnesla i tak.
Pokud jde o pracovní dresscode, tak užiju spíš oblečení do terénu, ke kterýmu se obvykle jako doplněk nosí blok, metr, foťák a dobrý boty. někdy by bodla taky třetí ruka, ale tu žádnej módní salon neušije.
Dobré ráno
S úžasem čyu Trumpův tweet:
Donald J. Trump
@realDonaldTrump
The „Intelligence“ briefing on so-called „Russian hacking“ was delayed until Friday, perhaps more time needed to build a case. Very strange!
https://twitter.com/realDonaldTrump/status/816452807024840704?ref_src=twsrc%5Etfwhttps://twitter.com/realDonaldTrump/status/816452807024840704?ref_src=twsrc%5Etfw
skimici,
co se ti nezdá ?
Halle
přijde Ti to normální aby z presidenta-elect, Trumpa Donalda vylezl Putinovec a příznivec konspiračních teorií?
Já bych na místě Obamy ještě zkusil brnknout panu Chovancovi jestli by mi nepůjčil na pár dní Rychlou Rotu pana Jandy a klanu Romancovových, jelikož ideové ukotvení pana Trumpa zdá se být velmi nepevné a do nebe volající.
Takhle světový mír nevybudujeme!
To deride – je anglicky posmívat se …
Já bto pochopiltak,že trump měl dostat nějaké informace o ruském hackování,a že tajné služby to setkání s ním odložily na pátek.
pochopil jsem to špatně ?
Halle
přesně tak. A Trump říká, že asi potřebují více času aby mohli „build the case“.
Nepokrytě se jim vysmívá.
Z jedné strany to stačilo aby mohli vypovědět 35 diplomatů a zavřít dvě zařízení, z druhé strany to nestačí ani na to aby mohli informovat nového presidenta necelé tři týdny před inaugurací …
Dobré ránko!
https://www.facebook.com/Conservativenet/videos/374905682901545/?pnref=story
Nepokrytě se jim vysmívá.
Jo, to jsem pochopil. A zpochybňuje jejich tvrzení k tomu vysmívání.
Hplt je toproblém.Po tolika lhaních v minulosti holt lidi přestávají tomu,co tajné služby „zjistily“ věřit.
Myslím, že za tím odkladem vězí tohle:
…Předseda senátní Komise pro ozbrojené služby, republikán John McCain, svolal zasedání na tento čtvrtek, kde se budou probírat zahraniční kybernetické hrozby. McCain je přesvědčen o tom, že Rusko musí za útok proti „základům americké demokracie“ zaplatit vysokou cenu…
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Donald-J-Trump-vitezi-vitezi-vitezi-zni-radostne-z-jeho-okoli-ktere-vypustilo-zajimave-vyjadreni-o-Rusku-Situace-houstne-469511
Prostě chtějí s McCainem ve čtvrtek něco upéct a v pátek to předhodit TRumpovi.
No, nebude to mít Trump lehké ani s republikány.
A Shapiro balí kufry!
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/440878/zemanuv-kritik-schapiro-se-louci-s-prahou-ten-pohled-mi-bude-chybet.html
Napadá mne spousta povolání, u kterých je přiměřené oblečení mandatorní, ale kolik z nich je slušných ? Lidi, proboha, čím se živíte ? 😉
[408] Ano, dress code pro člověka, který potřebuje střídavě navštívit nějakého toho CEO a vzápětí technika, který má útulný kutloch ve sklepě za kotelnou.
Dobré zas ráno… K tomu odívání – pro mě byl zlom v okamžiku, kdy na jedné konferenci se sešla čtveřice světoznámých profesorů, kteří se tam vesměs vyskytovali v džínách a v triku – ale slyšet je přednášet, to byl zážitek. No a pak pobyt v Dánsku, kdy ze dvou kolegů jeden chodil zásadně v perfektním obleku a druhý v džínách a odrbané košili a byli nerozluční přátelé a jejich diskuse byly taky úžasné. Ergo jsem pochopil, že v těch hadrech to není.
Jo, z Thajska jsem si dovezl velmi slušně ušitý oblek za relativně levný peníz, ale nosím to jen a pouze při slavnostních příležitostech. Takže asi tak… Ostatně jsem usoudil, že černé džíny jsou dostatečně společensky vyhovující, ságo a kravatu nosím v příruční tašce, na nezbytně dlouhou dobu ze sebe udělám slušného člověka, načež to zas sundám a strčím do tej tašky.
Jinak, při akcích na univerzitě – znalí vědí, že talár schová ledacos (a navíc je v něm dost horko), takže si ságo zásadně neberou, pouze kravatu. Dokonce jsem zažil inovativní přístup, kdy kolega přišel v kraťasech a pod kolena si na gumičce zavěsil kusy nohavic, protože ty jsou pod tím talárem přece jen vidět. Ono – člověk se stále učí… A není nad osobní pohodlí…
2 skimic ad 414 – no ale je to znatelný pokrok – na zfalšování rodného listu keňský vopice potřebovaly toho času mnohem více…
[420] Tak u naší firmy se dress codem zabývají obchodníci a vedoucí projektů. Jaký je vztah běžného franty programátora k výše uvedeným raději nepsat.
Šéfstvo se vyskytuje většinou v svetrech a trikách a do obleků se nutí jen, je-li to nutné. Značky jsem jim nikdy nestudoval.
Dobré ránko.
420 – no, tak třeba já, NoName, na sebe právě navlékám montérky, soukám se do zimní pracovní bundy, nazouvám pracovní sněhule a fičím poklidit slepice a vykydat jim hnůj. 🙂
A až to dodělám, osprchnu se, obléknu zimní kostýmek, slušivou halenku, obleču si flaušový kabát s liškou, obuju kozačky a jedu jednat na úřady. Prostě normál děvucha z dědiny. 🙂
A pokud jde o obleky např. od Dormeuil, znám dost povolání, kde je to nutnost, minimálně při společenských aktivitách, které jsou nutnou součástí jejich práce.
BTW: při osobním setkání mohu prozradit, kdo – kteří – byli nejčastějšími zákazníky krejčovství, přičemž cena obleku se pohybovala blízko nebo i přes šesticiferné číslo.Před 10-ti lety. Ale to fakt mimo net.
Tak jdu na to. Hezký den.
Jinak, než se zmenšilo příliš, jsem delší dobu užíval sako Hugo Boss. Ze sekáče.
Já se přiznám i k Oděvním Závodům Prostějov. Je tedy pravda, že jsem od nich měl jen jedno jediné sako, které náhodou sedělo …
227-daly se v něm konzumovat šneky ?
427 samozřejmě.
Dpbré rámo,
421- Honzo, co to je technik v kutlochu za kotelnou, jakousi povědomost mám, ale co to je CEO?
Jj – šaty dělají člověka! 😀
Jednou takhle, netušíc, že se blíží průser, oděla jsem se do pracovního oděvu, neb jsem potřebovala udělat jakési zahradnické práce. Za tím účelem oděla jsem hadry na jejichž vzhledu již zapracoval zub času a též stopy zeminy uvízly.
Leč průser nastal, povolána sanita a já skončila ve špitále. Sestry vrhly odborné oko a okamžitě usoudily, že tu babu právě vytáhli ze škarpy u silnice a jaly se konat!
MNě bylo zle jak psovi, ze všeho nejvíc jsem potřebovala postel, kyslík a spát a místo toho mě ty dobré dívky vláčely kouoelnou, drbaly rejžákem a polejvaly smradama proti breberkám. Málem mě sice zabily, ale trvaly na tom, že musí ochránit špitál před smrtelnou infekcí a mé prosby o milost je nechávaly v klidu.
Ráno se mi pak všechny omlouvaly – naštěstí jsem přežila, tak měly komu… 😀 😀
429 v poho.
V zásadě, když se zasním, dala se v něm dělat celá řada věcí …
Fujtajbl vespolek,
stran sága jsem se flákal nejdřív po Pankráci, abych vomrknul cvrkot, protože to je taková křižovatka lidí, kteří musí přijít do práce jakeš-takeš oblečení. Blbý je, že jsou tam rok od roku mladší a mladší klofani, takže se s nimi čímdáltímvíc míjím. Klofani na sobě všichni měli saka s rukávy končícími nad zápěstím a kalhoty nad kotníky. Na loktech měli všichni našité záplaty. Trochu mě to zarazilo a šel jsem se kouknout do Arkád. Ve všech kvelbech se to prodávalo. Jak přes kopírák. Všechno stejný, všechno tenhle druh. Jako jo, je to fajna hadra, když stavím podium, stěhuju Svěcenýmu housle, nebo někomu jinýmu klavír, či varhany nebo pikolku. Ale v okamžiku, kdy začnou nalejzat hosté a člověk jim má říkat dobrý večer a posílat je tam, kam patřej, je to oděv krajně nepatřičný. Juknul jsem do Jihlavy. Je to vesnice, takže by mohl někde v koutě viset použitelnej kousek ze starejch dob. Ani kokot! Tak jsem ze zoufalství vyrazil to Třešti, protože firma Vývoj je firma docela solidní, i Modrej Pták si tam nakoupil něco málo pracovních oděvů. Teď už by si nenakoupil. Saka se záplatovanejma rukávama nad zápěstí, kalhoty s nohávama nad kotníky. V sortě pracovních obleků nic jiného. Připadá mi, že se všichni pomátli…
CEO viz Google (a to se dá bez takových znalostí v Čersku podnikat?)
433 ptakopysku,
to bude styl „Na Havla“!
Aby nemusili při výročí ohrnovat nohavice. A to ostatní se s tím svezlo 🙂
Dobré ráno vespolek,
u nás padá snížek bíííílýýýý, ale je na nule, takže to hned spořádaně taje a vozovky jsou jen mokré.
Při čtení debaty o odívání jsem docela šťastná, že žádný dresscode nemusím dodržovat – v laborce nepracuji s žádnými odpudivými jedy či sajraty, i když bílý plášť mám samozřejmě pro předepsané procedury vždy po ruce. A latexové jednorázové rukavice fakt „značkové“ či „na míru“ ještě nevynalezli 🙂
Jinak zážitky jako popisuje PeS – navíc bych přidala, že pokud se někdo objeví v super obleku, je na něho nahlíženo s jitou podezíravostí – nezakrývá tím prázdnotu svého ducha ? Ale v zásadě je naše komunita velmi tolerantní, každý chodí oblečen, jak mu vyhovuje, i když lze celkem snadno identifikovat biology „zelené“ (chodí často do terénu a tak se vykytují celoročně v pohorkách a sportovním oděvu, ano i bytelném značkovém) a „bílé“ (ti jsou oblečeni v tom, v čem se cítí pohodlně, neb v laborce je nutno se soustředit na prováděné experimenty a nemůže vás přitom škrtit kravata – dost často jsou to trička s logem nějaké vědecké konference či biotechnologické firmy, která trička dává jako bonus při větším odběru chemikálií)
Společenský oděv samozřejmě mám, ale vyřizování na úřadě je to poslední, kdy by mne napadlo se do toho nasoukat… a kožešin se u mne moc nenajde, pár zděděných nenositelných beranic… nejraději mám traperskou čapku ozdobenou mývalím ocáskem, ale ještě jsem nenašla odvahu v ní v zimě vyrazit, neb k čepicím, kulichům a jiným pokrývkám hlavy mám všeobecnou nechuť. Ale je to suvenýr z cesty americkým Západem, a prej mi docela sluší 🙂
Jo, dresscoe…. jedno z velkých témat, na kterých jsem se s máti skoro nikdy neshodla.
Kdysi jsem měla taky kabát s liškou. A před tím beraní kožich. Akce mojí matky, protože já bych si žádný chlupy na sebe dobrovolně nepořídila. Kožich byl upravený po nějaký vzdálený tetě. Kdybych v tom vyrazila z koleje do školy, byla bych spolužákům v džínech a bundách pro smích. NAvíc byl příšerně těžkej. NIcméně matka trvala na tom, že ho mám nosit. Nepomohly ani takový argumenty, jako že jediná ženská na celej strahovskejch kolejích je nějaká Anča parukářka, o které je známo, že studentský rozpočet vylepšuje přivýdělkem v Alcronu prací vleže. Naštěstí přišlo jaro a ten starej kožich se začal během léta rozpadat.
Liškovej límec byl předělanej taky z nějaký postaší peleriny a pelichal Pořád jsme měla plnou pusu chlupů a chlupy jsme trousila , kam sjem se hnula. Ale protože jsme v tu dobu dost bojovala salergiemi, nakonec mi byl ten líímec prominut, protože jsem tvrdila, že mně dráždí ke kašli.
No a větu, že bych si měla nosit kostým, jsem naposled slyšela, to už mi bylo nějakej rok přes padesát. Ale je to druh oděvu, kterej mně nikdy moc neokouzloval a vcelku jsem se bez něj celej život obešla. Příležitosti, kdy bych užila kostým, lze vyřešit i jinak.
ptakopysku,
manžel si za účelem obhájení a udělení profesury obstaral celkem pěkný oblek v Marks and Spencer – málem ho trefil šlak nad cenou, a to ve srovnání s výše uvedeným byla směšně nízká (a to jsem ho ještě musela ukecávat, neb se původně chtěl nacpat do saka z výprodeje v Tescu, zjevně ušitém našišato). Leč on právě patří k těm vědeckým týpkům, co jsou pro ně džíny a triko nejoblíbenější oděv celoročně – v létě samozřejmě kaťata ke kolenům, a bezstarostně vystavuje chlupatá lýtka 🙂
Ale celkem chápu lidi, kteří se v obleku musí vyskytovat denně a povinně, že si raději nechají ušít něco na míru a z kvalitního materiálu – především o pohodlí jde v každém případě.
Pakopysku, teď vcelku bez legrace – před pár lety bylo nutno pořídit synkovi oděv, v kterém by mohl se ctí obstát na maturitním plese a v dalších životních zkouškách. A zrovna na tom Pankráci je obchod Bandi, který je na pánský obleky zaměřen. Mají obleky a všechno k tomu, včetně vhodného svrchníku a myslím i bot, nemluvě o košilích, páscích atd. Pomohou s výběrem poradí a případně oblek na místě upraví.
MY jsme vybrali dobře, byli jsme spokojeni, oblek vypadal dobře na plese, kluk v něm chodí na zkoušky, do divadla, je to investice, která se vyplatila. Akorát bych ještě ráda někdy investovala do toho svrchníku, i když mladej gentleman odloží bundu v šatně a i když většina mladých gentlemanů v finančních důvodů bundu k obleku nosí, tak to přece jen není úplně ono.
Ten oblek tehdy byl někde mezi Pankrácí a budějovickou, ne v obchodním centru. Kluk maturoval 2014, někdy touhle dobou před třemi roky jsme ten oblek kupovali.
Quivis – tak jsem se koukla na to CEO. No, tak já mám blíž k tomu technikovi z kotelny. Svět byzbysu nikdy nebyl mým světem.
maYdo,
stran kožichů s tebou souzním – těžké je to jak kráva, a při nesprávné péči z toho začnou lézt breberky i chlupy 🙂
Takže raději duté vlákno a nepromokavost, co se zimních kabátků či bund týká 🙂 Občasnou návštěvu společenské akce přežiji v klasickém flaušáku, a kolem krku hřejivou mohérovou šálu, i v tom se dá vypadat dostatečně elegantně 😉
Jo, jo, ale mezi těmi esy od Armaniho je nutno pojmy a dojmy znát, abysem nebyl …. 😉
No právě Armaniho nikdo nenosí, číst prosím pozorně …
Quivis, já nemám potřebu souznít s esy od Armaniho. A s technikem z kotelny se vždycky domluvím.
Ostatně skutečný gentleman obvykle nevypadá jako eso od Armaniho, i když má na sobě oblek stejné nebo i vyšší kvality. S takovými se ovšem obvykle domluvím taky.
Tohle je soce o něčem jiném, ale jako komentář k dresscodu s eto taky hodí. 🙂
Jetslipak je ten oblek, co se tam vyskytuje, od Armaniho?
https://www.youtube.com/watch?v=BKorP55Aqvg
Jj – to všeobecné vzdělání! 😀
s.Romancovová v DVTV: „Nevím sice, jakou náplň práce měl Koniáš….“
https://video.aktualne.cz/dvtv/dvtv-02-01-2017-romancovova-o-kritice-zemana-zmeny-v-roce-20/r~6338e52cd12511e6b13b002590604f2e/
[440] Možná už jsem to tu psal, ale klidně se zopakuju.
My se pokoušeli navázat spolupráci se jednou velkou slovenskou firmou. Byla to taková zajímavá polosocialistická fabrika, kde se před řediteli chodilo v předklonu a chovalo se k nim velice uctivě.
Oni nás pozvali na svůj stánek na výstavu, kde jsme dva dni šaškovali ve výstavním oblečení (oblek/kostým). Druhý den dorazil pan generálný riaditel osobně, slovenské osazenstvo v pozoru, my skoro, a začal hovor. Pak generálný měl utkvělé představy, které my nechtěli programovat (moc práce s minimálním reálným využitím), tak jsme to probírali tam a zase zpátky. Větší část rozhovoru poslouchalo individuum v dlouhém koženém kabátu dlouhými vlasy a rozježeným vousem. Po nějaké době se vmísil do debaty a několika slovy panu generálnému vysvětlil, že jeho nápady jsou k ničemu a pan generálný se odpotácel do zázemí, kde ho (pravděpodobně) jeho podřízení napravovali borovičkou.
To podivné individuum byl náš dlouholetý zákazník, kterého jsme viděli in natura poprvé, do té doby jsme maximálně telefonovali.
Ano, tenhle klip znam jeste z prace a v realu jsem ho nekolikrat zažil……
Není nad global company.
Od te doby jsem si ho nekolikrat pouštěl – vždy, když jsem mel nutkání jit zpet do práce.
Spolehlivý antidot.
No, já oblek oblékám málokdy.
Ale jsou chvíle ,kdy se jim člověk nevyhne.
Jako když jsem byl pozván, coby člen vedení slovenské lékařské komory při jejim založení na oslavy 25 letého výročí.
I usoudil jsem že ty kolegy z onoho prvního vedení bych viděl rád, i šáhl jsem do šatníku pro oblek , který jsem už několik let neoblékl.
Byl z celkem kvalitní vlny, soudě podle toho, že molům zřetelně chutnal.
Skončil ve smeťáku…..
A co včul ?
Sestřička, na rozdíl ode mne registrující , kde a co kterej pacient dělá mě nasměrovala na pacientku z naší vesnice,která pracovala v jednom brněnském nákupním centru v obchodě s pánskými obleky.
I po dohodě jsemm se za ní vypravil. V jejím obchodě nula bodov. Nicméně pacientka nelenila, a obešla se mnou obchody konkurenční, až se vydařilo. Ne , že by se našel vyhovující komplet, ale sako z jednoho kompletu ( velikosti)v kombinaci s kalhotami jiné velikosti problém vyřešily.
No sláva.
I nadešel den slávy.
Hodil jsem do auta kostelové boty a oblek , že se převléknu až v BlaVĚ, ovšem ta cesta byla nějak prokletá.
Ani nebyl čas koupit slovenskou dálniční známku, ale protože jsem starou cestu do Blavy absolvoval již dvakrát bez problémů, moc mi to nevadilo.
Jenže…. ta cesta se opravovala, fůra objížděk, a najednou jsem zjistil, že jsem uprostřed vojenského prostoru Kuchyňa. 🙂
No nakonec jsem se s notným zpožděním do Blavy na Výstaviště dostal, zaparkoval a začal jsem se převlékat.
I ejhle.
Já byl vždycky zvyklej mít sako i kalhoty na jednom ramínku.. tehle obchod daval sako i kalhoty na ramíncích zvlášť. A já popadl jen věšák se sakem, a ramínko s kalhotami zůstalo doma.
Chvíli jsem přemýšlel, že otočím a pojedu domů, ale nakonec jsem si vzpomenul, že mým heslem vždy bývalo “ Jen co někam přibudu, udělám ostudu a zas du“ a usoudil jsem, že ostuda, neostuda..
¨Tak jsem na oslavu přišel v bílé košili, fungl novém saku, otrhaných riflích , a společenských botách.
Jelikož jsem přišel pozdě, vyhnul jsem se slavnostnímu předávání pamětního diplomu a daru na jevišti 🙂
Asopň to 🙂
Když jsem líčil své peripetie kolegům z prvního vedení,váleli se smíchy…….. 😀
I tak to bylo fajn.
448 k 445…