Dušan Neumann
Nebýt těch několika zachovalých fotografií a nálezu z oddělení popálenin,
težko bych se na ten den – 21.8.1969 – rozpomínal. Zůstala jen těžká pachuť
zklamání z marností demonstrací rozháněných československým bezpečnostními
orgány, ozbrojenci dělnických milicí, kteří v Brně zavraždili dva
demonstranty a pasivity už podstatné části národa. Nakonec jsem měl štěstí, slzný granát, který jsem „vracel“ oštítovaným policajtům mi vybuchl až po odhození a popálil mi nohu. Zachránil mne tehdy můj pozdější šéf
Automotorevue, Standa Cáhel který mne odvezl do Legerky na popáleniny a odtamtud, když kliniku začali prolézat estébáci, mne odvezl k babičce do
Rudné, kde jsem zůstal než mi puchýře velikosti mýdlových bublin praskly
nebo splaskly. Prožíval jsem demonstrace i zásahy v centru na Václavském
náměstí odkud jsme byli vytlačeni na Příkopy, kde jsem příliš pozdě chytil a
odhodil ten slzný granát.
Nemám, co bych dodal. Ten pocit zrady a morální devastace normalizace nikdy nevymizel.
Šumavák bloguje
………….aneb: deníček za- a (vy)valeného
Protože taky trochu fotím tak musím konstatovat, že kvalita snímku není jen v jeho technických parametrech, Jeho technické parametry jsou v různých oborech fotografie různě důležité.
* Dělat krajinařinu nebo architekturu s mobilem jest zhůvěřilost – leda kdybyste vyfotiti tornádo v NY
* Dělat street s Hasselbladem je nesmyslné¨ – lidi buď vystrašíte nebo i naštvete a můžete dostat na budku
* Dělat wild fotky s ohniskem pod 400 mm je sice možné, ale úspěch se dostaví asi tak často, jako výhra v loterii
* Dělat ateliérové fotky pomocí kompaktu za 5 000,- jde jen chvilku. Pak zjistíte, že ostatní už to vyfotili dávno před vámi a lépe. I invence má své limity.
Atd atp.
Podstatné je, co fotka udělá s divákem. Jestli zaujme nebo ne. O jaké publikum se jedná je také rozdíl. Lovci broučků, kapiček na pavučinách a orosených květinek neocení třeba drsnou sportovní fotografii nebo ten street. Wildkaři zase podávají report, jak vzácné zvíře „ulovili“ a na kompozici z vysoka… Figuralisté zase svoje modelky štelují do tak fantastických poloh, kdy má člověk pocit, že po expozici museli zavolat rehabilitační sestru, aby dala modelku do normálu a ta mohla odejít po svých. Romantičtí krajináři (krajinářky) zase fotí jeden a tentýž starý uschlý strom v mlze celá léta – i zimy. Atd., atp.
A někdy mám pocit, že když fotku odbarvíte, bude považována za „umělečtější“ a bublina uměleckých fotografů (amatérů, pochopitelně, profíci reagují jinak) ji snáze přijme. Jenom nesmí být moc poznat, co na té fotce vlastně je.
Když člověk dostane zadání, je věc jednodušší. Když ten kšeft vezme, vytáhne ze skříně vhodný foťák a snaží se to zadání splnit. Když se mu to podaří dostane zaplaceno a případně další zakázky. Ale moc se nepobaví a focení si „neužije“.
Tzv. volná tvorba je o hodně horší. Jednak nevíte, pro koho fotíte a jednak fotíte to, co zajímá vás, způsobem, který se vám „pozdává“, což může být velmi vzdáleno většinovému vkusu a pro většinu diváků nesrozumitelné – což je další nezbytná podmínka dobré fotografie.
A navíc – když jdete s tím, že něco vyfotíte, tak nikde nic není vhodné k focení. Špatné světlo, škaredí lidi, zvířata, která nekomunikují a když už na něco narazíte, tak určitě máte špatný objektiv nebo vybitou baterku. Proto nosím malinký Lumix pořád v tašce a tak občas na něco narazím.
Ten Schumiho fotomobil je v tomhle ohledu mnohem lepší, protože pro street je méně nápadný. S mobilem v ruce chodí snad už 80% populace.
Trochu problém vidím v tom, že k fotomobilům se už prodávají přídavné objektivy teleobjektivy, makro objektivy, rybí oka, filtry a jiné vymyšlenosti, takže nakonec člověk bude chodit taky s brašnou věcí (aby ho něco nezaskočilo), akorát že to bude mít v malém formátu a fotku na zeď z toho prostě neudělá.
Fotím už přes 65 let a pořád mi na to stačí jednoduchá poučka od vynikajícího krajináře a divadelního fotografa fotografa Františka Krasla:
„Když nemáš (fotkou) co (ostatním) říct, nech ho (foťák) zastrčený (v brašně).“
Už jsem asi o patnáct let starší, než byl Franta, když mi tuhle větu řekl, ale o obecné platnosti „Kraslovy věty“ nepochybuji.
Zpátečníku, papouch je pěkný. Perfektně ostrý. Pozadí se mi jeví vyžehlené víc než by odpovídalo přirozené hloubce ostrosti. Ale, může být. Jaký je exif?
K mému „fotomobilu“ naštěstí nepasuje žádný přídavný objektiv. Má tři spolupracující snímače za třemi objektivy. Kupoval jsem, že by měl obstojně fotit jako kapesní zápisník. Netušil jsem, že je to nejlépe fotící mobil na loňském trhu. Porovnával s kompaktem Samsung NX mini, s jednopalcovým snímačem, lepším než Sony RX 100 III. Letošní Huawei P30 pro je ještě lepší.
Jestliže nejde o situaci vyžadující zvláštní nastavení, dobře fungující „idiotfest“ režim je výhodou.
Zvládnutá technická kvalita vyjadřovací formy by měla být přiměřená obsahu.
Když jdu s tím, že něco vyfotím…přesně.
Lepší kompakt v kapse, než zrcadlovka v šupleti.
Lepší jeden dobře zvládnutý vyhovující foťák než nezvládnutých několik lepších.
Nejlepší je fotit jen tak. Pro radost. Hrát si. „Umění“ jsou plné police.
Pořád neumím fotit. Kašlu na to. I focení po focení je radost. Fotím.
Když nefotím, s potěšením o focení kecám. Nejen o focení.
Nic není černobílé. Jen počítače fungují v nulách a jedničkách.
2 Schumacher:
Jedna profesionální (moc dobrá) fotografka ni nedávno řekla, že má problém. Když dělá fotku, tak si uvědomuje, že velmi podobnou už několikrát udělala, nebo že ji už udělal někdo jiný a možná líp. (Profíci většinou vidí už hotovou fotku ve své hlavě, ještě než ji vyfešákují v editoru.)
Nejsem profík, fotit pořádně neumím, ale tohle mě taky pronásleduje. Člověk je pak jenom „kopista“. A některé věci prostě fotit nemůžu. Třeba orosené kytičky nebo park v mlze. Zdobnost, bezobsažnost…
Takže souhlasím. Hobby, radost… Třeba i z nového foťáku. Je skoro stejný jako DMC MZ 1000, jenom o něco lepší, má rychlejší ostření, nepřetržité video, měkký, plynulý zooming a hlavně fokus – bracketing. Zítra budu ten bracketing zkoušet.
Ovšem až dodělám ten mikrofon E12. Nechci prokrastinovat až tak moc.
(O tom, jak strašně mě nenávidí amatérští umělečtí fotografové za kacířské řeči o skutečném smyslu focení bych mohl napsat delší povídku. Hezké je, že oni netuší, jak vypadám a tak můžu sedět v jejich hospodě poblíž a poslouchat jejich rozumy. Brettschneider jak víno! Akorát, že to nikam nehlásím. Není kam.)
Matzurka (24.8.2019 | 22.39)
“Nic není černobílé. “
Ale to co je je hezké. Třeba klávesy na pianu.
Jaký je exif? — Ten tam máš prosím vypsaný: f = 500 mm, ƒ/7.1, 1/2000 s, ISO 800 (na D850, čili full frame).
když jdete s tím, že něco vyfotíte, tak nikde nic není vhodné k focení — Což o to… Horší je, že jak tak bloumám a koukám, občas najdu věci, ke kterým se chci vrátit za lepšího světla; vrátím, typicky za podmínek, které se mi zdají pro ten motiv vhodné, vyfotím, a pravidelně mi to vyjde ještě hůř než poprvé. (Logicky, protože čím mě to prve přitáhlo, byl dojem, a v něm už ty tehdejší podmínky byly zabudované.)
Jinak naštěstí nejsem fotograf; jen se snažím nafotit, co už není, a pokud možná tak, aby to trochu vypadalo.
skimici,
Ebony and Ivory 🙂 ?
OT: Zajímavý rozhovor zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Nahubek-pro-narod-od-Hamacka-Verdikt-novinarky-si-sef-CSSD-neda-za-ramecek-593577
(Loňská kandidátka do senátu za ANO.)
2 Zpátečník:
…protože čím mě to prve přitáhlo, byl dojem, a v něm už ty tehdejší podmínky byly zabudované…
To je problém. Člověk vnímá víc, než jen vlastní obraz. Taky vítr, vůni, teplotu a třeba i šplouchání vody. A pokud to nedokáže transformovat a nacpat do obrazu (je to zatraceně těžké), nepodaří se mu divákovi ten zážitek zprostředkovat, předat.
To znám… A patřičně mě to se… …irituje.
Park v mlze… tak to mám dávno za sebou. Tak jako dlouhé stíny podloubí, plynové lampy….
Pětistovka na 7,1 na full… to by mohlo být. Při dostatečně vzdáleném pozadí.
Focení brát jak Bohumil Hrabal říkal „Já nejsem spisovatel, jen zapisovatel.“
Jen zapisovat.
Zpátečníku, toho papoucha mám nafoceného. Ne tak arteficiálně.
Na jedné ruce seděl a krmil se, druhou jsem ho fotil.
Pošli mail, pošlu foto.
Poslal jsem.
Jinak fotografováním papoušků bych mohl trávit veškerá odpoledne… Místní chovatel jednoho aru pravidelně venčí; ten se posadí nahoru do koruny nějakého javoru a tam řve, dokud ho vycházka neomrzí. Při rozpětí křídel cca 1 m jej hned tak něco neohrozí, na druhé straně asi je dost inteligentní a dobře ví, z které strany je krajíc namazán máslem, takže ho ani nenapadne zdrhnout. Majitel si ho akorát občas skoukne s chodníku; nevím, zda mu dává nějaký povel „domů“, ani zda by to vůbec šlo…
P.M. (25.8.2019 | 3.20) napsal:
Listuju pozpatku. To, co nekde vystrachal skimc, je az neuveritelne krasne:
Stanu se menším a ještě menším,
až budu nejmenším na celém světě.
Po ránu, na louce, v létě
po kvítku vztáhnu se nejmenším.
Zašeptám, až se obejmu s ním:
„Chlapečku bosý,
nebe dlaň o tebe opřelo si
kapičkou rosy,
aby nespadlo.“
Gigant!
Jazyk je nejbajecnejsi hudebni nastroj.
Ted, s dovolenim, zase Hemingway. Jak jen mohl ten pokore nejvzdalenejsi chlap prave pokore postavit tak prenadherny pomnik ve svem Starec a more?
„Starec mel ruce zjizvene hlubokymi zarezy od toho, jak se lopotil s tezkymi rybami na snurach. Zadna z tech ryh nebyla vsak cerstva. Byly tak stare jako vymoly v bezrybe pousti.Plachta jeho lodi byla zaplatovana pytli od mouky a svinuta vyhlizela, jako vlajka trvale porazky.“
Dobré ráno vespolek,
Zpátčníku, rozhovor s kandidátkou za ANO je docela zajímavý.
S tou předsudečnu nenávistí má IMHO pravdu – a je také zajímavé, že Milionchvilkaři demostrují kvůlivá Benešové co ohrožení demokracie, ale že ohrožení demokracie přichází právě zaváděním „předsudečné nenávisti“ jim naprosto nevadí…. smutné.
Matzurka (24.8.2019 | 23.27) dobré ráno
To mě zrovna nenapadlo, vyskočily mi prostě klávesy, ale toto je v zásadě ono akorát ještě s dalším rozměrem …
Zpátečník (24.8.2019 | 23.30)
Lucie Groene má zajímavě namalované oči.
Málokterý z protestantů protestuje komplexně, proti všemu . Ani mu nepřipadá nejdůležitější to, co jiným. A pokud jo, je otázka, zda k tomu přiláká dost dalších lidí. Některým vždy něco ze široké škály vadí a brání jim, aby se připojili. Čistě teoretická úvaha, neobsahující, proti čemu bych šel protestovat já.
P.M. (25.8.2019 | 4.07)
No vidíte. A já z toho mám husinu 🙂
Dobré dopoledne,
tak sjem dceři řekla o tom, co tvrdil ten Kalenský a že by mně měla hlídat.
její reakce“
“ Když ti přijde mail, že si máš koupit viagru, tak ji nekupuj. To je všechno co potřebuješ vědět.“
hele, a nenaplnil náhodou svým výrokem ten Kalenský skutkovou podstatu trestného činu předsudečné nenávisti?
Copak Kalenský,
ale němečtí občané si dokonce stěžují
https://www.hlavnespravy.sk/po-prichode-350-romov-mestecka-horn-sa-pre-jeho-obcanov-vsetko-zmenilo/1864366
Jsem hodně stará důchodkyně (84) a žádné řetězové maily mi nechodí. Jen potvrzení objednávky u Rohlíku nebo Rozvozu jídel. Emailem mi chodí recepty od praktika.
Už asi nejsem zajímavá a cítím se být diskriminována. Jde o agismus nebo do které to menšiny se mám přihlásit?
No, mně chodí řetězový maily jako obchodní nabídky. Na různý produkty, týkající se profese, dealeři to loví v sezamech autorizovaných osob. A taky mi chodily nabídky na prodloužení pánského orgánu a na viagru a taky na rande s ruskama.
Politický maily mi chodily akorát od Rosse Hedvíčka a ten už je, jestli se nepletu, několik let po smrti. Když nepočítám sms od těch debilů z O2, aby mi připomněla, že nemám zapomenout na 21. srpen
Takže fakt nevím, co je to za blbnutí s tím, že se starší lidi nechávají zblbnut nějakými propagandistickými maily.
Ona to bude asi součást kampaně, která začala nechvalně známým spotem Přemluv bábu, přemluv dědka a která se snaží vyvolat dojem, že všichni nad šedesát nemají jinou starost, než obdivovat Zemana a rvát se o slevy v obchoďáku a nejlépe je zbavit svéprávnosti, aby nekazili ten krásný nový svět.
Jinak ti senioři, co je fakt zajímá akorát , co píšou v Blesku a kde mají jakou slevu, obvykle neumí s internetem a vyhýbají se mu. Blbnutím othoto typu je víc ohrožená mládež, co visí denně na síti a bez toho, aby to okomentovala , si ani zadek neutře.
Pojem „předsudečná nenávist“ používají vůči cizím postojům povětšinou ti, kteří vůči vlastním postojům používají pojem „předběžná opatrnost“.
Hate speech a prejudicial (předsudečná) hate jsou umělé konstrukty rozšířené v nesvobodných uskupeních.
Ve Státech takovéto kriminalizaci zcela samozřejmě brání již První dodatek Ústavy…
Mně kdysi napsala „vdova po generálovi“, z Nigérie, či od někud tamtud. Od té doby nic. Ani s požadavkem bitcoinů za nerozeslání něčeho o mně.
Sice mi na mobil občas, chodí to ve vlnách, přijde jakási nekompatibilní zpráva, jenže můj hloupý mobil ji neumí ukázat, nebo že něco nového v hlasové schránce, jenže nemám změškaný hovor. Kdyby něco důležitého, přijde sms. Tak to spokojeně mažu aniž vím o co jde. Obávám se, že smartfoun či smradfoun, podle těch, kteří na tom poříd ťapají hry a piklí na Fuckingbooku, mě o klid připraví.
Už jsem se chystal že k hlasovému tarifu objednám datovou službu.
Jenže jak tohle píšu, že napadlo mě udělat to jinak. V notebooku mám simku pro mobilní data, která příliš nevyužívám. Přehodit a nový mobil mít jen pro datové služby pro které v jiném zařízení už mám využívanou simku. Jako minitablet. Na kecání a sms používat obyčjený mobil, který je svého druhu neprůstřelným firewallem.
Jenže jak tohle píšu, došlo mi, že nový mobil má slot pro dvě simky….
To dává různé možnosti využití. A ušetření jednoho tarifu. Proč kupovat zboží, které už mám?
A jak tohle píšu, když datovou službu budu mít v mobilu, šlo by propojit notebook s mobilem. Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Mělo by to fungovat.
Pak, že vykecávání v hospodě je k ničemu…
Díky!!!
Máte radu, připomínku?
skimici, to sice brání, ale jak vidno z příspěvku a odkazu výše, první dodatek poldům, výkonné moci, v opruzování nebrání. Dotyčný buď nezná tamní Ústavu, nebo, spíš, nemá koule na to aby s odkazem na první dodatek poslal poldu do řiti. A že si bude stěžovat svému kongresmanovi, a tak i učinil.
2 maYda:
…obdivovat Zemana a rvát se o slevy…
Napíšu to jinak: …odmítají se zbytečně vymezovat proti něčemu, co nemohou změnit a co stejně brzy pomine a nejsou ochotni platit přemrštěné ceny za zboží, které lze získat levněji…
Je to sice totéž, ale není to „předsudečné pohrdání“.
Kdekdo má totiž pocit, že je nadčlověk. Ti, kteří si myslí něco jiného než to, v co věřím já jsou politováníhodní blbci.
To je to, co vytváří tu „blbou náladu“ jak to nazval Ruzyně.
“ Ti, kteří si myslí něco jiného než to, v co věřím já jsou politováníhodní blbci.“
politování blbci jsou především ti, co tohle hlásají, protože ani několikery prohrané volby je nepoučily, že lidi nebudou volit ty, kdo hlásají, že voliči, kteří volí konkurenci , jsou blbci.
Pak vždycky po volbách brečí, že máme špatný voliče. Ve skutečnosti to jen znamená, že demokracie funguje.
Já myslím, že to s tou „blbou náladou“ to není tak žhavý. Spousta lidí se už od přehnaného prožívání politiky oprostila.
a pokud jde o Ruzyni, tak myslím, že když mluvil o „blbé náladě“, tak měl na mysli, že už není přijímán s bezvýhradním nadšením a blbou náladu z toho měl především on.
Baubo (25.8.2019 | 11.15), stačí mít angažované přátele. Já mám jednoho, jehož adresu jsem ještě nepřesunul do zdroje spamu, protože kromě politických pitomostí je občas užitečný technicky, ve věci mého hobby. Jo, a je to důchodce. 😛
TAk s angažovaným přítelem se snad lze domluvit, ať Ti to neposílá.
Ale tei tzv experti se snaží vytvořit dojem, že někde sedí zli propagandistický agenti a tráví celý svůj pracovní den tím, že sepisujou maily a rozesílají je nebohým zmateným stařečkům, starším 55 let. ( proč zrovna 55 a ne 56 nebo 54, jaksi netuším…).
Taky by mně zajímalo, proč je lidem nad 55 upírána soudnost ohledně přečtěného textu, když mohou vykonávat často velice kvalifikovaní profese nebo řídit auto ještě nějakých 10 let bez omezení.
Bráchovi občas takový maily posílala jedna příbuzná. Pokud vím, dva ignoroval a na třetí odpověděl, ať mu to už neposílá.
To je právě ta odvrácená strana angažovanosti. Takovej člověk se nudí a má pocit, že to je jeho občanská povinost se angažovat a že musí něco dělat pro změnu poměrů a přesvědčovat lidi, jak je to správně. A tak přesvědčuje a má blahej pocit, že koná ěco správného,
Ve skutečnosti se tím stává jen otravným a ke změně přesvědčení to nikoho nepřiměje.
Docela zajímavé čtení, https://tinyurl.com/y549c5r7 „Hektar Louisiany? Koruna šedesát“
AeroKarel (25.8.2019 | 16.32)
… škoda že nechce koupit Brno.
Za korunu celý i s Ústavním soudem, Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Nejvyšším státním zastupitelstvím.
Kdyby si k tomu vzal i Šabatovou, něco bych mu privátně rád i zaplatil.
Vracím se k fotografování. Fotím asi o pět let méně než Starý kocour a propadám občas stejnému pocitu, že všechno jsem už nafotil. Takže vlastně dokumentuji změnu. Pro sebe a kamarády. Před lety jsem přestal fotit a točit svatby. U svateb to přišlo samo s rozšířením mobilů kdy si každý strejc myslel, že to natočí sám stejně dobře a zadarmo. Pak mi ty hrůzy nosili ke sestříhání. Děsná práce. Tak jsem nasadil takové ceny, že s mne přestali otravovat.
Praha se dá fotografovat pořád. Dá se vylézt na jinou střechu nebo věžičku nebo být na správném místě za správného světla. I park v mlze, pokud jej oživí nějaká dynamická nepatřičnost stojí za snímek. Aparát sebou tahám skoro pořád. Velkou, nepraktickou zrcadlovku Sony Alfa 75, s Vario-Sonarem 16-250. V každém autě mám navíc pohotovostní 14 mpx Sony CyberShot, ale to jen pro skutečnou nouzi. Já nějak bez hledáčku fotit neumím. Musím rámovat v hledáčku ne na monitoru. Bez brýlí na displayi moc nevidím a ve světle už vůbec nic. Stará škola. Fotkami si hlavně dokumentuji svůj život, kalendář a ilustruji internetové poučování. Ušetří mi to psaní a mám dobrou vizuální paměť takže se mi za fotkami lépe vybavují příběhy s nimi spojené.. O umění se nepokouším. Nikdy jsem nedělal statickou reklamu. Pro mne nuda. Moje byla reportáž. Sportovní, politická, událostní. Před deseti lety jsem začal staré fotky a negativy a diapositivy (pokud se našly) digitalizovat. Dnes má má můj digitální archiv 28 000 snímků (z nichž bych s klidem mohl 10 000 vyhodit, ale sentiment brání). That’s my five cents story.
2 AK. Ono by to Gronsko Trumpa ani nenapadlo, kdyby se o to formou investic a úplatků nepokoušela Čína. Je to součást boje demokratického volnotržního americké suystém s totalitním čínský. nejvyšší čas. Za pár let už tento náš, atlantický, sytém neměl šanci. Vůbec nejde o cenu iPhonů a Nike, ale o přežití západního styly byť nedokonalé demokracie.
Jo Dušane, mne to zaujalo celkově, hlavně ty okolnosti prodeje Louisiany i Aljašky.
Dusan Neumann (25.8.2019 | 17.23)
To se ještě dá prohlédnout za šichtu. Když předpokládám jeden za sekundu, tak
28 000 / 60 / 60 = necelých 8 hodin včetně quick piss a dolévání sklenky …
Grónsko….
Jaképak kupování. Určitě tam jsou porušována lidská práva…
Dušane, v tom je problém.
….západního stylu….
Bohuže ne samoupadající západní kultury.
skimici, odkliknout, ale ne prohlédnout Na kliknutí se zběžným prohlédnutím potřebuješ aspo%n 5 sekund.
2 Dušan N.:
Fotit svatby mě nikdo nedonutil – jen rodina, dobří přátelé a kolegové z Ústavu. Vymyslet něco „jiného“ na svatbě je hrozná fuška, pokud si člověk nechce najmout rypadlo nebo tank. Nevěstu na na lžíci bagru a ženicha jako bagristu už jsem fotil, ale ten ženich měl tátu šéfa bagristů, takže to šlo. Horší je, když rodiče novomanželů mají speciální přání nafotit skupinky a mají to „dobře vymyšlené“ – kdo s kým ano a kdo s kým v žádném případě. [;>)
Protože vím, co se s fotoknihami stane za pár let po svatbě je to odporná, zbytečná práce. Poslední svatbu jsem dělal předloni a byhl to můj svatební dar. Ale asi jsem měl koupit nějakou zbytečnost – žehličku nebo kávový servis
– bylo by to pro mě pohodlnější řešení.
Ad hledáček – dtto. Naprosto stejné důvody. Výjimka je při tajném focení street-ek s aparátem na kolenou a přehozenou bundou nebo něčím takovým. Pochopitelně výklopný displej. Odfotil jsem krásně se bavící holčičku ve vodotrysku a vedle mě seděl její nerudný tatínek, Cikán, a nic netušil. Pravda – člověk musí věřit trpajzlíkovi v aparátu, že to dobře zaostří a kompozice se dělá až v editoru – pokud lze. Hodně delete.
Fotím hodně v ZOO (na wildky už nemám fyzičku, sedět v roští a čekat tři hodiny až něco vyleze na palouk je sice dobrodružné, ale zdvihat by mě pak musel nějaký pomocný tým – zatuhnu a jsem v pr.. Prčících. Tam se snažím navázat se zvířákem kontakt abych dostal do fotky tu jeho dušičku. Strávím v ZOO tak 1 -5 hopdin a kdy úlovek jsou dva povedené z 200 expozic tak si říkám, že to byl dobrý lov. Ono zase proti wildkám musíte eliminovat mříže, stíny mříží, špínu na skle a nehezké pozadí. Ake můžete (musíte) jít na detail. Fotím jen úterý až čtvrtek, když je v ZOO minimum dětiček, protože řvou, zvířáci zalezou a je po focení.
Kameru a střih jsem dělal profesionálně, pak si ústav pořídil celé video-oddělení – a já byl rád, že to, co jsem dělal sám s kolegou navíc k běžné práci teď snadno zvládají tři kluci, kteří mají jen to. Už mě to moc nebavilo, protože je to jen dokument bez jakéhokoliv osobního vkladu. Mít to patřičně zaostřeno, zacloněno a pochytat všechny stěžejní situace. pak to sestříhat ze dvou nebo tří kamer a za 14 dní něco jiného stejného.
Začínali jsme na pultovém videu s 1/2″ páskem a vidiconovou bw kamerou zvlášť, pak přišlo VHS, SVHS, digitální na DV-tape, HD a než jsem končil, přišly digitální kamery na kartu.
Teď naším video-specialistům snímám a dodávám zvuk. Je to totiž právně stále složitější, autorská práva, GDPR, odbory atd. Tak se o to aspoň nemusím starat.
Zdigitalizováno mám asi 12 000 kousků (po drastickém promazání). Co si s tím počne potomek netuším,. Asi to smázne nebo hodí i s HD do popelnice.
Ale to mi už bude opravdu jedno.
Starý kocour (25.8.2019 | 21.09)
Ad – „co se s fotoknihami stane za pár let po svatbě ?“
To je otázka do pranice …
Fotokniha ze svatby přece putuje okamžitě do šuplíku a záleží na tom, kdy se nábytkem musí hýbat. Bývá to při malování nebo stěhování atp a šuplík se musí vyndat a vyklidit aby nábytek nebyl tak těžký. Fotokniha se tedy vyvenčí, nicméně bezdůvodně neotevírá.
Další důvod mohou být děti či vnoučata, když už jeden neví co, tak se fotoknihou dá listovat. Taky jsou tam obrázky.
Tak tak, skimici.
Krabici s fotkami/fotoknihu si obvykle otevře až ten z manželů, který přežikje – tedy obvykle vdova.
Starý kocour – já pořád ještě točím video pro různé amatéry – závody do vrchu, školní koncerty, místní bluesový festival či koncerty komorního kvarteta. Mmám stále dobrou tříčipovku Sony ZR1 na miniDV. Stahuje se to sice v real time, ale to m i moc nevadí. Ze své dávné praxe s 16mm, jsem se naučil „stříhat“ už kamerou. Když jsem tehdy vyfasoval PB H16 na péro a k tom 30m filmu a šel točit fotbal pro BBV a neměl mi útéct ani gél, tak to si člověk musel dobře rozmyslet kdy zmáčknout spouˇšť. (naštěstí tehdy českosloveští fotbalisté v lize moc golů nedávali). v USA jsem si také nejdříve pořídil S-VHS a k němu později výkřit techniky „time base corrector“ (dnes už nikfo neví co to je), v 90 letech Hi-8 a přes konvertor to stahoval na zázračnou Amiga 1000, později 2000.Když šel Commodore do kelu. zkusil jsem IBM s W 3.1 a po měsící s klením utekl. Od té doby jsem jablíčkovej. Ale dnes už více fotografuji než točím. Tahat poměrně velkou kameru – musí sedět na rameni pokud není na stativu, aby to za něco stálo, a stativ mne už daleko rychleji unavuje…
Starý kocoure
To je docela nosné a dalo by se na tom vydělat.
Fotokniha ze svatby se tedy dělá pro starší ženu, vdovu.
Takto by měl najatý fotograf oslovit budoucí novomanželku a věci s ní podrobně probrat. Samozřejmě přizvat i její maminku případně babičku aby se vyjádřily, protože v cílovém věku bude z novomanželky lautr ta samá škatule se stejným vkusem.
Asi ano. Možná. Ale já nemám obchodního ducha.