Dušan Neuman
Ač někteří konservativci vytahují láhve šampaňského, není co oslavovat. Boj se přenese jen na jiná bitevní pole. K hlubšímu porozumění je třeba trochu podrobnějšího vhledu.
Osobně jsem po dvou letech Trumpovy vlády přesvědčen, že je dobrým presidentem. Přesněji, daleko lepším než jsem očekával. Volil jsem ho jako menší zlo a říkal si, že budu spokojen když splní dvě z mých přání – jmenuje konzervativního konstitucionálního soudce do Nejvyššího soudu a zastaví Obamovo regulační zelené šílenství. To splnil docela rychle a ten zbytek je už jen třešnička na dortu. A ne jedna.
Ekonomika se skutečně rozhýbala. Stačí se porozhlédnout v ulici kde bydlím. V roce 2016 tu bylo 18 domů na prodej, většinou „bank foresclosure“ – pro nesplácení hypoték. Dnes ani jeden. Nezaměstnanost je na nejnižších číslech co pamatuji a u černošské menšiny vůbec nejnižší od doby kdy se vedou statistiky. Také je nejnižší počet lidí závislých na podporách (food stamps). Pennsylvanie prodává antracit do Evropy, zejména na Ukrajinu a severní okresy rychle bohatnou z frakování.
Když si to promítnu na pozadí Trumpova – podle mne neuvěřitelného stresu – kdy každý den musel čelit nejen washingtonské byrokracii – kterou definoval jako “deep state” či politicko-byrokratickou bažinu, ze všech stran podporovanou medii (95% zpráv o Trumpově vládě v hlavních nediích bylo negativních), pak klobouk dolů. Jen o spiknutí s Putinem bylo opublikováno za poslední dva roky přes půl milionu článků.
Je mi jedno, že má chudší slovní zásobu než já imigrant, je mi jedno kolik bab přefiknul a co jim za to zaplatil, (proti JFK je to stejně jelimánek ), je mi jedno kolikrát udělal bankrot a že má vkus otce Kondelíka. To všechno je mi jedno pokud výsledky posunují tuto zemi dopředu.
A to posunují přes soustavnou sabotáž Demokratů, která někdy až hraničí s vlastizradou. Jak jinak si vysvětlit, že ve chvíli kdy ve Vietnamu jednal s Kimem, spustili proti němu doma kongresoví Demokraté takový útok, že si tlusťoučký diktátorek musel myslet, že to má Trump spočítané a začal si diktovat. Trumpův neúspěch v Hanoji stoprocentně přičítám mstivým idiotům Pelosi a Schumerovi a celé té bandě okolo.
Vím jak ruské zpravodajské služby pracují, byl jsem jejich nátlaku vystaven a vlastně kvůli němu jsem emigroval. Měl jsem kliku, že se to povedlo. Jsou dobré a protože nepodléhají politickým změnám jako CIA a FBI, jsou konsistentnější, mají historickou povědomost, dlouholetou praxi, znalost protivníků a za minimální náklady dokážou způsobit velké škody.
Od počátku protitrumpovské kampaně jsem nevěřil a nějakém spiknutí. Demokraté nezkousnuli prohrané volby. Nedovedou si to vysvětlit – neboť chtějí pro svět jen to nejlepší a nepochybují, že volby Trump ukradl nějakým nečestným způsobem.
Dokonce jsem dodnes přesvědčen, že v počátku předvolební kampaně Rusové sázeli víc na Hillary, protože už jí znali, znali její slabá místa, věděli, že je hamižná a jak je korumpovatelná. Donald, zejména po krachu Trump Tower projektu v Moskvě, byl pro ně nepředvídatelný. Rusům nikdy nešlo o podporu jednoho kandidáta, ale o rozvrácení amerického politického systému, o znervóznění voličů a státního aparátu, zkrátka o nalezení nejslabšího místa, kde by bylo možné poškodit protivníkovu politickou stabilitu. Trump byl jen jedním z pěšců na ruské velmocenské šachovnici. Pochopitelně, po jeho zvolení se ruská taktika přizpůsobila výsledkům voleb a jsem si téměř jist, že s velkou zlomyslností začali zásobovat ‘nevertrumpovce” čímkoliv, co mohlo Trumpa očernit. A idioti jako Adam Schiff jim to sežrali i s udičkou. Největší malér USA je dnes je stav medií. Ta se stala hlásnou troubou vizionářských dobroserů jimž, v šedesátých letech zatemnilo mozek LSD, obdiv k Che Guevarovi a rozpuštění se ve vstřícných dívčích klínech bez následné zodpovědnosti. (Ne, že bych se zrovna tomu tehdy, byv tu, bránil). Na pozadí amerického snu vznikla jakási akademická třída, která ovládla vzdělávání, media a zábavu, tedy nejvlivnější nástroje na formování myšlení nastupujících generací.
Media se nenávisti k Trumpovi a tomu co reprezentuje, nevzdají. Už dnes cirkulují články o 19 nových vyšetřováních subalterních vládních, většinou lokálních, institucí se stejným cílem jaký měla Muellerova kamarila – zničit Trumpa a jeho konservativní agendu, anebo aspoň ho tak očernit, aby ztratil přízeň voličů. Tato kampaň se potáhne celé dva roky až do příštích voleb. A je jedno, že bude skoro stoprocentně falešná, vystavěná na “fake news”. Tak to vidím já a je mi z toho ouzko. Cítím, že už jsme už druhým rokem ve studené občanské válce a jen nevím, jestli už někde nežhne doutnák.
No, dámské spodky odolné proti noži jsou celkem hardcore. Ale asi to v Německu fakt potřebují.
Nicméně mně to přimělo k zamyšlení nad výrobou pánských spodků odolných proti noži. Jak sakra ta firma (pokud by něco podobného vyráběla) láká betatestery ? 🙂
Falcon Heavy – absolutní úspěch. Dva boostery se vrátily na Cap Caneveral, Třetí přistál na lodi. A to všechno soukromá společnost. Space X.
Dobré ráno vespolek,
Schumi, ty máš asi jarní chandru, nebo ne ? Nikdo tě nenutí sledovat mainstrem ani jiný stream – já v TV sleduji snad už jen dokumenty a občas nějakou detektivku, zprávy si pročítám na Netu. Diskuze k tomu nečtu vůbec – viz Starý kocour,nechci se hádat s hooligans. A důvod stejný – hodit to někomu, kdo napáchá (snad) nejmenší zlo… Dum spiro, spero.
Ale jinak, stačí vzpomenout slov stařečka Pagáča „po všetkém hovno enem po včelách med“ 🙂
Dobré zas ráno… 2 Matzurka – ještě se dodává „a ten med je taky na hovno!“
Starý kocoure, včera byl ten den, taky mi nabídli moji vlastnoruční onanii za 50.000,- Kč.
V naší domácnosti fungoval jako manželčin Večerníček seriál „Sex ve Městě“. Dva díly po sobě, toho druhého se už nedočkala. Je ohleduplná a tak si vždycky nastaví vypnutí za 30 minut.
Tenhle seriál dočasně skončil a určitě se zase po nějaké době objeví. Proto byl nahrazen Lodí snů a Hotely snů.
Já si pravidelně pouštím jen ranní pořad televize Markíza, protože tam hovoří zasvěceně o počasí na příštích deset dnů pan dr. Ilko. Naše podhorská pohraniční kotlinka se řídí počasím pro Trenčín a okolí. Ale to sleduji jen po dobu snídaně, tak od půl sedmé do sedmi. Jinak sedím u televize jen při cyklistice. Buď přímo nebo, když mi to nevyjde, tak u nahraného záznamu. Právě teď probíhá závod Okolo Baskicka a v neděli superlegenda Paříž-Roubaix. Nad cyklisty se vznáší vrtulník s kamerou a švenkuje po okolí. Buďto sleduji známá místa a posuzuji každoroční proměny nebo si dělám plány na návštěvu míst, kde jsem ještě nebyl.
Abych nezapomněl, denně dostávám kolem 100 až 200 zpráv, že moje E-mailová zpráva nemohla být doručena. Jsem uveden jako odesilatel, adresa je ta, kterou používám na Šumavákovi.
Stk – ten pár jehel jsou dvě? Pokud únosné množství, tak aerokarel funguje třeba na centrum.
Dobré ráno,
s chotěm jsme měli na usínání Vraždy v Midsomeru. Některý díly jsme viděli na třikrát. Vždycky jsme usnuli, pak nás děti vzbudily, že už to skončilo a je čas jít spát. Další večer jsme video nastavili tam, kde jsme se oba shodli, že si to ještě pamatujeme a skoukli další kus, než jsme opět usnuli. Obvykle na třetí večer jsme to dali do konce.
maYdo, postupující věk tě dovede k tomu, že usínací televizi pověsíš na zeď v ložnici. Pak se nemusí děti obtěžovat, ty se nemusíš budit a někam stěhovat. Jak jsem už napsal, funkce televizoru k vypnutí po stanovené době je velice vhodná. Má to ale jeden háček. Když neusneš a budeš se chtít dodívat do konce, tak automatické vypnutí přijde přesně pár vteřin před tím, než se rozlouskne zápletka. Než znovu nastartuješ TV, tak už běží titulky.
Já nemám televizi, martine, a koukám na videa na počítači. 🙂 A to se vypne samo
2 AeroKarel:
Dvě jehly by mi pomohly, dva páry by bylo optimum na mnoho let. Propichování dírek v PLD a jemné rýsování – a vůbec. Nahradit to jehlami na šití nelze – jsou měkké. Měl jsem jich celou krabičku, ale ta někam odkráčela při stěhování a ta jedna v držáku se mi před časem zlomila. Zkusím tedy Aerokarel@centrum.cz
2 martin tt (12.4.2019 | 8.12) – Baskicko Ti mohu vřele doporučit. Kráská krajina, zejména u pobřeží, fajn lidi a velice dobrý jídlo. To prostě není Španělsko a je to znát!
Gramofonové jehly: Někde jich myslím mám celou (malou, hranatou) skleněnou lahvičku, do níž je uschoval nějaký předek dvě generace zpět. Jenže kde?
Během dne či dvou se zkusím po nich podívat, vzpomenu-li si.
Zpátečníku (9,36) hledejte prosím. Kdyby SK je nepotřeboval, pokusím se je z Vás vyloudit – mám totiž příslušný gramofon, desky, ale žádné jehly. Také kdysi byly v hranaté skleničce s korkovým špuntem. Považovalo jsem to za improvizaci a nouzové řešení.Jenže jak vidno, asi to bylo běžné a ty známé plechové krabičky nebyly jediné řešení. Hledejte a nalézejte!
PeSi – Baskicko mám hodně rád. Strávil jsem tam týden na kole v okolí Ea – Lekeitio.
Na jednom symposiu jsem se setkal s Baskem a vyprávěl jsem mu o svých poznatcích z této krajiny. Vysvětlil mi, že největší zážitek je setkání chlapů, kdy se jenom vaří a povídá. Zatím jsem nestihl se toho zúčastnit. Ale zažil jsem tam místní „hody“ na náměstí a to jsem si pošmákl. Ovšem taky jsem viděl pochod mladých komunistů a šel z nich strach.
Nevím, jestli jste zaregistrovali, že Space Heavy úspěšně vynesla na oběžnou dráhu satelit a všechny díly rakety se vrátily na zem. Klaplo i přistání na plovoucí plošinu. Fantastický úspěch. Soukromí Izraelci prozměnu měli pryskyřici, protože přistání na Měsíci se nezdařilo. Pravděpodobně se nepodařilo zažehnout hlavní motor a tím mise zhasla.
ptakopysku,
o něco výše referoval Dušan. A je to nejen skvělý úspěch, ale i hezky symbolické datum 🙂 Že by záměr ?
2 martin – já tam několik let jezdil pravidelně služebně – mezi Bilbao a San Sebastian. Vyráběli jedno zařízení, které jsem dozoroval za českou stranu. Nesmírně pracovití, přesní, přitom pohodoví lidé, ta fabrika fungovala jako spolek vzájemně se podporujících přátel… A podle toho vypadaly výsledky. Akorát nějak blbě pochopili zadání a udělali všechno tak desetkrát přesnější, než bylo požadováno. U několikatunového zařízení, vysokého skoro 15 m.
Matzurko,
jestli je to u Space X záměr nevím, ale u Google to zcela stoprocentně záměr je.
Když tu nebývá skimic, tak si dovolím okopírovat jedno citoslovce: Бугага
Ben Kuras na Psovi dnes:
„Konečná odumírající fáze civilizace je provázena oslabením morálky a pudu sebezáchovy, zamlžením schopnosti rozeznávat dobro od zla, neochotou nebo neschopností zlu odporovat, odzbrojováním, ztrátou pudu sebezáchovy, tolerancí kdečeho včetně toho, co nám hrozí zničením.“
Pomůže nám, že to (někteří) dávno víme?
Ad Baskicko:
Hrdí lidé a přitom přátelští. Byli jsme pozváni na hostinu, kde se mluvilo o všem. Hostitelka měla skoro všechny mužské příbuzné v ETA a byla na to hrdá.
Něco jako Jánošíci usilující o svobodu.
A jídlo? Obyčejné, ale tak vynikající, že některé chody jsem už od té doby tak dobré nejedl. Inu, horalové…
Taky dost bohatí. Když Španělka odmítne nápadníka, tak ten hořce konstatuje „Čekáš na Baska, že?“
Vracení videokazet do půjčovny: Vhodí se otvorem, když není k mání obsluha. Ptal jsem se: „A to se nikdy nestalo že by tam někdo kazetu nevhodil a tvrdil, že ano?“ Odpověď: „Proč by to měl dělat?“
2 Starý kocour – ano, dalo by se říci – obyčejná čočková polívka… Ale jaký koncert pro hubu z toho dokázali udělat?!
OT: Pěkný blog zde: Jde o to, že se mi hnusí společnost, která vyvrhuje na okraj děti podle jejich původů. To není otázka zákona či práva; to je otázka toho, že někdo – ať už soukromý či státní subjekt – je schopen něco takového vymyslet. (zvýrazněno mnou)
Zdroj: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=708856
Další genitální nípad:
Autobusy MHD budou v Praze na znamení od léta, ušetří korunu za rozjezd
To znamená, že jízdní řád ztratí platnost a na autobusy, co jezdí po 20 i 30 minutách, pokud projeou 5 zastávek bez zastavení , se bude čekat bez jakékoliv jistoty.
Zlatá Krnda, tu to nenapadlo!
U nás to už funguje dlouho, není to nic příjemného, protože ne všude jsou stopky snadno dostupné, ale k předcházení jízdního řádu nedochází.
Zcela OT: Petra Příhodu, dokud žil, jsem vždy vnímal jako spíše levicového a vyhraněně pravdoláskovního; teď už přesně neřeknu na základě čeho všeho, jistě však jeho konexí s Pithartem nebo příspěvků pro ČRo 6. Bylo pro mne tudíž velmi zajímavé přečíst si s odstupem 12 let tento jeho článek: http://www.katyd.cz/prilohy/milost-teroristce—aneb-setba-osmasedesateho.html
Najednou se mi tam Příhoda jeví víceméně konservativní a mnohem více na straně zdravého rozumu než pravdolásky. Co se tedy změnilo? Protože něco se změnit muselo… Pominu-li možnost, že jsem mezitím zlevicovatěl sám, řekl bych, že článek je překvapivým a naléhavým dokladem toho, jak strašlivě se mezitím svět posunul k pseudoliberalismu, progresivismu, neomarxismu a dalším zhoubným zhůvěřilostem (nebo jednoduše k jedné jediné zrůdnosti s mnoha jmény).
Ah, sorry. Uctivě se omlouvám. Až teprve v Chrome vidím, co jsem napáchal, Firefox mi totiž písmo neztučňuje. (V minulé verzi Šumaváka ano.)
Tučné mělo končit hned za: „Co se tedy změnilo?“ Musel jsem nějak poplést uzavírací tag. Omlouvám se ještě jednou, nechtěl jsem být tak nechutně typograficky expansivní.
Jehly bych měl mít, jenže mezi stolicí a jihočeskou stolicí. Kam v nejbližší době nemám cestu. Až budu mít cestu, vyzvednu aby byly po ruce. Jinak, hodí se jen na technologické účely. Kdo si váží šeelakových desek na 78, nehobluje je, ale přehrává na moderním gramofonu s vložkou s hrotem pro širokou drážku. Například Shure, a nestojí majant. Gramec na to mám, Garrard 403, velmi ceněný, ale prakticky žentour s motorem jako z pračky, s náhonem mezikolem, s ramínkem SME 3009 , jen poštelovat a osadit vložku. Akorát nemám ty desky.
Space Heavy, dobré.
Že to nevyšlo Židům příště třeba vyjde. Cesta k úspšchům vede přes neúspšchy. Nejdůležitější je se snažit.
Držím palce úplně všem , v duchu tak to řekl Neil Armstrong a jak to chápou všichni rozumní lidé kteří na tom pracují kdekoli.
Natáhnul jsem tři spodní opletené struny, do vrchních se mi nechtělo. Hlavně že při brnkání to už nedrnčí, opletení bylo durch.
Kolegyně mě požádala o úpravu fotek z mobilu pro tisk. Barvy, ořez. Že mi pošle mailem. Já na to, že by mohl být problém aby prolezly, a že jak jsou velké Pravila, že asi takhle a mobil otočila ke mně displejem….
Když jsem se dochechtal, přetáhnul z mobilu do počítače káblem a z počítače na flešku. Jo, a není to blondýna.
Taková malá zpráva, která víceméně zapadla:
https://www.idnes.cz/zpravy/nato/locked-kyber-tallinn-estonsko-nato-cviceni-hacker-nukib.A190412_165546_zpr_nato_inc
Hats off – po třetí za sebou jsme byli na stupních vítězů. To není vůbec špatné score na to, že se ta soutěž konala celkem myslím pětkrát nebo šestkrát.
OT: Dokaž, že jsi nevinen!
https://kechlibar.net/2019/04/12/dokaz-ze-jsi-nevinen/
Mimochodem, chtěl jsem také napsat cosi k výše zmíněnému právnímu positivismu… Skvělá příležitost, ale s ohledem na pokročilou hodinu si to radeji snad nechám na jindy.
To Schumi:
Staré záznamy, ať už fotky, filmy nebo audia mají nenapodobitelné kouzlo. Interpretačně, akusticky a technicky by dalo obrovskou práci je věrně napodobit, Ale myslím si, že dokonale by se to stejně nepovedlo. Miluji je . Ale původní nosiče vyžadují původní stroje na jejich přehrávání – a veškeré záznamy tím navíc trpí.
Navíc o cosi modernější CDA a DVD mají trvanlivost nanejvýš několik roků, desetiletí už ne. Archiv DVD jsme už museli přepisovat dvakrát.
Takže pokud ty stroje ještě existují je třeba je přepsat. Řeči skalních hifiistů, že se analogový záznam nedá převést na jedničky a nuly jsou už v dnešní době zpozdilé, Jistě že ne běžné formáty jako třeba mp3 s nízkým bitrate nebo hodně komprimované video. Ale do profesionálních formátů to jde. Sice je to spíše snímek popisující „poslední přehrání“ než nějaký optimální stav, ale při uložení na několika místech je velká naděje, že záznam vydrží déle než půvdní media -a záznamy se dají téměř do nekonečna kopírovat.
Jediné nebezpečí tkví v tom, že že se formáty záznamů neustále vyvíjejí a některé staré záznamy už je docela problém rekódovat.
Mezi normální prací v Ústavu přepisuji poslední zbytky pásků se záznamy představení. A nalézám docela vzácné kousky, byť v nevalné kvalitě. Kdybych se do toho nepustil, nakonec by se ty pásky vyhodily, protože by je nebylo na čem přehrát a nikdo by nevěděl co na nich je.
Založil jsem poslední čtvrt rok do studiáku, (38,1cm/sec.,) komerčáku, (2,4, 4,7, 9,53 a 19,05 cm/sec.,) CD, DAT a minidisku mnohé stovky záznamů a přes sto se nakonec ukázalo být historicky zajímavými. Takže budou žít dál v digitální formě. Tehdejší kumštýři, dnes už většinou mrtví, tak zanechali stopu.
Novináři mne několikrát použili pro svou práci, ale dizertačku o mne (a o jiných) napsal jen jeden – Vepřek:
https://is.muni.cz/th/b42zu/Veprek_disertace_2018.pdf
Jsem ten S62 🙂
Už to asi nechám na vás mladších …
Josef Cholévka
Zeměkoule se roztahuje. Důkazem je rudý posuv okolních zemí.
.Jestli se nekdo nahodou diva na Masters, (golf), chlubim se tim, co vidite. To je moje Georgia.
Dobré ráno vespolek,
Starý kocoure, teď jste vzbudil mou zvědavost – záznamy jakých představení ?
2 Matzurka:
Divadelních. Od doby kdy jsem začal v našem Ústavu pracovat,. t.j. 21/08/1970. To datum si pamatuji přesně – bylo to přesně druhé výročí „sametu“.
Ano, jsem nesmyslně starý…
Jémine,
sice nevím, co je to za ústav, ale zeptám se – divadel kterých, ostravských ?
OT: https://www.youtube.com/watch?v=lnYUbkVWglc
P. M., jsem jen nadšený fanoušek a divák.
Augusta je skvělé hřiště a Masters můj nejoblíbenější major. Má báječný herní systém, který „odsejpá“. Vstup pro 6 amatérů, 20 bývalých šampiónů a zbytek podle postavení v žebříčku do celkového počtu 87 hráčů. Cut je nejlepších 50, kteří se vejdou do 10 ran od vedoucího. V polovině turnaje 5 hráčů dělí první místo a 11 hráčů v rozmezí dvou ran – výtečná podívaná. J. Spieth po čtvrteční bídě, šel včera 4 rány pod par. Jste členem?
StK, chvála Tobě.
Co se týče nově vydávaných elpíček, nutno věnovat pozornost jak byla vyrobena. Jak je uvedeno, že digitálně remasterováno, pryč od toho. Zdigitalizovaný záznam znovu vydaný na analogu je samoúčelná zbytečnost, „jen jako“. Někdo tohle přehrává na gramci za několik tisíc EUR, přes lampový zesliovač a říká „Není nad analog.“ Třeba se pídit po nemasterovaném záznamu. Když už digitalizované, tak v celé cestě.
Jsou výjimky. Mám nahrávky z Osvobozeného divadla převedené na LP. Zahuhlané, protože jen s odříznutými výškami, který i tak bylo pomálu, aby to tak nešumělo. Hrůza. Pak novou edici na CD, digitálně zpracovanou. To je lepší. Kdyby se původní záznam zrekonstruoval na počítači, bylo by to ještě lepší. Spolu s tím ponechat původní záznam bez úprav. Snímaný z desek ošetřených pro snížení skreslení a šumu. Moderní technologie dokáže zázraky. Veškeré gramodesky lze snímat bezkontaktně laserem. Není to levné, ale výsledek je výborný a bez opotřebení.
Kdo máte sbírku šelakových desek, nepřehrávejte je na starém jehlovém gramofonu, ale pořiďte si moderní.
Co se týče digitalizovaných vydání starších „vyčištěných“ záznamů, bývá to hrůza zahrnující snížení dynamiky „aby to lépe hrálo“.
Tyhle a jiné úpravy jsou, v rámci „soubojů prostřednictvím dynamiky“ používané v rozhlasovém vysílání. Pak se divím, proč rádio najednou hraje „uskřípnutě“. Syčivě uskřípnuté vokály. Že jsem špatně sestavil reproduktor, něco v něm drhne? Nebo jiná závada? Jenže pustějí nový soutěžní příspěvek, hraje čistě. Pak něco z archivu a hrůza. Nějakou novinku, a hele, zase dobré. S původním reproduktorem všechno hrálo tak nějak stejně „hluše“. Country rádio, Klasik, Vtava, to ještě jde. Ostatní mají většinou dynamiku téměř potlačenou.
Nemám nic proti citlivé úpravě nedokonalých nahrávek, občas něco pro někoho upravuju do stravitelnější podoby, třebaže nemám profesionální program, ale jen wave editor (Nero) a Audacity. Jenže v některých případech je nejlepší „nešahat“.
Zpátečníku, tohle se šíří? Jakože například větrem? Nebo nám tohle vnucuje tankama? Ne. Jestliže zapadáme do takových sraček, je to čistě naše vina. Stejně jako v jiných případech. Dnes jako v minulosti.
Děláme si to sami. Jen sami. Výmluvy na „Brusel“ jsou kecy. Samé kecy.
Co by se stalo, kdybychom řekli „NE“ ? Sankce? NE. „Pokuta?“ Nezaplatíme. Nějaký soud EU? Trhněte si. A také můžeme odejít. A Slováci a Maďaři jsou také nasraní. Krom toho nejsme zanedbatelné odbytiště. Tohle by byl konec EU.
Jenže na tohle je třeba mít odvahu jako hyena. „A přes držku bys nechtěl“?
V tomhle politickém pokru nemají v ruce žádné silné karty. Nemají ani postupku. Nemají nic. Jenom to na nás zkoušejí.
Ne, žádné zámoří, žádný Brusel, žádná cizina. Jenom my sami. Tak jako v mnulosti, kdy reálné tlaky na nás byly nesrovnatelně silnější. Přesto naše poměry mohly být lepší než byly. Že nebyly, bylo jen naší vinou. Že nejsou nyní, a že nebudou v budoucnu, je a bude jen naší vinou.
Že za tohle může cizina, že tohle „se k nám šíří“ jsou jen KECY.
A co s týče Václava Klause staršího, podpisem Lisabonské dohody se vzdal práva cokoli následujícího kritizovat. Podpis vyměnil za setrvání v úřadě. Nemusel podepsat. Jenže být prezidentem je příjemné. Sice to může prezentovat jako že se „obětoval“ aby v úřadě bránil „nejhoršímu“. Jenže tohle jsou jen obelhávající a sebeobelhávající kecy. Klaus mladší vyhlašující úmysl založit politickou stranu, na praktickou politiku vůbec nemá. Akorát tak učit či nanejvýš ředitelovat škole. Nebo se nechat zaměstnat nějakým trojkařem.
Budoucnost je záležitostí mladé generace. Jde o její budoucnost. Ne starých „osvědčených matadorů, jednou nebo oběma nohama, ale především hlavou setrvávajících v minulosti“, ohono politického recyklátu. Budoucnost je záležitosí mladých. Jak si to zařídí takové to budu mít
Jak to u nás funguje:
Směrnice EU: Vejce určená k prodeji musí být označena.
Implementace v ČR : Všichni mužského pohlaví se dostaví k označení vajec.
Pokuta za neplnění uprchlických kvót?
Co když nezaplatíme?
Dobré odpoledne,
zbytečná otázka, schumi. Zaplatíme, o tom, že bychom nezaplatili , nikdo nebude uvažovat.
Pokud jde o to, co se stane – nejspíš by to ČR pocítila na dotacích. Takže radši zaplatíme.
Nebo sem dovezeme nějaký uprchlíky. Kteří potom zdrhnou zprátky do němec a budou prohlašovat, že jsme rasistická země. Naše intelektuální elita vytáhne morální důtky a bude se zviditelňovat vymezováním vůči ošklivému rasistickému národu.
Dobrý den! Zima zase na krku, jeden ze zásadních stressů se mi podařilo odstranit (snad!, v pondělí dostanu potvrzení, neb státní správa sice pracuje on-line, ale jen v 24hod.smyčkách:-D ) a tak mám zase chvilku čas studovat jak tahle šablona vlastně doopravdy funguje. Zatím nevím jak to funguje s tím uveřejňováním příspěvků, spamem a schvalováním.U někoho jo, u někoho občas, u někoho vůbec, někdy je to ve spamu , někdy to „jen“ čeká na schválení, i když mi to píše, že přispěvatel má schválených 5835 příspěvků a ani v tom není žádný odkaz.
Ono to spíše zatím nějak 100% nefunguje.Takže v tom hledám systém, proč to tak je.
Tak prosím o trpělivost, já se na to nevykvákl, jen jsem řešil opravdu důležitější věci.
TAk co? Už se ví, kdo utrpěl vítězství na té Praze 9?
MaYdo, o co zkrátí dotace, o to zkrátíme platby.
Na to bychom museli mít VLÁDU. NAŚI VLÁDU.
A proč nemáme naši vládu? Protože nejsme schopni si sami vládnout. Ne proto, že nám to jiní nedovolí. Proto, že nejsme schopni. Proč nejsme schopni? Na rozdíl od jiných? Protože taková je naše kultura. Na rozdíl od jiných. Podobně rozdílná jako kultura těch, kteří topí velbloudím trusem a ze zelené krajiny dělají poušť, od kultury těch, kteří zpouště dělají zelenou krajinu.
Starý kocour 0:33
Vyprovokoval jste mne a vytáhl jsem první CD, které jsem si kdy koupil. Vyrobeno v roce 1986 – živá nahrávka koncertu Kingston Trio. Hraje stejně jako tehdy (i když určitě hůř slyším než tehdy). Jelikož tvrdím, že patřím do analogového století a tady jsem omylem, zůstávám analogové technologii věren. Všechny desky jsem už dávno přehrál na pásky a hraji je asi třikrát více než CD. Dělával jsem i „poslechové pásky“, kdy jsem mixoval skladby a interprety. Když jsem před lety objevil v domě rodičů svoje stré pásky z konce šedesátých a počátku sedmdersátých let, měl jsem za to, že budou prokopírované neposlouchatelné. BASF a AGFA přežily kupodivu bez úhony, .Celkem mám ásků asi dvě stovky, z toho skoro polovinu na10.5″ …ty už jsem ale nahrával na japonské magnetofony. Magnetofonů jsem vystřídal za život hodně. Začínal jsem s madarským Erkel, pak Tesla B3, B43 a Sony TC377. Teď mám na polici z nostalgických důvodů Uher 4400, ale hraju, podle toho v které místnosti, na Sony TC377 a TC378, Revox A77 a Teace x1000r. To budou mít dětičky co vyhazovat….
Aha, takže Vítové si mohou navzájem blahopřát… No co, líp už bylo… Stejně je ten senát na 4 věci…
Tak ono nejde jen o analog. I digitálně uchované materiály mají své problémy.
Kupříkladu celkem nedávno jsem při pokusu o částečný úklid mého brdlohu zjistil, že mám poměrně nezanedbatelné množství video materiálů natočených na mini-DV z doby, kdy dcera byla ještě opravdu malá. Takové ty záležitosti typu „Vánoce 2001“ nebo „Kristýnka – první narozeniny“ a tak.
Takže jsem si uvědomil, že by bylo dobré to nějak z těch kazet přetáhnout na diskové pole, protože mini-DV už je dávno mrtvý formát. Vypakoval jsem tu starou kameru, abych se ujistil, že stále funguje. Fungovala, takže pohoda.
Jenže když jsem se k tomu posadil, že tomu věnuju pár hodin času, zjistil jsem takový detail. Totiž to, že žádný z mých aktuálních počítačů už nemá Firewire port a tudíž to z kamery nestáhnu ani kdybych se pokrájel na drobno. 🙁
Takže budu muset objednat nějakou kartu nebo převodník, abych ty kazety překlopil do modernějšího formátu a nejspíš nějak zkomprimoval, protože DV býval poměrně dost „žravý“ formát pokud se týkalo datových objemů.
Paradoxně, na sépiově tónované fotografie mé babičky v dětském věku nebylo nutno sáhnout už přes 100 let a stále v tom kufru rodinných fotografií jaksi fungují…