Žně uprostřed zimy – kdo to má?

Tak nám sice nezastřelili Ferdinanda, ale postoupili Zeman se Schwarzenbergem do druhého kola. Rozpoutá se mediální uragán a smršť úvah.

 A teď budou  mít všemožní i nemožní sociologové a poblitologové v každém případě opravdové zně. Třeba už snad dva měsíce jsem neviděl Vladimíru Dvořákovou. Ale možná je to moje chyba, protože se málo dívám na televizi obecně a ČT zvláště.

Však si teď vezměte takovou zásadní událost – Nečas se Sobotkou podpořili do druhého kola Schwarzenberga. I já, sedlák, bych z toho klidně udělal studii na dvě ( a kdyby to někdo zaplatil i na více) normované stránky:
– proč ho podpořili? Je pravicový? Není. Ale je to koaliční partner a to se sluší.Kromě toho nemají rádi Zemana. Další důvod je, že voliče pokládají za masu bez vlastního názoru (to už déle)… i když při dnešním výsledku by se o tom asi nechalo pochybovat.

Dále jsou nejméně čtyři možnosti:
— a) disciplinovaní voliči ODS je poslechnou – otázka je, zda to ta 2,5 % ovšem vytrhnou.
— b) ostatní začnou přemýšlet a konečně je napadne, že chceme-li mluvit o společenském a hospodářském marasmu současnosti a nutnosti změny, je za to místopředseda vlády plně spoluzodpovědný a tedy žádnou změnu ( jako český Obama-Dienstbier) nenabízí.
— c) ti co nepřemýšlí a přesto přijdou k volbám si řeknou: Nečas doporučil? A na just ne!
— d) umělecká fronta, které až do teď bylo všechno jasné, zpozorní a znejistí, jestli není někde něco špatně když ho protěžuje Nečas.A Zemana volit nemůže, protože ho volil Klaus, to dá rozum! Teď bábo a dědku raď! Tak ti přemýšlivější zůstanou doma.

No řekněte : je to podpora nebo polibek smrti? Koho bude ve druhém kole volit Pehe??
(to by mě fakt zajímalo, já bych si hned vsadil pár stokorun na toho druhého na vítězství o krátkou hlavu…)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 001 komentářů u „Žně uprostřed zimy – kdo to má?“

  1. jo ta 386, tam je překlep. Tam má být „n“. 🙂

  2. A je to jen 16 slabejch kilo. Kdyz tak Ti pomuze synek, no

  3. Pavle, to by se muselo dost dobre nastavit. Protoze co kdyz prijde vlk a prinese psani?

  4. Martine, proč sebeúcta? Čistě prakticky – když dítě nebude ve škole, tak by to stejně muselo dohnat, ne? Děkuju pěkně za takovou dovolenou 🙂

    A na školách, kam chodí moje děti, se nějaké uvolňování z výuky kvůli dovoleným nepodporuje.
    Teda ne že bych takový nápady měla – uvolnila jsem je “ z rodinných důvodů“ jen jednou, na půl dne, když měl choť promoci.

  5. No ta airsoft verze je taky přísná. Představa, že tam nasypu 1700 kuliček (zhruba tři pytlíky, každej cca. za dvě stovky) a ono je to protáhne těma laufama za 4 vteřiny…

  6. Pavle, nektere hracky jsou opravdu uchvacujici…. Dovedes si tohle predstavit namontovany treba na Hamru? Ja celkem jo….. V podstate nepoznas zacpu a ti co na ne zamiris, taky ne 😀

  7. Ale faktem je, že do hospodské bitky by ta airsoftová verze byla fajn zbraň.
    Vysloveně si představuju, jak Dežo táhne břitvu, člověk vytáhne tohle, nasype mu úsměvu 400 kuliček za vteřinu (to musí docela bolet) a když to cvakne naprázdno, to ho vezme těma 16 kilama kolmo shora po hlavě se slovy „Netahej kudlu tam, kde se tahají kvéry“ je naprosto neodolatelná… 🙂

  8. Pavle, zeptam se prakticky…. Odkud ji mam vytahnout? Nechces snad rici, ze ji budu mit zavesenou pod ramenem s upilovanpu pazbou, ze ne

  9. maYdo, to se nedá vysvětlit. Ale adresátky adresáti tomu rozumí.

  10. Jirko, no já Predátora už pár let neviděl. Ale mrkni na to, jestli to máš na videu. On to tam nosí tuším šikmo přes záda. Teda má široká záda, to zase jo.

  11. (352) právo, ne povinnost, když by jim mohlo dojít, že z toho bude prd. Ale reklamu budou mít a o to jde.

  12. Vlastně ne, už si vzpomínám. Na zádech má nůši s municí a ten kvér má pověšený na boku té nůše. Podobně jako se kdysi u starých čerpacích stanic věšela na bok toho stojanu ta tankovací pistole. 🙂

  13. (356) „S kým sousedí Sovětský svaz?“ „S kým chce!“
    😛

  14. Pavle, kdyby mi nekdo prisel s timhle do hospody, tak bych mu ucet fakt nenosil:-D

    Jo a Predatora jsem dlouho nevidel, najdu si ho julnu se. Jinak k tem filmum, nebyla skoda, ze takovyhle filmy nejsou ve 3D? To musi bejt neuveritelnej narez, kdyby tohle nekdo predelal. Jiste myslim, ze jsou to mene intelektualni filmy, to je jasny, ale kdybych si mohl vybrat, tak Cekani na Godota bych uvital mene, nez Pobrezni hlidu 🙂

  15. (371)“ Ale to je jedno, furt si myslim, ze narodni staty jsou slepou vyvojou linii vyvoje“
    Soudruzi v Bruseli nepochybně vřele souhlasí. Je v nich na lumpárnu o malinko lépe vidět.
    😛

  16. Jirko, aby to mělo smysl ve 3D, tak by se ty filmy musely přetočit. Ze 2D zdroje uděláš leda blbé pseudo-3D a to není moc ke koukání.
    Ale já nejsem směrodatný, jsem zaujatý proti většině 3D filmů, je to blbá móda.

  17. Trochu o Klausovi jun. Křivá držka se mu opravdu říkalo. Dokonce s nenávistí. On totiž zamlada strašně rád šikanoval a mlátil slabší, čímž byl na Proseku vcelku proslulý. Měl jsem odtud tři svěřence. Klaus jr. byl jeden z mála bodů, kdy se stopro shodli. Jeden z nich je dodnes můj dobrý kámoš. S Klausem, i když s jeho myšlenkami souhlasí, má díky jeho synáčkovi dodnes psychický blog.

    To je ovšem historie. Já blok nemám a podle mne Klaus jr. odpověděl hyenkám z Mafry vcelku velmi trefně. Ti, kdož mají v tomto ohledu nějaké pochybnosti, si měli přečíst dnešní tisk. A pochopili by.

    Jiříku, člověk s kapsami plnými tvrdé měny může opravdu národními státy pohrdat. Pro nás, málomajetné, slouží takový útvar jako životní bezpečnostní kotva. A my, bezpečně ukotvení, se díváme na eurohujery i eurofederalisty přeci jen trochu divně.

  18. matzurko, vstoupilas na tenký let debaty o definici státu a národa a smyslu jeho dějin. Tahle debata proběhla v domácím prostředí od konce 19. století do konce dvacátých let mezi dvěma tábory českých historiků reprezentovaných na jedné straně Josefem Pekařem a Kamilem Kroftou a na druhé Presidentem Masarykem a Emanuelem Rádlem. Dodnes poučné čtení. Jazyk jako jednotící prvek státu převzal i Stalin a od dněj celá deformijící filosofie dějin v proletářském ráji. Pokud v Evropě hrál ve formování států nějaký jazyk roli byla to Latina. Ta byla prvotním komunikačním instrumentem i Svaté říše římské, jejíž součástí bylo Království české ve všech jeho proměnlivých hranicích. Vždyť až do sjednojucích snah Pruska a Bismarcka Německo jako jednotný stát neexistovalo. Rakousko-Uhersko také bylo multilinguální a němčina nebyla určujícím národnostním prvkém. Rád si s Tebou o tom někdy podebatím u skleničky něčeho inspirujícího.

  19. Pavle, je to mozne, ale ja nektere 3D filmy jsem si v kine docela uzil. Domu mi ale tohle nesmi, koukat v brejlich na televizi, to je uchylarna…

    Frantisku, co maji s mojim nazorem spolecneho penize, opravdu netusim, to mi fakt musis objasnit, jak to myslis.

  20. Dušane,
    tak to se těším 🙂
    Bohužel historii ani dějepis moc neznám, nijak zvlášť mne to totiž nebavilo…. se svou neschopností si zapamatovat víc než tři letopočty jsem se vyrovnala tím, že místo prosívání písku okolo Gízy hledám stopy historie v genomech. Což se odehrávalo a odehrává v poněkud jiných časových rozměrech …

  21. Jirko, to je těžké či naopak snadné na vysvětlení. Finance totiž mohou v jistých případech sloužit jako kotva. Ty si zkotvíš, kde chceš a chlubíš se tím. A prizmatem svých zkušeností koukáš na druhé. Část našeho rodu po meči se od čtrnáctého stol. pouze částečně přesunula ze Slivence na druhou stranu matičky. Já bych potřeboval hodně silnou kotvu, abych se pohnul někam jinam. Jsem tu vcelku spokojený a nestojím o to, aby mi v rámci spojené EU nějaký kripl odjinud nařizoval, co mám dělat, jak mám žít, koho obdivovat, komu se klanět, co nesmět a jakým jazykem mluvit apod. Už jsem si to užil. A ty mi, drahý brachu, svými zmínkami o federalizaci trochu narušujem mé wa. Například Rejpal, i když mohl zakotvit jinde, vždy věděl, že tam nepatří. Po 68 kolovala taková aneknota. Její první část, byť se odehrávala ve zdejším mikroprostoru, platí celoevropsky. Slovákom federalizáciu, Čehůnom starú piču…..

  22. Matzurko, jsi zjevně obětí biflovacího přístupu k výuce historie. Ta není o memorování letopočtů, ale o hledání společenských souvislotí, jejich porozumění a marná naděje v poučení z minulosti. Ale jak známo historie je věda s nejblbějšími žáky, jak kdysi poznamenal jakýsi Santayana.

  23. Dobré ránko!

    Ale vždyť se z historie učíme každý den! Pokaždé, když tu někdo napíše, že přesně takhle to začínalo za Hitlera, nebo když euroskeptici varují Eunii, že ten socialismus fakt nefunguje. Právě proto, že my jsme ten socialismus zažili na vlastní kůži, máme historickou zkušenost, která na západ od nás evidentně chybí.

    Historie totiž začíná včera. Všechno co minulo, je už vlastně historie. Včetně prvního kola volby presidenta.

  24. Dobré ráno vespolek,

    Dušane, asi tak nějak. Ale necítím se jako oběť, on ten biflovací přístup podmiňuje zase jiné věci – např. v biochemii/biologii, když jsme brali metaboliscké procesy, tak mi nečinilo potíže se nabiflovat všechny komponenty Krebsova cyklu. Ale ono to šlo nakreslit, a jak jsem mohla znázornit, jak se jednotlivé komponenty zapojují a přeměňují, tak to bylo fajn. Takže chemii jsem měla ráda moc, stejně jako biologii (ale přiznávám, z tzv. systematiky, čili naučení se „telefonního seznamu“ organismů s těmi skupinami, co kam patří, mám noční můry ještě teď :)) A z matematických oborů mi taky nejlépe šla geometrie, dokonce na vysoké i ta diferenciální. Dominantní je u mne vizuální paměť, mnohem snáže si všechno pamatuji, pokud si to nakreslím nebo napíšu, slyšet nestačí.
    Takže je to spíš „ve mně“, než ve špatném učiteli nebo stylu výuky.

  25. K Pepově poznámce, kdo byl vlastně kde dřív.

    V Evropě, obzvláště střední to byl v prvních staletích letopočtu docela maglajz a při tom hledání se docela vyplatí jít po názvech řek, protože lidé se usazovali hlavně u nich a tedy si je pojmenovali. A pokud nájezdníci své předchůdce zcela nepřeválcovali či nevyhnali, ale spíš asimilovali, tak se tyhle názvy i udržely.

    Takže např. Vltava je původní keltská Vultava – divoká řeka, nebo Labe původní keltská Albh – bílá řeka. (Doba – cca 6-5stol. př.n.l.) Příkladů je samozřejmě mnohem víc. A nejde jen o řeky, ale i třeba takový Ještěd je vlastně původně zřejmě složenina germánsko-keltská.

    Takže, aby se v tom vůbec dalo vyznat, nutno vzít jako základ osídlení v době, kdy pro to existují skutečné historické doklady – v Čechách tedy počínaje Bořivojem (cca 855 n.l.)

    Na dnešním území Čech žily slovanské kmeny – názvy těch významějších známe – Čechové (střední Čechy – Přemyslovci), Charváti (východní Čechy, rod Slavníkovců), Pšované (Mělnicko – kněžna Ludmila), Děčané (Děčínsko), Chebané (Chebsko), Doudlebi (jižní Čechy), Lučané (Žatecko), Moravané (jižní Morava), Holasici (Slezsko), Hanáci ….

    A prakticky tu probíhalo sjednocování podobné tomu dnešnímu unijnímu (k nelibosti jednotlivých kmenů), ovšem zapříčiněné ohrožením ze strany Franků. Jak dopadli Polabští Slované víme, takže to byla otázka přežití.

    Němečtí kolonisté se objevili až kolem r.1200 za Přemysla Otakara I.

  26. A ještě taková zajímavost – kromě jazyka, kterým se mluví, je také jazyk, kterým se chutná.
    A je až z podivem, že celých těch 800 let ta česká a německá kuchyně zůstaly odděleny. Němcům česká strava chutnala a chutná, ale dál si vaří své eintopfy. Hrubou mouku zcela ignorují a dál vaří knedlíky z hladké mouky mající konzistenci dělové koule. A jejich hladká mouka je pro českou kuchyni nepoužitelná, protože je to prostě jiné mletí.
    Což předpokládalo i po staletí oddělené mlýny.

  27. Dobrý den. Ein Volk, ein Reich, ein Führer, ein Topf z mého okolí neznám, až za kopečky.

    Koho bude volit pan Pehe nevím, ale vím na koho sází pan Halík.:
    Klaus řekl, že mezi kandidáty je Zeman jediný politik. Politici byli však všichni s výjimkou Franze. Ale Schwarzenberg byl mezi nimi jediný státník.

    http://halik.cz/aktuality.php

  28. Doibré ráno,

    tak nevím, jetsli Táňu Fischerovou lze označit za politika, když plácá, co plácá, ačkoliv léta seděla v parlamentu.
    Ale Halíka číst nebudu, nač si kazit krásné ráno s výhledem na zasněžený park a s čerstvým kafíčkem.

    Lidi, jak já se těším, až bude po prezidentských volbách a bude pokoj od blábolů různých komentátorů a celebrit….
    Jenže to už se nejspíš budou blížit jiný volby. Tady je před nějakejma volbama už dvacet let….

  29. Nevíte, proč považuje za nutné idnes dělat o volbě reportáž on-line minutu po minutě?
    zvlášť když tam plácají příspěvky vskutku žhavě aktuální jako že zemana podpoří Bohdalka a Remek a knížete Hřebejk a Pirk.

    No a aspoň nějaké výročí :

    15. ledna 1559 byla korunovace anglické královny Alžběty I.
    15. ledna 1989 byl uveden do provozu první bankomat v ČSFR, ovšem jen prop zaměstnance ČS spořitelny, pro veřejnost až od 1. 123. téhož roku.

    Umíte si ještě představit, že na Václaváku byl jedinej bankokmat v celý Praze? 🙂

    A jinak je den sv. PAvla poustevníkaa pranostika říká :

    Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok; větrný den – mokrý rok.

    Tak mějte pěkný den, ať máte dobrý rok. 🙂

  30. Ajajaja, to jsem nějak ten 89. rok natáhla, o celých 111 měsíců. Samozřejmě mělo být 1.12. 🙂

  31. Ad. školní výchova: já své dítě občas ze školy „vyberu“-kvůli lyžování nebo výletu nebo pomoci doma (už je dost velký a má super výkon u míchačky). Podle mne to totižto ty tři dny za rok fakt nepokazí.

  32. Jen ryze amatérsky, byla tendence k větším celkům, případně i s koloniemi různého stupně samostatnosti (Francie, Rusko, Španělsko, GB, RU, Vysoká porta, Švýcarsko, USA, Německo, Itálie, Jugoslávie, jako vrchol EU.
    Co se osvědčilo a vytvořilo politický národ, vytrvalo. Co ne, rozpadlo se, rozpadá se a nejpřirozenějšími podcelky, na které se lze rozpadat, jsou původní složky velkých celků, přibližně asi národní státy. Protože ty měly nějaké tradiční hranice, jichž je možno se nějak „chytit“, většinou stejný jazyk a nějaké to společné cítění. A jako při vzniku oněch větších celků, pro někoho je dění politicky výhodné, pro jiné nevýhodné a výsledek je nějaký průnik zájmů.

  33. Mimochodem, Francie zahájila v Mali celkem regulérní válku za nasazení regulérní armády s minimem zájmu médií i pokrokové veřejnosti.

  34. NoNAme,

    popravdě řečeno, nevím, proč z toho dělat vědu. Každému, jak to vyhovuje. Když dítě stíhá, tak jsou věci, kdy nebýt zrovna ve škole taky může být vzdělávacím přínosem. Konec konců syna taky škola uvolňuje na některé akce pro lidi s jeho obtížemi, ale to jaksi považujeme všichni za součást vzdělávacího procesu.
    Ale jinak by mně nějak nenapadlo zařizovat dovolenou na dobu, kdy mají děti školu. Většinu lidí, které znám, by to nenapadlo. na dovolenpou se prostě jezdí, když děcka nejsou ve škole. Především z praktických důvodů.
    Prostě normálka, nevím, proč bych si kvůli tomu měla pokládat ruku na slezinu nebo pajšl. 🙂

  35. Také jsem potomky občas ze školy „vybral“, po dohodě s učitelstvem, ale jen zřídka. Potomkyně je natolik pilná, že vše bezproblémově dohoní, potomek to zřejmě také přežil bez následků.
    Ta fyzická přítomnost ve škole není IMHO pro výsledek to hlavní určující.

  36. NoName, vidím že bud ten čas fakt rychle letí, dyt to není tak dlouho co jsme Vám na Psu gratulovali k malému a ted už maká u míchačky. Snad si to nepletu, ale může to být tak šest osm let. Druhá možnost je, že točí tou klikou míchačky na plastové tatře.

  37. (436) Pravda, na Izrael je upřena větší pozornost. U Jeruzaléma Izraelci zlikvidovali nějaký protestní tábor Palestinců, byli prý v něm protestovat i dva Češi.
    Frantíci intervenují v bývalých koloniích dost často. V médiích se to objeví, ovšem důležitost toho, jak Schwarzenberg vyřizuje ranní poštu to nemá. 😛
    Hodnotit zásah v Mali po stránce správnosti či nesprávnosti se z dálky neodvážím.

  38. Maydo, my jezdíme na lyžovačku se známýma z SK a někdy prázdniny ve stejném termínu klapnou, někdy ne. A ten pátek, případně čtvrtek a pátek to nevytrhnou.
    Rezy, mám ještě jednoho devatenáctiletého. Ten má výkon u míchačky 😉

  39. Noname, podstate to byla recnicka otazka, protoze vetsina lidi, co si stezujou, ze skola blablabla, klidne vezme deti na hory, na prazdniny…. Na cokoliv, klidne a normalne, bez ohledu na nasledky. A ty nasledky jsou zname. A pak se divej a nadavaj na pani ucitelku, ze je malo uci a ze maj pomalejsi decka. On je to stejne s tema rodicema, ktere sice posilaj porad deti do skoly, ale jen aby decka dostala teply obed.

    Frantisku, neuveritelne vyvoslenej mustek. K tomu opravdu nema co rici, protoze to je neuveritelna ptakovina. Zvlast kdyz smesukes federalizaci evropy a EU s „neuznavanim“ narodnich statu. Predpokladam, ze mi to jiste vysvetlis.

  40. Na druhou stranu, jsou zeme, samozrejme pejorativne nazyvane rozvojove, kde si rodice nedovoli vyndat sve dite ani na jednu hodinu ze skoly, protoze skolu vnimaji jako obrovskou vyhodu pro sve deti. A kazdy den , hodina i minuta ve skole je cena. Uz kvuli tomu, ze plati skolne, i kdyz treba symbolicke. Kdyby., az treba, Sumavak bude mit cas, tak sem da moje zkusenosti ze Sri Lanky a par „postrehu“ jaky tam maj vztah ke vzdelani tam.

  41. Když máte dvě děti v Praze na dvou různých školách, tak to taky může dopadnout tak, že má každý jarní prázdniny jinak. Stačí, aby jedno dítě jezdilo do školy na Prahu 5 a druhý o pár ulic vedle na Prahu 6.

    PAk se teda společné zimní prázdniny blbě plánujou.
    A navíc si umím představit tu načuřenost potomka, který odjede na zimní rekreaci v termínu řádných prázdnin, zatímco druhý je uvolněn ze školy a má týden volna navíc. 😀

    Naštěstí jsem toho ušetřena, školy mých potomků jsou od sebe sice skoro přes celou Prahu, ale prázdniny mají společně.

  42. Doktore, vždy to dělám po domluvě s třídní. A oni na gymplu i tak tráví spoustu času na akcích mimo školu, výletech, poznávacích zájezdech, organzují plesy atd. Těch pár dní v roce skutečně nevidím jako problém.

  43. Co to je, Jirko, „nedovolit si vyndat dítě ze školy ani na minutu“?
    Když pořádala škola exkursi do Paříře, „vyndala jsem “ syna z vyučování na čtyři dny. Jo, vyndala, protože nejeli zdaleka všichni a ostatní se normálně učili.
    Přesto si myslím, že to mělo taky svou cenu a větší, než kdyby seděl v hodině a to se na téhle škole platí školné, které se ani nedá moc nazvat symbolickým.

  44. 434- dětská práce, NoName, co vám to říká? Máte to prokonzultovaný se sociálkou? Povolený od školy? V případě těžké fyzické práce na stavbě- co na to dětský lékař? Vy si zahráváte, NoName:)

  45. Noname, to já neříkám proto, že snad něco „peskuji“ to jen konstatuji, že jak to chodí jinde.
    MaYdo, to že mají prázdniny v různých dobách je snad něco co v čem je problém? Já žádný nevidím.

    I z těchto drobných, zcela zanedbatelných důvodů, na Evropu se ostatní, co se jim teď daří více, trošku s pozdvihnutejma koutkama. Ale jistě i na ně přijde doba lenosti.

  46. Má 19, je dospělý. Byl dokonce zařezávat ve fabrice, hned vyfasoval 12 hodinové směny. Bylo to moc fajn 😉

Komentáře nejsou povoleny.