25.únor…2014

Zuzana Chlumská

 

Tak máme 25.! Února!

Před 66 lety si komunisti „vypučili“ republiku a zametli s ní a jejím obyvatelstvem takovým způsobem, že lidé nestačili zírat. Stálo to majetky a stálo to životy utracené jen prtoto, že si bolševik dokazoval svou moc. Takže ničil především ty, kterých se bál. Ty, kteří něco znali a uměli a hlavně měli rovnou páteř a nechtěli se sklonit.

Ale ať na netu koukám kam koukám, jedině v Parlamentních listech si vzpomněli. Jinak se naše levicová media raději vyhla. Ono by se muselo říkat, že komunisti jsou lumpové a ona by se ta parlamentní strana třeba zlobila.

Jenže národ, který zapomene na svou historii, riskuje, že si ji bude muset prožít znovu. A tak přijdou noví Gottwaldové. Třeba se tentokrát bude jmenovat Semelová.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 273 komentářů u „25.únor…2014

  1. Westíku ad 1085 _ Jak nikdo nevzpomene? To není pravda!!
    Já viděl a slyšel v televizi, jak Schulz v EP předával Zemanovi středověkou mapu Evropy a Zeman se ho zeptal, ze kterého je století, protože za Karla IV.byl Berlín jen malou, nevýznamnou vesničkou v Českém království.
    Schulz chvilku vypadal jako že mu ulétl roj… 😀

  2. (1145) no,Petře zločinče, když už, tak „zgruntu“: vzít to od etnogeneze východních Slovanů: Neurové ? Venedi, Antové, Sklavini… 🙂
    Ostatně : můžeme my, možná potomci Slovanů na území Čech, vytýkat Rusům, že jsou smíšení s Mongoly ? Podle kroniky Fredegara klidně můžeme být míšenci s Avary -Huny, což byl jakýsi svaz turecko-mongolských nomádů 🙂 A ti, pokud si matně pamatuji, řádili až v dnešní Itálii -takže …. 😕

  3. maYdo /1149/ – k čemu logika? To je něco, co přeci při jakémkoliv rozhodování překáží. (Proto asi je to teď na právech nepovinný předmět.)

  4. MaYdo, Ty by ses teda jako Ištván neuživila! Když už ho jednou obvinil, tak prostě musí najít z čeho! 😉 😀 😀
    To se ještě vyvalí, že také parkoval v zákazu zastavení a zabral místo Hudečkovi…

  5. I když …malér už má ztoho, že měl doma počítačku peněz a žádné peníze, které by na ní mohl počítat!!! To samo o sobě už je velmi podezřelé.
    Se bojím, abych také nebyl v maléru, protože ač nejsem truhlář, mám doma hoblovku a žádná prkna k hoblování 🙁 🙁

  6. Tak tohle je velice zajímavé!

    …Problém Krymu nevznikl v roce 1954, ale v roce 1923, kdy Moskvu navštívil předseda americké židovské organizace Joint Rozin. Tato organizace vznikla v roce 1914, aby pomohla Židům zejména z východní Evropy, když řada amerických států výrazně omezila přistěhovalectví. Rozin navrhl tehdejší moskevské vládě okamžitou mnohamilionovou dolarovou půjčku za to, že pro Židy z Ukrajiny a Běloruska zřídí autonomní stát v oblasti severního Krymu a části černomořského pobřeží. Pokud se tak stane do roku 1945, bude tato půjčka prominuta. Lev Trockij, Nikolaj Bucharin a Grigorij Zinověv návrh podpořili a pověřili tehdejšího ministra zahraničí Georgije Čičerina, aby to tlumočil americkým finančníkům na setkání v Berlíně. Ani Josif Stalin nebyl proti, ale vzhledem ke složité národnostní situaci na Krymu žádal, aby se s realizací nespěchalo. Tak se záležitost vlekla, až se přiblížil termín. Stalin v roce 1944 učinil první vstřícné gesto. Pod záminkou jejich kolaborace s Němci z Krymu vysídlil Tatary. Tím dosáhl toho, že termín byl odložen na rok 1954. Stalin zemřel a úkol vyřešit tento problém připadl na Chruščova. Jeho poradci mu navrhli, aby tedy Krym předal Ukrajině, protože dohoda o vytvoření židovské autonomní republiky byla uzavřena s Ruskou federací. Nechť se američtí Židé tedy obrátí na ukrajinskou vládu. Tak se stal Krym ukrajinským. Před tím byl ruským, a proto zde Rusko vybudovalo svou námořní základnu, pro niž jinde není dostatečný prostor. Potud je možné chápat ruský zájem o Krym…
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Problem-Krymu-zacal-lakavou-nabidkou-Zidu-Moskve-prozradil-expert-na-Rusko-306010

  7. No jo, Šumaváku, občas si kladu otázku, jetsli jsem vůbec schopna se uživit čímkoliv, natož jako Ištván….

    Logiku mají na právech jako nepovinný předmět? Někdy mám dojem, že ji tam mají přímo zakázanou jako buržoasní pavědu a bojí se jí jako čert svěcený vody..

  8. (1158) maydo, moje první zkouška na PF UK byla z logiky (povinné) !

  9. Tak v šerém dávnověku se učilo leccos…
    Já třeba měl i meteorolgii, dnes budoucí zemědělci studují bioklimatologii a o počasí a jeho vývoji vědí prd… 😀

  10. (1160) Tak Vy jste, Šumaváku, už také “ stará pověst česká“ jako já ? 🙂

  11. >> westik
    Koukám, že svým [1159] tu poněkud prozrazujete svůj věk. (:-)

  12. Sumaváku, westíku,

    když Vás tak čtu, nebylo to, že tuším v plzni dali školství komoušům vlastně dobrej nápad ? 😀

  13. Halladine,
    já bych ovšem připomenul jistého Zdeňka N. a jeho jednotnou školu. Takže ono to bude složitější. Leč doznávám, že navštíviv svou rodnou průmyslovku v tomto tisíciletí, udělalo se mi vehemetně blivno. Ze školy, jejíž kvalita byla v odborných technických předmětech na úrovni takřka vysokoškolské se stala chovná stanice pro manažery z manažerova.

  14. )1162) dvd : já jsem se ani na Psu, ani na zdejším webu netajila tím, že je tomu dávno, co jsem ztratila svůj dívčí úsměv 🙂

    No- a další pokračování ukrajinské telenovely:
    „Putin rozumie iba jazyku sily, nesmieme mu prenechať ani meter zeme. Za vojenskú podporu Západu sa v novom vydaní nemeckého týždenníka Stern vyslovila bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková.
    S predstihom o tom dnes informuje tlačová agentúra APA. Podľa Tymošenkovej názoru sa Rusko automaticky stiahne, keď spojenci vojensky podporia Ukrajinu. Putin rozumie „iba jazyku sily“, vyhlásila expremiérka.“

  15. >dvd,
    menažerie pro nenažery 🙂 ?
    Taky si zoufám, leč stále doufám.

  16. >> Petr Kunetka [1164]
    Chtěl jsem udělat vejcuc z německých webů, ale člověk musí také pracovat a nejen politizovat. Nicméně se zdá, že v Německu a ve Spojeném království (tedy UK 😀 !) není valné nadšení pro sankce, ale ty prý budou, neboť už se toho nakecalo tolik, že byl dosažen onen příslovečný „point od no return“. Ovšem zdá se, že to bude opět poněkud fraška. V úvahu se berou tyto možnosti:
    (1) Cílené akce proti jednotlivým osobám – zákaz vstupu do EU a (případně) blokace kont.
    (2) Ukončení (přerušení ?) jednání o zjednodušení víz pro Rusko.
    (3) Přerušení jednání o nové smlouvě EU-Rusko. (Jednání je stejně ve slepé uličce.)
    (4) Symbolický bojkot – nebude zasedání G8. A politici z Nizozemí a Rakouska nepojednou na paraolympiádu do Soči.

  17. S těmi cílenými akcemi proti jednotlivým osobám by byla legrace, kdyby Putin odpověděl stejným způsobem a politikům, kteří se zúčastnili na Majdanu zakázal vstup do Ruska. 😀 😀

  18. Petře, podle toho, co psal Spiegl, ukrajinská „vláda“ kamarádí s NPD a Německo vůbec nepotřebuje, aby se do toho motala ke všemu nemlich tahle partaj a moc zvedala hlavičku… 🙁

  19. Dobrý večer,

    zajímá mě názor na náš (s jedním kámošem) dlouholetý spor (samozřejmě ryze argumentační). Takže: má skupina obyvatel právo v referendu rozhodnout o tom, že chce přejít pod jurisdikci jiného státu, tzn. secesi?

    Pro jistotu místopřísežně prohlašuji (to je opravdu legrace), že ačkoli se to jakoby týká dnešního horkého tématu, dotaz není inspirován tímto tématem. A pro vyloučení úplně všech pochybností ještě dodám, že tuto otázku nastolil L. von Mises v knize Liberalismus, která vyšla v roce 1927.

  20. Modrý ptáku…Já si dokonce myslím, že to může udělat každý, kdo vlastní pozemek. Nejen velká skupina lidí, ale třeba i jednotlivec s pár hektarama.
    To refendum o tom „přejití“ k jinému státu je pro mne zcela mimo diskuzi, že to je samozřejmé….

  21. MP, ano. Z toho titulu si myslím, že v občanské válce byly kroky severu nelegitimní, ač – jako obvykle – síla definovala pravidla.

  22. no, Modrý ptáku, já mám dojem, že především nemá v referendu žádná skupina hlasovací právo a tudíž nemůže být subjektem, který může něco rozhodnout.
    Každý hlasuje za sebe. Každý má právo hlasovat pro přechod pod jurisdikci jiného státu nebo proti přechodu. každý má prýávo hlasovat pro to, co se mu zdá nejlepší z hlediska jeho zájmů. Zda k přechodu dojde nebo nedojde, o tom nerozhoduje ani jednotlivec ani skupina, ale počet hlasů pro obě možnosti.

    Když už se referendum vypíše, nelze diskutovat o tom, zda někdo má nebo nemá právo se rozhodovat tak nebo onak. Lze jen referendum nevypsat. Jsou, pokud vím,případy, kde je jakýsi úzus, že to nelze rozhodnout referendem.

  23. Ad MP’s 1171
    Pokud je skupina obyvatel silnější než mateřský stát, pak samozřejmě může a její rozhodnutí bude akceptováno.

  24. ad 1171 – myslím že nemá. V dotazu není nic o tom, že by se jednalo o území v osobním vlastnictví. Pak by to znamenalo, že skupina lidí připraví ty, co nechtějí přejít pod jurisdikci jiného státu o část území. Jiná situace nastává v případě území v osobním vlastnictví V takovém případě spíše ano.

  25. nějaqk zapomněli na Moravu 🙂

    mimochodem, Skotsko prý připravuje referendum.

  26. (1145) jako minimální bych viděl události během a po 1. světové. Rozdělení, hladomor pod bolševíky …… zákonitý odpor vůči nim, naděje s příchodem Němců, zklamání …
    Svůj význam by měly asi i starší události, přetahování mezi Polskem a Litvou, Rusy a Turky, ale to už je moc dávno, ač lecos z toho v podvědomí bude. Rozdělení a civilizační vliv v době před první světovou zaručeně.
    A na tom Krymu, Mongolové či Turci? 😛
    (1157) Jo, spiknutí mezinárodního židovstva, tak to už chybí jen Bilderberg.
    (1164) Ty Parlamentní listy jsou nějak aktivní …. mně se nejvíc líbí, jak kdekdo, i zde, předpokládá že revoluce probíhá jako „mírný pokrok v mezích zákona“ a dokonale rozumně, nekonfliktně a logicky (když tak neprobíhají ani události mnohem méně chaotické).
    (1166) To má Julinka v podstatě pravdu, jen chybí ten, kdo by dokázal sílu mít a ukázat. Ono Rusko či Sovětský svaz skutečně napadá jen slabší či oslabené.
    (1170) To by měl dvd další domácí úkol, vypátrat genezi tohoto hoaxu.
    (1171) Aniž bych věděl, co k tomu napsal von Mises, obecně bych řekl, že by to právo měli mít. Ono udržovat uvnitř státu nepřátelskou skupinu nepřinese dlouhodobě nic dobrého. Bez průseru typu totální vojenská porážka obvykle není možné ani radikální řešení. Je možné řešení plíživé, viz Číňani v Tibetu nebo Rusové v Pobaltí, problém tím obvykle nezmizí. Jenže řešení bývá zatíženo emocemi, obvykle vyvolanými některou ze stran.

  27. On hlavní problém je v tom, že v téhle otázce si lidská a občanská práva odporují.

    Takže buď bychom museli jedny z těch práv zrušit nebo tahle otázka nemá řešení. 🙂

  28. Díky, budu sledovat (případné) další názory. Zatím jste nám nedali k dispozici průrazné střelivo. Polepšete se 🙂

    maYdo, k tomu úzu. Jeho Jasnost, Hans Adam II. z Lichtenštejna, dal dokonce svým poddaným v referendu možnost změnit státní zřízení. Právo na secesi je samozřejmostí.

    kristo, nerozumím, jak přechodem pod jinou jurisdikci, někdo přijde o část území. Kdo? Území (pozemky) jsou stále na svém místě (proto se nazývají nemovitostí), vlastníci se nezměnili. Z toho, že byste si myslela, že stát je vlastníkem území, Vás samozřejmě nepodezírám. Můžete mně to eventuálně lépe vysvětlit?

  29. Vyjádřila jsem se ledabyle. Samozřejmě, že území zůstává na svém místě, ale přijdou o možnost ovlivnit to, k čemu bude území využito (to, co není v osobním vlastnictví), neb bude v jiné jurisdikci.

  30. Aerokarle, řekl jste docela pitomost . Každej napadne jen slabšího, jinak by ho nenapadl. Jiná véc je, že se může zmýlit.
    Další možnost je, že nékdo si věří a napadne někoho zdánlivě silnějšîho, protože věří, že ve skutečnost silnější není.pak jsou dvě možnosti zaprvé ta zdánlivá převaha je opravdu jen zdænlvá,
    a pak agresor uspéje, anebo se mýlí a prohraje.

  31. Já nemám problém s právem na secesi, MP, já mám problém se skupinou v tom procesu. Nehlasuje skupina, hlasují jednotlivci a na tom trvám. 🙂

    S tím státním zřízením – myslím, že takové referendum je podstatně méně problematické, než třeba dělení státu. Tam, kde se chce odtrhnout měnší celek od většího a větší se dělit nechce, jak to bylo v případě dělení ČsR, je přece jen výsledek referenda více méně předem danný.

    I když i tady by hlasovali jednotlivci a určitě by se našli slováci, kteří se trhat nechtěli a češi, kteří by byli pro rozdělení.

  32. Aha. Upřímně řečeno, je mně dokonale lhostejné, jak naloží s nějakým územím v sousedním městě. Protože tam nežiju. Tamní nežijí zase ve městě, kde žiju já, takže proč by měli oni povídat do toho, jak bude území využito?

  33. A co když ta skupina, bude jen část města?

  34. Jejda, maydo, nezlob mě. Mně přece nemusíš vykládat, že žádné skupiny nejednají (v tomto případě nehlasují :-)) Abychom byli schopni vůbec nějak postupovat, tak jsme s kámošem prostě vzali jako fakt, že máme demokracii a tam vítězí většina na základě hlasování jednotlivců. Tím jsou také občanská a lidská práva v harmonii a není třeba se tím znepokojovat.

  35. Inu, zužme si to na nejmenšího jmenovatele! 🙂

    Ušetříte si a koupíte byt. Oženíte se. Vaše žena je v tom bytě trvale hlášena a tedy má právo si do toho bytu přizvat koho chce. Milence, kterému porodí děti, rodiče, bratrance, sestřenici…. vy překážíte a tedy uspořádáno referendum obyvatel bytu. Bezpečně prohrajete.
    Dle soudu jste ovšem majitelem bytu vy…

    P.S. S genderovými rozdíly na mne nechoďte, bylo použito jen jak jako vzor 🙂

  36. (1182) Jasné stanovisko najdeš pouze, nadřazuješ li totálně individuální právo nad cokoliv společného. Což nelze, potřebuješ-li k referendu nějaký většinový názor. Otázka, v jaké společnosti se většinový názor prosadit smí a v jaké nesmí (příkladně na Krymu, v Sudetech ano, na Ukrajině, v ČR ne – nebo obráceně) je už pak neřešitelná obecně, jen silou.
    (1184) Přežvýkávejte to Halladine jak umíte, možná jsem vynechal slovo „výrazně“ slabšího. Rusové (sověti) umí zaútočit na Finsko, Gruzii, Polsko, napadené z druhé strany jejich spojencem, Maďarsko, Československo, na Ukrajinu, soupeře výrazně, až řádově slabší.
    Když na ně zaútočilo Německo či Německo s R-U, byl to souboj rovnocených soupeřů. Němci a R-U se do něj pustili.
    Já ten rozdíl vidím.
    (1186) A jde Tvé rozlišení až na čtvrtě města (viz nádherný „Napoleon z Notting hillu“, nebo na ulice či domy? Co je celek, v jehož rámci lze hlasovat?

  37. (1187) Přísahám na holej pupek, že jsem to nečetl, než jsem vyplodil (1190).

  38. Modrý ptáku, já se domnívám, že ta dělící čára je jinde, tj. jestli je referendum legitimní nástroj k prosazování rozhodnutí nebo ne.
    Pokud ano, tak by se to mělo týkat i rozhodování o přechodu pod jurisdikci jiného státu.
    Přesněji řečeno, nevidím velký rozdíl mezi referendem za „zvýšení daní“, umístění skladu Amazonu, přechod pod jurisdikci státu Muhehe, nebo o tom, jak si A+B odhlasují, že je bude živit C. Všechny takové věci mají významný dopad na tu část lidí, kteří tu změnu nechtějí (C) – tj. je to spíš otázka o legitimitě většinového rozhodování.
    No, snad z toho pochopíš, co jsem se snažil říct …

  39. Já, jako až fanatický odpůrce všeobecného rovného volebního práva, bych se vyslovil pro možnost secese na základě referenda. Ovšem s tou výhradou, že hlasovací právo by měli pouze vlastníci nemovitostí v dané lokalitě.

  40. A pokud jste vzali jako východisko demokracii s vítězstvím většiny na základě jednotlivců (1188), tak nevidím důvod, proč by zrovna tohle rozhodnutí mělo být výjimkou.

  41. ehm, vypadlo mi slovo: na základě hlasování jednotlivců …

  42. tučňáku, nemusím znovu opisovat 1188. Máme demokracii a v ní se hlasuje. Hlasuje se právě proto, aby se neválčilo (na tom se shodnou se zbytkem světa dokonce anarchokapitalisti). Jiný (obhajitelný) účel demokracie nemá.
    Já bych předpokládal (z důvodů, které jsi popsal), že zapřisáhlí demokraté budou volat po právu na secesi z principiálních důvodů. Ono to samozřejmě má ještě druhou stranu: jestli by ta jurisdikce o to stála – náklady správy jsou nenulové. Což je při předpokladu, že existuje správní entita (vyhýbám se slovu stát) hlavní a jediný důvod, proč neposkytovat právo na secesi jednotlivcům. Jak po tom neomylně a předvídatelně (chi chi chi) volá někde výše Jirka ppa etc..
    Takže, sice Ti rozumím, ale kdybychom tu demokracii vynechali, tak se nemám roky o čem přít, protože v anarchokapitalismu, diktatuře nebo feudalismu, tohle není dilema 🙂

  43. tučňáku, já jsem svoji osobní preferenci ještě nesdělil 🙂

  44. Tak to zopakuji znovu: Právo na secesi jednotlivcům ne (1196). Nevím sice proč, ale budiž. Kde ale na stupnici jednotlivec, rodina, klan, dům, ulice, čtvrť, město, kraj, stát, nadstát, kontinent, planeta, soustava, galaxie …. bude hranice možnosti referenda o secesi? A pokud někde, tak proč zrovna tam? Historie odpověď nedává.
    Bez toho nelze zodpovědět právo na secesi jinak, než silou. Zdola i shora. Vynutit i upřít.

  45. Aerovko, velikost skupiny určuje strana přijímající. Pokud pro ni bude zajímavá jedna rodina, která ale vlastní stovky hektarů pozemků, proč ne?

  46. Dobře MP, východiskem je správní entita, s demokracií a hlasováním (dále SE).
    Pak vidím jedinou potíž ve stanovení hranic SE a přeshraničním vlivu ne jinou SE.
    V případě secese mi to připadá celkem snadno řešitelné: ta druhá SE si může udělat referendum, jestli je ochotna první SE přijmout – při jejich souhlasu v tom potíž nevidím.

Komentáře nejsou povoleny.