A co na to děti?

Publikováno | Autor:

Dana G

Nedávno tady proběhla bouřlivá diskuze na téma mamánci. Při čtení a úvahách nad napsanými názory, mne napadlo: Jak vůbec dnes děti vnímají rodiče? Tak jsem si vybrala jedno kritérium a zkusím ho za svou osobu rozebrat.
Dnešní módou je mít děti, spíš dítě, co nejpozději. Jak je všeobecně uváděno, zodpovědní rodiče přivedou na svět potomka až ve chvíli, kdy mají zajištěn veškerý komfort nejen pro dítě, ale i pro sebe. A to opravdu není hned po škole nebo, nedejpříroda, během studií. Takže dnes jsou prvorodičky často ve věku nad třicet let, mnohdy spíš blíž čtyřicítce, tj. v době, kdy u naší generace narození dítěte v tomto věku bylo spíš už výjimkou, protože tak staří rodiče už měli děti školou povinné. Ale je to opravdu zodpovědný přístup? Není to snaha o oddálení problémů, námahy a práce, které s sebou výchova dětí a starost o ně nese? Není to pohodlnost a obavy ze ztráty zajetého bezstarostného života? Krátkozraké jednání, které nebere v úvahu další vývoj.

Jak se na to dívají děti?
1. Jak vnímají, že mají i v malém věku staré rodiče, kteří jim nerozumí, nemají pochopení pro výstřelky puberťáků? A často nestačí ani fyzicky. Vždyť je-li matce v době narození dítěte 35 let, až bude dítě v pubertě, t.j ve věku 15-ti let, bude matce 50. Bude-li mít žena dítě ve 40-ti, až bude dítě případně promovat, bude jí přes 60. A u otců, kteří zakládají nové rodiny po padesátce, ty počty jsou ještě hrozivější. Může věkem unavený otec nebo matka trpělivě sedět s dítětem nad učením? Může si jít po práci s dítětem zasportovat, na dobrodružné výpravy? Ano, může ho tam odvézt, ale začutat si se synem nebo zabruslit s dcerou už asi moc ne. Spíš má dítě doma otce klimbajícího u televize.
2. S věkem rodičů souvisí i strach dětí, že rodiče zemřou. Že brzy zůstanou samy nebo jen s jedním z rodičů.
3. Pokud má žena první dítě v pozdějším věku, často zůstane jen u toho jednoho dítěte. A děti jsou ochuzeny o další životní jistotu – o sourozence. Protože pokud rodiče zemřou, ale i když žijí, je sourozenec přirozený spojenec a pomocná ruka na cestě strastmi života. Pokud sourozence nemá, zůstává na životní trable sám. A nejen trable, ale i na radosti a zážitky ze života ve velké široké rodině
4. Jsou-li rodiče starší, často už jejich rodiče nežijí, nebo jsou nemocní a neschopni plnit role dědečků a babiček. Děti starších rodičů tak jsou ochuzeny o další rozměr života, o své dědečky a babičky, milující, rozmazlující a chápající, kteří ale jsou i živou ukázkou minulého života a tím ukazují návaznost minula na současnost. Přicházejí o nezapomenutelný zážitek soužití více generací.
A nakonec jeden pohled ze strany starších rodičů. Uvědomují si, že když budou mít děti nestojící ještě na vlastních nohou v pozdním věku, že nebudou moci ani zabezpečit materiálně sami sebe na skutečné stáří? Kdy si naspoří na svůj důchod, své stáří, když do 55 – 65 budou vyživovat své dítě na studiích?
Já si myslím, že mít děti v pozdějším věku je prostě od rodičů nezodpovědné.
Čest výjimkám!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 540 komentářů u „A co na to děti?“

  2. Francie poprvé letecky udeřila v Sýrii
    La France a mené ses premières frappes en Syrie
    http://www.lemonde.fr/proche-orient/article/2015/09/27/la-france-a-mene-ses-premieres-frappes-en-syrie_4773677_3218.html#uhSRVPPYTYgwmvhB.99

    Nous frappons Daech en Syrie car cette organisation terroriste prépare les attentats vers la France depuis la Syrie, depuis ces sanctuaires (…). Nous agissons donc en légitime défense », a déclaré dimanche le premier ministre Manuel Valls

    Předseda vlády Manuel Valls k tomu dodává:
    Udeříme na Daech v Sýrii, protože tato teroristická organicace odtud připravuje atentáty ve Francii (…) Jednáme tak tedy v legitimní sebeobraně.

    Ale jo hoši. Taky sibudete moci kousek osvobodit. Hlavně ať nikoho nedopatřením nezabijete.

  3. (816) Ani zábavu? 😛 Občas si slibuji alespoň změnu ksichtů, ale tyhle předčasné by neznamenaly ani to, jen by se vyměnil Bureš s Dluhoslavem.
    (829) Díky za připomenutí Evelyna. Můj oblíbenec. Mohl by ho někdy zkusit NoName. 😛
    (837, 846) Nacionální socialisté přece nemohou být socialisté! 😛 A parmazán se moc netaví. 🙂

  4. Proč, zmínili ho v Lidovkách ? Do té doby bych jakoukoliv informaci nepovažoval za relevantní !

  7. “ A parmazán se moc netaví.“

    ten schumacherův ano .-)

  8. Vidíte, já vaše duševní kvality a újmy rozebrat nepotřebuju.
    K čemu by mi to bylo.

  9. (856) Jestli Waugha trochu znáš, tak si představ jeho smysl pro humor a přístup k pathosu s NoName. 😛

  11. Vidím, že slovo PATHOS se vám fakt líbí…
    No a co jste ještě zanalyzoval, analytiku ? Co přesně víte o mém smyslu pro humor v kontextu čtení Waugha ?

  13. Začal jste s tím (nevšiml jsem si, že bych vás oslovil, ani že reagujete na něco, co jsem napsal) a teď si mám jít něco přečíst …
    Jinak všechno v pořádku ?

  14. Velmi nepřímo k názvu článku „A co na to děti“
    Konečně děvče, co se nefláká po diskotéchách ale věnuje svůj čas i občanské společnosti
    http://www.obcankari.cz/edukacni-material-pracovni-list-kdo-proc-utika

    Abstrakt: Žák se seznámí s pojmy uprchlík – migrace – emigrace. Na základě konkrétních příběhů uprchlíků se vcítí do pocitů uprchlíků, odhalí důvody emigrace, vyhledává informace vztahující se k jednotlivým státům. Uvědomuje si důležitost a potřebnost domova jako místa bezpečí.

    Časový rozvrh: 2x 45 minut

    Cílová skupina: 5. třída

    Pomůcky: obrázek kufru, úryvek z knihy Robinson Crusoe (upraveno pro žáky 1. stupně), papír, psací potřeby, barvy, obrázek běžce – sportovce (sic!), příběhy uprchlíků, pracovní list k příběhům, Pětilístek – pracovní list

  15. skimici 864 – to je tedy matroš!

    Obzvlášť to vcítění do pocitu úprchlíka….
    Pokud by se jim to u 10letých dětí skutečně podařilo, tak by to mohlo být docela tóčo ve smyslu postraumatického syndromu…

  16. Rputi
    Já jsem zase málem spadl židle u té pomůcky běžec-sportovec. Asi asociace na termín běženec?

  17. 866-Z Vás občankář asi nebude. 😉
    Jistě, první asociace je zjevná.
    Ale co ty další ? Spousta úspěšných sportovců pochází ze stejných končin, jako běženci.
    Někteří dokonce běženci byli.
    A dokázali se tady prosadit. To čekáme i od běženců.
    A tak dále a tak dále.
    Jde o absolventy speciálních oborů speciálních fakult z ještě speciálnějších univerzit, nečekejte, že to pochopíte hned 😉

  18. skimici 866,
    vzhledem k mé rodinné lingvistické úchylce, je běženec-sportovec to jediné, co mi na tom připadá logické – prostě etymologie slova běženec. ?)

  19. A jak tak čtu, asi bude nějaký problém s Katalánskem.
    Už v týdnu se ČRo snažil posluchače přesvědčit, že jsou příznivci setrvání Katalánska ve Španělsku zastrašováni a bojí se projevit svůj názor, a i v článcích o volbách je to samý katalánský separatista…

  20. 864
    ku..va,
    co takhle těch 90 dát na matematiku ?

  21. (863) Z toho si nic nedělejte, vy máte občas starosti o Lidovky nebo Occama, jsme lidé různé. 😛
    A jinak vše v pořádku, zajisté, jen počasí nic moc.

  23. >> skimic
    Chvíli jsem se díval na OVM a přiznávám, že takové panoptikum jsem nečekal. Nečekal jsem také, že mimo ono panoptikum zůstane ministr vnitra. A nějak mne to donutila podivat se na životopis pani E.W.

  25. 873

    dvd,
    a je to podle vás pro onoho ministra plus či mínus ?
    Já to nekoukal.

  27. http://zpravy.idnes.cz/reportaz-z-prakticke-skoly-df2-/domaci.aspx?c=A150925_100316_domaci_zt
    Manželka kolegy z práce učí na praktické škole, rozebíráme to dost často. Pro děti, co tam zůstaly po všech reformách a přesunech a inkluzích je to jediná šance získat nějaké vzdělání.
    Je jich ve třídě jenom 8-10, mají vyučovací hodiny třeba jenom 20 minut (neudrží pozornost, nemají šanci chytnout se v běžném rytmu 45 minutové hodiny/přestávky), potřebují skutečně individuální přístup …
    Když je „inkludnou“, odrovnají je. O inkluzi nestojí ani rodiče, ale koho to zajímá. Nikdo z tvůrců nových konceptů nedojde a nepodívá se, jak to chodí.
    Hlavním cílem operace je samozřejmě dostat cikány z praktických škol, ale doplatí na to i ti, co o vzdělání stáli.

  28. Slavia byla dnes lepší (díval jsem se na nějakém streamu, snad chorvatském, protože jinak po novu placený kanál), rozhodčí tragičtí, sparťanský kotel škoda komentovat …
    Krejčí měl nový účes . To bylo z celé Sparty asi nejzajímavější.

  29. Jinak FPO úplně jako Úsvit není, s lidovci byli dokonce ve vládě (tehdy byly i nějaké pokusy je bojkotovat ze strany EU), a taky dost dlouho drželi Korutany.
    Mimochodem, v takových Korutanech jsou nápisy nebo jídelní lístky ve slovinštině nebo program pro slovinské krajany v ORF naprostou novinkou, na rozdíl od xenofobního Česka nebo Slovenska.

  30. (877) Pokud ministryně nekecá (což nezaručuji), tak se děti nebudou stěhovat, jen se bude učit dle normálních osnov. Jak to bude fungovat,, těžko říci, optimismus na mne z toho neleze.

  31. [818] Do téhle debaty už jen pár veršů. Ačkoli sibiřský lesní nezavrhuji.

    Chceš-li dobře sráti
    musíš lokte na kolena dáti
    a dlaně opřít o dásně
    neb tak se sere překrásně.

    Autora neznám

  33. >> Honza atd.
    V mém dávném mládí se na školních (i jiných) záchodcích objevovalo následující dvojverší:
    Serte rychle podle norem
    Sovětský svaz je nám vzorem

  35. 880-ta zpráva o nerušení škol přišla až po vlně rozhořčení po první zprávě, těžko říct, jak to bude, ani zaměstnanci těchto škol nemají momentálně informace, co bude dál.

  37. Když už jste zabrousili do těch nejvyšších sfér etikety, tak byste možná věděli, jak se má podle asijské kinderštůbe zachovat pravák, pokud šlápně do psího.

    Na očistu použít levou nebo pravou? 😀 Co na to Špaček? 😀

  39. Mno, ad etymologie… Já bych navrhoval obrátit se ke klasikům… Konkrétně V + S – povídka o špiónovi… Tam se také náhle z agenta chdce stal agent běžec, a pokud se nezastavil, běží dodnes…

  40. Jasně, Matzurko, šnekací vidličku nosím s sebou v kapse neustále. Jeden nikdy neví, jestli ho někdo nepozve zrovna na šneky. 🙂

    A je to jednoduchý – na pojídání šneků se drží šnekací vidlička v pravé ruce a na očkrábávání obuvi v levé.

  41. 850 skimici, pivo ano, zleninu radši nee. Protože mám ujímání. Včera se mi vyrazila viróza, prostě taková ta tuze těžká choroba s rýmičkou. Napřed škrábání, naštěstí ne hrozný krkobol, pak rýmička, nejúpornější a bolehlavem vlevo, navíc celou noc lítal čurat a divil se odkud se to bere. Dopoledne polevilo, jenže celej utahanej a aktuálně měl škroudy a průjmík. Což se neobešlo bez intenzívních zvukových projevů v zažívacím traktu a na výstupu z zažívacího traktu. Akorát dočetl „Stráže, stráže“,… jestli ti bahenní dráčci nejsou nakažliví…. drobet si schrupnul a mazal na mísu. Prrrrd! Vžáááá! PDBUM! Škrůůůů BUM! Škroundyškroundy prrrrrd vžum BUM!….Smrad jako bych v sobě tavil asfalt…. Velmi se mi ulevilo. Doufám, že mi to nezůstane a že se nepřidají další komplikace.

  42. Mimochodem, v radiu běží zrovna Čapkova Matka. Je to úúúžasný. Vůbec se nedivím, že se jí potomci i manžel vrhali do všelijakých dobrodružství a radši odtáhli do Afriky, každej normální chlap by se z takový hysterický kvočny musel zbláznit.

    Čapek to prý měl s matkou všelijaké, tak asi podvědomí promluvilo 🙂

  43. 891 Schumi
    … tomu Němci říkají potíže „hüben und drüben“ :-p

  44. Imérium vrací úder..
    V rusko-lotyškých vzťahoch sa zrejme začala „vojna o koľajnice“.
    Rozhodnutie Ruska začať s opravou železničných tratí na lotyšskom smere vyvolalo v Rige šok a špatne skrývanú paniku.
    Minister dopravy Lotyšska Anrijs Matiss sa v tejto veci chcel súrne stretnúť s ministrom dopravy RF Maksimom Sokolovym a bol poslaný do pr – a bolo mu oznámené, že také stretnutie nie je v grafikone hlavy ruského ministerstva dopravy plánované („что такое мероприятие не стоит в графике главы ведомства“).
    Vec sa má tak, že v Lotyšsku sa 77% dopravy nákladov realizuje železnicou, a z toho náklady z Ruska a cez Rusko predstavujú 75%. Takže pozastavenie transportu po ruských železniciach do lotyšských prístavov prestavuje priamu stratu asi 1,6 miliardy euro a stratu viac ako 50 000 pracovných miest na železnici a v prístavoch.
    Sankcie EU (ku ktorým sa Lotyšsko s radosťou okamžite pripojilo) a ruské „protisankcie“ už postihli lotyšských autodopravcov, zameraných hlavne na transport smerom na východ.

  45. 892 maYda
    s povinnou četbou si na mě nikdo nepřijde. Nečetl jsem to pochopitelně, ale referáty jsem měl opsané a u zkouškami jsem prošel taky.
    Myslím, že „Matka“ původně napsal Josef Kajetán Tyl (Matka Marjánka) a pan Čapek to jen přeložil ze staročeštiny a pod vedením Zdeňka Nejedlého adaptoval pro budoucí potřeby Slovenského Národního Povstání.

  46. (894) A Rusáci to budou tlačit přes Vladivostok, místo přes Lotyšsko, což doteď činili nepochybně jen z lásky k lotyšskému lidu. 😛

  47. 894 Halle
    odkud to máš?
    Maksimom Sokolovym . On se ten ministr jmenuje Sokolov.
    To je zvláštní, skoro nikdo neumí říct správně ruskej 6 pád (náš 7, anžto rusáci pátej nemaj, nahrazují prvním)
    Tedy (s) kým (s) čím.
    Skoro vždycky je to ov -> ovom, zavod zavodom atd
    KROMĚ !!! ruskejch příjmění na ov, ev, in,,, zde tedy správně Sokolovym
    Každej slovák by ale řek Skolovom, Fetisovom, Charlamovom atd

  48. Skimici, my jsme měli Čapka plnou skříň a kupodivu jsem ho četla i když to byl autor rodiči doporučovaný. Což na mně fungovalo ještě víc, než povinná četba, většinou stačila věta, že bych si tohle nebo ono měla přečíst, abych se dotyčné knihy nedotkla ani vidlema.
    Čapka jsme doma měli plnou skříň, většinou ještě prvorepubliková vydání. Mimo jiné i jeho hry, takže jsem je přečetla všechny. Ta hra v rozhlase byla z roku 1953 a Matku hrála Otylie Beníšková.

    Ale třeba jsem zaujatá, ty řeči, jak se mají všichni držet mámy za sukně a hlavně tén, jakým byly pronášeny, mi poněkud připomínaly řeči mojí nebožky tchyně.

  49. 897 on to vlastně není ani šestej, ale vlastně podle jejich číslování pátej. A tak to maj se vším 🙂

Komentáře nejsou povoleny.