A jak dál?

Publikováno | Autor:

Quivis

Už je to asi čtvrt století, co Fukuyama napsal knihu Konec dějin. Ne že by ta řádka let od její publikace stačila na dokazování, že se autor mýlil, ale jeho stanovisko, že ekonomika není základním hybatelem dějin, diskutovatelné je.

Asi by bylo nevlídně přijato, kdyby se argumentovalo Marxem (i když byl zařazen – a ne socialistickým táborem – mezi nejvýznamnější světové filosofy). Je ale možno – i po krachu toho socialistického tábora – se zamýšlet, jestli se kapitalismus nehýbe v jakési křeči, jak na to poukazuje na to řada dnešních ekonomů a filosofů (např. L. C. Thurow nebo G. Soros, který varuje před opakovaným finančním krachem).

Pád fakt z poslední doby – rostoucí nepoměr mezi bohatstvím mála a chudobou mnohých, růst čínského hospodářství, jakkoliv je řízen nedemokraticky komunistickou stanou, nebo úprk chudých Arabu do bohaté Evropy (pokud se nebudeme klonit ke katastrofickým tezím, že jde o anexi Evropy islámem).

Proč chudneme? Chudnou nekvalifikovaní Američané, Evropané, protože je převálcovávají nekvalifikovaní Číňané, kteří udělají totéž na méně peněz. Podnikatel vydělá více, když budou látky tkát levní Číňané než dražší Evropané. Jenže protože jsme humanisté, nenecháme nezaměstnané umřít pod mostem, ale zajistíme jim přežití ze sociální podpory. A na tu musí mít peníze stát. Kde je vezme? Od podnikatelů, co vydělávají. Bude se jim to líbit? Samozřejmě ne a tak budou volat po snížení daní. Státe, utrácíš na sociální podpory prostě moc! Že systém umožní, aby se třeba podpora na bydlení přesunula do kapes pronajimatelů docela drahých ubytoven, ty chudé nebolí, hlavně že bydlí. A k exodu Arabů ze zemí zmítaných občanskými válkami a islamistickým terorem do Evropy připojují statisíce těch chudých, kteří vidí spokojené evropské turisty na plážích a slyší, že v Evropě i o toho, kdo nepracuje, se stát postará. To povede ke krachu štědrého sociálního systému.

A k tomu ještě přistupuje pokračující automatizace, na dostatečnou produkci je zapotřebí stále méně těch nekvalifikovaných.

Má na to kapitalistický ekonomický systém lék? Nelátáme a neucpáváváme jen co se dá?

Když tu stál sice kulhající socialistický tábor, ovšem s vzletnými řečmi o blahu člověka, musel mít kapitalistický tábor také účinnou sociální politiku, až přehnanou, pokud si připomeneme skandinávský model. Teď už to vypadalo, že se systémem, pečujícím o „blaho člověka“, není zapotřebí zabývat. Jenže invaze ekonomických migrantů si na nás tu péči podle starých zvyklostí vynucuje ve chvíli, kdy na ni přestáváme mít. A ten odpor proti migrantům, demonstrovaný jako odpor proti náboženské a kulturní odlišnosti, možná jen zakrývá obavu z toho, že se budeme dělit o obsah vlastní kapsy.

Doba se změnila a platí: Učte se nebo zhyňte!

A stát, zahlcený sociální péčí, už nemá peníze ani na vzdělání pro budoucnost. Ti, co to pochopili, investují do soukromého školství, a budoucnost – mládež (či jejich rodiče) platí. Ovšem už není plánované hospodářství, které by určilo kolik v budoucnu budeme potřebovat inženýrů, techniků, doktorů, ale i kolik odborníků přes genderistiku. A tak některé školy jsou přeplněné na oborech, které absolventy v budoucnu neuživí. A tito absolventi pro nás nevyvinou a nevyrobí to, co budeme potřebovat. Vlády myslí jen na své volební období a obyčejní lidé si kromě Carpe diem další starostí nedělají. A protože je rovné volební právo, tito lidé si budou volit vlády k obrazu svému.

Dalším narůstajícím problémem, je to, že lepší stravování, lepší lékařská péče a pokrok světa vytváří mohutnou skupinu starých, ale ještě čilých, důchodců. I ti budou mít přednostní zájem na svém sociálním postavení a nebudou ochotní zvažovat budoucnost.

Vzniká tady totiž rozpor – demokracie versus trh. Demokracie znamená rovnost, trh znamená nerovnost v konzumu a potřebu investic., na které nemají všichni, ale které přináší užitek všem. A je možno předpokládat, že se lidé z egoistů změní v altruisty?

Jak z toho ven? Levice už není bojovná, odbory ztratily sílu a připomíná to Haškovu stranu mírného pokroku v mezích zákona. Pravice hlásá minimální stát a individualismus, ale účinné reformy také nepřináší. Máme globální tržiště, ale nemáme globální řešení.

 

Jak ještě dlouho budeme klopýtat?

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 541 komentářů u „A jak dál?“

  1. Oops, včera jsem si večer ani při dobré sklence nevšiml, že BRENT na chvíli prolomil psychologickou hranici 40 USD/barel. EUR/RUB krátkodobě nad 75.85
    Doing UNTHIKABLE.

  2. PeSi,
    autorku neznám, leč v pár odstavcích vystihla tragickou pravdu dokonale. Je mi skoro do breku, když si vzpomenu, s jakou naivitou přistoupili vědci z AV na handl – zrušit akademickou grantovku za vytvožení TA…. GAV byl na „malé“ granty byla naprosto dostačující, pokud už bychom teda pořád drželi grantový systém…

    >dvd,
    tak to si ráda počtu, i když to asi veselé čtení nebude. Nicméně podvody s publikacemi se dějí i v zahraničí (vím o jedné německé vědátorce, která, když se to provalilo, s hanbou vědu opustila); ovšem univerzita jako zdroj dotací, to bude česká specialita 🙂

  3. [646] To já narazil na zubařku na pohotovosti, odněkud z Turkmenistánu, tak jemné zacházení jsem už dlouho nezažil.
    Všude jsou lidé různé.

  6. (645) proběhlo i Lidovkami, „Upír z fakulty sociálních věd“, ale je to všude zaheslované. V papírových Lidovkách i vyjádření zmíněné Alice Němcové Tejkalové.

  7. 2 dvd ad 645 – tak mě to vyprovokovalo si ověřit, jak na tom jsem já… Takže – impaktovanejch 145 kousků, 861 citací bez autocitací, h-index 16…
    Tak to se mnou ještě není tak špatný…

  8. PeSi,
    z čehož plyne, že nemůžeš být rektorem. Ani kdybys chtěl.

  9. 2 ptakopysk – no, nemůžu být rektorem v Brňě… A ani o to nějak nestojím… Jména jako Bek, Zlatuška, Fiala říkají vše… Kazil bych jim průměr…
    No ale náš soudruh rektor má ten h-index stejnej… Jestli teda nemá jmenovce…
    Ale koukal jsem se na toho našeho nešťastníka, co chce být profesorem – nechápu, jak mu mohla u nás projít habilitace, natož profesura… Našel jsem jen jeden impaktovanej konferenční příspěvek se sedmi citacema…
    Moje studentka, když obhajovala diplomku, DIPLOMKU!!! měla vyšlejch impaktovanejch 9 kousků, 3 v tisku a cca 50 citací… Asi jsem moc náročnej…

  11. PeSi,
    co bys taky v Brňu dělal! Musel by sis vozit vodu! 🙂

  12. Ptakopysče, zdravím tě. Ad [641] a „kde je ta magická čtvrť Váir„.

    Umírněná opozice (to je ta, co řeže lidem hlavy zprava doleva, na rozdíl od teroristů, kteří uřezávají lidem hlavy zleva doprava) měla a má svoje rozsáhlé pozice na severovýchodě nad Homsem (severně nad tebou citovaným „Duvairem„. Použil jsem k hledání „militarymaps.info“ z dnešního dne a dle něj se domnívám, že ona čtvrť Váir je právě ono místo, označené jako „al-Wa’er„. Je tam u toho i informace, že se tam nyní odehrává „odvoz bojovníků“.

    Na tvé mapě Homsu http://jdem.cz/buxy28 se nachází v levém horním rohu mapy Homsu. Je to čtvrť bleděmodře označená jako „al-Wa’er“ (a to je přímo ona), napravo od ní k ní patří i malá čtvrť „al-Maymas“ a nahoře nad nimi k tomu patří i neoznačená čtvrť (napravo od ní je „Haswiyeh“ a nad ním tebou zmíněný „Duvair„). Tyhle dvě poslední to nejsou, ale nalevo od nich vše na tvé mapě je územím evakuace „umírněných“ teroristů.

  13. PeSi,
    náhodou brněnská fakulta sociálních studií je slavná. Jsem se byl kouknout na expozé pana Waschky z Brna, takto docela šikovného šermíře, šéfa školy sebeobrany, dodavatele filmových kaskadérů a soukromého badatele v oboru historie šermu, zapichování a vůbec uništoženie soupeřů čímkoli co je po ruce.
    Hovořil o tristním vývoji filmové choreografie v oblasti šermování a mimo jiné prohodil, že by se na tomto tématu dala udělat slušná diplomka a kupříkladu člen Fakulty sociálních studií Brno by nad tématem dokázal vědecky bádat celý život.

  14. BohoušiB,
    aha, díky za upřesnění. Ony ty samohlásky v arabštině jsou poněkud dynamické a evidentně přepis do angličtiny a následně do češtiny jim nedělá dobře. V každém případě si nemůžu pomoct, ale řekl bych, že město Homs je celé v již zmiňovaných krvavých drápech Asada. Umírnění revolucionáři se nacházejí mimo město a pravděpodobně jsou obklíčeni a mají přestřižené zásobovací trasy. Homs je defakto 110 kilometrů vzdušnou čarou od Latakíe, takže není divu, že „se“ zásobovací trasy přerušily 😉

  15. PeSi,
    když už jsem se tu odvolával na jeden ekonomický týdeník, upozorním i na jiný. Ekonom ze 3.12. má rozhovor s Ivo Možným, co založil FSV na MU. Obě fakta mne zdržovala od toho abych to četl, leč „drápkem jen chycen atd.“ – a nestačil jsem zírat. Jeho odpovědi měly hlavu i patu – však jest se mi obávati, aby nedopadl jako Konvička. Případně i hůř. Protože je navíc hrozně rafinovanej (viz J.Švejk).

  16. 660 — Docela vzrušující podívaná, ty imposantní vlajky hned pod trakčním vedením. Člověk nechtě sleduje, kdy už si konečně někdo škrtne. Ale třeba jej mají vypnuté…

  17. Ptakopysče, ahoj. Na to, že jsi pouhý ssavec primitivní, máš pozoruhodně dobré uvažování… 😉 😀

    Homs je již celý prakticky osvobozen. Ovšem nad severem Homsu jsou taková taková ta předměstí či satelitní městečka a tam má ještě an-Nusrá (Džabhat an-Nuṣrah li-Ahli aš-Šām) rozsáhlá, nicméně již izolovaná území. Vše severně nad tím „Duvairem. Je to vše kolem dálnice M5 mezi Homsem a Hamou. Ale vypadá to dobře, asi se to tam an-Nusře brzy začne pomaloučku, polehoučku hroutit…

    S tou transkripcí arabštiny máš naprostou pravdu. Je to hrůza. A to já jsem pouhý primitivní sazeč, ovládající z oné řeči pouze některá ocáskovitá písmenka, bych se uživil…

  18. Redaktor ČT se včera v diskusi o zákazu kouření ptal poslanců, proč také nezakazují jíst tlusté maso, když je taky nezdravé.
    A nikdo mu okamžitě neodpověděl, že čuchat kouř od kuřáka, sedícího vedle, je krapet něco jiného než sedět vedle někoho obtloustlého, protože jí tlusté.
    Ten pitomec nechápe, že nejde o zákaz kouření kuřákům, ale ochranu vedle sedících nekuřáků, takže proč by měl být zákaz tlustého masa, když ten, kdo ho jí, ho sousedům nenutí?

  19. 668

    naopak, praštil toho souseda po pazourech, kdyby mu lezl do talíře 🙂

  20. [663] Šermířské choreografie? Diplomka? Na tom se dá postavit disertace, habilitace, profesura… Kdyby ne na sociálních fakultách, tak na DAMU, FAMU, JAMU…
    Já pamatuji doktora Plcha. Kdyby někdo měl jeho skripta, beru všema deseti.

  22. Honzo ze Ž,
    on říkal, že třeba tohle: https://www.youtube.com/watch?v=nB8tiSMCwRE
    je nádherná ukázka šermu (pravda, až na ten dialog se zkříženými kordy, ale někam se ty kecy vložit musely). Všimni si, že kordy zvoní přesně kdy mají. Ono je to snímáno synchronně se zvukem. Choreografii souboje si prý oba pánové vymysleli sami sedíce proti sobě pohodlně v křeslech s doutníčky, sklenkami dobrého pití na dosah, notýsky na poznámky s tužkami na stolku, šermujíce spolu asi deseticentimetrovými dřevěnými kordíky.
    Akorát pan Waschka povídal, že šermují se šavlí jako s kordem? Ale já to nepoznám, co mají v ruce. Jediné, co jsem poznal, jsou ty měkké filmové hroty.

  23. Ptakopysku, to je ovšem světitá krása. Přesně tak, aby se oko laik nenudil a odborníka to příliš nedráždilo (šavle × kord). A tak to má být.
    Udělat to realisticky, bude to nuda. Nejhorší jsou takoví, co trvají na maximální věrnosti.

  24. 671

    Rád bych znal tělesné postižení či chorobu vyplývající z toho, že někdo vedle mě požírá česnek etc.

  26. IMHO tady nejde o smrdění, Nebo máte pocit, řže vůně česneku způsobuje rakovinu? U kouře je to jisté.

  27. Merkel je person of the year 2015 časopisu time. Divný vkus mají. Jednoho němce si pamatuju, rok 1938. Rok na to byl zas jistej rusák. Nebo spíš gruzínec. Ten si to zopakoval v roce 1942. Rok 1979 je taky hustej. 2002 byl rok práskačů. 2007 Putin.
    https://en.m.wikipedia.org/wiki/Time_Person_of_the_Year
    Po čertech divnej vkus, mají v tom časopisu TIME….

  28. Když jsem byl dítě, kouřili dospělí všude. I doma, v autě, o hospodě škoda mluvit.
    Z nějakého důvodu jsme všichni na rakovinu plic neumřeli, i když jsme teoreticky už dávno měli.
    Možnost vybrat si kuřáckou/nekuřáckou je dostačující. Stejně tak jako jet na kole po 3 pivech.

  29. 677-názor z diskuse k článku:

    Tomu se říká sociální deviace. Pijí šampaňské a plácají se po ramenech, ačkoli veřejnost je odsuzuje. Je to jako na Titanicu, kde se tančí, přestože jde ke dnu.

  30. NoName ,
    děláte si pérdel ? O žádné nekuřácké restauraci u nás ani ve vesnicích okolo nevím.

  31. 680- u nás má každá hospoda kuřáckou a nekuřáckou část, restaurace snad kuřácké ani nemají (možná někde v Hradišti či Zlíně, třeba v centru Zlín je kavárnička se skleněnou krychlí pro kuřáky uprostřed). Nakonec, tu kuřáckou a nekuřáckou část předepisuje zákon už dnes ?
    BTW, u nás v hospodě je obvykle nekuřácká část docela prázdná, na rozdíl od kuřácké.

  32. Přečteno jinde 😀

    Aktuální kurzovní lístek ČNB: 1 Ransdorf = 1.350 Rathů

  33. 680 ostatně – chlastat by se taky nemělo a slušnej člověk jí doma nebo v závodce. Tak na co restaurace?
    Z druhé strany, pamatuji, že se kouřilo i v letadle.

  36. To byl překlep, myslel jsem Centro nákupní centrum v Malenovicích.
    Jinak Zlín samozřejmě žádné centrum nemá, přestože někteří Zlíňáci tvrdí, že je to někde mezi Hotelem Moskva a Priorem a jiní, že je to náměstí u radnice. Nebo teď to pseudokuturní centrum kolem budov 14 a 15.

    Stačí ale kterékoliv z těchto míst navštívit večer nebo o víkendu, a hned je jasné, že o žádná centra nejde.
    Nakonec, kritičtější Zlíňáci uznávají, že když chtějí do skutečného města, musí do Kroměříže nebo Hradiště 😉

  37. Já s tím Zlínem neprovokuju. Fakt nevím. Znám to tak, že z dálnice odbočím doleva a tam je nějaká hodněproudovka, zhruba na úrovni odbočky na Luhačovice je nějaký hotel Moskva doprava nahoru a nádraží doleva. Pak už se zase vyjede ven. To je někde pod nádražím?

  38. (668) Co nutí nekuřáka chodit do kuřácké hospody, kterých už je méně než těch nekuřáckých, případně rozdělených? Touha páchat dobro, prudit, nebo trpět?
    (680) Pak tam asi nejsou nekuřáci, kteří by chodili do hospody. Jinak už by ji tam dávno někdo zřídil.

  39. Halle ad 680- a po vstoupení zákona v platnost, budeš moci v té větě klidně vynechat i to slovo „nekuřácké“.

  40. No, ona má problém se uživit i kuřácká či (špatně) rozdělená hospoda. Jeden nájemce zkrachoval.

    Více méně tam chodí pár notoriků, a jinak prázdno- pokud není nějaká akce v sousedním sále Sokola.

    Usuzuji ze svých návštěv, když si tam jdu večer koupit cigarety.

  41. Hospody jsou nuceny zbavovat se zákazníků kuřáků, ale nekuřáci je nanahradí, do hospody se chodí právě i na tu cigaretku. V létě jsem jko nekuřák na zahrádce, v zimě v nekuřácké části (jak píšu, je nás tam podstatně méně než v kuřácké) a nebo občas i v kuřácké, když je tam někdo, s kým chci dát řeč.
    Naco další zákony a úpravy ?

  42. No Name – tam u vás, v té oblasti, by ještě hospody měly mít část střeleckou a část nestřeleckou! 😉

  43. Tak Plesk zveřejnil údajné dokumenty, které měl mít Ransdorf u sebe. Zatímco na výpisu z konta to na textové chyby nevypadá (i když nějaký ten Schönheitsfehler by se našel), tak ten dopis státního zastupitelství z Winterthuru je jazykově poněkud nekvalitní. Pokud M.R. je znalec německého jazyka, mohl si všimnout. Expert napočítal 16 chyb. Já bych k tomu dodal ještě nějakou tu „Holprigkeit“, které by se vzdělaný Deutschschweizer určitě nedopustil.
    http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/360704/dopis-za-ktery-ransdorfa-zadrzeli-je-plny-chyb-prace-diletanta-tvrdi-expert.html

  46. +No já chodím každou středu do restaurace na Spořilově, kde je hlavní lokáíl kuřácký a do nekuřáckého menšího se chodí skrz dvoukřídlové dveře, které jsou stále otevřené, aby si je personál nemusel stále otevírat. Zavřené zůstanou jen do dalšího donosu piva či jídla. Stávajícímu zákonu je asi učiněno zadost, ale kouř se tam propasíruje stejně. V té nekuřácké místnosti je asi 25 míst a bývají ze 70 % obsazené. Chodí tam sportovci z okolních tělocvičen.V Praze je to asi jinak než na vsi mezi traktoristy.

  47. No my traktoristé na vsi to máme ve spoustě věcí jednodušší, ale nám to tak vyhovuje.
    Dokážeme snést kuřáky v hospodě, jezdit z vinohradu na kole pod vlivem a poznat, kdy komín potřebuje vyvložkovat.
    Možná byste si to všechno měli ošetřit na Spořilově lokální vyhláškou a nenutit to i traktoristům na vsi ?

  48. Dle mého soudu stávající zákon neukládá povinnost mít nekuřácké prostory. Až jsem se podivil jeho rozumnosti – pokud je mi známo, ukládá provozovateli povinnost viditelně označit, zda se jedná o podnik kuřácký či nekuřácký. Takže si kunčoft může vybrat. Teprve pokud je kombinovaný, musí být nekuřácký prostor stavebně oddělený.
    Myslím, že je to nejrozumnější zákon široko daleko (pokud už tedy něco takového musí být). Socani všech barev se ovšem usilovné snaží o zařazeni Kotlinky do hlavního proudu debility.

  49. Ale no tak, já psal fakta o pochybném oddělení místností a snažil jsem se zmínit rozdíl mezi sportovcem a traktoristou, který si musí těch svých deset večer prokládat cigaretama. Asi to nebylo nutné.

  50. muhehe
    protoze je demokracie tak budeme v rovnosti delat hospody dle sporilova
    to tak aby se nerovnopravne kapitalisticky zaridil kazdy dle sveho

    hura za ural

Komentáře nejsou povoleny.