A je to tu zas – Obecní volby

Publikováno | Autor:

Nastal čas připomenout si volební klasiku Jaroslava Haška :

Obecní volby

 

Moto: Evangelium sv. Lukáše, 12. kapitola:

A když od poledne vítr věje, říkáváte: „Bude horko“, a býváť (tak).

 

 

I

Jsou určité věci, události, příhody a zjevení, které člověka neobyčejně osvěží. Jsou určitou složkou lidské radosti. Bez nich byl by lidský život prachmizerně jednotvárný. Lidstvo potřebuje zápasu, aby v srdci člověka to nevypadalo jako na Sahaře. Rovina, pláň, žádná legrace, písek a velbloudi. Proto lidstvo si vymyslilo obecní volby.

Představme si tedy okresní město, kde jsou tyto politické strany:

 

Strana spasitelů lidu

Strana národního pokrokového obzoru

Lidoví minimalisti

Národní maximalisti

Demokratická strana svobodomyslných

Svobodomyslná strana pokrokových demokratů

Sociální lidoví pokrokáři

Strana realistických, sociálně založených agrárníků

Strana venkovských demokratů

Vencelídesovci

 

Pokud se týče poslední politické strany, byla zplozena v nepříčetném stavu místním občanem Augustinem Vencelídesem a obsahovala ve svém jádru kuželkářskou společnost v hotelu U růže, stolní společnost Bouli.

Pan Augustin Vencelídes patřil původně ke straně spasitelů lidu, kam patřil též pan Chaura, který ničemně však zradil jednotu strany tím, že zčistajasna počal prodávat metr širtynku o třicet haléřů laciněji, než pan Vencelídes.

Obyvatelstvo města pamatuje si velice dobře, že se potom počaly objevovat na záchodech hostinců nápisy: „Chaura je zloděj!“

Pan Vencelídes nedal si ani tu práci, aby trochu alespoň změnil svůj rukopis, pro kterouž neopatrnost byl potrestán soudem pro urážku na cti a vyloučen jako trestaný lotr z obecního zastupitelstva a stal se odštěpencem.

Z odštěpence není již daleko k založení vlastní strany. To je genesis vencelídesovců.

Obecní volby byly v tom městě vypsány na základě rezignace starosty, který byl pohlavárem strany národního pokrokového obzoru. Nešťastný muž provozoval demagogii a zašantročil městu parní pluh, který patřil k městskému hospodářství. Kromě toho byl obviněn z toho, že v době kontumace opatřil náhubek svému psu na útraty města, zapsav náhubek do položky „poštovné“. S ním padli nejen ti členové obecního zastupitelstva, kteří byli členy národního pokrokového obzoru, nýbrž i souručenský blok demokratické strany svobodomyslných, lidových minimalistů, národních maximalistů, jejichž členové vzdali se svých mandátů po hrozném obvinění sociálních lidových pokrokářů, že ten blok, uspořádav výlet k obecnímu rybníku, vychytal všechny cejny a sežral i celou násadu, pořízenou do obecního rybníka na útraty poplatnictva. To bylo také dokumentováno tím, že se vůdce národních maximalistů udávil narychlo zhltnutým násadovým smaženým kapříkem…

Pokračování  ZDE*

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 064 komentářů u „A je to tu zas – Obecní volby“

  3. Dobrý večer,

    víkend v Praze byl dušičkový, ale vydařil se.

    Vlaky byly čisté (dokonce i Košičan má nové vagony druhé třídy uklizené, nepomalované a nepoblité). V obou směrech dojely vlaky včas.

    Nebyl jsem tentokrát v hlavním městě pracovně a tak jsem se toulal od hospody k hospodě. Na ubytování jsem si vybral hotel Closter Inn – s pocitem zvláštního uspokojení, protože je na adrese Konviktská 14.

    Krmě byla ucházející, nápoje skvělé a personál – jako obvykle. Někde dobrý, někde po staru. Jeden kouzelník přede mnou spočítal třikrát třicetdevět rovná se stodvacet sedm. Když jsem mu řekl, že je to blbě a dal mu stodvacet, tak se ztratil v zákulisí a po pěti minutách přišel a donesl mi osmnáct korun zpátky. Tak jsem mu řekl, že to je dobrý a byl jsem za dobrodince.

    V Restauraci Čertovka mi napočítali útratu stotřicetpět. Přidal jsem mu patnáct korun za ochotu a dal dvěstěkorunu. Číšník mi sdělil, že nemá drobný… 🙂 Nakonec je našel, ale byla to sranda, jak se mu ruka neochotně plazila do kapes a hledal to po pětikorunách.

    U Černého vola bylo kupodivu volno. Utopenci se nelišili ani o chlup od utopenců, které mi dali den před tím U Rotundy. To je v Praze nějaká velkovýrobna polotovarů, který je dělá z párků místo ze špekáčků a dovnitř vkládá plátek sterilované okurky?

    V urnovém háji v Motole v sobotu dopoledne se nad jedním pomníčkem klenul reklamní deštník CocaColy. Šel jsem to prozkoumat zblízka a seznámil se s ukrajinským písmomalířem. Asi neuměl počítat, protože by jinak věděl, že se mu to dojíždění nevyplatí.

    K poslouchané muzice nepřičiním nic originálního. Bylo by to na mnohem delší psaní.

  4. PeSi,
    jasně že od Rusů se lišíme, zákonitě… Podívej, kde bylo centrum laténské kultury, žejo. Rusové jsou daleko více ovlivnění ze severu Vikingy, z jihovýchodu pak Tatary či jaké hordy se to přes ně valily …
    Genetický výzkum by zajímavý byl, ale kdo by to sponzoroval 🙂 Řekla bych, že by to šlo jedině nakulit na nějaký „multikulti“ směr, že jako jsme všichni směsice (ale to každý genetik ví a nebude si tím kazit jméno). Jedna zajímavost – ausgerechnet u Irů to vypadá, že keltskou kulturu více adoptovali, než že by se to doneslo geneticky 🙂
    Sypu si popel na hlavu, „stromečky“ na základě mitochondriálních a Y markerů mám hotové snad dva roky, ale doprovodný text nějak nestíhám dodělat….. že by k Ježíšku 🙂 ?

  5. 901,902 obojí je skvělé.
    A díky dalším za potvrzení mého zcela laického, čistě srdcového názoru, že s rusáky zas tolik společného nemáme.

  6. Varane,

    Asonance byla u nás oblíbená, ale měli jsme ji jen na kazetě a když uhynul kazeťák, bylo po asonanci. No, ono to souvisí i s tím, že jak nám víc času začala zabírat práce a škola a máme počítače a internet, tak už si tolik nepouštíme muziku, spíš filmy.

    Líbil se mi u některých balad kontrast křehké melodické hudby a básnického zpracování textů s často velice drsným až morbidním obsahem 🙂

  8. PeSi 900 – on tady jeden takový výzkum probíhal někdy v letech šedesátých a pak se holt zatajil, neb to ideologicky nevyhovovalo.
    Přesná čísla si už nepamatuju, ale bylo to nějak tak, že asi z 50% jsme Germáni, v Čechách 30% Keltů a 20% Slovanů a na Moravě je to s těmi Kelty a Slovany naopak.

  9. i když já k tomu došla spíš díky své oblíbené šarlatánské frenologii a taky povahovým rozdílům.

  10. Matzurko,
    ono se to tady ve střední Evropě mlelo, jak dějiny šly a čas plynul a dobré se dívat po místopisných jménech, která se leckde zachovala.
    Augsburg je z původního Augustus Burg – tedy doba starého Říma. Protéká jím řeka Lech – slovanský název a také Wertach – germánština. A nedaleko A. teče řeka Glon, takže tam bývali Keltové.

  11. Ono se někdy dá usuzovat i z toponomastiky. Nejstarší substrát představují jména přírodních útvarů, hlavně řek. Tak u nás je Ohře keltská, Jizera rovněž, Vltava a Svratka jsou germánské, zatímco Dyje je nejspíš předkeltská. –A u těch řek mě napadá jedna otázka. Na soutoku Vltavy a Labe u Mělníka je Vltava mohutnější a má za sebou delší tok. Přesto se po soutoku jmenuje Labe a ne Vltava. Proč asi?

  12. Na Říp ještě před Čechem s předstihem dorazil praotec Lábus a v místě, dnes zvaném Litoměřice, se věnoval akvaristice – pěstoval latimerie, tehdy zvané litomerie…

  14. Rputi,
    tak to by mne docela zajímalo, jak vzali ta procenta v době molekulárních metod v plenkách 🙂 Zejména když nás (tedy lidi) od šimpanze dělí jen 5% genomu…
    Že se to tu mlelo vím taky, stačí se jen podívat na naše dějiny, kdo všechno tudy cáral tam a zase zpátky.
    http://www.youtube.com/watch?v=4GTJYjiz9HM

    A pořád bych nezapomínala na to, že tradice a kulturní zvyklosti se nedědí geneticky. Navíc, kradly se ženské, a v případě jejich znásilnění měly míchané potomky…. navíc, je bytostně biologickou podstatou žen se snáze adaptovat, souvisí to s mateřským instinktem. Ovšem markery pro etnicitu jsou na chromozomu Y, a to navíc ještě dedukované z historických dat, takže je to celé dost vošajstlich.

  15. Matzurko, netuším …. byla to ústně předávaná informace, jak v těch dobách bylo zvykem, ale z důvěryhodných zdrojů.

  16. Pro Františka I (883). Mám doma pero do gramofonu, nepoužité, zakoupené v prodejně Supraphonu ve Skořepce někdy kolem roku 1975 za účelem “ co kdyby se hodilo“. No a možná na to došlo a jsem tedy ochotný se jej za poděkování vzdát. Je to ještě aktuální? Jirka 603281822

  17. Dobré ránko!

    Tak mám takový dojem, že ODSka jako taková by měla uctivě zašoupat nožkama, padnout na kolena a pokorně požádat pana profesora Fialu, aby jim, pro všechny svatý, tu káru z příkopu a bláta zas pomoh vystrkat na cestu. A hlavně se musí (zejména někteří) zavázat, že mu do toho nebudou kecat!

    …Pozvolné změny v rámci kontinuity jsou nutné a dobře stravitelné, ale permanentní změny řádu i pravidel jsou jednou z příčin neutěšeného stavu společnosti, zmateného prostředí a naší nespokojenosti. Vracet do politiky řád a stabilitu není otázka politického rozhodnutí, je to nutnost….
    http://www.revuepolitika.cz/clanky/1921/?fb_comment_id=fbc_617265784990486_6049164_634670379916693#f1c1376514

  18. Dobré ráno vespolek,
    Rputi, mně to pořád hlava nebere, zdroje nezdroje. V 60. letech se pracovalo maximálně s antropologií, krevními skupinami a začínaly proteiny, ale molekulární markery jak je používáme dnes byly fakt ještě na houbách – Nobelovky za dnes běžně používané techniky se začaly dávat až v letech 70. a dále…. Taky na jak velkém vzorku populace to kdo dělal, a odkud ? Naposled to ve větším měřítku dělali nacisti (dle tvaru lebky dělit lidi na árijské dlouholebce atd.), ale i tak, proč by se ty informace nesměly dodnes zveřejnit ?

  19. Matzurko, molekulární markery sice nebyly, ale např. testy otcovstství se prováděly (na podrobnosti se mne neptej)i když nebyly spolehlivé a dokonce k nim přihlížel i soud. Takže nějaké možnosti výzkumu byly. Ale spíš se na tohle zeptej nějakého zasloužilého kolegy, jaké byly konkrétně.

  20. Rputi,
    určitě zeptám, ty testy otcovství se dělaly na krevních skupinách a jiných krevních parametrech, takže dost „nahrubo“. A určitě jich nebylo tolik, aby to byl vzorek reprezentativní pro celou populaci….

  21. Matzurko, tak až se dozvíš, dej vědět, docela by mne to taky zajímalo, neb k těmhle oborům jsem nikdy ani nečuchla.
    Ty testy otcovství, pokud se pamatuju, byly negativní – t.j. dokázaly říci, jestli dotyčný otcem není, ale nedokazovaly, že jím s určitostí je.

  22. zdravím !
    k těm pozůstatkům Keltů, Germánů, Slovanů ….v českém etniku :
    http://www.eupedia.com/europe/european_y-dna_haplogroups.shtml

    Matně si vzpomínám, že snad nějaká dánská nadace sbírala (a sbírá)“zdroje“ po celé Evropě (musela bych to ovšem složitě hledat). Výzkum ovšem teď dělá kdekdo(i NM): jen by mne zajímalo (a možná vědátory také) JAKÉ markery odlišují např. čistého Germana od čistého Slovana (a kde se ti „čistí“ Gemané, Slované, Keltové…) najdou 😕

  23. westíku, ono je to vůbec „vošajslich“.
    Já jsem např. velmi pevně přesvědčená, že Bavoři jsou jen poněmčený Slovani. Ale i kdyby se prokázalo, že mám pravdu, zkuste to těm Bavorům říct! 😀

  24. Dobré ránko. Rputi, dík za odkaz v 917. Mám nad čím přemýšlet u posledních podzimních prací na zahradě a poli. 🙂

  25. westíku,
    to je právě to – „čistí“ Germáni, Slovani, Keltové dnes fakt neexistují (a Darwin ví, jestli vůbec někdy – etnicita je příliš mladá na to, aby zanechala genetickou stopu, nehledě k tomu, že by dané skupiny musely být v izolaci od ostatních, což v rámci Evropy nikdy nebylo, jedině snad Baskové…). Takže každý marker se posuzuje v rámci historických dat – jestliže se jeho rozšíření kryje s doloženým osídlením např. Kelty, případně doloženými migračními trasami téhož, pak se uvažuje, že je „keltský“.

    Bavorsko bude muset pohledat, „slovanská“ mutace pro cystickou fibrózu se ve významné frekvenci objevuje ve Štýrsku a Korutanech, ale z hlavy to fakt nedám 🙂

    Joooo, až nějaký miliardář nebude vědět, co s penězi, a nechá osekvenovat genomy významné podmnožiny evropského obyvatelstva, tak budeme vědět více 🙂

  26. Matzurko, mimochodem – už někdy za sv.Vency zprávy pravily, že obyvatelstvo Kotlinky jest „černohlavé“. Černovlasost neodpovídá ani Germánům, ani Slovanům, takže to musí být ti Keltové.

  27. Dobrý den.
    Slovanské názvosloví je až k linii Hannover – Landsberg am Lech. Germánský místopis dosahuje až do krajiny divokých Bulharů. Keltové jsou od Ankary po Baile Atha Cliath. Féničtinu vidíte v Cařihradu i Cádizu.
    I malé a relativně oddělené populace, jako Češi na Volyni, ve Slezsku, v Rumunsku se od sebe významně odlišují. Přestože si zachovali národnost, černovlasé najdete spíše mezi těmi z Rumunska. Za pár let se bude zkoumat, kde se na Chebsku vzali Dákové …

  28. 926: Rputi, do kotlinky přicestovali Slované v několika vlnách. Jedni byli Západní (severozápadní), druzí jižní. Viz dvě řeky Moravy, osídlení Chebska Slovany ze severu apod.

  29. nickname, poslední (tzv.jižní) vlna přišla do Čech, když Avaři vtrhli v r.568 do Karpatské kotliny a Slovany odsud vyhnali jednak směrem na západ a dvojak směrem na jih – dnešní Jihoslované.

  30. No vida:
    „Ale tradice a množství pití piva se táhne Evropou jako stopa, kudy Keltové putovali při hledání konce světa, který našli ve Wallesu a hlavně v Irsku a Skotsku.“ 🙂

    V článku je též pár genetických informací. Co je ovšem zajímavé, že Keltové se často do Kotlinky vraceli a zřejmě ji měli zafixovanou jako místo svého pradávného původu.
    http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2008010019

  31. (927) milý nicku, jestli chcete vědět něco o tom, odkud a kam se docoural „praotec Čech“ – ehmm, tedy „praotec Slovan“ , doporučuji od Hlinky : „Spor o praotce Čecha“ ,( i když to už asi není poslední „výkřik“ o původu a místu etnogenese Čechů-Slovanů), kdo to byli Venedové, Antové, Sclavinoi.. ,jaká slova ve slovanských jazycích mají základ v pův.iránském jazyku atd. 🙂 Jinak Vás potěším zprávou, že Slované (snad i kmen Čechů), se vyskytl i v Řecku ….
    A podle nějakého Araba z 10.stol. se Češi odlišují od ostatních Slovanů tím, že jsou tmavovlasí… 😕

  32. >> westík
    Však je taky na Peloponesu vesnice jménem Tzechoi.

    >> nickname /913/
    Ten pan architekt mne úžasně pobavil. Ale Karbusický byl ale zábavnější, např. jeho vysvětlení jmen „sedmi pohanských knížat“.

  33. No, a pro zábavu o příchodu „praotce“ do zdejší kotliny jest zde Frýbort s knihou Praotcové 🙂 Tedy, není to literární skvost, ale strávila jsem s tou knihou jednu zábavnou neděli 😕

  34. 931 Venedové mi názvem splývají s Venety, co bydleli v bažinách kolem náměstí sv.Marka. Nebudu ovšem tak troufalý, že bych tvrdil, že Češi byli součástí „Populus Romanus“ od založení Města 🙂

  35. Ten Fiala je dobrý. Problém bude, kolik lidí bude schopných a hlavně ochotných pochopit nebo dokonce něco učunit.

  36. Ajrovko, bez něj se nehnou. Je jediný, který vidí dál než k vlastnímu korytu a je schopen to pojmout uceleně jako systém a nikoli jen jako řadu po sobě jdoucích a vzájemně nesouvisejících nápadů.

  37. Nejdříve to nejdůležitější: Jiříku, beru všema deseti!!! Drobný, nicméně řešitelný problémek – debila jsem si, debil, zapomněl na chatě, kam se odebéřu snad už ve středu. Následně hned zavolám.

    Kdysi jsem dosti často besedoval s archeology(také z nich měli býti na katedře bigoši)a můj kamarád kunsthistorik s některými funguje dodnes. Má to za následek, že když u něj v Brně přebývám, tak občas přednáší až do tří do rána(dle donesených lahví vína).
    Věc se má údajně tak: Dle lebek byli keltové tzv. ploskolebí, tedy s kulatou lebkou, viz dnešní alpinici. Vyznačovali se hnědýma očima a tmavými vlasy. Germáni či slované prý moc podle lebek odlišit nejde. Byli tzv. vysokolebí, tedy lebku měli protáhlejší. Oba typy měly modré oči světle hnědé až blond vlasy. U germánů bylo více blonďáků až ryšavců. Část slovanů měla trošičku mongoloidní rysy s malinko legračnější kříženou lebkou a pokud se dochovalo, kulatějším průřezem vlasu(asi jako mnozí dnešní Jihomoraváci). Vzhledem k tomu, že ještě před velkou migrací, kterou snad zapříčinili Avaři, se germánský vliv kdesi na Dněpru se slovanským prolínal a obchodní i jiná spojení dálnicí Ladožské jezero – Konstantinople, bylo po tisíciletí velmi oblíbené. Pod Prahou u Roztok, kde se našlo doslova město, žily společně obě rasy. Prý se to poznalo podle obydlí. Germáni preferovali chatky obdélníkového průřezu a slovani zase čtvercového(nebo naopak). Čím se populace živila, není dodnes jasné, ale podle počtu obydlí odporníci uvažovali až o 10 tis. lidiček i více. To byl na starověk hodně vysoký počet. A pole mohli mít až na Ruzyňské pláni. Nicméně nálezy se prý vyhodnocují a jim přitom nadskakují brýle, jak budou opět měnit dějiny. A navíc mi také mohli kecat. Ještě mi nazapomněli, že jsem z jednoho z nich veřejně udělal nositele Gottwaldova odznaku a kandidáta na hrdinu soc. prc., vč. jeho fotky(neměl se, blb, vsázet).

  38. Rputi,
    ad 930, to jsi mi neměla dělat, ten autor poněkud plácá páté přes deváté, a v genetice zjevně solidně „plave“. Nicméně si jeho zdroje a odkazy projdu, za výroky typu „45% genů v Německu je keltského původu“ a „U 25% Němců dominovaly genetické znaky typické pro haploidní skupinu“ bych ho od zkoušky vyrazila i s futrama 🙂
    Znovu opakuji, na úrovni celého genomu se s šimpanzem shodujeme na 95% – tedy stejně jako Němci (ti ale nejsou jenom Germáni, ježišmarjá, ten člověk v tom má vážně hokej !!!), Rusové, Eskymáci nebo Křováci. těch zbývajících 5% se intenzivně zkoumá, ale míchat haploskupiny mitochondriální, Y chromozomu a mutace z klinické genetiky může vážně jen dobrodruh… tedy bez patřičných genetických souvislostí, nikoliv bujarost a kudrnatost, jak ten člobrďa se zjevnou chutí činí. Mám za to, že je spíš historik, a navíc velmi si přející ty Kelty v nás dohledat, takže celý článek je tímto silně poznamenán (to nechápu, byť bych sama bych Kelty ve svých předcích kvitovala spokojeně :)…)
    V zásadě mu vychází, že Germána aby v Evropě s lucernou hledal, nejvíc jich najde v UK, a diví se, že v Německu ne… Ale jako zábavný magazín to ujde, to zas jo.
    Mnohem poučnější je poslední příspěvek v diskuzi o Doudlebanech a archeologických bádáních tady u Netolic 🙂

  39. Kelti, slovani, ajrišáci,

    dobré dvě topinky, tři vejce do skla a kafíčko, mmmm to je ráno raníčko.

  40. Františku,
    no to je právě to, co zatím nevíme – které geny podmiňují antropometrické znaky….Jinak rasy bych v této souvislosti nepoužívala, neb všechny zmiňované etnické skupiny jsou rasy jedné – běloši čili Kavkazani (Caucasians, asi se to dost kryje s označením „indoevropani“).

  41. Matzurko, neblbni 🙂 Ten dějepis byl moc zajímavý a nevycházel jsem z úžasu, co všechno jsem nevěděl „o svých kořenech“ (bez ironie). No, a kdyby se Ti povedlo (a Tvým kolegyním a kolegům) konečně rozluštit těch 5%, tak má děják ještě důkazy z přírodních věd. Tak se přestaň flákat, pořádně bádej, chi chi chi. A pomni: nejlépe je zveřejňovat zásadní objevy v této době – sestavují se rozpočty 🙂

  42. >> Matzurka 938/930
    On to bude hlavně keltofil. Historik těžko, leda jako zapálený amatér. Mě tyhle lidé připomínají ony badatele, co vykládají Zürich jako staroslovanské Črn luh atp.
    P.S. Indoevropané jsou v Německu pořád ještě Indogermanen. 🙂

  45. Dobré dopoledne,

    Mně teda Zürych připomíná nejvíc „zurück“ 🙂

    Třeba by se na základě toho dalo bádat, zda náhodou nejsou Švýcaři nátury zpátečnické čili konzervativní a zda to je geneticky podmníněno. 🙂

  46. MP,
    ale neee, já zas na té genetice tolik nebaziruju, a klidně vydávám svůj kladný vztah k whisky jako důkaz keltských kořenů, že 🙂 K dějepisu mám vztah téměř posvátné hrůzy, jak si to někdo může všechno pamatovat 🙂
    Bohužel, o tyhle věci ale soutěží kolegové v jiných kategoriích, já jsem pro granty limitována svým pracovištěm, a to znamená se soustředit na organismy poněkud jiné (no, alespoň neprotestují, když je chce člověk záměrně křížit). Člověk by pak brečel, když se dočte, že grant na archeogenetiku kolegům nevyšel, zatímco vylepšení palubní desky u oktáfky nebo nový typ pražské tramvaje dostaly plnou výši požadovaných financí…. Archeogenetika totiž spadá do škatulky „základní výzkum“, aplikace je ve hvězdách (pokud to není ta mutace cystické fibrózy), a na to současní rozdělovači mají svůj dobře známý názor (až do okamžiku, kdy objeví záhadnou bouli na svém zadku a pak ječí, jaktože to medicína ještě nevyzkoumala).
    Ale to už je úplně jiná pohádka, milé děti 🙂

  47. (936) Jediný, na kterého jsi narazila. Možná skutečně jediný, ale já to nevím.

  48. http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/274829-proc-a-jak-volime-kam-to-cele-speje

    Doporučuji Hamplův závěr:

    … Čí zájmy budou pohánět hnutí za obnovu svobodné společnosti? Můj odhad je, že pokud ještě existuje naděje, je spojena s tradiční dělnickou třídou. S chlapy z fabrik, řemeslníky a všemi ostatními, kdo jsou odhodláni živit se normální prací, vést celkem slušný život, ženit se (i když se jim třeba nebude chtít), vychovávat děti, nestydět se za homofobii, pít nezdravé nápoje, kouřit startky a každý den dokazovat, že i člověk, který nemá IQ 140, nemluví šesti jazyky a je docela chudý, může vést svobodný a šťastný život.

    Doporučuji i komentáře pod článkem.

  49. (936) Ještě dodatek, mně se to líbí, ale pokud by to ODS mělo pomoci, chtělo by to ještě jedno, najít někoho, schopného to převyprávět pro „běžného“ voliče. Protože, co si budeme povídat, tohle masový zájem nevzbudí. A to navíc někoho důvěryhodného, což bude také dost makačka.

  50. >> nickname
    Ten Hampl mi mluví z duše. Jen si nejsem jist, zda by se takoví lidé (viz ten jeho závěr) ještě našli.

Komentáře nejsou povoleny.