No tak kdo chce si vzdy najde zduvodneni, proc je spravne, ay ekonomiku ridila vlada. Jen ty konce jsou tak nejak porad stejne… 🙂
S tím Forejtem je to složité. Já nejsem nijak úzkoprsý, ale pokud je na nějakém videu skutečně on, jak si ve volném čase dopřává lajnu koksu (nepředpokládám, že by z rozpustilosti šňupal prášek na praní nebo moučkový cukr) tak jako osoba drogově závislá prostě vydíratelný je a tudíž může být těžko šéfem protokolu a z titulu své funkce se ometat kolem světových státníků. Minimálně takové americké Secret Service by to mohlo docela dost vadit (pokud tedy přijede ten Trump).
Pokud je to video nějaký fake, tak úplně nerozumím tomu, proč jednoduše už dávno (ten film byl údajně nabízen na trhu několik týdnů) neprohlásil, že je to pokus jej vydírat, nepodal trestní oznámení a proč to neprověřuje zpravodajská služba.
PeSi, jsem vůl, vždyť to můžeš vidět z toho, že jsem třeba napsal z „pravého levého“. Psal jsem rychle a nedbale. Dostanu ten zápočet nebo ne?
„Friedmanovskz pohled je – zjednodusene – ze rozpocet nema byt definicitni nikdy.“
No, tak to je hezká teorie, ale někdy to tak v praxi nefunguje. Když si beru úvěr, tak přece mám deficitní rozpočet.
Samozřejmě není úvěr jako úvěr. Když si beru úvěr na to,abych rozjela nějakou výrobu nebo v situaci, kdy mně potká nějaká ztráta, kterou jsem nemohla předvídat, je zo něco jinýho, než si půjčovat na dovolenou nebo drahý dárky na vánoce.
A pokud vydělávám zrovna víc, než spotřebuju, tak je rozumné si to ukládat na horší časy, aby byla rezerva.
TAkhle nějak by se mělo hospodařit v domácnosti. Takže ani keyńes ani Friedman, ale zdravej rozum. je nějakej důvod, proč by tak neměly fungovat i finance státu? Nakoenc sami trvdíte, že to má stejný pravidla jako finance v domácnosti.
No tak maydo, samozrejme, pro pripad valky nebo masivni katastrofy. Ale urcite by deficit nemel byt beznou soucasti hospodareni… To, ze ekonoika zrovna neroste neni katastrofa…
Navic je treba si uvedomit, ze rodina ziskava penize praci, ktera ekonomice obecne prospiva, zatimco stat, ziskava penize z dani, ktere ekonomice obecne skodi. Takze v pripade prebytku je lepsi politikou snizit dane, nez vytvaret inertni rezervy. V tom je rozdil oproti hosúodareni domacnosti.
Nejlepsi ministr financi… Toto je uplne spatne i podle keynesianu… 🙂
Halladine, jseš hnusnej rejpal! Nechtělo se mi vypisovat Mahdího osvobozenecká armada, nebo jak se ti hajzlíci přesně jmenovali, ale protože to byli rodní bratři ručníkářů z Afghánistánu, napsal jsem Talibove.
106
Petře, a v případě nedostatku zase daně zvýšit ? pic kozu do vazu, ehm,firmy co už tak v krizi maj problémy. 🙂
Z přebytku je třeba splatit dluhy,aby se mohlo v případě potřeby udělat nové.
A není stát bez dluhů z minula….., který by neměl co splácet.
Jestli jo,tak mi ho ukaž. 🙂
Pepo,
🙂 někdy to zkusím, ale v Brně ne. Obávám se že kdybych na něj začal troubit taky, že by mi ty dveře asi doopravdy prokopl…
Petře,
taky je možný naplánovat deficit 40 mld, a nakonec je z toho 190 mld , jak se povedlo Kalouskovi.
Sám jsi párkrát napsal,že se růst zpomaluje..
Pokud to dopadne jako letos ,kdy byl naplánovanej deficit 60 či 80 mld, a dopadlo to přebytkem 55 mld , tak mi to vrásky dělat nebude.
A co takhle setrit, to uz vypadava i z teoretickych moznosti? 🙂
Do roku 1929 US vlada burzovni a bankovni krachy proste ignorovala, neketere bvyly horsi, nez ten v 1929. Ekonomika se vzdy max. par letech v pohode rozbehla.
Ptakopysku,nechtělo se mi googlovat ,a taky bylo možný, že ses spletl a místo Afganistánu napsal Irák. Taky se mi to už stalo.
Kalousek taky vyhral nejlepsicho ministra Financi, jako Babis, ze? 😀
Jo,Ptře ,
šetřit se dá taky, jako šetřil Kalous. Všechny státy kolem nás už rostly, jen my furt stAGNOVALI.
106 Petr Kunetka
jednou z posledních možností jak to zvrátit byl Fisherův ( et alii) tzv Chicago plan.
Už to málem prošlo, FEDové cvakali pětku drát, ale senátor Bronson Cutting se zabil při letecké nehodě a FDJ se již otrkal a vyseděl to až k New Deal. Pak byla válka, napakovali se a už na to nikdy nikdo neměl sílu …
Chlapci, nejen v Brně, ale kdekoliv jinde je nejúčinnější odpověď na zatroubení vypnout motor, vystoupit z vozidla, dojít k troubícímu a zeptat se, jestli něco nepotřebuje, když troubil o pomoc. V řadě před křižovatkou na semaforech, když já jsem ten první nebo druhý a ten blbec zezadu zatroubí – kdo z vás to má?
P.S. Uznávám, že moje výška a váha má uklidňující účinek na toho troubu, ale tento postup jsem převzal od manželky, která je 164/59.
114
Jo,první rok utratil 70 mld, co zůstaly na ministerstvech po minulé vládě.
Mimochodem.Petře , žádná z předchozích krizí nebyla tak silná , jako ta z roku 1929.
A celosvětová.
ad 100 – na to troubení je hezká reakce: dojít ke troubícímu a požádat ho, jestli by neuměl chcíplé auto oživit a dodat:Já Vám zatím ten klakson podržím… ( bylo to myslím v nějaké reklamě)
Jirko, taky dobrá varianta.
117 FDR ne FDJ
Halle, no samozrejme ze ne. DO te doby totiz finance a krize neridil stat, ale trhy 🙂
Co se tyce samotne krize, cerny patek nebyl ani zdaleka nejvetsi burzovni krach. I proto jsem Ti dal ten odkaz v 116. Muzes take zkusit krizi 1893, ta se vlekla cele 4 roky…
Ehm, srovnávat krise v 19. století a počátkem 20. století s krisí z roku 1929 nejde už z toho prostého důvodu, že za všech krisí před rokem 1929 se ještě státy nesraly do měny a fungoval zlatý standard, který jaksi znemožňoval výrazněji „přefouknout“ ceny akcií, protože i úvěry byly drženy na uzdě omezeným množstvím zlata.
“ Ale urcite by deficit nemel byt beznou soucasti hospodareni…“
Ale jistěže ne. Jen bych to nestavěla tak kategoricky, že „deficit nikdy“, ale že může být přípustný jen za určitých specifických okolností.
118 Martine TT
troubení vyjadřuje radost ze života, aktivní přístup k němu a je jedním ze základních druhů mimoverbální komunikace. Už od Vídně dolů je troubení na ulicích všudepřítomné a v Miláně či v Římě radostně troubím i já. Na holky, na ostatní řidiče, jen tak a podobně.
Troubím tedy jsem.
Jen chladná germánská či skandinávská kultura neumí člověka osvobodit tak, aby radostně přitakal životu.
maYdo – 125 – s tím je v praxi poněkud problém. Jakmile se politikům/vládě dovolí „špecifické okolnosti“, tak se lze spolehnout na to, že tato „špecifiká“ nastanou nejpozději letos a budou se dít vždy a za všech okolností, kdykoli bude potřeba voličům něco slíbit a/nebo nasypat do žlabu.
Takže jediné smysluplné řešení (na rozdíl od domácího hospodaření) je nedovolit to nikdy a vždy jít cestou škrtání výdajů – šetření.
Ono se to ostatně může vyskytnou i domácím hospodaření. Případů, kdy se kupříkladu hlava rodiny zbláznila a zadlužila rodinu/grunt, aby získané peníze prohýřila v děvkách či v kartách známe též hodně.
Halladine,
kdepak, checkpoint Danny Boy byl doopravdy v Iráku. Obdobná akce se ale udála i v Afghánistánu. Sice o něco později, v říjnu 2011, ale průběh velmi podobný. Hlídka z pluku Princess of Wales’s Royal Regiment byla přepadena talibanskou přesilou (tentokrát to byli opravdu talibanci 😀 ) přibita k zemi, respektive do příkopu plného vody, obklíčena ze tří stran a odsouzena defakto k zániku. Corporal Jones (desátník?) zavelel nejbližším mužům nasadit bajonety a pod krycí palbou zaútočili na osmdesát metrů vzdáleného nepřítele. Cíl byl zničen a v nastalém zmatku zaútočil i zbytek jednotky, takže se jim podařilo udržet a krýt perimetr pro přistání vrtulníku naloživšího raněné. Po ukončení evakuace hlídka dočistila terén a vrátila se na základnu.
Citoval bych kouzelnou větičku, jemně opisující situaci, kdy Skotové ty všivý talibance vykuchali jako prasata: „Překvapivý útok na bajonety povstalci nečekali a to narušilo jejich morálku.“
Jinak si myslím, že ty a já máme na mysli každý něco jiného pod pojmem „útok na bodák“. V současné době je bodák, či bajonet v moderních armádách opomíjen jako nemoderní. Ale když není zbytí, je evidentně velmi účinný. Už jenom ten psychologický moment, kdy se na tebe žene řvoucí berserk s bodákem na flintě… a není to úplně jednoduché, takový boj. Jednak na to musíš mít flintu. Chrastítkem s hmotností tři a půl kila toho moc nenaděláš. (Nic proti CZ 805 😀 ta je na hraně) Běžíš a snažíš se píchnout. Píchneš a nejlíp když pootočíš, aby to bylo na sichr, to je jednoduchý. Ale chlap ti to píchnutí vykreje a musíš ho vzít pažbou do držky. On ti vykreje úder a snaží se fláknout pažbou po tlamě tebe, ty se pokusíš ho kuchnout do břicha, on ti uhne, tak zkusíš alespoň načnout stehno… atd. atd. Tohle se naučit chvíli trvá a fakt se to neučí úplně v každé evropské armádě.
127
Nebýt státního dluhu a dluhopisů,neporazila by GB Francii, a nevzniklo by Britské Impérium 😀
Ale jistě. Jenže to bylo v době, kdy se pojem „všeobecné volební právo“ ještě nebral příliš vážně a lůza se nemohla dožadovat peněz ze státní kasy. Resp. mohla, aly bylo jí to houby platné.
Nehledě k tomu, že v té době nebačovali Velkou Británii profesionální politikové volení na 4 roky.
118 – Bacha na to, takhle jsem málem měla jednoho pána na svědomí.
Vyjížděla jsem na dálnici od pumpy poměrně komplikovaným a nepřehledným výýjezdem, navíc tam byla část zabraná pro stavební práce a čtyřicítka. Sunula jsem se poměrně pomalu, protože to bylo poněkud zmatené, bylo to v zatáčce. a neviděla jsem pořádně, kde mně to vyhodí na dálnici. Najednou za mou auto, bliká a troubí. No, tak jsem zastavila a šla se ho zeptat, co se děje.
A toho chlapa málem kleplo, evidentně s takovou reakcí nepočítal. Ale uměl krásně lomit rukama a klepat si na čelo 🙂
ptakopysku ,
máš poznámku na facu.
Jo, oba případy jsem mezitím nagoogloval,když mě začalo bolet koleno,a musel nechat dosavadní činnosti.
Na ty nevycvičené nepravidelné jednotky to občas může zafungovat.Alepokud ne, a na obou stranách jsou vycvičení jedinci ,kteří jsou ochotni se navzájem píchat a dlouho neustupovat, tak jsou z toho děsné jatka.
A dnes už není v módě mít velký ztráty a fůru mrtvejch na vlastní straně.
Dává se přednost dělostřelecké palbě, raketometům a leteckému bombardovánní,aby se pokud možno nikdo zlej s něčím ostrým nedostal na dosah paže k vlastním chrabrým vojákům.
Na druhé straně málokdo z velení protivníků má žaludek na to, poslat vojáky s bajonety do útoku s tím,že dojde k zákopům každej nevímkolikátej. A ostatní zůstanou padlí na poli slávy.
V moderní době k tomu byli ochotni akorát Japonci a částečně Sověti.
Halladine, když si(s pomocí Google) nastuduješ historii hospodářských krizí od dob Julia Augusta až po Obamu, zjistíš, že každá krize byla důsledkem státního vměšování do ekonomiky. Žádný stát není schopen krizi vyřešit, zato ji umí perfektně způsobit.
Tak postoupím trošku v čase. Nebýt státních dluhopisů, nebyla by Amerika schopná spoluvyhrát WWII 😀 Ani GB odolat Hitlerovi.
A to už ty volby pravidelné byly.
2 martin ad 104 – a to jako zápočet z čeho?
Z fyziky třeba i jo, pravo a levo točivost si občas pletou i profesoři…
Foundry,
vidíš,a já si myslel, že ta poslední byla způsobena tím,že si nezodpovědné banky a hypoteční firmy
kšeftovaly jak chtěly, a vyráběly“ leštěné prdy“
PeSi, zápočet byl pokud o vtip, když jdi ten docent. Jiného bych požádal o odpuštění, že jsem tak blbej.
pokud = pokus
132 maYdo – děkuji za potvrzení mého postupu. Udělala jsi to výborně, pokud toho pána málem kleplo, tak jsi byla na hranici možného.
😀 😀 😀
Zdá se, že soudruzi v USA udělali malou chybku v úvaze. Přepočítávání hlasů ve státě Wisconsin ukázalo, ze k nějakým chybám sice došlo, ovšem v opačném táboře, takže náskok Trumpa se zvyšuje. Fakt to nebyl nejlepší nápad! http://www.foxnews.com/content/fox-news/politics.html
halladine – 137 – ale kdepak. Pokud hledáš příčinu, tak Googluj Community Reinvestment Act nebo se podívej přímo tady:
Martine, já jsem ho vlastně původně ani nechtěla vytočit.. Já jsem fakt nevěděla, o co mu jde a myslela jsem, jetsli na mně třeba nebliká a netroubí proto, že jedu někam, kam nemám. Ono to totiž bylo fakt blbě značený a nepřehledný, byl to takovej slalom mezi zábranama.
Ale dodatečně jsem z toho pochopitelně měla škodolibou radost. 🙂
Velmi často skloňovaným důvodem hypoteční krize je tzv. morální hazard, což je terminus technicus z teorie tržního selhání pro stav, kdy se společnost či jedinec chovají jinak v případě, že nesou plné riziko za své činy a jinak v případě, že ho následkem nějakých vlivů (zpravidla pojištěním) nenesou. Neboli stav, kdy jeden ekonomický subjekt při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních účastníků tržní transakce na základě jejich neinformovanosti.[55] Problém morálního hazardu v této krizi spočívá v tom, že banky neinvestovaly svoje peníze (Merrill Lynch měla jen tři procenta svého kapitálu[56]), ale peníze svých klientů, přičemž se vědomě dopouštěly velkého rizika s předpokladem, že je stát na základě doktríny too big to fail nenechá zbankrotovat a napumpuje do nich další peníze.[57]
další zhoršení pak přinesl „Alternative Mortgage Transaction Parity Act“ z roku 1982 a „The Housing and Community Development Act“ z roku 1992, což byly další státní zásahy.
halladine – 144 – ano, to je docela věrný popis toho, jak státní zásahy mrví či dokonce znemožňují svobodný trh. Vždyť to tam přímo cituješ „… přičemž se vědomě dopouštěly velkého rizika s předpokladem, že je stát na základě doktríny too big to fail nenechá zbankrotovat a napumpuje do nich další peníze.“ 🙂
Pochopitelně, to uplatnění „too big to fail“ bylo státem použito již mnohokrát v minulosti (bohužel) a proto se na něj banky spoléhaly (krom jiného).
QED
Halladine, tvá 144 je jen dokladem toho, co ti píšu já i Pavel K. Ty ovšem vůbec netušíš, která bije, unikají ti další souvislosti, takže to interpretuješ jako selhání trhu.
Není to tak, ale abys to pochopil, musel bys něco nastudovat.
Na jednoho troubícího jsem si netroufl.
To jsem takhle jel z Petrohradské na Vršovickou. Zastavil jsem na semaforu a zleva přecházela stařenka o holi. V okamžiku, kdy padla zelená, tak jsem ji měl zrovna před kapotou. I čekal jsem a za mnou začal troubit autobusák.
Mohl jsem si to s ním jít vyříkat, ale zalekl jsem se veřejného mínění. Ty autobusy tam jezdí dost plné a někomu méně prtělivému by se mohlo nelíbit, že jsme prošvihli zelený slot.
Nojo, a co má ten stát dělat ? má nechat padnout celou ekonomiku ? Nechat padnout banky,i s penězi,které u nich mají lidé uloženy ?
halladine – 149 – Co má ten stát dělat ? To je celkem jednoduché, nestrkat svoje pazoury do trhu a ono už se to nějak vystříbří.
A ano, v to se počítá i to, že padne banka a lidé přijdou o peníze v ní uložené. Koneckonců, nastrkat všechny peníze do jedné banky je svobodná volba každého člověka a nikdo ho k tomu nenutí.
po delsi dobe zase mohu s necim od VK souhlasit
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/odsuzuji-forejtuv-vynuceny-odchod-a-jeho-lidskou-diskreditac/r~04da703abc8611e6bc740025900fea04/
No tak kdo chce si vzdy najde zduvodneni, proc je spravne, ay ekonomiku ridila vlada. Jen ty konce jsou tak nejak porad stejne… 🙂
S tím Forejtem je to složité. Já nejsem nijak úzkoprsý, ale pokud je na nějakém videu skutečně on, jak si ve volném čase dopřává lajnu koksu (nepředpokládám, že by z rozpustilosti šňupal prášek na praní nebo moučkový cukr) tak jako osoba drogově závislá prostě vydíratelný je a tudíž může být těžko šéfem protokolu a z titulu své funkce se ometat kolem světových státníků. Minimálně takové americké Secret Service by to mohlo docela dost vadit (pokud tedy přijede ten Trump).
Pokud je to video nějaký fake, tak úplně nerozumím tomu, proč jednoduše už dávno (ten film byl údajně nabízen na trhu několik týdnů) neprohlásil, že je to pokus jej vydírat, nepodal trestní oznámení a proč to neprověřuje zpravodajská služba.
PeSi, jsem vůl, vždyť to můžeš vidět z toho, že jsem třeba napsal z „pravého levého“. Psal jsem rychle a nedbale. Dostanu ten zápočet nebo ne?
„Friedmanovskz pohled je – zjednodusene – ze rozpocet nema byt definicitni nikdy.“
No, tak to je hezká teorie, ale někdy to tak v praxi nefunguje. Když si beru úvěr, tak přece mám deficitní rozpočet.
Samozřejmě není úvěr jako úvěr. Když si beru úvěr na to,abych rozjela nějakou výrobu nebo v situaci, kdy mně potká nějaká ztráta, kterou jsem nemohla předvídat, je zo něco jinýho, než si půjčovat na dovolenou nebo drahý dárky na vánoce.
A pokud vydělávám zrovna víc, než spotřebuju, tak je rozumné si to ukládat na horší časy, aby byla rezerva.
TAkhle nějak by se mělo hospodařit v domácnosti. Takže ani keyńes ani Friedman, ale zdravej rozum. je nějakej důvod, proč by tak neměly fungovat i finance státu? Nakoenc sami trvdíte, že to má stejný pravidla jako finance v domácnosti.
No tak maydo, samozrejme, pro pripad valky nebo masivni katastrofy. Ale urcite by deficit nemel byt beznou soucasti hospodareni… To, ze ekonoika zrovna neroste neni katastrofa…
Navic je treba si uvedomit, ze rodina ziskava penize praci, ktera ekonomice obecne prospiva, zatimco stat, ziskava penize z dani, ktere ekonomice obecne skodi. Takze v pripade prebytku je lepsi politikou snizit dane, nez vytvaret inertni rezervy. V tom je rozdil oproti hosúodareni domacnosti.
Nejlepsi ministr financi… Toto je uplne spatne i podle keynesianu… 🙂
https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/schvaleno-rozpocet-ceska-na-pristi-rok-pocita-se-schodkem-60-miliard-korun-7288
Halladine, jseš hnusnej rejpal! Nechtělo se mi vypisovat Mahdího osvobozenecká armada, nebo jak se ti hajzlíci přesně jmenovali, ale protože to byli rodní bratři ručníkářů z Afghánistánu, napsal jsem Talibove.
106
Petře, a v případě nedostatku zase daně zvýšit ? pic kozu do vazu, ehm,firmy co už tak v krizi maj problémy. 🙂
Z přebytku je třeba splatit dluhy,aby se mohlo v případě potřeby udělat nové.
A není stát bez dluhů z minula….., který by neměl co splácet.
Jestli jo,tak mi ho ukaž. 🙂
Pepo,
🙂 někdy to zkusím, ale v Brně ne. Obávám se že kdybych na něj začal troubit taky, že by mi ty dveře asi doopravdy prokopl…
Petře,
taky je možný naplánovat deficit 40 mld, a nakonec je z toho 190 mld , jak se povedlo Kalouskovi.
Sám jsi párkrát napsal,že se růst zpomaluje..
Pokud to dopadne jako letos ,kdy byl naplánovanej deficit 60 či 80 mld, a dopadlo to přebytkem 55 mld , tak mi to vrásky dělat nebude.
A co takhle setrit, to uz vypadava i z teoretickych moznosti? 🙂
Do roku 1929 US vlada burzovni a bankovni krachy proste ignorovala, neketere bvyly horsi, nez ten v 1929. Ekonomika se vzdy max. par letech v pohode rozbehla.
Ptakopysku,nechtělo se mi googlovat ,a taky bylo možný, že ses spletl a místo Afganistánu napsal Irák. Taky se mi to už stalo.
Kalousek taky vyhral nejlepsicho ministra Financi, jako Babis, ze? 😀
Jo,Ptře ,
šetřit se dá taky, jako šetřil Kalous. Všechny státy kolem nás už rostly, jen my furt stAGNOVALI.
Treba jeden priklad 🙂
https://en.wikipedia.org/wiki/Panic_of_1907
106 Petr Kunetka
jednou z posledních možností jak to zvrátit byl Fisherův ( et alii) tzv Chicago plan.
Už to málem prošlo, FEDové cvakali pětku drát, ale senátor Bronson Cutting se zabil při letecké nehodě a FDJ se již otrkal a vyseděl to až k New Deal. Pak byla válka, napakovali se a už na to nikdy nikdo neměl sílu …
Čte se to jako detektivka
http://www.levyinstitute.org/pubs/wp/76.pdf
Chlapci, nejen v Brně, ale kdekoliv jinde je nejúčinnější odpověď na zatroubení vypnout motor, vystoupit z vozidla, dojít k troubícímu a zeptat se, jestli něco nepotřebuje, když troubil o pomoc. V řadě před křižovatkou na semaforech, když já jsem ten první nebo druhý a ten blbec zezadu zatroubí – kdo z vás to má?
P.S. Uznávám, že moje výška a váha má uklidňující účinek na toho troubu, ale tento postup jsem převzal od manželky, která je 164/59.
114
Jo,první rok utratil 70 mld, co zůstaly na ministerstvech po minulé vládě.
Mimochodem.Petře , žádná z předchozích krizí nebyla tak silná , jako ta z roku 1929.
A celosvětová.
ad 100 – na to troubení je hezká reakce: dojít ke troubícímu a požádat ho, jestli by neuměl chcíplé auto oživit a dodat:Já Vám zatím ten klakson podržím… ( bylo to myslím v nějaké reklamě)
Jirko, taky dobrá varianta.
117 FDR ne FDJ
Halle, no samozrejme ze ne. DO te doby totiz finance a krize neridil stat, ale trhy 🙂
Co se tyce samotne krize, cerny patek nebyl ani zdaleka nejvetsi burzovni krach. I proto jsem Ti dal ten odkaz v 116. Muzes take zkusit krizi 1893, ta se vlekla cele 4 roky…
Ehm, srovnávat krise v 19. století a počátkem 20. století s krisí z roku 1929 nejde už z toho prostého důvodu, že za všech krisí před rokem 1929 se ještě státy nesraly do měny a fungoval zlatý standard, který jaksi znemožňoval výrazněji „přefouknout“ ceny akcií, protože i úvěry byly drženy na uzdě omezeným množstvím zlata.
“ Ale urcite by deficit nemel byt beznou soucasti hospodareni…“
Ale jistěže ne. Jen bych to nestavěla tak kategoricky, že „deficit nikdy“, ale že může být přípustný jen za určitých specifických okolností.
118 Martine TT
troubení vyjadřuje radost ze života, aktivní přístup k němu a je jedním ze základních druhů mimoverbální komunikace. Už od Vídně dolů je troubení na ulicích všudepřítomné a v Miláně či v Římě radostně troubím i já. Na holky, na ostatní řidiče, jen tak a podobně.
Troubím tedy jsem.
Jen chladná germánská či skandinávská kultura neumí člověka osvobodit tak, aby radostně přitakal životu.
maYdo – 125 – s tím je v praxi poněkud problém. Jakmile se politikům/vládě dovolí „špecifické okolnosti“, tak se lze spolehnout na to, že tato „špecifiká“ nastanou nejpozději letos a budou se dít vždy a za všech okolností, kdykoli bude potřeba voličům něco slíbit a/nebo nasypat do žlabu.
Takže jediné smysluplné řešení (na rozdíl od domácího hospodaření) je nedovolit to nikdy a vždy jít cestou škrtání výdajů – šetření.
Ono se to ostatně může vyskytnou i domácím hospodaření. Případů, kdy se kupříkladu hlava rodiny zbláznila a zadlužila rodinu/grunt, aby získané peníze prohýřila v děvkách či v kartách známe též hodně.
Halladine,
kdepak, checkpoint Danny Boy byl doopravdy v Iráku. Obdobná akce se ale udála i v Afghánistánu. Sice o něco později, v říjnu 2011, ale průběh velmi podobný. Hlídka z pluku Princess of Wales’s Royal Regiment byla přepadena talibanskou přesilou (tentokrát to byli opravdu talibanci 😀 ) přibita k zemi, respektive do příkopu plného vody, obklíčena ze tří stran a odsouzena defakto k zániku. Corporal Jones (desátník?) zavelel nejbližším mužům nasadit bajonety a pod krycí palbou zaútočili na osmdesát metrů vzdáleného nepřítele. Cíl byl zničen a v nastalém zmatku zaútočil i zbytek jednotky, takže se jim podařilo udržet a krýt perimetr pro přistání vrtulníku naloživšího raněné. Po ukončení evakuace hlídka dočistila terén a vrátila se na základnu.
Citoval bych kouzelnou větičku, jemně opisující situaci, kdy Skotové ty všivý talibance vykuchali jako prasata: „Překvapivý útok na bajonety povstalci nečekali a to narušilo jejich morálku.“
Jinak si myslím, že ty a já máme na mysli každý něco jiného pod pojmem „útok na bodák“. V současné době je bodák, či bajonet v moderních armádách opomíjen jako nemoderní. Ale když není zbytí, je evidentně velmi účinný. Už jenom ten psychologický moment, kdy se na tebe žene řvoucí berserk s bodákem na flintě… a není to úplně jednoduché, takový boj. Jednak na to musíš mít flintu. Chrastítkem s hmotností tři a půl kila toho moc nenaděláš. (Nic proti CZ 805 😀 ta je na hraně) Běžíš a snažíš se píchnout. Píchneš a nejlíp když pootočíš, aby to bylo na sichr, to je jednoduchý. Ale chlap ti to píchnutí vykreje a musíš ho vzít pažbou do držky. On ti vykreje úder a snaží se fláknout pažbou po tlamě tebe, ty se pokusíš ho kuchnout do břicha, on ti uhne, tak zkusíš alespoň načnout stehno… atd. atd. Tohle se naučit chvíli trvá a fakt se to neučí úplně v každé evropské armádě.
127
Nebýt státního dluhu a dluhopisů,neporazila by GB Francii, a nevzniklo by Britské Impérium 😀
Ale jistě. Jenže to bylo v době, kdy se pojem „všeobecné volební právo“ ještě nebral příliš vážně a lůza se nemohla dožadovat peněz ze státní kasy. Resp. mohla, aly bylo jí to houby platné.
Nehledě k tomu, že v té době nebačovali Velkou Británii profesionální politikové volení na 4 roky.
118 – Bacha na to, takhle jsem málem měla jednoho pána na svědomí.
Vyjížděla jsem na dálnici od pumpy poměrně komplikovaným a nepřehledným výýjezdem, navíc tam byla část zabraná pro stavební práce a čtyřicítka. Sunula jsem se poměrně pomalu, protože to bylo poněkud zmatené, bylo to v zatáčce. a neviděla jsem pořádně, kde mně to vyhodí na dálnici. Najednou za mou auto, bliká a troubí. No, tak jsem zastavila a šla se ho zeptat, co se děje.
A toho chlapa málem kleplo, evidentně s takovou reakcí nepočítal. Ale uměl krásně lomit rukama a klepat si na čelo 🙂
ptakopysku ,
máš poznámku na facu.
Jo, oba případy jsem mezitím nagoogloval,když mě začalo bolet koleno,a musel nechat dosavadní činnosti.
Na ty nevycvičené nepravidelné jednotky to občas může zafungovat.Alepokud ne, a na obou stranách jsou vycvičení jedinci ,kteří jsou ochotni se navzájem píchat a dlouho neustupovat, tak jsou z toho děsné jatka.
A dnes už není v módě mít velký ztráty a fůru mrtvejch na vlastní straně.
Dává se přednost dělostřelecké palbě, raketometům a leteckému bombardovánní,aby se pokud možno nikdo zlej s něčím ostrým nedostal na dosah paže k vlastním chrabrým vojákům.
Na druhé straně málokdo z velení protivníků má žaludek na to, poslat vojáky s bajonety do útoku s tím,že dojde k zákopům každej nevímkolikátej. A ostatní zůstanou padlí na poli slávy.
V moderní době k tomu byli ochotni akorát Japonci a částečně Sověti.
Halladine, když si(s pomocí Google) nastuduješ historii hospodářských krizí od dob Julia Augusta až po Obamu, zjistíš, že každá krize byla důsledkem státního vměšování do ekonomiky. Žádný stát není schopen krizi vyřešit, zato ji umí perfektně způsobit.
Tak postoupím trošku v čase. Nebýt státních dluhopisů, nebyla by Amerika schopná spoluvyhrát WWII 😀 Ani GB odolat Hitlerovi.
A to už ty volby pravidelné byly.
2 martin ad 104 – a to jako zápočet z čeho?
Z fyziky třeba i jo, pravo a levo točivost si občas pletou i profesoři…
Foundry,
vidíš,a já si myslel, že ta poslední byla způsobena tím,že si nezodpovědné banky a hypoteční firmy
kšeftovaly jak chtěly, a vyráběly“ leštěné prdy“
PeSi, zápočet byl pokud o vtip, když jdi ten docent. Jiného bych požádal o odpuštění, že jsem tak blbej.
pokud = pokus
132 maYdo – děkuji za potvrzení mého postupu. Udělala jsi to výborně, pokud toho pána málem kleplo, tak jsi byla na hranici možného.
😀 😀 😀
Zdá se, že soudruzi v USA udělali malou chybku v úvaze. Přepočítávání hlasů ve státě Wisconsin ukázalo, ze k nějakým chybám sice došlo, ovšem v opačném táboře, takže náskok Trumpa se zvyšuje. Fakt to nebyl nejlepší nápad!
http://www.foxnews.com/content/fox-news/politics.html
halladine – 137 – ale kdepak. Pokud hledáš příčinu, tak Googluj Community Reinvestment Act nebo se podívej přímo tady:
https://en.wikipedia.org/wiki/Community_Reinvestment_Act
což byl prvopočátek té krise z roku 2007.
Takže opět na vině nebyl trh, ale státní zásahy.
Martine, já jsem ho vlastně původně ani nechtěla vytočit.. Já jsem fakt nevěděla, o co mu jde a myslela jsem, jetsli na mně třeba nebliká a netroubí proto, že jedu někam, kam nemám. Ono to totiž bylo fakt blbě značený a nepřehledný, byl to takovej slalom mezi zábranama.
Ale dodatečně jsem z toho pochopitelně měla škodolibou radost. 🙂
Velmi často skloňovaným důvodem hypoteční krize je tzv. morální hazard, což je terminus technicus z teorie tržního selhání pro stav, kdy se společnost či jedinec chovají jinak v případě, že nesou plné riziko za své činy a jinak v případě, že ho následkem nějakých vlivů (zpravidla pojištěním) nenesou. Neboli stav, kdy jeden ekonomický subjekt při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních účastníků tržní transakce na základě jejich neinformovanosti.[55] Problém morálního hazardu v této krizi spočívá v tom, že banky neinvestovaly svoje peníze (Merrill Lynch měla jen tři procenta svého kapitálu[56]), ale peníze svých klientů, přičemž se vědomě dopouštěly velkého rizika s předpokladem, že je stát na základě doktríny too big to fail nenechá zbankrotovat a napumpuje do nich další peníze.[57]
další zhoršení pak přinesl „Alternative Mortgage Transaction Parity Act“ z roku 1982 a „The Housing and Community Development Act“ z roku 1992, což byly další státní zásahy.
halladine – 144 – ano, to je docela věrný popis toho, jak státní zásahy mrví či dokonce znemožňují svobodný trh. Vždyť to tam přímo cituješ „… přičemž se vědomě dopouštěly velkého rizika s předpokladem, že je stát na základě doktríny too big to fail nenechá zbankrotovat a napumpuje do nich další peníze.“ 🙂
Pochopitelně, to uplatnění „too big to fail“ bylo státem použito již mnohokrát v minulosti (bohužel) a proto se na něj banky spoléhaly (krom jiného).
QED
Halladine, tvá 144 je jen dokladem toho, co ti píšu já i Pavel K. Ty ovšem vůbec netušíš, která bije, unikají ti další souvislosti, takže to interpretuješ jako selhání trhu.
Není to tak, ale abys to pochopil, musel bys něco nastudovat.
Na jednoho troubícího jsem si netroufl.
To jsem takhle jel z Petrohradské na Vršovickou. Zastavil jsem na semaforu a zleva přecházela stařenka o holi. V okamžiku, kdy padla zelená, tak jsem ji měl zrovna před kapotou. I čekal jsem a za mnou začal troubit autobusák.
Mohl jsem si to s ním jít vyříkat, ale zalekl jsem se veřejného mínění. Ty autobusy tam jezdí dost plné a někomu méně prtělivému by se mohlo nelíbit, že jsme prošvihli zelený slot.
Nojo, a co má ten stát dělat ? má nechat padnout celou ekonomiku ? Nechat padnout banky,i s penězi,které u nich mají lidé uloženy ?
halladine – 149 – Co má ten stát dělat ? To je celkem jednoduché, nestrkat svoje pazoury do trhu a ono už se to nějak vystříbří.
A ano, v to se počítá i to, že padne banka a lidé přijdou o peníze v ní uložené. Koneckonců, nastrkat všechny peníze do jedné banky je svobodná volba každého člověka a nikdo ho k tomu nenutí.