Stát především dopustil, aby taková situace mohla nastat – zřízením instituce Centrální banky a podporou částečných rezerv, z nčehož se odvíjí emise nekrytých peněz.
A ano, stát by měl nechat banky padnout a dát od ekonomiky ruce pryč. Ono by se to zase poměrně rychle srovnalo.
migranti by nedodrzovali nase zvyklosti a kulturu
tyden provozu EET – 700 udani 🙁 ac nemam pater rad, to je kapitola samo pro sebe, tak to asi neni pateri
Co má stát dělat?
Stát většinou volí, cca v intervalu 70 let, státní bankrot. Obyvatelstvo ožebračeno a stát si jede dál po svém.
On rok 1953 ještě není tak dávno…
700 udání!
Jen houšť a větší kapky!
Až udají úplně všichni úplně všechny, tak jsem zvědavá, jak to Babiš vyřeší?
Ono při takové frekvenci to není tak nedosažitelná meta… 😀 😀
Hm…
V tom okamžiku přestaly banky v obavě před runem prakticky půjčovat peníze, anebo půjčovaly jen na velmi vysoký úrok. Tento stav se nazývá credit crunch.[p 14] To je pro ekonomiku – zejména v USA, kde je ekonomika postavena na dostupnosti peněz – velkým problémem. Firmy ve Spojených státech financují běžné věci jako je výplata mezd, platba dodavatelům atp. pomocí bankovních úvěrů či formou krátkodobých dluhopisů, které vyrovnávají v okamžiku, kdy je jim proplacena faktura. Po září 2008 si mnoho firem nemohlo půjčit provozní kapitál a musely omezit výrobu a snížit stav zaměstnanců. Lidé začali méně utrácet a firmám klesal odbyt. Krize likvidity tak zmrazila úvěrový trh a kvůli snížené spotřebě poklesl HDP, čímž se ekonomika dostala do recese. Kvůli skutečnosti, že do cenných papírů krytých americkými hypotékami investovala celá řada podniků mimo USA, se krize stala celosvětovou.
Kdyby stát nezasáhl,tak se to rozesere úplně,a nikdo to nedá dohromady v rozumné době.
151 přesně tak Foundry,
jak ale odkazuji ve svém 117, poslední možnost měl v rukou FDR během velké deprese. Ten zákon (viz Chicago plán o 100% ních reservách a abolici frakčního reservního ststému (do té doby „jen“ 40%) málem prošel.
Socialista FDR to ale vyseděl a udělal pravý opak.
🙂 Ano. A kdyby nebylo těch státních zásahů předtím, které jsem vyjmenoval, banky by se do stavu zmíněného v příspěvku 155 vůbec nedostaly.
QED
Ale tohle fakt nikam nevede. Já si vygoogluju něco o opravování zubů a zubních implantátech a můžeme o tom zasvěceně debatovat na základě toho, že víceméně každý má nebo měl zuby a tudíž se v problematice skvěle vyzná… 🙂
Skimici, ad 156 – přesně. Proto jsem doporučil Halladinovi, aby si něco nastudoval, jinak je debata zbytečná.
no,co jsemkoukal, tak názory na to, zda to způsobily regulace,či nedostatek regulací je tak půl napůl.
Neexistuje jednotný názor.
Navíc do toho zasáhl nepříznivě Fed, když z obav inflace zvýšil sazby, ( později se prý dokázalo,že inflace nehrozila) a tímpřivedllidi,co do tehdy s odřenýmaušima splácelúroky, že už nebyli schopni,takže se to zhoršilo.
(126) Pořiď si otevřený vůz a houkačku na balonek. Nejenže troubíš radostně, ještě Ti lidi občas i mávají.
(147) Ani ne tak studovat, jako chápat. Ale baví mne, jak je nestudovavší schopen poučovat studované.
Já poslední dobou bůhví proč přemýšlím nebo si spíše pokouším představit, co by jednou vyrostlo z Malého Bobše, Honzíka z Honzíkovy cesty, Káji Maříka …
Polovička studovaných říká to samé co já 🙂
Jsem to rychle odklepl. Ještě jsem chtěl dodat Broučky.
(162) Ani se Ti nedivím, při té názorné inspiraci.
Halladine prapůvod dnešních krizí hledej někde v 17. – 18. století, kdy stát posvětil frakční bankovnictví.
No co, z Malého Bobše vyrostl Špidla, z Honzíka vyrostl Babiš a z Káji Maříka nejspíš Cyril Svoboda.
Co vyrostlo z Broučků netuším, možná něco jako mladý Dienstbier, mladý Stropnický a spol. Ti též někde vždycky chrápou a když je klima příznivé, tak vyhřeznou…
Z Broučka vyrostl velký Brouček a měl kupu dětí s Beruškou. A další zimu zmrzli a vyrostly z nich sedmikrásky.
hádám, že z Honzíka vyrostl budovatel, lepších zítřků. Z Malýho Bobše taky.
Kariera Kájí Maříka je popsána až do doby, kdy měl děti tak velký, jak byl sám v prvním díle. Ale mám dojem, že to je tak apolitický, že se z toho pomalu ani nedá poznat, jetsli je to za první republiky nebo za císařpána. Ale asi za první republiky, neb je tam nějaká řeč o tom, že lehkomyslné manželka kolegy, žena málem povětrná, chodí hrát tenis a nosí mikádo místo anby nosila drdol a vařila manžílkovi hovězí žebro s koprovkou, jak to činila ctnostná Zdeňa.
167 Pavle 🙂 🙂 🙂
Rozjasnils mi den 🙂
Ale prdlajs – škodlivost frakčního bankovnictví je zřejmá každému, kdo se byť jen letmo zabýval ekonomií. Je to masivní a masové porušování vlastnických práv.
Ta půlka, o které si myslíš, že říká to samé, co ty, pouze hájí zmíněný systém jako nutné zlo.
Třeba by z Maříka vyrostl knížepán. Když byl taky ten hajnej. 😀
Nebo Havel, protože to byla taky ztělesněná ctnost všehom druhu.
Dočíst Káju Maříka snad ani nejde. Já jsem velký ctitel literatury, mám v knihovně mnoho tisíc knih, přečetl jsem víceméně komplet Jiráska i sebrané spisy Alexandra Duma, ale kajícně se přiznám, že Káju Maříka jsem zazdil někde kolem jidášků.
To už i sedmnáctý díl Tarzana je zajímavější čtení. 🙂
Na svou obhajobu bych dodal, že jsem kompletně dočetl „Wheel of Time“ od Roberta Jordana (včetně těch posledních, co snad ani v češtině nevyšly) a kompletní „Nadaci“ od Isaaca Asimova.
Což lze celkem dobře chápat jako očistec a tudíž jsem povinnosti dočíst Káju Maříka (nebo Lanny Budda, když na to přijde) na věky věků zproštěn.
176 PK
Nadace. Ano. Rozumím.
Šmarjá… Kája Mařík. Tak z toho jsem nedal snad ani čtvrt knížky. A že jsem coby robě četl a dpčetl i Karla Hlouchu! Abych se přiznal, já nepřečetl ani celé Broučky. K tomuto druhu literatury mám vrozený odpor. V podstatě velmi podobný odporu ke klasickým ruským autorům. Dušegubky jako Bratři Karamazovi, Čajka, či Višňový sad by mě dokázaly zabít ještě před polovinou knihy, či v prvním jednání. I na Revizora v podání Vlasty Buriana hledím z odporem.
174 Ale Holeček: Naši ( asi 10 dílů), to si myslím, to byste také nedal.Já se o to pokusil v ranném věku, kdy jsem přelouskal všechno, co mělo písmenka, ale tady jsem u druhého dílu skončil a od té doby to jenom s hrůzou obcházím.
Tak ono je takových knih víc. Kupříkladu mně napadá Jobánek.
Jeho první kniha „Tvář bohyně Tanit“ (vyšlo ještě za totáče) bylo prima čtení. Druhý díl (vyšlo po plyšáku) je dost rozporuplné čtení a třetí díl je čisté zlo, které když člověk čte, má u toho pocit, jako kdyby plnil stranický závazek…
176
12 díl vyšel nedávno, 13 a 14 díl snad ještě v češtině vyjde, ale asi od půl serie je to fakt zážitek číst 🙂
No a dopisuje to někdo jiný,původní autor zemřel v 2011
Nadaci jsem celou nepřelouskal 🙂
Nebo třeba „nadějný“ autor české sci-fi Ing. Václav Semerád a jeho mnohasvazkový opus „Galaktické společenství“ ke stažení z jeho stránek: http://sw.gurroa.cz/download.php
Jirko,
a tokhle Zumři od Mrštíka, to je také čelinž jako kráva! Už na klasických gymnáziích se říkávalo po chodském způsobu: „Přečti si Zumři a humři.“
Ti chudáci to měli jako povinnou četbu, takže z lycea vycházeli zocelení jedinci, kteří se hned tak něčeho nelekli, mohli bez problémů vystudovat pajdák a dožít se vysokého věku jako respektovaní učitelé.
A což teprv „Okouzlená duše“ od R.Rollanda!
I druhým dílem jsem se prokousala…. ale dál to prostě nešlo!
183 ptakopysku
Mrštíkem mě nedostali! Název Zumři (co to vlastně je?) mě jako školáka naolik šokoval, že jsem dokonce neopsal ani referát a dostal kouli. Ti moravští chasníci ve mě vzbuzují hrůzu dodnes.
Ztracený čas už jste někdo našli?
Honzo, to myslíš Prousta ? Četl jsem kdysi. Nudné až hrůza.
186 jj, všech pět nebo šest dílů, podruhé po letadlech ve fránině.
[188] Tak je na čase začít hledat čas ztracený četbou Prousta.
Proust patří mezi věci, které jsem četl víceméně omylem na gymplu. Kolem roku 1982-83 to byla v mém věku nějaká divná móda číst tyhle šílenosti.
V té době (abych nezůstal pozadu a měl o čem konversovat při balení děvčat) jsem pročetl nejen Prousta, ale i prokleté básníky, Victora Huga, Williama Blakea, E.A.Poea a další. Včetně filosofů typu Kanta a tak podobně.
Což nebylo celkem na škodu, protože krom jiného, na citování Kanta pod jasnou večerní oblohou jsem utáhl svou životní družku.
To takhle člověk sedí na lavičce, kouká na hvězdy, ruce bloudí tam kde by neměly, do ouška špitá něco v tom smyslu jako „Víš, ten Immanuel Kant měl pravdu. Jen dvě věci nás naplňují úžasem. Hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon v nás…“ a hlavou se člověku táhnou myšlenky vesrze nemravné.
Ale co, fungovalo to… 🙂
191 Pavle Kořenský
Jako bych to napsal sám. 🙂
Naprosto stejné období, četba i motivace
Skimici, já to vlastně ani nečetla. Ale bydlela jsem asi rok v podnájmu u mé kmotry a v mém pokoji byl v knihovně. Všechny díly. Tak jsem to tak nějak letmo prolistovala, když jsem neměla zrovna nic jinýho ke čtení a některé pasáže si i přečetla. Díky tomu mám zhruba ponětí o ději a můžu při troše snahy budit dojem, že jsem ho přečetla tam i pozpátku.
Jinak já tuhle literaturu v menších dávkách docela můžu, akorát se nad tím nedojímám, ale chechtám se tomu.
Pravda, krom toho jsem tehdy uměl též citovat některé ty prokleté básníky (zejména tedy Francois Villon se hodil) v procítěném stylu typu:
„Vetři v to hnis a z malomocných bok,
až vzkypí to, z plen kojných zavař nok, s
výplachy škvař, co holky poživačné
si v nevěstinci vzaly na rozkrok —
a jazyky v tom udus pomlouvačné!“
a vhodně to prohodit třeba s citáty z Romea a Julie ve stylu:
„Má láska, jež mně nejprv pobídla,
bych pátral; ta mi radu poskytla, a já jí oči. Nejsem lodivod, leč kdybys byla vzdálena, jak jsou ty břehy bezměrné, jež omývá nejzazší moře, chtěl bych plavby tam
se odvážit pro poklad takový.“
V určitém věku tohle prostě funguje… 🙂
Ostatně, od těch dob se datuje můj poněkud cynický názor na (zejména lyrickou) poesii, který lze volně formulovat jako „Ti zmetci to nepsali z důvodů nějaké vnitřní rozervanosti nebo nutnosti umělecky se vyvrhnout. Oni si prostě chtěli zašukat.“
Puškina čitala ? Zvjozdy vidiš ? ….. 😀
Pravdou ovšem je, že jsme na GJK měli skvělé pedagogické vedení, protože paní profesorka Ganzwohllová (čeština, francouzština) to měla všechno načtené tam i zpět a svým entusiasmem nás k četbě těch věcí dokázala přitáhnout tak, že jsme to louskali zcela dobrovolně.
Ve zcela jiné souvislosti si vzpomínám na to, jak přehodila výuku českého jazyka ze tří hodin dopoledne (Po, Út, St) na čtvrtek odpoledne (tři hodiny až do večera) a když jsme tam brblajíce seděli, tak přišla a pravila „Hodiny jsem vyměnila, protože dneska budu přednášet to, co se nemá a dokonce ani nesmí. Proto jsou následující tři hodiny dobrovolné a kdo chce, ten může jít domů hned teď a do třídní knihy nebudu zapisovat nepřítomnost. Téma následujích tří hodin je „Život a dílo presidenta Tomáše Garrigue Masaryka“.
No, domů nešel nikdo a zdrželi jsme se ve škole ne tři, ale pět vyučovacích hodin ten den. A to bylo v roce 1984.
Nevím, jestli nějaká střední škola má i dnes takové kantory.
halladine – myslíš „Já píšu Vám, co mohu ještě dělati ? Vím, že máte právo sice mně pohrdáním trestati…“.
Da, Puškin znaju. Tože ja znaju Lermontova. Zimoj, ja guljaju v parke. 🙂
Ty otázky byly na ženskou, ne na chlapa 🙂
Tudíž ani na PK 🙂
To si jedno ruské děvče na rande stěžovalo ,že její přítel myslí jen na to jedno, veršíky nerecituje, hvězdy neobdivuje. Prostě žádná romantika.
Tak to byla odpověd,po které následoval požadavek na uvedení se do horizontály. 🙂
Z jiného soudku, takový drobný dotaz na Moraváky.
Kuřim – to je tam, jak byly ty děti, pak ta třináctiletá Anička, co si hrála na Toníka se Šabatovou a Beránkem, ze které se pak vyklubala ta třicetiletá Barbora Škrholová(pokud jsem to tedy správně z médií pochopil), a teď tohle:
Stát především dopustil, aby taková situace mohla nastat – zřízením instituce Centrální banky a podporou částečných rezerv, z nčehož se odvíjí emise nekrytých peněz.
A ano, stát by měl nechat banky padnout a dát od ekonomiky ruce pryč. Ono by se to zase poměrně rychle srovnalo.
migranti by nedodrzovali nase zvyklosti a kulturu
tyden provozu EET – 700 udani 🙁 ac nemam pater rad, to je kapitola samo pro sebe, tak to asi neni pateri
Co má stát dělat?
Stát většinou volí, cca v intervalu 70 let, státní bankrot. Obyvatelstvo ožebračeno a stát si jede dál po svém.
On rok 1953 ještě není tak dávno…
700 udání!
Jen houšť a větší kapky!
Až udají úplně všichni úplně všechny, tak jsem zvědavá, jak to Babiš vyřeší?
Ono při takové frekvenci to není tak nedosažitelná meta… 😀 😀
Hm…
V tom okamžiku přestaly banky v obavě před runem prakticky půjčovat peníze, anebo půjčovaly jen na velmi vysoký úrok. Tento stav se nazývá credit crunch.[p 14] To je pro ekonomiku – zejména v USA, kde je ekonomika postavena na dostupnosti peněz – velkým problémem. Firmy ve Spojených státech financují běžné věci jako je výplata mezd, platba dodavatelům atp. pomocí bankovních úvěrů či formou krátkodobých dluhopisů, které vyrovnávají v okamžiku, kdy je jim proplacena faktura. Po září 2008 si mnoho firem nemohlo půjčit provozní kapitál a musely omezit výrobu a snížit stav zaměstnanců. Lidé začali méně utrácet a firmám klesal odbyt. Krize likvidity tak zmrazila úvěrový trh a kvůli snížené spotřebě poklesl HDP, čímž se ekonomika dostala do recese. Kvůli skutečnosti, že do cenných papírů krytých americkými hypotékami investovala celá řada podniků mimo USA, se krize stala celosvětovou.
Kdyby stát nezasáhl,tak se to rozesere úplně,a nikdo to nedá dohromady v rozumné době.
151 přesně tak Foundry,
jak ale odkazuji ve svém 117, poslední možnost měl v rukou FDR během velké deprese. Ten zákon (viz Chicago plán o 100% ních reservách a abolici frakčního reservního ststému (do té doby „jen“ 40%) málem prošel.
Socialista FDR to ale vyseděl a udělal pravý opak.
🙂 Ano. A kdyby nebylo těch státních zásahů předtím, které jsem vyjmenoval, banky by se do stavu zmíněného v příspěvku 155 vůbec nedostaly.
QED
Ale tohle fakt nikam nevede. Já si vygoogluju něco o opravování zubů a zubních implantátech a můžeme o tom zasvěceně debatovat na základě toho, že víceméně každý má nebo měl zuby a tudíž se v problematice skvěle vyzná… 🙂
Skimici, ad 156 – přesně. Proto jsem doporučil Halladinovi, aby si něco nastudoval, jinak je debata zbytečná.
no,co jsemkoukal, tak názory na to, zda to způsobily regulace,či nedostatek regulací je tak půl napůl.
Neexistuje jednotný názor.
Navíc do toho zasáhl nepříznivě Fed, když z obav inflace zvýšil sazby, ( později se prý dokázalo,že inflace nehrozila) a tímpřivedllidi,co do tehdy s odřenýmaušima splácelúroky, že už nebyli schopni,takže se to zhoršilo.
(126) Pořiď si otevřený vůz a houkačku na balonek. Nejenže troubíš radostně, ještě Ti lidi občas i mávají.
(147) Ani ne tak studovat, jako chápat. Ale baví mne, jak je nestudovavší schopen poučovat studované.
Já poslední dobou bůhví proč přemýšlím nebo si spíše pokouším představit, co by jednou vyrostlo z Malého Bobše, Honzíka z Honzíkovy cesty, Káji Maříka …
Polovička studovaných říká to samé co já 🙂
Jsem to rychle odklepl. Ještě jsem chtěl dodat Broučky.
(162) Ani se Ti nedivím, při té názorné inspiraci.
Halladine prapůvod dnešních krizí hledej někde v 17. – 18. století, kdy stát posvětil frakční bankovnictví.
No co, z Malého Bobše vyrostl Špidla, z Honzíka vyrostl Babiš a z Káji Maříka nejspíš Cyril Svoboda.
Co vyrostlo z Broučků netuším, možná něco jako mladý Dienstbier, mladý Stropnický a spol. Ti též někde vždycky chrápou a když je klima příznivé, tak vyhřeznou…
Německo se připravuje na obchodní válku s USA
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3387919/nemecko-se-uz-pripravuje-na-obchodni-valku-s-usa.html
Z Broučka vyrostl velký Brouček a měl kupu dětí s Beruškou. A další zimu zmrzli a vyrostly z nich sedmikrásky.
hádám, že z Honzíka vyrostl budovatel, lepších zítřků. Z Malýho Bobše taky.
Kariera Kájí Maříka je popsána až do doby, kdy měl děti tak velký, jak byl sám v prvním díle. Ale mám dojem, že to je tak apolitický, že se z toho pomalu ani nedá poznat, jetsli je to za první republiky nebo za císařpána. Ale asi za první republiky, neb je tam nějaká řeč o tom, že lehkomyslné manželka kolegy, žena málem povětrná, chodí hrát tenis a nosí mikádo místo anby nosila drdol a vařila manžílkovi hovězí žebro s koprovkou, jak to činila ctnostná Zdeňa.
167 Pavle 🙂 🙂 🙂
Rozjasnils mi den 🙂
Ale prdlajs – škodlivost frakčního bankovnictví je zřejmá každému, kdo se byť jen letmo zabýval ekonomií. Je to masivní a masové porušování vlastnických práv.
Ta půlka, o které si myslíš, že říká to samé, co ty, pouze hájí zmíněný systém jako nutné zlo.
Třeba by z Maříka vyrostl knížepán. Když byl taky ten hajnej. 😀
Nebo Havel, protože to byla taky ztělesněná ctnost všehom druhu.
169 maYdo
Tys Káju Maříka fakt dočetla (vytresteny smajlik)?
Dočíst Káju Maříka snad ani nejde. Já jsem velký ctitel literatury, mám v knihovně mnoho tisíc knih, přečetl jsem víceméně komplet Jiráska i sebrané spisy Alexandra Duma, ale kajícně se přiznám, že Káju Maříka jsem zazdil někde kolem jidášků.
To už i sedmnáctý díl Tarzana je zajímavější čtení. 🙂
Na svou obhajobu bych dodal, že jsem kompletně dočetl „Wheel of Time“ od Roberta Jordana (včetně těch posledních, co snad ani v češtině nevyšly) a kompletní „Nadaci“ od Isaaca Asimova.
Což lze celkem dobře chápat jako očistec a tudíž jsem povinnosti dočíst Káju Maříka (nebo Lanny Budda, když na to přijde) na věky věků zproštěn.
176 PK
Nadace. Ano. Rozumím.
Šmarjá… Kája Mařík. Tak z toho jsem nedal snad ani čtvrt knížky. A že jsem coby robě četl a dpčetl i Karla Hlouchu! Abych se přiznal, já nepřečetl ani celé Broučky. K tomuto druhu literatury mám vrozený odpor. V podstatě velmi podobný odporu ke klasickým ruským autorům. Dušegubky jako Bratři Karamazovi, Čajka, či Višňový sad by mě dokázaly zabít ještě před polovinou knihy, či v prvním jednání. I na Revizora v podání Vlasty Buriana hledím z odporem.
174 Ale Holeček: Naši ( asi 10 dílů), to si myslím, to byste také nedal.Já se o to pokusil v ranném věku, kdy jsem přelouskal všechno, co mělo písmenka, ale tady jsem u druhého dílu skončil a od té doby to jenom s hrůzou obcházím.
Tak ono je takových knih víc. Kupříkladu mně napadá Jobánek.
Jeho první kniha „Tvář bohyně Tanit“ (vyšlo ještě za totáče) bylo prima čtení. Druhý díl (vyšlo po plyšáku) je dost rozporuplné čtení a třetí díl je čisté zlo, které když člověk čte, má u toho pocit, jako kdyby plnil stranický závazek…
176
12 díl vyšel nedávno, 13 a 14 díl snad ještě v češtině vyjde, ale asi od půl serie je to fakt zážitek číst 🙂
No a dopisuje to někdo jiný,původní autor zemřel v 2011
Nadaci jsem celou nepřelouskal 🙂
Nebo třeba „nadějný“ autor české sci-fi Ing. Václav Semerád a jeho mnohasvazkový opus „Galaktické společenství“ ke stažení z jeho stránek: http://sw.gurroa.cz/download.php
Mimochodem, ty stránky jsou kapitola sama pro sebe – http://sw.gurroa.cz/
🙂
Jirko,
a tokhle Zumři od Mrštíka, to je také čelinž jako kráva! Už na klasických gymnáziích se říkávalo po chodském způsobu: „Přečti si Zumři a humři.“
Ti chudáci to měli jako povinnou četbu, takže z lycea vycházeli zocelení jedinci, kteří se hned tak něčeho nelekli, mohli bez problémů vystudovat pajdák a dožít se vysokého věku jako respektovaní učitelé.
A což teprv „Okouzlená duše“ od R.Rollanda!
I druhým dílem jsem se prokousala…. ale dál to prostě nešlo!
183 ptakopysku
Mrštíkem mě nedostali! Název Zumři (co to vlastně je?) mě jako školáka naolik šokoval, že jsem dokonce neopsal ani referát a dostal kouli. Ti moravští chasníci ve mě vzbuzují hrůzu dodnes.
Ztracený čas už jste někdo našli?
Honzo, to myslíš Prousta ? Četl jsem kdysi. Nudné až hrůza.
186 jj, všech pět nebo šest dílů, podruhé po letadlech ve fránině.
[187] Celý? Já to vzdal po půlce Swannovy lásky.
[188] Tak je na čase začít hledat čas ztracený četbou Prousta.
Proust patří mezi věci, které jsem četl víceméně omylem na gymplu. Kolem roku 1982-83 to byla v mém věku nějaká divná móda číst tyhle šílenosti.
V té době (abych nezůstal pozadu a měl o čem konversovat při balení děvčat) jsem pročetl nejen Prousta, ale i prokleté básníky, Victora Huga, Williama Blakea, E.A.Poea a další. Včetně filosofů typu Kanta a tak podobně.
Což nebylo celkem na škodu, protože krom jiného, na citování Kanta pod jasnou večerní oblohou jsem utáhl svou životní družku.
To takhle člověk sedí na lavičce, kouká na hvězdy, ruce bloudí tam kde by neměly, do ouška špitá něco v tom smyslu jako „Víš, ten Immanuel Kant měl pravdu. Jen dvě věci nás naplňují úžasem. Hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon v nás…“ a hlavou se člověku táhnou myšlenky vesrze nemravné.
Ale co, fungovalo to… 🙂
191 Pavle Kořenský
Jako bych to napsal sám. 🙂
Naprosto stejné období, četba i motivace
Skimici, já to vlastně ani nečetla. Ale bydlela jsem asi rok v podnájmu u mé kmotry a v mém pokoji byl v knihovně. Všechny díly. Tak jsem to tak nějak letmo prolistovala, když jsem neměla zrovna nic jinýho ke čtení a některé pasáže si i přečetla. Díky tomu mám zhruba ponětí o ději a můžu při troše snahy budit dojem, že jsem ho přečetla tam i pozpátku.
Jinak já tuhle literaturu v menších dávkách docela můžu, akorát se nad tím nedojímám, ale chechtám se tomu.
Pravda, krom toho jsem tehdy uměl též citovat některé ty prokleté básníky (zejména tedy Francois Villon se hodil) v procítěném stylu typu:
„Vetři v to hnis a z malomocných bok,
až vzkypí to, z plen kojných zavař nok, s
výplachy škvař, co holky poživačné
si v nevěstinci vzaly na rozkrok —
a jazyky v tom udus pomlouvačné!“
a vhodně to prohodit třeba s citáty z Romea a Julie ve stylu:
„Má láska, jež mně nejprv pobídla,
bych pátral; ta mi radu poskytla, a já jí oči. Nejsem lodivod, leč kdybys byla vzdálena, jak jsou ty břehy bezměrné, jež omývá nejzazší moře, chtěl bych plavby tam
se odvážit pro poklad takový.“
V určitém věku tohle prostě funguje… 🙂
Ostatně, od těch dob se datuje můj poněkud cynický názor na (zejména lyrickou) poesii, který lze volně formulovat jako „Ti zmetci to nepsali z důvodů nějaké vnitřní rozervanosti nebo nutnosti umělecky se vyvrhnout. Oni si prostě chtěli zašukat.“
Puškina čitala ? Zvjozdy vidiš ? ….. 😀
Pravdou ovšem je, že jsme na GJK měli skvělé pedagogické vedení, protože paní profesorka Ganzwohllová (čeština, francouzština) to měla všechno načtené tam i zpět a svým entusiasmem nás k četbě těch věcí dokázala přitáhnout tak, že jsme to louskali zcela dobrovolně.
Ve zcela jiné souvislosti si vzpomínám na to, jak přehodila výuku českého jazyka ze tří hodin dopoledne (Po, Út, St) na čtvrtek odpoledne (tři hodiny až do večera) a když jsme tam brblajíce seděli, tak přišla a pravila „Hodiny jsem vyměnila, protože dneska budu přednášet to, co se nemá a dokonce ani nesmí. Proto jsou následující tři hodiny dobrovolné a kdo chce, ten může jít domů hned teď a do třídní knihy nebudu zapisovat nepřítomnost. Téma následujích tří hodin je „Život a dílo presidenta Tomáše Garrigue Masaryka“.
No, domů nešel nikdo a zdrželi jsme se ve škole ne tři, ale pět vyučovacích hodin ten den. A to bylo v roce 1984.
Nevím, jestli nějaká střední škola má i dnes takové kantory.
halladine – myslíš „Já píšu Vám, co mohu ještě dělati ? Vím, že máte právo sice mně pohrdáním trestati…“.
Da, Puškin znaju. Tože ja znaju Lermontova. Zimoj, ja guljaju v parke. 🙂
Ty otázky byly na ženskou, ne na chlapa 🙂
Tudíž ani na PK 🙂
To si jedno ruské děvče na rande stěžovalo ,že její přítel myslí jen na to jedno, veršíky nerecituje, hvězdy neobdivuje. Prostě žádná romantika.
Tak to byla odpověd,po které následoval požadavek na uvedení se do horizontály. 🙂
Z jiného soudku, takový drobný dotaz na Moraváky.
Kuřim – to je tam, jak byly ty děti, pak ta třináctiletá Anička, co si hrála na Toníka se Šabatovou a Beránkem, ze které se pak vyklubala ta třicetiletá Barbora Škrholová(pokud jsem to tedy správně z médií pochopil), a teď tohle:
http://brno.idnes.cz/zena-naletela-podvodnikovi-dfe-/brno-zpravy.aspx?c=A161207_152028_brno-zpravy_vh
Co tam mají v té Kuřimi ve vodě ? A je to někde komerčně dostupné ? Dá se to taky kouřit nebo šňupat ?