Prase, jako jediný účastník zájezdu, nepřežilo. Ostatní bez problémů.Během naší služby se kromě jednoho, sousedem přeraženého sloupu veřejného osvětlení, nic mimořádného nestalo.
Slunce svítilo, pivo teklo a vládla všeobecná pohoda.
K nahlédnutí zde: http://veraposp.rajce.idnes.cz/Sumavak_2014-10-05
a zde: http://aerokarel.rajce.idnes.cz/BFPT_2014
Kdo zaváhal, zaváhal!
PS.
Na tom nabouraném sloupu bylo zajímavé, že i když řidič vystoupil a do té hospody (asi) teda šel pěšky, bylo kolem ještě dvě hodiny po nehodě srocení policie, hasičů, sanitky, auta údržby veřejnéhpo osvětlení, postaveny stožáry s reflektory osvětlující místo činu, zastavena doprava na hlavní silnici… kdyby tam spadlo letadlo, tak bych to chápal.
Ale takhle? Když se nikomu nic nestalo?
PPS.
A v ČT právě řeší, jak ubývá domácích zabijaček, že „ti mladí nedbají na tradici“… lépe nekomentovat.
schumi naznacuje, ze i zazraky mohou prichazet v clusterech. Pokusim se to vizualizovat: otevrou se dvere a v nich nikterak nesouperici zena s dobrym knedlikem v podpazi.
Fuj, v podpaží??? To by mně teda přešla chuť, i kdyby mi ten knedlík přinášel Belmondo kříženej se Stevem McQueenem.
To se jen tak rika. Tak si predstavte ze ma v ruce igelitku a v ni ten knedlik. Ted uz je samozrejme trochu otravena protoze pro ni letela do kumbalu, ale stale jeste nesoutezici.
Ale no tak, skimici…a to ho vysype z tej igelitky na stůl a Vy ho budete okusovat nebo jak?
Přece ho má úhledně nakrájenej na míse a tu mísu na podnose a není ta mísa na tom podnose sama, protože, dobrej knedlíček, marná sláva, musí být doprovázen kusem flákoty a zelíčkem nebo nějakou omáčkou. Nebo segedínem. Nebo místo flákoty křupavou kachničkou k tomu zelíčku.
Nebo aspoň houbovou omáčkou, heršvec, k tej ani ta flákota není nutná.
Přeju dobrou noc, z takovej konverzace bych připrala nejmíň kilo.
…. Zacina se to nebezpecne komplikovat. Z puvodniho zameru „POSKTYNUTI SCHUMIMU DOBREHO HOUSKOVEHO KNEDLIKU DONESENEHO PRIJEMNOU S NICIM NESOUPERICI ZENOU“ nezbylo nic. lautr nic!!!
Hele Schumi, tak priste a ja radeji taky prcham:-)
Bublina splaskla a zarovka praskla.
Dobrou noc…
Tak jsem letmo nahlédl a musím poněkud zvednout obočí. Schumi, v [72] píšeš:
„to je projev úpadku který začal knihtiskem. Nechápu jak někdo může mít potěšení z něčeho jiného než z rukopisu zdobeného iluminacemi. Bez ušlechtilé vůně pergamenu. Barbaři.“
Kolik iluminovaných manuscriptů na pergamenu u máš doma? Jestlipak víš, že první tištěná kniha v Evropě, slavná Gutenbergova 42řádková Bible, byla tištěna zčásti na papíru a zčásti na pergamenu? Poměr papír:pergamen byl zhruba 1:3. Do dnešní doby se jich kompletních zachovalo 48, z toho 36 na papíře a 12 na pergamenu. Vytištěno jich do r. 1455 v první fázi bylo 180.
Gutenberg se zprvu pokoušel dokonce zvládnout tisk ve dvou barvách – v barvě černé a červené, ale po prvních tiscích, kde zkusil tisknout i iniciály a rubriky, tak místo pro iniciály a barevné rubriky později vynechával a rubriky a iniciály byly poté ručně rubrikátorem či dokonce iluminátorem později dopsány a domalovány. Podobně jako v manuscriptech. Mimochodem, stačí si Gutenbergovu Bibli prohlédnout – je nádherná.
Tištěné knihy se zpravidla v té době ještě na řadě míst ručně kolorovaly – třeba se barvou zvýrazňovaly majuskule. Ke zvýraznění efektu se barvy navíc fixovaly vaječným bílkem. Bylo tam ruční práce, jak na kostele.
K tisku byla použita sada o neuvěřitelném počtu 290 různých liter, obrovské množství z nich (242) činily ligatury, neboli slitky a abreviatury. Zbytek z 290 liter tvořilo pak 24 minuskulí a 24 majuskulí.
Rputi, ad [76] a ceny tištěných knih. Gutenberg si své Bible cenil na cca 70 guldenů, přičemž v té době byla cena měšťanského kamenného domu kolem 80 guldenů. Takže i cena tištěné knihy nebyla malá…
Dobré ránko!
Bohouši, dík za upřesnění! Prostě to byl velmi lukrativní kšeft! 🙂
Jinak, doporučuji laskavému čtenářstvu, jen tak pro lepší přehled: http://zpravy.idnes.cz/zapad-krizi-v-iraku-a-islamsky-stat-podcenil-fmi-/zpr_nato.aspx?c=A141005_094934_zpr_nato_inc#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
Recept na Houbové matejsy bych také rád. Připojuji se s prosíkem k Maydě.
Rejpal sloužil na torpédoborci (183 + 2 – mužstvo, Rejpal a kapitánka).
Kocoure, máš můj obdiv.
Dobré zas ráno… Včera jsem nějak nestíhal odpovídat a reagovat…
2 Šumavák ad 114 – To zelí by mohlo vydržet tak 14 dní, v lednici.
Ty matesy teoreticky až půl roku, ale znáš to, grau, teurer Freund ist alle Theorie…
No, nicméně překvapen úspěchem jsem naložil další a zas dovezu.
Já už jsem večer to zelí ani neotvíral, domnívaje se, že všichni jsou už zasyceni.
No a jestli ještě budou nějaký houby, tak udělám ještě další ty škvarky.
Jen ještě k terminologii – kološvárské zelí je s rejží, tohle byla moje variace na alsaské zelí… Jednoduché, prosté, dietní jídlo, zvlášť když je dost klobás. Já jich tam nakrájel asi 5 a blbec, dovezl jsem toho jen asi půlku. Kdybych věděl tuhle reakci, dovezl bych i tu druhou půlku…
Jen si dovolím vřele souhlasit s Láďou – řezníkem, že v jednoduchosti je síla.
Všechny ty opěvované dobroty jsou neskutečně jednoduché.
Hm – takže asi dám recepty…
Rputi, ahojky. Ad [157]. Lukrativní kšeft to byl, žel bohu nikoli pro samotného vynálezce, tiskaře Johannese Gensfleische, řečeného Gutenberg.
Ad tehdejší ceny knih. Malé upřesnění. Podíval jsem se ještě na ty ceny a bylo to ve skutečnosti takto:
Když se Gutenberg spojoval s obchodníkem (někdo uvádí s právníkem) Fustem, tak od něj dostal zálohu ve dvou splátkách po 800 guldenech, celkem tedy 1.600 guldenů (někde se uvádí floriny) s 6% úrokem. Navíc měl ještě tiskaři platit ročně 300 guldenů na platy pomocníků, jejich stravu, materiál apod. Gutenberg v roce 1452 přesvědčil Johanna Fusta, že již za prvních 50 výtisků získají 3.500 guldenů. Z toho mi vyšlo těch 70 guldenů za knihu. Ve skutečnosti se prý Bible prodávala za 30 guldenů – asi to bylo za tehdejší „akční“ ceny… 😉
Ale i tak to byl tehdy majlant…
Knih pak vyšlo 180 celkem, z toho 45 na pergamenu a zbytek 135 na papíře.
Jenomže se s Fustem nepohodl, a ten na něm poté r. 1455 vysoudil závratnou částku 2.026 guldenů. Ty Gutenberg samozřejmě neměl, všechny peníze zpětně investoval do tiskárny (někdo spočetl, aby 6 tiskařů mohlo v jeho tiskárně tisknout, tak potřeboval vyrobit mj. cca 45.000 liter) a tak mu byl veškerý majetek, dům, tiskárna i s ještě neprodanými biblemi okamžitě exekuován. Fust pak namísto Gutenberga do jeho funkce instaloval Gutenbergova pomocníka Petra Schöffera. Ten pak svědčil proti svému bývalému mistru a zanedlouho se stal i Fustovým zetěm…
Gutenberg pak odešel do Mohuče. Snad se ještě pokoušel tisknout. 3 roky před smrtí ho mohučský arcibiskup Adolf Nasavský zaopatřil a přijal ke svému dvoru. Zemřel v Mohuči 3. února 1468.
Nejvíc ziskový byl asi pro Gutenberga a Fuchse tisk odpustků, tzv. Kyperských (31řádkový odpustkový list). Ty se mohly udílet od 1. 5. 1452 do 30. 4. 1455, dle povolení papeže Mikuláše V. na obranu Kyperského království proti Turkům. V té době v květnu 1453 padla Konstantinopol. Doba k vypršení lhůty se valem krátila a lidé tak byli po odpustcích přímo lační. Tehdy to byl trhák na duchovním trhu (něco, jako jsou dnes Havlovy lavičky a spisy)…
Gutenberg vlastně vymyslel dnešní formulář. Na vynechaná místa ve vytištěných papírech či pergamenech s odpustky doplňovali kněží již jen jméno dárce, datum a místo vystavení. Úžasná produktivita a racionalizace v tehdejší likvidaci hříchů a hříšníků… 😉
Rputi,
neřekla bych „kšeft“, to mi vyvolává představu prodeje svíček bez knotu 🙂
Umělecká díla to byla, neztrácející na své hodnotě do dneška.
Našla jsem i možnost, jak tuto Bibli nahlédnout, byť jen digitálně:
http://digital.nls.uk/gutenberg-bible/pageturner.cfm?id=74481666
PeSi,
ano prosím, i já se připojuji k pokorným žadatelům o recepty na dobroty 🙂
Nemám co dělat v čekárně a tak předběhnu Lesa a hodím vlastní recept. Houby uvařit ve slané vodě, odkapat a ochladit. Pak do sklenice střídavě vrstvu hub, cibule a občas celý pepř, nové koření a bobkový list. Po naplnění zalít olejem. Za dva dny jíst.
Pesa!
Takže:
Houbové matesy (pro fajnšmekry matjesy)
Nasbírat tužší houby – bedly, hřibovité, klouzky, tužší dobré holubinky, masáky, ryzce, ale rozhodně ne babky! Pokrájet na trochu větší kousky – tak 2 – 3 cm. V osolené vodě vařit cca 1/2 hodiny (pro sichr, někdo hůř snáší kováře, koloděje apod.)
Scedit, nechat trochu vychladnout a zvážit. Na váhu hub poloviční váhu dobré šťavnaté cibule, nakrájet na vídeňský způsob, tedy podélně na měsíčky. Na kilo hub 2 vrchovaté lžíce soli – asi 2 Dg, 3 – 4 kuličky nového koření, 5x tolik kuliček pepře (doporučuji kombinovat s trochou zeleného pepře) a dle velikosti tak 2-4 bobkové listy. Kromě toho bobkáče všechno promíchat v míse. Na dno nádoby dám 2 ty bobkáče, na to postupně nandat tu směs, zlehka stlačit – ne moc. Zhruba v půlce nádoby druhé 2 bobkáče (když jsou velké, stačí 1). Dovrstvit nahoru, urovnat a zalít dobrým olejem (používám olivovej), aby ta směs byla celá potopená.
Vzduchotěsně uzavřít a nechat min. 3 dny stát.
Kontrolovat, zda to nezačlo kvasit – to se děje tehdy, když se šetří a použije se mizerná cibule, která už „jede“. Pak ovšem nastupuje varianta „za stálého míchání vyléváme do záchodové mísy…“
Takto naložené houby teoreticky vydrží až půl roku, možná i déle…
MartineTT, ad zelí-jsem byl v sobotu u známých a říkám, krouhali jsme zelí. Kupované. A oni-a proč nezajedete do Ostrožské Lhoty, prodávají nakrouhané, s cibulí, kořením … Jak potřebujete. Takže to ví každý kromě nás 😉
Houbové škvarky:
Nasbíráme houby – tužší – viz výše. Neměla by mezi nimi chybět holubinka černající, http://cs.wikipedia.org/wiki/Holubinka_%C4%8Dernaj%C3%ADc%C3%AD
udávana jako nepříliš kvalitní… Leč naprosto vynikající houba.
Chce to kvalitní škvařené vepřové sádlo – dost sádla. Na menší kousky nakrájené houby na rozehřátém sádle dusíme do vyškvařena, osolit, okmínovat (štědře). Uškvařené houby nandat do nádoby, nechat vychladnout, částečně ztuhnout a pak zalít rozehřátým sádlem zase tak, aby houby byly potopené. Takto upravené houby opět teoreticky vydrží půl roku i déle…
Dobré ráno,
děkuji za recepisy. Škoda, že brácha má narozeniny a svátek z hlediska houbařské sezóny a matesů ouplně blbě – obojí v době, kdy loňské houby by už nevydržely a čerstvé ještě nerostou. Takovej dárek by jistě ocenil ještě víc, než můj nakládaný balkán nebo hermelín.
Pravda šlo by tak naložit i hlívu ze superhyper, ale řekla bych, že by to nebylo ono.
2 maYda ad 167 – no, neměl bych to prozrazovat, ale naložit se takhle dají i sušené houby… A ty se daj takhle naložit třeba i v lednu, kdy už nerostou ani ty mrazuvzdorné…
Jo, to zelí – bude až další sobotu. Brácha hodlá naložit 25 kilo. Kupuje čistý krouhaný, prý kolem 10 Kč za kilo, ale loňskou cenu si nepamatuje a jaká bude letos asi zjistí až na místě. Koření a přísady dodává sám – 1,5 deka soli a pytlík kmínu na cca 15 kilo a trochu křenu. Žádnou cibuli.
Hm, Pesi, tak to zní zajímavě. Rozhodně vyzkouším. Díky.
Já někdy přidávám, pokud mám, sušené houby do bramboračky k čertstvým, mají výraznější chuť.
No a ještě to zelí… Potřebujeme kvalitní kysané zelí. Kysané, nikoli sterilované či jinak ošizené. scedit, nálev uschovat. Na dobrém sádle nadrobno nakrájenou cibuli dozlatova, štědře přidat kmín a česnek. Mezitím na kolečka něco málo klobás. Když už je ta cibule tak akorát, přidat sladkou a pálivou papriku – jak kdo snese. Já dal skoro 2 lžíce sladký a lžíci mletého chilli, pro vylepšení chuti trochu nagy jolokia… http://cs.wikipedia.org/wiki/Bhut_Jolokia
Rychle zamíchat, aby to nezhořklo, do toho ty klobásy, trochu opéci, na to kydnout to zelí, promíchat, podusit a trochu podlít tím nálevem. Pořádně promíchat a vydusit al dente… Chce to pivo…
To je alsaský? Co k tomu pojídají Alsasani?
Mně by k tomu jako příliha seděl nejlíp obyčejnej českej tmavej chleba. Nějak si k tomu neumím představit bílý francouzský.
Dobrý den. Otázka pro kosmopravce či kosmoplavce: Je teoreticky možné, aby 400kg raketa vynesla náklad na nízkou oběžnou dráhu? 2kg? Pokud Indie může dostat sondu na Mars, je možné mít kosmodrom v Ondřejově?
nickname,
kosmodrom v Ondřejově by samozřejmě šel postavit. Ovšem nastalo by několik problémů.
– spotřeba paliva startující kosmetické lodi by byla enormní. Kosmodromy staví co nejblíže rovníku, aby bylo možné co nejvíce využít zemské rotace k urychlení rakety.
– možnost havárie. Pravděodobnost exploze, vychýlení z dráhy atp. startující rakety je mnohem vyšší, než je tomu u letadel.
– rozměry kosmodromu. Si představ na Ondřejově něco jako třeba Kbely.
Pokud by tě náááhodou napadl OKV (Ondřejovský Kosmický Výtah), jako druhdy Ciolkovského (zajímavé, že Rusy v těch jejich láptích a rubaškách při tahání lodí po Volze, či kopání zemljanek, napadá docela dost věcí jako první na zeměkouli) tak NASA evidentně nemyslí politicky, neshodila ho ze stolu protože Rusáci 😀 a tento nápad se jala rozpracovávat.
Docela hezký článek je tady: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=27002
Jsou tam sice nějaké počty, ale není to tak složité, aby to běžný jedinec nepobral.
maYdo,
o Alsasko a Lotrinsko se frantíci s helmutama přetahují od nepaměti – tedy asi od dob, kdy to Keltové zabalili a šli dál a Římani se vrátili na jih 🙂
Takže šacuju normální tmavý chléb německého typu – ono i to zelí jako surovina mi třeba do Provance nesedí… a zapíjet pivem, jak jinak.
Provence, kruciš !
ještě poznámka k vynášené hmotnosti.
Třeba Saturn V. o startovací hmotnosti 3.000 tun byl schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu zařízení o hmotnosti 118.000 kg. Ke svému startu potřebuje Mys Cannaveral.
Japonský Epsilon o hmotnosti 91 tun dokáže vynést na nízkou oběžnou dráhu zařízení o hmotnosti cca 700 kg. Ke startu potřebuje defakto jenom startovací rampu.
Hezké povídání o Epsilonu je tady: http://www.kosmonautix.cz/2012/11/epsilon-chytra-japonska-raketa/ – bez počtů 😀
173 nickname, poměr hmotnosti nosiče a nákladu není lineární. Příkladmo čtyřicetikilová raketa by na oběžnou dráhu nevynesla dvacet deka, ale ani sama sebe, natož pak čtyřkilová s dvěma deky nákladu. Atd. Čtyři sta se mi zdá málo. Čím nižší hmotnost, tím horší poměr suchá hmotnost/palivo nižší účinnost. Nosič potřebuje dost energie a dost paliva na to aby vynesl sám sebe. („Protože ten jeden válec by měl co dělat a by pohnul těma jedenácti mrtvejma válcema….“) Je na to nějaký vzorec, už od Ciolkovského, ale musel bych hledat, nejsem vševědoucí. Víc by mohl vyložit PeS.
Jako použitelný se mi jeví čtyřtunový nosič. Ale jen odhaduju. Saturn V. měl patnáct set tun.
Ptakopysku, mám v hlavě nápad pro naše modeláře z DDM:
Projekt č. 1) Balonem do 25-30km, návratový modul poháněn raketou tak, aby místo přistání bylo shodné s místem letu, s případnými záložními letišti.
Hmotnost modelu: 4kg.
Projekt č. 2) model 10x větší, 40kg. Balónem opět do stejné výšky, opět návrat na základnu, při jiném startu zkoušet letět vzhůru – do 50km (?).
Projekt č. 3) model 10x větší, 400kg. Do 20km vynesený letadlem. Pokus dosáhnout nízkou oběžnou dráhu.
174 Ptakopysku
ad ten Kosmický Výtah a „…zajímavé, že Rusy v těch jejich láptích a rubaškách při tahání lodí po Volze, či kopání zemljanek, napadá docela dost věcí jako první na zeměkouli…“
To znám! Já třeba než se dokopu k něčemu zásadnímu, třeba k natření plotu tak to taky co nejvíc oddaluji a raději přemýšlím nad každou p.č.vinou 🙂
2 ptakopysk – zatímco kosmodrom blíže rovníku je vítaný bonus, tak kosmický výtah u/na rovníku je prakticky nutnost. Protože jinak co? Protože jinak Coriolis…
171 ano, PeSovo pikantní zelíčko….K tomu soudeček pivíčka, hasičák a pro všechny případy jednotku intenzívní péče.
181 poznámka pro … Coriolis není totéž co clitoris.
ne že by na tom záleželo, a taky nevím nic o tom, že by vědci, vynálezci, konstruktéři hodnotili nápady svých kolegů podle momentální politické mapy, rozhodně Vám tu nechci kopat do báboviček, ale Ciolkovkij byl po otci Polák.
184-tak tak.
179 nickname, to by mohlo fungovat, výnos do desítek km znamená velkou úsporu. Jenže nejde jen o dosažení potřebné výšky, ale o dosažení orbitální rychlosti. Nutné parametry takového vehiklu jsou známy, vypuštění na nízkou oběžnou dráhu z letadla už bylo. Netřeba vynalézat, vše spočítáno a vyzkoušeno.
rezy,
samozřejmě nezáleží a nehodnotí (pokud ovšem nejsou účastníky válečného konfliktu). Už jsem to tu zmiňovala několikrát.
Konec konců nejnámější „český“ genetik, tedy otec genetiky JG Mendel byl etnicky Němec či Rakušák, českou měl snad jen jednu babičku. Ale narodil se v Hynčicích, působil v Brně, takže je náš 🙂 Publikoval ovšem německy.
no já nevím Matzurko,ani s tou vyjímkou nesouhlasím. Vědci to neřeší. Takové pokroucené hodnocení si může dovolit akorát hlupák.
To vše jsou zatím teoretické úvahy. Protože nyní v našem DDM technické obory skomírají, resp. zůstali jen modeláři. Nejsou technici, protože děti chtějí být policajti, úředníci, právníci, manageři. Někdy spíš mamageři. Na platy vedoucích by se peníze našly, na materiál také. Teď jen sehnat vedoucí kroužků. A možná i pár dětí 🙂
No, českou babičku měl i nejznámější rakouský politik…
184 proč jen o otci, matku neměl? 🙂
Ostatně je naprosto jedno po kom byl, protože jako byť amatérský vědec, řídící se heslem „Mein Feld ist die Welt“ (můžete hádat odkud jsem to vzal) tak tohle neřeším, ale že byl. Génius. Skoro tak velký jako J.C.
Kdyby se povedlo získat 10 dětí ročně pro techniku – s pozdějším studiem ČVUT apod. , mělo by to smysl.
S tou raketou – nutno ovšem vyčkat přeletu malajského, popř. dokonce malajsijského letadla, aby raketa byla účelně využita. Jinak jsou to vyhozený prachy… A když už půjdete do kriminálu za neoprávněné narušení leteckého provozu, tak ať to aspoň stojí za to…
A sakra…
Pomerne netradičnú bojovú akciu včera uskutočnili vojaci 10. a 14. teritoriálnych bataliónov ukrajinskej armády na juhovýchode Ukrajiny. Podnikli niekoľko zúfalých útokov smerom k Donecku. Konečne sa im podarilo prebojovať z obkľúčenia… vlastnej armády.
Vojaci už nechceli bojovať na strane kyjevského vedenia a rozhodli sa prestúpiť na stranu povstalcov Donbasu. Tyto prapory byly z Žitomira a Čerkas.
Pred niekoľkými hodinami podobným spôsobom vyšli z obkľúčenia vojaci Charkovského teritoriálneho bataliónu a taktiež sa pripojili k povstalcom.
http://www.hlavnespravy.sk/dva-bataliony-ukrajinskej-armady-sa-prebojovali-z-obklucenia-ukrajinskej-armady/383789
PeSi, první model má zcela záměrně hmotnost 4kg.
Sumachre, když se napíše po otci, neznamená to jen po otci. Všiměte si, jak jste tam to slůvko „jen“ vložil, takhle se hraje tichá počta a vylezou z toho nakonec ty láptě. 🙂
189 nickname, připadá mi, že to vůbec skomírá. Přitom možnosti jsou úžasné a soudě podle nejnovějších mobilů, které „každý musí mít“ a které každý permanentně mudlí aby byl online, se zdá, že i peníze jsou. Jenže místo toho aby povětří bylo zaplněno bzučením úžasných hračiček a udělátek a soutěžením kdo dál, výš, kdo se svým dálkově řízeným či dokonce samořízeným vehiklem rychleji a lépe proletí stanovenou dráhu, aby na každé louži se proháněla roztodivná plavidla, nic. Jen tu a tam nějaký osamělý pokročilý hračička.
196 Láptě jsou v pořádku, k těm se hrdě hlásím, i když z toho má ptákopysk ujímání. Teď jsem dočetla další dvě knihy z ruské současnosti a pořád jaksi nemám nejmenší důvod na tom něco měnit.
Co by o tom taky mohlo vědět něco, co má plovací blány? Je to podle wikibible v podstatě primitivní, jedovatá kachna 🙂
196 rezy, vždyť my si rozumíme a onu hru nehrajeme.
192 nickname, povzdychnu si Zlatej Svazarm…..
Když ona je to taková móda, kdekdo se chlubí jak je technicky blbej.