Prase, jako jediný účastník zájezdu, nepřežilo. Ostatní bez problémů.Během naší služby se kromě jednoho, sousedem přeraženého sloupu veřejného osvětlení, nic mimořádného nestalo.
Slunce svítilo, pivo teklo a vládla všeobecná pohoda.
K nahlédnutí zde: http://veraposp.rajce.idnes.cz/Sumavak_2014-10-05
a zde: http://aerokarel.rajce.idnes.cz/BFPT_2014
Kdo zaváhal, zaváhal!
PS.
Na tom nabouraném sloupu bylo zajímavé, že i když řidič vystoupil a do té hospody (asi) teda šel pěšky, bylo kolem ještě dvě hodiny po nehodě srocení policie, hasičů, sanitky, auta údržby veřejnéhpo osvětlení, postaveny stožáry s reflektory osvětlující místo činu, zastavena doprava na hlavní silnici… kdyby tam spadlo letadlo, tak bych to chápal.
Ale takhle? Když se nikomu nic nestalo?
PPS.
A v ČT právě řeší, jak ubývá domácích zabijaček, že „ti mladí nedbají na tradici“… lépe nekomentovat.
P.S. Taky si samozřejmě dělám hýždě, nepovchybuju, že víš, jak se dělá pořádnej řízek 😀
Já jsem Matzurce posílala tenhle recept – velmi jednoduché:
Jablečný koláč
Na 1 plech potřebujete: 4 vejce, 1 hrnek cukru krupice, 2 hrnky hladké mouky, 1 kypřicí prášek do pečiva, 2 lžičky mleté skořice, 1 hrnek oleje a 4 středně velká jablka.
Začněte tím, že očistíte jablka. Ta oškrábejte, zbavte je jádřinců a nakrájejte na malé kostičky velké asi 1 x 1 centimetr.
Vejce dejte do mísy, přisypte cukr a vše vyšlehejte do světlé tuhé pěny. Pak do hmoty postupně zašlehejte hrnek oleje a hladkou mouku prosátou se skořicí a kypřicím práškem do pečiva. Nakonec přimíchejte i připravené ovoce.
Hluboký plech vystelte pečicím papírem nebo vymažte kouskem tuku a vysypte hrubou moukou, těsto na něj nalijte a rovnoměrně ho rozprostřete po celé jeho ploše. Pak ho vložte do trouby vyhřáté na 200 stupňů (horkovzdušnou stačí vytopit na 180 stupňů Celsia) a pečte asi 20 minut dozlatova. Hotový koláč nakrájejte na kousky, podle chuti ho můžete dozdobit čokoládou.
maYdo,
řízek hezky zvolna pečenej v troubě je delikatesa rozplývající se na jazyku. Tchán jinak řízky nedělal. Pekl je na sádle, protože sádlo je jednak zdravé a druhak nese chuť, takže i chuťové pohárky na jazyku si na řízečku pošušňají. Má to ještě jednu neoddiskutovatelnou výhodu – dají se najednou péct řízky pro půl klanu, takže nedochází k bitvám mezi hladovci.
Ale jinak máš samozřejmě pravdu. Napřed obalit, pak položit na pekáček.
no ale tys před tím o sádle nic nepsal 🙂
Kolik toho sádla?
Odpověď na otázku [173]:
„Je teoreticky možné, aby 400kg raketa vynesla náklad na nízkou oběžnou dráhu? 2kg? Pokud Indie může dostat sondu na Mars, je možné mít kosmodrom v Ondřejově?“
Před několika měsíci jsem sem dával odkaz na plánovanou raketu Ardea 1 až Ardea 2C, kterou by chtěli slovenští nadšenci postupně dostat nejprve do výšky 15 km, dále 40 km, 90 km, později 120 km a ve finále do výšky cca 200 km s užitečným zatížením 2 kg. Hmotnost celé sestavy v té finální verzi by měla činit kolem 120 kg. Stačí si ten můj odkaz najít. Rozpracováno to mají docela dobře, mají již vyvinut a odzkoušen i hybridní raketový motor. Konstruktérem je slovák Csába Boros…
V česku v 60tých letech se dělaly pokusy s raketovými nosiči SONDA. Je to možné na netu najít a přečíst si o tom.
Upozornění: každý, kdo plánuje starty takového vehiklu do velmio vysokých výšek, by si měl uvědomit, že start ze slovenského, a tedy ani z českého území není v podstatě možný, hustota obyvatelstva tomu brání…
Zřejmě nejjednodušší a nejlevnější cestou, jak v současné době dostat nyní dostat něco na oběžnou dráhu kolem Země je cesta pomocí tzv. „CubeSat“ satelitů (kostky o rozměrech 10 x 10 x 10 cm, hmotnost cca 1kg). Nyní to vynáší rakety zcela běžně. Cena činí několik desítek tisíc dolarů (50.000 $). Většinou jsou za tím studentské projekty na universitách. V Česku byl projekt CzCube http://www.czcube.org/cs/index.html po cca 10 letech minulý měsíc odpískán, ovšem zaznamenal jsem info, že by šel i obnovit. Slováci mají svůj aktivní skCube projekt s podporou státních institucí viz http://sosa.sk/
Hranice 100 km nad povrchem Země je oficiálně udávaná hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Nazývá se „Kármánova hranice„, podle maďarského fyzika Theodore von Kármána. Samozřejmě pro šťouraly i zde a ve vyšší výšce je stále atmosféra. I ISS, létající ve výšce kolem 400 km, má s ní problém, brzdí ji a čas od času ji musí ruské kosmické lodě povystrčit o něco výše.
LEO – (nizká oběžná dráha) má jako nejnižší bod své dráhy udáván vzdálenost přibližně 150-160 km nad zemským povrchem a končí ve výšce cca 2000 km. Nad ní je již tzv. MEO (střední oběžná dráha).
Takže odpověď na otázku, zda je možné vynést na LEO těleso o hmotnosti 2kg s nosičem o hmotnosti pod 400 kg zní ANO! Odpověď na otázku, zda je možné mít kosmodrom v Ondřejově zní NE!
Přiměřeně. 😛
Dáš-li víc, nezkazíš, je to pouze neúsporné.
Ale dělám li řízky telecí, případně po milánsku, dávám směs olivového oleje (ne virgin) a másla.
Se z vás vobkreslim, chlapi 😀
Co to je přiměřeně? Asi tak jako na pánev? Nebo jen potřít pekáč? Nebo naopak tolik, aby byly řízky potopené?
A jak dlouho se ty řízky v troubě pečou – a na kolik stupňů (mám elektrickou) ?
Abych z toho neměla podešev na sádle… a strávníci nemuseli s vidličkama nakukovat hladově do trouby, kdy že už jako….
Martine, či spíše Dano,
tak jo, sníh, ale jaká je jeho konzistence po upečení ? Ta pusinková, anebo něco jako šlehaný šmakoun ? Šmakouna můžu, meringue a laskonky mi způsobují ujímání už jen od pohledu 🙂
308 Matzurko!!! Co je ŠLEHANÝ šmakoun ??? Na mou duši to slyším úplně poprv= v životě. Co je šmakoun obyčejný vím. Jednou jsem si to omylem dal smažené a okamžitě jsem to vyplivl 🙂
skimici,
klid, šlehaný šmakoun k sehnání není, jenom jsem se snažila vymyslet jinou konzistenci tepelně upravených šlehaných bílků než je meringue. Jen přirovnání, nic víc.
Šmakoun je pro dietáře, to vám měl asi číšník prozradit…
Ale právě přemýšlím, jestli zítra nenašlehat jeden bílek jen tak, a nestrčit to v zapékací misce do trouby. Čistě z experimentálních důvodů 🙂
Rputi,
trochu mi cuká ručička v tom jablkovém receptu místo skořice a prášku do pečiva dát prášek do perníku…. 🙂
Co je to, proboha, Šmakoun? Dočetl jsem se, že bílkovinná hmota, ale to je i třeba potkan.
Matzurko, proč to nevyzkoušet? Řekla bych, že k jídlu to bude a třeba vynalezneš něco neotřelého! 🙂
312 Foundry – představ si takovou bílou hmotu sýrového typu totálně bez chuti co při skusu mírně jakoby o ty zuby zaskřípe. Já jsem to s úžasem prostudoval na talíři. Bylo to kamuflované trojobalem. Ten jsem částečně odstranil abych to mohl blíže prozkoumat. Kdiž to vidličkou jemně zmáčneš, zapruží to asi jako TOFU. Tedy – chuťově nevím, jestli je to podobné, protože jsem nikdy nedospěl dále než k palpaci tou vidličkou (u toho TOFU) 🙂 Myslím, že to bylo vyvinuté jako podklad ke kultivaci různých organismů nebo jako otiskovací hmota.
Skimici, něco podobného mám napatláno třeba kolem sprchového koutu. Obchodní název je silikon, chemické složení jsem nezkoumal. To už i servírují v hospodách?
Foundry …. Ja to jedl v Brne. Teda vlastne NEJEDL v Brne 🙂
Ahaaa, no, určitě postřehli pražský přízvuk. Mně to ještě nikdo nenabízel.
Matzurko,
pár poznámek k Hraběcím jablkovým řezům od Dany. Konzultoval jsem manželku (ona je stran buchetek, piškotků a koláčů něco jako Talmud) a ta pravila následující:
„Jo, je to dobrý, sice trochu pracný, ALE!“
– spodní plát je zbytečné strouhat, stačí vyválet.
– spodní plát je potřeba předpéct a pak na něj nakládat komponenty, protože jablka jsou příliž mokrá a při pečení se ze spodního syrového plátu udělá blátíčko, takže buchtu je třeba konzumovat lžičkou z talířku. V ruce to nedrží pohromadě.
– je více než vhodné přidat ještě jednu vrstvu. (Tzv. Podblanická modifikace ) Spodní plát po předpečení se potře našlehaným tvarohem, aby se zabránilo vsakování jablečné šťávy do podkladu.
– vrstva šlehaných bílků na jablkách je naprosto nezbytná. Jinak vzniknou úplně jiné řezy.
– těsto na vrchní plát vložit do ledničky vychladit, aby ztuhlo a snadněji se strouhalo.
– zbytek receptu je v souladu s Podblanickými tradicemi.
Jenom malá poznámka – řezy jsou vysoce výživné a poněkud (docela dost) přeslazené, protože se jedná o recept takměř Rettigovského stylu. Takže dámy – po upečení nosit zásadně sukni, protože ta se dá popotáhnout až pod … no…. skoro pod bradu a není vidět napapané bříško. Pánové holt po odpolední kávě s hraběcími řezy přesunou opasky na podbřišek a vyvalí pupek.
317 Foundry – teď Tě asi budu trochu šokovat, ale já tam šel do nějaké restaurace u náměstí se známým původně na CELEROVEJ řízek. Ten neměli a tak mi nabídli „něco jiného v podobném duchu“. To byl ten řízrk ze šmakouna.
Celerový řízek, připouštím, patří k několika mým poměrně neškodným (neboť vesměs kulinárním) deviacím 🙂
Foundry,
nejedná se o silikon. Já pražštinou nemluvím, takže mi to nenabídli, ale viděl jsem to v jedné nejmenované restauraci u sousedního stolu. Je to s vysokou pravděpodobností makromolekulární polymer pravděpodobně akrylového, či isoprenového typu. Sice to maličko připomínalo přírodní kaučuk včetně zlomků kůry (to si skimic spletl s trojobalem), ale zcela určitě to bylo něco syntetického. Přírodní kaučuk, neboli cis-1-4,polyisopren, snese teploty do 75°C. To by se nedalo fritovat. respektive dalo, ale vzniklo by něco podobného pryži používané na výrobu pneumatik v Saudské Arábii a Subsaharské Africe.
Tak s tím výtahem do nikam se musím zase jednou ozvat.
Páč vždycky, když o tom někdo začne psát, tak zapomene, že země je točivá soustava. A že tady bude muset zvedaný náklad zrychlovat (třeba nějakou raketou) nebo mu bude muset tu sílu chytat nějaká opora, a to při gigantických vzdálenostech opora gigantická, což tuhost lana být prostě nemůže, protože lano, které by něco takového vydrželo prostě je myslitelné snad jen teoreticky.
Autoři toho lana to vždy tak nějak přehlédnou, ale račte si spočítat, jakou boční rychlost musíte udělit tělesu, abyste ho pak z toho lana umístili třeba na geostacionární dráhu.
Stavět takový výtah na kilové družice asi nikdo nebude a tak si vemte třeba desetitunový kus kosmické stanice a spočítejte si, co energie spotřebujete na jeho mnohonásobnou rychlost, než je rychlost kterou se pohybuje na rovníku otáčením země. A protože v každé chvíli musí mít úhlovou rychlost stejnou jako ten bod na rovníku, ze kterého vám to lano půjde, jinak vám nezůstane na laně nebo lano trčet nahoru. A když vám bude táhnout do boku, tak není síla, která by koncový bod udržela namístě a celé se vám to namotá na zemi, v poslední fázi to protizávaží do té Země buchne dost dramatickou rychlostí.
Neudrží se vám ten bod na konci, protože není pevný bod ve vesmíru a odstředivá síla vám boční síly nevyrovná a když bude zvedaný náklad táhnout bočně dozadu, tak protizávažný bod se vydá na velmi destruktivní cestu po spirále k zemi.
Jo, to jsou ty problémy točivých systémů, jak říkal už ten PeSem zmíněný Coriolis nebo jak se jmenoval.
A ti, co si myslí, že by něco šlo řešit protizávažím, tak upozorním na to, že by si to lano přitáhli k zemi ještě rychleji, protože to protizávaží by jim tahalo to lano zase dopředu.
A nakonec vám vyjde, že na přemístění hmotného tělesa z nějakého místa ve vesmíru na jiné místo a umístění toho tělesa tam v nějakém postavení nebo pohybu je potřeba furt ta sámá energie, akorát je problém, kolik další hmoty musíte uvádět do pohybu, abyste tu energii tomu tělesu předali. Čili kolik energie vydáte na to, abyste potřebnou energii, furt stejnou, tomu tělesu zprostředkovali. A v případě hvězdného výtahu je to mimořádně neefektivní, protože jeho příznivci vždy tak nějak zapomenou na energie potřebné k vyvinutí materiálu na lano, vyrobení lana, natažení lana, rakety potřebné na udržování konstantní úhlové rychlosti při zvedání a klesání zátěže a takové maličkosti.
A přitom ještě nikdo nevymyslel ani jak tak dlouhé lano dovézt na rovník. Nebo v které zemi to stavět a spřádat, když to nejde převézt. Já bych navrhoval nějakou africkou zemi, aby tam měli investiční boom. Jo a barvu toho lana samozřejmě zelenou, aby to islámisti tolerovali.
Zatím je jasné jen kdo to zaplatí. EU s tím má zkušenosti z Galilea. Já bych jim to nechal.
Foundry,
co do popisu šmakouna má skimic pravdu. Bílý kvádřík vzhledově i na poťuk jako tofu, ALE (Anka bubnuj !!!) není to tofu !!! Poctivé bílky, akorát asi vařené v páře či co a nasekané do těch kvádříků. Žádné sójové šidítko zahušťované sádrou, takže pak bříško nenafukuje a ono nebolí 🙂
http://www.smakoun.eu/co-je-smakoun/
Jak jsem výše uvedla, je to v podstatě dieteticky významný pomocník – čistá živočišná bílkovina bez tuku, chuti a zápachu… takže se to dá přidat (to podtrhuji) leckams; jako samostatný chod bych to ale neriskovala.
Na cenu se raději neptat, na to že jsou to bílky….
Ptakopysku,
znamenám si i Podblanickou variantu 🙂
BohoušiB,
start ze slovenského, a tedy ani z českého území není v podstatě možný, hustota obyvatelstva tomu brání
Já jsem se sice snažil nenápadně cosi naznačit, ale nikdo to nerozpracoval a i ty se tváříš odmítavě, ALE!!!! napadlo tě, že po několika neúspěšných starech bude hustota obyvatelstva odpovídat normám pro start kosmetické lodi a již nic nebude bránit úspěšnému startu z Ondřejova? Koneckonců, start rakety probíhá směrem na východ, takže tebe v rodném hnízdě eventuelní neúspěch nemusí nikterak trápit. Zato cikáni v Pečkách bystarostlivě hleděli na oblohu 😀 😀 😀
juro-p
doporučoval bych přečíst si ten mnou anoncovaný článeček. Třeba i dvakrát místem 😉
Co je dietetického na vaječném bílku, smaženém v trojobalu?
maYdo,
nic 😀 !!!
Slo by z toho udelat prima vejce na meko. Kvadrik smakouna prekrojit, vydlabnout otvor na zloutek v obou castech formy. Rozklepnout vejce, oddelit zloutek od bilku. Bilkem natrit obe casti formy a vlozit zloutek. Dily prilozit k sobe, nechat chvilku proschnout, max 15 sekund do mikrovlnky. Vyndat, ostrym nozem vykrajet tvar vejce, podavat s cerstvym chlebem a zeleninou Julienne a mladou petrzelkou ci snytlikem.
No co co co… normální amarouny! Návštěvníci měli i barevné! 😉 😀 😀
Ptakopysče, ahoj, ad [323] a kosmodrom Ondřejov. Já už to ten problém se sousedy zmiňoval ve svém příspěvku před několika měsíci. Tedy přesně 27. 6. 2014 v [1171] v 3:48 ráno.
Nejbližší lokalita vhodná ke startu je Polsko, Ukrajina, Rusko. Ovšem ta Ukrajina je nyní jaksi pro starty podobných vehementů nyní naprosto nevhodná. Furt se jim tam do raketových startů michají jakási létadla…
Stran vyhubení českých sousedů v okolí kosmodromu Ondřejov. Byla by otázka, kdo by vyhubil koho jako první? Zda kosmodrom Ondřejov sousedy, nebo sousedi kosmodrom Ondřejov. Vot eto vopros… 🙂
Ve skutečnosti je to reálné, ovšem nikoli v současné EU. Zde by to předpisy, vyhlášky a eurokomisárci nedovolili. V USA je tomu jinak.
Mrkni na toto video z současného státního kosmodromu v Texasu McGregor, který společnost SpaceX používá. Zde se Elon Musk pokouší v rámci „projektu Grasshopper“ o testy startu a znovu přistání své lodi Falcon 9, ovšem v podání Falcon 9 Reusable (F9R). Znovupoužitelné rakety. Zde je druhý, úspěšný test prvního stupně rakety Falcon 9, který vyletí do výšky 1000 m a potom opět úspěšně přistane. Je to z 2. 5. 2014. Koukni na toto video a dej si ho v HD
http://www.youtube.com/watch?v=ZwwS4YOTbbw
Všimni se zejména toho stáda s pasoucími se kravičkama. A sousedních rančů. Nikdo si nestěžuje.
Tady je předposlední start onoho vehiklu z 17. 6. tohoto roku přímo z paluby rakety:
http://www.youtube.com/watch?v=DgLBIdVg3EM
Rovněž se jednalo o zkušební let do výšky 1.000 m.
Tohle by problém se sousedy mohlo řešit. Ovšem následný pokus projektu Grasshopper již tak dobře nedopadl a akýsi bazmek se jim chvilku po stártu něják v tej raketě posrál, či co, tudíž bylo nutno vydat příkaz k samodestrukci (jak víš, v pořádném sci-fi filmu je v každé raketě samodestrukční zařízení, s nímž bývají občas potíže). Tak zde samodestrukce fungovala na jedničku…
Noviny pravily toto. „V pátek 22. srpna 2014 došlo na texaské základně McGregor k havárii testovacího zařízení Falcon 9R dev.1, označovaného dříve jako Grasshopper 2.“ Jukni semhle:
http://www.youtube.com/watch?v=Hc_XtM6wcTQ
Nevím, co kravičky pod Grasshopperem na to tentokrát říkaly… 😉
Už vidím Grygára, jak po neúspěšném startu z kosmodromu Ondřejov běhá kolem, kvílí a naříká, „Dvouméter je v pérdeli„. „Přistálo to rovno na něéééj„, „!!!avruK„…
Ovšem Elon Musk je nezmar a rozhodl se, že si vybuduje kosmodrom vlastní, ve státu Texas, přímo na pobřeží Mexického zálivu. Rozhodlo se to letos v létě. Z něj to má kousek přes moře východním směrem na Mys Canaveral přesně východním směrem, jak správně podotýkáš, je to co by kamenem dohodil nebo raketou s vyhořelým palivem doletěl. Tudíž Falcon 9 odstartuje, vyletí do výšky a vyhořelý první stupeň pak bezpečně přistane na Mysu Canaveral. Normálně rakety Falcon dopadají cca 1.100 km východně od místa startu, což je skoro přesně ta vzdálenost z mysu v Texasu na Cape Canaveral. To je, co?
Texasáci to samozřejmě uvítali. Tady je výsledek zprávy o vlivu na životní prostředí. „Návrh Elona Muska a jeho firmy Space Exploration Technologies nebude mít žádný významný dopad na životní prostředí.“
Kosmodrom bude mít dvě části. Jedná se o vůbec nejjižnější cíp Texasu 5 km severně od hranic s Mexikem a 15 km východně od města Brownsville (175.000 obyvatel). Pěkně u moře. V okolí je tuším nějaká přírodní rezervace. Lokalita se jmenuje „Boca Chica Beach„…
Dobré ráno vespolek,
Bohoušův exkurz do Texasu si dovolím doplnit tradičně 🙂
http://www.youtube.com/watch?v=VGF4ibgcHQE
Dobré ránko!
Tak nám páni posranci zas chtějí regulovat prostituci.
Zřejmě se chtějí poučit. Tolikrát už přešoupali postele a ten jejich bordel pořád nefunguje! 🙂
Jasně, že regulovat! A hlavně zdanit ! A nejen daní ze zisku,ale i DPH !
Přidat DPH na každej šoust !
A pracovnicím namontovat počítadlo ! 🙂
Když se na to udělí grant z EU,určitě se něco vymyslí !
Halladine, bude se platit i za používání robertků?
Nj – ale sexuální pracovnice jsou proti, protože by se o nich veřejně vědělo, že jsou sexuální pracovnice. 🙂
Ke šmakounovi. Je to hmota, vytvořená z bílků, vysrážených kyselinou octovou a drobně ohřátých. Vyrábí ho drůbežárna Vejprnice(Plzeň), stejně jako tzv. nekonečné vejce,ustáilenou melanž, mražené bílky apod. Kupodivu lze ze šmakouna udělat i mnohé dobré zajímavosti. Společně s chili, smaženou cibulkou apod. Kdysi jsme na vás s Rejpalem v tomto ohledu něco chystali, bohužel. I on se do toho zakousl, páč si myslel, že udělá alespoň něco dobrého, krom popíjení bourbonu, pro zdraví. Já mu dodal materiál a on experimentoval. A opravdu dobře experimentoval. Jednou jsem u něj ani netušil, že žeru šmakouna.
Kosmodrom u Ondřejova? Jen přes mou mrtvolu. No, vzhledem k tomu, že se tohoto městyse stává pražská noclehárna, asi obavy mít nemusím.
330 Dobré ráno.
Nejvíc se mi líbí to:
Clap, Clap, Clap, Clap,
ale je to obtížné, když se holím.
335 Nekonečné vejce !!!
Ještě že mám ten strojek elektrickej 🙂 Ahoj Františku.
Dobré ráno.
BohoušiB, děkuji za množství informací, přehledně podaných. A přeji vám dobrou noc.
Rezy, děkuji za doporučení, s čím začít.
František je expert 🙂
Já osobně šmakouna taky nezavrhuji, souhlasím s nutností experimentování, co se z toho dá udělat. Ale jelikož máme zatím štěstí a naše rodinka nemusí ze zdravotních důvodů dietit, tak je to jen „pro zajímavost“, rozhodně tím nehodlám nahrazovat nedělní pečené kuřátko nebo kachničku 🙂
A vejce raději v klasickém provedení – včera jsem odzkoušela dělat „volská oka“ na keramickém lívanečníku, a dopadlo to uspokojivě.
U nás je šmakoun občas v jídelně, třeba jako ražniči, a není to úplně nejedlé.
Rputi,
každej má být hrdý na své povolání, když ho vykonává svědomitě a s láskou ! 😀
340 NoName – předpokládám, že zejména v kombinaci s főzelék 🙂
342-tady se nedělají, ale dnes bude segedín !!!! 😉
NoName,
asi tak, na rozdíl od tofu a extrudovaných sójových „masíček“ vzhledu i chuti recyklovaného papundeklu 😀 (skutečně se pro srážení sójových bílkovin používají chlorid vápenatý, síran vápenatý nebo síran hořečnatý – takže je pak tofu deklarováno jako potravina s vysokým obsahem vápníku nebo hořčíku).
Šmakoun je v podstatě „vejce na ztraceno“, vařené v octové vodě a zbavené žloutku (bububu, zlý cholesterol je tu !!!).
Matzurko,
skoro to vypadá, že máš něco proti anorganické chemii????? 😉 Hele, solíš ty vůbec? Piješ občas kohoutkovou vodu, nebo do sebe lámeš jenom destilku? 😀 😀 😀
Dobré zas ráno…
2 jura-p ad 321 – dovolím si oponovat. Oni už to spočítali jiní co se ve fyzice docela vyznaj. Nejznámější popularizátor – Clarke – měl tu fyziku zmáknutou velmi dobře.
Takže – pokud jde o tuhost lana, nabízejí zajímavé možnosti uhlíkové nanotrubičky, tedy karbonová vlákna. Jako protizávaží, které je nutné, se uvažuje nějaký ten kosmický šutrák, kterejch kolem běhá dost. Nějak nerozumím poznámce o boční rychlosti – geostacionární dráha je proto geostacionární, že družice tam umístěné letěj tak rychle, že sledují otáčení Země. No a pokud je ten výtah na rovníku, žádná další boční rychlost se nekoná… Pro ilustraci – jednoduchý pokus – na špagát uvaž závaží a roztoč to vodorovně nad hlavou… Vzhledem k odporu vzduchu to musíš popohánět, ale i když přestaneš točit, na hlavu Ti to nespadne…
Já bych nepodceňoval technický rozvoj – když jsme v osmdesátejch letech začli s vysokoteplotní supravodivostí, zdálo se to hezké, ale na hovno. No a dneska jezdí na Hokkaidu Maglev.
Jedinej problém jsou lidi typu vopice, která záměrně likviduje veškerý vědeckotechnický pokrok (jako ostatně všichni kozomrdi), takže země, která dopravila člověka na Měsíc, dnes není schopna dovézt člověka na oběžnou dráhu.
a při pokračující debilizaci školství ten kosmickej výtah hned tak potřebovat nebudeme. Již dnes produkuje školství vyzrálé osobnosti, co jsou sice sexuálně tolerantní ale jinak na hovno…
Kdysi jsem vyrobil experimentálně šmakounové špekáčky se šmakounem místo špeku a přítel je dal do oběhu pro přátele zdravé výživy. Zpočátku prý měly úspěch, posléze zájem opadl. Tehdy mi připadaly docela jedlé. Určitě lepší, než se sojovým tofu. Kdeže loňské sněhy……
Matzruko, trefa!
Hele PeSi,
když už se tady mihotáš. Připadají ti modré diody jako dostatečný důvod k udělení Nobelovy ceny za fyziku?
Dobré ráno,
tož já bych brala domácí výrobu šmakounu a to hlavně skrz zpracování odpadního produktu – žloutky na vaječňák 😀
Ale zrovna tak lze, když už by se mi zachtělo vaječńáku, lze udělat z bílků štrůdl. Takovej štrůdl, kafíčko a stopečka vaječńáku …MMMMM…..Kam se hrabe šmakoun, byť by byl od Rejpala, dej mu Pán Bůh věčnou slávu.
Žloutky, Matzurko, jsou v poslední době brány zase na milost, prý to s tím cholesterolem není tak hrozný, aby to převážilo látky užitečné a zdravé, které se v žloutku vyskytují a které čas od času přijímat není na škodu.
zejména klasocká anglická snídaně, ještě nedávno zlý sen odborníků na zdravou strabu, prodělává rehabilitaci, protože prý důkladná snídaně s dostatkem bílkovin nastartuje metabolismus po ránu k odbourávání tuků.
SAmozřejmě, když se po takové snídani poobědvá bůček s knedlíkem a povečeří se buchty se sladkým kakaem, tak je veškerý efekt v konečníku, ale to už není ten problém v tom, co bylo zrovna k snídani.