Petr Moses
Nedávno nás potkalo rozhodnutí ČNB stabilizovat českou korunu na kurzu 27Kč/EUR. Je to zatím poslední střípek bankovní rady ve snaze o „rozhýbání“ české ekonomiky.
Na první pohled bychom mohli říci, že se bankovní rada inspiruje americkým FEDem, a že pan Krugman je její hlavní poradce. ČNB postupně snížila výši úroku, za který půjčuje komerčním bankám až na 0.05%, tj. za pětset korun ročně úroku jim půjčí celý milión. Cílem těchto operací je „napumpovat“ do hospodářství co nejvíce peněz, aby tyto spustily inflaci a tím také hospodářský růst. Nedovolím si diskutovat o užitečnosti či škodlivosti inflace, ani vhodnosti či legitimitě daných kroků. Zkusím poukázat na motiv, který zatím nebyl zmiňován a tím je neutěšený stav našich bank.
ČNB vykonává dozor nad bankami. Jedná se například o Komerční banku, Českou spořitelnu. Tyto banky přinášejí pravidelné miliardové zisky svým akcionářům. ČNB je oceňována za příkladný dohled nad těmito bankami, krizí propluly velmi dobře. Jak je to možné? Českou republiku nepostihla krize? Banky nemají nedobytné pohledávky u svých věřitelů? ČNB sama říká, že banky nedobytné pohledávky mají. Jde o pohledávky z hypoték, které byly poskytnuty developerům na stavby bytových domů za „předkrizové“ ceny. Mnoho těchto domů je dodnes neobydlených. Byty jsou v dnešní situaci neprodejné. ČNB bankám mohla nařídit, aby si připravily rezervy na odpis pohledávek, ale nenařídila. Mezitím několik desítek miliard Kč odteklo z bank jako zisky zahraničním matkám. ČNB se rozhodla tuto „krizi stavebnictví“ řešit masivní inflací – otevřením úvěrových stavidel. Není problém získat hypotéku za 2-3%. Ale ani tak nízké úvěry nemotivují občany k nákupu nemovitostí, zejména těch „předkrizových“. Trh se v závislosti na lokalitě propadl o 30%, ceny klesly na úroveň roku 2004 i níže. V takovém případě jsou drahé byty neprodejné.
Nyní nastupuje poslední páka, kterou ČNB má – snaží se vyvolat mezi občany a střadateli paniku a donutit je ke koupi nemovitosti – kotvy na rozbouřeném finančním moři. ČNB nechápe, že téměř každý, kdo mohl mít nemovitost, si jí pořídil. Málokdo si nemovitost koupí jako investici s hypotečním úvěrem – obzvláště po zkušenosti, že ceny domů a bytů mohou nejenom stoupat ale i klesat.
Shrnutí:
V článku jsem se snažil uvažovat, že kroky ČNB nejsou hloupé nebo zmatené, ale mají určitý úmysl.
Tím úmyslem je pomoci hospodaření českých bank, které mají desítky miliard „utopených“ ve stavebních projektech. Způsob pomoci až do října 2013 spočíval v poskytování úvěrů za téměř nulový úrok. Když to nepomohlo, zkouší ČNB od listopadu vyvolat mezi občany paniku, a doufá, že lidé budou kupovat i zatím neprodejné byty, resp. podniky rozšíří výrobu do zatím prázdných hal.
Co by měla ČNB dělat?
Myslím, že místo roztáčení kol inflace měla nařídit bankám, aby si vytvořily rezervy na nedobytné pohledávky.
Jak pokus o nastavení kurzu koruny dopadne?
ČNB vydrží bojovat proti trhu několik měsíců, přičemž každý měsíc boje jí může přijít na miliardy Kč.
Odkazy:
Varování čnb
http://m.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/232320-cnb-varuje-era-levnych-bytu-skonci-investujte-co-to-jde/
Analýza trhu s nemovitostmi v Praze
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2010-2011/fs_2010-2011_clanek_iii.pdf
Disclaimer:
Omlouvám se za formu článku i nepřesnosti, budu vděčen, pokud se tomuto tématu bude věnovat někdo s větší odborností.
Móóóc vtipný, MArtine.
Ještě že nejsem v ODS, aby mně taky vyloučili.
Ad čnb: za tři dny 200 miliard. Kdo z vás to má?
http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/cnb-drtila-korunu-tri-dny-utratila-200-miliard-1040135
ptakopysku, mě se před dvěma týdny nechtělo čistit rozmetadlo, tak jsem to vzal taky do teplejch. Je fakt, že jsem si to ulehčoval co to šlo, nejdřív jsem si kopáčem dělal kopičky (za současného popojíždění a pak, druhou řadu už to z vleku bylo kopáčem těžké, tak jsem dceři zařadíl redukovanou jedničku a z korby jsem to rovnou házel vídlema. Jesli to máš jen zaparkované,alias je to furt na kolech, tak bych doporučil někde sehnat na chvíli traktor a udělat to stejně. Ne každej sme zároven i pyrotechnik.
Rezy, ze Te vidim….. Uz svaruju i argonem….. Je to takova krasa, tyhle rucni prace. Cdokonce jsem si poridil i vyhen a kovarske nalezitosti. Takhle se asi projevuje ta krize stredniho veku, ze jo:-)
Nickname, tak jedinej, kdo na téhle intervenci vydělal je Eurozona. Ještě pár takových nákupů a budeme za blbce od Lisabonu po Utsjoki.
Výhen je Jirko základ, já mám starou feldšmídku na šlapání z kovošrotu. Trošku problém mám s kvalitním koksem, ten normální z uhelných skladů je naprd, brzy shoří a nic v něm pořádne neohřeju.
Jirko, jinak k té krizi, naštěstí mladý stavěj, tak mám co dělat. Samozřejmě, ten argon Tí ze srdce závidím. Co bych dal za daremný céočko.
Rezy, to co Rput vyhazuje, ja zuzitkuju…. Udelal jsem si, tedy ve spolupraci s novym udrzbarem, ten forychtung ze stare pracky. … Jo a kovarske uhli, ci koks… Dost tezky sehnat, to je fakt.
ale mám dvěstekilovou kovadlinu, to určitě nemáš?
Asi nemam, tu nasi uzvednu
Jirko ppa,
myslíš, že bych si měl zanotovat:
„Když tě dívka zradí, to se může stát, zůstane ti Zetor, věrnej kamarád,“
a poškádlit fůru hnoje výrobkem Synthesia Semtín?
Výheň jsem měl, socialistickou, přenosnou, plechovou a vona svině zrezla a rozpadla se, jako kdyby ji sežrali termiti. Současnej koks stojí za pendrek. V tom máte hlubokou pravdu. Místo kovadliny mám kus traverzy třístovky, ale není to ono, přátelé. Můj děda se musí v hrobě obracet, když něco kutím… 🙁
Trestní oznámení na ČNB
http://ekonomika.idnes.cz/trestni-oznameni-na-cnb-kvuli-intervencim-fis-/ekonomika.aspx?c=A131122_2002988_ekonomika_spi
Pišta Tosipiš se nebude nudit 🙂
Ad výheň… Jako malej kluk jsem se vochomejtal u souseda ve stodole, kde měl dílnu… A v té dílně měl krásnou klasickou kovářskou výheň. On byl sice kameník, ale vercajk si koval sám… No a tak jsem se to přiučil…
A pak takhle jednou jsme se potloukali po nějakých těch hradech a na jednom z nich byly ukázky starých řemesel. A přesně taková výheň, jako byla ta od souseda. Tak jsem si připomenul dětství a trochu jsem to rozpumpoval – a nešťastný majitel mě prosil, jestli bych s nima nechtěl jezdit, že takhle rozhicovat výheň už dneska skoro nikdo neumí… Nešťastný proto, že jsem tuto lukrativní nabídku odmítnul…
PeSi,
měl jsi se mu pochlubit, na kolik rozfajruješ výheň u sebe v doupěti a puknul by závistí 😀
Teda,
mně se na linecké cukroví osvědčila spíš klasická trouba než výheň 🙂
Nickname,
asi mi chybí kus scénáře, kdo je ten Pišta Tosipiš ?
Matzurko, nemyslím Pištu Hufnágla. Pišta = Ištván podomácku 😉
nickname, že se jedná o toho olomouckého Uhra a domácí jméno pro Štěpána, mně došlo. Ale proč je ten magor „Tosipiš“?
OT. Bohouši, jsi -li na dohled, poslala jsem Ti mail. Ale bohužel neporadím….
vedle ve vsi bývalo za socíku učiliště kovářů. Většinou se tam učili romové a nedělali žádnou ostudu. S žleezem to tenkrát uměli. Bohužel ta nešní generace umí akorát rozebírat pro kovošrot.
Jjjooooo,
to jsem měla vědět dřív, teď tu byl na měsíc na stáži kolega z Hungarie, taky István 🙂
767 Vodňanský Skoumal
Ojojoj
Ištván byl vyštván. S úsměvem idiota.
720 – Proč nám lžou? No, v téhle souvislosti, a s přihlédnutím k tomu, jak Modrý pták kdysi zmínil, že v teorii žádnou definici hyperinflace nenašel, bych nabídl alespoň takovouto nepřímou:
Rozdíl mezi inflací a hyperinflací je stejný jako rozdíl mezi podváděním chotě tajně a otevřeně.
Já mám dojem, že rozčilení veliké způsobuje nevyjasněnost pojmů „peněžní inflace“ a „úvěrová inflace (neboli úvěrová expanze)“.
Peněžní inflace je jednoduše tisk bankocetlí, to si každý umí představit.
Poněkud sofistikovanější je úvěrová inflace. Nebudu zabíhat do podrobností, stačí uvést, že poskytnutí úvěru v systému frakčního bankovnictví = výroba peněz. Splacení úvěru = zánik peněz.
No a obava ČNB z deflace nepramení z toho, že by zmizely bankovky nebo tak podobně, nýbrž patrně ze zpomalení úvěrování. No a když se zpomalí úvěrování, přičemž jsou stávající úvěry spláceny, mizí ze systému peníze a skutečně dochází k měnové deflaci. Přičemž objem úvěru a virtuálních peněz několikanásobně překračuje objem hotovosti.
Odtud dle mého soudu pramení obava ČNB z deflace, s cenovým indexem to nemá tentokrát co dělat. I když v cenách se samozřejmě jak úvěrová inflace, tak i úvěrová deflace časem projeví.
Čili znovu se vracím k mé poznámce na začátku celé debaty – dřívější nesystémové zásahy (bankovnictví částečných rezerv) si vyžadují následné nesystémové zásahy (manipulace úrokovou mírou a kursem). Přičemž manipulace kursem není o nic lepší ani horší, než manipulace úrokovou mírou. Ale pro všeholid je úroková míra něco esoterického a těžko uchopitelného, zatímco přepočet Kč/EUR je pochopitelný každému. Proto najednou takové pozdvižení.
Možná to tu už bylo,
ale v diskusi o inflačním kroku čnb bylo tohle:
„Dne 5.11. 2013 podepsal p. Kellner dohodu se Španěly o koupi O2 za 64 miliard Kč- platba měla proběhnout v Kč, Španělé jí dali přednost před Eurem pro její stabilitu. 7.11. devalvovala ČNB Kč o 5 %, 8.11. proběhla směna Kellnerových Eur na Kč, dostal za ně o 5% víc – zisk 3,6 miliard“
Ptakopysku …nechci vůbec polemizovat s tím co píšeš, ale obchody v takovýhle řádech a rozsahu se takhle, jak píšeš, prostě nedělají. Jistě, vypadá to logicky, ale je to úplně nesmyslné.
Jo, tak kvůli tomu nám taky před pár léty neplatil investor. Čekal na lepší kurs Eura, neb se mu to vyplatilo i s penále.
774…možná ano, možná ne…já tedy takovou důvěru v ČNB, abych věřila, že něco dělá ve snaze něco zlepšit, něčemu zabránit, něco spravit…nemám.
Prosím pěkně, můžete mi někdo vysvětlit, što takoje ta deflace a jak to vypadá, že se toho všichni bojí?
Má to rohy? Má to kopyta a dělá to „huhuhu“?
Inflace je, když je v oběhu víc peněz, než zboží a nakonec se vyplatí bankovkami tapetovat, protože na to, abyste zaplatili tapetu, jich nemáte dost.
Aspoň tak nějak to bylo v Černém obelisku.
To docela chápu, že se toho bojí kde kdo.
Deflaci bych zhruba chápala jako opak inflace, peněz je v oběhu málo. Akle nevím, jaký hrůzy z toho plynou pro mně. JAko laik bych řekla, že hodnota bankovek stoupá a zítra či za týden mně bude chleba stát míň.
Jiný věc je, že i za práci aby bylo míň. Ale pořád nevidím, co za hrůzy v tom je, že se toho všichni tak bojí.
774 – Rozdíl mezi manipulací sazbami a kursem je taky v tom, že to první se projeví až přes převodové páky bank, manipulace s kursem okamžitě.
Andy, ČNB se chová přesně stejně jako kterákoli jiná centrální banka. A žádná CB se nikdy nesnaží něco zlepšit, něčemu zabránit, něco spravit. Prostě tu funguje systém částečných rezerv, tím pádem nekrytých peněz a CB věnují veškeré své úsilí tomu, aby se nerozsypal. No a úvěrová kontrakce je přímá hrozba systému, který z úvěrů žije.
Ad 738 – Hele Martine, nevyvolávej vzpomínky z mládí jo!
To ve mě vyvolává vzpomínky na to, jak jsme si s Vencou a Petrem během školy (zkouškového období)vydělávali na chlast během semestru.
Lesní správa v Bavorově nám půjčila kvalitní, předválečný Z-50 Super, sice bez EU předepsaných stěračů na zadním skle, ale zato s navijákem, ukázala pokácený kopec kam místní nechtěli, ukázala místa na skládky kolem cesty, s tím, že je tam jen pár druhů výřezů… ( my pak zjistili, že těch skládek musí být devět !!! – k posrání!)dohodla s námi cenu za kubík přiblíženého dříví… Mamon je mamon…
A jeli jsme!
Jako fretky.V poledne jsme zjistili, že sice máme sebou kvalitní čínské konzervy luncheonmeatu a šumavský chleba, ale už ne otvírák a lžíci…Takže jsme zvolili typické zemědělské řešení: konzervu přeseknout sekerou na půl a vyjídat pilníkem na broušení té sekery… 🙂
Když se v půl deváté setmělo, skočili jsme do toho traktoru a jeli do Vodňan na večeři…
My byli mladí, bujní a oprsklí, takže jsme nakonec zarazili u hotelu Soudek ve Vodňanech na parkovišti (si to představte: Mercedes, Bavorák, Lancia, Zetor50 Super, Tatra, Bavorák, Mercedes…) a v těch montérkách a gumácích jsme šli na večeři.
Přiznám se, objeli jsme předtím celé Vodňany a hledali něco méně nóbl… Marně!
Jako dnes vidím, jak na nás ten vrchní s jídelním lístkem v levé ruce a utěrkou přes tutéž, nevěřícně zíral a ptal se:“ Račte si přát?“ a z tónu hlasu bylo zjevné: „Vy jste tu ještě??“
Venca mu vydrápl ten jídelní lístek, my jsme do toho koukli, tam bylo asi pět, šest, hlavních jídel, koukli jsme na sebe a Venca objednal:“Noste nám to od shora dolů všechno a až budeme mít dost, my Vám řeknem!“ 😀 😀
Asi deset dní jsme byli, v té normálně prázdné hotelové restauraci, (i přes ty montérky a vůni lesa) nejváženějšími hosty.
No, a pak jsme museli skončit, protože si na nás došlápli kmenoví zaměstnanci a odbory, že jim kazíme normy a že takové blbé amatéry nemohou v rajonu potřebovat.
Lesní správa zaplatila to smluvené a my měli na celý ročník dost peněz… 😀 😀
A celé to vzniklo z jedné blbé sázky, že pokud uděláme zkoušku z „Vědeckého komunismu“ půjdeme na 14 dní pracovat do lesa… 😀 😀
777- Maydo, kurzová politika se prostě v každém podniku, kde tečou trošku větší platby řešit musí, to by taky leckdo splakal na konci roku nad výdělkem.
781- jistě, ale já prostě nevěřím, že nějaká úvěrová kontrakce skutečně hrozí
To nebyl podnik, Andy, to byla soukromá stavba. 🙂
No a historky o našem posledním klientu, jehož projekt jde z baráku, ty ani nebudu vykládat. Víceméně se očekává, že nezaplatí. Jsou v tom prý profíci, pokud jde o záminky, proč nepřevzít hotovou práci a několik firem už položili. Tak mi nezbývá než doufat, že nebudeme dalším zářezem na jejich pažbě.
Přiznám se, že se v tomhle prostředí nepracuje dobře a že stav, kdy víc než práci byste se měli věnovat právnímu krytí, není radostný.
Jirko ppa,
myslíš jako, že Kellner nešel osmého listopadu s kufříkem euráků a slevovým kupónem (k vytištění zde: http://www.exchange.cz/vip-coupon.php ) v kapse do směnárny v Kaprovce a šel tam až devátého? 😀 😀 😀
>> Andy [783]
Ono i při menších objemech peněz to zabolí: když člověk participuje na opravě izraelské cementárny pro jihoafrického generálního dodavatele, který patří německému koncernu – a platba je ZAR a ten ZAR se vůči € (ale i CZK) poněkud zachvěje, tak může zisková marže jít ouplně do pryč. (Později se ukázalo, že ono místní jméno kde se cementárna nalézá znamená v hebrejštině „sup“. Inu, nomen omen.)
>> NoName [742]
Já bych si dovolil Vaši poznámku přeformulovat: Václav Novák (Kocourkov) zašroubuje za hodinu na pásu 60 šroubů. Toto tempo doržuje každý den a po celý den. Obdrží 3,50 €/h. Wenzel Neumann (Schilda) za hodinu zašroubuje na pásu 60 šroubů. Toto tempo doržuje každý den a po celý den. Obdrží 10,00 €/h. Vysvětlete.
To nebyl podnik, Andy, to byla soukromá stavba…ale pořád používal investor peníze, nebo snad ne? Je úplně lhostejné, kdo to byl.
Máte pravdu, Andy, je úplně lhostejné, kdo to byl. Nezaplatil včas.
Patřil patrně do kategorie těch, kdo si to mohou dovolit, nedodržovat smlouvy a neplatit včas.
2 Modrý pták ad 767 – nevím, jestli byl někdo rychlejší, teprve dočítám. To Tosipiš jsem sem zavedl já, na motivy písně klasiků Vodňanského a Skoumala:
Ištván, to si piš,
Ištván, to si piš,
Ištván, to si piš,
Ištván byl vyštván…
do noci bezedné… atd.
Tak se mi to označení Tosipiš zalíbilo…
790- snažila jsem se vysvětlit, že při velkých objemech peněz s nutnou konverzí se prostě vyplatí čekat na ideální kurz( pro mne, samozřejmě). Slušný podnik si to ošéfuje předem, ale kdo by hledal slušnost mezi developery, stavaři? Jehla v kupce sena.
Andy, a co byste na tom chtěla ošéfovat?
Šlo o podnikatele, mimochodem zahraničního, západoevropana a rekonstrukci jeho vily, kterou si platil ze soukromých peněz. My jsme měli smlouvu na odevzdání práce v určitém termínu a kvalitě, on měl platit v určitém termínu. Že se někomu vyplatí čekat na ideální kurs je sice hezká věc, ale to snad není důvod neplatit za odvedenou práci a nedodržet smlouvu.
já taky nemůžu nezaplatit včas s poukazem na to, že teď se mi to zrovna nehodí.
793- například si dát do smlouvy kurzovou doložku, Maydo.
nebo ohlídat si vývoj a domluvit se, v jaké měně se bude platit.
Maydo, žádná hrůza to není, celé 19. století bylo deflační. Problém je v sociálním státu a rigiditě mezd. Tím pádem by šly ceny dolů, ale náklady jen velice ztuha (viz země PIIGS). No a omezení úvěrů je taky deflace a z toho mají vlády strach.
Smar-japano…..
797 jalapeno
Andy,
Andy, já ty smlouvy nedělala. Moji drobní stavebníci ještě mají nějak v povědmomí, že se platí včas a účty v eurech nemají.
Krom toho mi hlava nebere, k čemu ve smlouvě kurzová doložka, když je tam napsáno : dodá se to a to tehdy a tehdy a zaplaceno bude tehdy a tehdy tolik a tolik.
799 ok ok, v pohodě. Taky jste si mohli domluvit pevný kurs…ale kdo jsem já, abych radila…třeba do budoucna.