Co přijde po multikulturalismu?

Zpátečník

 

Pohleďme z dáli: Dva bratři, na jejichž výchově se v míře, kterou odsud těžko posoudit, podílel jednak islám, jednak dětský domov, dost možná zřízený anebo řízený francouzským státem, se dostavili na redakční poradu pařížského týdeníku, načež celkem poklidným tempem, jaké je ve Francii a vzdor zdání i v Paříži obvyklé, aniž by u toho byli tamní policií přespříliš rušeni, vyvraždili podstatnou část redakce. Pohnutkou jim zajisté mohl být dosavadní obsah časopisu, který mohli považovat za soustavně vysoce urážlivý vůči svému náboženství, potažmo vůči sobě osobně; zda jej však takovým vskutku shledávali, či zda je tam prostě někdo poslal, se jich však již nikdo nezeptá, neboť poté byli hledáni, pronásledováni, obklíčeni, a v dobrém souladu s tím, čeho se dopustili, zastřeleni.

 

Toto tedy byla odpověď policie a bezpečnostních složek; sice možná drobet opožděná, přesto však přinejmenším v hrubých rysech standardní a jistě správná. Jak ale odpověděl mainstream? S čím přichází nyní, kdy jest patrno, že zavraždění žurnalisté de facto doplatili na to, že svoboda slova dosud nebyla účinně transformována v právo předepisovat ostatním, jak tomu slovu rozumět? V neděli jsme zdálky mohli pozorovat toliko velkolepé pokrytectví, manifestované v imposantních, zřídka vídaných rozměrech. Grandiosní marš za svobodu slova přirozeně nemůže skončit jinak než dalšími pokusy ji ještě více omezit; samozřejmost této stránky věci je zjevná natolik, že postrádá veškerou praktickou hodnotu a nestojí tedy ani za diskusi. Hlavní a také téměř jediný závěr, který si umím z reakce mainstreamu odvodit, proto je, že odpověděl preemptivně. Pokusil se, jako již nesčetněkrát předtím, zareagovat dříve, než se v mysli daňových poplatníků zřetelněji vynoří znepokojivé otázky.

 

Takovouto otázkou ovšem dnes už těžko může být, zda snad multikulturalismus nakonec není minimálně v jistých ohledech přece jen trošičku nesprávný. Mimochodem, multikulturalismus, jak je to slovo nyní užíváno, prosím vůbec není to, co jsme zde mohli vídat až do 30. let 20. století, kdy jednotlivec leckdy nevěděl, zda je – bráno národnostně, kulturně či politicky – Rakušan, Němec, Žid nebo Čech (a čím vzdělanější, tím si byl svou identitou méně jist); kdepak. V newspeaku multikulturalismus znamená soužití nekompatibilních kultur na jednom území, zpravidla postupně vnucené původní většině jejími politiky aplikací tolik osvědčené salámové taktiky v efektivní kombinaci s fait accompli. Ne, chybnost multikulturalismu veřejně přiznali už před několika lety nejčelnější pohlaváři Západní Evropy; ostatně jejich voliči si tuto otázku již během předcházejících desetiletí zodpověděli v přísném soukromí, tiše a individuálně, kdykoliv jejich zdravý rozum alespoň na krátký okamžik procitl z obluzení politickou korektností. Snad tedy, nezačnou se poplatníci ptát, zda by se dnes, kdy už je dávno pozdě, neměly z očividné nesprávnosti multikulturalismu vyvodit nějaké důsledky? Jenomže dnes, kdy už dávno je beznadějně pozdě, se důsledky dají fakticky vyvozovat leda vůči jeho proponentům, propagátorům a realizátorům. A tohle pochopitelně je to poslední, co by si politická třída – politici, vysocí úředníci, media – přála.

 

* * *

 

Mám nicméně za to, že v pohledu na své politické elity se běžný volič často zásadně mýlí: Ve světle jejich výsledků, které by sotva šlo označit jinak než jako souvislou sérii spektakulárních státnických selhání, bez výjimky prohlubující, ne-li rovnou působící neřešitelné problémy ve všem, nač sáhnou, mívá tendenci je všechny zleva doprava, jednoho pěkně vedle druhého, pokládat za pitomce, buď bezmocně vláčené událostmi, anebo je se vzácnou pošetilostí sami nemístně a zbytečně iniciující. (K tomuto dojmu voliči klamně napomáhá i pohled zblízka na jejich lokální pomahače a poskoky; ti ovšem jsou pouhé figurky, u nichž by intelekt byl spíše přítěží.) Takovéto mínění, jakkoliv obecně rozšířené, bych si však dovolil pokládati za omyl, naprostý, flagrantní, zavádějící a krajně nebezpečný. Již pouhá obezřetnost mne nutí předpokládat, že se mezi politiky, a tím spíše kdesi v pozadí za nimi, vyskytují přinejmenším jedinci vyzbrojení vrcholnou inteligencí, rozhodností i citem pro perfektní načasování. A tento předpoklad lze průkazně doložit.

 

Přejete si důkaz? Jeden pádný je v článku http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/358588-evropa-resi-emise-rtuti-vznikajici-pri-kremacich-aktiviste-navrhuji-trhani-zubu.html , který se na chvíli objevil a pochopitelně vyvolal odpovídající odezvu, předvídatelnou a nepochybně též předvídanou. Připouštím, že jsem se nepokoušel původ článku vysledovat zpět; beztak bych dříve či později skončil v tísnivých temnotách bruselských kuloárů, neproniknutelnějších než Kafkův Zámek. Původ však stejně není ničím zajímavý, zajímavé je načasování. To, že myšlenka, plně srovnatelná s těmi nejméně otřelými nápady nacistů, kupříkladu s jejich originální ideou vyrábět mýdlo z lidského tuku, jednoduše a dvěma slovy nechutná nehoráznost, k nám skrze media přichází právě teď, necelý týden po vraždách, stěží může být pouhá náhoda. Naopak je to – s pravděpodobností blížící se jistotě, trváte-li stále na tom ponechávat si nějakou výhradu – dokladem bezprecedentních kvalit euroideologů a europropagandistů, ze střetu s nimiž by Goebbels prchal s dětským brekem. V kritickém okamžiku zkrátka stojíme před hrozivým zjištěním, že to ani v nejmenším nejsou žádný mejdla.

 

Čím jiným by mohli lépe zastínit pro ně velice málo žádoucí veřejnou debatu o sebevražedných zhůvěřilostech a zrůdnostech, jimiž implementování myšlenek multikulturalismu bezpochyby bylo, než zrůdností ještě obludnější? Potud je reakce eurobafuňářů zcela přímočará a logická. Nepřehlížejme zde ovšem ráznost, s níž do svých rezerv idejí sáhli: je nezaměnitelným znakem vůdčího ducha. Skvělost jejich celkových schopností nám však nejlépe ukazuje studium rysů jejich návrhu skrývajících se na úrovni druhého plánu, opírající se o dosavadní zkušenosti s eurounijní praxí. Omezíme se tu na několik nejvýraznějších.

 

V první řadě je to dokonalá škálovatelnost – od pokusného balonku až po komisionální otvírání rakví na katafalku – a odtud plynoucí elasticita. Tak například, k realizaci netřeba přistoupit ihned, nýbrž jako obvykle až po přechodném období; jeho délka je jedním z libovolně nastavitelných parametrů, o němž možno vést plodnou demokratickou diskusi. Samozřejmě poběží vysvětlující kampaň; náklady na ni jsou dalším takovým parametrem. Vedle toho nám povinná pieta k zesnulým brání připustit, aby jim amalgamové plomby z oněmělých úst rval kdejakej funebrák. Nic takového! Bude to vždy jedině specializovaný dentista řádně proškolený neziskovou organizací, financovanou přímo z rozpočtu EU. Povolíme přítomnost pozůstalých u výkonu? Eventuálně ji budeme vyžadovat? Toť další silné téma. A v každém případě, tam, kde by se ukázalo, že pokroková myšlenka prozatím naráží na předsudky a zastaralé stereotypy, bude možno negociovat dočasné výjimky. Představitelé místní vlády odletí do Bruselu, a po perném celonočním jednání prosadí (za mírné ústupky v jiných, nedůležitých oblastech) dvě amalgamové plomby na českého nebožtíka bez extrakce po dobu nejméně příštích pěti let. Unaveni, leč úspěchem hřáti pak v rozjásaném ranním vysílání bezelstně prozradí, že o čtyřech plombách po sedm let, s nimiž tam, jak všude rozhlašovali, původně jeli, stejně předem věděli, že neprojdou.

 

Za další, návrh s velkou pravděpodobností vždy zůstane plně pod kontrolou eurobafuňářů. Ti jej tak budou moci znovu vytahovat na světlo kdykoliv dle své potřeby, a zase jej v klidnějších dobách ukládat k ledu. Taktéž prakticky neriskují, že by iniciativu neplánovaně převzala nějaká na nich nezávislá tlupa aktivistů; musela by jej totiž obohatit něčím ještě hnusnějším, což, jak každý vidí, je v tomto specifickém případě proveditelné jen obtížně.

 

Last but not least tu ovšem též je nezakrývaná kontroversnost, pokradmu a neúnavně pracující ve prospěch skutečného účelu návrhu: Na jedné straně všechny ty zpozdilé a nicotné, avšak početné, ba konce neberoucí výhrady reakcionářů, tmářů a všech nepřátel pokroku, na druhé nezpochybnitelné blaho Evropanů a celého lidstva! Čemu dát přednost?

 

* * *

 

Uvažujeme-li tudíž, s čím elity EU přijdou po multikulturalismu, jakmile se toto téma pro ně stane riskantním příliš, sotva by šlo odpovědně pominout možnost, že to budou projekty právě tohoto druhu, s potenciálem hladce odvrátit debatu od otázek, které by jim mohly být nepříjemné vposledku snad i tělesně. A lze důvodně předpokládat, že nápadů kalibru po všech stránkách srovnatelného s trháním plombovaných zubů zemřelým tají útroby Evropské unie ještě dlouhou řadu, disciplinovaně zde číhajících v záloze na rozhodný okamžik.

 

Tenhle však, vedle již zmíněných, obsahuje ještě určitou významnou kvalitu navíc. Jen si ten obraz prosím vykreslete svým vnitřním zrakem: Smrtelné lože, na němž v posledním tažení chroptím možná já, možná vy, možná celá jedna civilizace, zatímco vedle něj už s kleštěmi v ruce nedočkavě postává Evropskou unií certifikovaný dentista… Kdo si dokáže představit působivější metaforu situace, do níž jsme se nechali zavést?

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 070 komentářů u „Co přijde po multikulturalismu?“

  1. PAvle, tak bod 12 by se mi docela líbil….

    Třeba by si z toho vzaly příklad různý „osobnosti“, co by kde komu nastěhovaly nějakého „potřebného “ do domácnosti, ovšem s výjimkou svých vil a sídel.

    Jinak jsem docela vážně zvědaví, jetsli těm Řekům někdo opravdu půjčí a jak dlouho tu ekonomiku takhle utáhnou, pokud ten program budou realizovat do důsledku.

  2. maYdo,
    jo, bod 12) jsem si taky představila hned v živých barvách – jak hned zítra ráno klepe na dveře vládního sídla nějaký řecký Lakatoš, za ním těhotná manželka a dvanáct potomků s tím, že jsou bezďáci a že se tedy stěhují do tohoto prostoru 😀

  3. (976) Islamisté nebo Rusové, máte pravdu.
    (993) Já jsem zvědavej, kdo bude mít koule na to, poslat je do prdele. Obávám se, že ……. nikdo.

  4. No mně na tom připadá úplně nejlegračnější to, že s tímhle programem lze vyhrát víceméně standardní volby v celkem běžné zemi. A to při docela solidní volební účasti a s celkem jasnou převahou hlasů. A to ty Řeky k tomu nikdo nenutí a dokonce tam ani žádnou partaj nemuseli zakázat, jako třeba u nás agrárníky v roce 1946.

    Nechci působit škodolibým dojmem, ale celkem jim to přeju…

  5. Mně se osobně nejvíc líbí bod 5. Kdybych nemusel splácet půjčku převyšující 20% svého příjmu, půjčil bych si 50 mega (které bych nemusel splatit) a rozhodně bych nebydlel v místní pobočce banky a nespal na přepážce… 🙂

  6. Pavle, jistě tě napadlo, že by se daly s takovým volebním programem vyhrát volby i v České republice. Bylo by jistě zajímavé vědět, jak by se k tomu postavili Šumaváci.

  7. PeSi a Honzo ze Žižkova – připomínám si slova mojí tchyně: Už jsem na to stará, ale zaplať Pánbu, že jsem se toho dožila.

  8. Jo taková diverzita v IT, to je legrace. Požadavek na programátorku recitujeme šéfům pořád dokola. Trapně se vymlouvají, že nemůžou žádnou sehnat. Jestli oni nekoukají v první řadě na to, aby programovala.

  9. martine-TT, to mně opravdu nenapadlo. Já jsem člověk celkem naivní, až blbý a vskutku by mně až dodnes nenapadlo ani ve snu, že s takovým programem lze vyhrát volby kdekoli. Tím méně v ČR, kde snad mají lidé přeci jen jistou životní zkušenost (na rozdíl od Řecka).

  10. Tak mě napadá, že po sedmi letech tučných (1990 – 1997) má následovat sedm let hubených (1998 – 2015). Nějak se mi žádný vypasený skot na obzoru neobjevuje.

  11. martine,
    pravda, pár bodů tam sice úsměv vzbudit může, ale jinak mám pocit, že se Pýthie program sepisující našlukovala nějakého fakt hustého matroše. Protože jinak je to spíš k pláči, ne-li hrůzu budící.
    A bohužel mi není dvakráte volno, když si představím, že by to u nás vyhrálo taky.

  12. Honzo 1009 – no já se snažil do našeho kolektivu dlouhá léta sehnat nějaké odbornice na počítačové sítě, ideálně černošky nebo asiatky a prd. Samej uhrovatej mladík, pleti většinou výrazně bílé (od monitoru se neopálíš). 🙂

  13. V Řecku přece takovou politiku provozovaly všechny strany, které zrovna vládly. Celá dlouhá léta. K jejímu opuštění je donutila až prázdná kasa.
    Takže ta Syriza vlastně nechce nic jiného, než návrat k zavedenému systému. Akorát ještě sehnat někoho, kdo to zaplatí.

  14. (1010) Oni by ti Řekové mohli mít dost zkušeností, jen chtít.
    (1014) Ne návrat, ale pokračování. Jen vyměnit osoby, ovšem.

  15. Honzo, ad 1011- nevím kterým směrem koukáš, ale budeš-li koukat směrem ke Strakovce, můžeš občas vidět Škromacha, Zaorálka, Mládka, a spoustu dalších…

  16. Při pohledu z okna to vypadá, že přestalo sněžit. Ráno jedu autmo už před šestou a tak jsem zvědavá na ranní silnice. Dnes to bylo celkem v pohodě. A také si konečně zahážu lopatou.
    Ten program strany SYRIZA je geniální. S tím lze vyhrát volby v každé zemi EU. Kdyby s ním přišel někdo v ČR, tipuju to na volební zisk 68%. No schválně – fakt tu není nikdo, kdo by to volil? Jo vlastně – volby jsou tajné. 🙂

  17. [1016] Škromach rozhodně. Mládek už je slabší. Zaorálek se sice kulatí, ale moc sádla by z něj nevyprýštilo. Ozubená pleš a minfin, to je úplná slabota.

  18. No já se pžiznám, že bych to nevolil. Je to naprostá blbost, zejména pokud hned v bodě 1 uvedu na férovku, že své dluhy nehodlám platit. A jinak než na dluh to financovatelné není.

  19. Pavle, ty předpokládáš u voliče racionální myšlení. Obávám se, že o to naše vyspělá postsocialistická společnost, už dávno přišla. Jedním okem koukám na TV na film Občanský průkaz. Kdo si ještě pamatuje, jak se tehdy, před 1989 žilo? Přece nebyla nezaměstnanost, nebyli boháči – teda nebylo na ně tak vidět, sice se nic moc nemohlo, ale byty prý byly – já si ještě pamatuju tři generace v 2+1, ale stejně staří pamětníci mě začínají přesvědčovat, že si nepamatuju správně. A jak se i tady občas dočtu, nebylo až tak zle.

  20. Pavle – a ještě – on se někdy volič stará – zajímá – jak a z čeho se volební sliby budou platit?

  21. Blbne mi tady připojení, tak se loučím. Zítra z domu. Pokud budu mít čas. 🙂

  22. PAvle, ta půjčka 50 mega má jednu vadu…. Musíč najít někoho, kdo ti bude ochoten těch padesát mega nikoliv půjčit, ale darovat, s jistotou, že mu nic nevrátíš.
    😀

  23. No, já bych to teda taky nevolila….A u volebních slibů se obvykle ptám, kdo to zaplatí. Ale odpovědi se většinou nedočkám.

    No, Dano, nevím, že by zrovna tady někdo tvrdil, že za bolševika nebylo zas tak zle. Pokud nebereš vážně fóry na téma, že nás za bolševika tolik neloupalo v kloubech a a pít jsme vydrželi do rána nebo povzdechy nad některými výmysly, že tak se snad neblblo ani za bolševika.

    Dcera přijela z Opavy a na Moravě prý jak na Sibiři.

  24. MaYdo, i tací jsou – říká se tomu „rizikový kapitál“…tam se s určitým procentem nenávratnosti počítá. 😉

  25. Krásně se tu rozčilujete nad tím Řeckem.
    Ale zapomínáte na staré pravidlo . Mám malej dluh, splatitelnej – je to můj problém.
    Pokud mám velikááánskej dluh, nesplatitelnej, nebo těžce splatitelnej, je to problém toho, kdo mi půjčil.
    Takže ano, věřitelé budou muset velkou část odpustit , a půjčit nějaké další peníze. Jinak Řecko zkrachuje , a nevrátí vůbec nic.
    A možná tohle je pravej důvod spuštění těch eurorotaček – aby banky na Západě po tom odpuštění dluhů nebyly jako oškubané slepice.

  26. A udajně v kotlíku u Delceva na Ukrajine je obklíčených 8000 ukrajinských vojáků, prý se houfně vzdávají, a část se musela do zajetí prostřílet.
    No a prý se na jihu opolčenci dostali do Mariupolu, a obsadili okraj města

  27. Šumaváku, zdravím. Nynčko jsem ti zrovna poslal mail s barevnou přílohou pozvánky na tradiční Šakalovu pověstnou přednášku o Praze industriální, jež nám doslova taje před očima jako sněhulák…

    Prosím o její brzké uveřejnění. Za to ti jménem Šakalovým i svým mockráte děkuji…

    Všichni zájemci o toto téma jsou srdečně zváni. Přednáška má zajímavý název:

    „Dolní Libeň – předměstí za řekou“

    Místo konání je jako vždy Městská knihovna na Mariánském náměstí č. 1 v Praze 1 tuto středu 28. 1. 2015 v 17 hod v Malém sále. Vstupné činí 40 korun českých…

    Lidi, přijďte. Developři jsou na postupu a berou Prahu útokem doslova ze všech stran… 😉

  28. Muhehehe!

    Nemají oni ti politikusové nějakou soutěž, kdo vymyslí větší blbinu?

    Pan ministr Zaorálek se v Izraeli nechal slyšet, že franský kupec Sámo byl židovský byznysmen! 😀 😀
    http://zpravy.idnes.cz/zaoralej-izrael-navsteva-samo-kupec-zid-f0a-/zahranicni.aspx?c=A141105_115054_zahranicni_aha

    A pan exministr Vondra zas perlil u Moravce:
    „Na doněckém letišti jsem nebyl, ale byl jsem v Kyjevě, Lvově. Ještě loni držela kyjevské letiště ukrajinská armáda a to jak to dnes vypadá, ukrajinská armáda se musela stáhnout, jenom dál dokumentuje jaká je reálná situace na bojišti,“ odvětil exministr Václav Vondra na otázku moderátora co ho napadlo při pohledu na rozbité doněcké letiště.
    http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/perlyicky-z-poradu-ct24-otazky-vaclava-moravce/

  29. Těžký život miliardáře…
    Ropný magnát Harold Hamm měl těžký rok 2014. Za pouhý půlrok byl svědkem toho, jak se jeho jmění o polovinu ztenčilo. Navíc exmanželce musel v rámci rozvodového vyrovnání vyplatit další miliardu dolarů a je možné, že to ještě nebylo vše.
    Kvůli propadu cen ropy na světových trzích se výrazně snížila hodnota jeho impéria Continental Resources. Hammův majetek spadl z 18,5 miliardy dolarů na 9,2 miliardy. Miliardář už oznámil, že prodá některé menší části ropného kolosu, v němž drží podíl 68 procent.
    Hamm patřil v USA k průkopníkům těžby z břidlicových polí, na čemž vydělal miliardy. Nyní ovšem zastavil část akcií Continental v hodnotě asi 2,4 miliardy dolarů, aby získal další půjčku.

  30. 1032 Halladine, co by jeden neobětoval aby Rusko na tom bylo ještě hůř. Demokracie není zadarmo. Určitě se raduje a nový bizjet si nekoupí za dva, ale za tři roky.

  31. 1030 Rputi, je to tak. Jmenoval se Sámo Honka a byl zakladatelem první košer pálenice ve slovanských zemích.

  32. Zdá se, že dochází bojeschopní demokratičtí Ukrajinci… A přitom stojí 100% národa stojí za Porošenkem.
    Nějak ta rovnice nesedí.

  33. Dobré ráno,

    jen tak na okraj, nebyl náhodu ten exministr Vondra Alexandr a ne Václav?

    Ovšem na tak blbou otázku jako “ co vás napadlo při pohledu na rozbité doněcké letiště“ těžko vymyslet inteligentní odpověď.

  34. A Peťa Procházková píše, že v Mariupolu pomáhají separatistům místní obyvatelé.
    To mi tedy přijde divné, dle schváleného jediného správného pohledu nikdo z Ukrajiny separatisty, kteří přišli z Ruska a mají nulovou místní podporu nechce.

  35. Jo, mladej Klaus !
    Česká republika vždy patřila a stále patří k zemím se špičkovou dětskou zdravotní péčí a s nejnižší dětskou úmrtností na světě, a měly by se zamyslet i nad možností, že existence českých kojeneckých ústavů neznamená zaostalost, ale naopak náskok České republiky před ostatními zeměmi. Pokrok může spočívat nikoli v jejich zrušení coby přežitku, ale naopak v jejich další modernizaci. Česká republika nemá důvod se svého náskoku vzdávat jen proto, aby byla stejná jako ostatní. Kritizující mezinárodní instituce by se měly České republice za své zprávy omluvit …“

    Ledacos e u náá zk……, jen aby to bylo stejné jako v EU !
    Třeba systém lékařských atestací !

  36. NoName, nevidím tam Procházkovou. Je v placené části ?

  37. 1040 – chyba. Autorem uvedeného citátu je Klaus starší – je to výňatek z jeho textu k vetu zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Je třeba číst pořádně.

  38. Dano, trhněte si. Já pochválil článek jako celek.
    Ta pochvala se nevztahuje jen k citátu.

  39. In re Samo:
    tahle semitská teorie se naposledy objevila v 60. letech. Jestli byl autorem ten pošuk Karbusický netuším. (A Maďaři zase měli krále jménem Samuel Aba.)

  40. V poslednì době se dà s mladým Klausem souhlasit prakticky se vším, je nàzorově i hodnotově konsistentní.

  41. NoName, je nejen konzistentní, ale ještě má evidentně zdravej rozum!

  42. „Evropská centrální banka (ECB) se nezapojí do žádného případného snížení řeckého dluhu, protože to není z právních důvodů možné. “
    A jak to dopadá s věřitrlrm, jehož dlužník zkrachuje? To mu nějaký Pánbůh ty pohleávky zapaltí?
    Mám takový dojem, že i unás platí po osobním krachu, že se po dlužníkovi požaduje jen 30 % dluhu. Jak chce ten genius z ECB vrátit dluh, když na dlani ten chlup není? Neměli už dávno přestat půjčovat a řešit včas to, co Řekové podělali.

Komentáře nejsou povoleny.