Dana
Letos jsem vyrazila k moři. A protože nerada cokoli opakuji, tak i letos bylo několik poprvé. Poprvé jsem letěla letadlem. Já vím, teď mnoho čtenářů minimálně pozvedlo obočí, ale je to tak. Jsou mezi námi jedinci, kteří prostě ještě nikdy neletěli. Já už mezi ně nepatřím.
Poprvé jsem pro dovolenou (nenacházím jiný termín i když pro důchodce se asi nehodí) využila služeb cestovní kanceláře. Obojí předchozí „poprvé“ už nikdy více. Já prostě potřebuji svobodu a neomezenou možnost pohybu. Musím mít možnost se prostě zvednout a popojet jinam, když mám chuť. Ale musím přiznat, že služby CK byly velice dobré, hotel příjemný, čistý, klidný a jídlo bezvadné. Nicméně z důvodů, které nebudu uvádět, neb jsou nepodstatné, jsem byla vázána na jedno místo s radiem docházky maximálně 5 km.
A poprvé jsem byla u Černého moře. Ten pocit, že já si tu lebedím na pláži, kochám se vlnami a na druhé straně, spíš vedle, zuří válka, byl zvláštní.
Nebudu psát jak se místo, kde jsem byla, jmenuje, jen uvedu, že ona země je členem EU. To je dost důležitý údaj.
Večery jsme trávili tak, že jsme procházeli městečkem, sledovali cvrkot, prohlíželi všemožné věci a služby, které byly turistům nabízeny. A pak jsem to uviděla. Zůstala jsem stát a jen nevěřícně zírala. Stánek s upomínkovými předměty všeho druhu, a tam v řadě vyrovnané hrníčky s různými náměty a portréty různých osob. Vedle sebe, mezi vyobrazeními různých světců, viseli Hitler, Putin a Stalin. Každý v několika exemplářích. Pod nimi celá řada hrníčků, na kterých se skvěl hákový kříž ve všech možných velikostech. A kolem kupující. Šli jsme dál – a další stánek s obdobným sortimentem a hroznem zájemců. A hned vedle stánek, kde pořizují turistům stylizované jakoby historické fotografie. Za tím účelem mají rozvěšeny kostýmy a propriety připomínající různá historická období. A vida, právě se fotí rodinka – maminka sedí v křesílku, na klíně má malé robě a tatínek stojí nad nimi. V uniformě SS.
Na dovolené jsem pořídila spoustu fotek, ještě je nemám všechny stažené a roztříděné, ale stánky s hrníčky a retrofotoateliér jsem nefotila. Cosi ve mně mi v tom bránilo. Ale turisté kupovali a fotili se. A já si říkala, kam až jsme ochotni zajít pro zisk, výdělek, zachování pracovních míst, co vše pro to udělat, strpět? Já vím, tohle jsou maličkosti, ale i ty největší průšvihy v historii začínaly jako malé a rostly postupně.
Přiznávám, k tomu, abych popsala nejsilnější zážitek z letošní dovolené v členské zemi EU, mne přiměla Matzurka a její komentář 973 z 10.9.2014. My posuzujeme Ukrajinu, odsuzujeme fašizující tendence, o kterých víme z médií, aniž jsme si je měli možnost ověřit napřímo. A tady, v EU, si kupujeme dárkové hrníčky s Hitlerem a fotíme se v uniformách SS. Jsme lepší? A může za to některý z komisařů, úředníků nebo poslanců EU nebo jen a jen občané EU? My.
Tak nějak mi přijde,
že zatímco my (Západ) se snažíme o kriket, Putin spokojeně hraje šachy….(to je pokus o vtip pro odlehčení dusna).
Matzurko, myslím, že stěží cvrnkáme kuličky….
No , to západní přátelství bylo vidět při komentování oůympiády v Soči. Fort se hledaly nějaké mouchy. Jako by to bylo důležitější než olympiáda
AK – psal tu Dušan pěkný článek o kontraktorech. Ovšem amerických.
Ruští jsou samozřejmě teroristé…
Možná by sis to mohl najít a přečíst, trochu by se ti ujasnila terminologie…
Já vám nevím, nějak v sobě furt nemůžu najít ten odpor k Rusům, kterým bych asi měl jako správný, dlouhá léta utlačovaný Čech mít. Lidé, kteří s Rusy osobně nepřišli do styku a nikdy v Rusku nebyli, to asi mají jednodušší.
Já když potkám Rusa, rád si s ním poklábosím, když slyším „Rusko“, vybaví se mi skvělé nasolené hřiby, solený domácí špek s česnekem, sušená ryba, Petrodvorec, Něvský prospekt, krásné holky (a pochopitelně vodka). Taky mejdany, na nichž když došlo třeba v jednu v noci pití, zavolalo se prostě nějakému kámošovi, že k němu jede parta, ať vytáhne zásoby. Dotyčný nás bez výjimky vítal s hurónským smíchem a prohýbajícím se stolem, i když jsem ho vytáhli z postele.
Asi to bude tím, že jsem měl vždycky co do činění s Rusy a nikdy se SSSR nebo s Ruskem.
Na dovolené jsem párkrát klábosil s dědou a babičkou odněkud z Ťjumeně, kteří vzali tříletou vnučku k moři. Nedokážu v nich vidět agresory, které je nutno vyhladovět a zlikvidovat.
Místní válečníci, kteří okázale demonstrují svůj odpor k čemukoli ruskému, by si měli představit, jak by se jim líbilo, kdyby je lidé posuzovali podle činů naší vlády (i vlád minulých).
ad 200 – kdopak ho ve škole učil a kdo jim v USA psával noviny
Komunisti. Ať se jim říkalo jakkoliv.
A proto se na těchto aktivistech s Dušanem nikdy neshodnu. On to akomodoval, já nemohu. Ačkoliv ty písničky se mi fakt líbí. Ještě lepší to bylo když jsem jim tenkrát nerozuměl…
Foundry, upřímně, kdys tam byl naposledy? Teď je to malinko brutálnější…
Foundry,
já sice pár Rusů znám, a dokonce – Darwin mne zatrať :)- počítám mezi své přátele 🙂 Ale taky pár Poláků, Ukrajinců, Slováků, Rakušanů, Maďarů, Němců, Američanů, Angličanů, Indů, Číňanů, Japonců, Španělů…. z dalších národností je to pak tak po jednom člověku, tak se dál vytahovat nebudu 🙂
No a konflikt na Ukrajině vidím jako konflikt mezi polskými Ukrajinci a ruskými kozáky. Který nerozpotal Putin, ale místní oligarchové v rámci přerozdělení teritorií.
Začátek lze zjednodušeně interpretovat i jako obranný boj Achmetova proti agresi Kolomojského.
Skimici, 2009. Ti staří kámoši fungovali jako dřív. Bez problémů 🙂 Ale je pravda, že se jedná o Petrohrad, což je Rusko jen podmíněně 🙂
skimici,
komunisti v USA v šedesátých letech ? Tak to teda zírám; budu muset ještě hodně studovat.
To nemyslím sarkasticky, v dějinách se orientuji špatně a poslední půlstoletí nás to učili spíš v socialistické občanské nauce, takže katastrofa.
Matzurko …
to byl nepovedený žert. Já měl na mysli všeobecné intelektuální a hlavně universitní prostředí v těch letech …
Teď je to tedy samozřejmě horší 🙂
Komunisti v USa v šedesátých letech, ovládající média a navíc štvoucí proti Rusům – Tak asi jsem úplně blbej, ale to mi hlava nepobere…….
Matzurko, Skimic myslel asi spíš socialisty všemožných odrůd, „květinové děti“.
Ony květinové děti štvaly proti Rusům ?
Ani to mi , Foundry hlava nebere.. A jsem pamětník
Může plati t A nebo B..
Ne A i B současně.
Foundry,
zrovna dneska se mi svěřoval jeden Moskvič, že ti z SPB mají nejen divnej přízvuk ale kolikrát používají slova a fráze v jiném smyslu 🙂
SPB je jiný svět… dnes obzvláště …
Jo, dík Foundry ad 214 🙂
ad 209 pst 🙂
To by mne zajímalo, o čem to sami sebe tak urputně přesvědčujete:))
No horší to asi bude,
protože děti „květinových dětí“ to teď multikulti-genderisticky šéfují.
Fuj tajbl !
Na Ashbury-Heights jsem se byla podívat někdy na přelomu tisíciletí, a bylo to zklamání. Naštěstí bylo otevřeno v parku s půvabnou japonskou zahrádkou a pavilónem, a jelikož se blížila zavíračka, tak nás za pakatel pustili do muzea, kde zrovna byla výstava čínské hliněné armády…. 🙂
Jestli opravdu začali stavět ty hnusné univerzitní budovy bez oken z obav před radikály, tak těm hipíkům přičítám další mínusové body 🙂
205 Foundry, to pohladilo. Takoví bychom měli být. Vždyť život je tak krátký….
(195) Separatismus tam jistě existoval (a nejen tam), takže ano, Putin podpořil jeho velmi aktivní formu (na rozdíl od oné Čečny, třeba).
Co se týče pokusů o partnerství, polžil jsi si někdy onu základní otázku, proč většina států v sousedství Ruska chce do NATO? Že by to byl rafinovaný úklad „vrahů z vólstrýtu“? Nebo se cítí Ruskem ohroženi a to je i důvod, proč Rusko nechce být partnerem?
Pak je totiž Srbsko (které Rusko v jeho snaze po jugoslávském impériu nijak nebrzdilo, spíše podporovalo) spíše marginálií. Co se radaru týče, taktéž zřejmě „nafouknutá“ záležitost.
(197) „Plynová válka“ byla čistě soukromá záležitost ruskoukrajinských firem s politickým krytím v obou zemích, ne?
(198) To je ovšem ruské tvrzení, že je nepřátelský. A zase, co do něj ty státy (nejen Ukrajinu) tak táhne?
(200) No já doufal, že rozlišíš situaci v roce 1969, kdy SSSR byl nepřítel, oficielně a a oboustranně, a situací po rozpadu SSSR, kdy už proklamativně nebylo Rusko nepřítel pro Západ a Západ pro Rusko.
Což se změnilo s Putinem.
(203) Obdivuji, jak dovedete vyhmátnou to důležité a podstatné. Západ (tedy soukromá média) psal o WC bez přepážek a Putin připravoval okupaci Krymu. 😛
(205) Ale jistě, toho Bromfielda, s tím, jaký národ má kdo rád a končící tím „mám rád své přátele“ jsem sem už několikrát napsal. Vše, co já píši, se týká politiky SSSR a Ruska.
(209) Já bych tam viděl i toho Putina.I Putina ne jenom oligarchy nebo jenom Putina.
Andy,
já nikoho nepřesvědčuji, jen se snažím si utřídit myšlénky roztěkané 🙂 a poučit se z názorů druhých.
a) Při setkání s jednotlivvci různých národů mám zkušenosti vesměs pozitivní – stejně jako Foundry, a proto taky nedokážu bytostně nenávidět nějaký nárok „an bloc“
b) Rusy proti Západu nezačal štvát Putin, maximálně pokračuje v tradici. Západ ale dělá recipročně totéž – viz Dylan. Hezká je jeho zmínka o odpuštění Německu (přitom mne napadá, jestli napřed Rusové musí odpravit xxx počet lidí obzvlášť odporným způsobem, aby Západ řekl „odpuštěno a budeme kámoši, joooo ?“) Budu muset vyzpovídat japonskou kamarádku, jestli sytě nenávidí Američany, když Hirošima a Nagasaki.
c) děsím se své neznalosti faktografie minulého půlstoletí, a čestně přiznávám své nedostatky – jeden z důvodů, proč se neúčastním geopolitických hádanic.
(205) Ještě k těm „místním válečníkům“, něco podobného psal snad jedině Pavel Kořenský a nebyl to první extrémní názor, který sem kdy napsal. Jak tak koukám, spíše poslední a je to škoda, neškodí vidět extrémy obou názorových směrů.
ad 223 Matzurko, vím že je to podlé ale nemohu si pomoci …
jestli napřed Rusové musí odpravit xxx počet lidí obzvlášť odporným způsobem …
No to už udělali, tak už se s nima ten Západ přece kámošit může?
AK,
mnojo, tak nepiš tak zkratkovitě, pochopila jsem to jinak. V r. 69 mi byly 4 roky, takže vím fakt kulový.
Po rozpadu SSSR se asi chvíli Rusko nejevilo jako nepřítel, když to šéfoval ten vožrala…a teď se zase vyškrábalo do sedla. Mám je proto bytostně nenávidět ? Hlásí se prej k carskému impériu, ale on Napoleon má taky svůj sarkofág v Pantheonu…
Matzurko,
abychom nezabředli do jemných nuancí jestli to byli komunisti nebo importovaní komunisti nebo kdoví kdo, tak raději hlásím, že měli splněno už dříve. Viz referát jakéhosi Šolochova. Tichý Don. Třeba.
skimici,
řekněme, že odpravili xx lidí, do xxx jim ještě pár lidí chybí…
skimici,
čekala jsem to 🙂
Otázka je, jak moc to vadí Západu, takže se ptáte dobře, ale špatné osůbky. Tu původní otázku vlastně položil Dylan, ne ? A odpovědi se zatím nedočkal.
Mňo…
a hle důvod, proč se prát o Afghánistán. Žádné trasy pro hody hody ropovody či plynovody, jak jsem se bláhově domníval, či nutnost rozjebat region, aby se masakroval mezi sebou a nelezl jinam, ba dokonce ani nastolení demokratického režimu a rozklenutí duhy v zemi kmenových struktur:
Pod Afghánistánem leží přírodní bohatství v hodnotě biliónu dolarů. Pod zemí se skrývá 60 miliónů tun mědi, 2,2 miliardy tun železné rudy, 1,4 miliónu tun lanthanoidů (kovy vzácných zemin), jako je neodymium, cer a lathan, a další velké zásoby hliníku, zlata, stříbra, zinku, lithia a rtuti.
(223) Aniž bych si chtěl Amíky idealizovat, oni jsou nejspíš hlavně pragmatici. Takže, když někdo normálně obchoduje a vyloženě neškodí, normálně s ní spolupracují (xxx mrtvých netřeba). Buďto hlavně ekonomicky, pokud se to hodí, i politicky. Viz Francie, vystoupila z NATO a styky dále fungovaly, viz dnes Venezuela, blbnoucí na kvadrát, s ropou, prakticky žádná reakce, konec konců, v úplně jiných dobách ani ta podpora svržení Fidela nebyla nijak důsledná. Toho Dylana bych moc vážně nebral.
Ona tak politika fungovala dlouhá staletí, včerejší nepřítel by najednou spojenec. Hlavně v Evropě. Až se socialismem a komunismem se to více zideologizovalo (a také ne důsledně).
Tichý Don
jsem se pokusila přečíst. Skončila na straně 3 (nebo 5 ? už zapomínám ;)), naprosto otrávená. Naštěstí ruštinářka na gymplu se spokojila s tím, že jsme se nabiflovali zkracené obsahy perel ruské literatury, které nám nadiktovala, a netrvala na jejich povinné četbě.
A jestli budete zlobit, dostane echt ruský samovar z Tuly, jedovatě zelený, s ručně vyvedenou krajinkou z Krasnej Poljany s břízkama okolo ) !!!
Ptakopysku,
jestli taky nejde o to, jestli je odpravovali protože špatný národ nebo názor ? I když ono to někdy splývá.
(226) Já jsem nepsal nic o nenávisti, ani k Rusku a Rusů vůbec ne. Že já jim s mými zkušenostmi nebudu nikdy úplně věřit, to prosím není nenávist. Jako nikdy úplně nevěřím Německu, ač tam, na rozdíl od Ruska, je vidět jakási dlouholetá a hluboká změna. Ale jsou velcí, blízko a historie je historie. Ale týká se to Německa, ne Němců.
(230) Hlavně nezapomeň, kdo to tam rozjebal. Amíci to nebyli ….
(232) Tak to já, co horlivý čtenář, jsem přece jenom nějaké ty Rusy (i sovětské) četl a nelituji. I toho Šolochova. Člověk se přece jenom něco dozví. I když třeba ne to, co měl autor primárně na mysli.
Aerokarle,
máš na mysli Brity devateníáctého století, nebo tohle: V srpnu 1979 zahájila americká vláda financování protivládních mudžáhidů. Dne 24. prosince 1979 SSSR intervenoval na základě žádosti tamního rozhádaného marxistického vládního uskupení. 🙂
Skimici,
občanská válka je občanská válka.
Sever proti jihu taky nebyla procházka růžovou zahradou.Severní armáda táhla na široké frontě.a co našla vypálila
Generál Sherman vydal příkaz k vystěhování všech obyvatel Atlanty a následně nechal toto město 11. 11. 1864 vypálit do základů.[11] Ušetřeny byly jen nemocnice a kostely. Od Atlanty pak vojsko táhlo dál státem Georgie a důsledně ničilo a vypalovalo všechny obce a města, která mu stála v cestě. Těsně před vánočními svátky 1864 vstoupily Shermanovy oddíly do města Savannah. Odtud pak postupovaly na sever, kde se připravovalo setkání s Grantovou armádou a konečný útok na armády generála Leea. Během postupu na sever Sherman nadále prosazoval taktiku spálené země, čímž chtěl zničit jižanskou ekonomiku. Touto plánovanou devastací byly kromě Georgie silně poškozeny ještě státy Jižní a Severní Karolína. Ve dnech 27. a 28. 3. 1865 se v malém přístavu City Point, na říčním plavidle River Queen, konala závěrečná konference vojenských velitelů Unie – sešel se tu generál Grant, generál Sherman, kontradmirál David D. Porter a prezident Lincoln. Programem porady byla koordinace postupu všech ozbrojených složek k brzkému ukončení války.[12] Po tomto setkání zahájil generál Grant tažení, od něhož očekával co nejrychlejší ukončení bojů.
Válka přinesla asi 970 000 obětí (přes 3 % populace), z toho kolem 600 000 mrtvých, což převyšuje ztráty amerických vojsk ve všech ostatních konfliktech dohromady.
AK,
ta literární vášeň tě ctí a máš můj obdiv. Já tak leda tu a tam sci-fi, ale klasiku nedávám. Příliš depresivní a mnohdy i syrově brutální.
Matzurko
Já a zlobit?
Třeba taková Where Have All the Flowers Gone? Má slova z jedné písničky z Tichého Donu. Tluču tluču mák…
A tohle chtěj ukrajinci postavit na hranici s Ruskem 🙂
http://voicesevas.ru/img/223d30fc9aa78dc5db92e410129a68da.jpg
(235) To je zajímavý, jak vynecháš to podstatný: Kdo tam nainstaloval ono „tamní rozhádané marxistické vládní uskupení“. Z vlastních domácích zdrojů to nebylo …….
(237) To už je dávno. TV (u nás doma) nebyla, o internetu nemluvě, v rozhlase prd, zato knih jak nasráno + veřejné knihovny. Takže možná i z nouze cnost. Teď už to zdaleka není ono.
Halle ad 236 … eeh?
Že jako amíci odpravili zvlášť odporným způsobem XXX lidí ještě dříve a tak se s nima rusáci už můžou kámošit?
You’re boggling my mind.
——————————–
„What was that?“ Ralph asked in surprise.
„You’re boggling my mind.“
„Bruce, that’s a good phrase,“ Ralph cried crisply. „Damned good. I don’t think I’ve ever heard boggle used with an animate subject before. I’ll bet all of us down here can start getting mileage out of that one right away. That is, of course, if you don’t mind letting us have it.“
„Ralph–“
„Excuse me a minute, Bruce. I want to get it down exactly the way you said it. How did it go?“
🙂
Skimici, při řešení otázky zda komunisti nebo importovaní komunisti nezapomínej na ten zapečetěný vagon s právem exteritoriality ze Švajcu…
Skimici,
copak,máš problém se čtením ?
Mluvíš o Tichém donu, a ona to byla občanská válka.
A občanské války často bývají horší a drastičtější, než obyčejné války mezi státy. Alespoň to tak bývalo do WWII.
A nevztahuje se to jen na Rusko, ale na všechny státy,kde probíhala občanská válka, Včetně USA. Anebo dnes občanské války v Africe.
To je vše, co jsem chtěl říct, víc v tom nehledej.
Proto jsem se Břeťo ad ty mrtvoly xxx pro jistotu dovolal Tichého Donu. To bylo období bezpečně ještě před tím.
Halle – takto ano. Neťuklo mi to.
Jinak Matzurko,
ten dialog v 241 – to jsem si dovolil krátký teaser k Hellerovi Good as Gold, co inzerovala Andy. Má pravdu. Ta kniha je zatraceně dobrá a i já jí považuji za jeho naprosto nejlepší. Překlad je dobrý ale vy evidentně vládnete anglinou tak si to nenechte ujít.
Good as Gold…
ten časovej posun – je jedenáct v noci a já doškobrtal komentáři – přiznávám, že hodně, zejména hypotetizování o Ukrajině a Putinovi, jsem přeskakoval. Jsem utahanej, zpocenej a žíznivej. Celé odpoledne jsem předělávalinterier auta. Pokud byste se do toho chtěli pustit, vyměnit sedadla, zaseklé pásy, dveřní panely a všelijaké lišty, tak doporučuji shodit auto ze skály…ale teď k věci.
Ptakopysku, tentokrát jsi ujel. Dokazovat větší zhovadilost režimů počtem mrtvol je skutečně na úrovni vačnatce. Navíc, Třetí Ríše na to měla jen 10 let, zatím co bolševici se činili 35 let a o něco mírněji dalších 25. Zodpovědní autoři jako SOlženicyn, Amelrik, Litvinov udávají počet bolševických obětí – včetně 6 milionů hladem utrápených Ukrajinců – na 40 až 65 milionů spoluobčanů. Na rozdíl od precizních Němců si bolševici na nějakých statistikách nezakládali, takže nějakých 100000 nebožtíků sem nebo tam je nevzrušovalo. Ovšem vadná je celá premisa od počátku – vzájemné odpouštění vlastnícj zločinů.
Matzurko, obávám se, že jsi toho Dylana nějak nepochopila. Píeničku napsal v roce 1963 – dva roky po Berlínu, po kubánské krizi a rok po zavraždění Kennbyla napůl odzbrojená a její jedinou silou bylo námořnictvo a edyho. V té době panoval v USA z Ruska strach. Amerika a atomové bomby pro něž neměla raketové nosiče, ale zaostávající podzvukové B-52 a pár nadzvukových B-58 s mizerným doletem. V té době se na hřištích amerických škol stavěly protiatomové kryty, pro domácnosti se nabízely v katalozích Sears&Roebuck (zatímco nás učili, že si stačí lehnout hlavou směrem od epicentra a proti radioaktivnímu prachu se přikrýt Rudým právem. My jsme se těch mandelinkový Američanů báli a nenáviděli je stjně jako Dylan Rusy..Ta písnička je v podstatě o tom, že každé politické rozhodnutí se dá posvětit Božím pokynem – tedy sejmutím pozemské zodpovědnosti.
Skimic, with all due respect – má mezery v mapování americké folařské scény 50 a 60 tých let. Dylan, na rozdíl od Baezovky, kteroá se infikovala aktivistickým manželem Haydenem, aktivistou nikdy nebyl. ale jen velmi citlivým pozorovatelem a komentátorem. S politicky orientovaným vokálním protestem začali Weavers v padesátých letech ovlivněni mccarthyismem a jeho dopadem na kulturní sféru. S Weavers zpíval tehdy i ten jediný utopický komunista v USA Pete Seeger. Viděl jsem ho v Praze v roce 1964 a byl to on, kdo mne nasměroval na amrický folk. Dodnes toho nelituji a americký folk miluji – Toma Paxtona, Johna Prine, Peter, Paul & Mary, Woody Guthrie, Leadbelly, Brothers Four, Kingston Trio, Emmylou Harris, New Christy Minstrels, The Seekers, Doc Watson, Odetta, ale i Ray Charles, Simon & Garfunkel, Eva Cassidy, John Denver a celý segment Country &b western…a další
Dobré ráno vespolek,
Dušane, tu blbou větu a počtu mrtvých nutných k odpuštění jsem ti vypustila já, ale vzala jsem to z toho Dylana,
Jo, pochopit jsem ho asi pochopila jinak, spíš jako podivení, že s Němci jsme (tedy USA) kámoši i přes to, co za WWII udělali, a máme nový objekt k nenávidění. Jasně, reálie 60. let mi zvětšiny unikají (seriál Bewitched je o něčem jiném), vybavila se mi jen ta Kubánská krize – jinak si pamatuji hlavně soutěžení na poli dobývání vesmíru…
Jo, to Boží posvěcení mi v té písničce neuniklo…
Stran folku, já to hodně vnímám přes interpreta, je-li mi sympatický jeho projev či nikoliv. Takže folkařky obecně mi nějak nesedí, z mužských interpretů naopak řada (nojo, Simon a Garrfunkel byli skvělí :)…) Smůla, asi budu sexistka 🙂 Nicméně Eva Cassidy měla nádherný hlas.
Podobně jako Foundry i já mám velmi blízké kamarády Rusy. Pravda, s těmi, s nimiž jsem udržoval kontakty po roce 1968 a kteří patřili do okruhu disidenta Pavla Litvinova, jsemkontakty ztratil. A ti dnešní, americká diaspora jsou k Rusku a Putinovi daleko kritičtější než já. Ale to je jiná historie než ta z roku 68 a mých návštěv sssr v sedmdesátých letecha – snad se někdy dokopu to nějak sepsat. V současném Rusku jsem nebyl, ale z celého přívalu dat z velké země nevysvítá jediný důkaz, že se mění v civilizovanou společnost atlantického ražení podobně, jako se pod americkou okupační správou měnilo Německo. A to jsem pořád vůči Němcům ostrtažitý aniž bych prošel koncentráky jako moji předchůdci. K Rusku a jeho obyvatelům přistupuji se stejným optrným respektem.Ruská vyjímečnost je v jejím emočním náboji, či sentimentu, který velmi často převálcuje jakýkoliv pragmatický přístup. Pomohlo to Rusům proti Napoleonovi a Hitlerovi za neuvěřitelných ztrát a lidského strádání. Ale stejně to Rusko isoluje od atlantické, pragmatické civilizace – tedy až donedávna – která nedokáže vlastním prizmatem Rusko interpretovat a pochopit. Rusko není Evropa. Co bylo v Rusku evropského se už tetelí v Nice, Miami nebo Karlových Varech. Proto Petrova relativizování, ač dobře míněné a logicky zpracované, je také vedle.Pokud člověk nepřijme axiom, že Rusko není Evropa, nedá se to jednoduše vysvětlit, dá se to jen cítit. A to máme my osmašedesátníci jimž nějaký kalmyk oďobával kulometem omítku nad hlavou zažráno pod kůží. A všechny vnější znaky rusko-ukrajinského konfliktu to potvrzují neboť jak jsem jž mnohokrát psal, mezi ruským a ukrajinsými loupežníky, stejne jako mezi jejich árodoveckými debily není rozdílu. Obama je vůl, že se do toho sere. Nechat vyhnít.a když to dobře dopadne, rozdělit si levné pozemky…
Nějak jsem se rozvášnil – tak ještě něco (jako Tim Cook). Americká občanská válka, podobně jako Revoluční válka, se od podobných konfliktů staréhop kontinentu liší v několika podstatných aspektech. Nevedla se na celém území Unie. Prakticky jen na severo-východu a jihovýchodu a dolním povodí MIssissippi a přítoků.
Ač profesor – generál Sherman je vskutku otcem taktiky spálené země, nebyla tyo válka vyhlzovací. Zajatci nebyli bezkrupuůozně vražděni (jako ve španělské občanské válce o Rusku po roce 1918 ani nemluvě). Pravda, že Jižané v uninistických táborech se měli lépe než jejich protivníci (Andersonville), ale Jižané sami neměli nic do huby. Ale to nejpodstatnější vychází z Lincolnovy řeči v Gettysburgu (http://www.abrahamlincolnonline.org/lincoln/speeches/gettysburg.htm)., kdy vítězům šlo o co nejrychlejší hojení následků a o usmíření s poraženými rivaly. Žádný z politických ani vojenských vůdců Konfederace nebyl odsouzen k smrti a popraven. Generál Lee i president Davis neskončili ve vězení a dožili jako respektovaní občané. Zcela se vymykající evropské zkušenosti. Bohužel tyto skvělé příklady americké výjimečnosti během posledních 30 let nějak slábnou… a slábnou