Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

Publikováno | Autor:

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  2. Ste nějaký zpovykaný!
    Víte, co je to za dobrotu takový domácí sádýlko se škvařečkama, na chlebíku pěkně posolit a přikusovat k tomu ředkvičky? Mana nebeská!

    Je tu tma jak v ranci už od 3 odpoledne, párkrát se přehnal déšť a blejská kolem dokola. Na chvíli vypadnul internet a vypadlej Skype ještě nenaskočil. Jestli je to kroupama, nevím.

  3. šoulet je u nás doma poměrně oblíben, ale je málokdy, protože to předpokládá nezapomenout několik hodin dopředu namočit hrách.

    rizoto ze správný rejže je ňamka, ale vyřaduje to opravdu máchat a dolívat. A přiznám se, dělám ho z vody. Jednou jsem sice zkusila, podle rady šéfa Pohlreicha, že lepší je sebeblbější vývar než voda, nějakej zeleninovej vývar, ale nějak mně to neoslovilo. Možná byl ten vývar ještě blbější, než sebeblbější.
    S vínem to je jiná, ale to mívám v domácnosti málo kdy. A když je, do rizota nevydrží, takže takový rizotio, jinak u nás běžný pokrm, dělám opravdu jen svátečně..

    Mně teda chutná ta rejže jako taková a navíc do toho vždycky něco přidám – zeleninu, houby, nebo aspoň bylinky. A samozřejmě parmazán.

  4. Aerokarle,
    je tu jak na sovětské výzkumné stanici Kurevskyj Krut uprostřed léta.

  5. Dobrý večer všem.

    „Tak už i ti bosonozí Indové úspěšně zkoušejí svůj raketoplán…“

    Indie (jejich kosmická agentura ISRO) dnes ráno v 7:00 našeho času vypustila ze své základny Šríharikota v Bengálském zálivu svůj zkušební raketoplán (model o velikosti cca 1:6, 6,5 m délka, hmotnost 1,75 t) a to pomocí rakety H-9. Jednalo se o krátký zkušební let do výšky několika desítek km a účelem bylo vyzkoušet chování tohoto tělesa při návratu z této dráhy do atmosféry a jeho přistání.

    Testovací let se jmenoval HEX a testovací projekt byl nazvaný RLV-TD (Reusable Launch Vehicle Technology Demonstration). Let trval cca 10 minut a proběhl úspěšně včetně měkkého přistání zkušebního tělesa do oceánu…

    Pár snímků ze startu:
    http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/5c330.jpg
    http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/bdks.jpg

    Pro zlomyslné a namyšlené povahy je zde obrázek z testů raketoplánu na zemi. Zajímavé je ono vozidlo a neobvyklý motor, který ho táhne na místo testu anténního systému… 😉

    https://pbs.twimg.com/media/BrtgpEUCYAAM6n8.jpg

    Připomínám, že nejde o žádnou fotomontáž. Jedním z požadavků bylo, že vozidlo pro raketoplán nesmí být z kovu a musí být nemagnetické. Důvtipní Indové to vyřešili levně a účinně… 😀

    Podobné zkušební těleso loni v únoru vypustila i evropská kosmická agentura ESA – (mise IXV). USA provozují rovněž již několik let zmenšený raketoplán, určený ovšem ryze pro vojenské účely – (projekt X-37B). Již jsem ho zde kdysi zmiňoval. No a u Rusů jsem nedávno viděl článek, kerý připomínal Burana a jeho možný návrat…

    Ti Indové mě ale vysloveně dnes udělali velkou radost… 😀

    Příspěvek jsem sem chtěl dát dnes v noci ještě před startem onoho tělesa, ale pak jsem to nechal až na večer…

  6. 😀 😀
    Tak tomu se říká kouzlo nechtěného!

    Projev K. Samkové samozřejmě všechny pravověrné vítače a multikulturalisty nesmírně popudil. Jenomže právě o Samkové nelze jednoduše říci, že je rasista a xenofob! A co teď s tím, že ano?
    Jak uchopit, jak pojmenovat? … toť vskutku problém…

    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/To-je-rana-Drsny-projev-Klary-Samkove-o-islamu-cte-Amerika-Brazilie-i-Azerbajdzan-A-navic-prisla-touzebne-ocekavana-vec-436876

  7. „Těší nás, že naše sousední země získává prezidenta, který podporuje otevřené a proevropské Rakousko,“ řekl šéf německých Zelených Cem Özdemir.

    Co myslíte, může volit?

  8. Dumyslnost a neuveritelne improvizacni schopnosti Indu potvrzuji 🙂

  9. breto pokud je nemec tak volit muze .
    ale pokud vadi ze je nemec napriklad nejakej ….stein nebo …mir
    pak by volit nemel – mozna by nemel ani mit obchod, svuj dum ….

  12. V.Blaha:

    K výsledku rakouských prezidentských voleb
    Vítězství jednoho nebo druhé kandidáta v rakouských prezidentských volbách je celkem nezajímavé. Ponechme stranou poněkud kuriózní zvrat prostřednictvím korespondenčních hlasů a věnujme se jiné věci. Důležitým aspektem výsledku rakouských voleb je totiž zcela zřejmé rozdělení společnosti téměř půl na půl.
    Znalci rakouské historie ví, že v moderních rakouských dějinách toto fatální rozdělení není nic nového.
    V letech 1921 – 1930 byl předsedou křesťansko-sociální strany, předchůdkyně dnešní rakouské lidové strany, Ignaz Seipel katolický kněz, teolog a politik.
    V roce 1922 se stal kancléřem Rakouska, kterým byl až do roku 1924, kdy byl 1. června těžce raněn při atentátu zorganizovaném sociálními demokraty a později ze zdravotních důvodů z úřadu odstoupil. V letech 1926 – 1929 zastával tento post znovu spolu s postem ministra zahraničí.
    V roce 1927 zlomil za použití zbraní tzv. červencovou revoltu radikální levice, čímž si od komunistů a sociálních demokratů vysloužil nadávku „Krvavý prelát“.
    Ano. V roce 1927 bylo Rakousko téměř na pokraji občanská války. Rudá Vídeň versus černý venkov – socialisté proti lidovcům.
    Tehdejší politická mapa Rakouska se podobala té dnešní, dělící čára šla tehdy podobně jako dnes na ose město-venkov, jen barvy byly jiné.
    V roce 1927 vyhrál lidovecký venkov, v květnu 2016 zelené město.
    Snad se vývoj v následujících letech obejde u našich jižních sousedů bez tehdejší střelby a násilí.

  13. 1009 proč by nemohl? Jistěže ne v Landu či Eichu ale v Istánu či Avivu….
    A naopak. Man má volit v Landu. Je to logické a přirozené. Občanství znamená práva i povinnosti. To znamená i povinnost loajality k obci. Ne obsazovat více židlí a poposedávat jak se hodí. Ne. Každý jednu židli. Všechno nebo nic. Když občan působí ve prospěch jiné obce, společenství či moci, k újmě té jejíž je členem, co jiného to je než zrada? Proč by měl mít zachována práva občana?

  14. teda snad se nam to nebude volebne vracet.
    to by taky u nas mohli vyhrat sudetaci.
    nebo ne az ty nasledne lepsi volby to by vyhrali komunisti 🙁

  15. Ty volby byly možná dost ovlivněny tím, že i dosavadní vláda značně omezila přisrěhovalství stanovením maximálních ročních kvót, přichystala se k zablokování Brennerského průsmyku atd, čímž asi odebrala opozici hlasy méně radikálních odpůrců imigrace.

  17. 1007 zajisté. Je občanem Spolkové republiky Německo. Zajisté mluví německy, sdílí a rozvíjí německou kulturu, kulturu příslušné spolkové země a obce kde bydlí, sdílí a hájí německé zájmy. Proč by nemohl?

    Požadovat po stroji, který umí všechno na „N“ aby uměl všechno na „A až Z“ je pošetilé a nedopadá to pěkně.

  18. 1016 že by to měla v režii nějaká centrální banka? Když jsou třeba peníze tak se natisknou. Když jsou třeba hlasy….

  20. Schumi,
    podle mě je důvodem klasický rakouský Schlamperei, na který si už odedávna stěžují všichni říšští Němci, kteří s Rakušany přicházejí do styku.
    Část lístků, které měly být distribuovány do Waidhofen an der Thaya, prostě skončilo ve Waidhofenu an der Ybbs. Nějaký nevzdělatelný debil, určitě se jmenoval Kokoschka, nebo Nowak, popletl cedulky na poštovní pytle.

  21. 1005 Bohouši, pěkný modýlek. K provozní verzi je ještě dlouhá cesta. Vynést tohle do pár desítek km aby to plachtilo zpátky není složité. Opakovaně vynášet na oběžnou dráhu a hlavně bezpečně to dostávat dolů je velký rozdíl.

    Co Mars, viděls čepičky? Já prdlajs. Kouknul v neděli, jenže jen tak měl opřené, a navíc tenhle spektiv 20-60x má barevnou vadu jak prase a ostrost dost mizernou. Zrcadlo 20 cm se mi zatím nechce pořizovat, ve své lokalitě nemám výhledové možnosti.

  22. Aerokarle,
    trestný in zaměstnávání, či nezaměstnávání matek budoucích i čerstvých je oblíbenou policejní kratochvílí od samého počátku vyplácení sociálních dávek. Nevěřil bys, jak úžasně to zvyšuje statistiky objasněnosti trestných činů. Prémie jsou tak získány bez uronění jediné kapky policajtského potu. Mimoto mezi matkami je udávání okolních matek oblíbenou kratochvílí a spestřením v nudě mateřské dovolené. Nechápu, proč se ze staré, dobře známé aktiviny zničehož nic dělá kružnice rotující podle osy „z“. Dokonce i jistá paní Parkanová byla zjištěna, rozpracována a její případ (na rozdíl od tisíců jiných identických) byl státním zástupcem odložen ad acta. Kdyby se to někdy hodilo. Naštěstí paní Parkanová svou další činností zcela zastínila tento zločin a tak zůstala nepotrestána.

  23. Ta Šlechtová je skvostná děvucha! Tuhle paní ministryni někdo vybíral pečlivě a s láskou, neb zřejmě dospěl k názoru, že je v Čechách málo srandy! 😀 😀

    „Sama objíždím krematoria, sama objíždím pohřební služby, mám v kanceláři dvě rakve. Mám malou, mám velkou. Chci udělat povinnou technickou normu o tom, jak mají vypadat rakve v ČR.“

    „„Hned jak jsem nastoupila do funkce, tak 14 dní po jmenování jsem se rozhodla, že udělám novelu zákona o pohřebnictví.“

    „POhřební agenda byla v ČR 15 let mrtvá“

  24. Dobré dopoledne,

    Jetslipak v rakvi taky spí?-)

  26. 1020 Ptakopysku, ano, ostatně kde se vzal Adolf Hitler… To co následovalo by Prušák nevymyslel. Humorné je, že Prusové mají slovanský původ. Víme, že když se ráce špatně namíchají, že je to malér. To platí všeobecně. Trkavé dobytče zkřížiti s málo dojícím a s málo přibírajícím, znamená mít problémy a kručení hladem. Šroubovice jako šroubovice.

  28. Pepo, tak po lopatě: Když může volit on, proč by nemohli volit ve Vídni děti tureckých imigrantů, které se v Rakousku narodily a dosáhly volebního věku.
    A že jich tam je… Už desetiletí se diskutuje, že jsou školy, kde je německy mluvící žák jen rušivým elementem a islám pravidlem.Od mateřských školek.
    Pochopitelně, ti čerství imigranti bez dokladů, které nelze najít, asi volit nebudou.

    Ale i tak to stačilo.

    Fascinuje mě, jak lidi, nadávající na Zemana, jásají, že v Rakousku vyhrál komunista (vedl RKs), socan a ještě k tomu zelený…
    Že by jim nenávist k Zemanovi ochromovala mozek?

    a moc pěkně to shrnul Macek
    http://viditelny-macek.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=new

  29. Šumaváku,
    no pokud mladého Stropnického z radosti nad vítězstvím zeleného prezidenta v Rakousku trefí šlak, tak to bude příjemný bonus 🙂
    Řekla bych, že ten fracek začal přemýšlet o své kandidatuře na Hrad.

  30. Ptakopysku, snadno!Na ty voliče není spolehnutí!
    Volební komise se jim snažila usnadnit práci, lístky za ně do urny naházela a ti hnusáci pak, místo toho aby seděli doma a užívali si léta, PŘIŠLI VOLIT !!
    A je to!
    Když jsou průhledné urny jako na Ukrajině, je to dobře vidět… 😉 😀 😀 😀
    A protože se to osvědčilo, bude se příště volit jen korespondečně, či přes internet! To bude ještě snažší!

  31. 1030

    Jsem jenom obyčejný sekáček trávy, školy nemám, ale myslím, že kdo si vyzdvihne formulář ke korespondenční volbě, je nějak v seznamu voličů označen, a volit normálně nemůže.
    A taky myslím, že ve volebních komisích , podobně jako u nás, jsou zástupci všech stran, a bůhvíjak se podvádět nedá.

  32. Šumaváku 1028,
    zvláště tu poslední větu z bodu 3 by si všichni měli pečlivě zapsat! „Jen to bude v budoucnu o to větší a drsnější změna.“

    Protože lidi se naštvou ještě víc a každej sedlák má doma vidle…

  33. Halle,
    no to je sice hezký, ale jak vysvětlíš těch 140% volební účasti? To nedokázali ani komunisti 😀 😀 😀

  34. Nejjednodušším způsobem lze sfalšovat korespodenční hlasy. To je nezpochybnitelné. Vítěz v Rakousku vyhrál pomocí korespondenčích hlasů . Howgh, howgh.

  35. aha breto to je pravda – proc by nemeli ty deti pristehovalcu volit az vyrostou?
    Tam je neco spatne ? Jsou to deti lidi kterym ten stat dal dobrovolne obcanstvi. Mel k tomu asi nejaky duvod.
    Neni spatne spis to ze jsou skoly kde se muze nemluvit nemecky?
    Ten problem je ve slibovani ze ma kazdy pravo , je jedno zda nefachcenko na to se mit dobre nebo ze se nemusi domluvit nemecky , no a to ze kazdy ma pravo zase postupne zvolili ti co mohli volit.

  36. no josef opet neznam volebni system v rakousku .
    jen vychazim z naseho .
    ¨korenspodencni hlasy jsou vzdy prirazeny k nejakemu obvodu. tam se prictou.
    ale co ja vim treba je to namistrovanost evropske unie a jen si tak zmanipulovala volby.
    kazdemu dle chuti .

  38. Pepo,
    já jsem jen prostá duše, nevím jak zmanipulovat volby. Proto se ptám. Zatím to nikdo nikde rozumně česky nevysvětlil. A rakousky umím akorát Heilige Scheiße…

  39. josef a ja jsem duse sprosta – tak hledam normalni vysvetleni.
    nekde se ty korenspondaky musi pricist.
    ale bylo jich v te tve vesnicce strediskove malo.

  40. Tady přece nejde o to, kam se přičtou, ale o to, zda se jich přičte tolik, kolik jich skutečně došlo.
    Nicméně, v komisích zřejmě seděli i zástupci FPO a šlo by o manipulaci velkého rozsahu …

  41. to zda tam sedeli i zastupci FPO je tezke – u nas se jiz davno zastupci stran zrusili a ridi to jen ministerstvo vnitra a jim najati pomocnici.
    jedina moznost pri podezreni je soud. Pokud soudnictvi funguje nezavisle.

  42. Myslim, ze i Rakousko. Tj. korespondenci hlasy scitali studenti ve Vidni pod dozorem ministerstva vnitra. Jak studenti – obzvlaste ve Vidni – tak ministerstvo vnitra nejsou zrovna priznivci Hofera 🙂

    Ale to je jedno.

  43. Tak či onak, cena za tohle upatlané korespondenční vítězství bude vysoká. Jak pro Van der Bellena, tak pro stávající partaje u vesla.
    A Hofer dělá dobře, že se nesnaží zpochybňovat. Nic by tím nevyhrál, jen celou situaci vyhrotil, což by ničemu neprospělo. Zúročit to může při dalších volbách.

  45. Ptakopysku,

    nejedná se o nějaké turistické místo ?
    U nás lze před volbami vyfasovat nějakej volební průkaz, a volit tam, kde v době voleb dotyčný volič je.Takže – pokud je v místě hafo voličů odjinud, teoreticky může dojít k takovému procentu, vypočítanému z počtu zapsaných voličů v místě (tam bydlících)
    Ale 140% je fakt strašně moc.
    Asi spíš administrativní chybam kterou jsi popsal výš.
    Někde po cestě dat se mohl stát omyl – a hlasy odjinud se zapsaly ne tam kam měly být zapsané.

    Ovšem, pokud sis toho všimnul ty, asi si toho všiml i někdo v Rakousích..
    dej link na těch 140%…

  46. Ale, ale, přece rozhodující je, že západní satelity žádný výbuch neviděly.

  48. …Kdo jsou ti voliči, kteří volili korespondenčně? Jaká jsou specifika rakouského volebního systému pro prezidentské volby?

    Jen malá menšina, zhruba pět procent, korespondenčních hlasujících jsou Rakušané žijící v zahraničí. Velmi často hlasují korespondenčně obyvatelé domovů důchodců, hospiců, léčeben trvale nemocných. To je další důvod, proč někteří zpochybňují solidnost systému – není jisté, zda každý hlasující přesně věděl, co dělá. Dnes proti tomu protestují Svobodní, ale v roce 2011 proti tomu protestovali právě Zelení, čili strana, jejíž kandidát dnes skrze korespondenční hlasy vyhrál. Vidíme, že nedůvěra se stěhuje podle toho, kdo zrovna prohrál.

    U populace v produktivním věku je korespondenční hlasování využito zejména lidmi, kteří chtějí odjet na víkend někam na výlet…
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Hromadna-znasilneni-penize-Arabum-podvody-pri-volbe-prezidenta-Publicista-a-akademik-prinasi-informace-o-stavu-v-Rakousku-437058

  50. Nepekvapuje, ty východní tají všechno a furt.

Komentáře nejsou povoleny.