Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

Publikováno | Autor:

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  2. Teda normalne bych cekal, ze ty korespondaky budou kopirovat rozlozeni hlasu jako u uren – tj. cca 50:50.
    Je ale videt, ze na dovolenou, v LDNce a hospicech a na chalupy jezdi asi jenom 80% KuK . zelenejch.. . .

  3. Pokud si dobře vzpomínám, jen hlasy ze zahraničí zabránily nástupu Paroubka…

  4. Šimone,
    odhadovala jsem to podobně… holt sociologie a matematika se moc neprotnuly 🙂

  5. 1054

    No, pokud by opravdu velká část korespondenčních hlasovacích lístků pochazele z domovů seniorů, vedených sluníčkáři a podobně, popřípadě rakouskými flanďáky , nevylučoval bych patřičnou instruktáž seniorů.

  6. Dobrý den. Ad politické strany. Potkáte-li bývalého policistu na setkání kompenzovaných autistů, o čem to svědčí? Své bývalé zaměstnání netajil, resp. přiznal.

  8. O kolik hlasů že ten zelenej vyhrál?
    Podle vedoucího volebního úřadu bylo vydáno 740.000 karet. Počítalo se že platných bude 700.000. Odevzdáno bylo 766.076 platných volebnich karet.

    Ty volby jasně pořádala centrální banka. Když je málo peněz, dotiskne je – tedy: kvantitativně uvolní.:-D 😀

  9. Šumaváku,
    přece by nebyli tak pitomí, aby to takhle veřejně prokecli! Nebo jó… ??? 😀 😀

  10. Myslím, že pochybnosti jsou a velké.

    – Již večer předem uniklo z MV !! připravené oznámení že VdB vyhrál.
    – pak se ve vsi s 9026 voliči celkem, z nihž bylo u volebních uren 7090, objeví (díky korespondenčním) 13 262 odevzdaných hlasů, z nihž je 703 neplatných a ve volebním okrsku rozdílem 683 (!) hlasů vyhrává kdo? Ano, komu se nelení, tomu se zelení! http://wahl16.bmi.gv.at/1605-303.html
    – no a tohle: Podle vedoucího volebního úřadu bylo vydáno 740.000 karet. Počítalo se že platných bude 700.000. Odevzdáno bylo 766.076 platných volebnich karet…, už je jen třešínka na dortu.

    Kdepak, volby jak je nekontrolují pozorovatelé z OSN, EU a v tomto případě i z Ruska(okupační zona) nestojí za nic!!! 😉 😀

  11. Neblbnete. To by se v Rakousku nebmohlo stat 🙂

  12. Petře, já Ti nevím… maturují oni z matematiky??

  13. mno je dobre ze na sumave mate jasno .

    tedy prohranej burgeland by asi , pokud by mel jasno jako Vy ( nebo ten slovak co dopocitaval i hlasy migrantu ) by asi napadl volby soudne.
    ale treba ne treba ani nevi ze jsou v rakousku soudy 🙁
    nechcete mu to poradit? on to tu asi necte.

  14. Šumaváku 1062,
    kdepak, byla to jen chyba pří sčítání!

    …Mezitím bylo také opraveno původní tvrzení společnosti Waidhofen / Ybbs, která v pondělí uvedla, že v Rakousku byla doslova impozantní – a zároveň nemožná – volební účast, a to 146,9 procent. Ministerstvo vnitra potvrdilo stanici ORF, že chyba nastala při výpočtu a neměla žádný vliv na výsledek voleb…

    Zdroj: http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/156386-podvod-pri-rakouskych-volbach-v-zemi-to-vre-hofer-poslal-svym-priznivcum-jasny-vzkaz/#utm_source=blesk.cz&utm_medium=rss-exchange

  16. Pasacku, a proc by mel? Pachut, dalsi ignoovani nazoru nejvetsi volicske skupiny, zeleny komunista presidentem… Co muze byt lepsiho?

  17. 1060 Šumaváku
    nekonspiruj, vždyť vysvětlení najdeš v kterýchkoliv dnešních rakouských novinách. Už jsem příklad dával v 1049 …

  19. Už tam píší, že je to jenom obvyklá rakouská schlamperei ministerstva vnitra?
    Jinak vysvětlení lze nabídnout tucet…
    I věřit lze čemukoliv…

    Zásadní chyba, a to neokecatelná, je, že musí stále něco vysvětlovat, více a více.Že ani ty volby neumí zorganizovat pořádně…

  20. aha tak ted nevim co je spatne?

    i kdyz by se to v rakousku nemohlo stat , tak je dobre ze se to stalo a „stare strany“, s pomoci Eu urcite, zmanipulovaly pocitajici studenty .
    no udelat to jejich vudci museli protoze jsou namistrovani, mysli si ze jim vse projde. a jelikoz jsou probruselsti jsou i hloupi a umoznili tak FPO vyhrat v dalsich parlamentnich volbach.

    tedy jestli je zase nejak nezmanipuluji – co treba bude hlasovat nakonec 15 milionu rakusaku .

  21. Podle mne nejrozumnejsi to, co Hofer dela – nechat to tak…

  23. Jistě – Hofer ví , že spousta lidí bude spekulovati zak,, ale nebudou mu to moct hodit na krk – že vzbuzuje vášně 🙂

  24. Jo,
    Macek to ráno vyhodnotil dobře. Hofer bude s klidem gentlemana koukat, jak se to bude dál vyvíjet… pokud v neprospěch zelenáčů, tak se dá vždy lehce jízlivě veřejnosti předhodit něco ve smyslu „no podváděli už u voleb, tak co byste čekali…“ 🙂

  25. Pepo, když tomu nerozumíš, tak to prostě neřeš.On se svět nezboří.
    Bereš-li ironii vážně, tak se z toho pose – zblázníš.
    A nerozeznáš-li ironii od vážně míněného výroku, je to Tvůj problém.

  27. Prostě nemáme peníze. To znamená,, jestli najdem peníze, budem řešit indexaci. Držte se tu, mějte se, dobrou náladu a hodně zdraví.

  28. 1076-kdyby to řekl nějaký echt „pravicový“ evropský premiér, byl by za hrdinu.
    Nejsou peníze, není valorizace. Škoda, že to tak nefunguje i u nás.

  29. NoName, to jo, mě ale naprosto odvařil ten konec 🙂
    Вы держитесь здесь, всего доброго, хорошего настроения, здоровья
    A rusáky pod videem na youtube taky 🙂

  30. V Belgii by ho odboráři na místě utloukli šutrama 🙂

  31. Skimici, to „jestli“ tam ovšem Medveděv neřekl 🙂 On řekl „najdeme peníze, provedeme valorizaci“. Je ovšem pravda, že před tím „najdeme“ tam bylo v závorce jasně slyšet „jakmile“.

  32. Foundry on tam mezitím zamumlal „buděm“ atd, takže ruské ucho ten kontext neklamě rozšifrovalo, jsou toho plný weby. Děsně populární. Jízlivci takto navrhujou odpovídat na výzvy finančáku, celníkům a dodavatelům 🙂

  34. NoName
    čert vzal Turka a celou dohodu, proč ale Merkel bazíruje zrovinka na těch antiteroristických zákonech mi není jasné.

  35. skimici 1084,
    protože ERdogan chce do zákona vložit i tenhle paragraf:

    „Z terorismu bude podezřelý každý, kdo naslouchá organizacím, které porušují základní práva a svobody nebo veřejný pořádek či kdo podkopávají autoritu státu.“

    Merkel určitě nestojí o to, aby se tím někdo oháněl v Německu…

  36. no jo breto ta ironie to je trefa na hlavicku.

  38. 1076

    MMF na příští rok předpovídá v rusku růst. Malej, ale růst.

  39. MMF je takovej houf Špidlozemanů. Univerzální všelék – zvýšit rychlost rotaček. Na jejich předpovědi bych moc nedal.

  41. Šumaváku
    Ja ja, Sondersprengel, taky jsem to v nějakých novinách ráno viděl. Strache s tím přišel. Ale nikdo se na tom moc netočil …

  43. a Strache to nakonec prý někde u sebe zas umazal
    Hned první komentář pod článkem je výstižný:
    „dieser strache ist im endeffekt ein scheinheiliger schaumschläger“

  44. V rozhovoru pro iDnes říká Singer, že za monarchie se Maďaři starali o politiku, Češi o výrobu a rakušáci o armádu. Ty vojenské úspěchy by tomu i odpovídaly.

  45. Dobrý podvečer… 2 Šumavák ad 1068 – no co, neumí ani kloudně zfalšovat volby – no a co? Jedna keňská vopice neumněla kloudně zfalšovat rodnej list – a je prezidentem!

  46. Tak důležité samozřejmě je, že je to korektně spočítáno !!
    Jen si to vezmi, co to dá práce a kontroly, než 3518 voličů odevzdá 21060 hlasů. To někteří silnější jistě museli volit i sedmkrát!!
    Jěště štěstí, že nemuseli na sedm volebních míst jít, ale ta sonderkomise přišla za nimi!

    Úplná Ukrajina!
    Tam měli průhledné urny, takže již při otevření volebních místností bylo vidět kolik již je tam platných lístků… 😀 😀 😀

  48. Dobrý večer. Doporučuji studium dat v odkazech.
    http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych

    http://ciselnik.artega.cz/pocet_narozenych_deti.php

    Za rok 2015 mi vychází (beru-li za absolventský ročník 1990) 63% dětí vystudovalo VŠ. Data jsou zkreslená studujícími cizinci + dálkově studujícími (především) úředníky. Odečtu-li navazující magisterská a doktorská studia, zůstává 37%
    Data pro rok 2001 23%/19%.

  49. 37% ?? A není to málo?
    EU požaduje 40% vysokoškoláků v populaci

  50. Totalitní autor lékařské biologie (jistý profesor nečas ) tvrdil, že V3 studia je schopno 30% populace.
    Ovšem byl to profesor totalitní, takže určitě neměl pravdu

Komentáře nejsou povoleny.