S M. Zeleným o vzdělávání a podnikání
Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.
Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?
Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.
Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…
O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.
Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?
Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.
Vidíte z tohoto marastu cestu ven?
Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.
Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?
Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.
Antonín Karoch
ahoj martine skra ty jses odemne vychodneji a ja uz mam davno zalito a uklizeno 🙂
i samansky tanec na privolani deste uz jsem stihnul.
ale nastesti mam dost vody ve studni a asi 4m3 destove v zasobniku.
kdyz clovek hleda, ne jen pravdu, tak je pozitivni a to ja od prirozeni jsem.
Na internetu? To pláčeš na špatném hrobě.
Každej přece ví, že pravda je tam někde venku. Nebo ve víně.
jdu si nalejt pivo 😀
Ale nejdříve bych doporučoval tu lahev otevřít. Až pak nalévat!
A co když nemám lahvový? 😀
Tak jsi v hospodě!
Za mně do hospody běhají jiní 🙂
Teda, dnes mám opravdu lahváč 🙂
Ale na otvírání je potomek, kterého cvičím, že pivo se má nalívat po skle.
Ale vzhledem k tomu, že vedle v baráku je podnik, který se charakterizuje jako “ malé pivní království“, občas vyšlu potomka se džbánkem.
Třeba předevčírem nebyl lahváč, ale čepovaný Litovelský Gustav. Ze džbánku 🙂
Téda, maYdo,
učinit z potomka nástroj svého alkoholismu ! 😉
1171 — viz též http://paragraphos.pecina.cz/2016/05/klinika.html
(…) policista lezec by protáhl horní polovinu těla střešením okénkem, poklepal by vybranému squatterovi připoutanému řetězem ke komínu na rameno a vyzval ho „Slez!“, na což by následovala odpověď „Neslezu!“, a po trojím opakování konversace by se lezec vrátil dolů a ohlásil veliteli: „Nesleze!“
Dobré ránko!
Rodiče si přijdou pro dítě do školky. Slunce svítí, děti sedí v pískovišti s tablety a učitelka si dříme na lavičce.
„Haló,paní učitelko,nebojíte se,že se vám nějaké dítě ztratí?!“
„Ne, kam by chodily, když signál wi-fi je jenom na pískovišti….“
Když tak toho Kmoníčka čtu, tak už chápu, proč muslimové tak často používají úsloví Inšalláh – Dá-li Allah… 😀
…do 6 června…Vysvětlení, proč právě do tohoto termínu, nabídl prozaické. „To začne ramadán a všichni usnou, nebude možné s nikým o čemkoli jednat. Ramadán je hrob všech velkých myšlenek blízkovýchodních jednání. A já, protože jsem optimista, tvrdím, že jednání neskončí prvního srpna tohoto roku, ale když to půjde dobře, že by mohla skončit do konce roku příštího, a to pod tlakem jedné základní věci. Dojde ke změně možná politiky, ale zcela jistě prezidenta, Spojených států, objeví se noví hráči, v Turecku budou stále vznikat další a další problémy, Kurdové budou směřovat k tomu, aby se co nejvíc přiblížili k autonomii, a všechny jednací strany o tom, čí je Sýrie, najednou pochopí, že když to přepálí, tak už není jednat o čem. Sýrie se buď dokáže dohodnout na syrském řešení v Sýrii, nebo riskuje to, že si všechny její oblasti rozeberou,“ uzavřel Hynek Kmoníček své vystoupení na odborném semináři Mýty o Sýrii II…
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zemanuv-Kmonicek-prednasel-o-Syrii-Tyto-informace-vam-v-CT-nereknou-a-v-novinach-nenapisou-ale-udelejte-si-k-tomu-kafe-437228
Dobré ránko.
Pasáčku, nechceš dojet na návštěvu? Šamanské potřeby na přivolání deště podmínkou.
Dobré ráno
1208 Zpátečníku
domnívám se, že je to způsobeno nezájmem vlastníka o nemovitost. Měl by se jí zbavit.
K Šumavákově komínu by se jistě nepřipoutali. A když jo, hned tak by neslezli. Strčili li by ruce do sudu z betonem a vevnitř zaklapli pouta, jistě by dbal na to, aby je u toho den dva nikdo nevyrušoval 🙂
Stejně to mám i se Šumavou. Nechápu komu může vadit dobrovolně připoutaný člověk u stromu. Tlející zbytky pohnojí půdu a řetěz se odnese do sběru. Nikomu a ničemu to neškodí, přírodě a společnosti prospěje.
Daly by se k nim nakonec vodit i školní výpravy.
„Děti: nekuřte to a učte se něco užitečného“ 🙂
Že prý je Brent nad 50, skimici. Takhle Vladimira Vladimiroviče nedostaneme …
Ale treba vybudujeme uspesny socialismus ve Venezuele…
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/404571-francie-sahla-do-ropnych-rezerv-ve-stavce-jsou-i-pracovnici-z-jadernych-elektraren.html
Nemám nic proti stávkám, občasným, ale hrátky s jadernými zařízeními se mi zdají trošku přes čáru.
1206 maYdo, vyslati nezletilého potomka se džbánkem pro pivo je v naší svobodné demokratické lidskoprávní společnosti závažným přinejmenším přestupkem, případně i trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže. Neboť ho lákáš do tenat alkoholismu, před kterým ho naše vyspělá lidskoprávní společnost chrání, neboť si je vědoma, jaké nebezpečí pro nezletilce pramení z upíjení piva za vraty. Takový pak dopadne třeba jako náš prezident. Nebo bezdomovci s krabicákam. Každý z nich určitě upíjel za vraty.
A hospodský, který nezletilci načepuje, bude přinejmenším velmi opokutován a rovnou může zahodit živnostenský list a jít fo fronty na pracovní úřad nebo na sociální podporu.
Protože tohle se v naší svobodné demokratické lidskoprávní společnosti netrpí. Nejsme nějaká bolševická totalita, s pokoutním upíjením za vraty ze džbánku ze džbánku či z bandasky. Ať se mladej učí kapitalistické trpělivosti a počká na zletilost (to je obdoba „čokoládového testu“ )a až mu bude osmnáct, může se svobodně uchlastat k smrti.
Ale odstávky jaderných elektráren jsou přece běžné, jde jen o dvě písmenka.
Ale není běžné, aby „vykazovaly poruchy“ na přání odborů.
Je to nebezpečná hra.
Schumi 1218,
Myda už má potomstvo zletilé, takže ho může beztrestně vykořisťovat!
Dokonce i beztrestně si v hospodě zakouřit může, pokud ovšem nezbije nějaké matka s kojencem u prsu! 😀
1199 – mê uz martine mezi siritele pravdy netahej.
To snad platilo kdysi, kdyz tady bylo vice lidi, ale prave proto se mi uz tenkrat velmi ztencily zasoby perel. . .
A ad. pasivní kouření-pokud by bylo tak škodlivé, jak je prezentováno, celá moje generace by zřejmě musela být mrtvá, když jsem byl dítě, kouřilo se úplně všude.
1215 NoName
To je pravda. Asi nedostaneme, ale nasichr dostaneme nové ruské podnikatele – vývozce 🙂
al bez filtru!
Co se týče obsazovačů, jsou dvě základní osvědčené metody.
1.dobývání pevnosti
2.obléhání pevnosti
případně kombinace 2.a 1.
V případě „Klinika“ a podobných se jako účelné jeví postup podle bodu 2. Obklíčit, vyzvat ať se vzdají, vypnout elektřinu a vodu (to je právem majitele protiprávně obsazeného objektu) a čekat až obléhaní opustí objekt. Policie má dost lidí na to aby si mohla dovolit příležitostné obléhání. Jestliže se obléhaný připoutá ke komínu, policie má ctít svobodu jeho konání a nechat ho až se sám odpoutá a sleze. K urychlení vyklizení objektu lze po nějaké době obléhání před ním uspořádat piknik. Ovšem to je postup již kontroverzní, který by mohl být vyspělým zahraničím item lidskoprávními organizacemi pranýřován jako kruté a nelidské zacházení.
Teda v dobach one bolsevicke totality jsme se dvouletou dcerou chodili do dzbanku pro plzen k Houbarovi.
Ja si daval jedno na zpatecni cestu a pro dceru mel vycepak vzdycky snyt do sklenicky od velkeho ruma.
Vzhledem ke katastroficke urovni ochrany mladistvych proti fsemu nam to prochazelo. Po prestehovani na sidliste ( tehdy jeste) bez hospody dcerunka lahvacema opovrhla a tak byla osudem zachranena pro budoucno jako radny danovy poplatnik.
Problém kouření je problém ekonomický!
Jak to udělat, aby lidi nekouřili, ale při tom si ty cigarety kupovali, neb kdyby tak nečinili, nebylo by čím zaplácnout tu díru ve státní kase… 😀
šimone 1222,
no právě!
Ve starých dobách, ti, co zásobami perel neoplývali, se patrně cítili poněkud ujařmeni.
Kdežto teď mohou konečně svobodně trousit, co hrdlo ráčí! 😀
1221 aha, tak to je ta…. to je jíná. Spletlo mě, že se tu u nějakého nezletilce řešil nějaký problém auto ve výchovném a vzdělávacím procesu. Ale tak to je v nejlepším pořádku. Zletilec se smí svobodně uchlastat. Na to naše svobodná demokratická společnost dohlédne. Samozřejmě, že za podmínky řádně certifikované a zdaněné drogy. Ta na rozdíl od necertifikované, nezdaněné, nedej svobodný trh zakázané, je blahodárnou součástí naší zatím ještě národní zatím ještě identity.
Dobré ráno,
1218 – Skimici, potomek jest zletilý. Na konzumaci se podílí. Já to sponzoruju a on zajišťuje přesun od pípy do sklenice. To je jedna z výhod dospělých dětí – konečně je můžete posílat pro pivo.
„Kdežto teď mohou konečně svobodně trousit, co hrdlo ráčí! :D“
Jstě si jistá, že ráčí hrdlo a ne ten druhej konec?
Sluha šéfinspektora Closeaua, ta žlutá opice Cato, se odebral za svým pánem.
Burt Kwouk zemřel včera ve věku pětaosmdesáti let. Obávám se, že v pokoji odpočívat nebude. Už u brány si v rozechvění nevšiml, že mu Svatý Petr klade nosovým hlasem podivnou otázku, zda ho posílá Bápež, a tak v okamžiku, kdy prošel branou, dostal přes záda bambusovou holí. Od tohoto okamžiku bylo s Nebem ztraceno spojení a ani ten pomenší připlešlý podivín v Římě, ani pánové v Jeruzalémě se nemohou do Nebe dovolat. Vždy se jim na druhé straně ozve: „Zde byt šéfinspektora Clouseau.“ A pak už je slyšet jenom dusot, tupé údery a řev.
https://www.youtube.com/watch?v=omek-g6_LAQ
maydo 1232,
nechtěla jsem tak explicitně a nekorektně… 😀
1212 — Inu, skimici, mě na tom prosím zaujaly spíše ty relativně čerstvě vzniklé, přesto však již pevně ustálené a dobře zaběhnuté rituály naší vyspělé lidskoprávně-pravdoláskovní společnosti. Jakož i jejich vzájemná kombinace a provázanost, která vyvstala v tomto jednotlivém případě, ale může také postupně konstituovat rituál nový.
Jedním z nich je — smíme jej tak směle nazvat — Připoutaný Aktivista. Ať už jde o vyklízení squatů, boj za kůrovce či proti transportu jaderného materiálu, vždy funguje překrásně. Od časů kdysi před čtyřiceti lety, kdy se jednomu chlapečkovi (mimochodem též z význačné disidentské rodiny) nechtělo do školy natolik, že na zahrádce ráno vykopal jámu, sedl si na její okraj a nohy si v ní zalil betonem, zde nastal kvalitativní pokrok. (Dodnes mi není jasno, jak je možné, že mu ten cement tak rychle vytvrdl. A zda opravdu.)
A druhým, ještě daleko lépe ustáleným rituálem je Hledání Bomby, dnes díky předchozímu sto- či tisícinásobnému opakování vždy probíhající hladce jako po másle. Pravda, sice za poslední čtvrtstoletí žádnou ohlášenou (výbuchu způsobilou) bombu ještě nikdy nenašli, čímž tento novodobý obřad překonává kvantitativně a již i kvalitativně legendární liptákovskou hru na schovávanou (s Cimrmanem). Jenomže co kdyby…?
1227 jako dítě údajně podvyživené (podle tehdejšího názoru, že zdravé dítě = tlusté dítě, což se, bohužel, v pozdějších letech poněkud napravilo) míval při nedělním obědu skleničku piva. V důsledku toho mě pubertální „dospělácké“ hospodování, avíc spojené s pubertálními pivními existenciálními kecy, nijak nepřitahovalo. Pivo mám asociováno ne se zahulenou knajpou, ale se svátečním pocitem, dobrým jídlem, případně se slastným uspokojením velké žízně z hicu, po sportu či fyzické práci, neb pivo činí žízeň krásnou. V tom případě, zvlášť v letním hicu po nějakém výšlapu, když se jazyk lepí na patro, první perlivé doušky oroseného přinášejí vrcholné blaho. Což je potvrzením zákona mezního užitku. Stačí zahnat žízeň, co nad to, je zbytečné a škodlivé. I při hospodském posezení, při kterém by uvolněná ukecanost neměla přejít do alkoholického blábolení a podobných projevů.
NoName ad 1223-
Ale dnes je situace diametrálně jiná než za Tvého mládí!!!
Tenkrát sice byly hospody ve stínu Lípy (bez filtru)zakouřené, ale venku, venku byl vzduch křišťálově čistý a lidi si při práci, každý s chutí usilovnou na národu roli dědičné, ty plíce vypláchli a vyčistili.
Dnes je vzduch zamořen CO2, jemným polétavým prachem, dusivým dusíkem (teď se zrovna převrátila cisterna s dusíkem!), ionty síry, ozonem, extraterestriálními radioaktivními částicemi a podobnými svinstvy a hospody měly být posledními místy se vzduchem čistým jako za Tvého mládí venku, aby si lidé mohli od toho vzduchu venku odpočinout!
A poslanci ANO tento bohulibý záměr ministrů zdravotnictví, k zajištění všeobecného blaha, za mrzkou libru tabáku zboří!
Bojím se, že ani Boris Štastný již není štastný! Není-li přímo nešťastný !! 😉
Dusík asi moc přírodu neznečistí :-), je ho ve vzduchu dost od přirození 🙂
U toho vyklízení kliniky…bombou…
Jednak mám pocit, že si tu bombu podruhé vymysleli sami, neb sudy plné betonu běžně k vybavení plicní kliniky nepatří.
Ti policajti nemají žádnou fantazii a kreativitu.
Začal bych vypnutím elektřiny.
Pak vyzval k opustění objektu.
Pak s vyklízením objektu.
Pak bych kvapně policajty odvolal s tím, že v objektu uchází plyn a je třeba rychle přivolat hasiče. Ty bych ovšem do objektu nepustil s tím, že to vybouchne…
Myslím, že by si to v těch sudech docela užili.
Mimochodem, Schumi, mám takový dojem , že kromě institutu vloupání (překonání překážky)existuje i „vniknutí na cizí pozemek, objekt“ – překonání tabulky s upozorněním že vstup je zakázán a je to stíhatelné.
Nestačilo by dát ji ke dveřím a návštěvníky opruzovat za neoprávněné vniknutí ?
Halladine,
evidentně jsi zaostalý relikt komunistické školní minulosti. Dusík totiž, podobně jako uhlík drze oxiduje a následně škodí!
Samozřejmě pokud se jedná o přírodní dusík a přírodní uhlík, je to v pořádku. Ale v případě, že jde o umělý, nepřírodní a přírodě zcela cizí uhlík a dusík se jedná o sloučeniny životu nebezpečné a je třeba proti nim bojovat až do úplného vyprázdnění peněženek a následného zadlužení. Ty nepřirozené a přírodě bytostně cizí uhlíky a dusíky pocházejí například z ropy, a donedávna i z uhlí, než bylo v Německu vědecky prokázáno, že zplodiny ze spalování německého hnědého uhlí v německých hnědouhelných elektrárnách jsou lidskému zdraví zcela nškodné až blahodárné.
ptakopysku,
no jo, co nadělám.
Kouknu , jestli bych se nemohl přihlásit na dálkové studium základní školy,a doplnil tak své totalitou deformované vzdělání.
Ale k maturitě to už asi stihnout nedokážu 🙁
Šumaváku,
ty ale navrhuješ samá řešení, která by vedla ke zdárnému konci příliš rychle. To by se kolem nedalo tolik exhibovat a zviditelňovat… 🙂
1241
No, vlastně… Tu maturitu bych při troše štěstí mohl zvládnout. Myslím v dožití.
Pokud bych trochu zabral, a sthl tu základku udělat po třech ročnících najednou 😀
A možná i práva, pokud ještě v Plzni berou. Prej mají nějakej systém , umožňující studium urychlit.
Že bych mohl Martinovi říkat kolego 😀
Jo a ten gympl taky dálkově, na nějaké soukromé škole 🙂
Halle,
neboj se a jdi do toho! To je velmi příjemné město s takměř dvousetletou tradicí v získávání titulů. V Plzni odmaturoval i Bedřich Smetana.
1235 Zpátečníku, jsou případy, ve kterých se nabízí postup „když to nejde jinak, tak si anonym napiš a pošli sám“. Netvrdím, že to tak bylo v tomto případě, leč šedivá je Sbírka zákonů….
Pokládám za nelogické a kontraproduktivní samopřipoutaného aktivistu odpoutávat za účelem úředního zpoutání. Samopřipoutaný aktivista je aktivista samozneškodněný. Není povinností eráru samozneškodněného aktivistu krmit, napájet či mu zajišťovat jiné životní potřeby umožňující aktivismus. Při řádném obléhání dojde voda, potrava, baterka v mobilu a jiné civilizační povinnosti. Žíznivý, vyhladovělý, sociálně frustrovaný, sám opustí objekt. Oni spoléhají na tradiční postup policie. Vyloveni, propuštěni znovu nalezou (že to není přestupek ale už trestný čin, a protože hrozí pokračování, je důvod vazby, a že by měli být sofort oflastrováni ve zkráceném řízení a v případě opakování oflastrování nepodmíněnými tretsy, padni, komu padni, je do jiné diskuse). Kdežto obklíčením bez kontraproduktivní snahy sundavat se se střechy, s komínu, vyvlékat je ven a po výslechu je propouště, aby se to opakovalo, by se to vyřešilo samo. Policisté jsou placeni tak jako tak, vhodnou organizací jich lze opatřit potřebný počet, například i z policejní školy či policejní akademie, v rámci praktické výuky. Netřeba nákladů spojených s úřadováním, a se zajišťováním zákonných potřeb zadržených. Místo toho na své náklady a ke své újmě sami dřepí ve vlastním vězení, o chlebu a vodě, posléze o hladu. Jestliže vyhlásí hladovku, nenacházejí se v policejním zadržení, proto není zákonná povinnost o ně pečovat všetně zajištění lékařské péče. Stačí, když police zabrání dalším osobám vniknout do objektu či k pomáhat těm uvnitř k pokračování trestného činu opatřováním prostředků umožňujícím pokračovat v obsazení. Obklíčení je metoda historicky osvědčená, levná, účinná. Divím se, že v případech tohoto druhu nepoužitá.
Dobrý den. Ad Plzeň. O kolik je jednodušší získat titul na ZČU než na naší nejlepší Univerzitě Karla?
Ato ještě do toho dusíku zasahujou řidiči:“Řidič cisterny s kapalným dusíkem nezvládl řízení, silnice 55 u Břeclavi stojí.“
Schumi,
již velice dávno jsem měl podobný postoj k protestní hladovce. Pokud by někomu bylo odebráno jídlo (systém hladomorna), je to fuj. Ale když někdo z vlastního rozhodnutí nehodlá přijímat potravu, je to právě jenom jeho vlastní rozhodnutí – a proč bychom mu v něm měli bránit násilným krmením. Jsem přesvědčen, že kdyby hladovkáři věděli, že jejich hladovění nikomu žíly netrhá, tak bych jich nejspíš bylo méně.
>>dvd 1249,
některý hladovkáři jsou zarputilí. Tchatcherové jich takhle pár zeheblo. Byla taky zarputilá…