S M. Zeleným o vzdělávání a podnikání
Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.
Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?
Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.
Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…
O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.
Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?
Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.
Vidíte z tohoto marastu cestu ven?
Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.
Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?
Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.
Antonín Karoch
No, taková Savčenko přežila dva roky úplné hladovky a když se podíváte na včerejší fotky, téměř se to na ní ani nepodepsalo.
1246 — Divím se, že v případech tohoto druhu nepoužitá. — No jo, Schumachere, tam se, podobně jako v případech bomb, bezdomovců, spousty typů drobné kriminality apod. neodbytně vtírá myšlenka, že cílem policie je holt cosi jiného než obnovení stavu, který by se normálnímu (1910 / 1920) blížil více než současný. A tento svůj cíl, ať už jím je cokoliv, sleduje dlouhodobě, dnes už lze říci po desítky let, efektivně a neúprosně.
— Co bys ale dělal s aktivisty připoutanými ke kolejím nějaké páteřní trati (aby tak zabránili dopravě např. smrtonosných GMO apod.)? Nechat celou železnici stát, dokud nevyhladoví, také přináší určité problémy ekonomické i jiné povahy…
Šumaváku, jistěže, to je vhodný postup. Ano, je to neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. V základu flastr až na dva roky. Divím se, že příslušné orgány trestního řízení nekonají. V jiných případech, když se například do rekonstuovaného baráku či bytu nabourali feťáci, byli vytaženi, stíháni a sofort odsouzeni. Tak proč to nejde v tomhle případě? Asi „politicky necitlivé“. Každopádně je to neplnění zákonných povinností, za to byshora měl přijít klystýr. Jenže on ten shora se asi bojá, že v tom případě by sám byl vyklystýrován. Protože „politicky necitlivé“. A že média….
Právě takové obléhání, při kterém by byl důsledně dodržen zákon (například na základě formálního prohlášení vlastníka, že si nepřeje násilné vyklizení, při kterém by mohlo dojít i ke škodám na jeho majetku, a že jen žádá aby policie zabránila dalším osobám ve vniknutí do objektu či v pomoci v trestné činnosti osobám, které se tam již nacházejí), bylo mediálně velmi přitažlivé. Obléhaný formálně ve vztahu k veřejné moci nemá žádné nároky. Na stravu, ubytování, lékařskou péči, obhájce. Nejen vniknutí do objektu (s řevem, beranidlem, výbuškami, slznými granáty… jako když se policie dožaduje například vydání nějaké důležité listiny) ale i izolace za účelem izolace od prostředků umožňujích pokračování v trestné činnosti, je zákonným a to mírnějším postupem, šetřící ústavou zaručená práva podezřelých, zejména osobní integritu. Sprostý podezřelý může objekt kdykoli svobodně opustit. Ovšem poté musí být zadržen. Teprve tím mu vznikne právo na zákonné požitky a právní výsady osoby zadržené.
Matzurko ad 1242 – Jediné definitivní řešení představuje otázka:
„Kdo KURVA! pustil ten plyn??“ 😉 😀 😀 😀
1252 Zpátečníku, není to tak, že policisté (na základních útvarech) by neznali, nechtěli, neuměli. Ve většině znají, chtějí, umějí. Jenže jim v tom brání politická vrchnost.
Co bych dělal s aktivisty připoutanými ke kolejím?
De lege lata odpoutal a oflastroval podle zákona. Přinejmenším za ořestupek. Při troše snahy třeba i za trestný čin vydírání. V každém případě by po nich byla důsledně vymáhána náhrada škody a nákladů. I kdyby měli splácet a být v exekuci až do konce života. Právě důsledné a bezlimitní vymáhání náhrady škody způsobené úmyslným protizákonným jednáním by mělo mít největší preventivní význam.
A de lege ferenda… Jako za války když bylo nebezpečí zaminování trati. Před vlakem bych poslal drezínu tlačící vagón naložený třeba pískem. Ze slušnosti a jako výraz humanismu bych vyzval k vyklizení kolejiště a dal přiměřenou lhůtu. Po jejím uplynutí by souprava pokračovala v jízdě.
1252 Zpátečníku
to je jiné. Třeba par 182 1.a. tr z.
Na komíně nicméně ať si dosyta visí.
http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?r=zahranicni&c=A160526_102925_zahranicni_ert&foto=ERT638615_3543.jpg
A v rakouské verzi by na pravé straně mohl sedět nějaký hloupý sedlák z Korutan, volič Hofera …
1253 Schumi
obléhání jsi vymyslel moc pěkně 🙂
Zpátečníku – připoutávání se ke kolejím je vyzkoušeno a opuštěno.
To takhle jednou ve Frankreichu chtěli aktivisté zastavit vlak s jaderným palivem.Tak se připoutali ke kolejím, že před nimi ten vlak zastaví… jooo fyzika ze základní školy…
Ten plně naložený vlak jel 140 km/h a strojvůdce, blbec, neviděl potřebných (odhaduji) 5 km dopředu.Tedy nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze kolejí…;-)
Mám popisovat jak to dopadlo?
No a dopadlo to stejně i s tím, co si myslel, že když je připoutaný dva metry od kolejí, že uhne a nic se mu nestane.
Šumaváku,
bingo ! 😀 😀 😀 😀 😀 😀 😀
nickname,
ad univerzity, ono asi taky záleží na oboru, ne ?
Co se týče oxidů dusíku, především ty kyselinotvorné, škodící a smrdící, vznikají při spalování z dusíku ze vzduchu, především při vyšších teplotách. Ne CO2, ale právě oxidy dusíku s ostaními fujtajbláty vznikajícími při spalování jsou protivné. Lze je omezit snížením teploty spalování, jenže to znamená snížení účinnosti. Je velmi obtížné a nákladné je odstranit. Na jednu stranu jsou nežádoucím odpadem, na druhou stranu surovinou pro výrobu hnojiva a kyseliny dusičné. Akorát produkce v malém se nevyplatí při dnešních technologiích. Ideální stav by byl, kdyby z výfuku či komínu vycházel čistý CO2 a vodní pára. Na snaze o snížení produkce neškodného CO2 je pozitivní vedlejší efekt snižování produkce škodlivin. Snaha o snižování výfukových plynů a o snižování škodlivin v nich, je žádoucí. Představme si, co bychom dýchali, nejen ve městech, při nynější intenzitě silničního provozu, kdyby automobily nebyly vybaveny katalyzátory, ale dokonce, že by byl olovnatý benzín.
Ehm,
to bingo bylo k plynu, Frankrajch bych úsměvem nekomentovala. Jak to dopadlo se strojvůdcem ?
1255 — Což o to, Schumachere, k tomu (tj. trať projet) bych se přikláněl taky, s tím, že v praxi by stačilo učinit tak jednou za deset, dvacet či třicet let, takže žádné pozorovatelné škody na českém genofondu by nevznikly. (Ono totiž i ti raplové, schopní věc dotáhnout do krajnosti a do hořkého konce, jsou v něm také velmi potřební, ač po 90 až 99 % času dělají jen potíže. Jakmile vypukne příští válečný konflikt, možná to uvidíme hned.)
Souhlasím, že pro PČR je politicky neprůchodné efektivně vyklidit kliniku. Ale kteří politici hájí kladeče fiktivních bomb? Nestačilo by, aby se příslušné operační středisko rutinně tázalo: „Nerozumím, prosím opakujte. Co že to je v té střední škole? Honba?“
schumi,
dusík se spojuje s kyslíkem při teplotách kolem 2500stupňů, což v přírodě je teplota celkem řídká.
2 NoName ad 1251 – asi zvládla proces fotosyntézy…
PeSi,
stran té Savčenkové, jako bys neznal slova klasikova: „My Ukrajincy remizy něznajem!“
Ten Putin je hroznej padouch!
Doufám, že Erdogana s Andělínou už přebalili! 😀
…„Statisíce ruských turistů každoročně přijíždějí do Řecka. Relaxují na krásných plážích a seznamují se s prastarou řeckou kulturou. Turismus velmi významně přispívá ekonomickému rozvoji Řecka, stejně jako budování důvěry mezi našimi občany,“ uvedl…Podle ruského prezidenta Řecko i nadále zůstává velmi významným partnerem Ruské federace…
…„Rusko vychází z potřeby obnovit dialog s Evropskou unií, který by byl založen na principech rovnosti a skutečného partnerství…
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Putin-predlozil-Evrope-neuveritelny-navrh-437427
2 dvd – no ale tam to byla soutěž jedlíků, nikoli hladovkářů… Ale je pravda, že byl zmiňován tréning.
1256 skimici, to ne. Není splněna podmínka uvedení v omyl, či využití něčího omylu. Ano, občas je snaha užít tenhle paragraf jako univerzální, když se nedá nic lepšího napasovat, jenže je to trefa vedle.
Šlo by to například doplněním paragrafu 208 o neoprávněný zásah do práva k majetku.
Mohlo by to být například takhle, doplnění znění druhého odstvce :
§208
Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru nebo do práva užívání věci
(1) Kdo protiprávně
a)obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2)Stejně bude potrestán, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu, nebytového prostoru nebo jiné věci neoprávněně brání
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci l nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
To znamená, například na zablokování provozu železnice (ale např. i silničního provozu) aktivisty, by byla trestní sazba (protože spácháno členy organizované skupiny) šest měsíců až pět let.
Možná že za tím by to šlo i bez toho, pro takový případ užitím § 207 Neoprávněné užívání cizí věci.
„Kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat…“
Takovou cizí věcí je například železnice, její vybavení, ale i silnice, kterých se někdo zmocní jejich obsazením, v úmyslu je přechodně užívat v rozporu s právními předpisy pro jejich provoz, v úmyslu jinému znemožnit jejich řádné užívání.
Je-li tu někdo od politiky, jako že je, dávám mu to k volnému využití.
Schumi
dík za vysvětlení. Já si jen od někud pamatuji, že ten paragraf chtěli využít při navážení paliva do Temelínu proti protestujícím. Ale bylo to jenom v nějaké diskusi.
(1270) Ovšem na lidi, přecházející jeden po druhém po přechodu pro chodce sem a tam nebo vozidla, jedoucí pomalu, by to asi nefungovalo.
1264 Zpátečníku, určitě přinejmenším plomba.
Ano. Zákon by měl být (převážně, v rámci reálného avšak nanejvýš nezbytného kompromisu) „negativní“. Bránit, nikoli nařizovat.
1265 Halladine, ano, ale v nepřírodním spalovacím procesu dosahuje. Proto je snaha snižovat teplotu spalování. Jenže na úkor účinnosti. Budoucnost dopravy je v elektrifikaci. Do kalkulace výhodnosti považuju za vhodné zanést nejen celkovou energetickou účinnost, ale i výhody a nevýhody lokálního spalování v motorech, s dopadem na místo provozu. Nevím jestli perspektivnější je
a) výroba vodíku – doprava vodíku – skladování vodíku – výroba elektřiny v palivovém článku,
b) výroba elektřiny – doprava elektřiny – skladování elektřiny v akumulátoru
Jaké komplexní náklady včetně nákladů na infrastrukturu by měla nadpoloviční elektrifikace automobilové dopravy.
Předpokládám integraci informační technologie. Vozidlo bude komunikovat s infrastrukturou a informovat o možnostech dobití podle kapacity zdrojů v blízkosti či na zadané trase. Po zadání cíle se s ohledem na stav energetické zásoby vozidla, dostupné zdroje, intenzitu provozu, systém stanoví optimální trasu včetně časového harmonogramu k případnému odpočinku či nákupu. Stejně jako v internetovém prohlížeči se budou zobrazovat nabídky nabíjecích bonusů nákupních center, restaurací a obchodů.
Pojedeš vesnicí a najednou píp píp nabídka volných deseti kilowattů za cenu…plus kafe zdarma…
Co na takový ovšemže tržní systém zdejší svobodná pravice….
1272 tak se tam postaví policajt a bude řídit dopravu na silnici a přechodu.
§18 odst. 2 b) zákoan č. 361/2000 Sb.: řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.
Postup podle okolností. Bloková pokuta, pokyn k odstavení vozidla mimo jízdní pruh, při opakování přestupku další pokuta. Kontrola vybavení a technického stavu vozidla, kontrola řidiče jestli není ovlivněný alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Pokuty a přestupková řízení za zjištěné závady, za odmítnutí pokynů policisty, předvedení za účelem podání vysvětlení, odtažení vozidla představující překážku (odtahové služby se přetrhnou žádostí o spolupráci)….Jen využít všech zákonných možností. Představ si jak s jakou invencí s služebním nasazením postupoval Cruchot v Saint Tropez.
Nebo ve filmu Tajný závod nakonec bodoval šerif. Při závěrečné chlastačce nechal odtáhnout všechny nesprávně zaparkované vehikly.
Nynější právní předpisy za předpokladu jejich znalosti dávají dost možností jak se blokovači vypořádat.
Ale to já věřím, že dávají. Jen se to nějak neděje.
1246
Schumi, ono to asi není tak jednoduché… Pokud ty blokující auta jedou ve všech proudech, a někde, kde není odstavný pruh ( je třeba na václaváku odstavný pruh ?)
Těžko se dají odstsvit, a ty odtahováky se tam ani nemusí dostat.
jistě, šlo by ten provoz zastavit úplně, a tak do dejme tomu 6 hodin všechny odvézt, jenže fůra řidičů ti bude tvrdit, že jedou pomalu, protože jedou pomalu ti před nimi, a oni nic, oni muzikanti.
A riskneš si zastavit dopravu třeba na tom Václváku, když ten protest je hláený třeba jen na dvě hodiny ?
Zablokuješ celou Prahu, a bůhví, kdy se to rozjede. Zablokuješ i veřejnou dopravu, a nasereš hafo lidí…
Není to tak jednoduché….
1276
následkem asi bude to, že lidí budou nadávat, politici zaujmou kritické stanovisko vůči policii, a bude následovat aplikace zákono o padajícím h….
Každej poliš s iq nad 60 se na něco takového vybodne.
😀 😀
Tu Putinovu nabídku, že vezme EU do Ruské federace, by měli v Bruselu dobře zvážit.
Ta se nemusí opakovat! 😀 😀 😀
No ale vidím to na to, že od 1.7. bude mít Turecko bezvízový styk a od 1.1.2017 bude plnoprávným členem EU, protože jedině Erdgogan je schopen Rusko porazit a obsadit během tří dnů… 😉 😀 😀 😀
Šumaváku,
no nevím!
Kde na to Erdgan vezme, když všichni ruští turisté místo do Turecka pojedou do Řecka? 😀
😀 😀
A ten čurbes na „Klinice“ prý smažkám nadělali policajti, jak hledali tu bombu! …… 😀 😀
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Bordel-jako-v-tanku-FOTO-z-Kliniky-ktere-poridil-statni-urad-jeji-zakonny-vlastnik-437497
Ukrajinská vláda zakízala Gorbačovovi na 5 let vstup na UkrAJINU.
To, že na ukrajinu nejezdí, ani se tam nechystá přece nehraje roli. 🙂
Halle
tak třeba zrovna toto gesto mi připadá velmi pochopitelné.
Skimici,
oficiálně ti oznamuju, že ti nepůjčím 5 melounů.
To, že je nemám, taky roli nehraje 😀
Otázka pro PeS (Z diskuze jinde ) 😉
Test z fyziky v 7,třídě ZS
Znám pokus,který popírá Archimedův zákon“,řekl Luboš. Vzal zátku z pryže,která plovala na vodě, a přitiskl ji pevně ke dnu sklenice naplněné vodou. Zátka zůstala u dna. „To vůbec nepopír A.zákon“, odpověděl Jirka,“protože …“. Dokončete jeho vysvětlení. 😀
Tady pánové,
to mi připomíná ten vtip, jak Jajteles seděl doma nahatej a v cilindru.
Khon se mu pokoušel domluvit, ale Jajteles tvrdil, že je to fuk, že stejně nikdo nepřijde.
„Tak proč maj na hlavě ten cilindr“, zajímal se Khon.
„No co kdyby přece jen někdo přišel…………“
A hele ho,
Trump už má dost hlasů pro nominaci.
http://www.bbc.com/news/world-us-canada-36392084
Matzurko
Tak to je bezva!
Tak teď ještě aby ho opravdu nominovali. Jednoduché to zřejmě nebude.
K americkým volbám Ulč na NP:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/usa-predvolebni-utkani-prituhuje-dlq-/p_zahranici.aspx?c=A160524_223410_p_zahranici_wag
1284 tak to bych dostal kouli. Protože nedokážu odpovědět, co tam ten špunt drželo.
Neznám parametry špuntu (tvar. specifickou hmotnost, rozměry, a sklenice. Možností je víc než jedna. Dokonce i možnost nepopírající, nýbrž potvrzující. Feynmann by si na rozcupování té blbé otázky pochutnal.
Schumi 1289,
a nebude ta finta vězet v tom, že korek obsahuje vzduch a tím pevným přitlačením se vytlačí?
Ad Klinika – ještě se někdo diví policistům: http://zpravy.idnes.cz/klinika-oceneni-charty-77-081-/domaci.aspx?c=A160526_200351_domaci_hro
Neuvěřitelné!
1289
Schumi 🙂
Přísavka držáku GPS na předním skle. Něco dost podobného 🙂
Dobrá večer,
rputi, základ úspěšného řešení je přečíst si pořádně zadání 🙂
Ta zátka byla z pryže, ne z korku. A u dna ji nedrží váha, ale podtlak. 🙂
Pámbuví co tam vlastně plavalo a proč se to ke dnu přilepilo.
Nesmrdělo to?
No jo, jak se kolem něčeho motá Šiklová….
Halle tys mě zmát tou zátkou, ale efekt je podobný – podtlak
1276 začal bych to rozebírat zepředu. Kdo by tvrdil, že auto nejede, protože ausgerechnt porouchalo, odebral bych mu techničák, protože vozidlo není technicky způsobilé k provozu a závadu nelze odstranit na místě. Naložit na odtahovku a pryč. Na odstavném parkovišti technik prověří provozuschopnost, v případě že nezjistí závadu, řidič bude pokutován za porušení dopravních předpisů viz výše a kromě toho za neuposlechnutí pokynu policisty. Případně uvolnit jeden nebo dva jízdní pruhy, „nejedoucí“ vozidla odtlačit do zbylého. A zajistit botičkami z důvodu ochrany před odcizením. A samozřejmě, že opruz s kontrolou všeho co se dá zkontrolovat. S ohledem na sociální profil blokujících předpokládám, že výnos z pokut za závady v technickém stavu a v povinné výbavě by byl nezanedbatelný a že hodně řidičáků by skončilo v čistírně kvůli pozitivnímu testu na drogy nebo za jeho odmítnutí. Vše v souladu se zákonem.
1290 Rputi, ne, tak to u korku nefunguje. Musel by do vysokého tlaku. Zátka je gumová. Neznám specifickou hustoty gumy (pryže). Přícuc silou hydrostatického tlaku (jak asi má být správná odpověď, ve skutečnosti součtu hydrostatického tlaku ve vakuu a tlaku vzduchu, není jedinou možností.
OT: Další velmi pěkný článek od Weigla: http://echo24.cz/a/wKG2h/50–pro-hofera-nejde-o-populisty-rasisty-a-omezence
Několik pasáží bych ocitoval, ale on tam víceméně nemá slabá místa, musel bych to sem dát celé. (A jestli tak učinil někdo přede mnou, omlouvám se; nemám zrovna dobré připojení, abych si diskusi prošel.)
Tak se to zdá být jasné. Technická neporézní pryž má specifickou hmotnost 1,1 až 1,5 g/cm. To znamená, že nebyla-li s uzavřenou dutinou musela mít tvar otevřeného plovoucího tělesa, například misky. Plavala-li na základě Archimedova zákona. Po potopení silou zůstala u dna na základě Archimedova zákona. Další možností je, že zátka byla relativně tenká, mohla být držena na hladině povrchovým napětím vody.
Je to tak, že zadání úlohy není dostatečně určité aby dovolovalo „přícuc“ jako jedinou správnou, byť předpokládatelnou odpověď.