Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

Publikováno | Autor:

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  1. Scumi,

    má dojem, že oni občas nestojej, ale jedou tak 20

  2. Ještě, že je PeS na semináři a nemusí číst vědecky zdůvodněné bláboly. Snad to přežije, až se na to podívá.

  3. (1297) Schumi, co by jednotlivec tvrdě odsral, houfu obvykle projde. Nejen u nás, viz blázniví Frantíci.
    (1302) – Martine, (1290) mne opravdu hluboce dojalo. 😛 A že je kolem člověka stále ještě dost cvičného materiálu.

  4. Dobrý večer.

    Start rakety Falcon 9 v. 1.2

    Za slabou čtvhodinku (23:40 SELČ) odstartuje raketa Falcon 9 v. 1.2 na Mysu Canaveral. A to znamený, že cca 10 min. po startu dojde k dalšímu přistání 1. stupně rakety na plovoucí základně v oceánu.

    Držme američanům palce, ať se jim přistání opět povede. Falcon 9 vynese na oběžnou dráhu geostacionární družicí Thaicom-8.

    Pro případné zájmece, co nechodí spát se slepicemi, zde mám odkaz na přímý přenos ze startu na stránkách SpaceX:
    http://www.spacex.com/webcast

    a zde je na YT přímý přenos s českým komentářem, který zajišťuje web Kosmnoautix. cz, přenos začne kolem 23:25:
    https://www.youtube.com/watch?v=kRSesOq0YXY

    Takže zájemcům o rakety a kosmonautiku púřeji hezký zážitek.

  5. Kruciš, tak prý start odložili snad až o 2 hodiny. To jim zrovna končí startovací okno. Tak uvidíme.

  6. Start odložen o 24 hodin. Chyba v naklápění motoru 2. stupně. Takže zítra ve 23:40 na shledanou…

    K dovršení vší smůly se nepodařilo nafouknout nafukovací modul BEAM společnosti Bigelow Aerospace, umístěný na ISS. Další pokus nafouknout tento modul bude již během zítřka. Měla by to opět přímým přenosem přenášet NASA TV.

    A abych noční nespavce něčím odškodnil, tak v 2:09:33 – 02:16:04 SELČ bude vidět přelet ISS nad naším územím. Pokud bude dobrá viditelnost, tak doporučuji pohled na noční oblohu, kdy ISS přeletí přes celou oblohu. Jasnost je -3.0 magnitudy. Objekt poletí ze západu směrem na východ a čas přeletu je platný pro celou naši republiku, i když je počítán pro Prahu…

  7. Dobré zas ráno… 2 martin – přežil jsem a jen se tiše bavím… A moc děkuju za včerejšek.

  9. Rputi, jde o Francii, značka byla přidělena 2009, bližší údaj nelze zjistit, neb département je schován v té modré skvrně na okraji tabulky.

  11. obo asi jde o ten způsob vysazování stromů …

  12. Quivisi 1311,
    no co co co? Jsou tam stromy? Jsou? Jsou tam záhony pro vysazení? Taky jsou! 😀
    Já bych nic nedala za to, že to bylo z fondů EU nebo tak nějak. Takže předpisu učiněno zadost! 😀

  13. Dobré ráno
    hodil jsem při čištění zubů do umyvadla pryž z pentelky. Je to vlastně špunt na tuhy. Neplavala. Pryž dále neplavala ani když jsem ji silně přitiskl ke dn, ale ani u něj nedržela.
    Teď si představuji, že jsem sedmák a jdu na tu písemku 🙁

  14. Pokus dva.
    Korkový špunt plave ale po přitlačení ke dnu tam nedrží.

  15. Pokus 3
    velká plochá guma z penálu neplave a ke dnu se nepřisaje. Soudím, že by se tak chovala i kdybych z ní vykrojil válcový či konický špunt

    A teď si du vypít kávu. Být sedmákem, začal bych být nervozní.

  16. aaaa pokus 4
    našel jsem opravdový pryžový špunt z jedné technické lahve co jsem šlohnul v laborce.
    Neplave ani se ke dnu nepřisaje.
    To jsem z toho hirš

  17. Zato jsem hustě pocintal okolí umyvadla pastou 🙂

  18. Trochu nejasné popisy, když něco „neplave“ tak co? Vznáší se ve vodě, leží na dně či co?

  19. 1313 skimici, však je to jak popisuje Feynmann. Není vyžadováno pochopení. Je vyžadována „správná“ odpověď. Správná odpověď je taková jaká je uvedena v učebním textu či v přednášce. Pokud možno stejně formulovaná. Odchylky a uvažování se nepřipouštějí.
    Takový vzdělávací proces funguje způsobem nalít-vylít.

  20. Rputi,
    😀 😀 😀 koukám, že podblanický cestář všude bratry má. Tady u nás máme natolik technicky zdatné odborníky u správy silnic, že při sečení škarep se sekacím vehementem zlikvidují, nebo poškodí během sezóny cca 50% plastových patníků. Letos jsem si všiml zajímavého technologického skoku. V místech patníků postříkali trávu nějakým herbicidem. Píšu v místech patníků, protože žluté fleky jsou pietně i v místech, kde patník pamatují jenom ti nejstarší obyvatelé kraje. Pokyn pravděpodobně zněl: „Postříkat trávu ve vzdálenostech definovaných normou ČSN EN 12899-3 (samozřejmě harmonizovanou s předpisy EU).“
    Protože každý cestář tuto normu zná nazpaměť, nezdálo se řediteli okresní správy nutné dál to rozpatlávat. A tak cestáři konali, patník, nepatník.

    Mmch. České normy, závazné pro všechny, jsou dostupné k nahlédnutí pouze za poplatek. Další způsob skrytého zdanění. To by pes blil. Jestli s vámi cloumá zvědavost, co tato norma praví: „Podle situace, převážně však 50 metrů.“
    To podle situace platí pro zatáčky. Na rovině a v zatáčce s poloměrem větším než 1250 m (včetně) je 50 m, u poloměru menším než 1250 a větším než 850 m (včetně) 40 m, interval 850 až 450 m včetně má sloupky vzdálené 30 m, 450 až 250 m (včetně) 20 m a dvojice 250 až 110 m (včetně) sloupky 10 m. Prudší zatáčky (asi) nejsou definované.

  21. 1318 leželo to na dně
    1319 nezpochybňuj školské autority! Holt už ani ten blbej pryž není to co býval…

  22. Schumi,
    ad 1319 – standardní výukový postup na FHS UK vhodný pro lidi s fotografickou pamětí. Je nutno mít nazpaměť naučenu příslušnou pasáž Knihy a znát názor zkoušejícího pedagoga na tuto pasáž. Názor je zhmotněn v knize, kterou na toto téma pedagog napsal. Názor je nutno memorovat na praepositio přesně, jinak si zkoušející pedagog bude myslet, že student zastává odlišný, samozřejmě nesprávný a zcela pochybený názor, nebo že je zkoušející pedagog, nedej Schoppenhauer, nepřesnou interpretací dokonce zesměšňován. Za obojí se na FHS UK bez milosti vyhazuje.

  23. ptakopysku 1320,
    cestáři jsou jako pejskové. Taky občůrávaj patníky – norma nenorma!
    To pivo je zřejmě hrozně agresivní. Ušetřený herbicid lze pak použít doma na dvorku. 😀

  24. skimici 1321,
    chyba v pokusu!
    Vodní sloupec nebyl dostatečně vysoký a nemohl nadlehčovat!
    Archimédes Drábek zajisté vysvětlí úplně detailně! 😀 😀

  25. ad 1321 – dobře, neleželo na dně ani neplavalo, takže se vznášelo nebo vyskakovalo z vody?
    Zechnicky přesně, prosím.

  26. Schumi,
    ještě k teorii o pryžovém špuntu loďce a přisátí se ke dnu. Vezmeme-li, že řiť je vydutá dovnitř, tedy konkávní a příslušně elastická,, je vlastně div, že člověk dokáže vstát z vany 🙂

  27. Proto taky baletky musí mít při špagátu trikot

  29. 1327 anebo prdět, či jinak vyrovnat tlakový diferenciál

  30. eeh, nepozorně čtu, při špagátu, už rozumím. Ano. Nutný je trikot 🙂

  31. V případě selhání trikotu je nutno baletce šeptat do ouška sladké nesmysly kořeněné nemravnými návrhy a opatrně ji přitom posouvat z naleštěné podlahy sálu na rohožku ke dveřím.

  32. ptakopysku
    a nestačilo by na podlahu chrstnout vodu s mydlinama?

  33. S těmi nemravnými návrhy jsem si částečně vzpomněl Jeden z již zesnulých herců, snad Hormíček? vzpomínal na natáčení jakéhosi filmu, kde se vyskytovala krásná dífčina. Skriptka, nebo snad z komparsu. Poetické, zasněné stvoření, křehké jak čajový šálek z čínského porcelánu. Všichni přítomní bohové hereckého Olympu se o ni pokoušeli, recitovali prý básně, citovali klasiky, předháněli se ve vtipných bonmotech, přistupovali k ní jemně, velejemně, aby nepoškodili ten křehký kvítek…
    Zprznil ji osvětlovač. Slovy nehledanými jí sdělil, co s ní hodlá dělat, čím a kolikrát. A ona řekla, že jo.

  35. skimici,
    je vidět, že nejsi majitelem onoho přísavného zařízení 😀 😀 😀

  36. ptakopysku
    no, tu rohožku by asi taky nerozdýchala 🙂

  38. Vy tady žertujete o, doslova, renaultovinách a zatím se Turci pokusili provést něco podobného, jako v Německu s tím komikem. K Halladinově radosti se Sobotka neposere – nebo ano?

  39. Halle,
    😀 😀 😀 sem si naběhl… chtěl jsem jenom nenápadně naznačit, že až bude mít skimic ve vaně majitelku onoho zařízení, ať jí to zkusí namydlit mejdlem s jelenem…

  40. martine TT,
    tak to jsem nezaregistroval. Akorát jsem inhaloval informaci, že advokáti nosej v opasku dýky. Dost mě to překvapilo. Až udělají Samkové osobní prohlídku, kdovíco jí najdou… nedovolené ozbrojování…

  41. Sundat rusákům éro, rozstřílet jim pilota na hadry, no dobře. Ale žalovat Samkovou??? Na to nemá Erdogan koule.

  42. martin mě připomíná tu tchyni, co jí, ve svatební den jejího syna, nemohli nalézt.
    Celkem správně usoudili, že matička někde trucuje, neb se jí nastávající snacha nezamlouvá a tak se celá rodina a pozvaní hosté rozeběhli po Praze, aby matičku našli, ukonejšili a přivlekli.
    Ať dělali, co dělali matičku nenašli, strašilo se i sebevraždou, ale nakonec usoudili, že na nějaký sebevraždění se má matička příliš ráda, nechali to být a svatba tím pádem proběhla v klidu a míru.
    Novopečená tchýně dorazila až na závěr svatební hostiny strašlivě načuřená, že nikdo nehledá a nekonejší a všem vynadala, že jí všechno sežrali!
    Na dotaz, kde celou tu dobu byla, pozdvihla udiveně obočí a odvětila: „U maminky na hřbitově, samozřejmě!“ 😀

  44. Ptakopysku,

    to jen ti chudší, co nemaj na bouchačku, anebo neprošli psychologickými testy při žádosti o zbrojní pas.
    Martin, co vím, nosí akorát rybičku 😉 😀

  45. ptakopysku, ta informace o advokátovi smrdí. Objednávka! I ta nenápadná připomínka, že se o tom advokátovi neví nic jiného, než že má iniciály R.B. Takový je jen jeden, kancelář má sto metrů od budovy soudu a určitě by uměl do budovy dostat, bez problémů, i těžký kulomet.

    Asi každý by dokázal uvést desítky historek o blbosti nějakého naprogramovaného orgána. Já mohu jen konstatovat, že státní zástupci, soudci a advokáti, kteří mají kanceláře v budově soudu nebo v budově sousedící, procházejí vstupem bez kontroly a vítáni uctivým pozdravem orgána. Advokáti z daleka musí do rámu, ani čipová karta advokáta nestačí, opasek jsem ještě na soudu nesundával. Přesto mi na cestách po soudech projede rentgenem kufřík, kde mám, kromě jiného, švýcarskou kartu s nožem, nůžkami, šroubovákem, lupou, vývrtkou a pod. Proč by neprojela, když věznice a soudy jsou plné drog, zbraní a mobilů, které dovnitř dostanou sami kontrolující.

  46. rybičku ne, ta je uložena jako památka na mládí. Poslední rybička, kterou jsem měl v rukách, byla Bohoušova a doufám, že se mu ještě ostří neztupilo.

    Při žádosti o zbrojní průkaz se žádné psychologické testy nedělají.

  47. 1346 martin tt
    pokud tě tam nepošle obvoďák. Ale k tomu důležitějšímu: s tou vývrtkou na švýcarské kartě nekecáš? Kned bych si to pořídil. Na letištích se mmch kontroluje nůž akorát od určité délky čepele. Takže ten nejmenší swissknife s čepelí, pilníkem a nůžkama sice uvidí, zkontrolují ale vždy (zatím) dále pustí.

  48. Nechci rejpat,
    ale podle toho, co jsme se dozvěděli, si JUDr.R.B. Nesl k soudu v opasku kudlu jako obvykle, leč orgán měl tentokrát za úkol ji u něj najít.
    Zbývá otázka, proč nosí JUDR.R.B. v opasku kudlu?

  50. Rputi,
    teď koukám na ten ftípek o pánovi v cylindru. Prvotní a správná verze je samozřejmě s lordama. Cpát Žida do cylindru je mimózní a ještě mimóznější je nahatej Žid na veřejnosti.
    Neznám americké reálie, ale když se ještě mohlo, tak oblíbeným tématem hollywoodských veseloher bylo převlékat židovského mladíka ve veřejných šatnách do plavek evropského střihu s patřičnými pauzami pro smích obecenstva mezi replikami.
    Evidentně se potvrzuje moje teorie, že origoš židovské vtipy jsou jako každé jiné, ale jakmile je nějaký vtip hodně dobrý, obsadí se Kohnem, Roubitschkem, Sárou, prohlásí se za židovský a vypráví se s patřičným poučením o hluboké moudrosti židovského národa. 😛

Komentáře nejsou povoleny.