S M. Zeleným o vzdělávání a podnikání
Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.
Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?
Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.
Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…
O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.
Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?
Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.
Vidíte z tohoto marastu cestu ven?
Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.
Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?
Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.
Antonín Karoch
Mno, jak vidím, zřejmě to za toho totáče s těmi církevními omezeními nebylo až tak zlý.
Já si pamatuju akorát na jednu docela velkou pouť v jedné vesnici u Opavy, momentálně jí nemůžu přijít na jméno, ale je docela známá, protože je v ní hodně velké středisko pro tělesně postižené. Nebo bylo za totáče.
A co si pamatuju, tak na to, že v jednou stánku s atrakcemi jsme ošidili ( parta z chatoviště v Kyjovicích) jednoho provozovatele o flašku s nějakým čučem.
Tedy – vrhaly sa na něco kroužky, muselo se trefit 3 x , ale já už byl tehdy ( v 15) hó´dně dlouhej, a kamarádi dělali na druhé straně čurbes. :-), a majitel se nekoukal 🙂
Na cestě domů jsme ho vypili. 🙂 A připadali jsme si jako něco mezi světákem a mafiózem 🙂
Nějaké květiny jsme netrousili…
Halle: přečtěte si něco o akci „K“. Chtěl byste to zažít? Na které straně?
DVD: díky za vysvětlení.
Jo, Hrabyně…
Poutě se ve vesnicích drželi i za totáče, ale pro většinu to už s křesťanstvím nemělo moc společného. Snad jen datum,která se odvozovalo od svátku svatého, kterému byl zasvěcen kostel. v mej rodnej vsi to byla na svatodušní svátky, takže datum poutě bylo značně pohybliví, neb svatodušní svátky jsou sedm neděl po vělikonocích.
Jinak to byly hlavně kolotoče, střelnice a stánky s pouťovým zbožím. A příšernej mumraj, protože každá z těch atrakcí má svůj amplion a snaží se přeřvat ty sousední.
Nicméně pouťové tancovačky kombinované s jízdami na pouťovém autodromu v době, kdy měla hudba pauzu patřá k mému bujarému mládí 🙂
Obávám se ovšem, že jsem se zase dopustila upřednostňování křes’tansko židovské kultury a že mně za to nějakej politruk sprdne 😀
Držely, kruci… ty poutě.
Nickname,
dejte pokoj…
To byl rok 1949. To asi mayda nepamatuje.
Popravdě, jak tak koukám na dnešní katolickou církev, a její hlad po majetku a restituci církevního majetku….
Ale řekl bych tolik. Původně majetky , ze kterých církev žila, byl vyhrazen k zabezpečení její činnosti. Kromě desátků….., které platil každý.
Měli nárok na jejich výnosy, a to bylo všechno. Ty majetky jim pro obživu přidělili jak panovníci, tak velcí feudálové.
Později si papežové vynutili , že to bylo převedeno do majetku církve. Přičemž se jak ti panovníci, tak ti feudálové docela bránili.
Totiž, díky tomu vlastnictví si „dárcové“ osobovali právo rozhodovat, kdo bude na církevní funkci dosazen.
Nakonec papež vyhrál. Bylo to vlastně první hromadné vyvlastnění v tehdejší době ( když pomineme, že nějakej feudál pro zradu ať opravdovou či vymyšlenou přišel o kejhák a následně o majetek.)
Čětl jsem to v bichli „Přemyslovci“, ale hledat to,abych to upřesnil se mi nechce.
Jo, ještě něco.Tehdy byl věřící skoro každej, a pjud nebyl, tak se snažil to maskovat.
Dnes jsme skoro ateistický národ, ovšem biskupství máme jak nar….
A to tisíc let stačila Praha a Holomůc, a dnes ?
Tak Boží Tělo se v 50. letech v Praze – pokud si dobře pamatuji – konalo jen uvnitř kostela. Takový mezičlánek se provozoval u Panny Marie pod řetězem, kde se obcházelo to nádvoří*), takže to bylo sice mimo stávající kostel, ale vlastně uvnitř církevního objektu.
*) https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Panny_Marie_pod_%C5%99et%C4%9Bzem#/media/File:Kostel_Panny_Marie_pod_%C5%99et%C4%9Bzem.jpg
Tak pardon,hlásám bludy. Většina těch dalších biskupství vznikla na konci 17. století, v rámci rekatolizace Českých zemí po třicetileté válce.
No, proto mi sympatičtější nejsou.
Halladine,
s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství vzniklo biskupství v Litomyšli (dnes titulární) – a v 17. století následují Litoměčice a Hradec Králové. Ono „mít“ diecezi či arcidiecezi patřilo dlouhá léta k panovnickému bontonu.
Hele, proč vlastně všichni mluvíte jen o těle? Kde je ta krev? Husiti kvůli tomu rozvrátili celý česko. Transsubstanciaci přece žrec provádí i skrze truňk! Ostatně, proto se křesťanství tak obtížně šířilo na sever, kde víno buď není vůbec a nebo je tak kyselé, že dá patrně hodně námahy jej věrohodně proměnit.
Taky pjekný….
Výsledky sčítání účastníků bohoslužeb v litoměřické diecézi z roku 1999 nebyly nikdy zveřejněny, jako důvod bylo uvedeno, že se ztratily
DVD, to je sice pravda, nicméně český panovník měl biskupství v praze hodně dávno,arcibikupstvím se stalo za Karlíka, vroce 1777 se aribiskupstvím stala i Holomůc.
Spíš byly třeba funkce pro mladší syn vyšší šlechty
Skimici,
jako obvykle jde o prachy. Původně věřící přiímali jak krev ( víno) tak tělo Páně (Oplatka)
Ovšem přoč napájet obyčejnou verbež. No , po pravdě to nebylo ani moc hygienické.
Takže krev nadále přijímal jen kněz při mši svaté.
Slavnost „Božího těla a krve páně“ – neboli Boží tělo se slaví od 2. koncilu po zázraku v Bolseně. Zavedl ho papež Urban IV. r. 1264
http://www.ktf.cuni.cz/KTF-4-version1-carlo_tatta.pdf
Rafael: Mše v Bolseně
http://www.lumendelumine.cz/uploads/images/41%20Raffaello-messa%20di%20Bolsena.jpg
Rputi
mně spíše šlo o to, proč se tomu říká jen Boží tělo. Proč se nemluví i o té krvi. Z lenosti? Ani děda neříkal „je rámusu jak o Božím těle a krvi“.
_Víno přestala církev rozdávat ve 14 století.
Takže možná si to lidé (starší) mohli v Cechách pamatovat, a ta obnova přijímání pod obojí byla vlastně „návrat ke kořenům“
Skimici,
co nedostaneš, o tom nemluvíš 🙂
Co je ti platnej svátek krve, když ti tu krev nenalijou 🙂
Proč si zbytečně dřít hubu 🙂
no jo krastansko evropska evropa
plna komousu , socanu, ateistu , blbcu a udavacu 🙂
(1382) Sice nevím, jak to vyplývá z mnou napsaného, ale pokud to tak chceš …
(1385) Tak to se zase až tak od toho, co řekla Savčenová, neliší.
krestansko zidovska evropa
1463
To ještě nalejvali 🙂
S tou křesťanskožidovskou Evropou bych to nepřeháněl.
To, že křesťanství má židovské kořeny je fakt, ale pokud se bere v úvahu jen tohle, dalo by se mluvit i o křesťansko židovské jižní americe, a fůře dalších oblastí,
A mám dojem , že se to neříká.
Je to jednoduché!
Starý zákon je židovský, Nový zákon je křesťanský – i kdyby se všichni Pepové zfamfrněli! 😀
skimici
prostě se to jen zkrátilo, jak tak je zvykem u delších názvů
Jak jsem nevěřící, tak mohu jen: Kriste Pane!
zidovsko krestanska evropa plna b…ů
navic bych tedy dadal ze ze dle muslimove maji zidovstvi , krestanstvi , islam i kdyby se vsichni zfanfrneli ale to asi nebude dulezite.
dulezitejsi je ze se dovolava na nejake tradice a jedine co jsou ty tradice tak je vzpominka na rozhazovani kviti a vyklad z wiki- muhehhe
Nebo, tak ony se ty tradice předávají z generace na generaci většinou právě těmi vzpomínkami na rituály, které jsme zažili v dětství.
V dobách, kdy byla většina lidí sotva gramotná a nebyla wiky, to předávání tradic ani jinak nefungovalo.
Ale jetsli o těch tradicích víš, pepo, něco víc, ráda se nechám poučit.
Dotaz
Mohl by mi někdo následující větu přeložit do nějakého srozumitelného jazyka?
navic bych tedy dadal ze ze dle muslimove maji zidovstvi , krestanstvi , islam i kdyby se vsichni zfanfrneli ale to asi nebude dulezite.
Je to dada … 😛
476 dvd
Možná, že islám zná všechny židovské a křesťanské proroky? Teda proroka. Isu.
Isa Ibn Maryam. Ježíš, syn Maryin. V islámu docela prima prorok.
Sámera Issu určitě islám nezná. To by už dávno Mohameda odpískali
no a je videt ze jsou i ta 2%
Pepa je konsistentní – evidentně odvrhl zpátečnický tradicionalismus i v oblasti jazykové.
potěšil mne Trump. Pokud bude zvoilen, odvolá podpis USA pod pařížskou dohodou a zruší věškeré dotace na programy boje s globálním oteplováním.
Dušane 1483,
to by bylo nadmíru rozumné, jen se obávám, že to neměl říkat. Vytáhnou proti němu všichni oteplovači a spustí strašnej povyk, neb by přišli o kšeft!
Jen tak pro zajímavost – netušíte někdo zda zprávy o veselém multikulturním sbližování ze včerejší Paříže jsou pravdivé, nebo jestli je to hoax?
no jo tradicionalismus jo to je to prave
je videt vsude okolo ( napsane )
ptakopysku 1485,
nikde jinde se to neobjevilo, takže to asi hoax bude.
Oni si Frantíci s tou stávkou zcela vystačí sami, džihádisti maj voraz.
Jen prý v Calais si dávali do držky Afgánci se Súdancema a dokonce po sobě i pucali. Takže ono veselo je… 🙁
(1484) A to pro něj bude + nebo – ? 😛
Tak Falcon 9 před chvilkou úspěšně odstartoval. Já to márně řečeno prošvihl. Kdo chce vidět pokus o úspěšné přistání, tak to zkuste na tomto odkazu:
https://www.youtube.com/watch?v=kRSesOq0YXY
márně = mírně
A SpaceX se opět povedlo úspěšně přistát s 1. stupněm rakety Falcon 9 na přistávací plošině v oceánu. Uplynulo něco přes 9 Minut po startu a 1. stupeň stojí přímo na středu kruhu…
Gratulace… 😀
1472 navíc je to špatně přeloženo, protože ne zákon, ale smlouva. Stará, Nová.
Návod na plnou energetickou soběstačnost Turecka a ještě by zbylo na vývoz :
Vykopat Ataturka a připojit ke generátoru.
Schumi, proč chceš mocí mermo Otce Turka vykopávat z jeho mauzolea v Ankaře a řešit tím energetickou soběstačnost Turecka? Ta energetická soběstačnost Turecka tě nějak palčivě hněte?
1194
Schumi chtěl říct, že Ataturk při pohledu na Erdogana a na to, co dělá ve svém hrobě rotuje 🙂
Dobré ránko!
https://scontent.fmad3-2.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/13245503_1717752275139328_8052548319135665606_n.jpg?oh=b66b4ce08de6252f2686407a32b07c60&oe=57DC9AEB
Připomínky Ataturka se budou Erdoganovi blbě likvidovat – jsou na každém roku!
A podle toho, jak Erdogan blbne lze soudit, že ho Ataturk chodí v noci strašit. Ani bych se nedivila…
Rputi,
co by likvidoval.. Prostě se Erdogan prohlásí za Ataturkova žáka a pokračovatele, a na nějaké vysvětlování rozdílů se vykašle.
Halle,
prohlašovat může co chce, ale ti Turci tak blbí nejsou, aby mu na to skočili. Pořád se jich najde dost, co by rádi, kdyby ho vzal čert!
Rputi,
ve volbách to vypadá, že těch, co by rádi , aby ho vzal čert je menšina.