Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

Publikováno | Autor:

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  1. Nj, maydo 1650,
    jenže vy považujete za relevantní soukromý level, což se s tím všeobecným povětšinou trochu míjí!

  2. Vynikající rozbor J.Schneidera:

    …Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat?

    Na vnitru se tak zhmotní to, co bylo dosud považováno za literární fikci. V tomto případě „Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru“ z Jirotkova Saturnina. Avizovaný „Útvar pro uvádění ruské propagandy na pravou míru“ by mohl být nazýván „Saturninovým komandem“ (vulgo saturkom). Místa v něm zaujmou nepochybně ti nejstatečnější z nás.

    Ale vážně. Je hrozné prožívat v jednom životě podruhé něco podobného normalizačním hrůzám sedmdesátých let. Jak režim dobrovolně, beze studu, a dokonce agilně zase přikyvuje Velkému bratrovi. Dokonce i to pohrdání Velkého bratra, s jakým shlíží na ty aktivisty, kteří na sebe dobrovolně berou podobu i kluzkost čípků, aby byli dobře aplikovatelní, je velmi podobné a velké.

    Jakým způsobem se u nás projevuje ruská propaganda? Nevím, co by mělo být zvláštního na ruské propagandě. Můžeme se tedy s úspěchem poučit na propagandě americké. Té jsme si užili před napadením Iráku (2003) historicky snad nejvíce. Rozsahem (celosvětově) i co do intenzity. Protože se zjistilo, že všechny Američany uváděné důvody pro agresi (pražská, nigerská i Curveballova stopa) byly vylhané.

    Tento příklad by měl ten vnitrácký „saturkom“ přednostně rozpracovat jako tzv. „case study“. A publikovat pro všeobecné poučení, abychom již nikdy něčemu podobnému neskočili na lep!…
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Jan-Schneider-Cilem-USA-je-vyvazet-nestabilitu-Silena-propaganda-vymyvani-mozku-Nenechat-se-manipulovat-nebat-se-a-nekrast-jsou-to-jeste-evropske-hodnoty-438004

  3. 1641 Rputi, kdyby nekouřit všichni vydrželi rok, tak po projednání rozpočtu na následující rok by Babiš přišel s návrhem povinného kouření v hospodách. A kdyby nechlastat, tak by bylo školní pivo.

  4. 1650 Fungování světa? Jestliže toho lidského, tak je to jednoduché. Sex a prachy.

  5. 1624 „Harry Truman was our president, Coke and burger cost thirty cent…..“

  7. 1630 Zpátečníku, hovno zle. Z pohledu poddaného roku 1630, je naprostá pohoda.

  8. (1652) Další, co vidí jen to, co vidět chce. Důvody k invazi do Iráku sice nic moc, ale pořád lepší, než k invazi do Moldávie, Gruzie, Ukrajiny …
    (1656) Kdo má kušovat, Schneider? To by nebyla legrace.

  9. 1622 Zpátečníklu, výrok „polistopadový režim skončil Ištvanovým a Šlachtovým pučem“ se mi jeví…“prázdným a falešným“. Blábolivým projevem nelibosti někoho žijícího ve vidinách svého virtuláního světa.

  10. 1658

    V případě Gruzie se já a EU domníváme, že Gruzinci si začali 🙂

  11. “ Je hrozné prožívat v jednom životě podruhé něco podobného normalizačním hrůzám sedmdesátých let. “

    No, ve srovnání s hrůzami protektorátu nebo padesátých let mi připadá poněkud přemrštěné popisovat dění v sedmdesátých letech jako „hrůzy“.

  13. 1662

    Dne 22. srpna 2008 uvedl americký velvyslanec v Rusku John Beyrle v rozhovoru pro deník Kommersant, že Spojené státy americké považují ruskou reakci na vpád gruzínské armády do Cchinvali za přiměřenou. „Vidíme, že odpověď ruských vojsk byla naprosto opodstatněná útokem na ruské mírové síly v Jižní Osetii,“ prohlásil. Rusko ale podle něj zašlo příliš daleko, když jeho jednotky vstoupily na území Gruzie.[64][65]

    V září 2009 oznámila nezávislá vyšetřovací komise Evropské unie stanovisko, podle kterého válku vyvolala Gruzie, a Rusko přispělo k eskalaci konfliktu.[66]

  14. Já si pamatuji i ruské mírové síly zde, nejen v Jižní Osetii. 😛
    Ale vím, že v tomhle konkrétním případě se Gruzíni nechali vyprovokovat. Oni už je Rusové rozparcelovali jednou dříve.

  15. 🙂 Nechali vyprovokovat 🙂
    Dlouhou dobu předtím se na to Gruzinci chystali, a zbrojili jako diví…..

  17. No, rputi, ony tyhle závěry psychologů bývají někdy ošidné.

    Například stitk ruky, který prý charakterizuje člověka přímého, otevřeného a sebevědomého, prostě samá pozitiva, praktikují taky manipulátoři, kteří chtějí vzbudit žádoucí dojem.

    Setkala jsem se s takovým člověkem v práci, takže jsem měla dost možností poznat, že bez ohledu na stisk ruky si na něj mám dát bacha.

    Z fotky pak vyplývá, že oba aktéři stojí natočeni bokem a pózují fotografům, takže je otázka, nakolik to vypovídá o tom, jak kdokoliv podává ruku běžným způsobem.

  18. Například stitk ruky, který prý charakterizuje člověka přímého, otevřeného a sebevědomého, prostě samá pozitiva, praktikují taky manipulátoři, kteří chtějí vzbudit žádoucí dojem.

    Tak se to učí na školeních 🙂

  19. Maydo 1667,
    fotky jsou dost zřetelné a způsob podávání ruky je bez diskuse.

  20. Halle 1668,
    manipulátoři se také často usmívají, bacha na to! 😀

  21. Rputi, já vím ! 🙂
    Sobotka se tlemí imrvére !

  22. (1665) U sousedů Ruska by bylo divné nezbrojení. Zvláště, nemají-li smluvní zajištění.

  23. 1672

    Zato zbrojení a plošné bombardování cchinvali, všetně ruských vojáků Gruzincům pomohlo.
    Vláda po přežvýkavci kravat, usoudila , že ty zbraně moc stojí, jsou celkem k ničemu a velkou část toho, co jim Rusové nechali odprodala.

  24. Tak třeba Finům to pomohlo, že se s celkem minimální výzbrojí tvrdě bránili. Dosáhli „finlandizace“, něco takové se nezdařilo nám ani Gruzínům (nejenom).

  25. no jo, rputi, kdyby největší Sobotkův problém byl, že neumí podat ruku a že si neumí pořádně uvázat kravatu….

    Ale co naděláte, byl zvolenej a pokud tu chcete mát aspoň tu pokulhávající demokracii, tak nezbývá, než to respektovat.

    Konec konců nic o moc lepšího na politickém obzoru nevidím……

  26. Finové první válku prohráli, a museli příjmout dost tvrdé podmínky.
    Pak se pokusili svézt s Hitlerem, když ten prohrál, tak museli žádat o mír znovu, a dokonce museli bojovat proti Němcům. Rusové získali kromě jiného vojenskou základnu u Helsinek.
    No a vytrvalé odmítání sovětských návrhů před první válkou vyplývalo také z toho, že finové, včetně ministra zahraničí si mysleli, že Rusové blafují, \a nezaútočí.

    Nemám dojem, že by Gruzie byla finlandizované – ani před válkou, ani po ní.

    Mannerheim od počátku říkal, že vydrží maximálně dva měsíce, a pokud nepřijde nějaká zahraniční pomoc, budou v pérdeli.

  27. Je mi líto, ale mezi tehdejším postupem SSSR vůči Finsku a postupem 3. Říše vůči ČSR nijaký podstatný rozdíl nevidím.

  28. Ale jedna zajímavá zpráva německé kriminálky o vloupačkách. Imigranti z Blízkého východu se na vloupačkách nijak podstatně nepodílejí. Ovšem severní Afrika je něco jiného, ale na Balkán nemá. Inu, pojem Kosovo-Albaner je už pojem an sich. Ale ani Balkán (včetně zemí EU!) nemá zlatou medaili. Naprosto bez konkurence jsou domovní lupiči – z Gruzie.
    Jinak na SpiegelTV byl pořad o boji proti vloupání v Hamburgu a trochu jsem nad tím kroutil hlavou. Vystavení zatykače trvalo v konkrétním případě 4 týdny. Pak tam ukazovali obrovskou akci, která poněkud připomínala některé akce odjinud. Policie věděla kde cílová osoba bydlí, nicméně dotyčného nezatkla když bydliště opouštěl, ale kvanta policistů ho se střídavám úspěchem sledovala přes půl Hamburgu aby ho nakonec ve stylu Haydnovy symfonie č.94 G-dur nakonec přemohli. Pozitivní se mi zdálo, že již za další 4 týdny stál před soudem, kde ale nakonec dostal podmínku, ač měl vlastně na triku i „mařenku“ – byl totiž z Německa vyhoštěn, na což kašlal.

  29. DVD,
    Rusové považovali za neúnosné, aby bylo možno Leningrad ostřelovat z děl. Hranice byly moc blízko.
    Němci začali posilovat svou Baltskou flotilu – a za nynější situace byla pozice Baltské flotily naprosto nemožná Z finského území šlo Leningradský pžístav zablokovat.
    Jenání s GB a Francií nefungovala, a Stalin podezříval Západ, že se snaží nasměrovat Hitlera proti němu.
    Takže – morálně můžeme stalina odsuzovat, ale jeho počínání bylo naprosto pragmatické.

    Strategické důvody.

    Finská vláda dělala blbostě. Na jedné straně odmítala ruské požadavky, na druhé straně flákala přípravu na válku.
    Mannerheim se naštval, a na protest podal demisi z funkce

    Vzhledem k tomu, že finská vláda absolutně nedbala varovných signálů sovětské vojenské agrese, tak se maršál Mannerheim rozhodl dne 27.listopadu rezignovat na svou funkci předsedy rady obrany.

  30. (1676) No vždyť to píšu: Finové byli napadeni, ale tvrdě se bránili, než se bez významnější pomoci museli vzdát. Za války mezi dřívějšími spojenci Sovětským svazem a Říší si jen vzali spět co jim sověti ukradli, dál nešli. Po válce Stalin věděl, že je může mačkat jen do určité míry, takže finlandizace. My ani Gruzíni jsme takové obavy nebudili, takže žádná finlandizace. Píšu to jen proto, aby bylo jasné, že obrana proti Rusku (SSSR) nemusí být beznadějná.
    (1679) Pak se ovšem Halladine divte sousedním státům Ruska, když hypotetická možnost ostřelování je důvodem k agresi.
    Jistěže Stalinovo počínání bylo naprosto pragmatické, obsadit co se dá. Spletl se jen ve volbě spojence. 😛 Jenže ono nebylo na vybranou, kdo jiný by mu všechny ty územní zisky umožnil, že? Poláci nechtěli, tak Jenání s GB a Francií nefungovala.

  31. Stalin dostal základny , území které potřeboval, a navíc Finové platili reparace jako mourovatí.
    U Helsinek, na poloostrově Hanko, měl Stalin 30 000 profivojáků . Reparace Finy stály polovinu finského hrubého produktu z roku 1939.
    Rozbité Finsko by neplatilo nic, navíc by stálo peníze jeho okupace

    Po obsazení Pobaltí a kaliningradu už to Finsko moc nepotřeboval, takže tu základnu u Helsinek dobrovolně Sověti vyklidili. někdy v 50 letech, přesné datum si nepamatuju.

  32. Ta hypotetická možnost ostřelování v letech 1939 -1940 přestavala být hypotetická. V Evropě se schylovalo k válce.
    Do té doby Stalin na Finsko netlačil.
    Koukněte na tuhle mapu. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Winterwar-december1939-soviet-attacks.png

    Černě tečkovaná čára jsou sovětsko – finské hranice.

    A na téhle mapě https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%BD_m%C3%ADr.png

    koukněte finské ostrovy, fakticky blokující Leningrad po moři

  34. jo, tady je to

    V polovině 20. století měla Porkkala 20 km západně od Helsinek velký strategický význam, neboť na ní umístěné pobřežní dělostřelectvo mohlo dostřelit až do poloviny Finského zálivu. Kontrola Porkkaly spolu s kontrolou estonského břehu Finského zálivu umožňovala blokovat přístup do Leningradu z Baltského moře. Současně byla v dostřelu děl od Helsinek, hlavního města Finska, a umožňovala tak svému držiteli vyvíjet nátlak na Finsko.

    Proto Rusové požadovali vojenskou námořní základnu Porkkala. To bylo ujednáno v dohodě o sovětsko-finském příměří z Moskvy 19. září 1944. Pronájem byl potvrzen Pařížskou mírovou smlouvou v roce 1947. Doba nájmu byla stanovena na 50 let, předpokládalo se tedy trvání do roku 1994.

    Celková plocha tohoto teritoria byla 380 km². Evakuační doba byla dojednána na 10 dnů, to znamenalo pro 10 tisíc obyvatel okamžité opuštění jejich domovů. Po změnách ve vnitřní i vnější situaci SSSR se Sovětský svaz smlouvy zřekl, území se tak vrátilo pod vládu Finska v roce 1956 a obyvatelstvo se do svých domovů mohlo opět vrátit.

  35. Prostě hrozilo Stalinovi nebezpečí a kromě vojsk na svých hranicích si Stalin ty hranice o kousek posunul.
    Tak dnes se posunujou vojska jen do spřátelené ciziny, aby ji chránily před posunem hranic. Preventivně,aby nebyly ztráty v případné válce o posun hranic.
    Kde jsem to o prevenci četl?

  36. Aero 🙂

    ani na chvíli mě nenapadlo, že bych Vás mohl „nachytat“ 😀

    Ty informace jsou pro ostatní. Zda je vezmou, či nevezmou je jejich věc.
    Nic není čistě bílé anobo černé.

    Příkladů vynucených základen je hafo. Počínaje Guantanámem, anebo základnami v britských državach v Karibiku, kde byl Churchill donucen udělit Američanům výhradní právo k jejich provozování . ( Británie tam už základny mít nesměla) Za 50 torpédoborců z první světové.

  37. Jedna podobná situace by se dala nalézt: Izrael, Golany. Ovšem s tím rozdílem, že Izrael je obsadil až potom, kdy se z nich do Izraele střílelo skutečně a ne hypoteticky, navíc ve válce, kterou si začali Arabáči (se sovětskou pomocí).
    Ten zbytek jsou smlouvy (zapomněli jste na Gibraltar).
    Posouvání vojsk do spřátelené ciziny je holt věcí přátel. Čím to, že Rusko kromě Arménie prakticky nemá žádnou spřátelenou cizinu? Nebo alespoň ne u svých hranic?

  38. Bohužel, Finové po rozpadu SSSR uloupené území Karelie zpátky nedostali, Rusové dodnes okupují Koenigsberg,

  39. No pokud chcete otočit ty emerické základny na Rusko, tak důvodů je víc.
    Aby to byla obdoba, tak by ty základny musely být blízko USA.. Třeba Venezuela, nebo Kuba.
    Castro kdysi bral dost úkorně, že Rusové odešli…..
    No ale hlavně – bylo by to drahé, Rusko nemá námořnictvo dost silné na to, aby je v případě konfliktu uhájilo, A nakonec je ani nepotřebuje.
    Strategické rakety stači.
    Jinak Rusko má něco v zemích střední Azie, kterým pomáhá proti islamistům,
    Takže máte nedostatečné informace.

    http://cz.sputniknews.com/svet/20160427/2914034/sojgu-stredni-asie-zakladny.html

    Zdroj se vám nemusí líbit :-), ale jako informaci o základnách ho snad vezmete.

  40. Východní Prusko bylo za německého ústupu vyprázdněno. Včetně civilů.
    A myslím , že ruské vlastnictvé Kaliningradu nikdo nezpochybňuje.

  41. 1690

    Pardon, částečně evakuováno, částečně odsunuto po válce

  42. Je zajímavé, že Královec je snad poslední ruské město, které se ještě jmenuje po komunistickém vrahu. Nakonec i Gorkij je už zase Nižnij Novgorod.

  43. Nic není jen bílé ani jen černé…

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Kalinin

    V roce 1938 NKVD zatklo jeho ženu Jekatěrinu, která byla držena ve vazbě až do roku 1946. Propuštěna byla krátce před manželovou smrtí.

    Kalinin si zřejmě byl vědom okolností čistek a ve více případech se snažil obviněným pomoci. Zachránil např. pozdějšího maršála Leonida Govorova, svého přítele revolucionáře Avela Enukidzeho však již před zastřelením nezachránil. Podle některých názorů byl Kalinin v pozdějším období pouze pasivní postavou podepisující vládní dokumenty. Dokonce i v případech, kdy byl jmenován do rozhodovacích funkcí různých komisí, prý jeho názor ostatní politici nebrali na vědomí.[2]

  44. Pane Neumanne -1692- určitě není poslední. Co třeba takový Džeržinsk. Felix Edmundovič toho má na hrbu docela dost.

  45. Oteplovači, to jsem nepostřehl. FED byl možná ještě větší gauner než Kalinin, ale srovnání vrahů nedělá jednoho z nich „lepším“.

  47. Dobré ráno vespolek,

    nevím, jak jinde po naší vlasti, ale já asi na cestu do práce budu potřebovat místo řidičáku kapitánské zkoušky… Dano, nechceš si přijet s cisternou 🙂 ?

  50. Colty Boba Kudrnáče jsou proklatě nízko! Bacha na něj!

    …Podle Sobotky je důležitá spolupráce s umírněnými muslimy nad tím, aby se podařilo potlačit terorismus a fundamentalismus. „Je důležité, aby s námi umírnění muslimové v této otázce spolupracovali,“ řekl Sobotka. Následně znovu obhajoval naše členství v Evropské unii, které považuje za přínosné. Právě i kvůli společné obranné politice…
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Spoluprace-s-umirnenymi-muslimy-je-dulezita-prohlasil-Sobotka-na-konferenci-Jourova-varovala-pred-radikalizaci-mladych-lidi-438076

Komentáře nejsou povoleny.