Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  1. 1640 — Jenže, maYdo, nepodezírejte mě prosím, že jsem Vás chtěl nachytat na dětské hádance. Snažil jsem se poukázat na (inherentní) nejednoznačnost jazyka. To, že ptáky letící za sebou byste popsala jinou formulací, ovšem neznamená, že ta mnou uvedená je postihovati nemůže. Podobně, oproti onomu dětskému chytáku jsem tam (úmyslně) vnesl další dimensi tím „tu“. Je tu ještě ten druhý pták? A tím spíše, je tu ten (hypotetický) první?

    Se slovy nutno zacházet přesně. I pak ale budeme schopni přesně definovat jen máloco.

    V každém případě je pro mne debata s Vámi vždy velmi zajímavá a přínosná. Jestli nic jiného, ukazuje mi, nakolik pravděpodobné ve skutečnosti je, že by se cokoliv z toho, nač zde až příliš často poukazuji, politickým tlakem občanstva v dohledné době nějak zlepšilo.

    1642 — ti kteří opracují na nečem rozumném, jsou ti jediní, kteří přispívají, bez ohledu na režim, k tomu, aby zlepšili, co mohli. — No ale to se prosím rozumí tak ňák samo sebou, není-liž pravda? Těžko čekat nějaký (kladný) příspěvek od těch, kdo nepracují, nebo pracují na nerozumných věcech. — Avšak (kupodivu) i přesto někdy mohou přispět, až se jeden po letech diví…

    Naděje vkládají do toho, co dělají a do svých blízkých, nikoliv do režimu. — Tím to ovšem opět posouváte někam jinam. Politické režimy zde určitě nejsou od toho, aby nám přinášely naděje.

    1650 — Nešťastníky se stávají (přinejmenším) po dobu, kdy ty televisní zprávy sledují. (Mluvím o konkrétních lidech; jejich pocity z těch zpráv jsou natolik intensivní a zřetelné, že je snad dokážu rozpoznat i já.)

    1657 — A což teprve, Schumachere, v porovnání s našimi bratránky nižšími strunatci, od nichž jsme se oddělili kdysi před půlmiliardou let blahé paměti! Vůči nim jsme si polepšili tolik, že to slova snad ani nedovedou vypovědět…

    1659 — Tam prosím šlo o vymezení pojmu režim, přesněji řečeno o jeho obtíže, problémy a nejasnost. Za 50 či 100 let možná historici uvidí nějakou (možnou) periodisaci zřetelněji. Ostatně to, že dnes byl odsouzen Dalík, posiluje spíše argumentaci o kontinuitě či o diskontinuitě?

    — — —

    OT: http://www.klaus.cz/clanky/3935

    A nyní se bohužel musím omluvit. Ubírám se do terénu, věnovat se zas jiným formám marnosti.

    Ještě předtím však ocituji, co píše A. C. Nor (v četbě jehož pamětí chci pokračovat mimo dosah internetu) o jednom našem společném známém:

    (…) Okupační armády vydávaly Zprávy (…) Ve Spořilově je roznášel Jan Hostáň, ale i on to popíral, ačkoli byl při roznášení přistižen, a v dopise Svazu československých spisovatelů na svou obhajobu psal, že tenkrát o půldruhé hodině po půlnoci šel pouze s dopisem do poštovní schránky.

  2. Dalík dostal 4 roky natvrdo a 4 milióny pokutu.

  3. No a to ho ještě čeká další soud, za krácení spotřební daně, protože je nekuřák a tím,že nekouří okrádá stát na dani z tabáku!
    A hned potom ho ještě zavřou za znásilnění, protože nástroj má.

    To by bylo, aby se na něj něco nenašlo, když už nedostával kabelky.

  4. Tak mě napadá, že by teda rozhodně neměl sedět sám a ten nákup pandurů by se měl zrušit, protože byl korupčně zmanipulovaný!
    Doufám, že bude mít celu vedle Kühnla!

  5. jo jo predsedo je to tak – nevim kolik dukazu bylo predlozeno nebo kolik je v rozsudku ten urcite rika pravdu a ten zase pravdu nerika.
    no je to prece jen konecne “ nadeje pro poctive lidi ze byl odsouzen i clovek blizky vlade“, rekl soudce.
    ale rici ted to zacne by bylo zavadejici – uz to davno zacalo. Ted nam to vsem pater poradne natre.

  6. Šumaváku,
    tohleto se týká druhé várky pandurů…A stroje dávno odebrané.
    Navíc, rozsudek nebyl vynesen za dokonanou korupci.

  7. Dalíka nemám rád hodně moc. Za jiné činy bych speciálně jemu tento flastr asi přál, i když normálně nepřeju nikomu nic zlého. Bohužel v tomto případě si myslím, že by si měl jít sednout spíše pan soudce. Odsoudit někoho za kecy a nezákonné odposlechy, to je hodně odvážné. No, možná es kommt der Tag a situace se bude opakovat v jiném gardu, jak už to v dějinách bývá.

  8. frantisku , dneska od rana v nejmenovanem kraji , behala po domovech a kancelarich nekolika podnikatelu komanda PCR.
    podezreni na danove podvody.
    pani podnikatele si objednali reklamu , auto ji vozilo pri zavodech , faktury nekoncily v kosi , dane z nich byly odvedeny.

    no kazdy kdo neco delal sam na sebe toto zna – taky vim moc dobre ze se prez sponzoring optimalizuje.

    co mne zarazi ze – zadne jednani na FU dolzte nam opravnenost nakladu pro Vasi podnikatelskou cinnost, zadne domereni dane kdyz podnikatel neobhaji …….

    proste okamzite podezreni z danovych podvodu , trestny cin , kobra v pelechu a uz to jede.

    vzdy my makame my to tu ridime ku prospechu a blahu vsech poctivych.

    no zustanou tu jen oligarchove , ne moc uz to pomalu jde i zde vyberove , ted okd za chvili vitkovice na to chrenek …., a zustanou tu „riske nadnarodni koncerny“ jeste tedy i ty americke 😀
    no a pak zbytek bude delat kápa statu , zbytek bude otrocit pro neznicene oligarchy a stastni lokajove riskych koncernu budou slouzit risi nazor nenazor.

    muhehe

  9. pardon u toho dalika to nebyl soudce ale statni zastupce co vysila dobrou zpravu ..

  10. Dobrý podvečer,

    „Se slovy nutno zacházet přesně. “ no, to jo, zpátečníku, ale ta vaše přesnost je tak komplikovaná, že my, nižší formy života, tomu obvykle nerozumíme.

    Ta historka o Janu Hostáňovi je půvabná. Moje babička by ji velice ocenila. 🙂

  11. Jsem lehce zmatena!

    Tak přepadnou nás Rusáci nebo tu zůstanou americké nadnárodní koncerny?
    Jeden neví! 🙂

  12. 1763 nemohu nez souhlasit , minimalne s prvni casti.
    ale prece ti prokleti kapitalisti jsou i v rusku – muhehe.

  13. ad 1159 – tak to má znamenat, že svědci, občané našeho velkého vzoru ze zámoří, lžou? To není moc rozumné vyjadřovat veřejně takové názory. Ještě že ten chytáný zákon o urážkách majestátu ještě neplatí.

  14. tak ono asi nekterym jde vice o to co bylo dokazano nez o to kdo to je.
    nekterym zase vic jde o to kdo nez o to co je dokazano.

    treba ja tedy nemam rad zvuli kdyz nekdo rozhoduje o osudu druhych protoze nekdo neco rikal 🙁

  15. ale treba bude martin vedet vic az si precte rozsudek 🙂

  16. ono se vlbec moc říká, ale jak dostat úplatek, když by se mlčelo?
    Jo, kdyby proti Dalíkovi vypovídali nějací levičáci, tak je to jasně podraz. Ale když to začali vykládat lidi z Tržiště?

  17. to jsem fakt netušil, že se USA říká „ČUD“ 😀

  18. no a Federální reservní systém také nemá dobrý zvuk…

    Dušan Neumann napsal:
    31.5.2016 v 1.30

    „Oteplovači, to jsem nepostřehl. FED byl možná ještě větší gauner než Kalinin,“

    😉 😀 😀 😀 😀

  19. Zdravím.
    Testování státních zaměstnanců na spolehlivost se nedalo provést!
    Podle analýzy bylo totiž tímto nástrojem zjištěno, že mnozí zaměstnanci státu nedělají vůbec nic, a proto nelze otestovat, zda ve své nečinnosti postupují v souladu se zákonem.
    „U mnoha případů se objevil, až bohužel komický, fakt, že řada příslušníků je v době služby natolik nečinná, resp. nevykonává žádné konkrétní služební úkony, že bylo zcela nemožné v jejich případě zkoušku spolehlivosti vůbec provést, neboť na opakovaně navozovanou situaci vůbec nereagovali.“

    http://www.ceska-justice.cz/2016/05/gibs-zkouska-spolehlivosti-politiku-soudcu-statnich-zastupcu-neni-ted-na-miste-kladli-odpor/

  20. Niko 1772,
    ono už jen ten název: „Zkouška spolehlivosti politiků, soudců a státních zástupců není teď na místě, kladli by odpor“
    To snad nelze ani komentovat slušnými slovy!

  21. Ta zkouška spolehlivosti se mi jeví poněkud chaotická. Pokud zaměstnanci státu nic nedělají v situaci, kdy by konat měli, pak zajisté zkouškou neprošli. Jenže pokud zkoušku nelze použít jako důkaz a nesmí být provokací, tak se mi to celé jeví jaksi na hovno a GIBS by chtěl peníze za něco, co k ničemu není.
    Možná je to jinak, ale ze zmateného popisu pí Válové to nejsem schopen odhalit. A to ani nemluvím o tom, že mnozí naši orgánové si s oblibou petou zodpovědnost politickou a trestní, viz jistý Ištvan.

  22. Zřejmě se GIBS měl obrátit na místního vševěda… ;-P
    Problém bude v tom, že jde o státní zaměstnance. Celá Velká vánoční ČT revoluce povstala mimo jiné, když se zaměstnanci dozvěděli, že nový ředitel Hodač chce zavést pravidelné hodnocení zaměstnanců.

  23. No, já bych nebyla schopna komentovat slušnými slovy hlavně tohle :

    „Ani profese spravované komorami či zaměstnanci samosprávy nebudou státem testovány na spolehlivost. Pro spuštění tohoto zastrašujícího nástroje proti jmenovaným profesím není právní základ, tyto osoby by zcela jistě kladly odpor a rozpočet by to stálo 500 milionů korun.“

    Musel by kvůli tomu vzniknout ouřad o cca 300 lidech.
    A co je eráru do profesních komor? To je jejich věc, aby si udělali pořádek.

    A co udělá nějakej ouřad s politikem, který testem spolehlivosti neprojde? Odvolat ho přece nemůže. a pokud by snad měl tu pravomoc ( což si neumím představit, jak to srovnat s ústavou a vůbec, to je obrovskej zásah do celého systému, že najednou jeden úřad by měl pravomoc odvolat politika), tak je to nesmírně zneužitelné a otvírá to obrovskej prostor pro další korupci

    Umíte si představit, že takovej ouřad povede třeba Šabatová s těma jejíma agentkama? Přímo se to nabízí, praktickou zkušenost už má.

    A kdo bude kontrolovat ten ouřad a jeho pracovníky testovat na spolehlivost? uděláme za tím bohulibým účelem další ouřad?

    Takžo jo, jen ať kladou odpor. Je to hovadina první třídy.

  24. Především je GiBS Generální inspekce bezpečnostních sborů.
    To znamená, že se má starat o bezpečnostní sbory a ne o cokoliv jiného. Tedy ne o volené politiky, ne o samosprávy, ne o profesní komory.

    A myslím, že v těch bespečnsotních sborech mají práce docela dost, není třeba , aby si ji ještě přidělávali.

  25. To, jetsli zaměstnanci něco dělají nebo nedělají by měl snad odhalit personální audit a nadbytečné pozice by se následně měly zrušit.

    Ale je fascinující, že jako reakci na zjištění, že řada státních zaměstnanců nic nedělá, někdo navrhuje opatření, které vyžaduje další ouřad o 300 lidech a rozpočtu půl miliardy ročně.

  26. maYdo

    A co je eráru do profesních komor ?
    Úplně to tak není, že mu (státu ) do komor nic není,
    Ten stát na komory přenesl část pravomocí státní správy. Takže to není soukromá záležitost např. zubařů nebo architektů.

  27. Halladine, představenstvo komory volí její členové. Je jejich věc, koho tam zvolí a jak ti zvolení komoru spravují.
    Takovej ouřad je prostě totální nesmysl. Kdo bude jeho členy testovat na splehlivost? Nějakej další ouřad, k tomu účelu zřízenej?

    Otvírá to obrovskej prostor pro korupci, manipulaci a pro likvidaci nepohodlných. TAkovej úřad by měl, pokud by se to týkalo i politiků nebo předsedů komor a dalších lidí, obrovskou moc.

  28. A pokud se stát domnívá, že na komoru přenesl výkon státní správy a že to komota dělá blbě, tak ať si to vezme zpátky a neprudí. 😀

    Akorát nevím, co teda je v činnosti Komory státněsprávního. Většina sporů , které řeší stavovský soud naší komory, se týká porušení vnitrokomorových předpisů, takže kdyby komora nebyla, tak by nebylo co řešit.

    Kromě toho komora není placená státem, ale z příspěvků členů. A stát nemá co strkat rypák tam, kde neplatí, když tam, kde platí , mu prachy utíkají proudem.

    jinak nevím, jak si erár ty zkoušky spolehlivosti představuje.
    Jestli si myslí, že korupce třeba ve stavebnictví probíhá tak nějak, že přijde někdo, něco naznačí, šoupne obálku a bude čekat, jetsli ji dotyčnej vrátí nebo ne, tak takovýmu divadlu nevěří už ani bába Dymáková z Horní Dolní Zadele.

  29. To je překvápko!
    Já bych spíš řekla, že není čemu se divit! 🙂

    „Téměř třetina Němců by hlasovala pro odchod z Evropské unie. Šokující zjištění přinesl v úterý výzkum institutu YouGov pro hospodářský list Handelsblatt. Přitom Němci patřili vždy k největším zastáncům společné Evropy. Současnou atmosféru ve Spolkové republice ukazuje i další v úterý zveřejněný průzkum, podle kterého by strany vládnoucí velké koalice ve volbách nedosáhly ani na polovinu hlasů. Je to poprvé v německé poválečné historii, kdy podpora konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) v součtu klesla pod 50 procent. Informaci přinesl deník Bild.“
    http://echo24.cz/a/iukjN/konec-eurofilstvi-tretina-nemcu-je-pro-odchod-z-eu

  30. Dobré zas ráno… 2 Nika ad 1772 – no to je přece ideální stav!
    Kdo nic nedělá, nic nezkazí.
    Kdo nic nezkazí, bývá pochválen.
    Kdo je pochválen, bývá povýšen.
    Kdo byl povýšen, nic nedělá!
    da capo al fine…
    Jistě si všichni takovou službu ze svých daní rádi platíme, nebo snad ne?

  31. Z jiného soudku:
    Dnes je devadesáté výročí narození jisté Normy Jeane Mortenson, známé jako Marilyn Monroe.

  32. Inu, PeSi, cim vice se realita rozchazi s pranim, tim silnejsi popaganda se musi delat. Viy Goebbels, vzor EU. Ze zacatku mu stacilo jen par drobnych zasahu, ke konci musel ohybat prakticky vse…

  33. Hmmm…nikdo necítí jemný rozpor mezi pojmy „hodnocení zaměstnance“ a „zkouška spolehlivosti“? No to je pak těžké.

  34. Velmi dobrý článek P.Kohouta: Západ v agónii

    …Veškerý vědecký a technický náskok Západu, z nějž vyplývá i vojenská a ekonomická nadvláda, byl umožněn svobodou, volnou konkurencí myšlenek, oproštěním od absolutní vlády náboženství nad myšlenkovým světem civilizace. Z šesti klíčových faktorů zmiňovaných Fergusonem je konkurence nejdůležitější. Ostatních pět jsou víceméně jen důsledky myšlenkové svobody, svobody vlastnit majetek, a tudíž konkurenceschopnosti…
    http://www.konzervativnyvyber.sk/pavel-kohout-zapad-v-agonii-2/52293/

  35. maYdo,
    komora taky členům povoluje činnost, hodnotí jejich kvalifikaci podle dosaženého vzdělání ( zda mají příslušný diplom atd. )
    Přirozeně u Vás architektů detaily neznám, ale u nás zubařů to tak je.
    Taky řeší stížnosti pacientů.
    To jsou správní činnosti, které předtím ( před vznikem komor)řešil státní orgán.

  36. a zapad v agonii proto dobihaji , cina , rusko , brazilie, indie, arabske staty ….
    je to tim ze vsechny tyto staty plne cti
    – svobodu
    – volnou konkurenci myslenek
    – oprosteni od absolutni vlady nabozenstvi nad myslenkovym svetem civilizace

  37. Dobré ráno,

    „nikdo necítí jemný rozpor mezi pojmy “hodnocení zaměstnance” a “zkouška spolehlivosti”?“

    Ne, Dano vskutku necítím jemný rozpor. Vidím rozpor hlubokej jak MArianskej příkop.

  38. Jo, ať žije spravedlnost. 28 let bez jediného přímého důkazu, navržené důkazy obhajoby se zamítají jako neodůvodněné – welcome to the brave new world!
    Zdá se, že už je zas obhajoba součástí obžaloby. A hned se zas cítím o 40 let mladší…

  39. „komora taky členům povoluje činnost, hodnotí jejich kvalifikaci podle dosaženého vzdělání ( zda mají příslušný diplom atd. )“

    nikolic, HAlaldine, činnsot povoluje živnostenskýž odbor. Komora jen dává tomu odboru požehnání, že dotyčnej je dosti způsobilej. Otázka je, pokud je předepsané vzdělání a délka praxe, proč by nemohl dotyčnej žadatel tytéž dokumenty předložit rovnou živnostenskému odboru nebo proč by neměla rovnou dýávat povolení k činnosti komora.

    Pokud jde o stížnosti klientů, pokud se tito cítí poškozeni, ve věci náhrady se stejně musí obrátit na občanský soud. U komory se můžou domoct leda toho, že když mají pocit, že se někdo na někoho křivě koukl, pokud komora opravdu nazná, že se její člen křivě koukl, dostane pokutu za neetické jednání a komora udělá „ty, ty,ty“.

    O nesmyslnosti soutěžního řádu, kde jsou de facto nuceni respektovat řád komory investoři, tedy subjekty, které do její jurisdikce vůbec nespadají, pomlčím, protože to je na delší výklad a s nesmyslným nápadem, že by členové komor měli být podrobováni nějaké „zkoušce spolehlivosti“ to už zavádí diskusi jinam.

  40. no pesi nedavno jsi zde plesal nad dalikem a ze by mel dost i kapitan vlajici brk .

  41. maYdo 🙂
    U nás většinou revizní komise doporučí zubaři, aby zabránil projednávání před soudem ( nikomu se k soudu chodit nechce – je to ztráta času a peněz), a pokud je to možné, stěžovateli vyhověl.
    I za cenu určité finanční ztráty.
    Tím myslím, to, že zubař vrátí peníze, popřípadě zaplatí zhotovení nové protézy u jiného zubaře, kterého si stěžující pacient vybere.
    Takže k soudu moc věcí nechodí.
    Proč to je, jak to je – hlavně proto, že komory chtějí mít vliv na to, kdo v oboru pracuje.
    Promluv si s vašimi funkcionáři, a zjistíš, že by se jim model, kdy by schvaloval jen živnosťák velmi nelibil.
    Ten druhý model by se jim asi líbil, ae otázka , zda by to komory zvládly. myslím organizačně a finančně. Asi by to znamenalo posílení administrativy a větší finanční zátěž.

  42. No, pokud tomu 1745 říkáš plesání, tak nemám co dodat…

Komentáře nejsou povoleny.