Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle

Publikováno | Autor:

S  M. Zeleným o vzdělávání a podnikání

Prof. Milan Zelený je bezesporu mezinárodně uznávaný ekonom, poradce hlav států, hostující profesor několika světových universit a člověk ve svém oboru na světové špici. Narodil se u Čáslavi, vystudoval na VŠE v Praze kvantitativní metody, finance a základy ekonomiky. Po absolvování vysoké školy pracoval na Akademii věd u prof. O. Šika. S jeho pomocí v roce 1967 odcestoval do USA na studia University of Rochester. Po roce 1968 už z pochopitelných důvodů v USA zůstal. Po čase získal titul PhD v oblasti ekonomiky a systémové optimalizace. Následně se z něj stal vysokoškolský profesor. Několik let přednášel na Universitě v Jižní Karolíně, deset let na Columbia University v New Yorku. Dokonce na nějaký čas odešel do Evropy. Působil na universitách v Bruselu a Kodani. Posléze se vrátil zpět do USA, kde zakotvil na Fordham University. Zde strávil celých třicet let. V současnosti je emeritním profesorem (Professor Emeritus of Management Systems), takže už má relativně méně povinností a mohl si dovolit se napůl vrátit do Čech. Založil nadaci ZET Foundation, kde si dal za úkol hledat nápravu některých problémů, se kterými se v dnešní době potýkáme celosvětově. Mimo jiné se zaměřil i na vztahy podnikání a vysokoškolské výuky.

Jste známý jako velký propagátor Baťova vzdělávacího systému. Bohužel ten byl tehdy i nyní u nás i ve světě spíše výjimkou. Jde vůbec naučit podnikat?

Víte, to je hodně zavádějící. Já nemohu učit podnikání tím, že budu nutit studenty číst o podnikání, jak je mnohde zvykem. Můj názor je ten, že výuka na tradičních školách ekonomického typu k ničemu nevede. My potřebujeme, aby na podnikatelské universitě, to je mimochodem výraz Jana Bati, skutečně podnikali. Obrazně řečeno, vy se učíte vařit tím, že vaříte, a nikoliv tím, že čtete kuchařky. Přiznám se, že připravujeme takovou školu, kde budeme na studentech vyžadovat, aby krom povinných předmětů založili firmu a skutečně podnikali, v čemž jim samozřejmě pomůžeme. Ale přiznám se, těch podnikatelských universit je hodně málo. Ono je vcelku humorné, když si uvědomíte, že světoví podnikatelé s tzv. velkým „P“ museli ze škol odejít, ať už se jedná o např. B. Gatese nebo S. Jobse. A to si myslím, je chybné. Vždyť my jsme ani nepřipravili prostředí, které by těmto talentům umožnilo vyniknout. Oni se léta vyhrabávali z garáží, ničili si zdraví, okrádali rodinu s mizivou vyhlídkou na úspěch. Na druhou misku vah položme to, co tito dva jmenovaní udělali pro náš svět. A nyní si představte, že mluvíme o masivním podnikání statisíců lidí, miliónů lidí. To už nemůžeme nechat na garážích. Podnikání je totiž pro naši samotnou existenci jedna z největších výzev. Podnikatel minimálně zajistí práci sám pro sebe. Když je lepší, tak pro desítku dalších. Když je geniální, tak pro stovky lidí. Když budeme mít milióny podnikatelů, tak vybudujeme nový svět. Teď tito často vysmívaní, perzekuovaní, nenávidění a státní byrokracií sužovaní lidé vytváří v každé zemi onu produktivní zónu, kde vzniká největší podíl HDP, ať už se na to státní statistika dívá jakkoliv. Sním o tom, jak by většina z nás mohla být na státu nezávislá.

Často se mluví o akademické nezávislosti či autonomii na vnějších podmínkách. To je s vaším tvrzením přímo v rozporu…

O nezávislosti české akademické scény by se dalo s úspěchem pochybovat. Řeči o tom, že by školství nemělo záviset na trhu, je podle mne silně pomýlené. Dávat za vzor tisíciletou tradici vysokého učení a jeho tzv. akademickou nezávislost či autonomii na vnějších podmínkách (rozuměj izolaci ve „věži ze slonové kosti“ a povýšenost nad denně se měnícími potřebami společnosti), je podle mne historická hloupost. Vzdělávací systém přece nemůže být autonomní, odstíněn od života. Představte si, že jsem vysoce vzdělaný v oboru, o který nemá nikdo zájem a nikdo mně nechce zaměstnat. Mám tedy zalézt do jeskyně a žít tam jakou poustevník z vody a kořínků? To jsou přece vyhozené peníze státu, neproduktivně vynaložený čas a úsilí, ať už můj či tzv. pedagogů. Vzdělání přece musí vytvářet nějakou hodnotu a ta se vyjadřuje v penězích. Nezaměstnaný žádnou hodnotu nevytváří. Vysoké školy by měly prokazovat nejen, kolik u nich studentů graduje, ale kolik z nich se umístí v praxi. Každá vzdělávací instituce by měla mít takový program, který jejich absolventům umožní zapojení do pracovního procesu. Podívejte se například na Španělsko, Portugalsko nebo Itálii, kde je propast mezi absolventy a jejich zaměstnaností doslova šokující.

Politici, dokonce i u nás, ve spojení s představiteli ekonomických věd vcelku příznivě poukazují na systém boje proti nezaměstnanosti vysokoškoláků, který ve Francii prosazuje nynější francouzský prezident Francois Hollande. Myslíte, že uspěje, nebo se jeho nápad zařadí mezi další od reálné skutečnosti odtržené chiméry?

Nakonec se budeme učit podnikat a pracovat od Francie? Problém, na který naráží francouzský prezident F. Hollande, je následující. On si vytipoval, že ve Francii existuje velká nezaměstnanost. Lidé navíc nemají správnou kvalifikaci. Proto musí stát zákonitě utrácet peníze na rekvalifikace. Ale to, že ve Francii, a nejen tam, existuje systém, který tyto nezaměstnatelné lidi produkuje, to nechal plavat. On vlastně nejde ke zdroji, ale jen napravuje následky. To už snad ani k smíchu není, spíše je třba uronit slzu. To je podle mně opravdu cesta do pekel. Systém bude neustále produkovat profese, o které není zájem, a on tyto nové nezaměstnatelné bude nutit opětné k rekvalifikaci. Na to samozřejmě bude potřebovat peníze. Kde je vezme v dnes již velmi zadlužené zemi Galského kohouta? Většinou zase z vlastní oblasti školství. To znamená, že oseká výdaje na vzdělávání, aniž by napravil systém. Z toho dále vyplývá, že peněz na vzdělání bude stále méně, systém bude generovat nezaměstnatelné, které bude třeba rekvalifikovat Hollande. Stahující se smyčka, ze které není úniku. Pokud nezmění systém, aby byl po absolutoriu absolvent okamžitě zaměstnatelný, situace zůstane stejná a stejně beznadějná. Jak ve Francii, tak i v Česku. Dříve to bylo jednodušší. V každém desetiletí se objevoval nový sektor, který nabízel širší možnosti zaměstnání. Jmenujme například rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, služeb, cestovního ruchu, IT technologií apod., takže školství mohlo být do jisté míry opravdu autonomní, protože změna byla relativně pomalá. Nové obory vygenerovaly tolik financí, že sponzorovaly i obory neproduktivní, které svými absolventy zásobovaly rozrůstající se státní byrokratické mašinérie. Místo nového oboru následně přišla krize a s ní spojené problémy s nedostatkem financí a dluhy. Navíc nové obory státní „pedagogové“ učit nemohou, protože je to nikdo nenaučil.

Vidíte z tohoto marastu cestu ven?

Když na vznikající problémy upozorňuji, tak mávají rukama, poťouchle se usmívají a ještě přitlačí na tu svoji ruční pilu. Když už je pozdě a bouda jim spadla, tak se ptají na „cestu ven“. Konec už byl, vážení, konec už byl. Cestu ven jste minuli na té dávné křižovatce; teď už je cessta zarubaná. Nůžky mezi absolventy neproduktivních oborů a jejich uplatnitelností na trhu práce se neustále rozevírají. Když nedovedeme uplatnitelnost absolventů zajistit ve státním sektoru, tak musíme do sektoru soukromého. Vznik nových vzdělávacích zařízení však i nadále blokují a kontrolují nejrůznější státní byrokratické akreditační komise. Východisko vidím ve vzniku podnikových či soukromých universit. A také soukromých akreditačních komisí, protože soukromá akreditace je akreditace de facto, ne byrokratická de jure. Co potřebujeme, je, aby soukromá akreditace byla pro zaměstnavatele cennější než ta státní. Singularity University v Kalifornii v USA má za svým názvem „Unaccredited“. Prostě neakreditovaná. Oni tuto poznámku berou jako záruku kvality. Mají kvalitní a v praxi uplatitelný program. Studenti o tom vědí, a cení si toho, akreditace, neakreditace. Jen u nás to má jakýsi pejorativní výraz. Velice rozlišuji mezi akreditací de jure, tedy o té, která vzešla z úřadů a ministerstev a de facto, kde o akreditaci rozhodují zaměstnavatelé. Něco podobného jsem objevil i v České republice v Břeclavi. Tam se iniciativy chopila firma Fosfa, která převzala celou řadu vzdělávacích funkcí tak, aby její absolventi zvládali téměř raketově se měnící podmínky v jejich oboru. Proto razím heslo: Fosfa = Fosfa University=firma Fosfa. Ale to je výjimka.

 

Ve svých přednáškách se zmiňujete o stále se vyvíjejícím světě. Já tento rozměr zmenším na standardní firmu, která má standardní program. Firma ho bohužel musí inovovat, aby zvládla potřeby současného trhu. Jak to udělat, když je zajetá v současném systému. Firmu tvoří lidé. Změna ale vyžaduje úplně jiný typ zaměstnanců, než který většina firem má a jim se změny nelíbí. Co s tím jde dělat?

Nic. Ujel jim vlak. Pokud nedokáží nepřetržitě inovovat, neustále se měnit, a zapomenout na „standardy“, nemají šanci. Firma by měla mít mezi běžnými zaměstnanci lidi schopné aplikovat inovační trendy. Nejen klasické vykonavatele. Pokud tyto lidi nemá, je něco špatně. A opět se tak vracíme ke vzdělávání. Současný systém neprodukuje lidi akční a produktivní, ale pouze vykonávající. Překonat tuto bariéru jde pouze cestou těsné spolupráce škol a úspěšných firem. A také apelovat na firemní management, že služebníky najde vždycky, ale lidí s tvůrčím potenciálem, či těch, kteří dovedou zavádět do stávajícího systému změny, je pouze několik ze sta. Samozřejmě, že tu nechci své teorie o vzdělávání brát do důsledků nebo dogmaticky. Svět musí mít básníky, spisovatele, hudebníky, vědecké teoretiky apod. Ale na druhé straně si na jejich výchovu bude muset vydělat a následně je zaplatit. O tom tady ale nemluvíme. Mluvíme o těch, kteří se musí uživit a poskytnout žití (živnostník?) v té současné i budoucí, velice náročné hospodářské (hospodář?) sféře.

Antonín Karoch

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 865 komentářů u „Generovat nezaměstnatelné snadno a rychle“

  1. Dobrý den. Dano, jestli se nepletu „zkouška spolehlivosti“ je klasická provokační akce StB.
    Prosím vás, nechal byste mě u vás přespat? Jdu pěšky z Prahy a na hranice to dnes nestihnu. Kterým směrem je Rozvadov? Neznáte někoho, kdo by mi pomohl přes čáru? Hajnej?

  2. „Promluv si s vašimi funkcionáři, a zjistíš, že by se jim model, kdy by schvaloval jen živnosťák velmi nelibil.“

    To je, HAlladine, logický, že by se jim ten model nelíbil, protože by potom byli nadbyteční. 😀
    Zkus se zeptat kaprů, co si myslí o tom, že by se měl vypustit rybník 😀

    A s našimi funkcionáři si promlouvat nehodlám, měla jsem příležitost nahlédnout, jak ty komorové orgány fungujou a stačilo mi to. Já mám razítko, oni mají svoje vápalné, tedy moje moje příspěvky a nemusíme se jinak navzájem obtěžovat.

    „Proč to je, jak to je – hlavně proto, že komory chtějí mít vliv na to, kdo v oboru pracuje.“
    No kde kdo chce mít vliv na ledacos. Otázka je, jetsli to je k dobrému. Komora z toho vlivu žije. Otázka je, jetsli z toho má přímnnos ještě někdo, nejen komora.

    Pokud jde o náhradu škody, poškozenému může být jedno, jetsli o náhradě rozhodne soud nebo komora. Pokud komora nerozhodne v jeho prospěch, stejně se většinou na ten soud obrátí.

    A pokud komora doporučuje stěžovateli vyhovět i v případě, že že stížnost je neoprávněná, hlavně když se vyhne soudu, tak zrovna moc dobře nehájí svoje vlastní členy. To bych už radši šla k tomu soudu.

    Ale jinak děkuju za tip, jak si zařídit, abych jednou za umělý zuby, až na ně dojde, nemusela platit . 😀 😀 😀

  3. “ jestli se nepletu “zkouška spolehlivosti” je klasická provokační akce StB.“

    Mně by zajímalo, jak budou zjišťovat tu spolehlivost třeba tam, tam, kde jde o byznys okolo státních zakázek.
    Představa , že to půjde tak nějak jako když se zvedne telefon, obvolávají se realitky, kde se představím jako „Horváthová“ nebo “ Balážová“ a budu jen čekat, kdo se první zeptá, jetsli jsem romka, je totiž naprosto mimo realitu.

  4. maYdo 🙂
    revizní komise samozřejmě pozná, pokud stěžující plácá pitomosti. Ale je fůra věcí , tak říkajíc „na hraně“
    A v těch případech doporučí zubaři postupovat, jak jsem napsal nahoře.
    Nechat se tahat k soudu, platit advokáta ( i když by to teoreticky měla platit pojištěvna z pojištění zodpovědnosti) ztrácet čas a neordinovat., přičemž je otázka, co udělá soud…
    Mimochodem, dost pochybuju, že by někdo členy komory chtěl prověřovat. Maximálně funkcionáře a administrativu.

  5. 1803

    maYdo, máš nedostatek fantazie 😀

    Prostě někdo podá příhlášku jako fingovaná společnost, podá nabídku, a pak bude zkoušet někoho „ovlivnit“
    Technikálie , jak to udělat , aby se nepřišlo na to, že ta nabídka je fingovaná nechám stranou, ale pokud by na to byl zákon, dalo by se.
    V USA mají tajné služby právo nabízet obchodníkům se zbraněmi peníze a dokonce jim platit, aby je následně mohli zavřít.
    K tomu, aby se dala do státních registrů vložit data o fingované společnosti moc daleko není.
    Předpisy na to, jak poskytovat agentům falešné, ale originální doklady ( občanky, pasy, ) jsou už dnes.

  6. tak nemci brzdi s zelenou energii.
    no mne zaujal ten myslitel z CTK
    „Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel“.
    ten domek na ktery se vleze 750 kilovatu bych chtel videt.

    Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/nemecko-pripravuje-reformu-zelene-energie-omezi-budovani-vetrnych-parku-1299257#utm_source=zpravy&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=e15rss#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

    http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/nemecko-pripravuje-reformu-zelene-energie-omezi-budovani-vetrnych-parku-1299257#utm_source=zpravy&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=e15rss

  8. “ Maximálně funkcionáře a administrativu.“

    A když je „neprověří“, tak co? Bude se muset svolat mimořádná valná hromada a volit znova? Orgány komory se volí každý rok znovu, při rychlosti justice nestojí za to se tím zabývat.

    A prověřovat ženský v kanceláři, co vyřizujou administrativu – probůh, na co????

    „K tomu, aby se dala do státních registrů vložit data o fingované společnosti moc daleko není.“
    A to chceš potom,a bych státní registry považovala za důvěryhodné? A když nejsou důvěryhodné státní registry, tak se mám spoléhat na stát?
    A kdo prověří tu fingovanou společnost, že dělá , co dělat má a že v tom není nějaká levárna?

    A co si vlastně od tej „zkoušky spolehlivosti “ slibuješ?
    Já teda mám pocit, že ta korupce mně stojí míň než ten slavnej boj s ní. Zejména když se bojuje prostředky, které prostor pro korupci rozšiřují.

  9. maYdo,

    u vás se volí každý rok ? U nás jednou za 4 roky.
    mimochodem, naše okresní komora je „nesvéprávná“ Na schůze se moc nechodí, takže schůze nejsou usnnášení schopné a okresní komora je řízena z Prahy.
    Částečně za to může i to, že členy za minimální členské zůstávají i důchodci , a těm se na schůze nechce.

  10. maYdo,

    korupce stojí daňového poplatníka těžké miliardy ročně.

  11. „korupce stojí daňového poplatníka těžké miliardy ročně.“

    To jako chceš říct, že kdyby nebylo korupce, tak bych já, daňovej poplatník , měla těžké miliardy ročně? 😀 😀 😀
    A všichni ostatní poplatníci taky?

    Ale jinak – ten ouřad na potírání korupce by stál půl miliardy.
    Jelikož nelze očekávat, že by ke snížení korupce nějak významně přispěl, naopak lze očekávat, že by otevřel pro korupci další možnosti, jeví se mi ta půlka miliardy každý rok vyhozená oknem.

    Kromě toho ono nejde zdaleka jen o korupci a lze si i představit, že nakonec korupce nebude to hlavní, co bude dotyčnej ouřad zajímat.
    Takhle bude možno prověřovat i spolehlivost politickou, což nakonec bude lákavější, protože to bude snadnější, vyprovokovat někoho k nekorektním řečím na sledovaná témata. Matička brusel bude jistě potěšena, že bude sledováno, jetsli ji všichni milují, jak se slučší a patří.
    A to už pak lze říct, že máme StB zpátky.

  12. maYdo 🙂

    na sledování polické spolehlivost či nespolehlivosti stačí číst Šumaváka a jiné weby. A toho se už chopili dobrovolníci, kteří „sbíraj “ různé seznamy .

  13. HAlladine,

    vycházím z toho, že jediný příapd použití, který je znám, byl případ provokatérky z úřadu ombudsmana, jak se dodržujejí pravidla politické korektnosti.
    Postup byl protizákonný, přesto šla „odhalená“ makléřka před soud a žalující požadovala pro svou osobu odškodné, ačkoliv se jí žádná újma nestala a navíc jednala z úředního pověření.

    A přesto, že postup byl protizákonný, ombudsmanka i provokatérka sedí v ouřadě dál a nic se nestalo.

    Jestli někoho ani tohle nevaruje, v jakou zrůdnost by se ta „zkouška spolehlivosti“ mohla zvrhnout, tak už teda nevím…..

  14. 1812 jj to budou urcite ti euroristi pohunkove.
    nebo jsou to jini „dobrovolnici“ co delaji seznamy 😮

    je pravda ze seznamy na teto hospode asi europohunkove nedelali

  15. (1810) Daňového poplatníka stojí těžké miliardy hlavně zbytečné úřady. Jednak přímo, druhak tím, že se serou kam nemají. Že to je doprovázeno korupcí, to už je jen doplňkový jev.

  18. a href=”http://domaci.ihned.cz/c1-65313750-ochrana-zivotniho-prostredi-nebo-boj-s-korupci-firmy-budou-zrejme-v-ucetnictvi-poskytovat-i-nefinancni-informace” rel=”nofollow”> Jde o požadavek vyplývající ze směrnice EU. 😛

  21. ještě k té zkoušce spolehlivosti – pokud úředník dělá lautr hovno, pak zkouška spolehlivosti ukáže, nakolik spolehlivě dělá lautr hovno za všech okolností. Pokud v této náročné zkoušce obstojí, jedná se o spolehlivého úředníka, který je takto oporou každého úřadu. IMHO, mnoho lidí by ocenilo, kdyby takových úředníků bylo více. Ne nadarmo se říká, že aktivní a iniciativní blbec je horší nepřítele…

  22. 1817

    Naopak, kdo nejí řízky a klobásy je vyvrhel, a nezasluhuje slitování ! 😉 😀

  23. In re korupce.
    Když se Leonid Iljič odebral do návy a po něm nastoupil emeritní KGBák, začalo se také najednou bojovat proti korupci. I v ČSSR na to bylo vydáno usnesení. Na každém pracovišti třeba proti té korupci bojovat. A moc si pamatuji na větu vyřčenou v lehké opilosti pracovníkem jedné vykřičené organizace: „My bysme teda proti tej korupci něco udělali, ale museli by nám šoupnout nějaký prachy bokem, aby sme tu korupci nějak konmpenzovali.“ A od té doby – a je to více než 40 let – slyším-li o boji proti korupci, vzpomenu na onu větu.

  25. Nevíte, jaká mimořádná událost se odehrála na Wilsoňáku, že jsou některé vlaky vypravovány odjinud?

  26. Mám dojem, Martine, že nedávno v jednom z tulnelů mezi Hlavním nádražím a Vršovicemi vykolejil vlak a tunel je poškozený, takže je tam omezený provoz.

  27. že by tam zase vykolejil vlak? Nebo někdo nahlásil bombu. Nebo tam přistálo UFO…

  29. Vlaky na hlavní vozejí z odstavného nádraží v Michli a krz ten ucpanej tunel to asi moc nejde

  30. [1827] Zapomínáte na hit dnešní dnů: Napršelo.

    Jinak všechny zdravím. Dva dny bez internetu byly krásné. Nebýt kolem tolik programátorů, byly by ještě hezčí.

  32. Propětrandočepice!
    Tak máme dalšího kandidáta do senátu! – F.Slováček!

    Já jsem sice v životě neslyšela od něj ani jeden politický názor a mám pocit, že si plete politiku s klarinetem, ale holt si chlapec řekl, že popularita se musí zúročit!

    …Slováček novinářům řekl, že by chtěl v horní komoře zužitkovat své zkušenosti dirigenta, jehož úkolem je s kapelou se domluvit a dosáhnout toho, aby to muzikantům ladilo. Věnovat by se chtěl podpoře kultury, sportu a volnočasových aktivit. Přál by si rovněž, „abychom všichni začali používat zdravý selský rozum, toho je strašně málo“….
    http://www.denik.cz/z_domova/misto-sefky-kapky-nadeje-bude-do-senatu-kandidovat-felix-slovacek-20160531.html

  33. Už jednou kandidoval – za SPOZ. Tomu bych říkal vývoj k lepšímu, když teď za soukromníky. 😛 Není to ovšem žádná novinka, oznámil to tak před měsícem.

  35. Děkuji za informaci, naštěstí můj vlak do Asie odejel včas.

  36. Dobrý podvečer,

    No jo, to je teď na pořadu dne, kultura a volnočasové aktivity….
    Nic nepotřebujeme tolik, jako někoho, kdo by shora dohlížel na tu kultůru.
    Anžto je to člověk z branže, bude určitě vědět, kam směřovat podporu. Hlavně tu finanční.

  37. Jeden rotující prapor? No já nevím, pokud si vybavuju, tak hlavní Stalinova taktika byla „ nas mnógo, vsjoch něubivajut“.
    Otázka je, nakolik technika vyváží dostatečné zásoby kanonenfutru

  38. A ještě dotaz z jiního soudku – nejde mi psát komentáře. Poslední dva jsem napsala ve Wordu, zkopírovala a vložila.
    Vkládání funguje. Kopírování taky. Psát jinde ( zkusila jsem kromě Wordu napsal něco do překladače a mailu) taky funguje.

  39. Opravit překlepy nebo vymazat už vložený text taky nejde.

  40. Dobrý večer.
    Potom co jsem si dal na Graben citronovou abych se ubezpečil že jí fakt nemusím jsem se šel uklidnit do Belvederu, kde je ticho a plno lvů s dívčí hlavou a obnaženými prsy. Některé maj i křídla a taky obnažená prsa. Ty mají chvost dole, zatímco ty bez křdel ho mají protažený pod levou zadní tlapou a položeny na hřbetu. Kdepak. To by jinej než katolík nevymyslel. Cestou z centra do Belvederu mineš ten obrovskej pomník ruskýh automatčíka s nápisy v ruštině. Jeden z nich je rozkaz jakéhosi Stalina. Jinak Telecí řízek se salátem bez majonezy furt supr, tafelspitz u Plachuty taky, dort u Sachera taky a prezidenta jsem naštěstí nepotkal 🙂 konec hlášení. O politice tu naštěstí nikdo nemluví a už čtyři dny jsem v tv nevidêl Zemana 🙂

  41. Hm, a najednou to jde….

    nějaký čáry mezi nebem a zemí?

  42. Napsala bych ti, Skimici, že jseš šťastnej člověk, ale já na televizi nekoukám a tak jsem Zemana neviděla ještě dýl a jsem ještě šťasnější 😀

  44. Koukám, že filipínský president je horší než Zeman 🙂

    Mimochodem z ČT odešel Komers – že prý už se pomalu styděl za to, že v té ČT je…
    řekla bych, že stydět se měl hlavně tenkrát za televizní „stávky“ a jeho kolegové taky. Třeba by to s tou ČT takhle nedopadlo!

    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Uz-jsem-se-stydel-ze-delam-v-CT-Je-to-akvarium-bez-kontaktu-s-realitou-Odchazejici-redaktor-zcela-otevrene-o-tom-jak-to-ted-chodi-na-Kavcich-horach-438282

  45. jô, ty boží mlýny. Vypadá to, že léta nic a najednou zamelou, jednoho semelou ….

    Jak si ustlal, tak ležel. Si myslel, že si ustlal na měkkým a ono se to za ty léta slehlo a najednou to píchá a tlačí.

  46. 2 Rpuť ad 1844 – četl jsem. Leč zdá se, že on nečetl klasiky. Zejména jakéhosi Dantona…
    A přiznám se, nijak mi to žíly netrhá… Je to čurák. První pád – stav setrvalý.

  47. 2 skimic – jen dej bacha, ať tam nepotkáš nějakýho toho hovnivála… Ten by Ti tu Vídeň echt znechutil…
    Jo a nezapomeň na Mexikoplatze omrknout poslední modely nukleostopu – že aby si byl správně ekologyckej…

  49. Skimici, Skimici! Přece přístroj na zabránění vstupu elektronů z Temelína do elektrických spotřebičů! Takový světemsběhlý občan a tohle neví!

Komentáře nejsou povoleny.