Hasiči

DanaG

 

Je počátek května, a to je čas, kdy hasiči mají napilno. Není víkend, aby se v okolí nekonala nějaká hasičská soutěž – denní soutěž, noční soutěž, soutěž dětí, dospělých, mužstev i ženstev. Jen smíšená družstva zatím nesoutěží. Alespoň tady, v širším okolí, ne.

Přiznávám, že během roku navštívím několik soutěží v okolních vsích i městech.. Většinou se jedná o pohárové soutěže nebo oblastní soutěže v požárním útoku družstev dobrovolných hasičů z blízkého i širšího okolí. A pokaždé sleduji s obdivem výkony soutěžících. I těch, kterým se právě nedaří.

Scénář je stejný: sedm závodníků se snaží co nejrychleji nabrat vodu z nádrže, motorovou stříkačkou ji natlačit do hadic, které sprintéři rozvinou, a proudnicemi trefit terče. Nepřestalo mne bavit sledovat všechny členy družstva a jejich „kibice“, trenéry a „motivační kouče“, jak už předem kontrolují stav a připravenost stříkačky, seřizují její chod, aby po vyvolání na start dotlačili stříkačku na základnu a připravili si hadice, rozdělovač, proudnice a vše další, kontrolují, natírají závity hadic, rozdělovače a proudnic tak, aby jejich sešroubování bylo co nejrychlejší. Kontrolují několikrát polohu, složení a rozložení jednotlivých částí – je to jako příprava chirurgů na složitou operaci. A pak odcházejí na startovní čáru a čekají na startovní výstřel. Prásk – a vyráží k útoku. Každý zná svou úlohu, nepletou se druhému do cesty, jsou sehraní. Zatímco strojník se dvěma dalšími členy, tvořícími obsluhu savic, se snaží natlačit vodu co nejrychleji, další čtyři členové družstva se chápou hadic, klíčů, rozdělovače a proudnic a běží na dané mety tak, aby proudem vody zasáhli terče – levý i pravý. Každý se měří samostatně, počítá se ten horší čas.

A když to sleduji, tak si říkám – ti závodníci musí nacvičovat, trénovat. Nestačí se sejít jednou, dvakrát před soutěží, nácvik musí být pravidelný a soustavný. Často to jsou družstva z malých vesnic, takže družstvo tvoří snad celá ves – mladí, starší, tlustí, tencí, pružní i zdánlivě neohrabaní. Někteří mají jednotné dresy vyzdobené nápisy sponzorů, ale jsou i taková družstva, kde každý člen je oblečen do toho, co má k dispozici a co odpovídá pravidlům – i když musím přiznat, že takových družstev ubývá. Ale všichni bojují s nasazením, do poslední trošky sil.

Další roli mají pořadatelé. Neříkám rozhodčí, ale pořadatelé. Často se do přípravy a zajištění průběhu akce zapojí celá ves. Dlouho dopředu se připravuje místo konání soutěže, zajišťuje se vybavení soutěže – základna, nádrž na vodu, zázemí pro soutěžící a jejich stroje a auta, terén pro konání samotné soutěže, ozvučení areálu, výsledková tabule, místa pro diváky, občerstvení. Vše musí být perfektní, super. To je vlastně další soutěž – nevypsaná soutěž o nejlepšího pořadatele.

A závěr: Není to s našimi mladými tak zlé, jak se občas z povzdáli jeví.

Nekoná se někde blízko vás tento víkend hasičská soutěž?

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

849 komentářů u „Hasiči“

  1. 6) nasadit imigranty jako chodníkáře a silničáře

  2. Dobré odpoledne všem.

    Pozvolna dočítám a dozvěděl jsem se v [206], že známá mediální mr.ka Jefim Jefimovič Fištejn má svůj svazek pod jménem „Frezie„. Nepřekvapilo mne to. Halladine, díky…

    Ptakopyskova novozákonní [218] rovněž stojí za zaznamenání…

    Jó, pane Vaněk. To jsou paradoxy, co?… 😉

  3. (296) Dano, o Vašem tvrzení ohledně větších byrokratických překážek při vlastním financování než při dotačních programech, dalo by se IMHO s úspěchem pochybovat. Zajišťovala jsem několik staveb obce s dotacemi(kraje) i bez dotací-nebyl v tom vůbec žádný rozdíl.Vzdala jsem to v případě, kdy se jednalo o velkou akci (ČOV)pomocí dotace z EU: už jenom při nastudování možností a podmínek jde o akutní infarkt myokardu 😕 Bez nějaké specializované agentury by to snad vůbec nešlo zajistit (nejde jenom o pomoc při žádosti o přiznání dotace,ale o různé zprávy a kontrolu v průběhu výstavby a při dokončení,na kterých závisí vlastně to nejdůležitější- vyplacení dotace) 🙁 Prostudováním tří návrhů smluv různých agentur jsem ovšem zjistila, že si účtují až 10% RN stavby, přičemž převážnou většinu této částky musí si „potrefená“ obec zaplatit z vlastních zdrojů 🙁 Takže : naše obec má t.č. perfektní projekt na ČOV, ale vlastní ČOV je nám vzdálená v neznámé budoucnosti 😕

  4. (300) Šumaváku,na tu nejlepší možnost jsem nepřišla (u nás chodníky ,které by obec mohla prodat,nemáme); kaji se 🙁

  5. Bohouši 302,
    ještě bych doplnila, že má u svého jména poznámku „blokovaná osoba“, což se psalo v případě, že už ho někdo z STB měl vedeného u sebe. Tak aby se neduplikovalo.

  6. I tak je zajímavé, že když se bombardovalo, Itálie ani Francie to s námi nekonzultovali. A teď konzultují …

  7. Rputi, díky. Von těch jmen má povícero. Mimo „Frezie“ též „Filip“.

  8. Zdravím. Malé překvapení – dohoda TPP se nám zadrhla, Anka bubnuj! – v US senátu.
    „Post Scriptum: Ač se TTP falešně nazývá „obchodní dohodou“, tak jen 5 z 29 kapitol TPP má něco společného s obchodem. A konzervativci poukázali, že ani těch 5 kapitol o obchodu neprosazuje svobodný obchod. Bloomberg TTP prohlásil za „korporativistické uchvácení moci“ a za „tak demokratickou a transparentní jako stát s vládou jedné strany“ a jako zahalenou závojem „utajení ve stylu Velkého bratra.“ “
    http://www.globalresearch.ca/tpp-vote-in-the-senate-big-defeat-for-obamas-fascist-trade-deal/5449136

  9. In re Fištejn
    FREZIE není krycí jméno agenta, alébrž svazku. J.J.F. je veden v Evidenci zájmových osob pod dvěma čísly svazků, nicméně je v tom trochu nepořádek: ke dni 8.8.1989 (to je onen zápis v původní knize) je ale veden pod jiným číslem svazku (724572) což byl svazek založený na jistého O.U. už v roce 1978 a dále se rozrůstající o další (zajímavá) jméně až do onoho 8.8.1989, kdy je tam zahrnut i J.J.F. Co se pak svazku s oním číslem 848975 týče, je v Evidenci dokonalý zmatek: svazek měl být zaveden až 2.10.1990 (!!!) a je špatně uveden rok narození předmětné osoby. Nesmyslný rok zavedení svazku není sice tak úplně ojedinělá věc, ale právě ten zmatek v číslování svazků je podivný – to co je v registru svazků je primární zdroj. –Jinak pojem „blokace“ může naznačovat i to bylo naznačováno, ovšem mechanismus je poněkud širší: jde o to, že vyžaduje-li někdo něco o dotyčné osobě z evidence, musí být odkázán na již založený spis – prius.

  10. DVD, zdravím.

    Koukni raději na Filipa, ale i na tu Frezii. Tam ty data máš z poloviny 70-tých let (Filip). Záznamů je tam tuším celkem 7. Bordel v tom měli soudruzi neskutečný. Orientuj se samozřejmě podle registračních čísel (je jich celá řada). Budeš-li mít zájem, mohu ti všechna registrační čísla poslat…

    Tam je to jednoznačné, žádná záměna s jinou osobou (J. F. F. figuruje v knihách AP1OP_12.pdf, PRA_33.pdf, AP1_22.pdf, C88_14.pdf, PRA_24.pdf). Za případné omyly se předem omlouvám. Přeji ti příjemné pátrání, detektive…

    Mě už se v tom dále nechce hrabat, mám tu mnohem důležitější věci na práci, nežli se zabývat osobou propagandisty J. F. F. Již mi to stačilo…

  11. A Rusko drtí švédský beton na prach (zatím, Švédi mají vysokou reinkarnační schopnost).

  12. Niko 309 – dík za info!
    To musí být darda, když i Bloomberg nadskočil! 🙂

  13. 227 NickName
    Jedna z nejohmatanějších knih v mé knihovně. Na čestném místě hned vedle převázaného Doktora na moři od Richarda Gordona a zprava Lucky Jim od Kingsley Amis 🙂

  14. >> maYda [298]
    To je ovšem v pořádku, neboť ten benzin prodává firma která tím distributorem je. –Tak si vzpomínám na jednu hezkou historku z roku 1960. V jedné pošumavské vísce nám chcíplo auto, neb ukazatel paliva neukazoval. Nejbliží benzinka byla asi tak 10 km a tak se táta odhodlal nějaký benzin na dojetí obstarat v té vesnici. Podotýkám, že jsem to považoval za zoufalství: tehdy opravdu neměl každý jezeďák ve stodole auto. Nicméně se jeden místní uvolil, že nám prodá 5 litrů. Vzal malý kanystr a šel ke stěně u chlívku, kde byl ve zdi kohout – jak bývá na vodu. Kanystr naplnil, podal a řekl si o běžnou cenu benzinu. Mě to tak nebralo, ale táta zíral jak to příslovečné tele na nová vrata. Dobrý muž na dotaz sdělil, že u něj na dvoře nechala USArmy stát cisternu z benzinem a on ji obezdil a teď má vystaráno. Když jsme ten den dojeli do cíle, byl táta stále ještě poněkud mimo. A pak z něj vypadlo: „Jak to, že mu ten benzin nezvodnatěl a jak to, že ho nikdo neudal, protože jinak by dostal pálku do Jáchymova.“ Asi to byla slušná vesnice. Vždycky když tam projíždím, hledám očima ten dům. A nenacházím. Taky je to už přes půl století.

  15. 310
    DVD

    Jedná se pouze o datum zavedení údaje z pramenů StB, nikolv o založení nového svazku. Uvádí tři příklady osob, u nichž je jako datum zavedení uveden rok 1990 nebo 1991. Z toho usuzuje, že se o danou osobu zajímala polistopadová tajná služba a založila k ní svazek. Tvrdí také, že uveden ésvazky se nevyskytují v evidešncích StB. Například jméno a příjmení prof. Viléma Prečana se v databázi objevuje několikrát, jednou s datumem zavedení v roce 1990. Ovšem v příslušném řádku je odkaz na spis, který má archivní číslo V-32130 MV – podle archivního protokolu, který je k dispozici v ABS, se jedná o vyšetřovací spis, který vedla Správa vyšetřování StB a byl uložen do archivu v roce 1981. Je k němu evidovováno 15 osob (např. Zdeněk Mlynář, Vojtěch Mencl či Ludvík Vaculík). Jako druhý příklad, který uvádí, je Sergej Mach. Jak je v EZO napsáno, narodil se v roce 1890 – pokud by tedy o něj tajné služby měly zájem, bylo by mu v roce 1990 přesně 100 let! Ve skutečnosti je na příslušném řádku odkaz na spis H-101, což je spis uložený ve fondu H (historický fond) a je z padesátých let. Z toho, že jsou jako datumy zavedení v RZO uvedeny také roky 1990 a 1991, tedy vyplývá, že se polistopadová kontrarozvědka snažila evidenci doplňovat o údaje, které měla z pramenů StB. Každopádně databáze EZO byla v držení tajných služeb a je to tedy otázka pro ně.

    http://nazory.aktualne.cz/rozhovory/zive-o-datech-stb-nahlednout-smite-i-do-gottova-spisu/r~i:article:642963/

  16. No, ale když si půjčím auto s plnou nádrží, vrátím s prázdnou a firma mi benzín vyúčtuje, tak ten benzín byl koupený taky u firmy, která je distributorem.

    Ta historka je hezká, ale ta USarmy tam tu cisternu nechala nejspíš v roce 1945 – že by ten benzín v roce 1960 ještě neměl spotřebovanej?

    ten benzín asi nezvodnatěl proto, že byl uzavřený v cisterně, ke skladování benzínu určené.. Vodnatí prý, když je v otevřený nádobě. Našli se prý pitomci, co když se říkalo, že se bude zdražovat benzín, tak ho nakoupili a nalili, kam se dalo a jen se pak divili.

  17. 317
    Spíš ukradl benzín někde jinde,a dělal si pérdel.
    Voda se tam dostane ze vzduchu, nad tím benzínem v nádrži určitě vakuum nebylo….

  18. Nechcete si někdo koupit přístav v Řecku?

    Řecko prodá přístav Pireus.

    „Řecká vláda otočila, přístav Pireus prodá. Šanci mají Číňané“ viz http://jdem.cz/br9v59

    „Řecká vláda zahraničním zájemcům nabídne 51procentní podíl v provozovateli přístavu, píše americký list The Wall Street Journal s odkazem na dobře informované zdroje. Během příštích pěti let pak nový majitel po splnění určitých podmínek, tedy pokud se zasadí o další rozvoj a expanzi přístavu, získá možnost postupně dokoupit ještě 16procentní balík akcií.“
    „Během týdne by Atény měly firmám, které již dříve projevily o přístav zájem, zaslat žádost o podání nových nabídek. Nejvyšší šance má nyní čínská rejdařská společnost China Cosco Holdings. Ta už si v roce 2008 pronajala část přístavu na 35 let. Do jeho rozvoje pak vložila stovky milionů eur.“
    „Což se vyplatilo. Mnozí odborníci označují přístav za ojedinělý ostrůvek růstu v Řecku. Řekové navíc doufají, že právě úspěšná transakce s firmou China Cosco by mohla posílit zájem dalších čínských společností i o další investice v Řecku.„

  19. Já tedy opravdu netuším, kolik měla obsah americká armádní cisterna v roce 45. Nicméně automobilismus v těch patnácti letech od války nebyl nijak rozšířený a pokud ten chlapík měl auto – což na pošumavské vesnici v těch dobách byla docela vzácnost, tak s ním jen občas zajel do nejbližšího města, dítě k doktorovi atp. a víc už těžko. Co se pak vodnatění benzinu týče, tak táta měl – pro případ nouze – vždy schovaný jeden kanystr (s nápisem WH) a ten obměňoval tak po třech měsících neb se tam už začala separovat voda. Ale co mne ještě dnes bere, je to, že ta existence oné cisterny nemohla v oné vesnici zůstat tajemství. Asi tam žili slušní lidé. (Mě někdo před čtvrt století bonznul za to, že jsem podřízl náletovou dřevinu, která trhala podezdívku.)

  20. Inu Halladine,
    když to víte lépe. A tu cisternu ukradl na manévrech ČSLA.

  21. 323
    Vy jste tu cisternu viděli ?
    Já už tolikrát s vážnou tváří tvrdil horší nesmysly – a většinou mi uvěřili 😉

  22. Občas mi nalítne i vlastní potomstvo,a ti tvrděj, že mě mají přečtenýho 🙂

  23. No, jestli projel 100 litrů za rok, tak kubík mu vydržel deset let. Řekněme, že by ta cisterna měla pět kubíků, tak to by mu vydržela padesát let.

    Já myslím, že v cisterně to zvodnatět nemusí. NAkonec v nádrži auta benzin taky nevodnatí. Ono to určitě nějak funguje, že se k benzínu vzduch nedostane.

  24. maydo,
    v autě ten benzín dřív spálíš, než stihne pořádně zvodnatět.

  25. Já tedy cisternám nerozumím, benzínu ještě méně…. ale ta logika věci … 😀

    Na cisternu budu klidně věřit, proč ne …… leč, taky se dobře pamatuji, jak se v JZD znárodňoval benzin. Takže bych to tipla na kořistný, pravidelně doplňovaný, materiál!

  26. jo, Rputi,
    nikoliv cisterna,ale 200 litrovej sud. A v benzinu velfobin.
    Chci vidět vesničany, kteří by si nevšimli, že někde zůstala plná cisterna po Amících, a nechtěli taky trochu do pincka nebo motorky.

  27. No, to záleží na tom, Halladine, jak často kdo jezdí. Ale že by někomu zvodnatěl benzín v nádrži, to jsme neslyšela ani od lidí, co vyjeli tak dvakrát – tčřikrít do roka.

  28. (309) Podotkl bych pouze, že TTP se nás netýká.
    (322) Kdysi dávno jsem koupil za půl darma jednu Aerovku na náhradní díly. Vypadala, že na té zahradě pod plachtou hnije a rezatí už hodně dlouho. Ovšem benzin, přelitý z bandy vraku do bandy mého silostroje normálně fungoval.

  29. Dano,
    tak to dopadá, když neposloucháte… 🙂

  30. Já se přiznávám: Obětuji vítězství tolik, že sedím v jiné místnosti než je TV, surfuju po netu a vyhýbám se jakékoli zmínce o hockeyi. Jen sem tam zaslechnu odvedle hlasitou reakci. Takže – já za to fakt nemůžu, naopak, dělám vše pro to, aby naši postoupili. Skoro jako Jágr….

  31. Dano,
    nezbývá, než napodobit posádku lodi Argo…..když pluli kolem ostrova Sirén….

  32. A právě hrají tu nej…! A zpívá celý stadion…

  33. Aniž kliknuna odkaz odpovím: Vím co je mangina. A vím, že tahle společnost je určena k zániku

  34. Běž do háje s manginou, Halladine, když jsme v semifinále 🙂

  35. maYdo,
    zlevní chleba ?
    Aúúú, do hlavy nééééé ! 😀

  36. (343) Já to nevím, respektive nevěděl jsem, ale blbců bylo vždy a všude dost. To je daň za blahobyt, že jsou vidět nejvíce a nejčastěji.
    Ne k zániku, ale k ovládnutí. Čímž se nakazí ovládající barbaři …, bylo, jest a bude.

  37. Nezlevní,
    ale na chvíli se i poslední bůčkožrout bude dmout pýchou, že je Čech (a odvážnější i zahopsá, čímž učiní trochu dobra pro své zdraví).

  38. Zahopsá a zničí tribunu 🙂

    Kromě běžných menších provozních investic směřovaly největší částky především do rekonstrukce výsuvných tribun. Projektanti nepočítali s tím, že fanoušci na nich budou poskakovat se známým pokřikem ‚Kdo neskáče, není Čech’. V minulých letech proto tribuny dostaly zabrat,“ uvedl Babický.

    Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/ponicene-tribuny-v-o2-arene-kvuli-skakani-fpj-/ekonomika.aspx?c=A150429_095223_ekonomika_neh

  39. Ad 333 – Tak zajisté, pane učiteli, když se jedná o Trans-Pacific Partnership, tvrdí tu někdo opak? Jen se z toho dá usuzovat na kvalitu té druhé, která se nás týká, TTIP. Transatlantic Trade and Investment Partnership, pro jistotu…

Komentáře nejsou povoleny.