JAK DALEKO DOVONÍ PEČENÉ JELITO ?

Publikováno | Autor:

Povýsil jsem se na dirigenta. Diriguju radiu, jakou mně má hrát  muziku, aby co nejpěkněji podmalovala krajinu, ubíhající za  okýnkem auta. Teď mně vyhrává Kitaro. Muzikant je Japonec. Bach by  mu asi nafackoval – Japončík vyhrává na kompjútr; nikdo mu nešlape měchy u varhan, ani kalafunu na smyčec nepotřebuje. Jeho moderní muzika je však krásná. Zní jako pozdrav z jiných světů. Vyprahlá krajina kolem k muzice sedne jako přesně padnouci kulisa. Vyladěný duet, krajina –muzika, nechá uletět myšlenkám a vzpomínání.
Jde mně hlavou citát. Tentokrát si dokonce pamatuji, kdo je jeho autorem. Abraham Lincoln někde řekl:

„Máš-li krásný dům, poraď sousedovi jak na to, aby si takový
také postavil. A jsi-li ten soused, který dům ještě nemá, snaž se
ho postavit. Nebudeš na tom vůbec lépe, když sousedovi jeho dům
zapálíš.“

Hned jak citát dozní, poťouchle se mně na mysl dere starý vtip:
Jeden z nás, kteří pocházíme od hory Řípu, dostal za služby
odměnu. Mohl vyřknou jedno přání. Dlouho se nerozmýšlel a
svatému Petrovi říká:

„Ať sousedovi chcípne koza!“

Ta zlá vlastnost se musí roznášet vodou. Je však zajímavé, že se neduhu někteří nezbaví, i když objedou zeměkouli desetkrát kolem rovníku. Závist je jako těžký ruksak na hřbetě, někteří pod ním padají únavou.

Mezi lidmi je závist velice rozšířenou nemocí. Dá se však léčit. Už mně také nebývá na mrtvici, když chlap hned vedle ve stejné tůni chytá rybu za rybou, a já nic. Ale stejně bych si přál, abychom si role vyměnili. Já chci tahat ryby z vody, ať se dívá on! Takže se pořád ještě musím léčit. Jestliže se závist roznáší vodou, vím jak na to. Vodu nepiju.

Jak daleko dovoní pečené jelito? Ať se nikdo otázce nesměje, je velmi důležitá. Voňavé jelito mohlo stát mého tatínka za války život. Když se tehdy zabíjačka ohřívala v kastrolu na kamnech, vůně pronikla pod dveřmi a rozběhla se po sousedství. Podle mého odhadu se mohla rozlétnout maximálně v okruhu padesáti, možná šedesáti metrů. Lidi měli na dobroty velmi citlivé nosy; k dostání byla tehdy jen propaganda, vepřové šlo na frontu.

Zabíjačku koupil táta načerno. Někomu v sousedství zavoněla pod nos. Ten nelenil a šel tatínka udat. V okruhu těch šedesáti metrů nežil žádný Němec. Byli to všechno usměvaví sousedé, s mámou a s tátou byli zadobře. Kdyby soused, který ucítil zabíjačku, zaťukal na dveře, maminka by mu jistě kus jelítka ukrojila. Jenže zabušilo gestapo. Sebrali nám zabíjačku i tatínka. Že ho z basy za čtyři dny pustili, byla klika. Někteří se nikdy nevrátili.
Usměvaví sousedé tatínka poplácávali po zádech, když se vracel z basy domů.

Kitaro dohrál. Walda Matuška se pod mojí taktovkou dává do písničky o dostavnících, putujících nekonečnou prérií.

P.M.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 339 komentářů u „JAK DALEKO DOVONÍ PEČENÉ JELITO ?“

  1. P.M.,
    díky za vzpomínku 🙂
    Taky si řkám, kde se ta zívist v lidech bere. Ale setkala jsem se s ní i v USA, ne že ne… že někdo dostal „tenure“, a může hodit kopyta do regálu, zatímco dotyčný nedostal ani grant…
    Ale USA mělo štěstí v tom, že tam zjevně migrovalo hodně lidí, kteří chtěli utéct z nevolnictví, a to i myšlenkového. Neboť závist je spíš v mysli nevolníka – nemá nic, ani mít nemůže, a je-li soused pánem pochválen, vzniká závist…
    Ale asi je to stejně staré, jako lidstvo samo – viz mytologie snad všech kultur světa, záviděli si i bohové navzájem (i Loki záviděl Thorovi otcovu přízeň :)…), katolíci to přetavili na smrtelný hřích.
    Každého to občas bodne, a je na jednom každém, jak se s tím popasuje…

  2. Tak, tak, Matzurko! Je ta mrcha, zavist,v lidske nature jak ves v kozichu.Nekdy jsou postizeni k smichu, jini mohou byt nebezpecni. Nejvic z nich jsou socialisticti hejrupaci, kteri tvrdi, ze ten jejich vysneny rezim je nejspravedlivejsi, protoze rozetre mizerii rovnomerne.

  3. Kitaro… měli jsme ho na kazetě v dobách, kdy jsme s bráchou měli společné kamarády a jezdili na společné akce a taky měli sdílené kazety, gramodesky a knihy. Když jsem ze sourozeneckého sdílení přešla na společné vlastnictví manželů a v naší domácností zněly ukolébavky a takový hity jako Když jde malý bobr spát, tak zůstala u bráchy.
    Jetslipak ji ještě má…
    VYdrží taková kazeta funkční vůbec déle než čtvrt století?

  4. P.M. jistěže. Největším nebezpečím či naopak největším dobrodiním není kdosi kdesi daleko, ale nejbližší soused. Největší peklo si lidé dělávají sami. Babičku někdo z okolí udal, že bez povolení chová slepice. Na úřadě, kam byla předvolaná, úředník, Němec, pravil, že chápe, že také má děti, že doba je zlá, ať slepice zavře za barákem a na zahradu vypouští jen večer. A propustil jí bez pokuty. Protektorát, Heydrichiáda….ano bylo to zlé. Jenže kolik obětí bylo jen kvůli udání? Kvůli udání ne ze strachu, ale ze zloby, závisti, zištnosti, přičinlivé blbosti. Tak i potom. A pořád dál. Výmluvy, že Moskva, teď že Brusel. Kdepak. Češi Čechům.

    To je projev mentality, obecné kultury. To nezmění úprava volebního systému. A kdyby někdo navrhl větší změnu, většinový volební systém, kvalifikovanou parlamentní většinou to neprojde. Kapři si nevypustí rybník. Zvlášť ti, kteří vědí, že ve většinovém systému by neměli šanci. Radši jsou jedněmi z mnohých než vůbec. Tohle se nezmění. Jen to tak zabetonováno, že to vyvrátí jen velká krize, výjimečná situace vyžadující výjimečné řešení. Jenže to znamená, že by muselo být tuze zle.

  5. MaYdo, vydrží. Jen se trošičku prokopíruje, může to být syšet v šumu v pauzách. Nevadí. Třeba založit do dobrého seřízeného a vyčištěného kazeťáku ( jo, to už je úzký profil, to nové co se objevuje, nebývá dobré) několikrát přetočit sem a tam, aby pásek se při přehrávání odvíjel s rovnoměrný odporem, a zdigitalizovat do Wav, bez komprese. Stačí standardní 16 bit, 44,1 kHz stereo. Archivovat. Pak se s tím dá pracovat v audioeditoru, rozstříhat na skladby, lehce upravit, vypálit na CD, převést do flac, mp3…

  6. Já to, schumi, nechci ani stříhat ani upravovat, já bych si to třeba chtěla někdy poslechnout. 🙂

  7. Aha, už jsme nahoře, takže Starému kocourovi ještě jednou :
    Vyprovokoval jste mne a vytáhl jsem první CD, které jsem si kdy koupil. Vyrobeno v roce 1986 – živá nahrávka koncertu Kingston Trio. Hraje stejně jako tehdy (i když určitě hůř slyším než tehdy). Jelikož tvrdím, že patřím do analogového století a tady jsem omylem, zůstávám analogové technologii věren. Všechny desky jsem už dávno přehrál na pásky a hraji je asi třikrát častěji než CD. Dělával jsem i „poslechové pásky“, kdy jsem mixoval skladby a umělce, aby to nebyl jednotvárný sled 12 písniček stejného interpreta.. Když jsem před lety objevil v domě rodičů svoje satré pásky z konce šedesátých a počátku sedmdersátých let, měl jsem za to, že budou prokopírované a neposlouchatelné. BASF a AGFA přežily kupodivu bez úhony, .Celkem mám pásků asi dvě stovky, z toho skoro polovinu na10.5″ . Magnetofonů jsem vystřídal za život hodně. Začínal jsem s madarským Erkel, pak Tesla B3, B43 a Sony TC377. Ty přeřivšé kotouče jsou už z doby kdy jsem nahrával na TC377. Teď mám na polici z nostalgických důvodů Uher 4400, ale hraju, podle toho v které místnosti, na Sony TC377 a TC378, Revox A77 a Teac x1000r. To budou mít dětičky jednou co vyhazovat….

  8. Závist. Je věčná. Než jsem šla do důchodu, pracovala jsem, jak víte, na FÚ. A protože jsem nakonec zůstala ve velkém domě sama, abych ten dům udržela aspoň trochu, pronajala jsem nejdřív jeden, pak dva byty. A každý rok došlo na úřad několik nepodepsaných dotazů, zda platím z nájmu daň. Škoda, že nebylo komu odepsat, že platím. 🙂
    A OT: zítra odpoledne vezu svého ŽD (životní druh) do nejmenované fakultní nemocnice, kde mu bude v pondělí provedena operace. Jediné, co je jisté je, že to bude operace karcinomu, ale o jaký druh a je-li vůbec operovatelný, se zjistí až v průběhu operace. Tak mi a hlavně jemu držte pěsti. Aby závistivci neměli psí radost.

  9. Já se tam vrátil, Dušane. [;>))
    Co kdyby tam ještě někdo něco napsal. A taky že jo. Přinejmenším se tam rozlítil Schumacher. Právem. Však jsem mu tam vytmavil!
    ===
    K závisti:
    Kdybych věřil v Boha, tak bych musel konstatovat, že mě má rád. Vybavil mě vztekem, tvrdohlavostí, naivitou, fantazií, hudebním sluchem ale zapomněl na závist. Takže celý život čumím jak tele na nová vrata na lidi, kteří si závidí tak strašně, že úspěšnějšího pomlouvají nebo jdou a udají ho nebo dokonce zabijí.
    Ne že by mě nepřivádělo k vzteku, když někdo získává majetek třeba podvodem a já nejsem schopný ho zarazit, protože jsem malý. Ale vadí mi ten způsob, ne to, že má násobně víc než já. Když se to tak vezme, člověk toho zas tak moc doopravdy nepotřebuje. Být zdravý, každý den se najíst a vyspat se v suchu a teple.
    A mít přátele.
    Všechno ostatní je jen šlehačka na korpusu dortu. Je fajn, když tam je, ale nasytíme se i bez ní.

    K audio a videotechnice:
    Jsou to moje pracovní nástroje a málokdy k nim mám jiný vztah než má dřevorubec ke své sekyře. Váží si dobré sekyry a rychle se zbavuje té nedobré. Protože mám malý byt ve věžáku, nemohu mít doma museum. Z Ústavu jsem si při odchodu do penze odkoupil jenom NAGRU III BH a poslechovky GENELEC. Víc mi do bytu nevejde. Musím taky někde spát.
    Kdysi dávno jsem zachránil před vyhozením dvě „vložky“ pro mikro NEUMANN M7S a M8S (Georg Neumann, ne Dušan Neumann!) a před měsícem se mi podařilo k nim dodělat předzesilovače, respektive je zkompilovat s čínskými a jsme docela spokojený. Hrají přesně tak, jak je pamatuji za mlada. Když mi zbude čas, na svém blogu podám report. Už sice nejedou na lampy ECC 92 ale na nízkošumové FET-y, nicméně doba fakt pokročila. Dobrý mikrofon je dobrý po dlouhá desetiletí, tam se mění jenom jeho okolí. Vložka to je vymakaný strojnický výrobek a při slušném zacházení se tam nemá co pokazit. Německá preciznost. Jenom jsem je zvenku omyl lihem a naleštil suchým hadříkem a jsou jako nové. Rok výroby 1967. Díval jsem se na net a tam je na e-bay prodávají po 70 000/ ks. Inu hifisti a sběratelé jsou někdy dost legrační.
    Nový mikrofon s velmi podobnými nebo i lepšími parametry je k dostání za cca 8 – 10 000. – pokud nechceme nějakou vyhlášenou „značku“. Pak je to ale klidně pětinásobek.
    Nicméně je dobré jich mít pár ve skříni, protože zákazníci studia někdy vyžadují určitý slavný typ mikrofonu, snad v domnění, že to jejich umění nahraje mnohem lépe. Španělská sopranistka Montserrat Cabalé měla ve smlouvě, že mikrofony musí být z řady BlueLine. Nebyly široko daleko k sehnání. Tak jsem za ní zašel a s pomocí tlumočnice vysvětlil, že tyhle prostě nemáme, jestli dovolí točit na jiné. Čekal jsem problémy, ale odpověď té slavné divy byla překvapující: „Ale to je přece jedno na co to natočíte, to je vaše volba. Hlavně to natočte pěkně.“

    Ale to bych se moc rozkecal a za chvilku bude půlnoc.

  10. 2 maYda:
    Kazety vydrží, pokud nebyly přehrávané na nějaké „žací mlátičce“ nebo moc často. Též velké sucho nebo mo´vlhko nebo teplo jim nedělá dobře.
    Nicméně pokud je tam něco cenného (to je ovšem ryze osobní hodnocení) bylo by dobré je převést na digitál a mít aspoň dvě kopie. Kdyby něco.
    Nedávno jsem přetahoval asi 60 CC kazet do PC. A vlezly mi na polovinu flešky 64 GB. Momentálně ale nevím přesně kde je – musím se zítra podívat do Ústavu, jestli jsem ji tam nenechal.
    Jinak je 14 dní práce v čudu.
    [ ;>/

  12. “ Ale vadí mi ten způsob, ne to, že má násobně víc než já. “

    Ta závist se pak docela hodí, protože když řeknete, že vám vadí ten způsob, tak budete nařčen z toho, že zavidíte, že má dotyčnej víc nez Vy.

    „zavidí mi moje postavení, inteligenci a vzdělání“ – to prý řekla jedna moje dávná známá a vůbec si nepřipustila, že nejde o závist, ale o to, že jako šéfka neuměla s lidmi jednat a byla arogantní, takže se rychle stala neoblíbenou a doplatila na to.

  13. Závist je, maYdo, vnitřní pocit. Zvenku nemusí být nic vidět, nemusím se o ni zmiňovat, natož něco dělat. Tak toho jsem ušetřen.

    K HiFi a jiným tématům:

    https://www.youtube.com/watch?v=QJjSEGOOOcc
    nebohttps://www.youtube.com/watch?v=CwMxJxoQAgE

    Tady mě nezajímá frekvenčín rozsah, zkreslení, dynamika a podobné věci. Poslouchám na celou …duši. A mám radost.

  14. Dobrý večer. Děkuji za pěkné vzpomínky. Ad závist – možná úžas – mne postihl, když jsem se náhodou při obchodním jednání dozvěděl, že já sice znám rodinnou historii 350 let nazpět, ale obchodní zástupce jí má zaznamenanou 3.500 let.
    K „národní povaze“: nemáme se zač stydět. Za politiky? Ať se stydí oni! Motiv kolektivní viny, kolektivního studu slouží k manipulaci s davy. Nenechme se těmito kouzelnickými metodami ovládat. Každý ať se stydí za svoje hříchy – pokud se chce stydět. Hezky doma v koutku, ne před kužely reflektorů. To pak už není lítost, ale dívadlo.

  15. „. . . když nejsou kandelábry ozdobený viselci a do kanálů na ulici nevtéká krev, tak to žádná revoluce není, že to jenom státní převrat. Totéž mi řekl Karel Kryl, když jsme se spolu hádali po jeho koncertu. Nevěřil jsem mu – ale ten malý člověk měl pravdu. Viděl dál než já. Už jsem se mu v duchu mockrát omluvil.“

    Stary Kocoure, je skoda, ze Vase odpoved Schumimu ve spodni hospode spadla do spodni hospody. Ja uz tu potreti budu opruzovat s Jeffersonovym“ Strom svobody musi byt cas od casu zavlazen krvi patriotu, ale taky tyranu“. Neni jine cesty. (Sakra, tu uz ale nekdo rekl!?Nebyl to Gulbrandsen?)

    Ctu dost o Americke Obcanske valce. Tehdy taky debata narazila na sranky. Dnesni debata se k tem srankum blizi.

  16. Ja moc dobre vim, ze toho mate doma pod Ripem vrchovate. Dovolte si mne poplakat nad nasimi srackami v Americe.

    Tisice lidi prechazeji nase hranice s Mexikem Je to ted nejzhavejsi debata: Je to problem, ci je to vsecko prima, at tu prijde, kdo tu prijde?Vzpomenu si, jak nas, Cechoslovaky, dratovali Americane v 1970 ve Vidni, jestli nejsme kriminalnici, nebo, nedej Boze, byvali komunisti. Vubec jsem tehdy neprotestoval. Dnes staci stoupnout na americkou pudu jednou nohou a at je to kdo chce, je v Americe. Americky zakon tak pravi. Kdyz tou jednou nohou nekde v Arizone, ci Texasu slapne tehotna zena jakekoliv statni prislusnosti, decko, ktere z ni vypadne, je American.(Omlouvam se, to nezni moc pekne. Jsme ale na konci spagatu. . .)Nas president chce moc a moc zakon zmenit. Samozrejme, levicaci (cti Demokrati, progresivisti a Marx- Leninisti), jsou proti.

    Podle zakona musi byt kazdy, kdo nelegalne vstoupi na nase uzemi, byt na dvacet dni umisten v zarizeni (se vsim zajistenim)a postaven pred tribunal, ktery mu zajisti pobyt v U.S.A. s navratnym datem, kdy se dotycny musi dostavit k soudu, aby byl jeho status politickeho uprchlika schvalen. Hadejte, kolik z techto se za par mesicu na predvolani k soudu dostavi?

    No, nic.IIlegal uz neni illegal. Jsou vsak mesta, ktera vyhlasila, ze illegalove jsou u nich vitani. Dali si jmeno Sanctuary Cities. To znamena, ze ten, kdo je tu illegalne, je v techto mestech nedotknutelny.

    Co ted udelal Trump: Ten pitomy zakon je zakon. Drzet ty lidi v zachytkach, nez je pustime sem, stoji majlant. Krava Pelosi (Mluvci Parlamentu) citovala Bibli ve prospech nechtenych privandrovalcu, citujice Josefa a Marii, kdyz pro ne nebylo misto v hostinci. President zareagoval velice svizne, kdyz navrhl, aby vsichni nelegalni immigranti z Mexika byli prideleni do vyse zminenych pravdou a vseobjimajici laskou oplyvajicich mest, kde je misto pro vsechny. Samozrejme, o vydajich se nemusi mluvit.

    Hadejte, kdo dnes vecer presidentovi nejvice sproste nadava?

  17. Sakra, spatny prechodnik:“ ciujic“ (mluve o krave Pelosi)

  18. . . .“citujic“. A Mesta si DALA jmena. A ja jdu chrapat.

  20. „Závist je, maYdo, vnitřní pocit. Zvenku nemusí být nic vidět, nemusím se o ni zmiňovat, natož něco dělat. Tak toho jsem ušetřen.“

    Ale jistě, kocoure. Ovšem když někfdo má ten vnitřní pocit a není na něm vidět a nijak ho neventiluje, tak je to taky jen jeho vnitřní problém.
    Obvykle se ale ta závist nějak projeví. I třeba nepřiznaná. Komunisti přece taky neříkají “ my závidíme“, ale “ je správné, aby měli všichni stejně“.
    Dvojsešné pak je, že zároveň se hodí některým jako výmluva. Proč si připouštět, že něco dělám špatně, když můžu tvrdit, že já jsem OK a ostatní mi jen závidí?

    Aneb – je poukazování na podivnosti v případe OKD, Grossova bytu nebo Čapího hnízda projevem nechuti ke způsobu , jak bylo cíle dosaženo nebo jde o projev závisti vůči úspěšným? Dá se to vůbec rozlišit? Je v tom obojí?

  21. StK, čtrnáct dní práce na flešce, bez zálohy, to jsi velký milovník adrenalinu.

  23. P.M. neplač, indiáni na tom byli hůř když migranti připlouvali ze zámoří.

  24. StK ad minulá hospoda…Pro nás marxisty-leninisty, dialektické a historické materialisty obdařené nejen teorií ale i živoucí praxí (kteří nejen na základě nějakých článků víry předkládaných na druhé straně, víme, nejen že, ale i proč komunismus, je nereálný) je to obnošená vesta. Protože o tom napsal sám velký VIL ve svém vydařeném díle „Stát a revoluce“ pokud na něj právě nepřišlo spílání Kautskému, navazuje na Karla Marxe, že proletariát nemá co ztratit než své okovy, a doplnil o nutnou podmínku revoluční situace, což samozřejmě není niaj zářně objevné, protože obecně bylo známo i dřív. Podmínkou toho any llíný natáhl ruku a napil se je nutno změna poměru mezi mírou žízně a mírou lenosti ve prospěch míry žízně. Pak je to o prioritách a humanaction jak tu přednášel Rakouskej škola.

    Zatím to vypadá tak, že jedni měli mejdan a teprve v závěru pozvali druhé aby se podíleli na placení.

  25. 2 Schumacher:
    Fleška ležela na mixu. Stejná barva – modrá metaíza. A skleróza. Moje.
    A na sereveru to bylo jištěné – ale člověk nikdy neví, jestli to tam je nebo ne. Kdybych měl všechno do detailu kontrolovat, asi bych brzičko skončil v Kateřinkách. (Místní blázinec v Opavě.)
    Ale prošel jsem se ráno do Ústavu a když už tu tak posedávám, udělal jsem další dva pásky. Balety ze sedmdesátých let. 9,53/ 1/4 /mono nebo i někdy stereo. Francois Villon (hned jsem si vzpomněl, že jsem ho včera citoval) a Notre Dame de Paris. Taky vlastně o závisti a nenávisti. K oběma inscenacím mám pěkné historky…

    Tyhle obecnosti zapracoval do svého díla snad každý dobrý autor.
    O Grossově strýci, OKD, Čapúim hnízdě a podobné pohádky: Ono maYdo hrozně záleží na tom, kdo na to upozorňuje. Nejvíc si myslím, že to není ani závist, ani znechucení nad způsobem, ale hlavně skvělá munice do „hnojometů“. Tedy ne závist prvoplánová, ale sekundární – závidí jim ne majetek, ale politickou kariéru. Grosse, Andreje a spol. nenávidí z tohoto důvodu.
    Tedy spíše mix nenávisti a závisti v blíže neurčeném poměru. Ale nemohu posoudit. Co se mi hnusí je pokrytectví, které tohle vše (a dneska vůbec všechno) neoddělitelně provází.
    Velebníček, který spí se svou kuchařkou je mi mnohem příjemnější. Pochopitelnější. Revolta přírozenosti pro zákonům kléru.

  26. Ale fakt nejsem expert na závit nebo nenávist. Nemám z těch pocitů ten správný zážitek. Zato se omlouvám za překlepy, končí mi pásek.

  27. P.M. nehořekuj, sice to vypadá nedobře, jenže zpětné vazby fungují. Jak se projevilo zvolením Trumpa. Další vývoj bude podle toho jak z důsledků událostí budou silné.
    Klíčový je duch angloamerické protestantské kultury, vzdělání (ne „vzddělání“) spoluse schopností vyrábět užitečné statky. Problém je, že „Amerika“ zlenivěla, že se má pořád příliš dobře, že opadla snaha mít se lépe. Protože to má přirozenou příčinu fungující u většiny, že ochota usilovat je nepřímo úměrná uspokojení základních potřeb. V čím větší míře jsou uspokojeny potřeby, tím nižší procento lidí usiluje. Pro hladového krajíc chleba. Vagón chleba už je pro něho nezajímavý. Jenže pro jiného, v představě, že ho po krajícíh rozprodá hladovým, zajímavým je. Pro někoho je obzorem krajíc chleba, pro jiného vagón, pro dalšího pole, mlýny, pekárny, strojní zařízení…. Z toho výnos a komfort záviděný tím, jehož obzorem je ten jeden krajíc. Tím směrem lidí procentuální zastoupení lidí přirozeně ubývá. Speciální případ zákona mezního užitku.

  28. StK, no tak sláva. Kdybys nenašel, prd by se stalo, hlavně že když zálohováno. To nejdůležitější mám rozstrkané všudemožně. Tak když něco právě nemůžu najít, je to jen trochu nepříjemné.

  29. P.M. nehořekuj, sice to vypadá nedobře, jenže zpětné vazby fungují. Jak se projevilo zvolením Trumpa. Další vývoj bude podle toho jak z důsledků událostí budou silné.
    Klíčový je duch angloamerické protestantské kultury, vzdělání (ne „vzddělání“) spoluse schopností vyrábět užitečné statky. Problém je, že „Amerika“ zlenivěla, že se má pořád příliš dobře, že opadla snaha mít se lépe. Protože to má přirozenou příčinu fungující u většiny, že ochota usilovat je nepřímo úměrná uspokojení základních potřeb. V čím větší míře jsou uspokojeny potřeby, tím nižší procento lidí usiluje. Pro hladového krajíc chleba. Vagón chleba už je pro něho nezajímavý. Jenže pro jiného, v představě, že ho po krajícíh rozprodá hladovým, zajímavým je. Pro někoho je obzorem krajíc chleba, pro jiného vagón, pro dalšího pole, mlýny, pekárny, strojní zařízení…. Z toho výnos a komfort záviděný tím, jehož obzorem je ten jeden krajíc. Tím směrem lidí procentuální zastoupení lidí přirozeně ubývá. Speciální případ zákona mezního užitku.

    Dal to sem znovu, protože plechovka sežral. Kdyby se to tu objevilo vícekrát, aby PeS nebrblal.

  30. “ Ono maYdo hrozně záleží na tom, kdo na to upozorňuje. Nejvíc si myslím, že to není ani závist, ani znechucení nad způsobem, ale hlavně skvělá munice do „hnojometů“. Tedy ne závist prvoplánová, ale sekundární – závidí jim ne majetek, ale politickou kariéru. Grosse, Andreje a spol. nenávidí z tohoto důvodu.“

    Já jsem ovšem takovýho Grosee nemusela a Babiše taky nemusím. Ale rozhodně jsem jim nezáviděla politickou karieru. Vadilo a vadí mi, že způsob, jakým s tou politikou její reprezentatnti nakládají, jde proti mým zájmům. EET, složité zákony, zasahování EU do chodu státu a státu do života občanů, regulace, parazitní neziskovky a v neposlední řadě moralizování, pití vína při kázání vody. To sice byla spíš parketa předchozí pravdoláskovní garnitury, ale tihle jsou důsledek toho, co ta pedhcozí garnitura dělala blbě. Já vím, chybám jsme se asi vyhnout nemohli, ale jsou věci, který se udělat nemusely a neměly. V prvé řadě pokračování principu kolektivní viny – „mlčící většina“, který tím, že chodila do práce a nijak se neangažovala, ten komunismus prý podporovala a tudíž byla z principu vinna a na straně druhé prakticky žádné vypořádání s pohlaváry tehdejšího režimu. Pěstování pocitu méněcennosti vůči té „vyspělé Evropě“.
    a tak dále.
    Nechce se mi to víc rozebírat, stalo se, a musíme se popasovat s realitou, jaká je a ne mudrovat o tom, co by, kdyby….

  31. Tím jsme ovšem poněkud unikla od tématu – materiál pro hnojomety – jistě. Media ty hnojomety potřebují, protože s nimi jim roste sledovanost a zisk. Není důležitá pravda, ale pro media kolik lidí si to přečte a pro politiky kolik lidí tej propagandě uvěří.

  32. Odbočka k předchozí hospodě.
    Foundry,
    dvd přehráváč nevlastním – pokud koupit, jaký ?

  33. Matzurko, koukni na Alzu, vyber cokoli co má podporu přehrávání z USB flešky či dsku.

  34. Jsem totiž maYdo tak trochu sobec.
    Když zdraží chlast nebo i cigarety, ani to se mnou nehne. Prakticky jsem abstinent a ty 2-3 cigarety za den si můžu dovolit i při 1 000 procentním zdražení.
    Nájmy je to, co by mě nepotěšilo. Celá dnešní situace mě se… …irituje, je to vytrvalé lhaní. Pokrytectví – a dokonce už vídám pokrytectví na druhou. Dnešní doba by se dala nazvat dobou post informační – informací je tolik, že není v silách jednoho člověka aby si, byť jen letmo, ověřoval pravdu.

    Naštěstí tu není žádný nový Goebbels. Je tu jen propaganda bez vtipu, omílání „jediné pravdy“. kdybych to chtěl udělat já, budu na nějakém webu/blogu uveřejňovat mezi jinými, pravdivými zprávami „fake news“ takového ražení, aby se na to, že to jsou FN za přiměřenou dobu přišlo A pak by ostatní (pravdivé) zprávy ztratily hodně z důvěryhodnosti.

    (Proč já se nedal na propagandu. Vím jak!)

  35. Výmluvy, že Moskva, teď že Brusel. Kdepak. Češi Čechům. – ono se to nevylučuje. Moskva, teď že Brusel, i Češi Čechům.
    „Vane vítr z hor“, „Věčně zpívají lesy“,„Není jiné cesty“, Trygve Gulbranssen.
    Matzurko, nejdřív koukni, zda má televize SCART (Asi jo, ale pro jistotu). A když už kupuješ DVD přehrávač, tak aby uměl taky Blu-ray. Je to o pár stovek dražší, ale nikdy nevíš, kdy si budeš chtít přehrát něco nahrané na tom. Ženský to chtěly do kuchně, tak jsem na podzim koupil nějaký Samsung ke kuchyňské TV samsung, to zjednodušuje používání dálkových ovladačů.

  36. Schumi, k tem tvym „krajicum chleba“. Vis to me pred padesati lety(skoro) tady v Americe bylo nejsympatictejsi, ze mnohy, ukusujici si z toho jednoho krajice ocumoval krasne baraky, jachty, autaky a tak na televizi, nektery i nazivo a o zavisti nebyla zminka. Slovem v takovem momente bylo obdiv. Daleko nejsledovanejsim programem na TV byl „Zivot slavnych a bohatych“.Pri sledovani podivane po vlastni praci si pak obdivovatel namazal svuj krajic maslem, ci povidly a sel sousedovi posekat za obolos travu. Pristi tyden pribral jeste dva jine travniky a krajic prikusoval ke stejku. No a pak si koupil traktor a velkou sekacku a najal par maniku, nechal normalni prace a staral se o travniky a kere kdekomu. Na jachtu a mercka to jeste nebylo, ale, kdo vi. . .O zavisti pri sledovani „Zivota slavnych a bohatych“ nebyla ani zminka.

    Casy se zmenily. Slovo bohaty je podobna nadavka z ust socanu, jako je rasista, ci jina jejich oblibena rozdelovaci nalepka. Kdyz si vzpomenunu ku prikladu na kripla Kerry v debate s kterymkoliv Republikanem, pouzil hanlive slovo rich – bohaty v kazde druhe vete. Vyslovil to vzdy s takovym pohrdanim, ze se zdalo, ze se z predstavy nekoho bohateho na fleku poblije.To, ze vyzenil pul Ameriky a vlastni fabriky tu i tam nejak vzdy pozapomnel. Stejne tak klisna Clintonova (Sumavaku, nerikejte to na me svym kobylkam), Obama a vubec ti vsichni pokrytci, kteri denne pripominaji tem s jednim krajicem, ze maji jen jeden krajic. Kdyby jim poradili, jak si ten krajic namazat povidly, ci koupit bochnik, ztratili by tito falesni zastanci „chudych“ svoji klientelu, ktera jim za jejich prazdne sliby dodava hlasy ve volbach.

    Jdu se divat na Masters. Zavi..errrr, obdivuji ty chlapy, co dovedou.

  37. Pánové,
    díky za input ohledně DVD, nějak se s tím popasuju 🙂

    Dano, samozřejmě držím palce, bohužel mám teď v bližší rodině taky něco podobného… a hned dva případy, aby toho nebylo málo.

    K té závisti – ona může být stimulující, ale holt se to nesmí přehnat. Zazávidět, a pak se snažit, je něco jiného, než to klasické „ať mu chcípne koza“ – to se IMHO týká jen těch, kteří si jsou vědomi své neschopnosti dosáhnout téhož (a nejsou schpni to navíc akceptovat a smířit se s osudem), nebo líných… ostatně lenost je taky smrtelný hřích. Ále na tuhle strunečku se tak krásně hraje, jak jest vidno vůkol. Kdy se lenoch dozví, že je vlastně znevýhodněn, a že by se mělo rozdělit spravedlivě…

  38. Ale jistě Matzurko – ovšem tohle je tzv. „konstruktivní závist.“
    Vidíš krásnou fotku, tak místo abys jejímu autorovi přál, ať mu „praskne čočka“, tak začni spekulovat, jak udělat ještě lepší. To ale se závistí, jak ji rozumím já, nemá pranic společného.
    [;>D)

  39. Hm, já bych nepřála sousedovi, aby mu chcípla koza ne z nějaké šlechetnosti, ale protože bych se obávala, aby se to nějak neobrátilo proti mně. Přece jen ty boží mlejny …..

    Nemluvě o tom, že tím, že sousedovi chcípne koza, si já stejně nijak nepomůžu.

  40. Jak už tady (i jinde) psal Schumacher:
    Něco se nám pomalu převrací.
    Čichá změnu stejně jako já v roce 1988. Relevantní data totiž nejsou nebo spíš nevíme, která z nich to jsou. Ale čich je čich.
    Viz:
    https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/finsko-parlamentni-volby-helsinki-parlament-migrace-evropska-unie-socialni_1904120859_gak

    A dále: Kdesi kdosi zažaloval osobu, obviňující jej ze sexuálního harašení před mnoha léty a požaduje za falešné obvinění (nactiutrhání) dost peněz. Uvidíme.

    A ještě: EU navrhuje zakázat název „vegetariánský burger“. Každý sice ví, že v tom burgru určitě nebude žádné maso, ale prý mu bude lépe sedět název „kotouč“ nebo „deska“. Pane, Ty to vidíš!!!
    Zbytečnost a absurdita takových návrhů ukazuje na zbytečnost a absurditu celé EU.

  43. Nějak nevím, StK, jak citovanému článku (20:41) rozumět… O Finsku nevím nic, a článek říká v zásadě jen to, že profinská strana má 20 % preferencí, ostatní (těžko říci, nakolik protifinské) ten zbytek.

  44. No, já znala dva postarší skauty, kteří po revoluci fungovali jako vedoucí, ale těm bych nesvěřila ani želvu na půl hodiny, natož vlastní dítě.

    JInak je asi logické, že skaut sotva mohl zůstat stejný jako před nějakými sto lety, když se za tu dobu radikálně proměnila celá společnost.

  45. A take by mně zajímalo, odkud Hampl ty informace čerpá. Jestli z vlastní zkušenosti. Mám z toho pocit, že dost generalizuje, situace může být oddíl od oddílu jiná.

  46. Jestli dovolíte, P.M., vrátím se ještě k pěknému úvodnímu článku a do vlastních vzpomínek třetinu století zpět…: Těžko říci, jak přesně nazvat pocity, s nimiž jsem se tehdy díval na krásně vyrobenou západní elektroniku (typicky počítačovou; spotřební, např. elektroakustika, mě tolik nezajímala) a na krásně vypadající a často i fungující západní software (onehdá na dávno zapomenuté grafice EGA). Obdiv? Závist?

    V každém případě mě oboji pohled motivoval získat si možnosti (a naučit se) stejnou technologií vyrábět i zde, a začít psát podobně pěkně vypadající programy. Obojí se časem podařilo, jenže se zároveň ukázalo, že s tím hardwarem bych při sériovosti, které by zde šlo dosáhnout, nikdy nebyl konkurenceschopný, a že pár let poté přestal být konkurenceschopný i ten Západ. SW mi takňák vydržel dodnes.

    Obdiv se notně zredukoval, ne-li vymizel (jakkoliv se na všechnu tuhle technologii dnes dívám s nostalgickým zalíbením), ale závist mi holt zůstala. Závist vůči lidem, často jen o pár let starším než já, kteří tehdy zejména v USA, ale sporadicky i v Západní Evropě byli v té neopakovatelné době u toho. Vlastně to bylo naposled, kdy se kvality Západu, západního myšlení manifestovaly v tak skvělém světle; později už bych neuměl jmenovat nic s těmito technologiemi srovnatelného.

    Naštěstí však pro mne je závist jakožto taková dosti neutrální emoce. Stejně dobře jako destruktivní (a sebedestruktivní) může být i motivující, motivující k pěkným věcem. Možná je určitou vadou češtiny, že pro tyto dva typy závisti nemá dvě různá slova.

  47. Ad: Zpátečník (14.4.2019 | 21.12)- mám. Můj zeť je vedoucím skautské skupiny a současně absolvuje kurz záchranáře. Není fanatickým věřícím, za svůj cíl si stanovil naučit ty malé umět pokytnout základní lékařskou pomoc. Něco dál?

  48. A take by mně zajímalo, odkud Hampl ty informace čerpá. — To by mě zajímalo taky, maYdo, jenže nevím. Je možné, že prostě vychází z toho, co o sobě čeští skauti publikují sami, nebo co o nich píší (zde pravdoláskou promořená) média. Mám dojem, že ke skautům se prvně vyjádřil poté, co ta skautka v Brně (o níž mluví i teď) se v oné hádce zastávala přijímání „uprchlíků“.

    Oddíly se asi všelijak liší (někteří členové např. snad nemají kroje), možná hodně liší, ovšem to je právě důvod, proč je obtížné se generalizacím vyhnout.

  49. Děkuji za odpověď, Dano. Jestli se mohu zeptat, pan zeť sám hledá nějaký vztah skauta k dnešní politice, anebo se naopak snaží, aby zůstal důsledně apolitický? A setkává se s nějakými politickými tlaky, ať už jakéhokoliv směru, zevnitř té organizace?

    Kdybych se otázal zcela brutálně, ta první pomoc je prosím orientována mj. na oběti teroristických (např.) bombových útoků? Anebo na topící se migranty?

  50. AD Skauti – Asi jsem narazila na … co vlastně? Několik zdejších hodnotí skauty podle mediálních odkazů, ač se zapřísáhají, že mediální zprárvy jsou fuj. Moje informace jsou přímo od základů – dcer, které jsou furtemfurt členy skautu dosud, zetě, který je vedoucím skupiny skautů, vnuků – členů… No, kdo mi co vysvětlí… 🙂

Komentáře nejsou povoleny.