Povýsil jsem se na dirigenta. Diriguju radiu, jakou mně má hrát muziku, aby co nejpěkněji podmalovala krajinu, ubíhající za okýnkem auta. Teď mně vyhrává Kitaro. Muzikant je Japonec. Bach by mu asi nafackoval – Japončík vyhrává na kompjútr; nikdo mu nešlape měchy u varhan, ani kalafunu na smyčec nepotřebuje. Jeho moderní muzika je však krásná. Zní jako pozdrav z jiných světů. Vyprahlá krajina kolem k muzice sedne jako přesně padnouci kulisa. Vyladěný duet, krajina –muzika, nechá uletět myšlenkám a vzpomínání.
Jde mně hlavou citát. Tentokrát si dokonce pamatuji, kdo je jeho autorem. Abraham Lincoln někde řekl:
„Máš-li krásný dům, poraď sousedovi jak na to, aby si takový
také postavil. A jsi-li ten soused, který dům ještě nemá, snaž se
ho postavit. Nebudeš na tom vůbec lépe, když sousedovi jeho dům
zapálíš.“
Hned jak citát dozní, poťouchle se mně na mysl dere starý vtip:
Jeden z nás, kteří pocházíme od hory Řípu, dostal za služby
odměnu. Mohl vyřknou jedno přání. Dlouho se nerozmýšlel a
svatému Petrovi říká:
„Ať sousedovi chcípne koza!“
Ta zlá vlastnost se musí roznášet vodou. Je však zajímavé, že se neduhu někteří nezbaví, i když objedou zeměkouli desetkrát kolem rovníku. Závist je jako těžký ruksak na hřbetě, někteří pod ním padají únavou.
Mezi lidmi je závist velice rozšířenou nemocí. Dá se však léčit. Už mně také nebývá na mrtvici, když chlap hned vedle ve stejné tůni chytá rybu za rybou, a já nic. Ale stejně bych si přál, abychom si role vyměnili. Já chci tahat ryby z vody, ať se dívá on! Takže se pořád ještě musím léčit. Jestliže se závist roznáší vodou, vím jak na to. Vodu nepiju.
Jak daleko dovoní pečené jelito? Ať se nikdo otázce nesměje, je velmi důležitá. Voňavé jelito mohlo stát mého tatínka za války život. Když se tehdy zabíjačka ohřívala v kastrolu na kamnech, vůně pronikla pod dveřmi a rozběhla se po sousedství. Podle mého odhadu se mohla rozlétnout maximálně v okruhu padesáti, možná šedesáti metrů. Lidi měli na dobroty velmi citlivé nosy; k dostání byla tehdy jen propaganda, vepřové šlo na frontu.
Zabíjačku koupil táta načerno. Někomu v sousedství zavoněla pod nos. Ten nelenil a šel tatínka udat. V okruhu těch šedesáti metrů nežil žádný Němec. Byli to všechno usměvaví sousedé, s mámou a s tátou byli zadobře. Kdyby soused, který ucítil zabíjačku, zaťukal na dveře, maminka by mu jistě kus jelítka ukrojila. Jenže zabušilo gestapo. Sebrali nám zabíjačku i tatínka. Že ho z basy za čtyři dny pustili, byla klika. Někteří se nikdy nevrátili.
Usměvaví sousedé tatínka poplácávali po zádech, když se vracel z basy domů.
Kitaro dohrál. Walda Matuška se pod mojí taktovkou dává do písničky o dostavnících, putujících nekonečnou prérií.
P.M.
Šumavák bloguje
………….aneb: deníček za- a (vy)valeného
jo, v Pennsylvanii. Ještě nám vyhrožujou vichřicí a kroupami.
To vyhrožovali odpoledne tady taky. Ale zatím jen fouká. O kroupy nestojím, ale deštík by bodnul.
Hovna s hákama!!! A kroupová hrozba. To jsme se chystali že vyrazíme do Budějic.
Noooo,
tak my jsme od ČB jen přes Švábák, a zatím je jen zataženo. Ale většina kočičáků se rojila po zahradě a do garáže napochodovala celkem bez problémů – venku zůstal jen mírně neurotický zrzek.
Tak snad aspoň drobet zaprší, jinak abych sázela místo rajčat opuncie a agáve….
No, opuncie sice prý mají jedlé plody, ale do salátu to asi není to pravý…..
Když už, matzurko, tak bys mohla pěstovat takový ty kaktusy, co si z nich šamani navozují všeliké halucinogenní stavy.
Aspoň by si jeden užil trochu srandy po takovém salátu.
Trochu z jiného žejdlílku:
Chtěl jsem to nalepit tady, ale raději jsem spíchl těch „několik vět“ na svém, ať to tu Šumavákovi nezapleveluji.
Zajímalo mě, co si vlastně myslí nejvyšší představitel církve katolické. Nebo spíš – co mu vkládají do úst naši novináři.
No – pěknej maglajz to je.
https://stary-kocour.blogspot.com/2019/04/tak-pravil-papez.html
http://www.khv-pocernice.cz/domains/khv-pocernice.cz/index.php/ct-menu-item-3/veteran-party-2019/42-pozvanka-na-veteran-party-2019
Kdo se objeví včas, může se i svézt.
Ted jsem si zase prehral tu Waldovu pisnicku, kterou Sumavak prispendlil k uvodniku nahore.
Jak rad vzpominam na tu dobu! Jeste jsme se trochu bali komunistum hlasite nadavat, ale sepot byl hlasitejsi a hlasitejsi.Kdyz se pak v polovine sedesatych zacali komousi skorpit mezi sebou a Walda, Suchy a Slitr spolu s Bigbitaky vseho druhu jim k tomu vyhravali, bylo hej! Na chvilku. . .
Well, „ani na nebesich nezpivaji po cely cas“, rika jaden z mych beatniku. Ale, stalo to tehdy za to.
Jó, Matuška. Už se od té doby neobjevil tak mužný hlas. Nebylo to v síle…
Tak tak, St.K.! Mam tu Waldovu gramofonovou desku, na jejimz obalu je namalovany Waldemar, jak hraje na kytaru u taboraku. Malir Zdenek Burian tam pripsal:“Waldemaru Matuskovi, ktery zpiva jsko chlap.“
S Waldou jsem mel tu cest si pripit na ambasade ve Washingtonu, kdyz tady prijel poprve Havel. Borovicku nam tam, k nasi velke radosti, nalival nejaky bolsevik, pred kterym se do te doby kdekdo klepal strachy. Bila zastera pomocnika komunistovi nesmirne slusela. Kdyz jsem na to upozornil, Walda se rehtal, jak jen Walda se umel rehtat.R.I.P.
S těmi hlasy je to divné. Jsou takové i onaké, U chlapů jsou třeba mužné nebo naopak čisté, tenorové. Z těch mužných je to třeba Tom Jones blahé paměti. V těch hlasech je tušená síla – která tam ale vůbec nemusí výt.
Měli jsme u nás basbaryton, který to v hlase měl. Když kdysi někdo něco nesehnatelného sháněl a za pultem byla ženská, poslal se tam tenhle pán. Sundal obřadně klobouk, pozdravil a… a pokud ta věc byla kdekoliv pod pultem, dostal ji. A to byl prosím gay!
Mít takový hlas znamená ten nejlepší vklad pro kariéru sňatkového podvodníka.
U ženských je to podobné. Jsou hlasy plné sexuálního příslibu a hlasy bez něj a rozsah mají stejný. Pokoušel jsem se v tom orientovat, ale nedospěl jsem k žádnému výsledku. Prostě to tak je a já nevím proč.
„A to byl prosím gay!“
Nádhernej mužnej sexy hlas měl Miroslav Moravec a tuším, že byl taky gay.
Ja doufam, ze nemluvite o pripadu teplej Walda! Olina a radka zenskych pred ni by velice nesouhlasila.
Ano, Mirek Moravec byl gay. No a? Ale byl výborný spíkr a velmi dobrý herec.
Zatím co Matuška gay nebyl a přesto měl velmi zajímavý hlas. Hlavně pro ženy, ale ani chlapům se neprotivil. O Tomu Jonesovi se jako o gayovi nikdy nepsalo… [;>))
Se vsi uctou, St.K.: Nevim, Kdo je Mirek Moravec. Jestli byl dobry herec nebo spikr, jak rikate, je na vas, komu hral, ci spoke to, abyste posoudili. Jestli je, ci byl gay, je nedulezite. Zrovna tak Tom Jones.
Nepasuje mne vsak Vase od boku hozene to, ze“ Matuska gay nebyl a presto mel zajimavy hlas“, jste rekl.
Neumim vyhodnotit zajimavost hlasu. Vim jen, ze v te zasrane, smutne dobe znel Walda a jeho Ruze z Texasu jako vanek oziveni a nadeje v te proklete, srandy proste bolsevicke dobe. Jestli byl Walduv hlas jen „zajimavy“, odmitam toto slovo. Nejsa hudebnim, ci hlasovym odbornikem, rikam jenom, ze diky lidem jako Matuska se dalo zit.
Zpátečníku, a co se vám na tom nelíbí? — To jsem snad naznačil dost zřetelně, maYdo. Nelíbí se mi, že pro Kroupu a jemu podobné jsou to vždy politici nebo řečníci hlásící se k českým zájmům, jimž je prý nasloucháno slepě. Kroupa jistě nepředpokládal, že jím jmenovaný Pepa Vošahlík bude dědicem myšlenek Václava Havla nebo třeba Evy Holubové…
Pochopitelně když přijde politik a řekne kupříkladu (elegantní tautologii) „naše země je naše“. dočká se samozřejmého, automatického souhlasu asi spíše než quislingovský aktivista s transparentem „naše země není naše“. Odtud však je ještě daleko ke slepému naslouchání.
Co napsal Kroupa, mi proto připadá jako typický pravdoláskařský doublestandardism(us): Když někdo mluví o národních zájmech a setkává se se souhlasem, je to jedině proto, že mu slepě naslouchají primitivové, že áno… Proti tomuhle jsme se měli ohradit dříve a mnohem ostřeji. Je také moje chyba, že jsem to tehdy před 20 nebo 25 lety nedělal.
Dobré ráno vespolek,
Walda měl hlas nádherný, za sebe bych ho charakterizivala jako „lidsky vřelý, srdečný“. Prostě mu člověk věřil, ať to byly žluté texaské růže nebo láska schovaná do věží (v muzikálu Noc na Karlštejně – ten mám ráda, neboť obsazení filmového provedení bylo skvělé celkově – samozřejmě pan Kopecký v roli druhého záletníka nemohl chybět). Pravda, s K.T.O. to už bylo trošku popíkové, ale na Waldovi to stálo slušně. R.I.P.
Moravec nebyl vyloženě krasavec, ale hodně daboval „chlapáky“ – dokonce Yves Renier, když ten dabing slyšel, začal záměrně mluvit hlubším hlasem, neb se mu to moc líbilo.
https://www.krajskelisty.cz/praha/21660-byl-tak-dobry-ze-ho-napodoboval-i-slavny-yves-renier-nejvetsi-vasen-nakonec-zaplatil-zivotem-tajnosti-slavnych.htm
Myslím, že v tom spočívalo tajemství kvality českého dabingu – přijde mi, že za socíku se hodně dbalo na to, aby dabér odpovídal danému herci nejen hlasově, ale snad i vzhledem – viz pan Filipovský a deFunes 🙂 A Věra Galatíková vždy dabovala Annie Girardot. A pokud si dobře pamatuji, tak první filmy s Belmondem daboval pan Tříska, po emigraci to pak zdědil Jiří Krampol (ten má stejně přeražený nos :D). Teď v TV tvorbě dabuje stále jedna skupina, takže stejný hlas můžeme slyšet v pěti po sobě jdoucích seriálech….
Ale jo, Waldův hlas prostě na české scéně nemá náhradu.
StK, tohle papež neprohlásil. Přinejmenším ne všechno. Například o stvoření člověka…Je to v v rozporu s učením katolické círke a křesťanství vůbec. Nesouhlasí to obsahem aní stylem vyjadřování, třebaže by šlo o překlad. Je to podvrh, jeví se mi z „českého“ zdroje.
Co se týče té šestnáctileté „gertrůdy“, je aktivistické telecí, jedno z mnoha, které si aktivisti vybrali jako Johannu z Arku.
Venku příjemných patnáct.
Matuška měl hlas s velkým potenciálem. I pro herectví, dabing. Ohromný talent. Rozvinutí bránil nedostatek sebekázně, jakou měl Gott. Příčina emigrace – Blechová a její představy o „lepším“. V rozhovoru na HA jsem slyšel jeho ideologickou úlitbu. Jak byl nesvobodný. Že právě on, patřící mezi prominenty. Koncem osmdesátých tu chyběl, tak i potom.
Kdyby tisíc klarinetů – to je můj nejoblíbenější. Muzikálová lehkost, vtipnost, spojená s myšlenkovou hloubkou postavenou na výborném nápadu, hvězdné obsazení, vynikající výkony.
Pak třeba Fantom Moriswillu.
Dabing- bejvávalo. Teď všechno zní jako „Ulice“. Rotace kádrů. Tak jako ve filmech zpoza Louže. Recyklace těch samých ksichtů bez ohledu na charakter postavy, plochost. Herecké osobnosti – bejvávalo. Kultura se posunula. Nejen u nás. Kdeže je ta záplava úžasných francouzských a italských filmů. Zdejší filmy? Omezenost rozpočtu je znát na každém kroku. Občas se přinachomýtnu k natáčení. Nedivím se. Ohromý štáb, catering, servis, celá ulice obsazená kvůli malé scéničce. To nědo stojí. Přitom nedokážou natočit to co dokázal například Martin Frič s tehdejšími prostředky.
2 P.M.:
A v onm témbr hlasu je to kouzlo. Nijak nesouvisí s povahou nebo postoji osoby samé, ale působí. Nějak. Každý si promítá do něho co si sám přeje. To je všechno.
2 Matzurka:
Víte, jak se pozná starší český film nebo dabing? Když sedíte ve vedlejším pokoji a doléhá zvuk z TV a slyšíte dialogy, scénickou hudbu i ruchy je to „starší práce“. Když něco z toho převažuje a něco jiného zaniká, jedná se o nejspíše o „rychodabing“ nebo moderní český film, kdy je podstatné, kolik minut se za frekvenci udělá, protože minuty jsou peníze. Výjimkou jsou filmy z amerických studií, kdy má nad dabingem supervizi původní studio a takové věci nepřipustí (neuvolní k distribuci).
2 Schumacher:
Jistě, text mi připadal nepravděpodobný, což píšu. Nicméně mě donutil se podívat i na jiné papežovy postoje. Je to „maglajz“ – ovšem může být způsoben taky interpretací novinářů. Což je problém, který mě zajímá (a irituje).
Johanka z Arku – ano. Podle popisu historiků (taky se jim sice nedá moc věřit, jsou to názory několikrát opisované a přepisované) trpěla Johanka stejnou duševní poruchou. Myslím, že to nejsou jen ty dva případy v historii. Problémem ale je, že tito lidé se dost špatně ovládají a často se „loutkářům utrhnu ze špagátků“. Pak třeba skončí na hranici.
Se zájmem budu sledovat názory té pubertální osůbky na atomovou energetiku. Má ve svých názorech rozpor a tahle porucha to sice připouští, ale celý systém je tímto rozporem „podminován“.
Wiki to říká docela podrobně:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Asperger%C5%AFv_syndrom
2 Schumi:
Jak jsem si tak četl na Wiki, dospěl jsem k názoru, že některé příznaky Aspergerova syndromu mám i já sám. Třeba nerad telefonuji. Když nevidím na toho, s kým mluvím, jsem dost nejistý. [;>))
Dobré ráno,
„Ano, Mirek Moravec byl gay. No a? “
No nic, Starý kocoure. Jen to, že byl popřením všech obecných představ o pištivých zženštilých hlasech homosexuálů.
Takovej komisař Moulin by bez Moravcova hlasu zdaleka nebyl tak sexy.
A s tím, že to byl výborný herec a spíkr jednoznačně souhlasím.
Pro P.M. ještě jednou a česky:
A v onom témbru hlasu je to kouzlo. Nijak nesouvisí s povahou nebo postoji osoby samé, ale nějak působí. Každý si do něho promítá to, co si sám přeje.
To je všechno.
http://techfocus.cz/veda-vesmir/1235-vesmir-se-podle-poslednich-mereni-rozpina-rychleji-nez-jsme-cekali.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Těch možných světů jen na tomhle maličkom záběru z jejich minulosti. Když si představím, že tam někde za neprostupnými přehradami časoprostoru je někdo s kým by bylo príma pokecat o vesmíru, životě a tak vůbec….A že tamten někdo si říkal či říká to samé… Ach jo.
A my se tady pinožíme s takovými malichernostmi….
„Nelíbí se mi, že pro Kroupu a jemu podobné jsou to vždy politici nebo řečníci hlásící se k českým zájmům, jimž je prý nasloucháno slepě. “
No, já teda jsem to pochopila tak, že shrnul, že se tam slezli slepí naslouchači jak ze strany Okamůry tak ze strany odpůrců Okamury.
A že i politici nebo řečníci, hlásící se k českým zájmům přitahují i lidi, kteří mají potřebu někomu slepě naslouchat a všelijaké magory, to snad nepopřete.
Ledaže ten důchodce, co chtěl vykolejit vlak, byl ve skutečnosti pravdoláskařskej agent a udělal to proto, aby zdiskreditoval Okamůru 😀
Já ty Kroupovy komentáře občas čtu, ne že bych s ním souhlasila ve všem, ale jestli on je pravdoláskař, tak to radši neotevírejte doma ledničku, protože by na Vás nějakej pravdoláskař mohl vyskočit.
Ještě k dabingu:
Jde dokonale zmršit, i když se k jinojazyčným filmům dodává tzv. ruchová stopa, kde je všechno, kromě dialogů. Zažil jsem to na „SF“ filmu „Predátor“. Někdo z pohodlnosti tyhle stopy protáhl kompresorem dynamiky, takže prasknutí větvičky bylo stejně hlasité, jako výstřel z velkorážního kulometu. Naštvalo mě to natolik, že jsem vzal původní americkou verzi a dosadil jsem si tam české dialogy z ono zmršeného. Bavil jsem se s tím asi tři dny. Byla to pochopitelně jen moje profesní zaťatost, kopie byla jenom pro mě.
Porovnával jsem třeba „Jurský park 1“ s původním a s dabovaným zvukem a tam si majitelé práv věc pohlídali.
O omezeném počtu míst „na kolotoči“ seriálů a dabingů nemluvím – na seriály se (nejen z tohoto důvodu) nedokážu dívat. Na naše už tím tuplem ne.
Nemyslím, že bych tím o něco podstatného přicházel.
To Schumacher (10:39):
Jak rychle se rozpíná vesmír je sice pro něj samotného životně důležité, ale asi se konce vesmíru nedožijeme ať už bude takový nebo makový.
Ostatně si myslím, že kdyby nějaká další měření (vždy na hranici technických možností) ukázala opak, do několika týdnů by se objevila nová teorie, zcela odpovídající naměřeným hodnotám.
Zajímají mě přízemnější věci, Třeba jako příšerná nenažranost velkých korporací:
https://www.novinky.cz/ekonomika/503430-pepsi-zaluje-indicke-farmare-odrudu-brambor-ma-chranenou-na-vyrobu-chipsu-lays.html
Někdy si říkám, že to nakonec nemůže být hlavní příčinou sebelikvidace naší civilizace.
Mně by na tom zajímalo, kocoure, na základě čeho firma má práva na to, že nikdo jiný nesmí nějakou odrůdu pěstovat. Kdo ji právo na ochranu udělil?
Nevím maYdo, to by snad mohl odhadnut Schumacher.
Připadá mi to jako „právo silnějšího“, právo monopolního odběratele. Stejná práva, jaká si usurpují třeba naši mobilní operátoři. Ti zase jako kartel poskytovatelů. Ale nejsem (ani náhodou) právník.
Když si takový brambory přesto vysázím, tak na základě čeho mně odsoudí? Jakých zákonů? Zákonů firmy Pepsi?
My sice nadáváme na EU a její byrokracii, ale ona spousta těch regulací pochází právě od velkých společností a kartelů. Zbavili bychom se těch regulací, kdybychom odešli z EU? Obávám se, že ne.
Jasně, slechtitele tomu věnují hafo peněz a leckdy celá desetiletí proto, aby si zadarmo danou odrudu Lidstvo užilo….
Jaxi ponekud vice práce, než bylo nutno pro natočení Bangovic koprolálií či navrhu Kaplickeho knihovna….
Šimone, navrhnout Kaplického knihovnu obnáší poměrně dost práce. Nemusí se Ti ten výsledek líbit, nemusíš mít rád autora, ale ujišťuju te, že navrnout barák – jakýliv, i blbej – obnáší poměrně dost práce.
Kolik práce obnáší šlechtění brambor a natáčení Bangových koprolálií, nehodnotím, nemaje ponětí ani o jedné z obou činností.
Stran tej odrůdy – no já se ptám právě proto, že by mně zajímalo, jak mají ty práva ošetřena a kým. Řekla bych, že pokud by měla být odrůda patentována, pak si ji asi měli patentovat šlechtitelé a ne firma pepsi.
Jinak si myslím, že to je hlavně reklamní tah, na podporu reklam, kde se hlásá, jak jsou echt přírodní. On ten výsledný produkt totiž mocpřítŕodně nechutná a nevypadá.
teď mi to sežralo komentář….
tedy znova stručně:
1) Neviděl jsem nic jiného, než fotky zelenou plísní olezlého modelu knihovna, kterou jakýsi grafik umístil do reálií Letné. Podobné modely vytváří moje vnučka pouhým upuštěním plastelíny na podlahu.
O geniálním systému táhel, kladek a pák na dolování unikátních tisků z jakéhosi předpeklí se jenom psalo a to velmi neurčitě. O požární bezpečnosti už vůbec nic, ale chápu, že tohle patří až do prováděčky…..dodnes nerealizované.
Věřím, že navrhnout nějaký barák je hafo práce (dovolím si připomenout, že žena celých 30 let dělala projektanta a dcera také chvilku po VŠ, takže jsem cosi „zaslechl“), ale to není tento případ.
Rozhodně těm bramborářům to šlechtění trvá mnohem déle.
2) Čím se asi ty šlechtitelské stanice živí, co prodávají ?
3) Pepsi versus šlechtitelé – víme, kdo je „autorem“ té odrůdy ? Vlastní šlechtitelská stanice Pepsi, která nakonec vím nejlépe, co jí s přihlédnutím k použité technologii zpracování na Leys vyhovuje ?
4) podobné sra–ky nežeru….
Starý kocoure,
v Ostravě šlo za socíku chytit TV Katowice, tak vím, co strašlivého jde s dabingem udělat 😀
Nojo, dneska už se s tím nikdo tak nepiplá, což je IMHO škoda. I když je to stejná parta dabérů, přeci jen… je lepší si ty seriály stáhnout v originále, maximálně opatřené českými titulky, když už teda jeden nechce zoufat nad slangem v seriálu používaném.
Ale souhlasím, minuty jsou minuty a čas jsou peníze…
Koukám, že nejsem jediná, koho při pohledu na Grétu napadla Johanka z Arku, byť té Ivan Lesný přisuzoval spíš epilepsii s aurou nebo snad schizofrenii ? Už nevím. Tohle děvče je možná věkem teenager, ale přiznám se, že z několika TV záběrů mám pocit, že puberta u ní ještě nenastala, kór když chodí učesaná s těmi copy… nevím, diagnostikovat z fotky neumím (na rozdíl od několika českých psychiatrů), ale řekla bych, že Asperger je to nejmenší, čím asi trpí. Manžel je v tomto ohledu sečetělejší, a taky předpokládá i další problémy, ne-li mozaiku, snad i mírného Downa. Ale to nám asi sděleno nebude, inkluze neinkluze.
A znovu můžu jen vyjádřit podivení, jak to že ji rodičové nechávají takhle zneužívat, protože IMHO o nic jiného nejde.
Duševní vlastnictví (autorství) je skvělé hřiště pro právníky. Moc se mi líbil spor o slogan „A co děti? Maji si kde hrát?“ Vypadá to, že nakonec bude patentově (autorsky ošetřeno i „Dobrý den“, když už je ve sporu o autorství autorství i pozdrav „Slunce v duši!“.
Kříž, hvězda nebo tři vykřičníky (nové šílené logo Ostravy). Co takhle Blue Line nebo Rot Ring – tedy pokud to nebude napodobovat zavedené tovární značky. Spor o Hurvínka, Krtečka nebo Ferdu Mravence.
Mám pocit, že v době, kdy na zkopírování něčeho stačí běžná technika a trochu drzosti je autorské právo pozvolna odsouzeno k zániku.
Muzikanti se hádají, jestli k tomu, aby nebyli podezříváni z plagiátorství stačí melodii transponovat třeba o půl tónu nebo nepatrně změnit rytmus.
Místo tvorby – frčí soudy.
2 Matzurka (27.4.2019 | 16.25) – IMHO, ty rodiče z toho mají sami vejvar… A jak říkal starej Vespasianus – peníze nesmrděj…
2 Starý kocour (27.4.2019 | 16.27) – a co potom chudák obyčejnej kyslík… Samozřejmě molekulární… Ale tam mají asi smůlu – tento symbol je využíván už více než 100 let… No, nicméně mi to stejně přijde úchylné…
už mi to sežralo 2 komentáře – co tenhle ?
hmm….. už se mi na to knihovno reagovat nechce…..
next time!
“ Moc se mi líbil spor o slogan „A co děti? Maji si kde hrát?“ Vypadá to, že nakonec bude patentově (autorsky ošetřeno i „Dobrý den““
No, tak na tomhle poli by se dalo hodně ještě sklidit. Vemte si třeba různý filmový hlášky. Ty plácá kde kdo jak ho napadne a autor to přitom vymyslrl pro nějakou postavu do filmu a ne pro vás.
To by take mělo být zpoplatněno, ne?
Mohl by to být doklad jako na lítačku. Prostě si koupíte kartu, která vás opravňuje k tomu, používat v konverzaci filmové či jiné hlášky. Když ještě vezmete v úvahu, že byste si mohli předplatit různé tarify ( třeba jen hlášky jedné postavy nebo hlášky z určitého typu filmů nebo i literární citáty), tak konverzace, kde si účastníci navzjem prokazují, že jejích bonmoty jsou v souladu s platným povolením by nabrala zajímavý grády. Ke zvlášť sofistikované konverzaci by bylo vhodné vodit si právního zástupce.
Jo a Vy byste, PeSi, samozřejmě musel před zkouškou zkontrolovat, jetsli mají studenti uhrazené poplatky za používání Pythagorovy věty a Archimedova zákona a nepustit neplatiče poplatku ke zkoušce.
Počasí nic moc, ale nechcalo. https://aerokarel.rajce.idnes.cz/Chvalska_tvrz_2019
Netuším, zda se někdo pokusil o copyright týkající se Pythagorovy věty či Archimedova zákona, ale něco podobného tu bylo coby „Indiana Pi Bill“. kdy lékař a amatérský (a nejspíš nevalný) matematik Edward J. Goodwin se rozhodl prosadit „svoji“ hodnotu π zákonem. Což se mu málem podařilo. Jen na okraj jest podotknouti, že ta hodnota byla naprosto špatná a neméně špatné bylo i její odvození. Mr.Goodwin ji totiž odvodil na základě jím „prokázané“ kvadratury kruhu, přičemž nemožnost oné kvadratury byla prokázána cca o 15 let dříve (Ferdinand von Lindemann).
StK, korporace nemá (většinou) nemá moc zakazovat. Tu má stát. Pepsi se žalobou domáhá státní ochrany. Klacek nedrží Pepsi, ale stát.
Podobně EU. Bez zdejší státní „převodovky“ nezmůže nic.
„Podobně EU. Bez zdejší státní „převodovky“ nezmůže nic.“
Pravda, Schumachere.
Někdy se tážu, zda všichni ti, kdo volají po státní suverenitě, uvědomují, že pokud stát využije svoji suverenitu k buzeraci svých občanů, tak nemá nějaký czexit vlastně smysl. Jako občanovi mi je poměrně jedno, jetsli mně buzeruje vlastní stát nebo EU.
Ta buzerace má jeden drobný rozdílek: Na místní buzeranty dosáhneš těžko, na EUnijní vůbec. A ti místní se navíc vymlouvají na ty EUnijní.
Karle, já zas nevidím podstatnej rozdíl v tom, jetsli na buzeranty dosáhnu jen těžko nebo vůbec ne. Stojí to čas, energii a peníze v obou případech, výsledek je vždycky problematický a leckdy by bylo lepší se radši o nic nepokoušet.
A mástní buzeranti se budou vždycky na něco vymlouvat. Když ne na EU, tak si najdou něco jinýho.
Já ten rozdíl vidím, ale nikdy mi mne nenapadlo ho někomu vnucovat.
2 Schumacher (20:51):
Nátlak korporací je ale hlavně cenový, založený na (místním) monopolu. S tím stát nic nezmůže, protože „svoboda podnikání“. Viz naši mobilní operátoři a neprokazatelný kartel. Indie zmíněna jen tak, bokem, neznám podrobnosti.
Úřad se nějak nezasazuje za rozbití („neexistujícího“) kartelu. Nejsem si jist, jestli příchod čtvrtého operátora s tím nějak pohne. Jde spíše o to, že duševní vlastnictví je čím dál tím hůř ochranitelné. Když se jedná o kšeftování ve velkém, tak snad ano. Pokud se ale jedná o krádeže „pro osobní potřebu“ je to, domnívám se, neřešitelné. Vzpomínám na šachy,které byly kolem snímání filmů kamerou v kině. IR vidění, sekuriťáci prohlíželi v kině kde co – jednoho hocha chytli a snažili se mu dokázat škodu v řádech milionů, pokud si ale pamatuji, skončilo to jen výstražným trestem.
Ti chytřejší dávají kumštýři kopie volně k dispozici (a dostávají se do sporu s OSA) a peníze získávají pomocí koncertů. Jarek Nohavica a některé jiní sólisté a kapely. Koncert (živou produkci) okopírovat moc nelze.
===
Co se týče patentů a průmyslových vzorů – je tu na kradení Čína. Už jsem našel několik výrobků, které byly doslova okopírované i s chlupama. Někdy horší kvalita, někdy ne, ale srovnat si schemata není zas takový problém. Sice si některé firmy dokumentaci chrání jako oko v hlavě, ale Číňané výborně ovládají reverzní inženýring.* Tady ji stačí koupit jeden kus a za pár týdnů se tu objeví tisíce kopií za pětinu ceny.
Proč jim to funguje? Protože tady v „civilizovaném světě“ hraje hlavní roli label, značka, nikoliv užitá hodnota výrobku. A snobové, kteří na label slyší. (Už jsem podotýkal u mikrofonů Neumann). A tak se nečínské firmě nevyplatí něco vyvíjet, protože když to vyjde ven, tak se brzy z Číny ozve obrovské, zdrcující echo. Když zakážeme dovoz z Číny, bude se to posílat přes třetí země.
Snad jedině zastavit obchod a dostat se tak kdesi do protosocialismu.
Je to prostě (aspoň si myslím), další neřešitelný případ.
*/ Ta schemata , německé i to čínské byly získány taky obkreslením z PLD. Mikrofon MG dřív kvůli opravám, čínský proto, abych zjistil, co to je za zapojení. Tak asi ve dvou třetinách práce se mi vybavilo, že jsem už cosi takového kreslil. Vytáhl schema z PC a už jenom kontroloval změny. Nebyly, jen v rozložení součástek.
[;>))
„…ale nikdy mi mne nenapadlo ho někomu vnucovat.“
Tak ono to vnucování bývá obvykle kontraproduktivní. Každej člověk vidí věci trochu jinak a jiné má zkušenosti, podle kterých usuzuje.