Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. OT: Foundry už dávno nic nenapsal o Kometě … 😉

  2. No fajn, dobrý!
    Ale to je pořád dokolečka jen ten první krok!

    Mně ovšem chybí co dál?
    Co by tedy Trump udělat měl, aby to bylo dle ekonomického foršriftu správné?

  3. Já bych snad jen zlomyslně dodal, že Trumpova starost o maximalizaci pracovních míst se podezřele kryje s jedním ze základních úkolú FEDu, tedy
    řízením peněžní zásoby a monetární politikou zajistit
    – maximální zaměstnanost
    – stabilní ceny
    – stabilní úrokovou míru
    Budou tedy FEDi jistě programem pana Trumpa naděení 🙂

  4. Rputi,
    jednotnej ekonomickej foršrift neexistuje 🙂
    Trump použil mix pravicových a levicových metod Anebo ještě spíš odmítnutí některých pravicových manter,jako je volný trh,volný pohyb kapitálu.
    Fakticky byla Nafta podnětem ke stěhování továren do zemí s lacinější pracovní silou..
    Snížení daní – přilákat prachy zahraničních poboček,které se povalujou na jejich účtech v zahraničí,aby se vrátlily “ domů“ a nechaly se zdanit v USA
    Za druhé více méně bránit vývozu kapitálú a investicím v zemích s lacinější pracovní silou.
    To Mexiko je jen začátek….
    Spor bude i s Čínou…Ovšem ta je hospodářsky mnohem silnější,a opatření proti ní je třeba pořádně promyslet.

  5. Halle, Ty to vidíš strašně jednoduše. Trump je hráč s velmi vyvinutými instinkty. Takže, jakkoliv z klasického pohledu se mi prostě překážky trhu a celní bariery nelíbí a upjatý merkantilismus může skončit jako pokřivený trh státem preferovaných monopolů, Trump není fanatik typu Tomšíka a asi ho to zas až tolik netrápí. Politika, zejména hospodářská není statická záležitost a tam já se domnívám, že Trump se jako všude bude snažit o získání co nejlepší posice v možném dynamickém prostoru, tedy o nějakou dynamickou formu Nashova ekvilibria, abych se vyjádřil srozumitelně.

  6. Halle,
    já se ptám ekonomů, co je správné, dle jejich učení?

    Jak se např. bránit proti státnímu dumpingu, který Čína ráda provozuje?

  7. (5) Politicky to možná ukecá (ale je problém, který nadhodil Šimon), ale ekonomicky nevidím nic dobrého, co by ochranářství mohlo přinést.
    (6) Státní dumping (pokud ho někdo provozuje, respektive provozuje více než je běžné) je záležitost politická, takže na ni těžko odpoví ekonom. Ekonomicky je to neřešitelné, zabránit tomu. Nejspíš by šlo to využít.

  8. Pěkný článek, Modrý ptáku, děkuji. V principu souhlasím, jenže takříkajíc up to a point… Měl bych dvě poznámky:

    1) Jedna (snad jistým způsobem přinejmenším nadbytečná) věc by byla pečovat o vytváření pracovních míst v plně liberální ekonomice, jiná ve státě, kde nezaměstnaní mají právní nárok na ekonomickou podporu.

    2) S tím copyrightem a příbuznými právy k duševnímu vlastnictví… Já bych se prosím držel jejich původního (deklarovaného) účelu, totiž podpořit techn(olog)ický, vědecký a kulturní rozvoj, z nějž pak mohou získávat benefity i ostatní lidé, včetně těch, kteří by vytvořit něco podobného buď nebyli schopni, anebo s náklady podstatně vyššími, než jim vznikají povinností za copyright platit. Jinými slovy, viděl bych to jako otázku nastavení parametrů, např. délky trvání autorských a patentových práv. A k tzv. defensivním patentům ovšem nemám sympatii vůbec žádnou, o softwarových nemluvě.

    Díval bych se na to nějak takhle: Kdybychom si zkusili představit nějaký alternativní svět, který má stejně mocné technologie jako náš, ale místo duševního vlastnictví užívá nějaký jiný koncept, jak by asi vypadal z hlediska těch, kdo v našem světě do vývoje těch technologií investují? Nejspíš i v něm by bylo třeba takovéto investice nějak chránit. (Anebo ne? *)

    V našem světě, zjednodušeně vzato, část těchto nákladů na ochranu zaplatí investor (patentoví právníci, potřeba vyvíjet řešení, která jsou patentovatelná, ač třeba technicky neoptimální, atd…), část konkurence, část konsumenti (mj. rovněž tím, že si museli koupit technicky neoptimální řešení). Kolik bude součet nákladů na ochranu investice v tom alternativním světě? (Já to říci neumím už jen proto, že nedokážu vymyslet žádný principiálně odlišný systém.)

    Anebo teď mohu odhodit jeden výchozí předpoklad a netrvat na tom, že v alternativním světě budou technologie stejně mocné; nebudou-li investice do nich chráněny, budou tam ony slabší či silnější?

    *) Doposud jsme implicitně předpokládali, že ekonomika bude víceméně liberální. Zajímavý příklad ochrany duševního vlastnictví ovšem poskytoval reálný socialismus; tato v něm de facto ani de iure téměř neexistovala. Tím přirozeně odpadly i náklady na jeho ochranu, přičemž případné konflikty si režim vždycky nějak ošéfoval už díky tomu, že mu fakticky patřila celá ekonomika. Ovšem charakteristické je, že jich celkem ani moc nebylo…

  9. 7 AeroK
    Já tu házím moderními teoriemi ad sekvenční ekvilibrium a dočkám se českého překladu že to prostě politicky ukecá 🙂 🙂 🙂

  11. (9) No jo, moderní teorie, já jsem vyhlášený staromilec. 😛

  12. Dobré zas ráno… Tak mezi Táborem a Prahou globálně -12. Jebať taká robota…

  15. 12

    Byloihůř….

    Vůbec nejnižší teploty v historii naprosté většiny našich meteorologických stanic nastaly 11. února 1929.

    Rekordní hodnotu minus 42,2 °C naměřila stanice u Stecherova mlýna v Litvínovicích nedaleko Českých Budějovic. Druhou nejmrazivější oblastí se staly Těšínské Beskydy. V Jablunkově teploměr klesl k minus 42 stupňům. Průměrné únorové teploty pak odpovídaly podmínkám v Archangelsku za polárním kruhem.

    V Ostravě zamrzl vodovod a cena džbánu vody stoupala z koruny až na pět korun. V Olomouci umrzl voják na stráži. V brněnské zbrojovce poslali k ošetření sto dělníků s omrzlinami. Ve Stropnici u Římova se občan Tomáš Kubata proměnil v ledový rampouch sedě doma u stolu. A ve Frýdku dokonce hasiči neuhasili požár, protože jim při -41 °C zamrzla voda v hadicích.

    Obavy z jarních povodní se nepotvrdily, mráz totiž ustupoval jen pozvolna. Zemědělci mohli zasít nejdříve v dubnu. Po ránu se vydávali na pole v kožichu a teplé čepici. A na stinných místech ležel sníh ještě do května.

    http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/nejkrutejsi-zima-v-novodobych-ceskych-dejinach–1453487

  16. Z dnešního Macka:
    „Uprchlíci se vítají, to je základ demokracie, školil Hollande po telefonu Trumpa.
    Což pronesl prezident státu, kde již přes rok platí výjimečný stav. Být Trumpem, zavěsil bych.“
    No, já bych se ještě otázal, nakolik vyjímečný je stav, který trvá déle, než rok?
    Ano, chápu, že dočasný pobyt sovětských vojsk trval 23 let… Tak jenom jak dlouho může trvat vyjímečný stav? V takové příkladně demokratické zemi, jakou je současná Francie?

  17. Dobré ráno
    12 PeSi
    ad Jebať taká robota…
    No – zdánlivě úderné heslo. Pan Bush šel do voleb s heslem podobným „JEB can fix it“
    http://i0.kym-cdn.com/entries/icons/original/000/019/196/5637fa26c4686.image.jpg
    No – nevyšlo to. Každý prostě raději po vlastní ose 🙂

    Minus -12 je příjemné teploučko, kdy sníh krásně křupe pod nohami a tělo pookřeje.
    Minus 40 jsem zažil týden v kuse. Nic strašidelného, stačí více vrstev z funkčního prádla, dobré rukavice a hlavně boty. Žádný zipy ale knoflíky. No a pak taky nějaké návyky, jako se třeba před cestou vyčůrat. Ono to pak u stromu skoro nejde 🙂

  18. >> skimic
    JEB can fix it – nějak jsem si vzpomněl na B.Malamud: The Fixer

  20. Trump na Twitteru
    The joint statement of former presidential candidates John McCain & Lindsey Graham is wrong – they are sadly weak on immigration. The two Senators should focus their energies on ISIS, illegal immigration and border security instead of always looking to start World War III.
    Spolešné stanovisko bývalých presidentských kandidátů Johna McCaina a Lindsey Grahama je chybné – jsou bohužel nepřesvědčiví co se týče imigrace.
    Ti dva senátoři by měli nasměrovat svoji energii proti ISIS, ilegální imigraci a k ochraně hranic namísto konstantní snahy rozpoutat třetí světovou válku.

    Pane Trumpe – oni už se nezmění. Při veškerých jejich bývalých kvalitách – nyní to jsou již jen staří porarašení ješitové 🙂

  21. Pavel Kohout:

    „…Éra Clintona a Albrightové byla dobou, kdy byla zaseta semena mnoha problémů. Bill Clinton zanedbával bezpečnost do takové míry, že vůbec nevěnoval pozornost prvnímu útoku Al Kajdy na newyorské Twin Towers v únoru 1993. Chybělo tehdy jen málo – pár metrů – a obrovská nálož v podzemních garážích mohla pokácet jeden mrakodrap tak, aby padl na druhý a vzal jej s sebou k zemi. Namísto 11. září 2001 mohl být černým dnem 26. únor 1993. Jen o pár metrů to tehdy teroristům nevyšlo.

    A co udělal Clinton? Vůbec nic! Ignoroval celou záležitost, dokonce ani nenasadil na její vyšetřování elitní skupinu ze CIA. Případ byl vyšetřován jako běžný zločin, nikoli jako bezpečnostní hrozba pro USA. Podobných teroristických útoků Clinton ignoroval ještě několik. Byl to právě Clinton a jeho administrativa – včetně nejhorší ministryně zahraničí všech dob, Madeleine Albrightové –, kdo otevřel dveře terorismu svým lajdáctvím, neznalostí a nezodpovědností. Svět si doposud neuvědomil, jak neuvěřitelně špatným prezidentem Clinton byl a jaké následky měly a mají jeho chyby.

    Pokud jde o G. W. Bushe, ten udělal první chybu invazí do Iráku. Druhou, vážnější chybu, udělal tím, že předpokládal, že Irák je civilizovaná země, která je schopna sama sebe demokraticky řídit. Nebyla to pravda. Irák měl být rozdělen na nezávislý Kurdistán a na několik závislých území. Jenže toto uspořádání by nebylo „politicky korektní“, takže výsledkem byl chaos, násilí, bída, smrt a nakonec vzestup Islámského státu během vlády prezidenta Obamy, který byl v zahraniční politice snad ještě bezradnější než Clinton a G. W. Bush dohromady.

    Je jen dobře, že tato éra – éra ignorování skutečných rizik a boje na nesprávných místech světa – již snad definitivně končí. Americe dochází, že střet civilizací, o kterém psal profesor Samuel Huntington, je bolestivou všední realitou, které je nutno čelit adekvátními prostředky.

    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Pavel-Kohout-Albrightova-Ta-nejhorsi-Clinton-Zamlcena-pravda-Uz-50-let-trva-akce-proti-belochum-ci-muzum-473381

  22. 18 dvd
    neznám, byť jsem o tom slyšel. Něco s rusákama nebo židama?

  23. (14) Je jen otázka, odkud Tomáš nabral ty „liberály“. Že by uvěřil tomu, že se kdejaký zelený komouš za liberála prohlašuje?

  24. (20) To přece říkali o Churchillovi také, válečný štváč!

  25. 23 — Nojo, to je z toho, že se neujala moje zkratka PL: pravdoláskař či pseudoliberál…

    Vždycky je hrozná chyba přijmout jazyk protivníka a nechat si ukrást vlastní: Solidarita, pravicový nacismus, tolerance, rasismus, populismus, nenávist, nenávist, fašismus…

  26. 24 AeroK
    překvapením jsem zústal s pootevřenými ústy a doširoka otevřenými „očami“ (nebo otevřenýma očima?)
    Ty srovnáváš ty dva děduse s Churchillem?

  27. KOHOUT VELMI DOBŘE. Vzpomínám na vystoupení rozlíceného plukovníka Ralpha Peterse, který poté, co odešel do důchodu a byl zbaven některých závazků mlčenlivosti, si stěžoval na Clintonovu bohapustou bezstarostnost. CIA už tehdy šla po binLadinovi. Dokonce infiltrovala některé skupiny mujahedeenů v Afghanistánu s podporovou vedení Severní Aliance. BinLadin byl lokalizovám ve výcvikovém táboře v oblasti Bora-Bora a velení speciálních sil AF žádalo o povolení tábor zlikvidovat. Clinton hrál golf a styčného důstojníka odkázal do golfového klubu, aby vyčkal až president dohraje. Byly ztraceny dvě hodiny. Když konečně Tomahawky dopadly na tábor, byl binLadin už pryč. Ahmada Masúda nechal bez výrazné podpory a ochrany, což vedlo k jeho zavraždění a ztrátě nejvýraznější spojence USA v Afghanistánu. Kdybych byl doma a měl přístup ke své knihovně, mohl bych pokračovat dlouhým výčtem Clintonvých selhání.

  28. 21

    Pavel Kohout se mýlí, CIA nemá právo vyšetřovat na území USA. To je doména FBI.
    Její (CIA)doménou je zahraničí.
    Čili CIA – špionáž v zahraničí
    FBI kontrarozvědka doma.

  29. >> skimic 22
    Pojednává o obojích, i když bych neměl zapomenout na Ukrajince. Ač kniha všeobecně chválená, nepřišel jsem jí ale nějak na chuť.

  31. Halladine,
    asi příliš nechápu, ale ta oblast Bora-Bora snad není uvnitř USA. Nebo to mám chápat tak, že CIA – chce-li s presidentem USA jednat – musí počkat až tento opustí území USA? Nebo snad na to golfové hřiště měli poslat nějakého kamaráda od FBI?
    Já se jen ptám.

  32. Tedy, když si to tak vezmu, z celého Malamuda pro mne dnes má nějakou hodnotu leda ta (poměrně krátká) povídka, v níž dohazovač nabízí svoji odrodilou dceru… Už léta jsem od něj nic nečetl, a nevypadá to, že v dohledné době budu.

    Jenže smysl knihovny — a chaosu v knihovně — je právě ten, moci se dát v tomto ohledu překvapit…

  33. Styčný důstojník může být rád, že ho golfovou holí neflák!

  34. >> Zpátečník 30
    A slovensky – Kto opravuje

  35. 32 Zpátečníku
    Vy jste to tedy četl. Doporučil byste to ke čtení? Za celý život jsem totiž nepřečetl tisíce knih a začínám si vybírat.

  36. Ne Spojené státy, ale Evropa je příkladem pro zbytek světa. Obyvatelé starého kontinentu to ale nechtějí vidět, tvrdí významný francouzský ekonom Jacques Attali.

    Někdo tu nedávno zmiňoval, že když se žid nepovede, tak to stojí fakt za to. A tenhle alžírský fanatik je toho důkazem živoucím.

  37. 35 — Správkaře? No, jeho předností je, že je poměrně krátký… Ale co si tak pamatuji, ten (ruský) útlak je tam vylíčen na můj vkus přespříliš melodramaticky. Možná bych si místo toho vzal Starou lásku od I. B. Singera, v ní najdete obsahově podobné povídky, ale jejich sentimentalita je na jednu stranu uměřenější, na druhou jaksi starosvětská.

    Anebo klidně třeba Martina Bubera…

  38. 35 — Anebo tu povídku o dohazovači? To je jen pár stránek, vyšla kdysi ve Světové literatuře a možná i leckde jinde. Ale když jsem ji náhodně zmínil před (svojí židovskou) kamarádkou, tvrdila, že byla taky zfilmovaná…

  39. Na Čro plus debata o základním nepodmíněném příjmu, Kovanda a nějaký „meloun“. Lahůdka! 😛

  40. 8 2. Zpátečníku naprosto souhlasím. „Duševní“ vlastnictví má být chráněno. Pro mě otázka není ano, nebo ne, ale míry, přiměřenosti.

    V té souvislosti je chybou vinit „zlé korporace“ namísto státní moci, která jim poskytuje ochranu v míře, která je kritizována. Ovšem zdá se, že míra ochrany je přiměřená, protože kdyby výjimečně nějakým selháním by došlo k nepřiměřenost, v „demokratických“ poměrech by rychle došlo k nápravě. Jestliže k nápravě nedochází, jsou možná dvě vysvětlení. 1. Že je to tak v pořádku. 2. Že není to tak v pořádku. Jestliže to tak není v pořádku, je žádoucí zabývat se systémem poskytujícím ochranu, ne tím, kdo ji využívá.

  41. 36 Nojo, to jsou celí voni. I v tom nepovedení se musejí bej nejlepší!

  42. 35 Jestli při výhledu, navíc nejistém, kolik života zbývá, není lepší ho prožít než pročíst…

  43. To, co Trump shrnuje pod ochranu duševního vlastnictví, se dá interpretovat jako obrana před průmyslovou a vojenskou – technickou špionáží.

  44. 6 mrtvých v mešitě v Quebecu. Pouze Breitbar uveřejňuje nějaký tweet z místa, který tvrdí, že jeden z útočníků střílel z AK47 a řval při tom Allahu Akbar

  45. http://zpravy.idnes.cz/klaus-kinkel-uprchlici-vztahy-cesko-nemecko-fmj-/zahranicni.aspx?c=A170127_102651_zahranicni_pas

    Skoro to vypadá, že starost o uprchlíky je hlavním a jediným úkolem každého skutečně pokrokového politika. Žádné jiné problémy Evropa nemá, a nebo jsou nedůležité.
    Důležité je dovézt každý rok milion „imigrantů“ a „integrovat je“.
    A důležitý je islám. Islám do každé obce, instituce…
    To je nějaká kolektivní psychóza ?

  46. 44-po netu kolují jména obou útočníků, ale zatím bez záruky. Znějí tedy hodně arabsky.

  47. 42 Schumi
    chtěls opradu napsat prožít a ne třeba pro….. nebo pro…….. ?

  48. 45 NoName
    žádná psychosa, ale plán je plán!

  49. 45 – když to budou vozit jen po milionu, tak jim to bude trvat sakra dlouho, než sem tu Afriku odstěhujou… 🙁

  50. Jedno úplné OT: před časem jsem poslala Šumavákovi pár slov k dani z nemovitostí – buď to přehlédl nebo nepovažoval za důležité pro tento web. Tak dodám jen informaci pro vlastníky nemovitostí a poplatníky:
    K placení daně – daň z nemovitých věcí se platí do 31. května, při výši daně nad 5000,- Kč je možno daň zaplatit ve stanovených splátkách.
    A letos je zavedena novinka.
    Finanční správa nabízí využití internetu – možnost zasílání informací o výši stanovené daně a údajů k zaplacení daně na e-mail daňového poplatníka. V tom případě by již poplatník nedostal složenku. Tuto službu mohou využít jen fyzické osoby (nepodnikající občané), které neplatí daň prostřednictvím SIPO nebo nemají zřízenou datovou schránku. Právnickým osobám jsou příslušné údaje zasílány do datové schránky. O zasílání informace k placení daně e-mailem je nutno podat žádost na předepsaném tiskopise – http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nemovitych-veci/informace-stanoviska-a-sdeleni/2016/informace-k-nove-sluzbe-zasilani-udaju-p-7638
    a tady je žádost:
    http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/Zadost_5559_pril.1.pdf
    A zpět k diskuzi o Trumpovi, imigrantech a zániku „západní“ společnosti. BTW- dnešní Klaus jr. je dobrý. Ale až ke konci. 🙂

Komentáře nejsou povoleny.