Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. 50 Dano
    pěkně děkuji. Se státní správou komunikovat emailama nebudu. To raději tu složenku.

  2. Skimici – je to volba každého osobně. Já jen, že mi pár poplatníků před dávnými časy sdělovalo, jak bezva je, že s finanzamtem komunikují emailově. 🙂

  4. 52 Dano
    komunikovat se státem, na to jeden musí být jako ostříž. Nikdy nespící ostříž! Kdepak e-mailem …

  5. Neboť – je nutné si uvědomit jaké jsou vlastně funkce státu: Vybírat daně a ty použít k zabezpečení vnitřního pořádku a k násilnému vynucení používání své měny.

  6. 50 – no pokud jsem to správně (již dříve v iDěsu) přečetl, musím jednak vyplnit formulář a druhak – a to hlavně – ho podat na příslušném financamtu……tím jsem to přestal číst, poněvač:

    1)v původním článku formulář nebyl, ale a hlavně
    2) bydlím v Praze, chalupu mám u Havl. Brodu a financamt byl původně v HB, nyní mi složenky zasílá (po jakési jistě velmi smysluplné reorganizaci) ouřad z Jihlavy.
    Takže než si to vyjasňovat, někam volat a nakonec i jet to podat, počkám si jako obvykle na složenku, kterou zaplatím z domova přes e-banking.
    Pro chalupáře prakticky nepoužitelné….

  7. a teď ještě vidím, že se financové sichrujou a že v případě pozdního doručení mailu mě to nevyvinuje z povinnosti včas zaplatit – u složenky to chápu, tam se věc posouvá přes několik bodů fyzicky, ale u téměř bezprostředního mailu……nein, keine danke….

  9. Hmmm..omlouvám se, další diskuze na téma komunikaced s FÚ se zúčastním až později. Život je… Právě mi volali, že náhle zemřel majitel galerie v naší vísce. Mimo jiné připravoval i mou mladší dceru k přijímačkám na obě výtvarné školy – střední i vysokou. Na obě ji přijali. Byl sice už pár let ležák po opakovaném ataku mozkové mrtvice, ale i tak – byli jsme u něj na návštěvě přesně před týdnem – bavili jsme se, žertovali… Život je někdy složitý.

  10. Tak v Kanadě v mešitě střílel „Kanaďan marockého původu“.

    Je Kanaďanem jenom chvíli a už nenávidí muslimy !

  12. 60 NoName
    tak zatím jsou ti študáci jenom podezřelí. V každém případě – na místě Justina Trudeau, angažovaného pokrokáře, bych zauvažoval nad tím, jestli by se mešity neměly dočasně zavřít. Přece jenom – umřelo tam 6 lidí, další jsou zranění a 5 stále v kritickém stavu.
    Není přece možné spoluobčanům dovolit aby se shromažďovali na místech kde můžou přijít o život.

  13. Já se klidně vsadím, že trpí duševní poruchou a čin nemá nic společného s islámem.

  14. 63 NoName
    máte na mysli pana Justina Trudeau? No já s ním nikdy naživo nemluvil tak to nedovedu posoudit. Je socialista, takže se duševní porucha takto explicitně vyloučit nedá. Ale snad šel na nějakou prohlídku než ho posadili na premiérA …

  15. Nicméně je mi divné, že po bakaláři z učitelství a umění nedokázal dostudovat ani ekologii … Je to o přírodě, zvířátkách, není tam matika ani fyzika …

  16. Dobré odpoledne,

    Skimici, to by ses se divil. Právě že to není jen o zviřátkách a tej matiky a fyziky se taky najde dost. Tedy pokud k tomu někdo přistupuje jako k vědě a ne jako k víře a politické příslušnosti.

    Možná , že právě proto nedostudovali.

  17. Odkud vlastně berete informace kdo byli ti útočníci? Na idesu o tom cudne mlčí,jinde ( tusim v lidovkach) tvrdí,ze jeden byl marockého původu,druhy má jméno nejspis francouzske,v nejaky diskusi někdo uváděl dvě echt arabská jména. Tak komu se da věřit?

  18. Dobré odpolední,

    skimici, maYda mi to vzala z klábosnice – ekologie jako věda má skutečně až nechutně mnoho matematiky (tedy pro milovníky kytiček, sójového latté a žvížátek). Jako diplomku jsem totiž některé jednodušší vzorce a výpočty naprogramovala v jazyce Basic pro tehdy velmi „pokrokový“ počítač IQ151 (resp. doma na vlastním ZX Spectrum Plus)… jo to byly doby 🙂

    V té kanadské mešitě – to si tam vyřizují účty sunniti a šiíti nebo něco dalšího ?

  19. 47 vím já, co jsem chtěl? To už je skoro pět hodin dávno….

  20. (51) Dano díky, využil bych, ovšem kdyby jim to stačilo zaslat mailem. Což, jak jsem vyrozuměl, nestačí. A bylo by to pro jejich pohodlí. 😛

  21. 59 Hlavně jestli plátna jdou na odbyt.
    60 Kanaďan marockého původu? Něco jako vepřové hovězího původu?
    62 Proč zavřít? Přijde obleva, eskymácké mešity roztají…
    Ostatně, než se k nám, obrozencům devatenáctého století, ty novinky z takové dálky dostanou, jsou dávnou historií. Prý tam mají i nějakou horečku. Zlatou. Jo, za mořem mají lecos extra než my tady v malých poměrech.

  22. Provedení zabránění kamarádění!

    ….Velká Británie vysílá jednu ze svých nejlepších válečných lodí torpédoborec HMS Diamond, typ 45, vybavenou nejnovějšími protiletadlovými raketami, na palubě s britskou speciální jednotkou 60 „mariňáků“.

    Tento krok je součástí největší vojenské britské demonstrace síly na hranicích Ruska po několika desetiletích a přichází poté, co premiérka uvedla, že politici Británie a USA se musí postavit prezidentu Vladimiru Putinovi….
    http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/zpravy/mayova-vyslala-valecnou-lod-do-cerneho-more-chce-ulovit-putina/

  23. Terezka Květnová si asi zkouší hrát na druhou železnou lejdy.

  24. Schumi,
    k tomu Kanaďanovi marockého původu: vévoda Wellington, narozený v Dublinu, se zásadně za Ira nepovažoval. Argumentoval takto: „Když se někdo narodí v koňské stáji, tak přece není kůň.“

  25. Tak teď jsem se v rádiu dověděl, že i když je na Novomlýnských nádržích téměř najisto ptačí chřipka, na hladině plavou mrtvé kačeny a tak, veteřina nevidí důvod pro zásah, dokonce nemíní mrtvé ptáky zkoumat a testovat. Protože se s tím prý i tak nedá nic dělat…
    Jaký byl tedy důvod testovat mrtvé ptáky jinde … Tam se asi něco dělat dalo.
    Kdo významný má velkochovy někde u Novomlýnských nádrží ?

  26. 73 Quivisi,
    no měla holka starost, aby ji vedle Doníka někdo nepřehlíd. I červený šatičky si na to vzala! 😀

  27. A Andělína dnes konstatovala, že německá kolonizace Ukrajiny úspěšně pokračuje:

    …“Vítám reformy, které se nyní na Ukrajině realizují. Podporujeme kroky pro komplexní reformy na Ukrajině a budeme i nadále poskytovat pomoc a rady“, řekla Merkelová.
    Poznamenala přitom, že vývoz německých výrobků na Ukrajinu se za první tři čtvrtletí roku 2016 zvýšil o téměř 17%.
    „Jsme velmi potěšeni, že i přes tyto těžké časy a reformy, došlo na Ukrajině k hospodářskému růstu. Víme, že tam nyní působí 1200 podniků s německým kapitálem“, řekla.
    Politnavigator, Kyjev

  28. Ad střelba v Kanadě – jde o to, jaká to byla mešita a jakej byl onen střílející moslemín.
    Šííté se sunnity si navzájem střílejí v mešitach docela běžně.
    Tedy běžně v Iráku.
    Tipnul bych si, že šlo o sunnitu střílejícího šííty, v souvislosti s dobýváním Mosulu.

  29. 74 to dá rozum, protože nezáleží kde, ale z čeho. Stejně tak ne co velkýmm písmem je napsané na konzervě. Například „Vepřové ve vlastní šťávě“ od Hamé Babice, není vepřové.

  30. Jenom faktická poznámka: Hamé sídlí v Kunovicích. Už docela dlouho.

  33. Co dělat s ptáky na Novomlýnských nádrží ?
    Jedině vystřílet, což je docela problém – fůra by vzlétla, a odletěla jinam.
    A zas by se infekce šířila….

  34. No a neměly by se vybít chovy v okolí 3 nebo 5 km ? Jinde se to dělalo.

  35. Copak chovy, ale třeba ty lodičkáře, co tam člunkují? 🙂

  36. Vybíjelo se pouze pokud byly nemocné domácí či komerční chovy
    V přírodě má část ptáků šanci neonemocnět. V domácích chovech je pravděpodobnost nakažení velmi vysoká.
    Už chvůli podmínkám chovu – velká koncentrace na malé ploše atd. Takže vybít a desinfikovat.
    Čekat až ve velkochovu chcípne poslední fták je nepraktické.

  37. Ani v té praze se chvůli labuti chcíplé u mostu se nic nedělalo, nevybíjelo se ani v tom Holomůcu.

  38. Chovy byly vyvíjeny i preventivně. Hlavně u malochovatelů.

  40. 85

    Jo, pokud už byla infekce zachycena u domácího ptactva. Pokud jen u divokého myslím ne.

  41. aaaaa zase mrtva labut a kachna a zase a opet selektivni konani ceskych uradu…… Skoda, ze Hlodavec nema sve hovory z Mikulova, to by Bures ukazal pindika a hned by byl utracenej 😀

    Pred 14 dny jsem byl se zenou ve Vidni a kdyz jsme sli na veceri do Prateu, pres Praterstern, jsme nijak nezaznamelai zadnou znamku nebezpeci….. Asi jsme meli kliku. Jedine, co mne pripadalo hruzne, ze Zannoni, je v rekonstrukci a nikde proste nemaj lepsi citronovou. Ale v breznu to ocihneme znovu, nez to obladnou pristehovalci…..

  42. To je nějaká autosugesce, dokola opakovat nepravdivou informaci ? V některých případech byl vytýčen okruh 3 km a vše bylo vybito preventivně. Viz oblíbený google.

  43. Na toho violistu se zitra zeptam Adama P. Preci jen by to mel vedet lepe, nez novinari

  44. Karlsplatz podchod – tudy chodím na Naschmarkt. I s manželkou a vnoučaty. Podchod pod brněnským nádražím je horší.

  45. Já se znám jen s jedním hobojistou, ale to je vůl. Vydělává u filharmoniků a peníze dává na zhodnocení kamarádům.

  46. 92

    hoďte odkaz na případ, kdy byli nemocní divocí ptáci, a došlo k vybití bez toho, že by byla nemoc u chovaných zvířat.

  47. ad 75 Možná veterináři konečně uznali, že víte lépe co dělat a přizpůsobili se.

  49. No ano, Kristo, nejsem odborník. Proto nechápu, proč se jednou sbírají uhynuté kachny ve skafandrech a podruhé se tam nikdo z veterinární správy ani neobtěžuje.

Komentáře nejsou povoleny.