Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  4. Děkuji, HzŽ. Jojo, už to tak bude… Neuvědomoval jsem si, že se západní konec Jeseniovy svažuje tolik. Mezitím jsem si přečetl i komentáře pana Lenera…

    A co prosím ta fotka s maringotkou a PHA 5449? Tam by znalci Žižkova (což já nejsem) mohly býti vodítkem třeba ty zvláštně stupněné konsoly balkonů…

  5. 1591 – ptakopysku, jestli na CD tak jsi chlrič mocnější Augustina Sedláčka kombinovaného s Aristotelem. moje celoživotní úsilí by se vešlo na flešku 256k a ještě by zbylo.

  6. Zpátečníku, přehodnotil jsem úschovu fotek. Od doby kdy používám Sony A77 jjsem velmi pečlivě porovnával -raw a jpeg a rozhodl se ukládat fotky nasnímané za velmi dobrých až dobrých světelných podmínek v jpeg. Ušetřilo mi to terabyty a na zvětšeninách 800×600 prakticky nevidět rozdílu.

  7. Dopíjím chilský malbec Cimarron a loučím se s Fidlovačkou. Zítra budu většinu dne off-line. Takže nejspíš nejdříve v úterý z PA.

  8. Dobré zas ráno… Tak jak se dočítám, Šuláková došulákovala… No, já tenhle druh folklóru nějak nikdy nemusel, tak nemám co moc dodat…

  11. M.Kechlibar:
    Overtonovo okénko:
    …Co je tedy vlastně Overtonovo okénko? Je to výsledek pozorování toho, jakým způsobem se prosazují nové myšlenky ve společnosti. Lidstvo nemá rádo prudké změny, takže tento proces musí být pomalý, krok po kroku. A tak každá nová myšlenka prochází podle Overtona několika fázemi:…
    https://kechlibar.net/wordpress/2017/02/09/okenko-dovolenych-myslenek/

  13. Tak prej: Hurvínek na Hraaad !!
    No jo, koho ale na šiditele tý Ruzyňský knihovny ? – to teprve bude napínavý…….

  14. Bré ráno,
    ten můj červenej mrch furt jede. Trpajzlíci, co v něm jsou, asi přestali stávkovat

  15. Přečteno:
    Mladá Slovenka zveřejnila na sociální síti video, na němž pod slovenskou vlajkou roztrhá, pomočí a poté spálí svatou knihu muslimů Korán.

    Lze očekávat atomové bombardování Slovenska, Bydlí Halladin dostatečně daleko?

  16. A tohle už je vůbec ošklivé!

    „Polská tv stanice TVP INFO informovala polské občany o tom, co EU, USA a NATO „upekly“.Samozřejmě, hlásná trouba protektorátního režimu v Praze, ČT24, nám, občanům České republiky, „zapomněla“ tuto informaci přinést. Na setkání Visegrádské skupiny v Praze předloží Frank-Walter Steinmeie devítistránkový dokument vzniku Evropského superstátu.
    http://www.zvedavec.org/prispevky/2017/02/7177-evropsti-super-bossove-podivejte-se-co-na-nas-chystaji.htm

  17. A už zase nejede. Nahrál jsem program na test paměti, spustil ho, a spadlo to.

  18. Legrační válka 😀
    Hádka o ostrov se táhne už od 70. let a nabývá poněkud komických rozměrů. Na Wikipedii i na Googlu došlo už několikrát k přepsání toho, komu ostrov náleží. V roce 1984 místo navštívil dánský ministr pro grónské záležitosti. Zapíchl zde vlajku, vyvěsil tu transparent “Vítejte na dánském ostrově” a jako potvrzení dánské svrchovanosti zde zanechal láhev brandy.

    Záhy na to se na ostrově vylodily kanadské jednotky, které zde pro změnu vyvěsily vlajku s javorovým listem, nápis “Vítejte na kanadském ostrově” a položily zde bednu s whisky Canadian Club.

    Co následovalo poté, není těžké uhodnout. Od té doby se zde několikrát objevili Dánové či Kanaďané a nechali zde bednu svého alkoholu. A tak si kanadští vojáci mohou užít dánský šnaps a Dánové si po odjezdu z ostrova odvážejí kanadskou whisky. Ostatně, spor vešel ve známost jako “Whisky válka”. Nicméně se zdá, že nejklidnější konflikt o území v historii s nádechem bizarnosti spěje ke svému konci. Spor se totiž začal řešit i na diplomatické úrovni a nyní obě země směřují ke společné správě nad ostrovem.
    Martin Janda

    http://21stoleti.cz/2017/02/12/arktida-uzemni-spor-ve-kterem-hlavni-roli-hraje-alkohol/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

  19. 1615 Rputi, dobré ráno
    co jste to zase vyštrachala? To máte z toho, že máte moc času a čtete každou hovadinu. Toto je hysterický výkřik Ayraulta a Steinmeiera po šoku z Brexitu. Někdy konec června 2016 …

  20. 1618 skimici,
    nj, ale nebylo to tu a že by je ty choutky přešly, to jsem si věru nevšimla!
    A je dobré, mít to takhle přehledně!

  21. 1618

    to, že je to z loňského června neznamená, že se o to přestali snažit. Ty snahy tu prostě byly, jsou a zůstávají.

  22. Dobré ráno,

    Ad snahy o superstát : to, ale to není nic novýho, že někteří chtějí evropský super stát. Ani toho 16.června 2016 to nebylo nic novýho. Dokonce i když se podepisovala Lisabonská smlouva to nebylo nic novýho.

    zatím se vyhlídky na uskutečnění téhle vize jeví podstatně komplikovanější a méně jisté, než v době, kdy se EU rozšiřovala.

  24. Hm, taxem ten počítač spustil z usb disku, spustil ten testovací program, a koukám, že to ukazuje telotu CPU 80 stupňů.
    Krapet moc, řekl bych

  25. Halle, polej ho acylpyrinem a napiš mu neschopenku.

  26. Na to není specializovanej, on se tomu podívá na zoubky! 😉

  27. 1624

    Halladinův zákon č.3 😀
    Už je objednanej novej 🙂

  29. Halle,
    nebylo by jednodušší si ten ntb objednat najednou? Po kouskách se to prodraží! 😀

  30. 1628
    Je možné, že i k tomu dojde 🙂
    Těch 500 a něco není zas tak moc.
    15-20 táců by bylo víc.
    Ale mi se ten ventilátor nelíbil už dřív .Asi před 3 měsíci byl ntb na servisu, vyčistili ho , přelepili procesor novou pastou , a řekli, že ten ventilátor je dobrej.
    No, chvíli vydržel.

  31. Akorát to obvykle nebývá problém ventilátoru, ale vysušení teplovodivé pasty mezi procesorem a chladičem. Stává se to i diskrétní grafice.

  32. Šuláková – dalo se to čekat, byla na tom už delší dobu špatně.

    Já ji zažil naživo na koncertech kdysi dávno, ale i nedávno s Fleretem. Dokonce jsem kdysi dávno u ní kupoval gramofonové desky – Supraphon nedělal jen folklor. Ještě je mám schovaný…

    Měla neuvěřitelnou energii, raketa v ženském těle. A jak stárla a zmenšovala se a zakulacovala se, tak byla kulovým bleskem.

    R.I.P. – aneb jak ČTK ve článku přeložila, znamená to prý Rest in Peace. Vědí ti blbci vůbec něco o tom, že existuje latina?

  33. Ti chtřejší nemohou zkouškama na novináře projit! 🙁

  34. 1631 martine TT
    navíc je to v subjunctivu a to od novinářů už vůbec nemůžeš chtít.
    Dotaz – jak vyslovuješ pace? Klasicky páke nebo „italsky“ páče?

  35. Ta pasta byla vyměněna před cca třemi měsíci.

  36. 1633
    Alespoň u nás v česku je takovej úsus
    C vyslovujeme jako české C, pokud následuje I, E, AE, OE nebo Y, v ostatních případech jako české K

    takže latinské pace je česky taky s c

  37. skimici – měl jsem klasickou učitelku na klasickém humanitním SVVŠ a proto jsem naučený vyslovovat c před e jako c. Takže třetí možnost je správně. 🙂

  38. Tak já musím používat hlavy a proto jsem pomalejší než googlenaut.

  40. Já měl na gymplu latinu, ovšem paměť může být ošidná. A nerad bych informoval mylně a neúplně.

  41. Chápu martine.
    To stáří….
    Přemýšlíš pomaleji než já zadám dotaz do gůglu, a vyberu vhodný odkaz.
    a následně obsah zkopíruju, vložím do komentu a odešlu 😀

  42. Francouzi vyslovují Kaezar a Kikero. Jak je to správně, už nám asi žádný Říman neprozradí.

  43. Foundry,
    já psal o úsu u nás.
    Naše latinářka, paní profesorka Pánková, tvrdila, že jen my to vyslovujeme správně 😀
    Bůhví 😀

  46. Když jsem viděl kdysi Kleopatru v originále (dlouho před tím než přišla k nám), měl jsem chvíli problém pochopit, kdo je ten Říman, co ho oslovovali Sízr!

  47. ¨1645

    jo, oni ti církevníci, co vlastně latinu udržovali v používání spolu mezinárodně komunikovali převážně písemně.
    A tam výslovnost nehrála roli. Když už někdo vycestoval, asi se záhy naučil místní variantě výslovnosti, a po návratu domů zase vyslovoval, jak to bylo doma zvykem.
    Doma každej vyslovoval, jak to vyhovovalo jeho mateřskému jazyku.

  49. 1623 Halladine, osmdesát je moc.

    To znamená závadu v chlazení. Ještě než jádro dosáhne téhle teploty, ventilátor by měl funět.

    Jestliže nefuní, závada je v něm nebo v jeho řízení. To může mít různé příčiny.

    Jestliže funí a nepomáhá to, což lze poznat i podle toho, že nefuní náležitě horký vzduch, závada je v odvodu tepla z procesoru.

    Jestliže vyčištěné chlazení má řádný kontakt s procesorem, závada je v „heatpipe“ což je trubice vedoucí od procesoru ke chladiči. Trubice je dutá a obsahuje médium, které velmi zlepšuje přenos tepla na principu kondenzace. Po úniku média nefunguje, nutno vyměnit. Většinou se vyměňuje celek i s chladičem a ventilátorem.

  50. 1648

    ˇJistě schumi,

    nefuní, anebo málo. Mám dojem, že dřív funěl víc.

Komentáře nejsou povoleny.