Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. teda to jste mi dali vyslovovat to jako české „c“ mně na mysl nepřišlo vůbec …

  2. 1630 NoName, dobrá pasta nemá co vysychat. Na silikonové bázi a kovovém prášku nemá co vysychat. Někdy z důvodu ochrany před poškozením při nárazu je přenos přes „gumový“ teplovodivý plátek, který, je-li nekvalitní, může degradovat. Přepastovával jsem jen jednou, při celkové velké údržbě po několika letech provozu. Co se týče čištění chladiče a ventilátoru, dobré je bez velkého rozebírání včas profouknout. Po delší době provozu je dobré porozebrat a vyčistit „na mokro“, protože na mastné nečistoty se chytají další.

  3. 1649 Halladine, jestliže příčina je v tomhle, je to dobré zjištění.

  4. 1647 — Tohle mi však úplně jisté nepřipadá, HzŽ. Jednak u pana Bucháčka jsou ty balkony dvoje, jednak v tom domě (včetně nich) napočtu nejméně šest okenních os. Ten streetview ale ukazuje jen čtyři. Vedle toho se stará uliční fronta zjevně ohýbá ještě před domem s balkony; to asanace sotva mohla změnit.

  6. Shumi, větrák by už měl být na cestě.
    Ten ntb má za sebou nějaké léta, a mechanické namáhání větráku je dost velké.

  7. 1652
    Projel jsem tím testem tenhle náhradní ntb, a ukazuje teploty max 50, většinou níž.

  8. 1643 — No, teď jsem si zkusil projít všechny žižkovské ulice, které se směrem do svahu stáčejí mírně vpravo; nenašel jsem nic. Mohla to ovšem také být např. ta ubouraná strana Lupáčovy ulice — bohužel zde nemám dobové fotky k porovnání.

    Kde ostatně je řečeno, že to vůbec je Žižkov (jakkoliv to na něj vypadá)? Ve stejné galerii jsou i fotky z Holešovic / Bubnů…

  11. 1605 — Nojo, pane Neumanne, čertovo kopýtko ale může být v tom, co ty (velmi) dobré světelné podmínky přesně jsou. Pokud se jimi rozumí měkké denní světlo, pak bych asi celkem souhlasil; jakmile však je světlo ostřejší, snadno se vyskytnou hluboké stíny, a ty už editací JPEGu pořádně prosvětlit neumím.

    Jinak já si prve spíše stěžoval na to, že po nucené výměně těla foťáku jsou RAWy (NEFy) najednou třikrát větší: 24 Mpx proti dvanácti, 14-bitový NEF oproti 10-bitovému. Ale v některých aparátech se dají ukládat i komprimované RAWy; to by třeba někdy mohl být uspokojivý kompromis.

  12. 1655 Halladine, teplota jádra 50 je při běžné práci v pořádku. 80 je příliš. Obecně, vysoká teplota škodí lecčemu uvnitř.
    Větrák je mechanicky nekomplikovaný. Jediné co se může opotřebovat je ložisko. Často stačí vyčistit, případně namazat. Většina „závad“ větráku a chlazení pochází od znečištění. Pravidelná údržba je žádoucí. Čisté funkční chlazení je tišší.
    Kromě toho, je dobré mí tvhodně nastavenou správu spotřeby se zásadami chlazení systému, podle zátěže. Nemusí funět pořád naplno nebo naopak topit.

    Pro jistotu se ještě se podívej jak máš nastavené chlazení systému. Ale i při nejhorším uživatelském nastavení by nemělo dojít k přehřátí, jen k omezení výkonu. Zkus prověřit mechanickou funkci ventilátoru ve správě spotřeby nastavením maximálního chlazení.
    Kromě toho, jestli ventilátor je snadno přístupný, pod odšroubovatelným deklem na spodku umožňujícímu přístup prouživatelskou výměnu disku a pamětí, zkus jestli se točí lehce. A vůbec jak na tom je. Jestliže je snadný přístup, kontrola a vyčištění jsou prvním, nejjednodušším a nejlevnějším řešením.

    Problém bývá u „designových“ notebooků, které je nutné víc porozebrat. U mého čtrnáctipalcového „profi“ Thinkpadu je nutné sundat celý spodek. Sice uživatelsky, ale moc šroubků a vycvakávání. Jinak bych se doň už podíval… Zatím nemám vážný důvod.
    U většího je pro to snadno sundatelný dekl. To se velmi osvědčilo při diskových šarádách. Při výběru dávám přednost praktičnosti a udržovatelnosti před elegancí.

  13. Schumi
    údržbu toho větráku se vykašlu. Zítra nebo pozítří , na

  14. sakra..

    zítra nebo pozítří příjde novej, tak se uvidí, co to udělá po výměně.

  16. 1664 Schumi
    jestlipak nadsouded včera dupal? Byl svátek Tu bi-švat, někdy nazývaný svátek stromů, anžto tam už kvetou.
    Ten den se slaví čtyřmí poháry vína, první je bílý s kapkou červenýho, pak je toho červenýho víc, ve třetím už převládá a čtvrtej je už jenom červený s kapkou bílého.
    Krok bude trochu těžší 🙂

  18. Hmmmm, koukám, lekce latiny. Jestli to dobře chápu, tak fonetický popis „kokot“ je lingvisticky v pořádku.

  21. Ad. teploty procesorů – taková AMDčka, i mobilní mívají podstatně víc, i mnoho Intelů. Klidně 70, 80, AMD i 90. 50-to možná nějaký přiškrcený Celeron-ale výkon nic moc.
    Zato na takový Atom stačí v NB i pasivní chladič.

  22. 1669-nejvíc se vztekala Chorvatka s německým pasem …Začíná to být fakt složité 😉

  23. 1671 NoName
    teď holt letí „Einigkeit und Recht und Freiheit“

  25. skimici – německá hymna je podle mě docela stará. Melodie je rakousko-císařská (Haydn) a nacisti ji jen převzali. Proč se najednou někdo čertí, když slyší Deutschland, Deutschland über alles, über alles in der Welt?

  26. martine TT
    němci to tak chtěli. Namátkou Lothar de Maizière, Helmut Kohl a Richard von Weizsäcker.

  27. co chtěli? Aby se nějaká Chorvatka rozčilovala, že ji to uráží?

  28. Ne, ale nechtěli tam v devadesátých Deutschland, Deutschland über alles, über alles in der Welt.
    Tak si to uzákonili.

  29. To nechapu, Chorvati patrili k nejlepsim nemeckym spojencum…

  30. Ale ona je teď němka, ta Petkovič. To že se narodila v Bosně fotrovi srbovi a bosenské mámě – čo bolo to bolo. Terezky je zrovna němka.

  31. No, taky mohl zpívat “ Čehona byl občan pilný“

  32. asi jsem natvrdlý a tak nevím, co si uzákonili?

  33. Martine TT
    po sjednocení navrhl de Maizière tuto sloku vyřadit a tak se nezpívá.

  34. Skimic se plete. Jako jediná hymna Německa byla uzékonněna jen třetí sloka původní hymny.
    už v roce 1952

    Jednota, právo a svoboda
    německé vlasti!
    O to se všichni snažme
    bratrským srdcem a rukou.
    Jednota, právo a svoboda
    Jsou zárukou štěstí.
    Rozkvétej v záři tohoto štěstí
    rozkvétej, německá vlasti!

    jo, jo, martine. Nepoprosíš někoho, aby tě naučil googlovat ?

  35. To je možný Halle, až tak dobře si to nepamatuju. Pamatuju si ale že po sjednocení se o tom mluvilo a myslel jsem že to prošlo i parlamentem.

  36. Skimici,

    já vím, že někdy po válce se „zbavili“ toho „Německa nade vše, aby se distancovali od Hitlera.
    Detaily jsou na wiki.
    No a ta jednota měla taky pro rozdělené Němeccko svůj význam.
    Poprvé se o zbaveni toho Německa pokusili v roce 1950, ale to nedopadlo.Podařilo se 1952
    Po sjednocení možná spekulovali o nové hymně, ale nakonec to nechali tak. To tě možná spletlo.

  37. Tak ono existuje nejenom česká Wiki, ale i jiné, obsáhlejší … A tam se o opakovaných diskusích včetně té z doby sjednocení,o rozhodnutí Ústavního soudu z roku 90 a pak dohodě Kohla a Weizsäckera v roce 91 o třetí sloce píše …
    Takže skimic pamatuje dobře, horší to mají ti, kteří mají pocit, že 5 řádků na české wiki je komplexní popis každého tématu …

  38. Halladine, google pro mě není, já raději čtu informace od lidí, kteří o tom něco vědí. V otázkách německé hymny by to asi byl dvd.

  39. 1665 skimici, nevím, včas jsme se evakuovali. Kulturní obohacení v páteční podvečer bohatě stačilo. Pravidelného sobotního odpoledního nácviku dobývání Jericha s bubnováním, skučením a dupáním jsme unikli. Že kdesi kvetou stromy nepovažuju za důvod k randálu. Ať dupe kde kvetou. Tam je jeho Rhodos. Jenže, co bychom chtěli, při výběru sousedů je významný stav konta. V dnešní době několik milionů tuzemské měny není dostatečným filtrem. Koupíš dům a zjistíš, že nepomohly ani desítky milionů, když se řev nóbltariátu a čmoud ze sobotní grilovačky nese přes kolik zahrad. Pamatuju, že to nebývalo. Ale pravda, že v poslední době se hlučnost snížila, tak i hysteráky mladší dcery. Nebýt těhle pár protivností, byli by to pohodoví sousedé.

  40. Halle
    asi jo. Hledat to nebudu. Jednou jsem se diskuse s němci na toto téma účastnil večer u piva. Pamatuji se, že říkali že ta píseň má stále tři sloky a není nijak zakázaná. For je snad v tom, že když to někdo zazpívá jako ten maník na Havaji, že se „sensu stricto“ nejedná o německou hymnu. To je jen ta třetí sloka.
    Komentáři martina TT v 1674 rozumím, Petkovič je husa, nicméně měli jim zazpívat opravdickou hymnu.

  41. NoName,

    každopádně asi nejpovolanější bude německá wiki.

    https://de.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Nationalhymne

    A tam píšou, že německá hymna je hymnou po prohlášení vlady , prezidenta atd že hymnou je ta třetí sloka v roce 1952. Zákon o tom není.
    Fakt , že de Maiziére , coby šéf DDR ve smlouvě o sjednocení se k tomu, stejně jako hlaváči na straně západního Německa vyjádřili znamená , že stav od toho roku 1952 nezměnil, respektive dosavadní hymna zůstala.

  42. Chytáte se stébla, jako obvykle …
    O třetí sloce rozhodoval Ústavní soud v roce 90 mimo jiné proto, že se část politické scény snažila všechny sloky vrátit do hry. Prostě, je to komplikovanější jako to, co jste tak rychle vygoogloval.
    A skimic si pamatoval vše přesně, de Maziera tam má navíc, ale jinak…

  43. Skimici,

    ony do toho roku byly s neexistencí hymny docela legrácky
    Na německé wiki píšou:

    Für das diplomatische Protokoll wurde aber eine offizielle Hymne benötigt. Bundeskanzler Konrad Adenauer empfand es als peinlich, dass zum Beispiel bei einem deutsch-belgischen Fußballspiel in Köln nach der belgischen Hymne der Karnevalsschlager „Wir sind die Eingeborenen von Trizonesien“ gespielt wurde; er selbst war bei einem Staatsbesuch in Chicago mit „Heidewitzka, Herr Kapitän“ empfangen worden,[11] das ebenfalls von dem Krätzchensänger Karl Berbuer stammte.

  44. V podstatě by se to dalo uzavřít s tím, že nejrychleji nalezený odkaz nemusí být vždy nejkomplexnější nebo nejpřesnější.
    A nic na tom nezmění ani 20 dalších odkazů k tématu, ve kterých googlenaut popře to, co popřel předtím, než to tvrdil…

  45. NoName,

    nechcete to popisovat od roku 1841 ? 😀
    Fakt je, že třetí sloka je německá hymna od roku 1952 , je německou hymnou dosud nepřerušeně, a co se dělo mezi tím je nadbytečné.
    Čili není pravda , že je to hymna od Sjednocení.

  46. NoName
    já si fakt pamatuji že se tím zabýval Bundesverfassungsgericht hned po revoluci ale detaily mi odplavil čas.

  47. Jak píšu, teď přijde smršť odkazů, důkazů, potvrzení …
    A co je nadbytečné rozhodne výkonný praporčík, tedy halladin.

  48. NoName,
    jediný můj faktický omyl byl to, že jsem předpokládal že německá hymna je určena zákonem

  49. Pamatujete si to naprosto přesně skimici a nemůžete za to, že tuto informaci google Halladinovi hned nezobrazil …

  50. NoName,
    předpokládám, že by bylo velmi zajímavé Vám měřit TK, když čtete „halladin “ 🙂

Komentáře nejsou povoleny.