Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. 1948

    Njn.
    Už jsem vyšrouboval pár šroubků ze spodní plochy booku, pak jsem si pustil návod v výměně větráku na youtube, a když jsem na to tak zíral, tak jsem usoudil, že je to moc práce,a že se mi vlastně nechce a že vlastně ani není proč 😀 ,když ten komp bezproblémů jede, a teplota na ustavičně puštěném testu ukazuje pořád rozumné hoddnoty.
    Jako v té slovenské průpovidce “ Keď je pekne, nie prečo opravovať děravú strechu.“
    A je to trochu jinak,než píšeš.Ta teplota začala ukazovat rozumné čísla,už když byl ten větrák objednanej 🙂

    No vyměnit ho nechám. Ale nespěchá to.Zatím 😀

    Jinak, když jsem mělodmontovanej kryt HDD a paměti , zdálo se mi, že ty držáčkypaměti nesedí dobře. Tak jsem tu paměť vytáhl ,a pořádně zaklapnul.
    Uvidíme.
    Mysleljsem ,že tam jsou dvogigové moduly , a je tam jeden 4 gigový. Pro další je tam ještě místo 🙂

  2. Rputi, to je vcelku jednoduche… Nespada… 🙂

    Zato maji stale vyborne menicko za 25+89. Obcas i divocinu.

    Musim rikat vic? 😀

  4. Chvilku jsem premyslel, jestli si nespadanim budu privydelavat, ale mam tolik prace, ze jsme to prenechal jinym.

  5. Ono totiz, samozrejme, se to zacne tykat v dalsi firme i firem s hotovostnimi pohyby… Tam to vetsinou pujde primo prenosy z ERP systemu…

    A uz jsme asi rekl vse, co jsme ochoten na otevrenem foru rici.

  6. Dušane
    Jestli ses už vyspal. O co jde? Flynnovi tak těžce jeblo že lhal i Penceovi? Tady z toho mají komisové bruselští druhé vánoce. Navíc tam má Trump evidentně krtky. A zatraceně informovaný krtky. Musí tomu začít čelit. Drain the swamp! A kolem sebe taky!
    Flynn je pro mě nepříjemné překvapení. Ne proto že o těch sankcích mluvil, ale proto že to neřekl/lhal Pencemu.

  9. Pohoda… Jak v tom clovek nemusi zit, tak nemusi premyslet tak za roh 🙂

    Diky Babisovi, ze hodne lidi toto naucil.

  10. 1957

    Proč natvrdlá, tu mašinku jsi v ruce neměla.

  12. 1956 NoName
    Jen mezi námi, jak se vlastně správně píše schýza? S měkým nebo tvrdým? Vy většinou pokud už uděláte chybu, je o i namísto y.
    Já nevím jakse to píše česky ale ve všech jazycích mám to schi s měkým, schizophrenia atp.
    Možná efekt hychykyrydytyny?

  13. Dokonce i cystoschisis je s měkým.
    Natrhnutí močáku ….

  14. V každém případě není přítomnost i a y v češtině obhajitelná ničím jiným než týráním žáků. Výslovnost stejně nerozlišujeme a na měkčení souhlásek používáme paralelně nabodeníčka. Je to stejný nesmysl jako používání v a w pokud nejsme s hop i to fau a w odlišit jako třeba v anglině virgin a well . Tzn v a ou.
    Je to zparchantělý jazyk bez zřejmých pravidel a věřím, že další století takto kodifikován nepřežije.

  15. Stejně jako nepřežilo 30 jazyků ve Francii (ne nářečí, ale jazyků kde i francouz rozumí každé desáté slovo. Něco jako ostravština nebo hantec).
    Jen pár přiblblých etanologů ty devadsátileté frantíky od rána do večera nahrává a vzbuzuje soucitné pohledy u jejich vnuků, kteří jim taky nerozumí.
    Snad to brzy vymře. V první světové válce frantíci dojeli na koordinaci. Voják z Corse prostě nerozuměl veliteli. Stejně jako z Gaskogne nebo Bretagne. Vidláci prostě nevěděli co se od nich chce.

  16. skimici,

    napište nějaké české slovo s w ………..

  17. skimici,
    nenechte disgrafickou hysterii cloumat svým majestátem! 😀
    I/Y je významotvorné a basta!

    „Lesní vili věnce vili a psi z vili na ně vili“ – HE?
    Kdo tam co vlastně dělal? 😀

  18. A kolega mi zrovna syčí do ucha, že za takovéto ne znělé r ale troßku chraptivě zastřené může třista let zpátky jakási dvorní štětka, co její pošahaná výslovnost připadla Ludvíkovi sexy, tak si to ostatní metresy neprodleně osvojili, odtud jejich oficiální husbandi, kteří to zas vyžadovali od metres svých, a tak se stalo francouzské er populárním v celé francii. Naopak od se dnes zasexy považuje er z jihu, Nice třeba.
    Štěstí že ten moula Havel nebyl ženská. Mohli jsme za dvě generace všichni ráčkovat.

  22. Nebo polovina židů se jmenuje na w. Weiis, Wagenknecht atp.

  24. To W máme v abecedě jednak abychom na to v zahraničí nekoukali jako sůva z roští, a jednak kvůli cizím slovům a jménům kterých je v ČR jak nasr…..
    Ale byly doby, kdy i čeština hojně používala dvojité v,
    Rpuť o tom určitě ví víc.

  25. W bylo z češtiny „vykopnuto “ z používání v roce 1849, a nahrazeno V

  26. 1966 Rputi
    No sama vidíte. Kdyby Vám tu větu někdo řekl, víte houby co se tam dělo. Musíte tedy postupovat tak, že získáte očitého svědka ochotného vypovídat a následně svoláte češtinářské konsilium aby tu zprávu formulovali. Pak se musíte zamyslet komu je zpráva určena a poskytnout jim gramatický dekodovací klíč. Já v tom osobně fakt problém nevidím, anžto jsou to stejně všechno jen plytké kecy. Proto mě nijak neznepokojilo, že Zaorálkovi ukradli emaily. Ačkoliv po pravdě znepokojilo, protože se leckdo mohl dozvědět jaká mentální úroveň je v kotlince postačující pro oficiální komunikaci se světem. Ajako vpřípadě Snowdena bychse přimlouval aby byl pachatel potichu eliminován. Osobně si ty emaily nepřečtu ani kdyby mipeníze nabízeli anžto mám tušení, že by to mohlo být ještě více deprimující než slovenský ocas live.

  27. (1964) “ V první světové válce frantíci dojeli na koordinaci.“ – to je pak tedy zázrak, že R-U vydrželo tak dlouho. 😛
    A s v/W snad problém není. V češtině složitá (přiznávám) pravidla, v angličtině si to holt musíž zapamatovat.

  28. Halle ad w
    Tak proč to blbě vyslovujeme?
    Mmch, jak bys do češtiny přepsal что?

  29. 1976 Aero
    To mi řekli frantíci, s tou koordnací. Každej R-U debil uměl alespoň pár slov německy. I maďar! U nich to tak nebylo. Slyšel jsem akustické ukázky ještě dnešních řepáků a chytám každé desáte slovo přestože všechny okolní jazyky ovládám.

  31. Čeština je totiž debilně quasi fonetická, ale ne důsledně. Proto je třeba reálné „c“ přes deklarovanou měkkost v reálném životě tvrdě obojetné ačkoliv nosočistopleníci se z toho v Hospodě u Vency mohou zvencnout. Chyba je pochopitelně v samých kořenech a blbých definicích. Skicy či skici ani tláča od Vency za to nemůžou. Tláču od Venci bych si nekoupil nikdy. Ani na Valentýna jako je dnes.

  32. Obyčejní vojcli nekoordinujou. A Důstojníci u frantíků francouzsky určitě uměli.

  33. Ta holka furt chodí čúrat. Asi má cistitis. Cože?????
    🙂

  34. Skimici,

    jako v ruštině.Napsal čto, vyslovil što 🙂
    što sdělať si ještě pamatuju.
    Ne že by toho bylo moc. V ruštině jsemmoc dobrej nebyl. Když jsem ruštinářce řekl,že hoidlám maturovat z angliny ,a ne z ruštiny, oddechla si a slíbila mi bonbonieru.
    Samozřejmě mi ji nikdy nedala,mrcha jedna !

  36. 1983 Halle
    Bravo, ačkoliv za što zdělať by tě asi učítělnica nepochválila. Što dělať když už.
    Ale tam je ten samý problém. Protože to č, které se ve čto vyslovuje jako š je ve slovech jako čitať opravdové č. Ještě složitější je to s щу́ка třeba.
    Neříkáš šč ale jen š. Na rozdíl od šči. A pak když slyšíš, že se ti děvče s tělem a tváří modelky představí jako (foneticky) Jelena Šukina, podklesnou Ti kolena 🙂

  37. No jo. Ses opravil a na netu bys to asi nenašel tak Ti věřím a nefalšované bravo. Já prostě oceňuji, že i když jsi tam asi nebyl úplně často a jaký máš denní kontakt s tím jazykem, že se orientuješ. Asi s měl dobrou profesorku, protože ti garantuju, ž devadesát procent čechú vysloví čto s č. Podle toho rusáci poznaj že jsme češi, slováci či poláci.

  38. (1978) A to tam, skimici, Frantíci měli ještě arabáky, černochy, Čechy a kdo ví koho. Šnejdárek, účastník, si nestěžoval.

  39. Skimici,
    našel. što dělat napsal pátého první Lenin 🙂
    V Rusku jsem nebyl ani jednou.

  40. !988 ty najdes kazdou kravinu. Jsem ti jen opravoval vyslovnost. Za blby vkus nemuzu.

  41. 1989

    Spíš si pamatuju každou kravinu 🙂

    To što dělat si pamatuju z ruštiny, jak se to vyslovuje,že lenin napsal nějakej spisek „Co dělat“ si pamatuju z nějakého marxáku.
    Fakt za to nemůžu,že mám skoro sloní paměť,vycvičenou šprtáním anatomie.
    To šč si ale nepamatuju.

  42. Našel byla odpověď na to,že bych to nenašel . Našel bych to ,kdybych to hledal – podle toho Lenina.
    Určitě to “ co dělat“ v nějakém hesle Lenin je.

  43. skymycy,

    což tláča od Venci. Mně večer upadla sanice – neb do pražského kostela sv. Havla přibude nový zvon – sv. Václav, na němž jak silueta svatého, patrona české země, tak i prezidentské znaky a již zprofanovaný pravdoláskový slogan s vlastnoručním podpisem (tedy okopírovaným a vygravírovaným do kovu, či jak se to označuje)- jediné, co mne na to potěšilo, že si PL havloidi na to dali sami – prej 300 lidí se složilo a vdova Havlová k tomu nadšeně řinčela putovním minizvonečkem… zpráva dne.

  44. dobrý večer,
    Što dělať je původně román od Černyševského. Lenin si ten název vypůjčil.

  45. Pán Bůh mi vodpusť, ale čím dál víc mi ta vdova Havlová připomíná státní vdovu Gustu Fučíkovou….

    Proč blbnou s tím zvonem, netuším. Mám za to, že Havel věřící nebyl a do kostela nechodil. Konec konců se v kostele neženil, ani poprvý ani podruhý. Všechno, čeho se účastnil, byly oficielní politicky laděný akce.

  46. 1992 Matzurko
    Opatrně. Prosím. Nijak jsem do Vás zatím nevandroval, ale věřte, že to umím. Tak moc prosím, abyste se oslovení skymycy ve vztahu ke mně vyvarovala. Byla byste totiž za hloupou a to Vy nejste.
    Už jsem to tu dával, ale dám to znova. Tedy ad etymmologie skimice.
    Skimic, neznamená nic. Je to totiž bez háčků a čárek. Původní znění je Hezký míč, z fotbalových stadionů, kde se to po pár pivech zkracovalo na zkýmíč a pak až na skimic, co se dalo i psát, když nebyly nabodeníčka.
    T

  47. Takže Matzurko sama uznáte, že Vaše skymycy je mimo. Moźná skymici, ale jednodušší je skimici. To i po k mi jednou poradila Rpuť, můj češtinářský guru aměla jako vždy pravdu. Protože je profik.

  48. Ale Matzurko, čert to vem. Pokud Vám to dělá dobře, poslužte si.

  49. Ale hlavně čert vás vezmi se skymycem. Kromě hraní sama vidíte, že k tomu není jedinyý důvod. Dobrou noc 🙁

  50. Dobré ráno vespolek,

    skimici,
    pokud se vám v Kotlince nelíbí, ani její jazyk,tak je to váš problém (a jistě ho dokážete vyřešit) a nenavážejte se do toho. Mně jsou totiž tyto věci milé nade vše, a vaše poznámky v posledních dnech mne značně iritovaly. Tak jsem si dovolila „pohrát“ s vaším nickem v duchu vašich stížností – tedy zavedla jsem pouze jedno „y“… Klidně se omluvím, pokud vaše poznámky byly míněny „v dobrém“, ale ze syntaxu mi to nevyplynulo.

    Mno, a jdu řešit zvracející dítě.

Komentáře nejsou povoleny.