Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. Čistě dojmologicky, Schumachere, o inkoustovkách bych nejspíš ani neuvažoval, možná zejména kvůli kvalitě a trvanlivosti výstupu. Dva balíky papíru denně, to už je docela dost… Tam už by laser dávno měl vycházet levnější.

    Ale nic o tom nevím.

  2. Jinak ty „geografické“ verše, následující po to Deutschland uber alles jsem neznal, a jelikož jsem člověk nesmírně zvědavej, tak jsem si to našel.
    Jméno Memel jsem znal, věděl, že je to kdesi v Pobaltí a to bylo vše. Co je to Belt jsem netušil (nejižnější průliv mezi Severním a Baltským mořem ). Vlastně jsou dva Belty – Malý a Velký.
    Řeka Maas byla zřejmě hranicí německa po tom, co Napoleon definitivně prohrál, A Francie byla o to území obrána.
    Pak ji dostala zřejmě zpět. Dnes se na francouzském území zase jmenuje Meuse.

  5. OT – dnes jsem poněkud udivila jednoho mladého kolegu sdělením, že jsem na gymplu měla angličtinu. Měl za to, že když už vůbec se učily nějaký cizí jazyky kromě ruštiny, tak němčina.

    U nás na gymplu jsme měli volitelnou němčinu a angličtinu, a mám dojem, že humanitní větev měla ještě francouzštinu. Kromě toho byla latina, na humanitní větvi povinná, na přírodovědné volitelná.
    Měla jsem tehdy za to, že to tak bylo více méně na většině gymplů a angličtina se učila prakticky všude. Bylo to tak tedy všude nebo ne?

  7. Taky OT
    Bavíme se tu u škeblí a dobrého bílého (ty škeble dlouho trvaj než se vydloubou a snědí protože je ještě obřad průběžného máčení do té vody s řapíkatým celerem máslem a vínem) o imigraci a jdeme s italama do hloubky. To znamená, že když zrovna Frontex neorganisuje výlov, někdy se ta loď převrhne nepředvídaně anžto ty bytosti tam pobíhají vždycky najednou sem a tam. No a neuměj plavat ( kde by se to taky na poušti naučili) tak se tak dlouho topěj až se dočista utopěj.
    A teď otázka medicínská – když zadržuješ dech tak podle kondice dáš asi 3-8 minut a pak aspiruješ slanou vodu a mozek se v zásadě odpojí a se už jen opticky vycukáš. Když aspiruješ hned, ten mozek se odpojí taky ale prý to chvíli trvá.
    Co je jednodušší a co méně bolí? A teď jsou dvě nesmiřitelné zony. Já patřím do té co zadržuje dech co nejdéle. To mam vyzkoušeno a máme představu že když do tebe ta slaná voda pak hrkne, že už to nemůže dlouho trvat. Druhá polovina tvrdí, že je třeba tu vodu aspirovat hned a ušetříš si pár minut. My jim oponujem, že to v krizové situaci takto dobrovolně nefunguje.
    Co na to odborníci lékaři a potápěči?
    To je skoro na grant v rámci pomoci uprchlíkům….

  8. Mám tím na mysli, že by se ta úvaha mohla dát do těch sorošových manuálů jak se sem co nejlépe dostat. Manuál by měl myslet i na předvídaně nepředvídané situace a tady nastupují fondy EU – představoval bych si to jako kapitolu Best Practice.

  9. (1886) Já to PeSi kupuju na internetu. Fakt za půl darma. jen prášek, zatím mám cartridge s použitelnými válci. Ale nakouknu, příležitostně.
    (1904) Co já tak vím, bylo. Ovšem úroveň nic moc.

  10. Skimici,
    Tam asi bude mít hlavní slovo první signální. S tou dokáže něco poridit nějakej yogi, nebo buddhista. Alláhovy děti jsou přespříliš nedisciplinované…

  11. 1909 ptakopysku
    Že jo? Tedy zadržovat dech co nejdéle protože Ti v krizovce naskočí tento automat. Italové to říkaj taky. Belgoši a frantíci tvoří druhou skupinu, že se to dá prý ovlivnit.

  12. (1906) Co já tak vím, tak nadýchnutý člověk, nemá-li po kapsách zlaté cihly nebo moc kvérů, tak prostě plave i bez temp, nepotopí se. Nejsou-li moc vlny, tak na zádech se dá při správném dýchání docela vydržet. Ovšem beduini v tom asi cvik mít nebudou.

  13. Mňo, asi záleží na stavbě těla a těch měrnejch hmotnostech. Toto v běžným moři umí má ŽD ale já to dám akorát v moři mrtvým. A tam mě to má ještě tendenci všelijak obracet a když si protřeš oči a nedejbože vdechneš a nestačíš tak jseš efektivně nebožtík.

  14. Ale mně se to mluví. Diskusi jsme neuzavřeli aby se nikdo neurazil a já už jsem na pokoji bez vany ale jen se sprchou a tak se už asi dneska neutopím a budu socitit s homo sapiensema ktery ten boj ve zpenene vode plne zraloku prozivaji ted.

  16. Rputi 😀

    kdes to vyhrabala ? Kdo je ten chlapík vlevo dole ? 🙂

  17. Dobré zas ráno… 2 Schumi ad 1896 – „Řekněme, že je zámyslem pořízení síťových tiskáren. Spočítáno, že celkové náklady na tisk jsou asi třetinové oproti individuálnímu tisku.“ – a započítal do toho někdo i ty mzdové náklady na pracovníka, co se o ty síťové tiskárny bude starat? Pokud totiž takový pracovník nebude, nebude se tisknout a každý bude nadávat, kdo že měl doplnit papír, udělat údržbu atd. atp. Je ovšem otázka, zda takto vzniklý bordel není cílem…
    „Podle porovnání komplexních nákladů na tisk lépe vycházejí inkoustové.“ – to by mě zajímalo, kdo to komplexně porovnával… A jen si dovolím jedno matematické upozornění – každý komplexní problém má minimálně jedno ryze imaginární řešení… A započítal do těch komplexních nákladů ten někdo dotyčnej taky čas? To je pak komplexní proměnná jak svině, kdy řada uživatelů stojí ve frontě jak na maso a místo toho, zda mají svíčkovou, tak se ptají, zda mu to už z toho křápu vylezlo? Ovšem, zas se můžou v klidu socializovat s ostatními, pokud nebudou zrovna proklínat toho blba, co navrhnul takovejhle nesmysl… Pokud bys to měl být Ty, budeš v kolektivu oblíben…
    Jo, šetřit se musí, ať to stojí co to stojí…
    Já, neznaje komplexních porovnání, bych koupil velkokapacitní laserovku – asi od Pekařů – aby uměla tisknout na různé druhy papíru včetně obálek, dostatečnou zásobu toneru a komplexní porovnání bych ponechal u prdele či na salámu – dle osobních preferencí…

  18. už jsem doma, ale do postele se ještě nedostanu, zato do studia 6

  19. 1916
    No, ona ta Schumiho firma nevznikla včera…. Jak to u nich fungovalo dosud ?

  20. Petice za zatčení George Soroes!

    „George Soros je hrozbou svobodnému světu a stojí v cestě k tomu, aby se Amerika stala opět velikou. Je vinen následujícími zločiny:

    1) Finančně podporuje otevřené vzpoury ve velkých amerických městech, což vede k milionům dolarům škod na majetku i ke ztrátám životů.
    2) Pokouší se manipulovat demokratické volby příspěvky milionů dolarů svým oblíbeným kandidátům.
    3) Usiluje o okleštění americké suverenity. Jeho vlastními slovy: „Hlavní překážkou pro stabilní a spravedlivý společenský řád jsou Spojené státy …. Změna postojů a politiky Spojených států zůstává mou vrcholnou prioritou.“
    4) Je to manipulátor měnami. Soros inicioval britskou finanční krizi odvržením 10 miliard sterlingů, čímž si vynutil devalvaci této měny a zisk ve výši miliard dolarů.“
    http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9828-bily-dum-zatceni-george-soros

  21. Skimici bacha!

    …Od poloviny listopadu do poloviny prosince protiteroristické policie zadržela více než 30 lidí na letišti v Bruselu kvůli podezření z „spojení s terorismem nebo trestných činů spojených s bezpečností státu“, místní média informovala v pondělí. Přestože 30 na jeden měsíc se rovná jedné teroristickou podezřelého za den (!), Ministr vnitra Jan Jambon řekl, že je „příliš brzy“ dát přesné údaje…
    https://gatestone.eu/30-a-day/

  22. 2 Schumi – jak tak dočítám, s ptakopyskem se vzácně doplňujeme… Píšeš 15 – 25 k stránek měsíčně… Vezmu průměr, tedy 20 k… Protože o víkendech se asi tisknout nebude, vychází mi to na 1k, tedy 1000 stran denně. 1 balík má 300 listů, 4 balíky v krabici, to je skoro 1 krabice denně… Slušná laserovka ti zvládne 20 – 25 stran za minutu a při středním pokrytí Tě 1 stránka vyjde tak na 0,1 Kč. Leč – dělejjak myslíš…

  23. No, to už chce skoro pracovníka na plnej úvazek, aby seděl u tiskárny, doplňoval papír a hlavně třídil jednotlivé tisky…

  24. Z dnešního Macka – „Jestliže jsou americké ženy tak pobouřeny tím, že prezident Trump používá vulgární slova, tak kdo si, ksakru, koupil těch 100 milionů výtisků Padesáti odstínů šedi?“ – dokonalé…

  25. to už píšu v 1916… Jo, když má někdo indivindy tiskátko na stole, tak mu to tak náročný nepřijde…

  26. Jo, ale představa , že autoři tisků příjdou , a budou v hromadě papírů hledat to svoje je zábavná, a vnesla by trochu vzrůša do jednotvárné a nudné kancelářské práce ! 😀
    Pak už jen nainstalovat nahrávací zařízení a následně zpracovat výzkum o výskytu sprostých slov v českém jazyce.
    Třeba by na to byl nějakej grant od EU. 😀

  29. Děkuju za názory k tiskárnám.
    Nevybírám. Že to budou inkoustovky je prakticky rozhodnuto. Podle toho co vím a nastudoval, nepokládám to za chybu. Jestli to bude od zavedené značky. Dokonce vím, jakou bych vybral. Jde jen o to, pro nějaké dílčí lokální rozhodnutí vědět, jestli při zadání technických obecných parametrů jako měsíční výkon, případně duplex, tiskové náklady, záruku, servis…a při parametru nejnižší ceny hrozí průserový nákup nějakého noname šuntu ala „xiobangťung“. Podle mě ne, stejně jako například při výběru zrcadlovky. Vyrábí pár zavedených firem. Nebo na rozdíl od počítače v bedně, který lze poskládat z lecčeho, například při výběru notebooku u kterého nějaké parametry určují další a zužují nabídku na zavedené značky. Například při zadání IPS displeje, USB typu C, dalších portů a vybavení, hmotnosti, výdrže se výběr velmi zúží.
    Proto předpokládám, nastavené obecné základní parametry jako je výkon a cena tisku omezí nabídku na zavedenou značku a na typ, u kterého je předpoklad dobré kvality.
    Akorát byla ta obecná obava, tak jsem se začal zajímat. Vyšší nároky na organicaci práce a s tím spojený nižší komfort nejsou výběrovým parametrem. U sebe to řešit nemusím, zatím, ale kdyby na to přišlo, vážil bych mezi nižším komfortem nebo tiskem na vlastní tiskárně na vlastní náklady. Ty by při občasném posílání větších tiskových úloh na síťovou tiskárnu byly přijatelné. Tohle všechno by sice šlo lépe a levněji vyřešit změnou organizace činnosti, a náklady snížit, jenže nejsme Kunetka ani Modrej. Víc a konkrétně někdy v hospodě.

    Abych přiblížil úroveň myšlení, opravdu si nedělám legraci, při zavádění počátačů a tisku pomazané hlavy řešily závažný problém co je originál a co je kopie. U strojopisu to bylo rozeznatelné. Jenže ne u tiskárny. Tak vymysleli, že výtisk, který z tiskárny vyjede jako první bude považován za originál, další výtisky za kopie. Čase se gramotnost i pružnost myšlení v tom směru zvýšily, ale ne o mnoho.
    Zatím co se na kapitánském můstku řeší například jakou vrstvou zlata má být pozlacené kormidelní kolo, na jakém servisu se mná podávat čaj o páté, jak má být vybavena kapitánská kajuta a čím mají být vycpané důstojnické matrace, ve strojovně a kotelně je starost aby maznice a lopaty na uhlí byly alespoň použitelné a vydržely déle než jedno volební období.
    Ne, že by to bylo až tak zlé, jenže na základě některých zkušeností je nějaká, možná, že přehnaně paranoidní obava. Jestli by nebylo lepší, jestliže jsou nějaké lokální omezené zdroje, pro jistotu za ně pořídit alespoň několik zaručeně použitelných lopat. Problémem toho řešení je nutnost ušetřit na jiném.

    Zvláště Halladine a Karle, prosím ani nenaznačovat ad hominem. Prostě bylo nebylo, v jakémsi království…

  30. Jasně, Schumi, už jsem poučenej.
    Použít slovo “ firma “ není nic proti ničemu.

  31. Osteoporoza na vzestupu:

    …V mnoha případech přitom stačí jen nepatrná úprava jídelníčku. U některých pacientů je to však nepřekonatelný problém. V ordinaci tak dochází k až bizarním situacím, kdy sedmdesátiletá pacientka s osteoporózou odmítne léky, protože to je chemie, a třicetiletá vzdělaná manažerka si řekne o „chemii“, než aby upravila svůj jídelníček.

    „Pacientce jsem navrhla, aby do jídelníčku zařadila jedno vejce týdně, alespoň trochu masa a mléčných výrobků a žádné léky potřebovat nebude. Nepřijala to,“ konstatuje Skladaná, podle které už jde i o psychický problém…

    Více na http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/449822/mlade-cesky-trpi-nemoci-staren-jsou-moc-hubene-a-doplaceji-na-veganstvi.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy

  33. Rputi,
    kdo chce kam, dobře jim tak.
    Aneb, Darwin si to přebere 🙂

  34. 2 Schumi ad 1928 – možná bys jim měl prozradit to sladké tajemství, že při nemožnosti rozlišení originálu a kopie se tomu říká stejnopis… Popř. jednoduše výtisk…

    Jinak Tebou navrhované řešení jsem u sebe aplikoval – zakoupil jsem sobě tiskárnu na stůl – et post aves est!

  35. [1933] No jo, ale víš čím se oslovený živí. Tam se dokážou celé hodiny pojímat. A zelený strom života nezalit v koutě pláče. Leda by ho chodila zalívat ta paní s páskou přes oči.

  36. 1931 halladine, něco takového. Případně část multifunkčních. Brother, Canon, Epson, HP. V téhle kategorii vyloženě špatný výběr nehrozí. Byla jen obava na základě některých ne až tak optimálních rozhodnutí v poslední době. Když už se pídím co by bylo dobré, vynakládám stejnou péči jako bych vybíral pro sebe. V tomhle případě jde čistě jen o můj názor pověstného nadšeného šťoury pro případné dílčí řešení. Kdyby to záleželo na mně jako že nezáleží a nikdy nebude, řešil bych to systémově. Jenže je to tak, že šířka a hloubka zákopů jsou předepsány a tomu je nutno přizpůsobit ostatní, třebaže technologie a taktika pokročily. Případné změny budou vynuceny až závažnými událostmi na frontě.
    Děkuju za ohleduplný přístup.

  37. 1933 PeSi, k témuž po náročném úsilí také došli. Dokonce bylo implementováno do regulí.
    Obecně nemusím řešit, zatím ani u sebe. Kdyby na to přišlo, můj roční tiskový výstup není vysoký, toner mi stačí na rok. Na rozdíl per huba v písemném projevu nejsem až tak ukecaný. Až mi bylo vyčítáno, protože přiměřená délka textu je považována za znak náležité kvality a věnování se. Což v takových nutných případech řeším zvětšením řádkování z mých obvyklých sto na sto dvacet procent což obvykle stačí aby text přelezl na další stránku. Tím při nezměněném obsahu parametr náležité péče je splněn. Velmi kvituji, že v poslední době jsem tak nemusel činit. Také užitím bohatosti jazyka a jeho přirozené vaznosti, třebaže vyznívající archaicky, lze mnoho ušetřit. Nemluvě o přechodnících. A především zdržením se opakováním téhož již jednou napsaného. K ušetření času, tiskových nákladů a i času adresáta nevyčerpávaného prokousáváním se zbytečnou omáčkou. Nejde-li o dílo krásnoliterární, o což nejde, je na místě nejvyšší lapidárnost a lakoničnost.

  38. Shumi,pokud jde jen o černobílý tisk, stejně platíš v inkoustovce , něco,co nepotřebuješ. Ty barvy.
    Pokud si ovšem někdo chce tisknout soukromé fotky na podnikové tiskárně …… 🙂
    A furt platí,že laser vychází provozně lacinější.
    Mimochodem, kopírujete taky,anebo jen tisknete ?

  39. Já se picnu… Přišel novej větrák , spustil jsem ntb a test, a teplota je kolem 60 celsiusů…..
    A to mám puštěné video..

    Bože ,jak hluboko jsem klesla 🙂

  40. 1937… Halladine, jen černobílý. Aktuálně inkoust v láci předstihl laserovky. Až na šest halířů na stránku. Nutno počítat všechny náklady, nejen toner. A to není započítána cena elektřiny řádově vyšší u laserovky. Z bezprostředně neekonomických nákladů je u laserovek významná produkce nežádoucího ozónu. Kromě toho, elektrostatický princip zvyšuje zanášení tiskárny nečistotami z ovzduší zanášejícími mechaniku.
    Kopíruje se také. Většinou je to dáno neoptimální organizací práce – vytisknout a předat k dalšímu zpracování včetně vyhotovení patřičného počtu kopií místo odeslání na velkokapacitní síťovou tiskárnu.

    Zdá se, že vyřešeno větrákem. Rád bych věděl, jaká závada byla. jestli jen zahnojený nebo jinak vadný, vylágrovaný, drhnoucí, zatuhlý. Doporučuju čas od času preventivně profouknout. Video nemusí být příliš náročné na výkon. 60 stupňů je akorát. Tepelný režim lze nastavit v zásadách chlazení systému.
    Hlavně že vše funguje jak má. Ještě udělej všechny testy systému včetně standardního paměťového. Při tom se prověří teplotní manag(d)ement. Jestli to stíhá současně test a navíc video, je to v nejlepším pořádku.

  41. 1902 nevidím důvod, nejeví se mi špatně. Jen jestli moc netiskneš, laserovka by byla lepší.

  42. Schumi 🙂

    problém je v tom,že novej větrák ještě není zamontovanej :-).Ještě je ve škatuli 🙂

  44. Dobrý den. Schumi, mluví ze mne reklamní agent fy Epson, resp. Konica-Minolta.
    Pro černobílý tisk doporučuji Konica-Minolta. Relativně levná, včetně údržby.
    https://www.konicaminolta.cz/cs/hlavni-stranka/produkty/kancelarsky-tisk/seznam-stroju/cernobile-multifunkcni-tiskarny/bizhub-227/klicove-vlastnosti.html
    Pro barevný tisk doporučuji konkurenci od Epsonů:
    http://www.epson.cz/products/printers/inkjet-printers/business-inkjet/workforce-pro-wf-6590dtwfc-220v
    Epson se v nákladech zatím nevyrovná černobílým laserovým tiskárnám. Hint: kolik výtisků smíte vytisknout Epsonem v záruce? ČB tiskárny vydrží cca 300.000 mechanicky, s výměnou spotřebního materiálu po cca 80.000.
    Při vysokém zatížení doporučuji koupit tiskárnu A3, byť se prioritně tiskly A4.
    Dobré zkušenosti máme s ČB tiskárnami Konica-Minolta 4000P – pro Vás možná 4700P.
    Kdo bude tiskárnu servisovat?
    Ricoh byl dříve Klener.
    Nová HP mi nesmí do domu, do starších kupujeme alternativní náplně fy Xerox.

  45. Ad Epson L365: také bych chtěl. Je třeba vytisknout jednu stránku týdně, jinak zasychá.
    SW pro čištění trysek funguje jen pod Windows (mám černobílý Epson M110 – myslím).
    Espon „garantuje“ voděodolnost výtisků – tiskne nerozpustitelný inkoust. Skutečná voděodolnost – potažení výtisku ochrannou vrstvou – to není.

  47. Jsem se zasmal jako uz dlouho ne.
    Co jsem na projektu, chodim do jedne restaurace. Poctivci, zavedli EET bez problemu.

    Dnes jsem se jen tak pro zajimavost podival na uctenku. A stalo na ni: Nespada do rezimu EET.

    Nechal jsem mimoradne vysoke dysko. Kdyz se na mne hostinska zpytave podivala, rekl jsem „Za tu uctenku“. Taky se zasmala… 🙂

  49. 1941 Halle
    Shodils mě skoro se židle kde svačím pár ústřic a šampáňo abych nebyl na velkou večeři hladovej!
    Jako doktor víš, že za morbusem je často psychosomatický mechanismus. Větrák jsi koupil a notebook má tedy oprávněný pocit že je léčen a teplota se upravila aniž prášek požil. Takto se chovají zejména hysterické kompy. Jim domlouváš ale pruděj až se taví víko. Když to nicméně překročí onu mez a začneš to řešit a kompjútr to POZNÁ, okamžitě se sklidní 🙂 zvláště jestli na tom máš okna, což je ryzí magie.

  50. Zklidní.
    Byl jsem dnes v centru svědkem vystoupení obohacovatele zbouraného něčím na šrot. Allahu akbar a lámaniu francouzštinou, že ten chlív prasat (cochon) vyčistí. Přijelo usmiřovací komando francouzsky mluvících policajtů. K ničemu to nebylo anžto dělal ten arafat že nerozumí. Komando někam volalo. Přijela na Policejní obrovské Yamaze krásná blonďatá polcistka, zastavila, přišla k němu, on orvíral hubu júžasem jako i všichni my okolo, prtože byla fakt hezká. Došla k němu a promluvila na něj francouzsky. Nic, čuměl. Pak vlámsky a to fakt nerozuměl podle výrazu tváře. Něco rychle udělala a najednou měl za zády na rukou pouta, odvedla ho do auta kolegů, zasalutovala, sklidila ovace všech nás, mírně se uklonila a zapýřila, nasadila si helmu a na té obrovské Yamaze pomalu, evidentně spokojena odjela 🙂
    Jo joˇ, holky nás z toho dostanou když chlapi koule nemaj ….

Komentáře nejsou povoleny.