Modrý pták
Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.
Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.
Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.
Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:
* Jak se může národ stát bohatším?
* Jaká je role zahraničního obchodu?
* Jakou roli má populační růst?
* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?
Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.
Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?
Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.
Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.
Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.
Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.
Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si
ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.
Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).
Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).
Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).
Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.
Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.
Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.
Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)
Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.
Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a
osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.
Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.
1848-v diskusi o EET jste argumentoval levným rychlým netem v každé prdeli.
Už se to změnilo ?
1844 NoName, NE! Jestliže to není nutné z nějakého praktického důvodu, který mě nenapadá.
1847 to je ale protivňoučká připomínečka…
1848 halladine, používej co se Ti osvědčilo. Když Windows tak Windows. Když vyhovuje starší verze, nepotřebuješ novější. Zkus se vrátit k systému dodanému s notebookom. W7 jsou stáledobře použitelná. Když už W10 tak verzi „pro“. Akorát za ni nutno zaplatit.
Jestliže chceš experimentovat, hraj si s Linuxem. Ubuntu nebo Mint.
Dobré je mít jedno počítadlo jen pro net. To je nejspolehlivější firewall.
já mám Chrome v mobilu, chodí bez problému (mám rychlou síť LTE), záložky atd.
přes EET se přenáší tak málo dat, že stačí simkarta od O2 zamontovaná v pokladně 🙂
A jsou i lacinější připojení.
Teď mám místní wifi, předtím jsem měl pevnou od O2, a nebetyčně mě srali…
V naší vísce nestřediskové lze vybrat ze 3 nebo 4 poskytovatelů.
Schumi 🙂
Já na to nechci přejít. Jen jsem to zahlédl, nikdy jsem to neviděl, tak jsem se zeptal 🙂
Linux jsem pár let na kompu měl jako dual boot vedle woken, vyzkoušel jsem víc druhů, nejvíc se mi líbil Mandrake ,pak mi ten komp odešel, a nějak jsem se nedostal k tomu nainstalovat ho znovu no novej komp.
Podelana globalizace. Sedim v lounge, vedle chlastaj dva rusaci, přes mistnost nejaka cokoladova nadhera s vresticim nadelenim cernym jak bota a ted prisel ujecenej arabac (necht mu archandel Dzibril plamenym mecem pr.el rozpare)! Nevim kdo z nich me vytaci vic. Zlaty slovaci nebo madari!
1854 halladine, kdybys zagůglil tak by ses dověděl…
Viděl jsem malý, pěkný, levný noťas s OS Chrome. S jedinou vadou. Účelově (biosem) mezený tak, aby na něm fungoval jen Chrome. Obejití sice možné, ale nejednoduché.
Aaaaa zase ty zpropadene naklady….. Ty jsou preci samozrejme bez prace.
A pak taky zvlastnosti regułovaneho trhu….. No musim rici, ze v me praci se prodavaji iluze a neni snad naladovejsiho klienta, nez v hotelech a restauracich. Proto se sbiraj data a kazda „ficka“ ma u sebe notysek, kam si pise, treba i vymenu polstare za tvrdsi, aby priste byl pripravem ten spravny, o snidanich nemlive, tam je to zcela normalni…… Kez by kazdy kdo si mysli, ze v trzni obihacce a pritom v podstate neni, vi presne jak se chova klient a jak je tezke nove ziskat a jeste tezsi, stare udrzet. Ostatne taky nejezdim tam, kde mam i pocit, ze mi tam neco vadi, ci ze nemeli dost dobre housky a kolacky…. Nebo treba i cisnik byl prilis horlivej, nebo nebyl….no jak maj lidi penize, myslej si, ze si mohou vybirat 😀
1857 ano Jirko p
Zijeme z penez nasich klientu. Jeste je taky vhodne, aby klient nabyl dojem ze si zijem dobre (to znamena ze nejsme nejaky neschopny luzri) ale zase nikterak prepychove (aby neziskal podezreni ze nam snad moc plati ….)
1855 – to je něčí-fóbní provokace, to určitě není skimic. 😮
Schumi,
já ho zahlédl taky 🙂 A uvažoval o něm pro případ zalehnutí v nemocnici.
No ale nakonec mám netbook a dva tablety.
Ten netbook už ostatně v nemocnici byl.
No ale na googlu bych asi komentář „Nasrat!“ nenašel 😀
Odborný dotaz:
1. Jakou inkoustovou tiskárnu černobílý tisk v „erární“ kvalitě (ne prezentace či grafika), cca 15 – 25tisíc A4/měsíčně ?
2. Jaké jsou provozní problémy s nynějšími velkokapacitními inkoustovými tiskárnami? Zasychání tiskové hlavy a podobně…
3. Na co dát pozor při výběru?
1859
Co by nebyl… Přečetl si mé varování, a teď šplhá u NoNama po urážce maďarštiny 😀 😉
To by tak hrálo, aby si pomáhal, koho napadne!
…„Volali z úradu hygieny a okamžite mi všetko zakázali. Vraj nemám oprávnenie ľuďom dávať jedlo, nie sú tam stoličky, stoly, rukavice, a že či máme zdravotné karty. A jedlo vraj nesmie byť staršie ako tri hodiny! Chcel som pomáhať chudobným a chorým, ale niekomu to zrejme strašne prekáža,“ hovorí smutne Marián s tým, že do problémov sa dostali aj jeho kamaráti, ktorým do podnikov nabehla kontrola. „Nerozumiem tomu, prečo teraz mňa, ako aj majiteľov reštaurácií, ktorí pomáhali bezdomovcom, naháňa hygiena. Koľkí bezdomovci pritom jedia z kontajnerov? To je čo za hygienu? Hnus, celá dnešná doba. Som z toho smutný,“ hovorí rozhorčene.
Mesto Komárno má však na všetko iný názor. „Máme k dispozícii ďalšie inštitúcie, ktoré pomáhajú bezdomovcom. Ľuďom bez domova ponúka mesto jedlo aj ubytovanie a nie je odkázané na podnikateľa, ktorý roznášal jedlo,“ povedal hovorca mesta Komárno Róbert Králik…
https://magazin.panobcan.sk/hyenizmus-na-slovensku-nema-obdoby-marian-nosil-kazdy-den-jedlo-bezdomovcom-urady-mu-to-zatrhli/
Schumi,
nejsem odborník na tiskárny, ale tohle se mi zdá spíš na job pro laserové tiskárny…
Jinak bych řekl, že při tomhle provozu hlava zaschnout nemá šanci.
Schumi, HP LaserJet 4L si nemohu vynachválit. Tiskne neobyčejně spolehlivě „za půl darma“. Smůla je, že nejde připojit výš než k W7.
1862 Halle a quivisi
Vsechno je relativni. V nouzi se priority obnazej 🙂
Hmm. Tak CSA uz prestaly upgradovat. Hladolet uz to je, za zlatou kartu ale alespon oblozena studena misa caj a vino ci nealko. Dalsi faze budou patrne vyrvany sedacky a mista ke stani ….
1860 halladine, použitelnost bez síťového připojení považuju za základní vlastnost systému.
Bez zlate karty si ale muze klient studenou misu oblozit vlastnim pozadim na toalete ….
Schumi,
Zubař, který nezná Horsta Fuchse je podezřelý, že nezná nic. K tomu bych s chrupem nešel 😀 😀 😀
2 Schumi ad 1861 – vykašli se na inkoust a pořiď si levnou laserovku. Vyplatí se to… Inkoust má smysl jen do těch velkoplošnejch plotrů, co se na tom tisknou postery na konference…
1870 ja znam jeste Horsta Wessela. Je o nem i pekna melodicka pisnicka.
15 tisíc A4 měsíčně ? Tak to bych do inkoustu nešel. To bych hledal nějakou velkou laserovku, tam se dají stlačit náklady…
Třeba (ale berte to jako příklad) http://www.kyocera.cz/produkty/podle-typu/cernobile-multifunkce/fs-6530mfp?v=tech
Pokud trváte na inkoustu, tak se podívejte po Epsonkách s nádržkami na inkoust na boku, tam se inkoust dolévá z lahviček v ceně pár korun … Něco jako Espon WorkForce M200.
Ale na 15000 měsíčně … Hm.
Aaaaa, nastupuje kontingent korejcu! Asi jsem dnes zlobil 🙁
2 AeroKarel ad 1865 – už jde sehnat driver i pro W10… Přímo u Pekařů…
Ptakopysku….. Horst Fuchs byl genius, toho by ani Norris „neudelal“ 😀
Jo a znas kratky film Kung Fury? Dle meho naprosto genilani pocin a nejen to, „kung Fuhrer“ mne starsi daleko vic, nez laserovy raptor, odhalene slecny s gatlingem na velblouduma a golias Thor….. To proste nevymyslis ani Ty….. Jiste to najdes, uz prvni scena, kdy hlavni hrdina stoji namleticim Lambu Diablo a strili asi tisic ran do obzivleho hraciho automatu je neuveritelny a to je jen zacatek. Nebudu prozrazovat vice, snad jen nejlepsi trik, kdy Hitler postrili celou policejninstanici tim, ze vytoci prislusne cislo a pak vyprazdni zasobnik do „mluvitka“ telefonu, je na Oskara 😀
Ja si svacinu do letadla delam sam, takze jsem spokojen a zcela kaloricky saturovan
No já když si představím, že skimic musí létat i s ČSA …
Ať klidně do Maďarů nadává komu chce. Je to jenom slabá náplast, ale lepší než nic. 😉
NoName
Copak jsem nekdy nekomu nadaval do madaru????
Schumi, jsou laserové tiskárny současně s USB, síťovou přípojkou i přes WIFI.
Proboha, to tu fůru stránek vytiskneš měsíčně sám ?
1870
Ptakopysku,
¨měl bys udělat osvětu mezi pacienty, zatím se mě žádnej na toho Fuchse neptal 😀
Takže nepřišli na to, že nic neumím 😀
Skimici,
projevil jsi názor, že soudruh Bůh je nasranej, když se k němu modlí maďarsky 😀
1868
Aha já blbě pochopil. mYslel jsem , že o tiskárně , a ty o chromu.
No, prý už je to použitelné i off line.
Internetem se jako lavina šíří informace o tom, že s chromebooky a chromeboxy není možné pracovat, pokud nejsou připojeny k internetu. To ale není pravda. V základu Chrome OS skutečně nabízí aplikace, které vyžadují připojení k celosvětové počítačové síti. Webový prohlížeč Chrome, poštovní schránku Gmail nebo kancelářský balík Google Docs bez internetu nespustíte. Ale pouze ve výchozím nastavení! Aplikace pro off-line chod jednoduše stáhnete z internetového obchodu Googlu, a to ve většině případů zcela zdarma.
Aktuálně je možné stáhnout do Chrome OS tisíce aplikací, které nepotřebují pro svůj provoz internetové připojení. Zmiňme například populární Gmail Offline, který umožní provozovat poštovní schránku, přesněji tedy nabídne přístup ke všem došlým a odeslaným e-mailům, i pokud nejste on-line.
https://www.czc.cz/navod-google-chrome-os-pod-drobnohledem-internet-bez-zbytecnych-starosti/clanek
(1875) PeSi díky. Zatím to není aktuální, jsem s W7 spokojen. Na normální tištění by mi stačila nějaká ta malá multifunkce, ale 5x do roka jest mi vytisknout asi tak 1 000 až 1 200 stran oboustranně a z toho by se asi multifunkce zbláznila. Navíc cartridge jsou relativně levné a já je ještě dosypávám, to vše v prospěch ACC .
Dekuji Martinovi za duveru mne projevenou stran nemecke hymny. V podstate to objasnil skimic. Diskutovat, zda rozhodujici rok je 1952 nebo 1990 mi pripada zbytecne, svym zpusobem je oboji pravda. Ovsem proc je 1. sloka nevhodna, neni v tom, ze „Nemecko, Nemecko nade vsechno“ – ostatne podobnych vykriku nalezneme v hymnach povicero – ale ve vymezeni onoho Nemecka o neco dale:
Von der Maas bis an die Memel,
Von der Etsch bis an den Belt
Zajemce se muze optat strejdy Googla ci tety Wiki a pochopi proc.
Nicmene mam podezreni, ze pri hymne si mnohy Nemec tu 1. sloku zpiva brumendo. A podobny pocit jsem mel, kdyz pri zpevu hymny UK nekteri Nemci pohybovali rty – a ja se domnivam, ze peli „Heil dir im Siegerkranz“. coz byla hymna cisarstvi na stejnou melodii jakou ma God Save the Queen. (Nebo taky „Boze cara chran“).
Nemci maji jeste jednu specialistu v oboru a to hymnu NDR. Ac byla hymnou po cele trvani NDR, od roku 1972 se nezpivala, kvuli od te doby politicky nevhodnemu versi „Nemecko, jednotna vlast“.
Na wiki píšou, že ta píseň byla napsána ještě před sjednocením Německa v roce 1870, takže se zpívalo spíš o zemích , ve kterých žijí Němci, než o německém státu
2 AeroKarel ad 1883 – v Žitný, kousek od Štěpánský, je docela dobrej krám na doplňování cartridgi… Se zárukou na válec…
http://ekonomika.idnes.cz/studie-nasla-priciny-rasovych-rozdilu-v-bohatstvi-f8z-/eko-zahranicni.aspx?c=A170210_115333_eko-zahranicni_nio
To už je skoro vědecký… Komunismus ?
2 dvd – no a Rakušáci si to předělali na Zachovej nás hospodine, ať jsme tlustý jako sviť měsíčku za humna…
Halladine,
ony ty hranice v textu nejsou hranicemi nemeckeho etnika, on ten Hoffmann von Fallersleben pouzil rozsah uzemi Nemeckeho spolku v roce kdy ten text psal.
PeSi,
bylo to obracene, text byl psan na onu Haydnovu melodii, ktera byla rakouskou cisarskou hymnou uz nejakou dobu.
Halladine,
ony ty hranice v textu nejsou hranicemi nemeckeho etnika, on ten Hoffmann von Fallersleben pouzil rozsah uzemi Nemeckeho spolku v roce kdy ten text psal.
PeSi,
bylo to obracene, text byl psan na onu Haydnovu melodii, ktera byla rakouskou cisarskou hymnou uz nejakou dobu.
Nádherná ukázka – to bych nevymyslel.
!884 dvd
Aha. To mi nikdy nenapadlo. Uz ten prvni vers zni durazne. A nepta se jak bezdak.
1892
No, ono by to bylo nechat si to ( první sloku) jako hymnu celkem problém. Horní adiž, kdysi součást Tytolska zabrala po WWI Itálie, Je samostatné Rakousko, Memel je dnes litevské město….řeka Maas dnes vůbec neteče Německem……..
Snad jen ten Malý Belt ještě platí..
dvd děkuji. Teď (19:47) už se každý může hlásit k tomu, že to věděl, co je Memelburg.
Hymna DDR je zajímavá:
Auferstanden aus Ruinen
Und der Zukunft zugewandt,
Laß uns dir zum Guten dienen,
Deutschland, einig Vaterland.
V roce 1949 už na to sjednocení někteří mysleli.
Halladine,
ono je samozřejmě otázkou, kam až bude sahat velkoněmecká říše po dalším německém totálním vítězství. Jestli náhodou nezbude jenom volný svazek chalifátů – něco jako jsou v současnosti SAE. Pak už budou notovat jinou píseň…
1882 halladine, tak mi začíná docházet, že jsi Google placenej.
1879 Ne pro sebe, to dá rozum. Řekněme, že je zámyslem pořízení síťových tiskáren. Spočítáno, že celkové náklady na tisk jsou asi třetinové oproti individuálnímu tisku. Vedlejší výhodou je, že lidi budou mít víc pohybu. Podle porovnání komplexních nákladů na tisk lépe vycházejí inkoustové. Jedním z hlavních ne-li nejhlavnějším parametrem výběru ve veřejné soutěži je cena. Je obava, že při takovém nastavení by vybraný typ mohl být problémový. Mým úkolem je zjistit, jak moc hrozí, že při zadaných parametrech a cenou jako hlavním parametrem bude vybráno špatně.
1894 no tak treba ja to nevedel a taky js se priznal
Sakra, Schumi 🙂
sám jsi mi napsal, že si mám na ten OS Chrome zagooglovat . Já tě poslechl, a teraz hééč…
(ubrečenej smajlík.)
Schumi,
aby ses vyhnul ceně jako primárnímu parametru, musíš zadat do výběru vyšší gramáž papíru. Tím nic nezkazíš a určitě se takový druh tisku u vás ve firmě provádí, takže to není nic proti ničemu. Nejlevnější klumpry totiž tisknou na obyčejný kancelářský papír a gramáž dvě stě a více nezvládnou. A nedejšpidla, aby na takovouhle tiskárnu doopravdy potřeboval někdo tisknout na vyšší gramáž. To pak uživatelé dotyčného výběrače ukřižujou. Nebo mu omylem vylejou vřelý kafe do klína.
Akorát si furt lámu hlavu nad tím, jak jsi přišel na to, že inkoustovej tisk je levnější než laserovej. Ty komplexní náklady by mě fakt zajímaly. Předpokládám totiž, že furt sedíš v té samé firmě co dřív a nepřesedlal jsi do nějakého DTP studia, nebo mezi byznys, či do píár menežerie.