Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. 1790 Halladine, jenže to už jsou jen takové rukopisy….
    Jako Královédvorsky a Zelenohorský. Které jsou připomínkou, že nejsme až tak neschopní a že když se do toho dáme, umíme si vymýšlet stejně dobře jako ti ostatní.
    Navíc, nechlubíme se koho všechno jsme vyhubili a nezaděláváme si zkrzevá to vzdáleným potomkům na průser.

  2. 2 Schumi ad 1783 – dovolím si nesouhlasit… V těch prvních povídkách ji Asimov výslovně zmiňuje jako vědeckou nadaci, zaměřenou na bádání nad suchým z nosu… Teda, jak překonat 30 tisíc let chaosu poté, co se rozpadne Evropská Unie – ej, čo hovorím – galaktické impérium…
    No a protože tam správně nasadil vědce typu Koháka, Kellera, Putny apod., došlo k drobné reorganizaci a tito vědci dostali útulné pokoje a teplou stravu, popř. možnost procházky v parku…

  3. Kdyby se tu mihnul Jirka ppa:
    Horst Fuchs dokáže prodat úplně všecko. Pouze Chucku Norrisovi se podařilo prodat Horsta Fuchse.

  5. Ptakopysku 🙂

    mi nikdy nikdo žádné školení nezaplatil, musel jsem si na něj vydělat a zaplatit si ho sám.
    Čímž netvrdím, že v jiných oborech tomu tak není.
    Co se v našem oboru dělo , je to, že se pořádaly různé školení v zahraničí, které byly fakticky dovolenou, a dávaly se do nákladů.
    Bylo na to zaměřeno několikero cestovek.
    Ani na nich jsem nebyl.

  7. NoName,
    ad 1771, máš mne na svědomí 😀 😀 😀 !!!
    Málem jsem se udusila fíkovým biskvitkem, ještěže bylo po ruce dost cejlonského na spláchnutí.

  9. 1804-výborně. Na EET terminál, připojení a práci kolem toho si podnikatel taky musí vydělat. Navíc. Že to dá pak „do nákladů“ je mu hovno platné. Kapišto ?

  10. Mno, Noname,

    Pokud v polovině listopadu ještě podnikatel nemá vyděláno aspoň tolik, a ty peníze v rezervě, aby si mohl pořídit EEt, tak ať toho podnikání raději nechá.
    Podnikání je definováno jako soustavná činnost za účelem zisku.
    Pokud ten zisk není ani před EET……….

  11. 1771 NoName
    a přitom to začíná nevinně:
    „Bože, žehnej Maďarovi láskou a bohatstvím.“
    Ačkoliv již zde citlivý čtenář neklamně rozpozná otrávené hrozny živené tlejícím bahnem nacionalismu …

  13. 1810

    “Bože, žehnej Maďarovi láskou a bohatstvím.”

    Já v tom vidím volání po sexu. Ta láska je jen zástěrka, a s penězi je šance na víc sexu větší 😀

    Prostě Maďar taky (by ) rád…..

  14. Halle,
    ad 1805 – koho jiného.
    Horst Fuchs je veliký a komerční vysílání je jeho prorokem!

  15. Ptakopysku,

    já to jméno neznal… Tyhle sračky nesleduju.

  16. Halle
    oni ho něčím maďaři museli pěkně dožrat

    Leč bohužel kvůli našim vinám
    Vzbudili jsme tvůj hněv
    A tvé hromy začaly létat
    Na nás z nebe přeplněného hněvem.

    Osobně si myslím, že v tom byla maďarština, kterou se k NĚMU obraceli …

  17. Halle,
    já už jsem si několikrát všiml, že máš zásadní mezery ve vzdělání 😀 😀 😀

  18. Njn, ptakopysku,

    i když se to tady zdá neuvěřitelné 😀 ;-), ani já nevím fšechno

  19. skimici,

    to je docela pravděpodobné!
    ( Jen si dej bacha, abyses nedostal k NoNamovi na dosah pěsti ! 😀 )

  20. Už ze sebe přestaňte dělat … Halladina, Halladine.
    Kecy o tom, že kdo nemá dost na všechny nápady státní správy by neměl podnikat jsou skutečně debilní.
    Podnikatel totižto musí kromě byrokracie ještě podnikat. Nemá byrokracii jako náplň práce, na rozdíl od buzerující státní správy.

  21. Dík za poučení, NoName 🙂

    Já asi coby bývalý zubař asi tohle poučení fakt potřebuju.
    Myslíte, že mě živila byrokracie ? 😀

  22. Potřebujete. Na trhu byl a je nedostatek zubařů, nemáte ponětí, co obnáší o zákazníka soutěžit.

  23. Soutěž byla vždy. Pacienti docela často přecházeli od jednoho zubaře k druhému.
    Nicméně – zubaře vždy živí plomby, vytržené zuby a protézy.
    Ne byrokracie.

  24. 1819: Podnikatel totižto musí kromě byrokracie ještě podnikat.
    Ovšem v rámci podnikání je schopen prodiskutovat hodiny na ebových stránkách. 😉

  27. Když převažuje poptávka nad nabídkou, je soutěž taková … specifická ? K tomu garantované platby pojišťoven… Ne, nevíte, o čem je řeč…

    Quivisi, už chybí jenom „argument“ o novém autě, které podnikatel má. Abychom to měli komplet.

  28. Jen tak pro zajímavost – o víkendu, čekaje na oblevu a tudíž nemaje kloudně co na práci v mezerách při reinstalaci zesnuvšího počitadla, jsem revidoval svoji sbírku pokleslé literatury (nezakoupil jsem ji, nýbrž nalezl v obrovském pytli u popelnic). Mimo poznání, že být dívkou v pubertě musí být něco šíleného, co se nedá přežít a udržet si při tom zdravý rozum (nic proti myšlenkovým pochodům paní a dívek postpubertálních samozřejmě 😛 ), tedy mimo toto poznání jsem nalezl dva romantické příběhy s tématem „vožrala jsem se na večírku jako kráva, vyspala se s prvním chlapem, na kterýho jsem padla a teď jsem těhotná“. Nastudoval jsem oba opusy a šel jsem krájet kořenovou zeleninu na obmýšlený hovězí pupek na červeném víně. No a k tomu jsem si pustil televizi. Tam byl ovšem jiný kalibr. Evidentně už jsou všechna témata vyčerpána a autoři se pouštějí do vod doposud vědecky neprozkoumaných a mimo statistiky soudů, či psychoanalytiků neevidovaných. Hlavní hrdinka vypadala nějak takhle: http://media.indiatimes.in/media/content/2015/Jul/john-rambo_1436857398.jpg
    V úvodu zjistila, že je jí manžel nevěrný s blonďatým éterickým stvořením, a šla tomu blonďatému éterickému stvoření vyprat žrádlo. Místo blonďatého stvoření v bytě našla plavovlasého polonahého taxikáře velmi podobného slavnému Discobolovi. Taxikář byl v depresi, protože právě zjistil, že ho přelud podvádí s nějakým obstarožním smrradlavým vošoustem. Hrdinka se s o dvacet let mladším taxikářem ožrala jako kráva, vyspala se s ním a upadla do jiného stavu. Pak byla asi hodinka kde se Hrdinka věnuje psychoanalýze svého stavu, rozborům situace s nejlepší kamarádkou a rozchodům a opětnému sčuchávání s taxikářem. Manžel Hrdinky se s blonďatým éterickým přeludem rozešel, protože přelud dostudoval práva a odešel pracovat do Brusele, tudíž byl nucen změnit i vošousta. Závěrečná scéna byla kulervoucí – manžel vošoust si na zahradě hraje s dítětem své ženy a taxikáře, taxikář relaxuje na lehátku a Hrdinka je s úsměvem pozoruje všechny.
    Úžasný. Ne, že bych takový rodiny neznal… ale asi bude takovejch dost, když se to vyplatilo nafilmovat.

  29. NoName,

    kdyby padly zdravotní pojišťovny, tak se ceny automaticky zdvihnou minimálně na dvojnásobek. Ty ceny pojišťoven jsou nízké. Ale málokdo měl odvahu vypovědět smlouvu s tím, že mnozí by nevypověděli, přebrali jim pacienty a oni by měli problém.

    Navíc – co se týká dostatku zubařů – před dvěmi a půl léty u nás – jiné oblasti neznám, takže nehodnotím – vůbec nebyla situace kritická. Každý zdejší zubař nové pacienty bral
    Až v poslední době- kdy jsme tady -několik exemplářů najednou – odešli do penze, tak je problém.

    Když v stejné době skončí 3 zubaři ze 6-7, a noví nepřicházejí, je problém.

    Na venkov se mladým zubařům nechce – nemohou tady chtít ceny obvyklé ve větších ( a bohatších ) městech.
    Teď už je fakt problém.
    Šéf místní zubní laboratoře při vědomí blížícího se odchodu několika zubařů znervózněl ( nejsou zubaři, chybí práce pro laboratoře) a ještě než jsem odešel do penze přistavil křídlo se třemi ordinacemi, v domnění, že někoho sežene – ať už do pronájmu , anebo jako zaměstnance.
    Houby – nikoho nesehnal – jen jednu Ukrajinku, a té asi po půl roce zrušili povolení pracovat. Na důvod jsem se neptal.
    Takže mi vytelefonovává, jestli bych nešel na brigádu.
    Což o to, šel bych, a docela rád, jenže haxny nesouhlasí…

  34. (1826) K tomu garantované platby pojišťoven… – kamarád, lékař praktický, pořád nadával na pojišťovny, jak mu (jim) málo platí. Dalo mi dost práce mu vysvětlit, že cash by dostal ještě méně, to už by lidi sakra šetřili.
    (1829) Matzurko, jen houšť a větší kapky. Tihle magoři zaručí, že melouni v PS nebudou otravovat. Nebezpečný by byl někdo jako Bursík, kdo se dokáže tvářit seriozně a „umírněně“.

  35. 1833

    Houby, kdyby padly pojišťovny, tak zafunguje tichá kartelová dohoda, a ceny se zvednou.
    A pacienti by buď zaplatili, nebo zůstali bez ošetření. Neměli by kam jít jinam..
    Pokud by jich polovina nechodila, dochtoři by na tom byli stejně jako dnes, jen by se míń nadělali.

  36. Volal jsem teď s kolegou z Paříže co někam jel a míjel Saint-Denis – hustý čoud podpálených aut byl prý úplně všude. Policajti dohašují po další divoké noci obohacovačů …

  37. 1835-žádné takové věci se v Evropě nedějí, je to ruská propaganda.

  38. Heathrow slunečno a klid. Dokonce i přes security jsem byl 5 minut. Ale velké NO-NO. Z Prahy do Londýna BA už nenabídly zadarmo ani vodu ani housku, což ještě před Vánocemi bylo standartním servisem. Takže přestupný čas budu věnovat otravováním BA a pomlouváním jejich služeb na FB.

  40. Let trvá jen hodinu a 10 minut, ne ?
    To se nevyhládne 🙂

    Mimochodem, má tu někdo zkušenost s operačním systémem Chrome ?

  41. Ne, vždy ne. Třeba u Turků ne. A v USA jsou nealko a kafe zdarma i na letech jako Chicago-St. Louis, což je nějakých 400 km, možná i méně. Tedy u Delty a United, možná nějaké místní lowcosty to mají jinak (někteří kolegové létají s JetBlue, to je prý lowcost).

  42. káva – čaj a minipytlík crakerů jsou nabízeny snad všude (tedy, s čím jsme kdy letěl). U BA je to ale novinka. Jsem zvědav co nabídnou z Londýna do Newarku.

  43. 1816 ptakopysku, u zubaře není důležité jaké má mezery v politologickém vzdělání, ale jak umí vyplňovat mezery v chrupu.

  44. 183 „Mimochodem, má tu někdo zkušenost s operačním systémem Chrome ?“
    Nasrat!

  45. No ale v místech s levným vysokorychlostním internetem by Chrome OS nemusel být marný …

  46. 1842
    No, nevím, zda se neznalost toho šíbra z TV dá označit zrovna jako mezera v politologickém vzdělání 🙂
    Ale nějaká mezera to bude 🙂

  47. 1843
    Já to ještě nikdy neviděl, a zahlédl jsem nějaké kompy s tím na netu.
    A ako hovoria bratia Slováci „Opýta´t se nie je hriech “ 🙂

  49. 1844
    No nevím, jestli je net za 400 měsíčně , 15 mega rychlej a lacinej 🙂
    Ale stačí mi 😉

Komentáře nejsou povoleny.