Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Publikováno | Autor:

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?“

  1. Tak synek odehnán ke svému počítači a já nemusím klepat odpovědi na mobilu. 🙂

    „rozumné řízení, rozumné investice, dobrej nápad nebo úspěšný vývoj a bůhví co všechno dalšího, včetně dostatku provozního kapitálu.“
    a rozumné řízení se vezme kde? To jako si myslíš, že frma se řídí jaksi sama od sebe? dobrej nápad se vezme kde? VYpadne snad z kávovaru ve firemní kuchyňce?

    Všechny tyhle věci zařizují lidi. bez lidí by to nebylo. Lidi řídí firmu, lidi dostávají dobré nápady, lidi se rozhodují, která investice se může vyplatit. Ti všichni pobírají za svou práci plat nebo mají zisk z její produkce. Z výdělku za jejich činnost se platí i daně právnických osob.
    Pokud se zvýší odvody právnických osob, aby soudruh Ludvík dostal víc peněz na prznění zdravotnictví, firmě zbyde menší zisk a méně na platy. Tak či onak konečný účet nakonec skončí zase u občanů. Včetně těch, co je pro ně problém zaplatit jednorázový výdaj pět tisíc.

  2. Halladine – mám dojem, že jak ČNB, tak ECB se slovu „tiskne“ vyhýbají jak čert kříži. Nahrazují jej mnohem sofistikovanějšími názvy.

  4. Dano, Amadeus? My jsme se na to dívali poměrně nedávno. Na dnes mám nachystanou jinou klasiku 🙂 Včera, dnes a zítra.

  5. Smím vědět, Halladine, co Tě tak rozesmálo?
    Když je Ti moje odpověď tak k smíchu, tak kde tedy bere firma peníze na ty daně a pojistné a taky na vejplaty pro zaměstnance? A odkud tedy přijdou do zdravotnictví peníze, po kterých volá ministr?

  6. Odkud? No přece od moudrého státu a jeho neúplatných úředníků. 😛
    Fakt je, že neexistuje dobrý model financování zdravotnictví, jen špatné a ještě horší. Dva docela dobré principy stojí proti sobě.

  7. maYdo,

    to chce samostudium. Víš toho strašně málo.
    Pro začátek -zkontroluj si průměrné personální náklady na pracovníka v Německu a u nás, a taky úroveň zdanění právnických osob u nás a v Německu.
    A pouvažuj o těch číslech v souvislosti.

  8. HAlladine, vykrucuješ se. Já se ptám, pokud chce ministr do zdravotnictví peníze a nechce, aby to dopadlo na občany, kteří pracují, vydělávají a platí daně, kde je vezme?
    Jen chci vědět, kde si myslíš, že je vezme. Zatím jsi se moc nepředvedl, protože i daně „právnických osob“ samozřejmě přinášejí dopady do peněženek občanů.
    Takže musíš být přesvědčen, že existuje ještě nějaký jiný zdroj. Jetsli třeba nemyslíš ty Špidlovy zdroje, cio sjou, jen nikdo neví kde 😀

    Porovnávání nějakých úrovní a nákladů v Německu je mimo mísu a s otázkou, kde vezme ministr peníze, když ne od občanů nemá nic společnýho. Ale jako pokud o odpoutání pozornosti dobrý.

  9. Peníze přece posílá zdravotní pojišťovna, když jí pošlete fakturu. To ví výrazná většina lékařů!
    🙂

  10. Omlouvam se za compcestinu – jsem na druhem nejvyssim kopci Pennsylvanie, celych 1000m/nm a jen s ipadem co neumi cesky. zkouknul jsem cesky tisk a s politovanim zjistil, ze svoboda projevu dostava dalsi ranu na prdel. Potrhlik Konvicka a jeho consortes jsou zalovani za spaleni stranek muslimskeho Mein Kampf. Priste se pujde do basy za znesveceni Komunistickeho manifestu. Dalsi zvoneni klici asi nepomuze, nezbude nez narovnat kosy a ohrebit cepy.

  11. Dobré ráno, jsem poněkud nesvátečně nenaladěn, neb ve šroubárně malé, střediskové, propuklo šílenství ne nepodobné roku 2007 (nebo 2008). Automaty, které bylo záhodno zrepasovat, jsme zrepasovat nechtěli, protože měly být odstaveny. Tak tyto automaty musí běžet 24/7 neb zákazník požaduje… Do toho vedení požaduje přestěhovat …
    Podařilo se nám zlikvidovat „mafii ve skladu“, tj. skladníky, co něco uměli a měli ve skladu pořádek. Místo nich a dalších odcházejících nabíráme strašně šikovné zaměstnance, co sice nic neumějí, nikdy danou pozici nezastávali, ale jsou to kamarádi. Při kontrole 199 skladových míst bylo 198 špatně.
    Na další pozici bereme novou kolegyni – víte, ona dostane o deset tisíc víc než vy, ale je moc šikovná, tak si to zaslouží … V německé firmě jsou platy tabu.
    Nestěžuji si, je to riziko podnikání, resp. zaměstnání ve firmě. Ale nadšený nejsem, protože takhle bychom ten kapitalismus nevybudovali, soudruzi.
    Halladine: povězte mi něco mzdových nákladech německých firem. Můžete také něco o tom, proč je v Německu produktivita vyšší. Proč německé firmy jdou do ČR, i když je zde produktivita vyjádřená v peněžní jednotce koncernu nižší …

  13. 2408 Dušane,
    máš v tom krapet hokej!

    Konvička byl už před časem nařčení zproštěn, neb spálení Koránu nebylo shledáno trestným činem!

    Aktuální kauza se týká Slovenska, kde nějaké děvče počůralo a po té spálilo výtisk Koránu, nechalo se při tom nafilmovat a pustilo na Trubku. Za což jí hrozí až 8 let! Šabatová ani kníže se dosud nevyjádřili…

  14. Mas pravdu. Ten clanek o Konvickovi byl z lonskeho cervence. Ale stejne by mne zajimalo, jestli je vic kriminslu za pochcani nebo za spaleni a jestli take rozhoduje kterou suru si vybrala k defekaci. Navrhuji, aby se k tomu za evropske penize ustavila nova komise a postavil se pro ni na Pankraci novy pokrouceny mrakodrap.

  15. 2412 Dušane,
    je to zajímavé!
    Pussy Riot dostaly za znesvěcení chrámu 2 roky a všichni řvali jak protržení.
    Holce hrozí 8 let a všude ticho…

  16. maYdo,

    koukni sem.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88_z_p%C5%99%C3%ADjm%C5%AF_pr%C3%A1vnick%C3%BDch_osob

    Sazba daně,už více let 19%

    Koukni na to, až dospodu, jaká byla výška daně za Klausových vlád….
    Ze zahraničních firem odcházejí dividendy ve příliš velké výšce. A jsou zdaněny tam.

    nickname , produktivita vyjadřuje hodnotu výroby na zaměstnance .Čím dokonalejší zařízení (automatizace,robotizace ) a následkem toho potřebný menší počet zaměstnanců, tím je produktivita větší.
    Ovšem s tím zaměstnanec nic nenadělá,a nižší produktivita není jeho chyba.
    Takové zařízení něco stojí,a vyplatí se ,pokud je pracovní síla drahá. Což je případ Německa, ale nikoli ČR.
    V ČR stačí při zdejší úrovni platů jednodušší zařízení ( lacinější)obsluhované větším počtem méně placených zaměstnanců, a i tak je Škoda jeden z nejziskovějších podniků v rámci VW.
    Přitom ˇSkoda platí na české poměry velmi slušně,ale platy ve Škodě se neblíží platům ve VW v Německu ani náhodou….

    Zdanhění právnických osob v Německu je kolem 30 %………

  18. Dobré zas ráno… Jak tak dočítám, připomíná mi to debatu, že je zbytečné stavět elektrárny, když se elektřina prostě bere ze zásuvky… Nebo tu geniální myšlenku, že na televizi se přece může dívat i při svíčce… Samozřejmě, může… Na televizi (přístroj) může zírat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, leč hovno uvidí… No a jak každej cikán ví, pro peníze se chodí na poštu…

  19. 2408, 2412 — Pane Neumanne, milerád vysvětlím, co Vás na tom mohlo zmást: Defekační téma. Konvička momentálně popotahován za to, že se otřel volební program studentky, jež usiluje vybudovat na FF UK genderově korektní záchodky.

  21. Dobré dopolední vespolek,

    Dušane, s označením „potrhlík“ souhlasím. Stran záchodků – IMHO poněkud oboustranně hysterické reakce, neboť jde o renovaci jakéhosi WC současně v dezolátním stavu. Po renovaci to má být WC jako máme téměř všichni doma – použitelné pro každého, kdo zrovna má potřebu, tedy patrně jen označeno WC (nikde není psáno, zda jde o klasickou toaletu s jednou mísou, čí zda tam má být kabinek povícero, či zda budou instalovány i pisoáry). Jo, autorka je z feministického gender hnutí (a víc než to WC mi vadí, jak se svou skvadrou obešla požadavek na nepolitický senát), a kdyby si nepouštěla pusu na špacír, jak to bude eňo-ňůňo pro všechna pohlaví a považte i matky s dětmi, tak by se vlny nezvedaly.

  22. Dobré ráno,

    Halladine, co to zase blábolíš? Já se přece neptám na míru zdanění v Něměcku, ale odkud chce český ministr zdravotnictví nalejt prachy do svého rezortu, když nechce ty, které stát nějakou formou zdanění získá od občanů.

    Na to stačí jednoduchá odpověď : “ peníze vezme od….“ nebo „…z….“. Netřeba kvůli tomu dělat přednášku o míře zdanění v Německu.

  24. 2421 – tak sorry!
    Tohle se mi v poslední době stává častěji! Něco pastnu, ale odkaz běží úplně jinam. Zvlášť nějakých kontroverzních věcí. 🙁

  25. maYdo,

    je to jednoduché.Zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob,případně zavést sektorové daně,co zavedl Orban v Maďarsku před dvěma či třemi roky.

  26. No, k těm „unisex“ hajzlíkům:
    norma povoluje jeden společný záchod na pracovišti do počtu deseti lidí a to už přinejmenším od dob, co jsem začala studovat. Když bývaly pavlačáky, tak společnej hajzlík na konci pavlače býval taky unisex.
    v kanclu máme tři hajzlíky a všechny unisex – chodí se bez rozdílu pohlaví, tam, kde je to nejblíž, případně kde je volno. jezdíme teď pracovně na dva zámky, v provozní části, veřejnosti nepřístupné mají rovněž jeden společný záchod.

    takže fakt nevím, co na tom ta poslankyně tak prožívá…. A proč to má být specielně pro matky s děti eňo ňůňo, už vůbec nechápu. Patrně si představuje zástupy zoufalých matek, které řeší problém,kam s chlapečkem, když ona nesmí na pány a on nesmí na dámy.
    Mohla bych jí prozradit sladké tajemství, že matka, která z toho nedělá vědu, bere chlapečky na dámské WC, dokud nevyspějí natolik, že je lze spolehlivě vyslat samotný na pány.
    ale když už jí ty matky s dětmi tolik leží na srdci, tak by se mohla zasadit o to,a by ty hajzlíky byly trochu větší. Když musíte soukat dítě ze zimního blečení v kabince 110/80 cm, tak to je poměrně akrobatický výkon. Nedostatek prostoru k obsluze dítěte většině matek vadí víc, než rozhodování, zda na pány , na dámy nebo na unisex.

  27. Halladine, Ty jseš jak malej.
    Zvýšení daně z příjmu právnických osob znamená, že se to stejně nakonec zaplatí lidi.
    Kde vezme firma víc peněz na vyšší daně?
    Bud tím, že firma při stejném příjmu bude muset snížit platy nebo méně investovat do rozvoje, což se odrazí na její prosperitě a stejně to nakonec na ty platy dopadne nebo zdražit výrobky , aby si na ty daně vydělala, což se zase dotkne kapes spotřebitelů.
    Prostě to nakonec vždycky zaplatí lidi.

  28. Jo, když už, taky by se mohla paní poslankyně zasadit o přebalovací pult. 🙂 Samozřejmě unisex, protože někdy se potřebuje uchýlit do ústraní za účelem přebalení i tatínek.

  29. No, v soucasnosti delam vcelku rozsahly projekt pro nemeckou firmu, ktera ma pobocku v Portugalsku, CR a prave otevira dalsi na Slovensku. Vyroba v Nemecku se tlumi.

    Uz tam delam 8 mesicu a vypada to, ze dalsich ca 10 budu. Je zjevne, ze nemecky management – ac naprosto presvedcen o sve nadrazenosti – se musi ucit hodne, hodne zakladnich veci. Myslenka Taylora pokladaji za stale platne a financni rizeni na urovni „JA MUSIM PODEPSAT VSECHNY PLATBY“.

    Koneckoncku sazba, kterou si mohu uctovat za to, ze drzim pohromade veci, ktere centrala nedava mluvi sama za sebe.

    Ale je mi jasne, ze Hal vi o situaci v nemeckych firmach mnohem vice nez kdokoliv z nas, ktere pro ne delame, takze mu necham prostor.

  30. maYdo,

    jak malá jsi ty. Úspěšné firmy ,které mají zisk ,tak z něj zaplatí o něco více daní, furt jim zůstane dost. Nepotřebují žádné další peníze.

    Jak vůbec mohou fungovat firmy v Německu, které a) mají mnohem dražší zaměstnance, b) platí ze zisku dvojnásobné daně než u nás ?
    Fungujou…..
    Ty méně úspěšné firmy buď neplatí žádné daně ( při jakékoli sazbě ) anebo jen malé.

  31. Močení na knihy, pálení, rozličné pitomosti, obscénnosti a randály….
    Ti lidé mají něco společného.

  32. Funguji tak, hale, ze z Nemecka prchaji. Nemecko se vice a vice stava zemi zavislou na kapitalovych vynosech.

    Navic kvalifikce Nemeckych zamestnancu a manzeru zamrzla nekde v 90. letech, co jsem videl ja tak jim proste ujizdi vlad. Typicky napriklad novy sef fabriky, pro kterou delam v CZ, kdyz sme resili, ze v nemecku selhava podpora EDI – reakce zhruba „temto vecem ja vubec nerozumim ani nevim, k cemu jsou dulezite – ale mate moji podporu, abyste je dokopal k reseni“.

    Chapete – Industry 3.0, automotive… A on netusi, k cemu je EDI. Takze jsem mu udelal asi hodinovou prednasku, pri ktere se mu skutecne rozsirily obzory a po jejim dokonceni zavola majiteli cele skupiny, aby Nemecke IT poradne nakopl k reseni…

  33. 2428 – tak tos to, Hale, zametl. A uplne optimalni bude dan 99 procent. Uspesne firme bude procento stacit, nepotrebuje vic penez…

    Musim rici, ze 2428 je jeden z prispevku, ktery nedavam… Jdu delat neco uzitecnejsiho.

  34. Snad Hale, kdyby jsi si vygooglil statistiky, jake procento celkovych danovych prijmu plati nejvetsi korporace. Za spoustu statu jsou tyto statistiky k dispozici.

    Skutecne uspesna firma se samozrejme placeni dani z velke miry vyhne, prave proto je uspesna. Viz Babis a jeho dluhopisu. Jsou to stredne velke a male fuirmy, ktere nesou hlavmni brime zdaneni.

  35. “ Úspěšné firmy ,které mají zisk ,tak z něj zaplatí o něco více daní, furt jim zůstane dost“

    To není odpověď na otázku, od koho ty firmy ty peníze berou. Ty se furt tváříš jako kdyby „firma “ byla nějaká reálná bytost, ktera sama o své vůli jedná a rozhoduje se. Ale taková bytost neexistuje, firma neboli právnická osoba je jen souhrnem jednotlivců, jakékoliv projevy její existence jsou výsledkem činosti lidí ve firmě a jakékoliv dopady na firmu přinesou důsledky pro lidi ve firmě. tedy pro občany a daňové poplatníky,

  37. 2412 Dušane, kdyby někdo nemaje na práci něco rozumnějšího a užitečnějšího, zdejší a slovenskou justici chtěl zaměstnat zajímavým případem, místo Koránu by použil Základy Tauhídu.

  39. Petře,

    ke zjištění sazeb daní v Germánii a u nás fakt není třeba pracovat pro německou firmu,potažmo její dceru u nás 😀

  40. Petře ,
    o situaci v GB jsem nezmínil ani ň.

  41. No, kdyz to beres tak, ze zrovnas dve cisla, skutecne ne. Jen musis pocitat s tim, ze vysledek je blbost.

    Nicmene, vice mne zaujala Tva jina neotrela myslenka 🙂

  42. Hale, ani v USA ani nikde na svete. Protoze fakt, ze velke korporace palti jen zlomek dani plati celosvetove/. Tve obecne paltne poucky palti jen… kde?

  43. 2433 maYdo, větší firma je zvýhodněna „zákonem mezního užitku“, má větší možnosti optimalizace daní a jako velký zaměstnavatel, což je politikum, domůže se výhod, na které drobný podnikatel nedosáhne. Na druhou stranu má vyšší vnitřní transakční náklady z vlastní byrokracie. Přes to ale velikost je výhodou.

  45. Ach jo… Halle, nebudeš tomu věřit, ale produktivita práce v různých zemích se srovnává v penězích, vyprodukovaných za jednotku času…(třeba v €).
    Tak se na to koukneme jo?
    Představ si pekaře ve Vyšším Brodě a v Bad Leonfeldenu.
    Oba skutečně existují!!
    Oba pečou housky.
    Oba na upečení housky potřebují stejný čas, protože mají víceméně stejnou technologii.
    oba tu housku prodají.
    Brodský za 2,5O Kč.-> ca 0,1 €
    Rakouský za 1,- €

    Když oba za hodinu vyrobí 1000 housek (příklad aby se Ti to snáze počítalo) který z nich bude mít vyšší produktivitu práce pro mezinárodní srovnání?

    Schválně, čeho se dopočítáš…

  46. 2437 halladine, nejde o daňovou sazbu, ale o reálně odvedenou daň po využití všech možností optimalizace. Kdyby to tak nebylo, velké firmy by se nevyplatily.

  47. Jeste mohu pokracovat tim, ze Skodovka zaplatila v CR za minuly rok mensi dane, nez Hyundai ac prodala mnohem vic aut (a zde by si pozorny ctenar zacal domyslet, na cem stoji uspech Nemecka a schopnost tamnich firem platit vetsi dane), ale to nema smysl. Kdo chce, rozumi, kdo nechce, ztracim cas.

  49. Větší nebo menší firma, pořád je tu otázka, kde se ty penize berou, když ne z toho, co lidi ve firmě vyrobí a prodají….

    Zatím se, Halladine, snažíš, tu otázku jen obcházet nebo zavádět řeč jinam.

  50. Jo,Šumaváku,

    tuhle tu tvou argumentaci beru.
    Ovšem taky poněkud zpochybňuje význam srovnávání produktivit v ekonomikách.
    Čímž ( srovnáním produktivit v Německu a u nás )argumentoval tuším Nickname.
    A není to jen v houskách. Naše firmy s obdobným výrobkem nedosáhnou na ceny obdobných výrobků s „Made in Germany“

    Což ovšem nebrání Němcům účtovat konečné výrobky s (taky)českými komponenty jako by bylo vše vyrobeno v Německu.

    Prostě – ekonomicky – jsme kolonie.

Komentáře nejsou povoleny.