Ještě ke clům na automobily.

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Na dovoz automobilů – doposud všech – do USA je clo 2,5%. Jedinou výjimkou jsou „lehká nákladní auta, nikoliv SUV, jež jsou clena 25%. Tomuto clu se říká „kuřecí“ a bylo zavedeno L.B.Johnsonem v roce 1964 jako odveta na 25% clo uvalené evropskými státy na dovoz amerického kuřecího masa. Jediná evropská SUv dovážená do USA jsou Range Rover a Volvo. (BMW a MB SUV se vyrábějí v USA).

S tim souvisí i uvalení Classic na ocean (železo) a hliník. V minulých 4 letech zavřely brány četné americké železárny, ocelárny a hliníkárny. Nestalo se tak proto, že by bylo technologicky nekonkurenční, ale proto, že za liknavé Bidenovy vlády zejména čínští a ruští výrobci a někteří další, založili v Mexiku a Kanadě, s vědomím místních vlád, stínové společnosti využívající podmínek USMCA obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou garantující prakticky bezcelní obchod ve vzájemném obchodním styku.  Mexiko i Kanada si za přivření očí něco přirazily.

S evropskými cly na automobily, ale i ostatní výrobky to není jednoduché. Na dovážené americké automobilya že jich není moc, je clo 10,5%. Jenže tím to nekončí. Clo je doplněno ještě zlodějskou VAT (DPH) ve výší 21% a to nejen na proclené zboží, ale i na jeho dopravu z místa výroby až na místo evropského proclení, takže na konci daň a clo dělají přes 30%.

Nevěříte? Doložím nedávným osobním příkladem. Dovezl jsem si nabourané auto, které potřebuje na rám, což se už v USA nedělá. Protože mám auto rád a jednou je budou mít vnoučata jako záviděníhodného veterána, rozhodl jsem se auto svěřit velmi kompetentním kamarádům k opravě. Přestože je to vůz registrovaný na mne byl odhadnut na 4500dollarů, proclen a přičtena DPH za clo a za dopravu z Pensylvanie do Prahy. Dopravu jsem zaplatil v USA.

Takže Trump je zcela oprávněný zpráskat EU trochu cly.
Už aby to bylo!

Dovoz vlastního auta – Konkrétní EU poplatky

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 270 komentářů u „Ještě ke clům na automobily.“

  1. Když už jsme u té padající vody, vzpomínka vodácká …

    Ještě před deseti lety jsem bydlel na východě Prahy.
    A vzpomínám na doby, kdy už jsem vyhlížel jaro, že konečně začne být trochu teplo a Sázava bude rozumně sjízdná.
    Přes zimu jsem opravil na kanoi, co šlo (letitá laminátová Vertexa).
    A pak nastalo období, kdy jsem denně vyrážel na Sázavu.

    Brzo ráno budíček, kánoi přikurtovat na auto, jedeme do Týnce n/S. Kanoi složit pod most. Následuje cesta do Pikovic (Petrov), odstavit auto, s barelem a pádly čekat na první vlak. Dojet zpět do Týnce, nasednout na loď a užívat si 2-3 hodiny čarokrásné tiché probouzející se přírody.
    Žádní „vodáci“ na plasťákách, jen pár rybářů, klid, ticho, projíždíte okouzlující krajinou.
    No a pak naložit loď a dojet do práce před devátou …

    • Ta Vertexa, když jsem ji kdysi kupoval, byla zoufale zubožená. Výstuhy shnilé, loď děravá, omlácená jak píšťalka. S majitelem jsme se shodli na tisícovce a flašce whisky.
      Dovezl jsem ji na chalupu, nakoupil spoustu brusného papíru, brusné kotoučky na vrtačku, a vše na lepení.
      Sundal jsem sedačky, příčky, loď komplet vybrousil tak, že vážila snad polovinu. Zvnějšku obrousil všechny záplaty, které se napůl odloupávaly.
      Za týden jsem měl zbrusu novou kanoi. Alespoň zevnitř. Zvenčí jsem ji opravil, ale nechal zdánlivě omlácenou (tam, kde nebyla barva od výroby – laminát je průsvitný), aby bylo vidět její celoživotní trápení a nikdo mi jí neukradl. Ledacos jsem na ní kdysi sjel …

      • No, já už si v životě do lodi nesednu, tak jsem svou starou vertexu dal známému za odvoz. Také si jí zrestauroval, podle fotky vypadá jak nová.

  2. Jo, Vertexa. Stále jednu mám, rok výroby 2004 v Lamexu kdesi za Plzní, záplat dosud minimum. Na vodě s laminátkou působím jak exot a kdo mi pomáhá přenášet, většinou je překvapený tím jak je lehká. Loni jsem na Jizeře zkoušela plastovou Vydru (o tancích typu Samba ani neuvažuju), nejelo to špatně, ale těžká byla jak kráva.

    Nejlepší Vertexa ovšem byla původní závodní zavřená, co jsem našla vyhozenou někdy na jaře 88 u plotu v loděnici. Na několikrát zlomený kýl, límce ve strašném stavu, špinavá a ublemcaná, ale lehoučká a evidentně nikomu nepatřila. Takže jsem si ji tehdy na to léto přivlastnila, spravila co šlo a sjela si s ní vltavský puťák. Většinou vepředu kajaky a naše rychlokanoe, pak dlouho nic a až pak vzadu zbytek výpravy. Stačilo párkrát hrábnout pádlem a ujely jsme jim. Jediná nevýhoda, nenarvala jsem vzadu do špičky nohy, už tehdy jsem je měla dlouhé jak Lovosice, takže jsem celou cestu seděla vzadu na palubě. Pamatuju se, že jsme tehdy před žádným jezem nevystupovaly, prohlídla jsem si šlajsnu vestoje z vody a pak jsme do toho vlítly rovnou. Nesušily jsme ani jednou.

    To byly časy. Sladkých čtrnáct… 😀

    • Ono těch laminátek už moc nepotkáte. Všude plasťáky.
      Moc se tomu ani nedivím – plasťáka může omlátit kdejaký jouda o kameny a nic se jí nestane. Laminátka by mu, kdyby mohla, nafackovala …

      • Jsou ovšem místa, jako Vavřinecký potok na podzim, kdy jsme s kolegou radši sahali po nafukovací Pálavě – neměl jsem odvahu tam vzít Vertexu.
        Ta pálavá má jednu nedobrou vlastnost – nemá torzní tuhost …

      • Jasně. Taky si při nízkém stavu vody dávám mnohem většího majzla než ti s plasťáky, nemám potřebu zbytečně lepit. S čímž se ovšem zase mlátí můj sklon prozkoumávat obskurní boční ramena (hele, támhle je to hezký, co myslíš projedem to?). 😀
        Na druhou stranu – narozdíl od dnešní většiny – celkem umím číst řeku, vím co je proudnice a tak.

        • Ono když už se začal šířit v Čechách ten plastový mor a „vodáků“ bylo na v létě sjízdných řekách typu Vltava jak psů, tak jsme se naučili jezdit do severního Polska. Tam na řekách bylo doslova liduprázdno, překrásná příroda a nikde nikdo.
          Skupina lidí se dohodla, zaplatila autobus s vlekem na lodě a vyrazila jsme na 2 týdny.
          Později jsme okruh působnosti rozšířili i na Litvu a Lotyšsko.
          Ale to už je dávno, ta skupina se rozpadla …

          • Sice jsem nikdy nevodákovala, ale zkraje bůůůůmu jsme se co turisti 2x povozili na raftu po Vltavě kolem Krumlova… načež by mne tam už nikdo nedostal, je z toho Disneyland. Skutečným vodákům se nedivím, že prchají do dáli.

          • Kemp u Zlaté koruny znát budete …
            Takže asi tak.

  3. JG: Já v poslední době párkrát jela na drop-stitch nafukovačce, oproti Pálavě je to sice podstatně těžší (kolem 30kg), ale zase se to nechá složit do kufru na kolečkách, má to slušnou tuhost i náznak kýlu a není to tak baňaté. Akorát ta moje měla tvar klasické indiánky a při singlování se zvednutou špičkou to bylo strašně citlivé na poryvy větru, chovalo se to jak korouhvička. Pádlovala jsem s tím někdy tři roky zpátky sólově Labe ze Střekova do Děčína (tenhle úsek celkem teče, kolem jsou krásné kopce Českého středohoří a podél řeky vede železnice) a v tom údolí byl strašnej průvan, takže když jsem pod Ústím otočila, abych si vyfotila kostel průhledem pod Mariánským mostem, nebyla jsem pak schopná dostat špičku zase zpátky po proudu; dala jsem to tak na 90° k proudu a pak mě to vždycky sfouklo. Takže jsem chvilku jak trotl pádlovala ze strany na stranu, pak jsem pár minut couvala a nakonec vítr polevil. 😀

    Ale je to dobré, když se člověk ráno rozhodne někam vyrazit a ví, že na tom úseku nebude muset přenášet. Auto se nechá dole, vlakem se i s lodí vyjede na start a pak už jen nafouknout a jet. Ale není to levná záležitost a laminát je laminát.

    Co se týče řek, naše parta se pro změnu naučila jezdit menší řeky. Divoká Orlice, Ploučnice a tak. Případně Ohře, tam to taky ještě celkem jde, mimo víkendy i Otava. Vltava nebo Sázava jsou už zasviněné plastem. I když za Covidu v pracovní dny šla i ta Vltava, lidi se báli…

    • Není nad to, když boční vítr foukne tak nějak v okamžiku, kdy jako singl vjíždíte do šlajsny. Moc dobře znám …

    • Divoká Orlice, tam jsem byla na vodě naposled…. ( dala bych smajlíka se slzičkou, ale neumím ho)
      Odplavaly mi tam brejle. 😀

      A na Ploučníci jsme byli pár let před tím, je úplně jiná, než třeba Lužnice nebo ta Orlice, ty meandry jsou úžasné, i když milovníci jezů a peřejí si tam na své moc nepřijdou.

      • Zato milovníci přenášení či podplouvání padlých kmenů si přijdou na své. Zvlášť když pod Mimoní zahnou do levého ramene… 😀

        • Pamatuji slečnu, do lodi mi dosazenou, co nedbala mojí dobré rady, ať vyleze před kmenem, padlým kousek nad čiperně tekoucí říčkou, na břeh, nebo ať vyleze na ten kmen a pak zase vleze do lodě. Provokativně se položila zádama na sud a starej se. O kmen se zachytila svým poprsím a začala ječet. Svižný proud vody tlačil loď kupředu.
          Nakonec jsem se kmenu chytl, loď odlehčil, příď troch poklesla a holčina podplula.

  4. Dobré dopoledne,

    Původně jsem sem chtěla dát citát Machiavelliho z článku na dnes, který pojednává o poměrech oba papežském stolci v temných dobách jeho historie.
    ale nechám to na jindy, nebudu kazit tak krásné téma 🙂

    V lodích se nevyznám, na vodu jsme obvykle jezdili s loděmi z půjčoven a pokud jsem jela s partou s vlastními loděmi, tak vždycky byla loď parťáka.
    Ale mám vzpomínku na svoji úplně první vodu, to bylo pod hlavičkou Sportturistu a většina účastníků dorazila spárovaná a že pojedou spolu. Tak jsme na sebe zbyly dvě holky, já jsem tenkrát měla asi tak 50 kilo i s postelí ( jo, věřit nevěřte, fakt byly takový doby) a ta druhá byla očividně ještě drobnější a hubenější a obě začátečnice.

    • nějak se mi nedaří odeslat pokračování… 🙁
      Ty kanoe – a to je podstatné – byly Jizery. Kdo neví – bytelná dřevěné kánoe, těžký jak kráva to bylo. Pravidelně jsme dojížděly úplně poslední, ostatní na nás čekali a vysloužili jsme si přezdívku „slalomářky, protože jsme tu Lužnici kličkovaly sem a tam.
      Sranda je, že jsem se k takové dovolené rozhodla potom, co mi líčila kolegyně, jaké je to paráda. a pohoda Dala mi i tip na ten Sportturist. Jenže ona jela s přítelem a prý většinou jen seděla vepředu s kytarou na dotaz, jestli má pádlovat, jí bylo obvykle řečeno „radši něco zahraj“ 😀

      • No sláva….

        Další rok jsem dopadla podobně – to už jsme měli vertexky, jen pro změnu na mně zbyla holka, co měla cca o dvacet kilo víc. Ale odmítla jet jako zadák, takže abychom nemířily přídí ke dnu, byl nám přidělen komunální pytel s limonádami, který jsme vozily úplně vzadu, aby se loď vyvážila.
        Šlajsny jsem sjížděla v singlu, ta holka se jich bála a protože se nám ten pytel nechtělo pokaždé vydávat, tak se pro změnu kanoe proměnila ve vznášedlo a příď trčela k obloze.

        • Poslyšte slova pamětníka: první dvě sezony ve vodáckém oddíle jsem odjezdil na celopřekližkové a plátnem potažené kanoi, což byla neskutečná škola. Tou lodí se nesmělo dotknout kamene, okamžitě do ní teklo. Rychlá pomoc byla zaplácnout to měkkým uhněteným chlebem, večer za sucha přelepit a přetřít olejovou barvou. Díky zřizovateli ( vznikající Kaučuk Kralupy) po dvou letech se plátno strhlo a celá loď olaminovala. Vzniklo nerozbitné monstrum ( cca 50 – 60 kg). A další vývoj byl použít tu loď jako kopyto, na ní se nalaminovala na separační vrstvu skořápka lodi nové – a vznikla klasická laminátka.
          Střela, Ohře, Hornád, Hron, Poprad, Neretva – vše to vydržela. Zlaté mladé časy.
          ,

          • A ta původní, celodřevěná a olaminovaná loď dodneška leží u souseda na zahradě již asi 50 let, zatím se nerozpadla. Když jdu kolem, vždy se kouknu a vzpomenu, jak jsme ji čtyři mladíci přenášeli na trubkách v poledním žáru i s bagáží přes Orlickou přehradu. Neskutečné galeje. Ty laminátky jsem jeden čas s kamarády plácal i trochu na kšeft, byl o ně veliký zájem. Dokonce jsme pak měli kopyto ( tvaru zhruba žehličky) na loď pro 7 lidí. Ty fugovaly pak jako “ mateřské“ a vozily cennější bagáž. Na moři s přívěsným motorem a my na špagátě za nimi v laminátkách. Opalovací idylka.

          • Stalo se před 25 lety:
            Kamarád, co mi to vyprávěl, měl cosi dělat v Kralupech ve fabrice na rozvodně. Byly tam k vidění rozvaděče Herrman Goering Werke …

  5. Ukrajina čelí platební neschopnosti: zemi se nedaří dosáhnout dohody s investory o restrukturalizaci dluhu ve výši 2,6 miliardy dolarů — Financial Times

  6. Brácha mi tvrdil, že obliba Vertexek vznikla v době, kdy ČSD vozilo bez odmlouvání zásilky do 25kg, což byla shodou okolností váha původní Vertexy (ta moje druhovýroba už měla při nákupu v roce 2004 deklarovaných 27kg). Takže se závodní slalomová loď předělala na otevřenou a začala prodávat široké veřejnosti. Když se objevily Vydry, nastalo prý s ČSD dohadování, neb byly těžší. Nevím, co je na tom pravdy.

        • No v podstatě jediná zavřenka, ve které jsem se nebála, byla Metuje. Ta měla díru jak kajak (taky jsme tam používali kajakové špricky) a dřevěnou sedačku, která se nechala snadno vysadit, takže se tam dalo jet vsedě a zaklekávat jen před peřejí – což dodnes dělám i v otevřených lodích. Ne že by se mi, jako ve Střele, zaklínily uvnitř nohy a já nebyla schopná z toho vypadnout. Což se mi naštěstí stalo na hluboké vodě pod Bulovkou, zadák to tehdy poněkud přehnal s houpáním. Dřít hubou kameny v peřeji by asi bylo horší.

          • Před nejistými peřejemi zaklekávám také.
            Do otevřenky dokážu nalézt, i když nemám zemi pod nohama. V případě blížícího se průšvihu lze „vystoupit“ s tím, že aspoň loď zůstane na vodě …

          • Ano, totéž platilo o té Metuji. I pro jízdu v kleče, když se vysadila sedačka. Ale zase to byla kráva těžká. Prostě Vertexa je Vertexa. 🙂

          • Sedačky mám napevno.
            Při pokleknutí musím kousek dopředu a při kormidlování to je znát …

  7. Jste mlaďoši, já píšu o pravěku lodí z plastů, které musely být otevřené, aby se daly při naší výrobě z kopyt vyrobených z kanoí vůbec stáhnout. Byly to “ poloindiánky“, pro kování na špičce ( srdíčku), kde bylo očko na provaz a okování přední části kýlu jsem si chodil do kovárny. Na nějakém kile nám tehdy nezáleželo, důležitá byla robustnost. Špricdeku to nemělo, ta se musela nahradit šikovností a zkušeností při sjezdu peřejí a jezů. Např. před napuštěním Nechranické přehrady tam byl takový úsek cca 1,5 km, který sjeli bez problémů jen opravdu Vodáci. Tábořit se dalo kdekoliv, hospody jen ve vzdálených vesnicích s nabídkou max. utopenců, nebo gothaje s cibulí. Pravěk, pravěk
    Když jsem po letech přerušení opět vyrazil na vodu, tak ty bandy opilců na nepřevratitelných člunech kteří ani pořádně nevěděli kterým směrem voda teče mně to úplně znechutily.

    • Jo jo, pamatuji, kousek od domácího pána, Vyšší Brod, pobořený jez… Vyrazili jsme, já ten jez znal, přece ho nebudu přenášet, tak jsem se z břehu podíval a s plnou bagáží jsem to v singlu sjel, a do té tiché zátočiny pod tím jezem… No a to byla ta chyba – hned mě tam odchyt vedoucí nějakého putovního pionýráku, a že jim se taky nechce přenášet, a jestli bych jim to nesjel… Tak samozřejmě, přišli kamarádi, ale i tak jsem s plnou bagáží ten den jel ten jez ještě asi 6x… To byla doba her a malin nezralých, jak píše klasik…

      • Když jsem jela se sportturistem Vltavu, tak s námi jela parta bodrých Moraváků a těm se povedlo na tom jezu loď málem přetrhnout vejpůl.
        Příští rok jel tu Vltavu brácha se stejným průvodcem a ten na to ještě po roce vzpomínal.
        Ale už mi vypadlo, co vlastně na tom jezu vyváděli za psí kusy….

  8. Trochu odbočím.
    Zdá se, že Rusové chtějí Kyjev popostrčit aby přijali rusko-americké navrhy na kapitulaci.

    V noci byl proveden rozsáhlý kombinovaný úder na nepřátelské cíle.
    ▪️V Kyjevě byla železniční infrastruktura napadena, poznamenávají nepřátelské zdroje.
    ▪️V Charkově proběhly stávky na Malyševský dopravní strojírenský závod a letiště.
    ▪️Údery byly provedeny také v oblastech Kyjev, Žitomir, Dněpropetrovsk, Charkov, Poltava, Chmelnyckyj, Sumy a Záporoží.
    ▪️Byl to jeden z nejintenzivnějších útoků na nepřátelské cíle v roce 2025.

    • Dobrý den.
      Dobrá připomínka, jak vypadá „příměří“ kremelských kanibalů.
      Projeli to, tak kopou. Myslí se, že je jejich Zelníček a ty slečny kolem něj vytáhnou z brindy.

    • Opět dobrá připomínka, kdo u nás vlastní STK. ANO, ruskojazyčná mafie. Pardubičtí si to mohou ověřit u Kolovrta.
      Jak to funguje tam, kde ANO nemá takovou moc: doklad o STK dostanete v servisu. cca 30.000 servisů a zároveň STK.

      • Byla bych vám vděčná, kdybyste si mě nevšímal. Já na vás taky nereaguju.

  10. Už zase lžeš? Žádné příměří není, tak se holt střílí, Ukrajina je připravena bojovat, tak ať bojuje, poslední dny Zelenskyj už jenom kvílí, přitom Ukrajina už fakticky vyhrála, ne?

    • Ano. Netřeba věřit slovům kremelských kanibalů a jejich otroků. Jejich slova o „míru“ – to jsou koncentráky, ostnatý drát, vraždění, likvidace rodin i mezilidských vztahů. Zažil jsem a už nechci.

  11. Blabla bla, blabla, blabla. S dotacemi svého zaměstnavatele už ses vypořádal? Válčit proti Russssssákovi jdeš? Nebo tady budeš dále žvanit?

    • Samozřejmě. Proti Rusňákovi jsem podal trestní oznámení, jeho spolupachatelé (Stoka, Schillerová) ho z toho vysekali.
      Proto se snažím o ukončení styků s kremelskými kanibaly, ukončení víz, zrušení občanství kanibalům a jejich otrokům. Jejich majetek nuceně prodat. Pak bude líp.

  13. Je mi to jasné. Dotace pro tvého zaměstnavatele dokážeš zkousnout, na rozdíl od těch pro Babiše.
    Jsi prostě takový vesnický morální titán s přesahem do geopolitiky.

  15. Jistější pro NiNa by bylo svůj majetek prodat a emigrovat někam, kam ti kanibalové ani v budoucnu nedosáhnou. Takový tichomořský ostrov s bývalými kanibaly by byl asi jistotou …

  16. Hodinkozávislákům

    letecké Aviator Airacobra P42 na nejpanskehodinky. 4990.

  17. Schumi, já se až stydím to tady napsat, ale nedávno jsem pořídil na Temu (!) čínské noname automaty (píšou tedy Vostok) v nerezu, se šroubovací korunkou, se safírem a Miyotou 8215, design B-Uhr Baumuster A za 1.482,- Kč. Po záběhu chodí cca 2-3 s/den do plusu.
    Bral jsem to jako experiment, ale zjišťuju, že je tahám častěji než Breitling nebo IWC.

    • To je hodinářské peklo. Ty ostatní musejí strašit ve spaní. Jestli to tak půjde dál, budeš pokračovat Ruhlama aus Blech. Na yachtmeni.cz mají cosi čínského automatického připomínajícího Longines. Automat za pár stovek. Pod průhledným dýnkem strojek kopie kopie Miyota gilošovaný rašplí. Na to jsem neměl odvahu. Pak už jen od stánkaře Rolex s natištěnými subciferníky.
      Ovšem chápu. Blíží se 80. výročí, co kdybys potkal Davajčasy.

      • To Casio F-91 odrážející mé rozpoložení, mají měsíční odchylku pod plus čtyři vteřiny.

  18. Číňané dělají moc hezké hodinky, už jsem zvažoval, že vezmu něco na test, ale zatím jsem nenašel odvahu. Nicméně včera jsem se díval na vědecké kalkulačky a čínské s milionem funkcí stojí 180 Kč. Na Amazonu a Temu, u nás samozřejmě ne.
    Teď mám na cestě Fortis B-42 s certifikací Roskosmosu do mojí sbírky hodinek pro kosmonauty. A pak už s tím fakt přestanu.

    • Chá chá…..Také si vždycky říkám. Fortis jsou pěkné. Ale místo nich radši víc levnějších radostí.
      Certifikace ..technicky by splnily lecjaké. Příkladmo Bulova Lunar Pilot.
      Jen kdyby nebyly tak velké. Se uvidí. Manželka pravila, že by mi slušely …

    • A, další chronozávislák. Už jsme tu nejméně tři. V Helveti jsou stejně postižení. Výčepní alkoholikem I jen pokec tam je radostí.
      Když si nemám s kým pokecat o gramofonech, alespoň o hodinkách.Jen houšť.
      Lepší než pořád o politice odnikud nikam.

    • Nejlepší je ta schizofrenie.
      Rozneseme Rusa na kopytech a je jedno, co si o to myslíte!
      Rus na nás střílí, dělejte s tím něco!
      DAVAJ DENGI je samozřejmě trvalé.

      • Hlavně Rus střílí aniž by měl munici. Což je jeho největší zákeřnost, protože to odporuje ženevské konvenci a lidským právům. Navíc přesouvá jednotky na frontě vozidly bez rozdělovače. Proti něčemu takovému lze úspěšně bojovat pouze za pořádného semknutí.

        • A zelenou ekonomikou, na tu žádný tyran nemá jak odpovědět!

  20. Předevčírem jsem nechával bráchovi doma k narozkám pilotky quartz AVI-8 AV-4098-01 Hawker Harrier. Aby měl s čím chodit na letiště a nedělal mi tam ostudu. Od té doby se mi neozval. Buď ho klepla pepka nadšením, nebo mě vydědí 🙂 🙂 🙂

    • Znám.v různých verzích. Dobrý dárek pro leteckého fandu.
      Dávám přednost Zeppelin, ve výprodeji objednal další, kvůli pouzdru s víčkem na závit, a na náhradní díly. Mají jedinou nevýhodu, 42 mm. 40 by bylo lepší. Ovšem s celosvítícím ciferníkem, ručkami Bréguet, stopkami a budíčkem jsou nádherné. Jestli tak budu pokračovat, budu mít hodinky na každém chapadle.

  21. Dobré ráno vespolek,
    tak to vypadá, že v Rumunsku bude kolem voleb ještě „veselo“.

  22. Dobré ránko,

    Když už jste, Ptakopysku, zmínil Harriera …
    Už je to dávno, konal se letecký den v Roudnici n/L. Tam nejsou žádné vybetonované přistávací dráhy, jen posekaný trávník. Byl k vidění muzeální Spitfire, tenkrát nové Grippeny. No a také ukázka synchronizovaného létání 2ks Harrier. Pomaloučku vpřed, vzad, ale zatraceně blízko od diváků – víc než 30m to nebylo. My v první řadě jsme měli od všeho písku a kamínků otryskané obličeje …

    • Pro znalce to musel být perfektní zážitek! (Ještě že nikdo nepřišel o oko.) Já měl dědečka mašinfýrou, takže jsem se jako malé robě mohl občas při posunování svézt na lokomotivě. A pak, když jsem přišel domů, nechtěl jsem se od šmíru umýt, protože jsem krásně voněl tou lokomotivou. Znalci pochopí, ale maminkám to chápání prostě chybí.

      • K vožení se na lokomotivách – táta jezdil celý život jako fíra – nejprve na nákladech, později s lidmi. A bral mne celkem často na šichtu. Předpisy i návěstí jsem znal už coby kluk, tak mne mohl v poklidu posadit za řídící pult.
        Trochu romantický dovětek – málokdo vidí za život tolik východů slunce jako strojvedoucí …

        • Ano, v životě jsem měl období, kdy jsem hodně jezdil vlaky a ty východy slunce z vlaku jsou něčím… jiné

        • Já jezdil hodně nočníma vlakama. Takže Krabicáka z Pardubic jsem znal jak svý boty, vůni jedné babky z Českého Brodu, která se mi jednou důvěrně pochlubila šiškou světle zelený sekaný, kterou našla v Praze, mám v nose doteď.

          • Vlakama jezdím vlastně celý život – průmyslovka, VŠ, práce. Pamatuji odjezdy z koleje v noci v 0.08 z Hlaváku – poslední rychlík domu. Jen tenkrát Sherwood ještě nebyl …

        • Potvrzuji.
          Celý život jako fíra, i mně se dávno (za komančů) podařilo svézt na peršinku oba syny. Byl to pro ně zážitek.

          • Na Peršounu jsem se na pravobřežce něco najezdil …

    • Nemyslím, že jde o úvahu. Ona je prostě pytel emocí.
      Covid zabije dědečky. Babičky.
      Rus zabije Ukrajince.
      PROTO VŠICHNI MUSÍME a kdo se nepřipojí, je dezolát.

  24. To je celý ten problém. Lidé na Západě úplně vypnuli mozek a řídí se čistě emocemi.

    • “ Kyselino sírová, zdraví neškodná, vejdi a neuškoď.“ Š+G

    • Projel jsem tam spoustu sklepů a lepší Veltlín není. Ale to konzument dezertních vín nemůžete nikdy pochopit 😀

      • Portské prostě vyžaduje dosažení jistého niveau 😀

        • No, obávám se, že v mém případě by se to (žaludeční) niveau prudce zvedlo i s tím portským. Nedivím se, že vidlák píše ty svý agitační hamotiny, když několikrát přiznal, že pravidelně pije portské… Dokonce svoje vlastní…

    • Koalice ochotných… poslat na východní frontu někoho jiného.

  29. Po ránu, co jsem se prošel po bytě, jsem seznal, že je poněkud zima. Výtopna pochopitelně nepremává, neb průměrná denní teplota je přes 11°C.
    Tak jsem spustil klimatizaci …

  30. Jsem měl pocit, že jsme se minulý týden Putinovi posmívali za snahu zvýšit porodnost.
    Ukrainian Women Need to Give Birth to Three Children Each to Avoid ‘Demographic Catastrophe’
    https://www.kyivpost.com/post/51212

  31. Tak se nám rozjíždí Indie-Pakistán.

    Indie zablokovala tok řeky Indus do Pákistánu, což je považováno za válečný akt. Pákistán již dříve varoval, že jakýkoli pokus o zablokování řeky by byl považován za válečný akt .

    Pákistán zahajuje palbu na linii kontaktu s Indií.

    Mezitím americké velvyslanectví v Indii nedoporučuje návštěvu Kašmíru.

    • To já bych do Kašmíru nejel ani předtím. A v New Delhi se střílelo, když jsem tam byl.

    • Tomu zablokování předcházel nějaký teroristický útok, za který Pakistán odmítá vzít zodpovědnost….

  32. Trump na otázku, jaké ústupky udělali Rusové, odpověděl, že „Moskva učinila dost velký ústupek, když nabídla, že zastaví válku a přestane zabírat celou zemi.“
    https://www.echo24.cz/a/Hg3yR/zpravy-svet-trumpa-navstivil-norsky-premier-resil-mir-na-ukrajine

    Trošku víc to rozvedl na svém Facebooku Pavel Šik:
    https://1url.cz/JJKkY

    No a já mám za sebou neplánovaně tři irské sejšny během tří večerů, každý jiný a všechny zajímavé. 😀

    • Kdyby byly dostupné a přístupné, bylo by nám potěšením se divácky zúčastnit. Kdyby bylo i něco z repertoáru Dubliners, seděl bych na větvi.

      • No já předem věděla jen o tom prvním ve Whisky & Kilt – a ti to inzerovali na svých stránkách.

        Ty další věci byly pro mě tak nějak ad-hoc: u středeční začátečnické slow session jsem si na poslední chvíli před lukostřelbou hodila do auta i kytaru s tím, že pokud bude nálada, zkusím se tam po roce podívat. Už proto, že se přesunuli do Boothillu pod Nuselákem a tam se od osmi nechá snadno parkovat v Křesomyslově. Loni jsem na téhle akci byla asi dvakrát, ale na můj vkus byla už moc „slow“, nicméně tentokrát jsem zjistila, že se správným doprovodem to nezní špatně. Možná proto, že jak já, tak druhý kytarista jsme byli čeští folkáči a mohli si to válet po svém. 🙂

        A soubežně jsem se dozvěděla, že se ve čtvrtek dělá nějaká tancovaco-hrací akce v Rytířské, v podstatě jako seznamka před nějakým víkendovýn tanečním seminářem v Emauzích, ale je to jen do desíti. Absolutně jsem netušila, o co vlastně půjde. Když jsem tam někdy po půl deváté přišla, v suterénu tam vedle hromady tanečníků smutně seděli banjista a flétnista, popíjeli whisky a nehráli. Ve třech už byli ochotní nástroje vytáhnout a najednou se tam vylouply ještě anglicky hovořící housle a akordeon, které zněly jak kdyby vypadly od Chieftains a zrychlily. Návrat o třicet let zpátky, současné DADGADové manýry by podle mě do tohohle moc nešly. Akorát v deset nás převálcovalo karaoke. Přiznám se, že tenhle podnik si mě moc nezískal, sice o sobě tvrdí, že je to „irish pub“, ale minimálně přízemí mi připadalo spíš jak Las Vegas.

  33. To zablokování Indusu bylo technicky provedeno jak? Já jen, že Indus má v Kharmongu průměrný průtok skoro 500 kubíků za vteřinu, což je skoro dvojnásobek Labe v Děčíně. A něco mi říká, že je jaro a sněhy tajou i v Hymalajích

    • podle fotek to vypadá na odbočku na přehradě. Prostě zavřou stavidla na pakistánském přepadu vody.

  34. Ten lák na okurky je dražší než portské, Hamé/Znojmia chce za snad 100ml koncentrátu 120 Kč.

    • A je to lák nebo si jen dobíráte nějaký vinařský produkt ?
      Já mám na lák na okurky domácí recept, takže koncentráty nekupuji.

    • A to samé platí třeba pro využívání civilních objektů armádou nebo používání sanitek pro převoz vojáků. Palestinci nesmí, Ukrajinci se brání a tak můžou.

    • Jak jsem včera postoval článek, paní z „okupovaného“ území si vesele jezdí na Ukrajinu, ukrajinské doklady ji nikdo nevzal, takže s ukrajinským pasem vyrazila přes Polsko do ČR za prasynovcem… To je genocida z definice.

    • Dokonce si v referendech odhlasovali, že jako dobrý, ne ?

  37. Zpráva NATO z roku 2023 uvedla, že „budoucnost Ukrajiny je v NATO a že Aliance bude podporovat Ukrajinu na její cestě k budoucímu členství“.

    Obdobný Dokument pro rok 2024 již takové znění neobsahuje, pouze uvádí, že „NATO mezi svými partnery vytvořilo zvláštní struktury pro vztahy s Ukrajinou a Gruzií“.

    A právě nyní jedná Witkoff s Putinem.

Komentáře nejsou povoleny.